Postup: Z másla a mouky připravíme světlou jíšku, zalijeme ji vývarem z masa a necháme vařit. Nakonec takto připravenou omáčku zjemníme kysanou smetanou, přidáme nadrobno nastrouhaný křen, ochutíme šťávou z citronu, přisladíme a osolíme podle chuti. Podáváme s knedlíkem a vařeným hovězím masem.
Ve svém příspěvku TVAROHOVÝ KRÉM DO DORTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Klára Kubíčková.
Dobry den,
Chtela bych se zeptat zda do kremu Tvarohový krém se zakysanou smetanou
Patri tvaroh ve vanicce, nebo ten "tvrdy" jen zabaleny v obalu.
Jednou jsem tento recept udelala s vanickovym a krem nedrzel ani po ztuhnuti tvar.
Dekuji Kubíčková
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 150 g másla, 3 střední cibule, 80 g hladké mouky, 800 ml masového vývaru, 200 ml smetany, sůl, mletý pepř, 100 g čerstvého křenu, 600 g šunky od kosti vcelku
Postup: Máslo přepustíme, orestujeme na něm na jemno krájenou cibuli, opečeme dosklovata, vsypeme mouku a orestujeme na světlou jíšku. Za stálého míchání zalijeme vývarem, provaříme 20 minut, osolíme a ochutíme bílým pepřem, zjemníme smetanou, krátce povaříme. Do hotového bešamelu přidáme nastrouhaný křen a přelijeme přes plátky teplé šunky.
V hrnci smícháme mléko se zakysanou smetanou, moukou a osolíme. Směs přivedeme k varu, chvilku povaříme a přidáme nastrouhaný křen. Omáčku dosolíme, přidáme trochu citronové šťávy nebo octa, popřípadě i osladíme. Křenovou omáčku podáváme s houskovým knedlíkem a můžeme přidat i plátek hovězího masa.
Tip:Křenováomáčka se zakysanou smetanou k masovému fondue
Ingredience
½ šálku zakysané smetany
½ šálku smetany ke šlehání
1 lžíce strouhaného křenu
špetka soli
2 lžíce majonézy
Postup
Ušlehejte smetanu. Všechny přísady promíchejte a nakonec vmíchejte smetanu ke šlehání. Nechte proležet v chladu. Jde o netradiční, ale velmi chutné provedení.
V naší poradně s názvem SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
muzu svickovou s kralika na warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
Vodu s octem a solí přivedeme k varu a do vody rozklepneme opatrně vejce. Vaříme asi čtyři minuty, poté děrovanou naběračkou vyjmeme, propláchneme studenou vodou, scedíme a necháme okapat.
Strouhaný křen rozšleháme s majonézou a ušlehanou smetanou, přidáme citronovou šťávu, cukr, sůl a pepř.
Vejce podáváme přelitá omáčkou. Tato křenováomáčka je netradiční, rychlá a velmi chutná.
Do vroucího osoleného mléka vmícháme smetanu, ve které rozmícháme hladkou mouku. Povaříme, dle chuti přikyselíme, osladíme a osolíme. Nakonec vmícháme krenex. Podáváme s knedlíkem a vařeným nebo uzeným masem či vejcem natvrdo.
Na másle zpěníme pokrájenou cibuli, přidáme mouku a chvíli mícháme. Ještě světlou jíšku zalijeme vývarem z vařeného masa (je lepší vývar vychladit). Opepříme, osolíme a vaříme 20 minut. Občas promícháme, aby se nám nepřipálila. Do omáčky přidáme nastrouhaný křen a cca 5 minut dále vaříme. Poté vše rozmixujeme a propasírujeme přes síto. Vrátíme na plotnu, přidáme cukr, citronovou šťávu, smetanu a znovu provaříme. Nakonec křenovou omáčku dochutíme solí či pepřem.
Takto připravená klasická křenováomáčka se podává s karlovarskými koulemi a krájeným vařeným masem.
Nejprve si najemno nakrájíme cibuli. Na připravené pánvi si přepustíme máslo a na něj orestujeme cibulku dosklovata. Poté k ní přisypeme mouku a orestujeme ji s cibulkou, dokud nevznikne světlá jíška. Jíšku je třeba stále míchat a pak do ní přilít vývar, který se povaří 20 minut. Vývar se pak osolí, dochutí bílým pepřem a zjemní smetanou. Vzniklý bešamel se ještě povaří a přidá se do něj nastrouhaný křen.
Kluci v akci doporučují podávat tuto křenovou omáčku s plátky teplé šunky.
Ve svém příspěvku SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Richter.
Známý historik Zigmund Winter ve svých historických studiích jasně uvádí, že svíčková znamená večeře a že je to původní název jakéhokoliv večerního jídla, které se podávalo už při zapálené svíčce, aby kvůli setmění bylo na jídlo vidět, tedy až po práci v pozdějších večerních hodinách. Dokonce v jeho době, se o žádném speciálním jídle s tímto názvem nevědělo. Takže např. já, mám svíčkovou každý den i když dnes už by se to mělo jmenovat spíš žárovková či zářivková.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Na másle nechte zpěnit nadrobno nakrájenou cibuli, ale nenechte ji zhnědnout. Zaprašte moukou a vymíchejte bledou jíšku. Zalijte studeným vývarem, důkladně promíchejte metličkou a nechte alespoň 20 minut zvolna provařit. Sbírejte pěnu a nečistoty z hladiny. Občas promíchejte, aby se omáčka nepřipalovala ke dnu. Ke konci vaření přidejte polovinu nastrouhaného křenu a ještě 2–3 minuty vařte.
Zhoustlý základ omáčky ochuťte solí, pepřem, případně též několika kapkami citronové šťávy a 1–2 lžičkami cukru. Přilijte smetanu, rozmixujte a ještě propasírujte přes cedník. Nakonec vmíchejte zbytek nastrouhaného křenu a znovu podle potřeby dochuťte.
Technologický postup: Rozmixujeme 200 g jater. Na oleji zpěníme drobně nakrájenou cibuli, přidáme rozmixovaná játra a restujeme, dokud nezmění barvu. Opepříme, okmínujeme a zalijeme vývarem. Dochutíme vegetou a chvíli povaříme (zhruba 15 minut). Pak osolíme a zahustíme smetanou, ve které jsme rozmíchali mouku. Zbytek jater nakrájíme na kousky, opečeme na pánvi na oleji, osolíme, opepříme a podáváme s omáčkou.
Ingredience: 5 ks středních brambor, uzený bůček, 1,5 l vody, 4 lžíce křenu, 2 lžíce hladké mouky, 1 kelímek smetany
Postup: Do litru a půl vody dáme uvařit uzený bůček, povaříme doměkka. Maso vyndáme a nakrájíme na kousky. Přilijeme smetanu smíchanou se 2 lžícemi hladké mouky a opět krátce povaříme, poté odstavíme. Brambory očistíme a uvaříme ve slupce doměkka. Brambory nejlépe uvaříme den předem. Brambory nakrájíme na kousky. Do hotové omáčky přidáme 4 polévkové lžíce čerstvého křenu a už dál nevaříme. Omáčku osolíme podle chuti, přidáme nakrájený bůček a kousky brambor. Křenovou omáčku se smetanou podáváme jako teplé hlavní jídlo.
Do hrnce dáme sádlo, mouku a připravíme světlou jíšku. Podle potřebné hustoty přidáme mléko a vaříme za stálého míchání cca půl hodiny. Do provařené omáčky přidáme nadrobno nasekaný kopr, necháme ještě chvíli povařit, poté přidáme zakysanou smetanu a dochutíme octem a solí. Koprová omáčka se zakysanou smetanou se podává tradičně s vařenými brambory a vejcem.
Ingredience: 1 lžička mletého pepře, 200 ml smetany, 150 g másla, 120–200 g křenu, 2 ks cibule, 1 kostka vývaru, 3 lžíce hladké mouky, 600 ml vody, 200 ml mléka, 1 lžička soli
Postup: Na másle opečeme nadrobno nakrájenou cibulku do zesklovatění. Zasypeme hladkou moukou. Osmahneme a zalijeme vodou s mlékem, do které vložíme kostičku vývaru. Povaříme tak kolem 15 minut, aby cibulka změkla. Pokud by někomu vadila, lze použít ponorný mixér. Nakonec křenovou omáčku zalijeme smetanou na vaření, ochutíme solí a pepřem a povaříme 2 minuty. Vypneme, přidáme nastrouhaný čerstvý křen podle chuti. Lze použít i ze sklenice, ten je nutno předem vymačkat. Křenovou omáčku podávejte s houskovým knedlíkem a uzeným masem.
Ingredience: 500 g kuřecí játra, 1 cibule, 1 l vývaru, 2 lžíce hladké mouky, 200 ml smetany, pažitka, sůl, mletý pepř, divoké koření (celý černý pepř, nové koření, bobkový list a jalovec), sušené houby
Technologický postup: Kuřecí játra pokrájíme, osmažíme na cibulce, zalijeme vývarem a dusíme doměkka spolu s houbami. Osolíme, opepříme, přidáme divoké koření, zahustíme moukou a zjemníme smetanou. Nakonec přidáme nasekanou pažitku, kterou nešetříme. Podáváme s houskovým knedlíkem nebo rýží.
500 g libového hovězího (hovězí zadní, falešná svíčková)
sůl
pepř
kořenová zelenina
Omáčka
600 ml vývaru (z výše zmíněného hovězího masa)
3 lžíce čerstvě strouhaného křenu
100 g másla
1 velká cibule
4–5 lžic hladké mouky
150 ml smetany ke šlehání
1 lžíce cukru
sůl
čerstvě mletý pepř
Karlovarské knedlíkové koule
6 starších rohlíků
3 vejce
2–3 lžíce nasekané petrželky
100 g hrubé mouky
čajová lžička soli
250 ml mléka
1 lžíce másla
Postup
Maso si den dopředu nasolíme, opepříme a necháme zakryté v lednici. Druhý den je dáme do hrnce, přidáme očištěnou kořenovou zeleninu, 1 litr vody a vaříme zvolna 2 hodiny.
Na karlovarské koule rozkrájíme rohlíky na malé kostičky, které na kousku másla opražíme na pánvi a nasypeme do mísy. Přidáme petrželku, sůl a mouku. Oddělíme bílky od žloutků. Žloutky smícháme s mlékem, rozmícháme, nalijeme na rohlíky, zamícháme a necháme chvíli stát (5–10 minut). Mezitím vyšleháme z bílků sníh a zamícháme ho do směsi. Směs na karlovarské koule rozdělíme na deset dílků, z každého vytvoříme kouli a vaříme v mírně osolené vodě asi 18 minut. Jednotlivé koule můžeme zabalit do potravinové fólie.
Na pánvičce si rozpustíme máslo, přidáme na kostičky nakrájené kuřecí maso, osolené a okořeněné pepřem a orientální směsí. Asi 5 minut smažíme pouze na másle na slabším ohni. Poté podlijeme kuřecím vývarem a dusíme dalších cca 5 minut. Přidáme 3 lžíce griotky. Poté přilijeme smetanu, smícháme mouku a mléko a také je vlijeme k masu. V případě potřeby můžeme přidat více mouky, aby omáčka nebyla moc řídká. Po smíchání směsi se smetanou už vaříme nejdéle 5 minut, protože by nám směs postupně řídla. Jako přílohu doporučujeme špagety.
Dobry den,
Chtela bych se zeptat zda do kremu Tvarohový krém se zakysanou smetanou
Patri tvaroh ve vanicce, nebo ten "tvrdy" jen zabaleny v obalu.
Jednou jsem tento recept udelala s vanickovym a krem nedrzel ani po ztuhnuti tvar.
Dekuji Kubíčková
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
Známý historik Zigmund Winter ve svých historických studiích jasně uvádí, že svíčková znamená večeře a že je to původní název jakéhokoliv večerního jídla, které se podávalo už při zapálené svíčce, aby kvůli setmění bylo na jídlo vidět, tedy až po práci v pozdějších večerních hodinách. Dokonce v jeho době, se o žádném speciálním jídle s tímto názvem nevědělo. Takže např. já, mám svíčkovou každý den i když dnes už by se to mělo jmenovat spíš žárovková či zářivková.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.