Téma

KRIZAK ZELENÝ


Jedovatý pavouk v ČR je téma, které v posledních letech vzbuzuje stále větší pozornost. Kombinace oteplování klimatu, šíření informací po internetu a strachu z neznámého vytváří dojem, že se Česká republika stává útočištěm nebezpečných pavoukovců. Realita je ale podstatně klidnější. Většina pavouků v Česku je sice jedovatá, ale pro člověka nepředstavují reálné nebezpečí. Tento článek systematicky vysvětluje rozdíly mezi pojmy, představuje konkrétní druhy a ukazuje, kdy je obezřetnost na místě a kdy zcela zbytečná.


Jedovatý zelený pavouk křižák

Křižák zelený (Araniella cucurbitina) je pavouk z čeledi křižákovití. Samice dorůstá délky maximálně 7 mm, samec 5 mm.

Zadeček je nápadně žlutozelenýzelený a často nese čtyři drobné černé tečky. Tento vzhled bývá důvodem obav, přesto se jedná o zcela neškodný druh.

  • žije v lesích, parcích i zahradách
  • staví malé kolové sítě
  • aktivní je od května do srpna

Křižák zelený není pro člověka nebezpečný. Jeho kusadla nejsou schopna účinně proniknout lidskou kůží.

Zdroj: článek Jedovatý pavouk v ČR: jaké druhy u nás skutečně žijí, kde se s nimi

Poradna

V naší poradně s názvem SEKVOJ NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lea Kafková.

Dobrý den,

potřebovala bych poradit. Asi před 10 lety jsme si koupili sekvoj, kterou jsme zasadili do zahrady na slunné místo. Celou dobu dobře prospíval, až letos v létě začal začalo jehličí od kmene mohutně rezavět a to až do výšky asi 5m od země. Máme strom moc rádi, je to velká okrasa zahrady a neradi bychom o něho přišli.

Děkuji za radu
Lea kafková

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Sekvoje jsou náchylné k onemocnění zvané rakovina sekvojí nebo rakovina seiridium. Příčinou jsou houbové patogeny druhu Seiridium. Zde je vidět, jak vypadá rakovina sekvojí: https://www.google.cz/searc…
Tato nemoc způsobuje zachvácéní větví, na kterých všechny listy hnědnou, zatímco okolní větve udržují svůj zelený vzhled. V místech odumírající tkáně se může na kůře objevit výron slizu. Menší stromy mohou v důsledku této nemoci zemřít. Nákaza se šíří větrem a vodou, vývoj onemocnění je povzbuzen v deštivém počasí. Chcete-li překonat rakovinu sekvojí, tak odřízněte a zničte nemocné větve. Vždy sterilizujte své zahradnické nůžky mezi každým řezem, aby se zabránilo šíření nemoci. Neexistuje žádný lék na tuto nemoc, takže rostliny, které trpí extrémní infekcí by měly být odstraněny a zničeny.

Zdroj: příběh Sekvoj nemoci

Křižák pruhovaný – pavouk jako vosa

Křižák pruhovaný (Argiope bruennichi) patří mezi nejčastěji zaměňované „jedovaté pavouky“ v ČR, a to kvůli svému nápadnému vzhledu. Žlutočerné pruhy na zadečku připomínají zbarvení vosy, což u mnoha lidí automaticky vyvolává dojem nebezpečí.

Ve skutečnosti jde o pavouka, který sice disponuje jedem, ale pro člověka nepředstavuje žádné reálné riziko. Jeho kusadla nejsou uzpůsobena k účinnému prokousnutí lidské kůže.

  • výrazné žlutočerné pruhy na zadečku
  • samice výrazně větší než samec
  • častý výskyt na loukách a zahradách
  • kolová síť s typickým bílým stabilimentem

Křižák pruhovaný se v ČR rozšířil zejména v posledních desetiletích v souvislosti s oteplováním klimatu. Nejčastěji se s ním setkáte od července do září.

Křižák pruhovaný – fotografie

Zdroj: článek Jedovatý pavouk v ČR: jaké druhy u nás skutečně žijí, kde se s nimi

Příběh

Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Valenta.

Dobrý den
Poradíte mi kdy je nejlepší doba na sklizeň rakytníku.?Zkoušeli jsme ho natrhat koncem října,byl to boj,plody jsou hodně měké,nejdou od větvičky a rozmačkávají se mezi prsty.Děkuji za odpověď Zdeněk V.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Novaková.

Dnes je červenec a na půl keři rakytníku jsou plody zralé a listy suché a na druhé půlce je zelený a plody ještě nejsu zralé. O co se jedná? Mám plody sebrat na té suché straně? Děkuji

Zdroj: příběh Sklizeň rakytníku

Křižák pruhovaný – Argiope bruennichi

Křižák pruhovaný patří mezi nejznámější pavouky u nás. Samičky jsou nápadně zbarvené, se žluto-černo-bíle pruhovaným zadečkem, který připomíná vosu.

Samička může dorůstat až velikosti 2 cm, zatímco sameček je výrazně menší a nenápadně zbarvený. Tento rozdíl velikostí patří k největším v rámci české pavoučí fauny.

  • staví velké kolové sítě
  • typický je bílý klikatý pruh – stabiliment
  • loví kobylky a větší hmyz

Páření je pro samečka vysoce rizikové a často končí jeho smrtí. Samice na konci léta vytváří několik kokonů, z nichž se na jaře líhnou mladí pavouci.

Křižák pruhovaný je jedovatý, ale jeho kusadla nejsou schopna účinně prokousnout lidskou kůži. Pro člověka tedy nepředstavuje skutečné nebezpečí.

Zdroj: článek Pavouci: druhy v Česku, jak vypadají, zda jsou jedovatí a jak poznat

Příběh

Ve svém příspěvku KDY JE GOLIÁŠ ZRALÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Patloková.

Mám dýni Goliáš, když jsem ji rozkrojila,oranžovou dužinou prostupuje z velké části zelený pruh. Mohu konzumovat i tuto zelenou část? Děkuji za odpověď

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Kdy je goliáš zralý

FAQ – Často kladené otázky

Jak vypadá kousnutí od pavouka?

Kousnutí pavoukem se nejčastěji projeví jako malý zarudlý pupínek, mírný otok nebo svědění, přičemž příznaky bývají nenápadné a postupně odeznívají.

Ve většině případů si člověk kousnutí pavoukem ani hned neuvědomí. Reakce nastupuje pomalu, bez prudké bolesti. Typické je lehké pálení nebo svědění v místě vpichu. Na rozdíl od bodnutí hmyzem obvykle chybí okamžitá ostrá bolest. Kousnutí pavoukem je většinou neškodné a nevyžaduje žádnou zvláštní léčbu, pouze základní hygienu a sledování průběhu.

Jsou pavouci v ČR jedovatí?

Ano, většina pavouků v ČR je jedovatá, protože jed používají k lovu kořisti, nikoli však k obraně proti člověku.

Jedovatost pavouků v české přírodě je biologická nutnost, nikoli zdravotní hrozba. Jed slouží k mimotělnímu trávení hmyzu a drobných bezobratlých. Pro člověka je jed většiny pavouků neškodný, protože buď nedokážou prokousnout kůži, nebo je množství jedu zanedbatelné. Nebezpečné druhy, známé z tropických oblastí, se u nás přirozeně nevyskytují.

Který pavouk je v Česku nejnebezpečnější?

Za nejproblematičtější bývá považována zápřednice jedovatá, přesto ani ona nepředstavuje pro zdravého člověka zásadní ohrožení.

Zápřednice má silnější jed a delší kusadla než většina ostatních druhů, proto je schopna člověka bolestivě kousnout. Kousnutí však není smrtelné a obvykle způsobuje pouze lokální obtíže, jako je bolest, otok nebo dočasné znecitlivění. Závažnější průběh se může objevit především u alergiků nebo při sekundární infekci.

Může pavouk v bytě člověka kousnout?

Kousnutí pavoukem v bytě je velmi nepravděpodobné, protože pavouci se lidem aktivně vyhýbají a nejsou útoční.

Pavouci v domácnostech vyhledávají klidná místa s dostatkem potravy. Kontakt s člověkem je pro ně stresující, proto se snaží ukrýt nebo utéct. Ke kousnutí může dojít pouze při přímém stlačení, například při oblékání nebo manipulaci s předměty, kde se pavouk ukrýval. I v těchto případech bývá reakce mírná.

Je pavouk se žlutým zadečkem nebezpečný?

Pavouk se žlutým zadečkem, typicky křižák pruhovaný, není pro člověka nebezpečný, přestože jeho vzhled působí hrozivě.

Výrazné žlutočerné pruhy slouží jako výstražné zbarvení vůči predátorům, nikoli lidem. Křižák pruhovaný má sice jed, ale jeho kusadla nejsou uzpůsobena k prokousnutí lidské kůže. Setkání s tímto pavoukem je proto zcela bezpečné a není důvod k obavám ani zásahu.

Jak poznat rozdíl mezi kousnutím pavouka a bodnutím hmyzem?

Kousnutí pavoukem bývá méně bolestivé než bodnutí vosou a často postrádá okamžitou ostrou reakci.

Bodnutí hmyzem je typické náhlou bolestí, zatímco kousnutí pavoukem se projeví později.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pavouci: druhy v Česku, jak vypadají, zda jsou jedovatí a jak poznat

Příběh

Ve svém příspěvku BARVA TŮJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JAROSLAV.

Dobrý den,potřebuji poradit,na tůjích se mě místy udělali takové šedé nepěkné místa.Prostě tůje strácí barvu.Myslím si jestli to není molovkou tůjovou.Ze předu kde svítí slunce to tam je a zezadu kde je stín je plot krásně zelený.Má stím někdo zkušenost a poradí?Děkuji za odpověd.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Barva tůjí

Keře s bílými květy

Pokud chcete svou zahradu ozdobit bíle kvetoucím keřem, můžete vybírat z kultivarů těchto známých druhů: kdoulovec, čilimník, hroznovec, ibišek, hortenzie, tavolník, šeřík, kalina, vajgélie, trojpuk.

Kdoulovec

Kultivar Chaenomeles x superba ´Nivalis´je opadavý listnatý keř dorůstající do výšky 1,5 až 2 m. Kvete v březnu a dubnu. Vhodný je do skupin, jako živý plot nebo coby solitér. Lze jej dobře tvarovat řezem.

Zde fotografie kultivaru kdoulovec.

Čilimník

Kultivar Cytisus praecox ´Albus´ je zelený metlovitý keřík, dorůstající do výšky okolo 1,5 m. Kvete v květnu a červnu. Po odkvětu je nutný hluboký řez, ale určitě neřežte až do starého dřeva. Vyžaduje lehčí, písčité půdy a slunné stanoviště. Ve stínu totiž málo kvete a špatně vyzrávají nové výhony, které pak v zimě snadno namrzají.

Zde fotografie kultivaru čilimník.

Hroznovec

Kultivar Exochorda x macrantha ´The Bride´ dorůstá cca do výšky 1 m. Listy jsou opadavé, obvejčité, až 7 cm dlouhé, raší poměrně brzy zjara. Keř kvete v květnu poměrně velkými jednoduchými květy uspořádanými v hroznech. Květy nejsou vonné a objevují se na loňských výhonech (řez tedy provádějte ihned po odkvětu). Tvar keře je zaoblený a přepadavý. Hroznovec roste pomalu a hustě, je to nenáročná dřevina, vhodná téměř do všech podmínek.

Zde fotografie kultivaru hroznovec.

Ibišek

Kultivar Hibiscus syriacus ´China Chiffon´ dorůstá do výšky 1,5 až 2,5 m, kvete v srpnu až září nápadnými plnými bílými květy s červeným středem. Listy raší na jaře dost pozdě, jsou trojlaločné, hrubě zubaté. S podzimem se zbarvují do žluta a opadávají. Tento kultivar je mrazuvzdorný.

Na zeminu je nenáročný, přizpůsobí se téměř jakékoliv půdě. Vyhovuje mu spíš mírně vlhká půda, ale pozor na přemokření. Vysazuje se na slunné stanoviště. Řez provádějte jen tehdy, je-li to nutné. Vysazujte je jako menší solitéry nebo do skupin keřů. Přihnojujte kvůli lepšímu kvetení.

Zde naleznete fotografie ibišku.

Tavolník

Kultivar Spiraea japonica ´Albiflora´ je opadavý nízký keř dorůstající cca do výšky jednoho metru. List je zelený, květy se objevují v červnu až srpnu. Roste vzpřímeně, jde o nenáročný keř, který lze každoročně tvarovat řezem.

Na těchto fotografiích si můžete prohlédnout kultivar tavolníku.

Kalina

Kultivar Viburnum plicatum ´Kilimadjaro´ dorůstá do výšky necelých dvou metrů. Čistě bílé květy jsou složené ve vrcholových latách, vyrůstají po celé délce vodorovných větví a ve velkém množství se objevují od konce května až do června. Opadavé listy jsou podlouhle vejčité, zelené, na rubu šedavé, chlupaté, na podzim se barví do fialova.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Nejoblíbenější keře

Příběh

Ve svém příspěvku RÝMOVNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vaclav.

Pěstuji tři druhy Rymovníku, který je pro výrobu sirupu nejvhodnější.Citronový ,Fialovo zelený,Panašovaný -žlutý.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zlata.

Dobrý den, prosím mohla bych si od Vás koupit všechny tři druhy Rymovniku? Předem děkuji za odpověď

Zdroj: příběh Rýmovník pěstování

Sádrokartonové desky

Sádrokartony lze rozdělit na dva základní druhy, a to na sádrokartonovou desku (SDK) a sádrovláknitou desku (SVD).

Sádrokarton je lehký, pevný, dobře opracovatelný, nehořlavý, propouští vodní páru a vyniká dlouhou životností.

Výhody sádrokartonu jsou: tvarovatelnost, pevnost, snadné řezání, dlouhá životnost, dobré izolační vlastnosti, snadná manipulace a instalace.

Nevýhody sádrokartonu jsou: zvýšená prašnost při finálním přebroušení, větší spotřeba barvy při malování, sádrokarton se musí před malováním opatřit nátěrem penetrace, malá nosnost.

Sádrovláknitá deska

Sádrovláknité desky jsou tvořeny sádrou vyztuženou dřevěnými vlákny, což bývají velmi často vlákna rozmělněného novinového papíru.

Výhodou těchto desek je to, že stejně jako sádrokartonové desky neobsahují formaldehyd a jsou zdravotně nezávadné. Vyšší tuhost a vysoká tvrdost povrchu sádrovláknitých desek umožňuje jejich použití jako materiálu, který působí v konstrukci staticky (ztužuje dřevostavbu ve vodorovném směru). Sádrovláknité desky mají také lepší akustické parametry oproti sádrokartonovým deskám a mají vysokou únosnost zavěšených předmětů. Co se týče odolnost proti vlhkosti, sádrovláknité desky mají parametry na úrovni impregnovaného sádrokartonu GKBI.

Nevýhodou pak je obtížnější opracovatelnost těchto desek a vyšší cena. U sádrovláknitých desek se také používá jiná spárovací technika než u sádrokartonu.

Sádrovláknité desky poskytují projektantovi a uživateli domu na bázi dřeva mnoho dalších výhod. Desky jsou díky své homogenní sádrovláknité struktuře stabilní a vysoce zatížitelné a stejně tak odolné proti mechanickému zatížení. Pro statické vyztužení budov jsou dány stejné únosnosti jako u desek na bázi dřeva. K dispozici jsou jednoduché návrhové tabulky a příklady pro smykové namáhání stěnových panelů dle nové ČSN 73 1702. Desky poskytují vynikající zvukovou izolaci a jsou vhodné i pro prostory s měnící se vlhkostí vzduchu (například koupelny). S hodnotou lambda λR=0,32 W/mK se vyznačují dobrou tepelnou vodivostí. Součinitel difúzního odporu je μ=13, desky jsou difúzně otevřené. Sádrovláknité desky jsou vzduchotěsné, takže jsou ekonomicky vhodné i pro konstrukce nízkoenergetických a energeticky pasivních domů.

Sádrovláknitá deska má objemovou hmotnost 1 150 kg/m3. Nejčastější rozměr sádrovláknité desky je 12,5 x 1 250 x 2 000 mm.

Druhy sádrokartonových desek

Sádrokartonové desky jsou snadno opracovatelné a neobsahují formaldehyd, jsou tedy zdravotně nezávadné.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Sádrokarton

Příběh

Ve svém příspěvku KANADSKÉ BORŮVKY MNOŽENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evelína.

Dobrý den, měla bych dotaz, zda je možno vysadit pouze jednu sazenici amerických borůvek, nebo musí být samičí a samčí, jak mi sdělila sousedka. Jeden keřík jsem si zakoupila a nevím jak poznám, který to vlastně mám a který mám přikoupit. Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef.

Dobrý den Před dvěma roky jsem zasadil dva keře kontejnerovaných borůvek na dvou metrech2 v rašelině, ve vaně z kašírované folie dole propíchané. Nahoře Propustná černá folie a na ní mulčovací kůru. Ranný keř je krásně zelený hojně velikých a šťavnatých plodů. Pozdní keř červenají listy od špičky schnou. Zatím nepadají. Plodů dost, jsou však menší a málo šťavnaté. Keř má méně nových přírůstů. Ještě jsem je neprořezával. Zálivka pravidelná. Za radu / názor/ děkuji.

Zdroj: příběh Kanadské borůvky množení

Pepřová omáčka bez smetany

Ingredience:

  • 1ks sýru žervé
  • 1 kelímek bílého jogurtu
  • Mletý černý pepř
  • Drcený zelený pepř
  • Sůl

Postup přípravy:

Na pánvičce necháme po dopečení masa výpek. Do něj se přidá žervé i bílý jogurt. Vše se pár minut povaří a přidá se do ní zelený pepř i černý mletý pepř a vše se podle chuti dosolí.

Zdroj: článek Recept na teplou pepřovou omáčku ke steakům

Poradna

V naší poradně s názvem TÚJE SMARAGD HNĚDNE PO PŘESAZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MiroslavToušek.

Dobrý den.Obracím se na Vás s prosbou o radu ohledně hnědnutí stromku thuje Smaragd.Vzrostlý třímetrový zdravý strom jsem vloni na podzim vykopal a přesadil z velkého květníku před domem do řady thůjí ,které tvoří živý plot mezi sousedem a mojí zahradou.Na začátku jara jsem začal pozorovat,že stromek postupně hnědne a to přes pravidelné zalévání.Snažil jsem se stromku doplnit hořčík,ale ani to nepomohlo.Zvláštní je to,že strom usychá jen z poloviny.Směrem do mé zahrady na jižní stranu je už kompletně hnědý ,ale směrem k sousedovi je stromek sytě zelený jakoby vůbec nestrádal.Je docela možné ,že jsem při vykopávání thůje mohl neúmyslně poškodit část kořene která zásobuje právě usychající polovinu stromu.
Je nějaká reálná šance ,že bych mohl strom ještě zachránit?
Za odpověď předem děkuji.

S pozdravem.
Toušek

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

S největší pravděpodobní takto rostlina reaguje na přesazení. Často se stává, že při přesazení na novou pozici se nedodrží původní orientace na jih, což má za následek ozáření sluncem té části, která na to nebyla zvyklá. Samozřejmě nejde ani vyloučit poškození kořenového systému při přesazování. Co s tím teď dělat? Uschlé větve ostříhat a nechat túji, aby se s tím vypořádala sama a postupně vyplnila proschlá místa novými větvemi z té části, která nyní prosperuje. S hnojením to nyní nepřehánějte, pouze dbejte na dostatečnou zálivku.

Zdroj: příběh Túje smaragd hnědne po přesazení

Postup očkování

Při červnovém roubování révy vinné používáme dřevitý („tvrdý“) roub, který naroubujeme do zeleného letorostu. Po rašení révy je vhodné vytáhnout z paty kmínku zelený letorost, který (aby se nevylomil) vyvazujeme ke kmínku přeroubovávané rostliny. Ideální tloušťka zeleného letorostu pro přeroubování je 5–8 mm.

K roubování se využívá jednoočkový roub, který se seřízne do klínku. Následně rozštípneme zelený letorost a roub postupně do připraveného rozštěpu zasuneme. Očka na roubu a podnoži by měla být postavená proti sobě. Roubové spojení pevně ovážeme roubovací páskou.

V místě roubování je vhodné ponechat list, který zabezpečuje jednak výživu roubového spojení a jednak může stínit roub a omezit vysychání. Horní část roubu není vhodné zamazávat štěpařským voskem. Jestliže dojde k ujmutí, projevuje se intenzivním slzením a vosk by se mohl vymáčet na očko a znemožnit rašení.

Zdroj: článek Očkování vinné révy

Příběh

Ve svém příspěvku BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Hajek.

zdravim mam bobkovy list a zacly se mi tvorit na dospelich listech hnede fleky nevite co stim dekuji,umisten na okne v kvetinaci

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monika Laňková.

Dobrý den, prosím o radu, nerada bych o bobkový list přišla, po zalití stále schne. Není na přímém slunci, okno polostín, přesto schne i po zalití. Fleky nemá, je stále zelený. Děkuji za radu. Monika

Zdroj: příběh Bobkový list v květináči

Mochyně nižší klasifikace

Mochyně ojíněná

Mochyni ojíněnou (Physalis pruinosa) můžete znát také pod názvy Ananaskirsche Goldmurmel nebo Ground Cherry. Je to velmi raná odrůda a velice výnosná. Odolává nepřízni počasí i nižším teplotám, pěstovat ji můžete ve skleníku, fóliovníku i na prosluněném záhonu. Během růstu vytváří (na záhonu) jen asi 40 až 60 centimetrů vysoké pevné rostliny, ze kterých lze sklidit i více než 100 kusů velice chutných, v průměru asi 1 až 1,5 centimetru velkých šťavnatých zlatožlutých plodů, chutí připomínající ananas s nádechem rajčete. Ve skleníku a fóliovníku mohou rostliny dorůst až do výšky 120 centimetrů. Hodí se i na záhon, do velkých květináčů, truhlíků a okrasných koryt na balkony a terasy. Mochyně se vysévá v březnu či dubnu do truhlíku, teprve poté se sází na vybrané stanoviště.

Mochyně dužnoplodá

Mochyně dužnoplodá je rostlina pocházející z Mexika. Plodí mnoho kulatých zelených nebo někdy i fialkových plodů o velikosti cca 5 cm. Nejzralejší plody pak vytvářejí drobné lampiony. Plody se hodí do pokrmů jako ratatouille nebo do omáček. Používají se často také coby náhrada lilku. Semínka se vysévají na konci března na teplé a slunečné stanoviště. Malé rostlinky se sadí ve velikosti 5 cm a od 20. května se dají přesadit ven. Doporučený spon je 80 x 80 cm. Od srpna se můžete těšit na úrodu.

Mochyně drobnoplodá

Mochyně drobnoplodá (Physalis angulata) roste v tropické Americe. Dorůstá výšky 30–50 cm. Lodyha je přímá. Listy jsou střídavé, tmavě zelené, vejčité až vejčitě kopinaté se zubatým okrajem a báze je asymetrická. Kvete nažloutlými květy s 5 cípy, koruna je ve spodní polovině bez výrazných skvrn, kalich je zelený a stopka má zpravidla delší korunu. Plodem je žlutooranžová až žlutá či zelená bobule o průměru 1–1,2 cm, která se smí jíst, kalich je zelený, dlouhý 2–3,5 cm. Pěstuje se podobně jako rajčata. Je tedy nutné předpěstování, vysazování do fóliovníků, pařenišť a podobně. Množí se bez problémů sama. Pokud ale chcete, tak dělením trsů nebo semeny. Kvete v červnu, červenci nebo v srpnu.

Mochyně peruánská

Mochyně peruánská je jedlá, ale až po dozrání. Nezralé plody vám naštěstí dojdou i doma. Plody obsahují vitamin C, karotenoidy (například kryptoxantin), sacharidy, kyselinu citronovou a alkaloidy. Z alkaloidů například solanin nebo physalin. Zralé plody poznáte podle toho, že květ zaschne a uvnitř zůstane oranžová třešnička. Z jedné bobule budete mít dostatečný počet semen na pěstování.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Mochyně

Srnčí medailonky z kýty

Ingredience: srnčí kýta, 300 ml červeného vína

Ingredience podle chuti: mletý pepř, sůl, citronová šťáva, čerstvý tymián, nakládaný zelený pepř

Ingredience podle potřeby: smetana ke šlehání

Postup: Srnčí kýtu očistíme a nakrájíme na medailonky. Opepříme čerstvě mletým pepřem (použijeme pepř čtyř barev). Maso dáme do mísy, přidáme čerstvé bylinky, nejlépe se hodí tymián či rozmarýn. Zalijeme kvalitním červeným vínem, pokapeme olejem, citronovou šťávou a necháme odležet nejlépe do druhého dne. Před přípravou necháme medailonky venku, aby maso mělo pokojovou teplotu. Pak je osušíme utěrkou a lehce naklepeme a osolíme. Na rozpáleném oleji opékáme srnčí medailonky zprudka, a to asi 3 minuty z každé strany. Maso vyjmeme a na výpek dáme nakládaný zelený pepř podle chuti a zalijeme smetanou, krátce povaříme a osolíme. Pepřovou omáčkou přeléváme maso na talíři. Je vhodné mít nahřáté talíře. Srnčí medailonky s pepřovou omáčkou podáváme nejlépe s opečeným bramborem.

Zdroj: článek Recepty na srnčí medailonky

Postup přípravy dušené mrkve

Kluci v akci tento recept nedoplnili s hráškem, ale i tak je jejich dušená mrkev skvostem. Kdo chce, může si do mrkve přidat i zmrazený zelený hrášek. Kluci si nejdříve v hrnci ohřejí mléko, rozpustí v něm máslo a decentně osolí. Do této vroucí směsi nasypou krupičku a nechají zhoustnout. Aby nevznikaly hrudky, tak je možné krupici přidávat pomaleji po menších částech. Kluci z krupice a mléka za stálého míchání vytvoří hustou směs, a míchají do té doby, než se přestane přichytávat na stěny kastrolu. Pak hrnec odstaví a nechají trochu zchladnout. Krupice nemusí být úplně studená, ale nesmí při doteku pálit. Vychladlou krupici vyškrábou z hrnce do skleněné mísy a přidají k ní dvě celá vejce a důkladně vše promíchají rukou. Ze vzniklého těsta pak tvarují pomocí dvou navlhčených lžic malé noky. Podle kluků v akci má nok mít 3 strany, dva vrcholy a musí být dobře utažený, aby se při vaření nerozpadl. Všechny noky si předpřipraví na talířek a pak je teprve najednou uvaří ve slané vodě.

Nyní si kluci nakrájí mrkev na drobné jehlany a najemno nakrájí i cibulku. V hrnci si rozpustí máslo, přidají cibuli a nechají ji zesklovatět. Cibule nesmí být spálená ani tmavá. Ke smažící se cibuli přidají nakrájenou mrkev a krátce ji orestují. Orestovanou mrkev zapráší hladkou moukou a vytvoří světlou jíšku smažením po dobu tří minut. Pak ji zalijí vývarem a dobře promíchají, aby v omáčce nebyly hrudky. Nyní je možné do hladké omáčky přidat rozmrazený zelený hrášek. Omáčku kluci ochutí muškátovým květem, bílým pepřem a trochou soli. Společně to pak povaří asi 15 minut při průběžném míchání.

Dušená mrkev se podle Kluků v akci servíruje tak, že se nejdříve na talíř položí nočky a k nim se přidá omáčka s mrkví.

Zdroj: článek Dušená mrkev s hráškem podle pořadu Kluci v akci

Pepřová omáčka ze zeleného pepře (1/4 litru)

Ingredience:

  • 30 g másla
  • 1 cibule
  • 1 stroužek česneku
  • 40 g čerstvého zeleného pepře
  • 125 ml hovězího vývaru
  • 150 ml smetany ke šlehání
  • 150 ml 12 % smetany

Postup přípravy:

Na připravené pánvi si nejprve rozpustíme máslo. Než se máslo rozpustí, nasekáme si malou cibuli na jemno. Cibuli přidáme k máslu a vše smažíme asi pět minut doměkka / dozlatova. K cibuli se přidá prolisovaný stroužek česneku a zelený pepř (ten může být zelený, nebo i ten nakládaný, pokud bude ale slitý). Vše je potřeba minutu míchat. Potom se přilije 125 ml hovězího vývaru a přidá se i smetana ke šlehání i 12 % smetana. Vše je potřeba důkladně zamíchat a přivést k varu. Až se omáčka začne vařit, tak se stáhne oheň a omáčka se ještě nechá 10 minut bublat tak dlouho, dokud se obsah omáčky nezmenší zhruba na polovinu.

Zdroj: článek Recept na teplou pepřovou omáčku ke steakům

Fotografie účinku zelené skalice na mech

Jedna z věcí, která mnoho lidí překvapí, je rychlá vizuální změna mechu po aplikaci. Mech totiž nezačne postupně mizet jako při mechanickém odstraňování, ale velmi rychle mění barvu.

Typickým znakem účinku zelené skalice je, že mech začne během několika hodin tmavnout. Nejprve má tmavě zelený odstín, později přechází do hnědé až černé barvy. Tento proces znamená, že mech postupně odumírá.

Pro mnoho zahrádkářů je právě tato změna barvy první potvrzení, že zelená skalice začala působit. Pokud mech zůstává několik dní světle zelený, je pravděpodobné, že koncentrace roztoku byla příliš slabá.

Fotoografie mechu v trávníku, který po aplikaci zelené skalice zčernal, tmavé polštáře mechu mezi zelenou trávou, detail zahradního trávníku.

Fotografie trávníku po aplikaci zelené skalice, mech v trávníku je tmavý až černý a odumírá, kolem zůstává zelená tráva, detail struktury mechu a trávy.

Zdroj: článek Zelená skalice: návod k použití a přesné dávkování

Pavouci se žlutým zadečkem

Dotazy typu pavouk se žlutým zadečkem nebo pavouk žlutě pruhovaný patří mezi nejčastější. Důvodem je výrazné zbarvení, které si lidé automaticky spojují s nebezpečím.

Typickým příkladem je křižák pruhovaný, často označovaný jako pavouk jako vosa. Jeho žluto-černé pruhy slouží jako varovné zbarvení, nikoli jako známka skutečné hrozby.

  • výrazné žlutočerné pruhování
  • častý výskyt na loukách a zahradách
  • velké kruhové sítě v trávě

Přestože má jed, jeho kusadla nejsou schopna prokousnout lidskou kůži. Pro člověka tedy není nebezpečný.

Zdroj: článek Pavouci: druhy v Česku, jak vypadají, zda jsou jedovatí a jak poznat

Přehled běžných pavouků v ČR

Následující přehledová tabulka slouží jako rychlá orientace pro běžné situace, kdy člověk pavouka zahlédne doma, na zahradě nebo v přírodě a potřebuje si odpovědět na otázku, zda existuje důvod k obavám.

Druh pavouka Typický vzhled Kde se s ním setkáte Jedovatost Reálné riziko pro člověka
Křižák pruhovaný žlutočerné pruhy, pavouk jako vosa louky, zahrady ano žádné
Zápřednice jedovatá žlutavý až nazelenalý pavouk vysoká tráva, louky ano bolestivé kousnutí
Vodouch stříbřitý stříbřitý zadeček čisté stojaté vody ano nízké
Pokoutník stájový hnědý, dlouhé nohy stodoly, sklepy ano zanedbatelné
Třesavka sekáčovitá velmi dlouhé nohy, drobné tělo domy, sklepy ano žádné

Zdroj: článek Pavouci: druhy v Česku, jak vypadají, zda jsou jedovatí a jak poznat

Srovnání jedovatých pavouků v ČR

Pro lepší orientaci je užitečné porovnat nejčastěji zmiňované pavouky podle jejich jedovatosti a skutečného rizika pro člověka.

Druh pavouka Jedovatost Schopnost kousnout Riziko pro zdravého člověka
Zápřednice jedovatá Vysoká Ano Nízké až střední
Zápřednice Mildeova Vysoká Ano Nízké
Stepník moravský Střední Výjimečně Velmi nízké
Pokoutník tmavý Nízká Ano Zanedbatelné
Křižák pruhovaný Střední Ne Žádné

Zdroj: článek Jedovatý pavouk v ČR: jaké druhy u nás skutečně žijí, kde se s nimi

Autoři uvedeného obsahu

novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo dvacetsedm.