KRTEK

Video a obrázky

Zde si na fotografiích můžete prohlédnout, jak vypadá krtek obecný.

Zde můžete zhlédnout videa týkající se krtka obecného.

Zdroj: Krtek obecný

Poradna

V naší poradně s názvem KRTEK OBECNÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Kýrová.

Dobrý den,
můžete mi sdělit, zda umí krtek plavat? Ptala se mne na to moje kamarádka a té tuto otázku zcela vážně položil její vnouček. Neuměla odpovědět a já to také nevím - nikdy mne nenapadlo o tom přemýšlet. Děkuji.

S pozdravem
Marcela Kýrová

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Ano, krtek obecný umí plavat. Krtci dávají přednost pobytu v podzemí a suchu, všichni krtci mohou v případě potřeby také plavat. Byly pozorováni krtci, kteří dokázali plavat až hodinu v kuse a za tento čas uplavali vzdálenost 1 km. K plavání používají své silné paže.

Někteří krtci dokonce plavou pod vodou a mohou zadržet dech až na 10 sekund.

Krtci tuto schopnost plavání využívají k zajištění bezpečnosti v době povodní. Ve skutečnosti, během vysokých období záplav, krtci používají své plavecké dovednosti, aby se dostali blíže k povrchu.

Důkazem k tvrzení, že krtek obecný může plavat, je toto video:
https://youtu.be/9zlIcPt-RAY

Zdraví Cempírek!

Zdroj: Příběh Krtek obecný

Proč dělá krtek krtince

Krtek pod zemí buduje chodby, ať už obytné, tak i okružní, na kterých loví potravu. Přitom tvoří na povrchu typické hliněné hromádky zvané krtinec či krtina. Hloubí dva typy tunelů. Těsně pod povrchem je tvoří v době, kdy pátrá po samičkách. V hloubce 5–20 cm pak vyhrabává tunely, ve kterých žije a skladuje potravu. Délka tunelů může být až několik stovek metrů.

Zdroj: Krtek obecný

Příběh

V příběhu PROČ KRTEK DĚLÁ KRTINCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Kejhová.

Krtek pracuje u nás na zahrádce právě teď ,žádné spinkání přes zimu, hezky nám rozrývá kousek po kousku trávníku a včera jsem viděla jak pracuje s hlínou. Manžel by ho sám nejraději zakousnul, ale mě ho je líto, třeba půjde dál, tak nevíme co dělat, nemáme žádné zkušenosti s tím malým pracantem, proto prosím o radu, díky . S pozdravem Jana

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Proč krtek dělá krtince

Likvidace krtka

Mezi nejčastější nepříjemnosti, které krtek způsobí, patří vyvýšení půdy (krtiny), propadání země, narušení kořenů rostlin. U okrasných zahrad či herních trávníků je to velmi nepříjemné, ale pokud po zahradě začnou běhat děti, případně psi, krtek se sám raději odstěhuje někam, kde je klid. Případně lze volit jiné mírumilovné způsoby, jak krtka z pozemku vyhnat. Dobrou zkušenost zahrádkáři mají s biologickými metodami.

Zdroj: Krtek obecný

Je krtek obecný chráněný

Krtek je celkem hojný, takže bohužel skutečně nepatří ke zvláště chráněným živočichům, je chráněný jen obecně. To znamená, že pokud někdo neohrožuje krtka jako druh, což odchytem a usmrcením několika krtků na vlastní zahrádce nečiní, nejedná proti uvedenému zákonu. Usmrcení krtka je podle ochránců týrání zvířete. V plné míře se ale na jeho zabití vztahuje právě zákon č. 246/1992 Sb., o týrání zvířat. Jde jen o to, že se u nás znění tohoto zákona nevykládá do důsledků, takže usmrcování drobných savců na zahradách nikdo neřeší. Je to prostě stará tradice, u kterých dlouho trvá, než se vymýtí. To ale neznamená, že je to v pořádku! Aby usmrcení krtka bylo skutečně legální, musel by ho sprovodit ze světa veterinář pomocí smrtící injekce, anebo by přímo v zákoně musel být určen způsob usmrcení a přesně vymezeny i jeho oprávněné důvody. Rozrytí trávníku nebo záhonu by k nim ale zcela určitě nepatřily. Těžko říct, proč lidé u nás tolik bazírují na bezchybném anglickém trávníku, tradice to u nás není.

Zdroj: Krtek obecný

Poradna

V naší poradně s názvem KRTEK OBECNÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.

Ano, krtek obecný umí plavat. Krtci dávají přednost pobytu v podzemí a suchu, všichni krtci mohou v případě potřeby také plavat. Byly pozorováni krtci, kteří dokázali plavat až hodinu v kuse a za tento čas uplavali vzdálenost 1 km. K plavání používají své silné paže.

Někteří krtci dokonce plavou pod vodou a mohou zadržet dech až na 10 sekund.

Krtci tuto schopnost plavání využívají k zajištění bezpečnosti v době povodní. Ve skutečnosti, během vysokých období záplav, krtci používají své plavecké dovednosti, aby se dostali blíže k povrchu.

Důkazem k tvrzení, že krtek obecný může plavat, je toto video:
https://youtu.be/9zlIcPt-RAY

Zdraví Cempírek!

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marcela Kýrová.

Moc děkuji za odpověď, pane Cempírku. Zdraví M. Kýrová

Zdroj: Příběh Krtek obecný

Biologické metody likvidace

Sázení pryšce křížmolistého (Euphorbia lathyris) prý odpuzuje krtky, protože silice z kořenů mají odpuzující účinek. V blízkosti nor mohou být umisťována elektronická nebo mechanická zařízení, která vydávají zvuky nebo vibrace, aby odpuzovala krtky. Ta mohou být účinná na velkých plochách, ale často jen způsobí přesun krtků na jinou plochu. K dispozici jsou i pasti na chytání živých krtků, které by měly být používány s opatrností, aby se zabránilo kontaminaci lidským pachem. Poté by měly být kontrolovány aspoň jednou denně.

Zvažujete-li, zda se chcete s krtkem na své zahradě naučit žít, nebo ho bezpodmínečně odmítáte trpět, podívejte se kromě minusů i na jeho užitečnost. Jednak kypří a provzdušňuje půdu, navíc je to hmyzožravec živící se škůdci, kteří škodí okusováním kořenů rostlin. A v neposlední řadě se možná pletete a vaši zahradu vůbec nerozrývá krtek, ale jiný škůdce – hraboš nebo hryzec.

Zdroj: Krtek obecný

Krtek obecný podle Wikipedie

Wikipedie uvádí, že krtek je české jméno pro 13 rodů malých savců, hmyzožravců z čeledi krtkovitých (Talpidae). Jejich nejznámějším zástupcem je krtek obecný žijící i na území ČR. Toto zvířátko inspirovalo výtvarníka Zdeňka Milera k vytvoření animované postavičky Krtečka (respektive Krtka). Krtci žijí v podzemních chodbách, které si vyhrabávají velkými tlapami. Krtek se živí bezobratlými, které vyhledává pomocí sluchu a čichu. Především žere žížaly, které loví ve svých chodbách.

Dle Wikipedie je krtek obecný (Talpa europaea, Linné, 1758) menší černý hmyzožravec, vyskytující se na polích, loukách, v parcích a zahradách. Žije několik decimetrů pod zemí. Buduje chodby, které jsou jednak obytné a jednak okružní, na kterých loví potravu. Přitom tvoří na povrchu typické hliněné hromádky zvané krtinec či krtina.

Krtek obecný má válcovité tělo, okolo 12 cm dlouhé. Samice jsou obvykle menší. Oči má malé a skryté za chlupy, zrak má proto špatný, naopak sluch a čich má vyvinutý. Uši jsou jen malými výstupky v kůži. Srst je obvykle tmavě hnědá, ale protože díky životu pod zemí nejsou ani jiné barvy znevýhodněny, vyskytuje se celá řada odstínů. Krtek má přední tlapky dobře uzpůsobené k hrabání; jsou svalnaté, vyvrácené a s velkými drápky. Na předních tlapkách má 10 „prstů“. Zadní nohy jsou menší, ocas jen 2 až 4 cm dlouhý. Krtek se dožívá se 2 až 5 let. Živí se převážně bezobratlými živočichy, které vyhledává pomocí sluchu a čichu a vyhrabává je ostrým čumáčkem. Mezi jeho potravu patří například hmyz a jeho larvy, ještěrky, ale dokonce i žáby a myši. Žížaly ochromuje kousnutím do nervového centra a skladuje je jako zásoby na horší časy. Denně dokáže spotřebovat téměř tolik potravy, jako sám váží.

Samice mívá na jaře (obvykle v březnu až dubnu) po čtyřiceti dnech březosti 3–7 mláďat. Ta se rodí slepá, neosrstěná a velká asi jako fazole; prohlédnou za 3 týdny. Zpočátku pijí mateřské mléko, po 3 týdnech sama loví. Pohlavně dospívají již v druhé polovině prvního roku života a poprvé se rozmnožují obvykle hned následující jaro.

Zdroj: Krtek obecný

Krtek obecný v zimě

Zimu přežívá ve své noře (zimní spánek), do níž si přes léto nastřádá dostatek potravy, aby přežil celou zimu. Krtek je k životu v temném podzemí dokonale přizpůsoben. Je mistr v hrabání dlouhých tunelů. Jejich síť se rozprostírá pod listnatými lesy, poli, pastvinami, ruderálními plochami i zahradami. Nevyhovuje mu velmi písčitá půda, kde se tunely rychle zasypávají. Zato v hlinité a jílovité půdě vytváří síť trvanlivých tunelů, které mohou být až 150 metrů dlouhé a nacházejí se v rozličných hloubkách. Řada z nich vede blízko pod povrchem, kde je nejvíce potravy. Ale při nízkých teplotách, kdy svrchní vrstvy půdy chladnou až promrzají, se krtci zanořují hlouběji – zrovna tak jako jejich potrava. V síti tunelů se nacházejí větší kulovité komůrky, které slouží k odpočinku, spánku i výchově mladých. Krtci kromě písčité a příliš kamenité půdy pochopitelně nemají rádi ani plochy podmáčené. Dovedou si však poradit. V případě nutnosti si zde budují vyvýšené pevnosti, takzvané krtčí hrady. Vypadají jako obří, jeden i více metrů velké krtiny. Uvnitř se v labyrintu víceúrovňových chodeb skrývá hnízdní komůrka. Napojená je i na tunely či další komůrky zapuštěné lehce pod zemí. Zajímavé je, že od sebe můžeme odlišit tunely samčí a samičí. Zatímco samci si razí dlouhé, rovné chodby, samičky budují nepravidelnou, klikatější síť.

Čtyři hodiny spánku a odpočinku střídají čtyři hodiny hledání potravy. Krtci se živí nejrůznějšími bezobratlými. Tunely na ně fungují jako past a krtek jednoduše projde svůj revír a posbírá spadané červy a larvy. Někdy se odváží i nad povrch půdy, aby potravu hledal tam. Kromě žížal slupne jakýkoli v půdě žijící hmyz, vajíčka, larvy, kukly i dospělce. Dokonce může likvidovat i hraboše či hryzce, především jejich mláďata.

Na zimu si krtek často dělá zásoby, potravu ukládá do vyhloubené komůrky. Aby se mu nezkazila, skladuje ji živou, ovšem žížalám a larvám zkušeným kousnutím do hlavové části způsobí ochrnutí, takže neutečou. Ve spižírně takto může skladovat až stovky žížal (denně spotřebuje množství potravy, jeho metabolismus je náročný). Pokud všechny žížaly do jara nespořádá, jejich nervové centrum může zregenerovat a ony odlezou.

Časně zjara zatouží samotářští krtci po společnosti. Samci se vydají na pouť za samičkami. Padnou hranice teritorií a všichni se vydají za vábením jara. Samci jdou patrně po vůni, kterou vylučují pachové žlázky samiček. Urazí tak třeba 10 km dlouhou cestu. Volí již vyhloubené tunely, ale pokud žádné vhodné nenacházejí, milostná touha je donutí vyvrtat nové. Krtci mají jeden, nejvýše dva vrhy ročně. Mláďata se rodí obvykle v druhé polovině dubna. Samička rodí od dvou do sedmi holých a slepých mláďat po měsíční březosti a další měsíc je kojí. Stále je opečovává a hlídá, pouze na dvě hodiny denně se vydává za potravou. Pokud ji s mláďaty na hnízdě cokoli vyruší, obvykle je odnese do jiného. Odstavená mláďata pomalu opouštějí hnízdo, ale ještě týden až tři se zdržují v jeho blízkosti. Pak se rozprchnou do širého světa, hledat svůj vlastní podzemní domov. V této době často zabrousí nad zemský povrch a jsou snadnou kořistí dravců.

Zdroj: Krtek obecný

Škůdci na zahradě

Mravenci

Vyhnat mravence ze zahrady je poměrně velký problém, protože většina chemických přípravků, které by měli mravence vyhnat, nepomáhá. Posyp postiženého místa chloraminem, polití vroucí vodou s citronem anebo rybí tuk jsou prostředky, které mravence zaručeně z vaší zahrádky vyženou.

Dřepčíci

Dřepčíci jsou malí broučci, kteří mají velmi silné zadní nohy a dokáží skákat až metr daleko. Škodí převážně na jaře. Tento brouk přezimuje ve spadaném listí. Dřepčíci vyžírají do listů otvory a znemožňují jim provádět základní biologicko-chemické děje ovlivňující život rostliny. Škodí převážně na brukvovité zelenině, ředkvičkách, ředkvích, křenu, mangoldu, kapustě, kedlubnech, někdy i balkónových rostlinách. Sbírání brouků na jaře je málo účinné, proto je vhodné použití přípravku Decis EW 50 (0,03 %), Karate 2,5 WG (0,08 %) nebo Zolone 35 EC (0,25 %).

Krtek obecný

Krtek obecný je malé černé zvířátko, které způsobuje na našich zahrádkách velmi značné škody. Pokud se ho budete snažit vypudit, nezapomeňte na to, že je chráněný. Velmi známým způsobem, jak se jej můžete zbavit, je použít větrný odháněč, jenž si můžete jednoduše sami vyrobit. Postačí, když tenkou železnou tyč zastrčíte do země a nasadíte na ni hrdlem PET láhev. Z boku láhve na několika místech pomocí nože naříznete a ohnete konce, abyste získali „větrný mlýnek“. Láhev se díky poryvům větru točí, tře se o tyč a tou se zvuk dostává až do země.

Mšice

Mšice je nejčastěji se vyskytujícím rostlinným škůdcem. Napadá téměř všechny druhy květin, rychle se množí a přenáší různé choroby. Boj s nimi není jednoduchý, neboť časem se stávají vůči chemickým postřikům imunní. Jak tedy tyto škůdce zlikvidovat? Účinně se mšicí zbavíte s pomocí žlutých lepových desek, které rozvěsíte na napadené rostliny. Tyto desky lze zakoupit v každém větším zahradnictví.

Hlemýždi a šneci

Hlemýždi a šneci, i když se to nezdá, dokáží v zahradě udělat velké škody. Okousávají klíčky, stonky, lodyhy, plody, hlízy, dužnaté kořeny a listy. Nejhorší jsou škody na mladých klíčících rostlinách, které tato zahradní škodlivá zvířátka způsobují. Jak se proti nim bránit? Bohužel jediným řešením je ruční sběr. Ve večerních hodinách je dobré slimáky a šneky posbírat a zlikvidovat (pomocí hrstky soli).

Zdroj: Škůdci

Plašič na krtky

Snem mnoha zahrádkářů a zemědělců je mít rozkvetlou a upravenou zahradu nebo úhledné záhonky se zeleninou. Je radost, když se daří a zahrada vzkvétá. Občas se však najde nemilé překvapení v podobě krtků, kteří ničí vaši zahradu a vaše práce tak přijde nazmar. Pokud si pořídíte na zahradu odpuzovače či plašiče krtků, vaše zahrada může vzkvétat a vy už se nemusíte trápit rozvrtanou zahradou a krtinci, které krtek po sobě zanechá.

Pokud vás krásné počasí vylákalo do zahrady, jistě budete chtít svou zahrádku upravit podle svých představ. Snažíte se zahradu zvelebit, pracujete do setmění a následující den po probuzení spatříte hromady krtinců... Nejjednodušší a nejúčinnější možností je použít akustický odpuzovač krtků. Plašiče krtků se zakopou do záhonku do úrovně horního víka a nechají se působit. Plašič krtků působí až na ploše 1 000 m².

Plašiče krtků jsou určeny k odpuzování škůdců žijících v půdě (zemině). Jak jasně vyplývá z názvu „plašič krtků“, je hlavním škůdcem, proti kterému je tento produkt určen, krtek obecný. Nicméně tento typ plašiče je určen i k odpuzování dalších škůdců, v tomto případě hlodavců, jako je hryzec, hraboš, rejsek, potkan, myš a podobně. V podstatě lze plašič krtků použít kromě krtka také proti všem druhům hlodavců žijících pod zemí.

Plašič krtků působí proti škůdcům pomocí nízkofrekvenčních signálů nebo i vibrací. Tyto signály jsou vlastně velmi hluboké zvuky, které se dobře šíří zeminou a pronikají tak do chodeb a nor, které pod zemí vytvořil krtek či hlodavci. Zvuky, které vytváří plašič krtků, jsou přerušovány jednak proto, aby se docílilo vyšší účinnosti plašiče, a jednak z toho důvodu, aby si krtek nebo hlodavci nezvykli na monotónní zvuk plašiče. Stále se opakující hluk, který samozřejmě krtek a hlodavci dobře slyší, škůdce trvale znervózňuje a znepříjemňuje jim pobyt v prostoru chráněném plašičem do té míry, že jej zpravidla po několika dnech opouštějí a stěhují se do míst, kam signál, který vytváří plašič krtků, již nedosáhne.

Plašiče krtků můžeme rozdělit na elektronické (síťový, bateriový, solární) a mechanické (většinou doma vyráběné).

Použití plašiče krtků je velmi jednoduché. Přístroj je nutné umístit do půdy. Některé typy plašičů se umisťují do půdy celé, to znamená, že se v zemině vyhloubí otvor, do kterého se vloží elektronický plašič krtků, a následně se plašič zasype a hlína kolem i nad ním se dobře udusá. Jiný typ plašiče krtků, se umisťuje do půdy pouze zčásti – opět se vyhloubí díra do země, ale jen tak hluboká, aby se do ní plašič krtků umístil ve správné výšce, zbytek otvoru kolem plašiče se opět zasype hlínou a udusá, ale horní část plašiče zůstane nad zemí (zpravidla jen několik centimetrů nad úrovní terénu). Zvukové signály, které vytváří plašič krtků, se šíří v kruhu kolem přístroje. Dosah různých typů plašičů je velmi rozdílný, chráněnou plochu zpravidla tvoří kruh o průměru 10 až 35 metrů kolem přístroje.

Elektronický plašič krtků je zpravidla napájen buď z běžných baterií, nebo ze síťového zdroje. Levný solární plašič krtků, který byl svého času velmi populární a který má mizivou účinnost, již nemá ani význam používat. Co se týče bateriové verze plašiče krtků, jedna sada baterií by měla udržet přístroj v chodu minimálně půl roku. Současně je ale samozřejmě nutné si ověřit účinnou plochu plašiče, aby se vám nestalo, že si vítězoslavně přinesete domů plašič krtků, ve kterém baterie sice vydrží 2 roky, ale nebude mít žádnou účinnost.

Odpuzovače pracují zpravidla na kmitočtu 300–500 Hz, neboť zemí se dobře šíří signály nízkých kmitočtů a vibrace. V podstatě se dá říci, že čím vyšší kmitočet, tím horší je jeho „pronikání“ půdou. Samotný fakt, že odpuzovač produkuje velmi hlasitý zvuk, ještě neznamená, že bude škůdce skutečně odpuzovat, neboť jak již bylo řečeno, hodně záleží na kmitočtu výsledného zvukového signálu. Někteří výrobci produkují odpuzovače krtků, které pracují na vyšších kmitočtech, s odůvodněním, že se signál jejich přístroje šíří pouze tunely, které škůdci používají. Toto tvrzení je podivné, neboť hlodavci si hloubí i nové chodby a staré mohou být již zasypané, nebo prostě nepoužívané, a tudíž je velmi problematické umístění takového přístroje. Pokud odpuzovač škůdců žijících pod zemí kromě zvuku samotného vytváří také vibrace prostřednictvím pouzdra přístroje, je to vhodná kombinace, která maximálně využívá možností tohoto typu odpuzovače. Zvuk, který přístroj vytváří, případně také vibrace, je u těchto přístrojů v naprosté většině přerušovaný, a to jak z důvodu možného návyku hlodavců na monotónní zvukový signál, tak z důvodu úspory energie a prodloužení intervalu pro výměnu baterií.

Obecně ke všem druhům přístrojů lze říci, že nejvhodnější umístění je do středu chráněné plochy. Je třeba si uvědomit, že zvukové vlny se šíří v kruhu kolem odpuzovače hlodavců. Pokud váš pozemek tvoří například dlouhý a úzký obdélník, tedy jakousi „nudli“, pak odpuzovač krtků ochrání dle rozsahu účinnosti například pouze jeho část, i když je celková výměra chráněné plochy menší než prodejcem udávaná plocha účinnosti. Nejvhodnější umístění podle rad výrobců a podle zkušeností zákazníků je přímo do průsečíku chodby vytvořené hlodavcem. Půdu kolem je vhodné dobře udusat. Rozsah účinnosti odpuzovače krtků je přímo závislý na typu půdy, ve které je umístěn, a také na její vlhkosti. V podstatě se dá říci, že nejvhodnější je těžká, hutná půda, která je vlhčí. S kyprostí půdy se účinnost odpuzovačů krtků poněkud snižuje, a to z toho důvodu, že kypřejší půda snáze pohlcuje zvuk. V případě nedostatečných výsledků po prvotní instalaci přístroje se doporučuje přístroj přemístit na jiné místo nebo používat přístroj na dvou místech a jeden přístroj mezi nimi například každý týden přemisťovat. Signál z elektronického odpuzovače krtků není schopen překonat některé překážky, jedná se především o základy staveb a vyšší zahradní terasy. Stejně tak mohou způsobovat problémy objemné kameny či skála pod povrchem.

Zahradní odpuzovač hlodavců je přístroj, který pokud je vhodně zkonstruován, vyroben a umístěn na zahradě, dokáže skutečně výrazně pomoci v boji se zahradními škůdci.

Zdroj: Plašič krtků