KŘENOVÁ PLACKA NA PRŮDUŠKY a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Tortilla de patatas je původně tradiční španělské jídlo, skládající se v základu z vajec, brambor, cibule a případně další zeleniny. Kromě obvyklé bezmasé tortilly se běžně připravují varianty s přidanou šunkou Jamón nebo krevetami. Tortilla de patatas se podává teplá nebo studená, obvykle o tloušťce 3 cm, nakrájená na dílky podobně jako pizza. Slouží jako hlavní jídlo nebo příloha k zelí, červenému masu, případně rybám. Španělská tortilla se podobá české omeletě, rozdíl je však ve způsobu přípravy, kdy se jako první připravují brambory smažením na pánvi v olivovém oleji, a až jsou měkké a částečně opečené, přidá se cibule a před dokončením rozmíchaná vejce.
Co je to tortilla
Wikipedie uvádí, že tortilla (španělská výslovnost [tortija]; původním významem dortík) je druh tenkého chleba, placka, původem ze španělské či arabské kuchyně jako placka z cizrny, jejíž název byl přenesen španělskými dobyvateli do Nového světa. Může být nejčastěji z pšeničné nebo kukuřičné mouky. V mexické kuchyni se peče tortilla (zmiňovaná již v mayských legendách a v aztéčtině nazývaná tlaxcalli) převážně z kukuřičné mouky a zpravidla slouží po zavinutí jako základ anebo příloha ke směsi dalších ingrediencí. V Mexiku se jedná o často používaný kulinářský prvek, podobně jako chléb v Evropě anebo rýže v Asii. Může se jednat o skromnou večeři nebo o bohatou hostinu - vše záleží pouze na kvalitě a pestrosti náplně. Ve Španělsku se ale pod pojmem tortilla zpravidla rozumí španělská omeleta ze silného bramborového těsta. Formou polotovarů se vyrábí a prodávají tortilly i v Česku.
Pro léčebné i potravinářské účely se sbírá kořen zpravidla dvouletých rostlin. A to na podzim (září až listopad) a někdy také na jaře (březen až květen). Kořeny se vyryjí rýčem, opatrně očistí, aby se neotloukly, a skladují v chladu a vlhku, nejlépe ve sklepě v písku.
Nejdůležitější a také nejnápadnější účinnou látkou křenu je thioglykosid. Při porušení pletiva (například strouháním) se působením enzymu myrozinázy tento glykosid štěpí na cukr a izothiokyanáty, které se obecně nazývají hořčičné silice. Izothiokyanáty mají výrazné fytoncidní účinky. Významný je i vitamín C, jehož obsah v křenu je přinejmenším stejně vysoký jako u pomerančů a dvakrát vyšší než u citronů.
V malých dávkách povzbuzuje křen chuť k jídlu a činnost trávicí soustavy, usnadňuje odkašlávání a má mírný močopudný účinek. Vyšší dávky mohou vyvolat překrvení a podráždění žaludeční sliznice. Křen působí preventivně proti bakteriálním, ale i některým chorobám způsobenými viry, houbami a prvoky. O fytoncidním účinku křene se můžeme přesvědčit při nakládání červené řepy, k níž přikládáme plátky křenu, nebo jablek nastrouhaných s křenem; v tomto složení podléhají méně plesnivění. Směs strouhaných jablek s křenem můžeme v uzavřených sklenicích dlouho skladovat. Obdobně dlouho lze uchovávat i šťávu vylisovanou z nastrouhaného křenu nebo směs strouhaného křenu s cukrem.
V minulosti se používal křen zejména zevně. Přikládal se na omrzliny a klouby postižené revmatismem a ještě v nedávné době se běžně používaly křenové placky (stejně se uplatňovaly i hořčičné placky). Přikládaly se zabalené na postižené místo, které se během krátké doby silně prokrvilo, a revmatické bolesti polevily.
Křen působí výrazně antibakteriálně, podporuje trávení (zvyšuje vylučování trávicích enzymů a normalizuje střevní mikroflóru), odhleňuje průdušky, působí močopudně a celkově povzbudivě, pro vysoký obsah vitamínu C je výborným prostředkem při rekonvalescenci. Při zevním použití zvyšuje prokrvení tkání, čímž urychluje hojení a regeneraci.
Vnitřně se podává nejčastěji čerstvý, nastrouhaný, pro zmírnění štiplavosti obvykle smíchaný s nastrouhanými jablky v poměru 1 : 1, a to v dávce 1 až 4 polévkové lžíce denně. Při průduškových chorobách se osvědčila inhalace křenu (1 polévková lžíce křenu se vaří ve vodě a páry z ní se inhalují přibližně 10 minut). K vypuzení žlučníkových kamenů se užívá macerát křenu v červeném víně (litrová láhev se naplní do 1/5 nastrouhaným křenem, zalije se červeným vínem, nechá se 10 dní luhovat a pak se užívají první 3 dny 3
Vodu s octem a solí přivedeme k varu a do vody rozklepneme opatrně vejce. Vaříme asi čtyři minuty, poté děrovanou naběračkou vyjmeme, propláchneme studenou vodou, scedíme a necháme okapat.
Strouhaný křen rozšleháme s majonézou a ušlehanou smetanou, přidáme citronovou šťávu, cukr, sůl a pepř.
Vejce podáváme přelitá omáčkou. Tato křenová omáčka je netradiční, rychlá a velmi chutná.
V hrnci smícháme mléko se zakysanou smetanou, moukou a osolíme. Směs přivedeme k varu, chvilku povaříme a přidáme nastrouhaný křen. Omáčku dosolíme, přidáme trochu citronové šťávy nebo octa, popřípadě i osladíme. Křenovou omáčku podáváme s houskovým knedlíkem a můžeme přidat i plátek hovězího masa.
Tip:Křenová omáčka se zakysanou smetanou k masovému fondue
Ingredience
½ šálku zakysané smetany
½ šálku smetany ke šlehání
1 lžíce strouhaného křenu
špetka soli
2 lžíce majonézy
Postup
Ušlehejte smetanu. Všechny přísady promíchejte a nakonec vmíchejte smetanu ke šlehání. Nechte proležet v chladu. Jde o netradiční, ale velmi chutné provedení.
Sýry je možné připravovat jednak z tvarohu, jednak ze sýřeniny získané enzymatickým působením syřidla.
Varianta I
Ingredience: Na počátku cesty k sýru stojí mléko, musí jít o mléko čerstvé, ne nějaké vysoce trvanlivé, odtučněné a všeho zbavené. Dále potřebujete startovací kulturu, syřidlo, camembertskou kulturu, případně chlorid vápenatý (pro kupovaná homogenizovaná mléka). Dále budete potřebovat hrnec, ve kterém budete dělat sýr, několik lžic a lžiček, metličku, dlouhý nůž, naběračku, teploměr, kus plátna na odkapání sýřeniny.
Postup: Mléko zahřejte ve vodní lázni na 37 °C. Do zahřátého mléka vmíchejte startovací kulturu, třeba jogurt Hollandia, a to 3 lžíce. Nechte ho hodinu až dvě přiklopené bez míchání při 37 °C. Domácí mléko vytvoří vždy krásnou sýřeninu, u kupovaného mléka je lepší vmíchat před syřidlem pár kapek chloridu vápenatého, sýřenina bude pevnější. Syřidlo rozmíchejte v převařené vychladlé vodě. Na 2 litry mléka lžičku syřidla do panáka vody. Panáka nalijte do mléka za stálého míchání metličkou, po minutě začněte míchat v opačném směru, aby se mléko ustálilo, a přiklopte. Sýřenina by měla vzniknout do hodiny, lze počkat i dvě hodiny, déle už to nemá cenu, v případě stálé tekutosti musíte svůj pokus vzdát. Sýřenina se dlouhým nožem nakrájí na čtverečky kolmo a pak i v ostrém úhlu vůči dnu hrnce, aby vznikly zhruba stejné centimetrové kusy, nechá se chvíli ustát, aby vystoupila syrovátka. Sýrové zrno slijte přes lněné plátno, zavažte a nechte odkapat půl hodiny. Výsledkem je základní sýrová hmota, výchozí surovina k výrobě nejrůznějších sýrů.
Varianta II – bez syřidla
Ingredience: 1 kg tvarohu, 1 l mléka, 1 lžička jedlé sody, 1 lžíce másla, kmín, sterilovaná zelenina, čerstvá zelenina, hrášek, paprika, vejce natvrdo – vše dle chuti
Postup: Tvaroh vložíme do hrnce a zalijeme mlékem. Přivedeme téměř k varu, aby se tvaroh v mléce jemně natavil. Netrvá to příliš dlouho. Pak mléko i s tvarohem slijeme, tedy lépe řečeno syrovátku, protože mléko se srazí. V cedníku nám zbyde natavený tvaroh, který vložíme do hrnce, ve kterém již máme lžíci másla. Osolíme, můžeme přidat kmín nebo vlastní koření dle chuti a jedlou sodu. Hmotu v hrnci postupně zahříváme. Tvaroh se začne pomalu tavit. V tuto chvíli už je třeba mít připravenou formičku, nejlépe teflonovou na biskupský chlebíček, či srnčí hřbet, plastovou krabičku, hrníček, cokoli. Pokud chcete zkusit barevný sýr typu rolády, je třeba mít připravený hrášek, kukuřici, kapie na kousky, vejce natvrdo, vše hezky promíchat a přidat k sýru těsně před naléváním do formy. Vše je pak nutné nechat uležet do
2 polévkové lžíce olivového oleje (panenského Extra Virgin)
3 dl čisté vody
Postup:
Nejprve smíchejte mouku, kvasnice a sůl, poté přidejte olivový olej a následně vodu. Vše lehce zamíchejte vařečkou nebo lžící. Až se těsto začne spojovat, začněte ho velmi lehce hníst a ručně promačkávat (asi 5 minut). Těsto musí být při hnětení stále měkké a vláčné, nesmí se lepit. Pokud se vám bude lepit, přisypte trochu mouky a znovu zlehka prohněťte. Těsto nesmí být v žádném případě tvrdé a nesmí se rozpadat. Jakmile bude hmota spojená a vznikne vláčné těsto, můžete ho trochu poprášit moukou. Nechte takto v míse a přikryjte utěrkou, těsto dejte na 24 hodin zrát do lednice.
Jakmile bude těsto odpočaté, rozdělte je na dva díly a pracujte nejprve s jednou částí. Vytlačte těsto od středu ven pomocí zavřené pěsti a zploštěte do kruhu. Stále pracujte od středu ven. Kruhová placka má být 30 cm velká a její okraje musí být trochu vyvýšené (ale bude-li to pro vás složité, můžete placku vyválet pomocí válečku). Těsto na pizzu jste si tímto připravili k použití pro různé náplně. Pizzu potřete na povrchu olejem a na to klaďte například náplň uvedenou níže. Poté ji rychle a opatrně položte na plech lehce poprášený kukuřičnou krupicí, který nechte předtím v horké troubě rozehřát. Pečte na nejspodnější možné mřížce v rozežhavené troubě. Pravá italská pizza se peče 7–11 minut v kamenné peci nebo horkovzdušné troubě při teplotě 250–300 °C.
Lívanec je kynutý moučník, který se připravuje smažením těsta vytvořeného z mouky, mléka, jogurtu, droždí, prášku do pečiva a vajec (případně i jiných přísad) a který je populární zejména v českých zemích. Klasický lívanec má podobu silnější menší placky. Lívance se obvykle servírují potřené borůvkami či jahodami nebo s tvarohem ochuceným nejčastěji nasladko. Receptů existuje celá řada, v obchodech najdeme dokonce i lívance v prášku. Vedle sladkých lívanců se dělají také menší nesladké lívanečky jako příloha k jiným jídlům. Ke smažení se používají pánve či přímo lívanečníky různých velikostí. Z osmažených zbytků nenamazaných lívanců a vajec se dělávaly takzvané vaječníky.
Palačinka je nekynutý moučník (a též postní jídlo) připravovaný z tekutého těsta, jehož základem jsou mouka, mléko a vejce. K těmto ingrediencím pak může být přidána sůl, cukr nebo jiná ochucovadla. Palačinka vypadá jako velmi tenká placka, jež se peče na pánvi nebo na rozpálené desce (kameni). Představuje-li postní jídlo, nepodává se s masem. V České republice se palačinka připravuje nejčastěji z pšeničné mouky, kravského mléka a slepičích vajec. Ve Francii a románských jazycích se palačinka nazývá crêpe. Ve východní Evropě se palačinky označují jako bliny.Typickou náplní palačinek je ovoce (ať už čerstvé, nebo ve formě kompotu), marmelády, sladké pomazánky nebo tekuté čokolády. Zvenku (někdy i zevnitř) se palačinka zdobí šlehačkou, jogurtem, tvarohem, čokoládovou polevou, případně kombinací těchto pochutin. Palačinku lze podávat také naslano, v takovém případě bývá plněna špenátem, masem, sýrem a podobně. Samotné plnění se někdy (zejména v restauracích) provádí v kuchyni před servírováním, v domácích podmínkách se však častěji podává samotná palačinka, kterou si pak strávníci ochutí sami: různé náplně a ochucovadla se umístí na stůl a jedlíci si tak mohou vytvořit náplň přesně podle své chuti.
Na klasickou palačinku potřebujete: 500 ml mléka, 3 hrníčky hladké mouky, 3 vejce, špetku soli, olej na smažení (pokud nemáte nepřipalující se nádobí).
Postup: V misce rozšleháme vejce s mlékem a solí a za stálého šlehání poté postupně přisypáváme mouku. Na pánvi zahřejeme trochu oleje a připravené těsto na něm smažíme. Palačinku po chvíli otočíme, aby se opekla z obou stran. Nakonec ji naplníme dle chuti marmeládou, čokoládou, kakaem, sladkým tvarohem, zmrzlinou, ovocem nebo povidly a případně ozdobíme čokoládou, šlehačkou nebo třeba smetanou.
Rozdíl mezi palačinkou a lívancem spočívá v tom, že těsto na lívance většinou obsahuje droždí, jedná se tedy o těsto kynuté (kypřené). Lívanečky bývají silnější a mívají menší průměr. Lívance (takzvané pancakes) polévané javorovým sirupem patří mezi typická jídla v USA.
Čepička na hlavičku o obvodu 50 cm. 50 : 3,14 = 15,9. Potřebujeme tedy placku o průměru 15,9 cm plus minus 1 cm.
Vysvětlivky:
ř. o. = řetízkové oko
dl. sl. = jeden dlouhý sloupek do jednoho očka
2x dl. sl. = dva dlouhé sloupky do jednoho očka
Postup:
Uděláme si 6 ř. o., která spojíme pevným okem do kruhu.
1. řada: Do kruhu uděláme 2 ř. o. a 17 dl. sl., to je dohromady s 2 ř. o. 18. Řadu ukončíme pevným okem.
2. řada: Ve druhé řadě děláme 1 dl. sl., 2x dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl., opakujeme až do konce řady. Řadu ukončíme pevným okem.
3. řada: Opět začneme na 2 ř. o. a děláme 1 dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl., opakujeme až do konce řady. Řadu ukončíme pevným okem. Tak jako ve 2. řadě pícháme dl. sl. hned do prvního oka a taky do posledního.
4. řada: Začneme 2 ř. o. a dále děláme 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl. tak, že stále opakujeme 1, 1, 1, 2, 1, 1, 1, 2 až na konec řady. Řadu ukončíme pevným okem.
5. řada: Začneme 2 ř. o. a děláme 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl. tak, že opakujeme 1, 1, 1, 1, 2, 1, 1, 1, 1, 2 až do konce řady. Řadu ukončíme pevným okem.
6. řada: Začneme 2 ř. o. a děláme 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl. tak, že 1, 1, 1,1, 1, 2, 1, 1, 1, 1, 1, 2 opakujeme až na konec řady. Řadu ukončíme pevným okem.
7. řada: Začneme 2 ř. o. a děláme 1, 1, 1, 1, 1, 1, 2, 1, 1, 1, 1, 1, 2 – 6x uděláme po 1 dl. sl. a jednou 2x dl. sl., opakujeme až na konec řady. Řadu ukončíme pevným okem.
8. řada: Začneme 2 ř. o. a děláme 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 2, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 2 tak, že 7krát po 1 dl. sl. a 2 dl. sl. Opakujeme až do konce řady. Řadu ukončíme pevným okem. Když se podíváme, vytvořili jsme placku o průměru skoro 15 cm. Jelikož děláme čepičku pro hlavičku s obvodem 50 cm a 50 : 3,14 = 15,9 cm, tak potřebujeme ještě kousek větší placku, ale pokud v další řadě budeme přidávat tak, jak by se v další řadě dle úvodního návodu mělo, byla by už placka moc velká, takže přidáváme pouze do každého třetího zdvojeného dl. sl. z předchozí řady.
9. řada: Opakujeme 8. řadu.
10. řada: Je už bez přidávání, jen po 1 dl. sl. do každého očka. Budeme píchat stále do prvního, a to tak dlouho, až uvidíme, že se šev začne stáčet doprava. Až se tak stane, tak nepíchneme do prvního, ale naopak do posledního, čímž šev uhne doleva a zase budeme píchat jen do&nb
Ingredience: 400 g hovězího masa, 3 vejce, 1 kus čínského zelí, 1 kus petržele, 1 kus brokolice, sůl, celý pepř, voda, 100 g hrubé mouky, celé nové koření.
Technologický postup: Nejdříve si připravíme těsto na domácí nudle: V míse smícháme hrubou mouku s vejcem a důkladně promícháme. Těsto přendáme na pomoučněný vál, přidáme pár kapek vody a rukama těsto zpracujeme. Až se přestane lepit, vyválíme z něj tenkou placku. Až placka těsta uschne (asi po hodině), nakrájíme ji na jemné a dlouhé nudličky (asi 4 cm). Do hrnce vložíme hovězí maso, celou cibuli, oloupanou celou kořenovou petržel, 2/3 brokolice a 2/3 čínského zelí. Vaříme s novým kořením, pepřem a solí 2 hodiny. Maso potom vyndáme a okrájíme z něj libové části. Polévku přecedíme přes jemné síto, abychom vývar zbavili nečistot a mastnoty. Cibuli a ostatní zeleninu už do vody nevracíme. Nakrájíme čerstvou brokolici a dáme ji spolu s libovým masem do vývaru. Přikrájíme také trochu čínského zelí (na jemné nudličky). Přidáme těstoviny a dvě vejce. Vše zamícháme a vaříme 6 minut. Poté sundáme z plamene a polévku necháme pod pokličkou dojít.
500 g libového hovězího (hovězí zadní, falešná svíčková)
sůl
pepř
kořenová zelenina
Omáčka
600 ml vývaru (z výše zmíněného hovězího masa)
3 lžíce čerstvě strouhaného křenu
100 g másla
1 velká cibule
4–5 lžic hladké mouky
150 ml smetany ke šlehání
1 lžíce cukru
sůl
čerstvě mletý pepř
Karlovarské knedlíkové koule
6 starších rohlíků
3 vejce
2–3 lžíce nasekané petrželky
100 g hrubé mouky
čajová lžička soli
250 ml mléka
1 lžíce másla
Postup
Maso si den dopředu nasolíme, opepříme a necháme zakryté v lednici. Druhý den je dáme do hrnce, přidáme očištěnou kořenovou zeleninu, 1 litr vody a vaříme zvolna 2 hodiny.
Na karlovarské koule rozkrájíme rohlíky na malé kostičky, které na kousku másla opražíme na pánvi a nasypeme do mísy. Přidáme petrželku, sůl a mouku. Oddělíme bílky od žloutků. Žloutky smícháme s mlékem, rozmícháme, nalijeme na rohlíky, zamícháme a necháme chvíli stát (5–10 minut). Mezitím vyšleháme z bílků sníh a zamícháme ho do směsi. Směs na karlovarské koule rozdělíme na deset dílků, z každého vytvoříme kouli a vaříme v mírně osolené vodě asi 18 minut. Jednotlivé koule můžeme zabalit do potravinové fólie.
Na másle zpěníme pokrájenou cibuli, přidáme mouku a chvíli mícháme. Ještě světlou jíšku zalijeme vývarem z vařeného masa (je lepší vývar vychladit). Opepříme, osolíme a vaříme 20 minut. Občas promícháme, aby se nám nepřipálila. Do omáčky přidáme nastrouhaný křen a cca 5 minut dále vaříme. Poté vše rozmixujeme a propasírujeme přes síto. Vrátíme na plotnu, přidáme cukr, citronovou šťávu, smetanu a znovu provaříme. Nakonec křenovou omáčku dochutíme solí či pepřem.
Takto připravená klasická křenová omáčka se podává s karlovarskými koulemi a krájeným vařeným masem.
Na másle nechte zpěnit nadrobno nakrájenou cibuli, ale nenechte ji zhnědnout. Zaprašte moukou a vymíchejte bledou jíšku. Zalijte studeným vývarem, důkladně promíchejte metličkou a nechte alespoň 20 minut zvolna provařit. Sbírejte pěnu a nečistoty z hladiny. Občas promíchejte, aby se omáčka nepřipalovala ke dnu. Ke konci vaření přidejte polovinu nastrouhaného křenu a ještě 2–3 minuty vařte.
Zhoustlý základ omáčky ochuťte solí, pepřem, případně též několika kapkami citronové šťávy a 1–2 lžičkami cukru. Přilijte smetanu, rozmixujte a ještě propasírujte přes cedník. Nakonec vmíchejte zbytek nastrouhaného křenu a znovu podle potřeby dochuťte.
Do vroucího osoleného mléka vmícháme smetanu, ve které rozmícháme hladkou mouku. Povaříme, dle chuti přikyselíme, osladíme a osolíme. Nakonec vmícháme krenex. Podáváme s knedlíkem a vařeným nebo uzeným masem či vejcem natvrdo.
Sazenice lze zaslat poštou. Cena sazenic pan Plačka u stolních odrůd činí 40 Kč, u moštových 38 Kč. Cena balíku je dle váhy, ale většinou je to 200 Kč a 50 Kč za balné. Balík je pojištěn.
Pro přípravu domácího Krenexu budete potřebovat 2 až 3 ks křenu, 200 až 300 ml vody, 3 lžíce oleje, 2 lžíce cukru a 2 lžičky soli. Křen omyjte, oloupejte a nastrouhejte nebo alespoň pokrájejte na malé kousky. Přendejte do mixéru, přidejte vodu a důkladně rozmixujte na hladkou kaši. Přidejte zbylé suroviny a ještě chvíli mixujte. Připravte čisté sklenice, například od dětské výživy, Krenex do nich přelijte a uzavřete. Nemusíte zavařovat, ale skladujte v lednici.
Křen, a to v jakékoliv úpravě, bývá používán především k vařenému a pečenému masu, jako je například ovar, vařené nebo pečené koleno, maso na grilu, ale také k opékaným uzeninám na ohni či k uzenému masu. Není výjimkou použití křenu v různých zeleninových nebo zeleninovo-masových salátech a bez křenu se 100% neobejdete v křenové omáčce. Někomu může zachutnat křenová pomazánka s mrkví, jiný si křen přidá do kuřecích rolád a nejednou jsem se dokonce setkala s tím, že si na čerstvém křenu pochutnali se zabijačkovým gulášem. Použití a rozmanitost této suroviny je veliká, proto je škoda si ho z léta či podzimu neuschovat i na chladné měsíce, kdy v obchodech zakoupíte kořeny, které se sice křenu podobající, ale jsou dřevnaté a jejich chuť ani aroma se tomu vašemu křenu zdaleka nevyrovnají.
Ingredience: 150 g másla, 3 střední cibule, 80 g hladké mouky, 800 ml masového vývaru, 200 ml smetany, sůl, mletý pepř, 100 g čerstvého křenu, 600 g šunky od kosti vcelku
Postup: Máslo přepustíme, orestujeme na něm na jemno krájenou cibuli, opečeme dosklovata, vsypeme mouku a orestujeme na světlou jíšku. Za stálého míchání zalijeme vývarem, provaříme 20 minut, osolíme a ochutíme bílým pepřem, zjemníme smetanou, krátce povaříme. Do hotového bešamelu přidáme nastrouhaný křen a přelijeme přes plátky teplé šunky.
