KŘÍŽ

Historie vyřezávání dýní

Halloween je svátek, který se slaví 31. října a většina z nás ho považuje za čistě americký svátek. Mnohé z našich dětí by ho chtěly slavit také, protože je to vlastně takový velký karneval v maskách, při kterých naše ratolesti navštěvují sousedy a koledují sladkosti.

Halloween vychází původně z pohanského (keltského) svátku Samhain, což je pohanský Nový rok (konec pohanského léta). Užívá se také označení předvečer svátku Všech svatých. Pravděpodobně má i návaznost na křesťanský svátek Všech svatých.

Kořeny svátku sahají až do dob před naším letopočtem, kdy Keltové slavili v tento den konec léta a příchod nového roku. Magické noci na přelomu října a listopadu, v níž se prolínal svět živých a mrtvých, se říkalo Samhain. Při bujarém veselí všude hořely obrovské ohně a lidé se odívali do převleků, aby se chránili před zlými duchy.

V době, kdy se katolická církev snažila vymýtit pohanské zvyky, byl Samhain, jeden z nejoblíbenějších svátků, nově nahrazen křesťanským svátkem Všech svatých (All Hallows' Day), který připadá na 1. listopad.

Halloweenská tradice se díky přistěhovalcům z Irska dostala kolem poloviny 19. století do Ameriky. Irové vyřezávali děsivé obličeje do vydlabané řepy, tu dávali posledního října se zapálenou svíčkou do oken, což mělo od domu vyhnat duše zemřelých. V Americe potom začali používat dýně.

Děti se v předvečer svátku Všech svatých vydávaly ve strašidelných maskách na koledu, kdy za odměnu získávaly sladkosti a ovoce. Tato podoba slavení Halloweenu se uchovala dodnes.

K dýním, které svátek duchů symbolizují, se váže stará irská legenda o opileckém pobudovi Jackovi. O Halloweenu byl Jack tak opilý, že jeho duše začala opouštět tělo. Na to už čekal ďábel, který si pro něj přišel. Jack ho požádal, aby mu povolil poslední drink. Na ten ale Jack neměl peníze, a proto ďáblovi navrhl, zda by se nepřeměnil v minci, Jack by s ní zaplatil a ďábel by se zase proměnil zpět. Jack však minci ihned popadl a mazaně ji schoval do peněženky, čímž démona uvěznil. Poté si vynutil, že ďábla pustí, když mu dá rok svobody. Po roce se čert pochopitelně vrátil. Tentokráte ho Jack přelstil nalákáním na lahodná jablka. Jakmile byl ďábel na jabloni, filuta Jack nožem vyryl do kmene stromu kříž, a ďábel tak nemohl dolů. Jack mu nabídl pomoc, pokud mu ďábel slíbí, že ho nikdy nevezme do pekla. Když se pak Jack jednoho dne upil k smrti, v nebi ho nechtěli, protože měl na bedrech příliš mnoho hříchů, a slib od ďábla mu zase zaručoval, že do pekla také nemůže. Od té doby Jackova duše bloudí po světě a temnotu si ozařuje žhavým

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Šablony na dýně

Nejlepší mazanec

Ingredience: 1 balíček čerstvého droždí, 100 g krupicového cukru + 1 lžíce do kvásku, 200–250 ml vlažného mléka, 500 g polohrubé mouky a trocha hladké mouky na poprášení těsta, 50 g spařených a opláchnutých rozinek, 1–2 lžíce rumu, ½ sáčku vanilkového cukru, ¼ lžičky soli, trocha nastrouhané kůry z dobře omytého citronu, špetka muškátového květu, špetka mletého anýzu, 2–3 žloutky, 50 g pokrájených oloupaných mandlí, 30 g vlašských ořechů, 150 g rozpuštěného másla a trocha na pomazání, 1 vejce na potření, moučkový cukr na poprášení

Postup: Všechny suroviny nechte dojít pokojové teploty. Z droždí, lžíce cukru, vlažného mléka a dvou lžic mouky připravte kvásek a uložte ho na teplé místo, aby se mu dobře kynulo. Rozinky dejte do misky a zalijte je rumem. Mezitím v zadělávací míse smíchejte prosátou mouku s cukrem, vanilkovým cukrem, solí, citronovou kůrou a kořením (část mouky nechte stranou na podsypávání). Do směsi vlijte vykynuté kvasnice, přidejte žloutky, rozinky máčené v rumu, dvě třetiny sekaných mandlí, překrájené ořechy a nakonec i rozpuštěné vlažné máslo. Těsto důkladně zpracujte – nejdříve vařečkou v míse a potom ještě rukama. Poprašte těsto moukou, přikryjte a nechte ho v míse kynout asi dvě hodiny. Během této doby ho dvakrát nebo třikrát krátce propracujte vařečkou. (Říká se tomu „přetužit“; z těsta unikne nahromaděný oxid uhličitý a dostane se do něj čerstvý vzduch, který usnadňuje práci kvasinkám.)

Vykynuté těsto na vále opět zpracujte, utvořte dva bochánky, přesuňte je na plech vyložený pečicím papírem a nechte ještě jednou nakynout. Předehřejte troubu na 220, horkovzdušnou na 200 °C. Jestli chcete, vytvořte na bocháncích nožem kříž. Pomažte budoucí mazance vejcem, posypte zbylými mandlemi a dejte péct. Pět až deset minut zprudka zapékejte, pak zmírněte teplotu na 150–160 °C a zvolna dopékejte. Prudkým zapečením se uzavřou póry na povrchu; pak je třeba teplotu snížit, aby se bochánky pořádně propekly. Ke konci pečení můžete teplotu ještě zmírnit o 50 °C a přikrýt mazance alobalem nebo pomaštěným papírem – ochráníte je tak před připálením. Před dopečením píchněte do středu mazanců špejlí; pokud se na ni těsto nelepí (po vytažení na ní neulpívají vlhké drobečky těsta), můžete vyndávat z trouby. Upečené mazance ihned potřete rozpuštěným máslem, přesuňte je na drátěnou podložku a nechte vychladnout. Před podáváním je na míse ještě můžete poprášit moučkovým cukrem. Mazanec se obvykle jí krájený na plátky a namazaný máslem a je opravdu vláčný.

Zdroj: článek Mazanec

Hrníčkový mazanec

Ingredience na potření: 1 vejce

Ingredience na těsto: 0,5 kostky másla, 5 lžic cukru krupice, 2 lžíce sekaných mandlí, 1 špetka soli, 2 žloutky, 1 balíček vanilkového cukru, 2 hrnky polohrubé mouky, 0,5 hrnku mléka, citronová kůra, 0,5 kostky droždí (42 g)

Postup: Do mísy prosejeme mouku, přidáme cukr, špetku soli, trochu nastrouhané citronové kůry, vanilkový cukr, žloutky, rozpuštěné máslo a vzešlý kvásek. Přilijeme mléko a zaděláme hladké těsto, které necháme na teplém místě cca 1 hodinu kynout, pak vpracujeme mandle, vytvoříme bochánek, který dáme na plech a ještě asi 20 minut necháme kynout. Nakonec bochánek potřeme rozšlehaným vejcem, nahoře bochánku nůžkami nastřihneme kříž. Hotový mazanec vložíme do trouby a pečeme 10 minut v horké troubě, potom teplotu snížíme a mazanec pomalu asi 1 hodinu dopékáme.

Zdroj: článek Mazanec