Téma: 

křenové listy


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

CHOROBY OLEANDRU

Odumírající listy

Odumírající listy oleandru mohou být způsobeny šedou hnilobou.

Jaká je to choroba

Šedá hniloba (Botrytis cinerea) způsobuje, že je pletivo stonků vodnaté a zahnívá, při vyšší vzdušné vlhkosti se pokrývá šedivým porostem houby. Plíseň se vyskytuje především v období, kdy jsou rostliny vystaveny prudkému kolísání suchého a chladnějšího prostředí s vlhčím a teplejším.

Co s tím dělat

Starší listy a odumřelé části rostlin je nutné odstraňovat. V zimních měsících udržujeme sušší prostředí a zabraňujeme dlouhodobému ovlhčení listů. Aplikace fungicidu má význam především při zvýšeném infekčním tlaku.

Detail odstavce: Odumírající listy
Zdroj: Choroby oleandru
Zveřejněno: 5.12.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: oleandr šedé listy

Letos poprvé mi na některých oleandrech začaly listy ztrácet zelenou barvu a zešedly. Začalo se to se to šířit i na další oleandry. Poradí mi někdo co s tím?
Předem děkuji

Zdroj: diskuze Oleandr šedé listy
Odesláno: 11.10.2017 uživatelem Marie Matyášová
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

GALGÁN OZDOBNÝ

Listy galgánu ozdobného

Listy galgánu ozdobného jsou celokrajné, podlouhle kopinaté, 30–70 cm dlouhé.

Detail odstavce: Listy galgánu ozdobného
Zdroj: Galgán ozdobný
Zveřejněno: 15.2.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: rakytníkové listy

Dobrý den.
Pokud bych chtěla použít rakytníkové listy, je jedno zda budou ze samčí , nebo samičí rostliny? Děkuji za odpověď. Eva

Zdroj: diskuze Rakytníkové listy
Odesláno: 21.7.2018 uživatelem Eva Rybová
Počet odpovědí: 0

GALGÁN OZDOBNÝ

Zdravotní účinky galgánu obecného

Listy této byliny se používají v tradiční medicíně, slouží ke snižování tlaku a mají i antidepresivní účinky. Velké zelené listy, malé červené bobule a bílé květy galgánu obsahují antioxidant resveratrol. Dnes se galgán používá v kosmetických výrobcích, ale to je jen část jeho potenciálu. Může se využívat v lékařství a v mnoha dalších sektorech.

Detail odstavce: Zdravotní účinky galgánu obecného
Zdroj: Galgán ozdobný
Zveřejněno: 15.2.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: usychaji listy

Mám tomel vypěstovaný z pecky plodu. Je 2 roky stary a roste pěkně ale ted mi začaly schnout listy, nevim cim to je.

Zdroj: diskuze Kaki Tomel
Odesláno: 31.7.2018 uživatelem světlana farkašová
Počet odpovědí: 4 Zobrazit odpovědi

SMIL ITALSKÝ

Sušení

Květy i listy se sbírají nejlépe za slunečného dne, suší se kvůli obsahu silic při teplotě nepřesahující 35 °C.

Detail odstavce: Sušení
Zdroj: Smil italský
Zveřejněno: 4.3.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: pokroucené listy aloe

Dobrý den , přesadila jsem aloe do univerzálního substrátu ,přidala písek a aloe listy se po několika týdnech začaly kroutit jakoby do ruličky ..Prosím nevíte někdo kde je problém ? děkuji

Zdroj: diskuze Pěstování aloe vera
Odesláno: 19.7.2018 uživatelem sára
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

ŠKUMPA

Škumpa lysá

Škumpa lysá (Rhus glabra) se vyznačuje dlouhými lichozpeřenými listy, které mohou dosahovat až půlmetrové délky. Jednotlivé lístky jsou hrubě zubaté až vykrojené, kopinaté. Červená květenství jsou palicovitá, tedy typická pro škumpy. Výška rostliny je 4 až 5 m.

Vícekmínkové opadavé keře nebo menší stromky snadno tvoří kořenové výmladky. Větve jsou lysé, fialovo-nahnědlé. Listy hluboce peřenosečné, lysé, na podzim nádherně červené. Květy zelenavé v hustých vzpřímených latách, objevují se v červenci a srpnu. Plody jsou šarlatově červené. Škumpa lysá miluje živnou, dobře propustnou půdu a slunné stanoviště. Uplatnění nachází nejen jako solitéra v zahradách, ale i ve skupinách v sadových úpravách.

Tato škumpa má poněkud dekorativnější listy než škumpa ocetná. Hodí se na neúrodná místa ke zpevnění svahů do skupin keřů.

Detail odstavce: Škumpa lysá
Zdroj: Škumpa
Zveřejněno: 18.1.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Zesvětlaly listy.

Sežeňte si slepičince a s nimi pak hortenzie pohnojte. Je možné, že deště odplavily dusíkaté látky z půdy a hortenzii proto blednou listy. Slepičince je přirozeně dodají společně s dalšími důležitými prvky především fosforem a draslíkem.

Zdroj: diskuze Zesvětlaly listy.
Odesláno: 13.8.2016 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

CHOROBY OLEANDRU

Suché listy

Suché listy oleandru mohou být způsobeny napadením rostliny mšicemi, které jsou velkým nepřítelem oleandru. Jsou většinou zelené až černé a najdeme je na všech zelených částech rostliny.

Jaká je to choroba

Listy jsou v důsledku sání mšic zkadeřené a žloutnou, při silném napadení se pokrývají lepivou medovicí, kterou mšice produkují. Na této medovici se druhotně usídlují černě. Po napadení mšicemi dochází ke kroucení listů a k plstnatění či zakřivení pupenů. Listy posléze uschnou a opadají.

Co s tím dělat

Vhodnou ochranou je trvalé umístění žlutých optických lapačů. V případě zjištění napadení mšicemi provádíme opakovaný postřik olejovým přípravkem Biool. Naprosto ideální je použití biologického predátora – parazitické vosičky Aphidius colemani. Tato vosička (velikost 0,5 mm) vyhledává mšice, do kterých klade vajíčka. Tím dochází k usmrcení mšic a v mumifikovaném těle se vyvíjí další generace vosiček, které pokračují v parazitaci. Anebo je ideální na mšice nasadit slunéčko sedmitečné. Pomoci si můžete i vodou smíchanou s tabákem.

Detail odstavce: Suché listy
Zdroj: Choroby oleandru
Zveřejněno: 5.12.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: růže

prosím o radu. čím ošetřit růže když se kroutěj listy, ale mšice tam nejsou. děkuji

Zdroj: diskuze Růže
Odesláno: 14.5.2016 uživatelem vytlačilová
Počet odpovědí: 0

NEJOBLÍBENĚJŠÍ KEŘE

Keř koka

Rudodřev koka neboli kokainovník pravý je keř nebo strom vysoký až 3 m. Má červenavě hnědou borku (odtud název), prutovité větve jsou porostlé střídavými, podlouhle vejčitými celokrajnými listy s krátkým řapíkem. Listy jsou světle zelené, květy jsou drobné bílé. Plodem je vejčitá peckovice, dlouhá až 8 mm, když je zralá, má oranžově červenou barvu, obsahuje pouze jedno semeno.

Rudodřev pochází z tropické až subtropické Jižní Ameriky. Semenáčky se ve školkách pěstují asi rok, jakmile dosáhnou výšky 30 až 50 cm, vysazují se na pole. První sklizeň listů se provádí u rostlin starých asi rok a půl. U tříletých stromků je možné listy sklízet již třikrát až pětkrát ročně, aniž by se rostliny poškodily. Čerstvě sklízené listy se opatrně suší, nesmí přeschnout. Delším skladováním ztrácejí listy nejen vůni, ale i účinnost. Životnost plantáže je asi 20 let, potom se musí obnovit. Rostlina se může množit řízky, ale obvykle se pěstuje přímo výsevem do školek. Kokainovník pravý má rád slunce i polostín, vlhko, je teplomilný. Vyhovuje mu propustná půda, vyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost.

Listy této rostliny obsahují asi 1% alkaloidu kokainu. Kokain je narkotikum, které se v medicíně používá od roku 1884 jako místní anestetikum v zubním a očním lékařství, pro zažívací a nervovou soustavu má účinky tonizující. Je to návyková a nebezpečná droga. V pěstitelských oblastech domorodé obyvatelstvo čerstvé listy žvýká. Pro zvýšení palčivosti k nim někdy přidávají pálené vápno nebo rostlinný popel.

Na těchto fotografiích se můžete podívat, jak vypadají listy květy či plody keře koka.

Detail odstavce: Keř koka
Zdroj: Nejoblíbenější keře
Zveřejněno: 6.9.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

KEŘ MAHONIE

Pěstování

Mahonie je neopadavý, nízký až středně vysoký keř (vysoké 60–150 cm, široké 100–180 cm). Listy mahonií jsou lichozpeřené, stálezelené, na okrajích pichlavé až ostnitě zubaté. Na podzim se listy často zbarvují do červena až téměř dohněda, zachovávají si však svůj tvar. Květy jsou oboupohlavné, výrazně žluté.

Vzhledem k poléhavému keřovitému růstu jsou mahony velmi vhodné jako podrostové keře v rozsáhlejších výsadbách vyšších stromů nebo na stinnějších místech zahrad, kde je můžeme využít i jako půdopokryvné rostliny.

Mahony rostou v přírodě převážně na pohostinných až stinných stanovištích v lesích a hájích a z toho vycházíme i při jejich pěstování. Svědčí jim polostinné či stinné místo, na slunečním úpalu neprospívají. Nároky mají velmi podobné jako cesmíny.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Keř mahonie
Zveřejněno: 29.11.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Žloutnutí listů u ostružiny.

Mám zahradní ostružinu bez trnů a letos začaly žloutnout listy.Nevím proč,prosím
poraďte.

Zdroj: diskuze Nemoc ostružin
Odesláno: 19.5.2018 uživatelem Jan
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

ZELENEC

Zelenec oranžový

Zelenec oranžový (Green Orange) je rovněž nenáročná rostlina, které se bude dařit prakticky kdekoli. Listy má sytě zelené, po okrajích lehce zvlněné, ale velice působivé jsou zejména sytě oranžové řapíky, které vytvářejí s barvou listů zajímavý kontrast. Při výběru stanoviště se vyvarujte přímého slunečního svitu, přehřátého stanoviště na okně nebo zcela tmavého místa. Stanoviště mu vyhovuje světlé s rozptýleným světlem, ale bude se mu dařit i v částečném polostínu. Důležité je rostlinu nevystavovat průvanu. Zelenec vyžaduje pravidelnou a přiměřenou zálivku, pozor na přeschnutí, ale i přemokření rostliny, půda by měla být stále pouze přiměřeně vlhká. Vhodné je také udržovat přiměřenou vlhkost vzduchu, proto rostlinu rosíme, případně je možné listy opatrně osprchovat.

Detail odstavce: Zelenec oranžový
Zdroj: Zelenec
Zveřejněno: 27.2.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: listy

Před dvěma lety jsem koupila malou rostlinu fikusu elastika se čtyřmi listy. Roste celkem pěkně, přibylo 7 nových listů. Jsou pěkně velké, lesklé, tmavě zelené, ale okraje podél listu se kroutí do spodu. Škůdci na rostlině nejsou. V čem může být chyba? Děkuji za případnou radu.

Zdroj: diskuze Listy
Odesláno: 4.8.2015 uživatelem Leny
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

BEGONIE DO TRUHLÍKU

Nároky na světlo

Begonie se pěstují v částečném stínu, nikdy ne na přímém slunci. Vyžadují závětří, protože mají křehké stonky, které neodolávají větru. Jsou i druhy, které se pěstují jako pokojové rostliny, a ty se výborně rozmnožují řízkováním – listy stačí jen ponořit do vody, v krátkém čase vytvoří kořeny. Většině begonií vyhovují teploty okolo 25 °C, přičemž v zimě by neměly klesnout pod 19 °C.

Detail odstavce: Nároky na světlo
Zdroj: Begonie do truhlíku
Zveřejněno: 23.6.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: juka

Tohle udělá nízká teplota a změna v pěstebních podmínkách vynesením kytky ven. Někdy se listy jen zbarví, ale když je šok velký, tak listy postupně zaschnou a musí vyrůst nové. S těmito změnami na listech se nic dělat nedá a je třeba počkat, jak se s tím rostlina vypořádá sama.

Zdroj: diskuze Juka
Odesláno: 18.5.2014 uživatelem Kamča
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

KVETOUCÍ ROSTLINY

Druhy kvetoucích rostlin

Rozlišujeme zhruba 250 tisíc druhů kvetoucích rostlin. Tvoří asi 80 procent ze všech druhů rostlin na Zemi. Kvetoucí rostliny dále můžeme rozdělit do dvou velkých podskupin, a to na jednoděložné a dvouděložné.

Jednoděložné rostliny

Jednoděložné rostliny mají jen jednu dělohu, mají listy s paralelními žílami a části květiny bývají v násobku tří. Je jich asi 70 tisíc druhů a patří mezi ně například trávy, lilie, orchideje, kosatce, palmy a mnoho dalších.

Dvouděložné rostliny

Dvouděložné rostliny mají dvě dělohy, listy s větvením a části květiny bývají v násobcích po čtyřech nebo pěti. Je jich asi 180 tisíc druhů a řadíme mezi ně sedmikrásky, kaktusy, magnólie, růže a většinu typů stromů.

Důležitými rostlinami jsou trávy. Je jich asi 8 tisíc druhů a jsou to rostliny s malými květy. Poskytují potravu nejen pro pasoucí se zvířata, ale patří mezi ně také potraviny jako například obiloviny, rýže či kukuřice.

Detail odstavce: Druhy kvetoucích rostlin
Zdroj: Kvetoucí rostliny
Zveřejněno: 29.4.2013

CHOROBY OLEANDRU

Rakovina oleandru

Rakovina oleandru může být způsobena bakteriální uzlovitostí. Bakteriální uzlovitost (Pseudomonas syringae pv. sevastanoi) způsobuje, že se na listech objevují černé skvrny se žlutým lemem. Výhony praskají a tvoří se nádorky. Vlivem silného napadení jsou vrcholky výhonů, květy a plody hnědočervené a odumírají. Napadené listy je nutné okamžitě otrhat a zajistit rychlé osychání listů. Jako prevence se u zdravých rostlin provádí ošetření přípravkem Kuprikol.

Detail odstavce: Rakovina oleandru
Zdroj: Choroby oleandru
Zveřejněno: 5.12.2017

ZELENEC

Chlorophytum

Zelenec (Chlorophytum comosum) je velmi odolná rostlina (kytka). Ke svému životu potřebuje běžnou půdu s přídavkem jílu, která by neměla nikdy zcela vyschnout. Pěkného vybarvení dosáhnete použitím hnojiva na rostliny s barevnými listy. Nejen u zelence platí, že čím je odrůda barevnější, tím světlejší by měla mít místo. Není však vhodné přímé slunce. Celozelené druhy pak snesou i stinnější stanoviště. Teplota by měla být vyšší než 12 stupňů Celsia.

Detail odstavce: Chlorophytum
Zdroj: Zelenec
Zveřejněno: 27.2.2018

NEJOBLÍBENĚJŠÍ KEŘE

Keř vajgélie

Vajgélie se v poslední době velmi často objevuje na našich zahradách, a to pravděpodobně kvůli tomu, že jde o keř nenáročný na pěstování a údržbu. Tento opadavý keř dorůstá asi do dvoumetrové výšky, stejně tak do šířky. Listy vajgélie jsou oválné až podélně vejčité, květy jsou 2 až 4 cm dlouhé trubky různých barev (dle odrůd a kultivarů), objevují se na začátku léta a sporadicky pak opět na konci srpna.

Například kultivar Olympiade má mladé lístky jasně zlatožluté, spodní listy se pak zbarvují do jasně žlutozelené. Květy jsou ostře purpurové. Roste vzpřímeně, vyhovují mu středně živné a mírně vlhké půdy a polostín. Aby keř bohatě kvetl, doporučuje se okamžitě po odkvětu zakrátit nové větve na jednu třetinu až jednu polovinu délky nového výhonu. Kvete vždy na loňském dřevě. Vajgélie je mrazuvzdorná.

Na těchto fotografiích se můžete sami přesvědčit o půvabu keře vajgélie.

Detail odstavce: Keř vajgélie
Zdroj: Nejoblíbenější keře
Zveřejněno: 6.9.2015

SMIL ITALSKÝ

Čaj

Účinky: Vnitřně se smil využívá v podobě čaje proti křečím, a to především při menstruačních obtížích. Obsažené hořčiny pak podporují tvorbu žluči a stimulují činnost jater. Konzumace čaje rovněž pomáhá při migrénách a neuralgiích, doporučuje se i na odhlenění při kašli.

Suroviny: menší hrst listů smilu, 250 ml vroucí vody

Postup: Čerstvé listy zalijte vroucí vodou, přikryjte a nechte louhovat po dobu 10 minut.

Použití: Denně je možné vypít až 3 šálky nálevu.

Detail odstavce: Čaj
Zdroj: Smil italský
Zveřejněno: 4.3.2018

CHOROBY OLEANDRU

Opadávání listů

Opadávání listů u oleandru způsobuje špatná zálivka.

Jaká je to choroba

Oleandru opadávají listy vždy, když má nedostatek vody. V létě je důležité, aby „stál“ ve vodě. Přezimuje v chladné místnosti s omezením zálivky.

Co s tím dělat

V horkém letním počasí je nutné, aby rostlina doslova stála ve vodě, to znamená, že miska pod květináčem by měla být stále plná vody. Přes zimu dáme oleandr do chladné místnosti a zálivku omezíme.

Detail odstavce: Opadávání listů
Zdroj: Choroby oleandru
Zveřejněno: 5.12.2017

KURKUMA - PĚSTOVÁNÍ

Curcuma alismatifolia

Curcuma alismatifolia (kurkuma růžová) je tropická bylina pocházející z jihovýchodní Asie. Patří mezi zázvorovité rostliny. Při optimálních podmínkách dorůstá až do výšky 1 metru. Má oválné listy na dlouhých stoncích. Světle fialové květy o délce až 20 cm připomínají ocún nebo lotos a vydrží na rostlině dlouhou dobu. Barevná variace je jak fialová, tak růžová. K dostání je v síti hypermarketů a v zahradnických centrech.

Detail odstavce: Curcuma alismatifolia
Zdroj: Kurkuma - pěstování
Zveřejněno: 22.9.2018

ŠKUMPA

Škumpa koželužská

Škumpa koželužská (Rhus coriaria) je 2–5 m vysoký keř s rozkladitými větvemi, jejichž mladé letorosty jsou žlutobíle huňaté. Lichozpeřené listy se skládají z 11–15 vejčitých, pilovitých, na rubu huňatých lístků a mají hlavní řapík ke konci rozšířený v úzká křídla.

Drobné, zelenavé nebo špinavě bílé kvítky jsou směstnány do konečných hustých hroznů. Plody jsou suché peckovice a podobají se čočkovým zrnkům.

Škumpa koželužská má svůj domov v jižní Evropě, zejména ve Španělsku a Řecku, kde roste planě na skalách, ale také se zde pěstuje, protože její listy a mladé větve obsahují mnoho tříslovin. Mladé větvičky a listy se otrhávají a usušené přicházejí do obchodu buď celé, nebo rozdrcené, případně rozemleté na šedozelený prášek, který je výborný k vydělávání kůží. Nejvíce se spotřebuje ve Španělsku, kde takto vydělávají zvláště kůže kozí. Kromě toho škumpou barví také kůže na žluto. Nejlepší produkty ze škumpy se dovážejí ze Sicílie.

Vedle třísloviny poskytuje škumpa koželužská také kyselé plody (baccae sumachi), které se na Východě od dávných dob používaly proti průjmům a dávaly je místo koření do masitých jídel. Tmavě žluté, hedvábně lesklé dřevo ze škumpy používají umělečtí truhláři k vykládání nábytku.

Detail odstavce: Škumpa koželužská
Zdroj: Škumpa
Zveřejněno: 18.1.2017

ŠKUMPA

Škumpa čínská – polokřídlá

Škumpa polokřídlá (Rhus semialatum Murr.) je keř nebo stromek s velikými lichozpeřenými listy, jejichž hlavní řapík se v hořejší polovině křídlatě rozšiřuje a vejčité pilovité lístky jsou na rubu pokryty plstí. Drobné květy tvoří bohatá latovitá květenství. Plody jsou kulovité, posléze suché, drobné peckovice.

Domovem škumpy polokřídlé je východní Indie, Čína a Japonsko. Na jejích listech tak žijí mšice čínské, které vysávají z listů a řapíků mízu a jsou příčinou toho, že se na těch místech, kde byly listy nabodnuty, vytvoří časem duté, až 7 cm dlouhé tupé rohy a jemnou šedou plstí pokryté hálky neboli galesky, obsahující přes 50 % třísloviny. Tyto hálky se využívají v barvírnách, v koželužství, na výrobu inkoustu i na výrobu taninu, a tak se s nimi obchoduje – říká se jim „čínské duběnky" (gallae chinenses), ve východní Asii je nazývají fuši nebo gobaiši. V čínském lékařství se hálky využívaly i jako prostředek proti průjmům.

Detail odstavce: Škumpa čínská – polokřídlá
Zdroj: Škumpa
Zveřejněno: 18.1.2017

ŠKUMPA

Škumpa zákeřná

Škumpa zákeřná (Rhus toxicodendron) je keř vysoký nanejvýš 1,5 m, s podzemními výběžky. Vystoupavé nebo poléhavé větve mají v mládí zelenou kůru, později hnědou s četnými čočinkami. Střídavé řapíkaté listy jsou trojčetné s vejčitými až podlouhlými celokrajnými lístky, na rubu hustě chlupatými.

Velmi drobné květy jsou jednopohlavné a řidčeji oboupohlavné, rostliny jsou nedokonale dvoudomé. Bělavě zelené koruny svojí délkou o málo přesahují kalich. Tento druh kvete v květnu a červnu. Plod je téměř kulovitá žlutá až žlutavě bílá peckovice.

Škumpa zákeřná pochází ze Severní Ameriky, u nás se pěstuje v zahrádkách a parcích, občas zplaňuje. Vyhovují jí suchá a kamenitá stanoviště. Tento okrasný keř obsahuje ve všech částech nažloutlou, prudce jedovatou mléčnou šťávu s pryskyřičným olejem (urushiol neboli labinol), s tříslovinami, glykosidy a jinými. Na pokožce způsobují účinné látky puchýře a při styku s listy, při přesazování, ošetřování a podobně je nezbytná zvýšená opatrnost. Otravy po požití byly pozorovány u člověka i u domácích zvířat. Zajíci, kteří v zimě okusují kůru, údajně na místě umírají. U citlivých lidí se dostavují závratě a nevolnosti již při dýchání výparů v blízkosti keře. Listy se dříve používaly při onemocněních kožních, nervových, revmatických a jiných.

Detail odstavce: Škumpa zákeřná
Zdroj: Škumpa
Zveřejněno: 18.1.2017

MODŘENEC

Modřenec

Modřenec je vytrvalá rostlina, která roste z cibuloviny a patří do čeledi liliovitých. Kvete modrými hrozny květů na neolistěném stvolu. Výška rostliny se pohybuje od 10 do 30 cm.

Pochází ze Středozemí, některé druhy jsou původní v Turecku. U nás se nejčastěji pěstuje modřenec hroznatý, který se v našich podmínkách dobře rozrůstá, a modřenec širokolistý se štíhlými hrozny a s bílým okrajem květů. Existují už i odrůdy s květem růžovým, fialovým nebo bílým. Květy slabě voní.

Rostlina tvoří přízemní růžici. Listy jsou dlouze eliptické, lysé, lesklé, čárkovité a trávovité s barvou tmavě zelenou. Květy jsou kulovité a rostou v hustém hroznu. Plodem je šištice.

Nejlépe se rostlině daří na suchých místech, ve výživné, hlinité, vápenité půdě. V dobrých podmínkách se snadno rozrůstá. Hezká je v trávníku, v trvalkovém záhoně nebo pod keři. Je vhodné modřenec vysadit k trvalkám, které svými listy zakryjí po odkvětu modřenců jejich nevzhledné žloutnoucí listy. Také trávník bychom měli posekat až po úplném uvadnutí listů.

Modřenec je nenáročná rostlina. Cibule modřence sázíme na podzim do hloubky asi 10 cm (dvojnásobek velikosti cibule). Některé odrůdy vytvoří už na podzim úzké delší listy. Zvláštní ochranu na zimu nevyžaduje. Vykvete v únoru až dubnu, podle druhu. Listy po odkvětu neodstraňujeme, až po jejich úplném zežloutnutí, když se zásobní látky přesunuly do cibule.

Množíme jarním výsevem do nádob umístěných ve studeném pařeništi nebo dělením dceřiných cibulek během letního období. Ty vysazujeme začátkem podzimu do hloubky 6 až 8 cm.

Modřence jsou poměrně životaschopné a mívají sklon k plevelnatění. Nedivme se proto, když je zjara objevíme na trávníku či v neobdělávaných partiích zahrady.

Detail odstavce: Modřenec
Zdroj: Modřenec
Zveřejněno: 2.9.2016