Kapání patří mezi rychlé zavářky do polévky. Jako rychlé zavářky se označují ty zavářky, které pořídíme z domácích surovin a přitom vyžadují pouze minimální přípravu a velmi krátkou dobu k provaření v polévce. Rychlé zavářky můžeme rozdělit na vaječné zavářky, na zavářky z mouky nebo jiných obilninových výrobků nebo ze strouhanky, na zavářky z různých druhů sýrů a na zavářky z masa, masových výrobků nebo vnitřností. V našem článku najdete recepty na krupicové kapání, noky a knedlíčky do polévky.
Kapání do polévky z krupice
Suroviny:
2 lžíce krupice
2 lžíce mléka
špetka soli
1 vejce
Postup:
Vejce rozšlehejte se solí, mlékem a krupicí na řídké těsto. To nalijte přes děrovanou naběračku nebo přes vidličku do polévky a vařte asi 3 minuty.
Kapání do polévky bez vajec
Zavářka z hrubé pšeničné krupice, ale i z jiných obilovin se hodí převážně do zeleninových polévek. Krupici můžete pro chuť předem lehce osmahnout na másle, ale není to nutné. Zavářku vsypte tenkým pramínkem do polévky a nechte povařit nejvýše 3–5 minut, nebo můžete již za pomoci vejce udělat takzvané žmolečky, a to tak, že krupici krátce osmažíte, do horké krupice vmícháte vejce a mícháte, až se vytvoří malé kousky – žmolečky. Pak zalijete vývarem a krátce povaříte.
Ve svém příspěvku RECEPTY NA KNEDLÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luděk.
Nevím, jaké má autorka zkušenosti s vařením bramborových knedlíků. Ale vzhledem k tomu, že se do těsta přidává krupice, krupička nebo i mouka,je mnohem vhodnější použít moučné brambory, tj. varný typ C,případně B, nikoliv varný typ A, což jsou salátové brambory.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jaký je rozdíl mezi dýňovou polévkou hokaido podle Pohlreicha a Kluků v akci?
Rozdíl spočívá hlavně ve způsobu úpravy dýně a práci s tukem, nikoli v samotném základu polévky z dýně hokaido.
Varianta podle Pohlreicha sází na výraznou chuť, často využívá kari, kokosové mléko nebo smetanu a důsledné restování surovin. Kluci v akci naopak často pracují s pečenou dýní, kombinují sladkost s kyselostí (med, citron) a výsledná polévka působí lehčeji, ale stále plně.
Proč je moje dýňová polévka z hokaida hořká?
Hořká dýňová polévka je téměř vždy způsobena samotnou dýní, nikoli špatným kořením nebo receptem.
Nejčastěji jde o nedozrálé nebo zelené hokaido, případně o plod, který byl pěstovaný ve stresu (sucho, chlad). Hořkost se vařením neztratí a nelze ji přebít ani smetanou či kořením. Pokud dýně chutná hořce už syrová, do polévky ji nepoužívej.
Jak zahustit dýňovou polévku bez mouky?
Dýňovou polévku lze zahustit přirozeně bez použití mouky, a to bez ztráty chuti nebo lehkosti.
Nejspolehlivější je pečená dýně, která obsahuje méně vody. Další možností je přidání malého bramboru, kokosového mléka nebo prostá redukce tekutiny. Tyto metody zachovávají přirozenou chuť hokaida a jsou vhodné i pro krémovou dýňovou polévku bez smetany.
Je lepší dýni hokaido vařit, nebo péct?
Pečená dýně dává polévce výraznější a sladší chuť, zatímco vařená je jemnější a méně aromatická.
Pečení zvýrazňuje přirozené cukry v dýni a vede k plnější krémové chuti, typické pro recepty podle Pohlreicha nebo Kluků v akci. Vaření je rychlejší a hodí se pro jednoduché domácí polévky. Volba záleží na čase a požadovaném výsledku.
Jaké hokaido je nejlepší na dýňovou polévku?
Nejlepší je plně vyzrálé, sytě oranžové hokaido se suchou stopkou.
Taková dýně má nejvyšší přirozenou sladkost a krémovou strukturu. Světlejší nebo zelené hokaido bývá méně aromatické a může mít hořký tón. Menší plody mívají koncentrovanější chuť než velmi velké, přezrálé kusy.
Může být dýňová polévka z hokaida vegan?
Ano, dýňová polévka z hokaida může být plně vegan, aniž by ztratila chuť.
Místo smetany se používá kokosové mléko nebo kvalitní olej. Důležitá je práce s tukem a kořením. Kari, zázvor a česnek dodají hloubku chuti. Správně připravená vegan varianta je chuťově srovnatelná s klasickou.
Máslo dodá jemnost, olivový olej lehkost, kokosový tuk sladkost ideální ke kari. Sádlo je výrazné a může chuť dýně přebít. Výběr tuku by měl odpovídat stylu polévky, nikoli být náhodný.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Noky a nočky se mohou zdát trochu pracnější, ale jde vlastně o trochu hustší hmotu než na kapání, připravenou také z vejce a mouky. Do jemnějších noků se přidává trochu másla nebo oleje, ale u noků používaných jen do polévky to není nutné. Spíše můžete postupovat stejně jako u kapání a noky přikořenit či doplnit zelenými natěmi, strouhaným sýrem nebo sekanou šunkou. Hodí se do masových i zeleninových polévek. Místo mouky můžete použít i jemnou strouhanku.
Suroviny:
2 vejce
125 g hrubé mouky
50 g strouhanky
125 g krupice
1/2 hrnku mléka
1 lžička soli
Postup:
Krupici nasypte do mísy a zalijte mlékem. Nechte asi půl hodiny bobtnat. Mezitím si přichystejte mouku, rozpusťte si máslo, které nechte chvíli vychladnout. Asi po půl hodině přidejte do krupice máslo, mouku, vejce, strouhanku a vypracujte tužší těsto. Malou lžičkou namáčenou ve studené vodě potom vykrajujte malé nočky a dávejte je vařit do vroucí vody. Noky vařte tak dlouho, dokud nevyplavou na povrch.
V naší poradně s názvem POLÉVKY. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva..
Můžu polévku kuřecí vývar z ní.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jestli myslíte kuřecí polévku při léčbě Warfarinem, tak samozřejmě můžete. Kuřecí maso obsahuje jen zanedbatelné množství vitamínu K, který ovlivňuje účinky Warfarinu. Ani vývar z kuřecího masa nebude obsahovat vitamín K.
Také toto kapání patří mezi velmi rychlé zavářky. Připravuje se z vejce smíchaného s trochou mouky na řídké těstíčko. To pak lijeme přes vidličku do vroucí polévky a vaříme asi 3 minuty. Kapání má tu výhodu, že si jej můžeme přikořenit podle chuti, přidat trochu sýra či zelených bylinek podle možností.
Suroviny:
2 vejce
3–4 lžíce mléka
cca 4 lžíce hladké mouky
sůl, pepř, bylinky
Postup:
Vejce rozšlehejte, můžete přidat lžíci vody a po lžících přidávejte hladkou mouku. Směs pak rozšlehejte vidličkou do hladka. Těstíčko by mělo být tekoucí, ale ne úplně řídké. Kapání vlijte do vroucí polévky přes vidličku a nechte asi 3–4 minuty provařit.
Drobně nakrájenou cibulku zpěňte na oleji, přidejte rozdrobené droždí a osmahněte ho dorůžova. Po částečném vychladnutí vmíchejte vejce, osolte, ochuťte drobně rozsekanou petrželkou, nastrouhaným muškátovým oříškem a zahustěte strouhankou tak, abyste mohli tvořit malé knedlíčky. Ty poté zavařte do vroucí polévky a vařte ještě asi 5 minut.
Knedlíčky játrové
Suroviny:
150 g jater
30 g tuku
1 vejce
sůl
trochu mletého pepře
1 stroužek česneku
asi 100 g strouhanky
Postup:
Namletá nebo najemno nakrájená játra utřete s tukem, vejcem a solí a vmíchejte pepř, utřený česnek a tolik strouhanky, abyste mohli tvořit malé knedlíčky. Vkládejte je do horké polévky a vařte podle velikosti cca 3–5 minut.
V naší poradně s názvem POLÉVKY. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Jestli myslíte kuřecí polévku při léčbě Warfarinem, tak samozřejmě můžete. Kuřecí maso obsahuje jen zanedbatelné množství vitamínu K, který ovlivňuje účinky Warfarinu. Ani vývar z kuřecího masa nebude obsahovat vitamín K.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sylva..
Je tahle fazolová polévka opravdu podle Pohlreicha, když nemá jíšku?
Fazolová polévka podle Pohlreicha je postavená právě na tom, že se obejde bez jíšky a stojí na chuti fazolí a klobásy.
Pohlreich dlouhodobě prosazuje, aby se chuť netlumila moukou. V této polévce se zahuštění řeší částečným mixováním fazolí a tukem ze syrové klobásy. Výsledkem je lehčí, ale plná chuť, která se neztrácí ani druhý den. Pokud byste přidali jíšku, chuť by se uzavřela a celý princip by přestal fungovat.
Mohu místo salsiccie použít běžnou českou klobásu?
Ano, ale výsledek nebude úplně stejný, protože salsiccia funguje jako hlavní nosič chuti celé polévky.
Syrová ochucená klobása uvolňuje tuk i koření přímo do základu. U běžné české klobásy je chuť často už uzavřená uzením. Polévka pak bývá plošší a vyžaduje víc dochucování. Pokud jinou možnost nemáte, použijte klobásu jemnou a přidejte ji opravdu brzy, aby měla čas chuť předat.
Proč je moje fazolová polévka hustá, ale chuťově mdlá?
Nejčastěji je problém v tom, že je hustá díky mouce nebo škrobu, ne díky samotným fazolím.
Když se zahušťuje jíškou nebo se polévka snaží zachránit na konci, struktura sice drží, ale chuť zůstane prázdná. Správná fazolová polévka podle Pohlreicha je hutná proto, že se část fazolí rozmixuje. Pokud chuť chybí, nepomůže sůl, ale lepší základ a kvalitnější klobása.
Kolik fazolí mám vlastně mixovat, aby z toho nebyla kaše?
Ideální je rozmixovat zhruba jednu třetinu obsahu, nikdy celý hrnec.
Pokud rozmixujete vše, polévka ztratí strukturu a připomíná spíš pyré. Když naopak nemixujete skoro vůbec, zůstane řídká. Třetina je kompromis, který funguje dlouhodobě. Důležité je také nemixovat při prudkém varu, aby se chuť neotupila.
Je lepší použít suché fazole, nebo fazole z konzervy?
Obě varianty fungují, ale každá má jiné nároky na postup a čas.
Suché fazole dávají lepší chuť a strukturu, ale vyžadují plánování a delší vaření. Konzervované fazole jsou rychlé a spolehlivé, jen je nutné je dobře propláchnout a hlídat, aby se nerozpadly. V běžném týdnu je konzerva praktická, o víkendu má smysl jít cestou suchých fazolí.
Proč chutná fazolová polévka druhý den lépe než první?
Protože fazole i klobása potřebují čas, aby se chutě skutečně spojily.
Během chladnutí a následného pomalého ohřívání se tuk, koření a fazole propojí. Chuť se zakulatí a vystoupí do popředí. To je další důvod, proč se do této polévky nepřidává mouka – druhý den by struktura byla těžká a nevzhledná.
Co dělat, když je polévka po uvaření příliš řídká?
Když je fazolová polévka řídká, většinou potřebuje čas, ne další suroviny.
Uzené maso vložte do hrnce, zalijte vodou a nechte asi hodinu vařit. Poté vyjměte z vývaru, nechte chvilku zchladnout a nakrájejte na kousky, místo uzeného můžete použít například i uzená žebra, která po vyjmutí oberte a maso pokrájejte na menší kousky. Vývar nevylévejte, použijete ho právě při přípravě hrachové polévky. Oloupejte a nadrobno nakrájejte cibuli, kterou osmahněte na troše oleje, přidejte pokrájené uzené maso, nemáte-li uzené, můžete ho nahradit například párky nebo klobásou. Až bude cibule narůžovělá, přidejte propláchnutý sterilovaný hrášek a krátce vše orestujte. Pak přilijte vývar z uzeného masa a můžete, ale nemusíte přidat zeleninový bujon. Polévku ochuťte solí, pepřem, prolisovaným česnekem a majoránkou, povařte asi 10 minut. Pak část hrášku a uzeného masa za pomoci cedníku vylovte a dejte zvlášť na talíř, zbytek polévky pomocí ponorného mixéru rozmixujte. Z mouky a másla si na pánvi připravte tmavší jíšku, tu přidejte do polévky a asi 10 minut povařte, vraťte zpět do polévky hrášek, který jste měli daný stranou, a nechte prohřát. Případně ještě dochuťte a můžete podávat. K hráškové polévce se skvěle hodí opečené krutony z toustového chleba.
Nejlepší volbou je dýně Hokaido, protože se nemusí loupat, má stabilní chuť a po uvaření vytváří přirozeně krémovou konzistenci bez nutnosti zahušťování.
Z praxe mohu potvrdit, že právě Hokaido je nejméně problémová při opakovaném vaření. Nerozpadá se vodnatě, nemění chuť podle sezóny a funguje spolehlivě i při ohřívání druhý den. Pokud vaříte často, je to nejjistější volba. U jiných dýní je potřeba více hlídat poměr tekutiny a dochucení.
Musí se dýně Hokaido loupat?
Ne, dýně Hokaido se loupat nemusí, její slupka po uvaření zcela změkne a nemá negativní vliv na chuť ani strukturu polévky.
Právě neloupání šetří čas i živiny. Slupka obsahuje barviva a vlákninu, které zlepšují barvu i sytivost polévky. V domácí praxi to znamená méně práce a lepší výsledek. Jediné, na co je třeba dát pozor, je dýni opravdu dobře omýt, zejména pokud pochází ze zahrady nebo trhu.
Jak udělat dýňovou polévku krémovou bez smetany?
Krémové konzistence dosáhnete pomocí bramboru, správného mixování a kvalitního vývaru, smetana není nutná.
Zkušenost z vaření pro děti i pacienty ukazuje, že smetana není klíčová. Brambor polévku zahustí přirozeně, vývar dodá chuť a dobrý mixér zajistí hladkost. Pokud chcete chuť zjemnit, lze použít malé množství kokosového mléka. Výsledek je lehčí, lépe stravitelný a vhodný i při dietních omezeních.
Proč je dýňová polévka někdy mdlá?
Nejčastější příčinou mdlé chuti je špatně připravený základ nebo příliš mnoho vody.
Pokud cibuli jen „spaříte“ místo poctivého restování, chuť se nerozvine. Stejně tak nadbytek vody zředí přirozenou sladkost dýně. Z praxe platí jednoduché pravidlo: méně tekutiny, více chuti. Tekutinu lze vždy přidat, ale chuť už zpětně nevytvoříte.
Jak dlouho se dýňová polévka vaří?
Dýňová polévka se vaří obvykle 20–40 minut, podle velikosti kousků a druhu dýně.
Příliš dlouhé vaření polévce škodí. Dýně ztrácí barvu i svěží chuť a výsledek bývá „unavený“. Jakmile jde dýně snadno propíchnout vidličkou, je hotovo. V domácí praxi je lepší vařit kratší dobu a doladit chuť až po rozmixování.
Je dýňová polévka vhodná pro děti?
Ano, dýňová polévka je velmi vhodná pro děti, pokud je připravena bez chilli a s mírným kořením.
Dýně je lehce stravitelná, přirozeně nasládlá a dobře přijímaná i menšími dětmi. Doporučuji část polévky odebrat ještě před přidáním výraznějších chutí. V praxi se osvědčilo dochutit dětskou porci jen solí a případně trochou másla.
Lze dýňovou polévku připravit dopředu?
Ano, dýňová polévka je ideální na přípravu dopředu, chuť se rozleží a druhý den je často ještě lepší.
Ingredience na těsto: 1 kg čerstvých švestek, 250 g hladké mouky, 2 lžíce cukru krupice, 125 ml vlažného mléka, 60 g másla, půl kostky droždí, špetka soli
Ingredience na drobenku: 200 g hrubé mouky, 100 g másla, 100 g cukru krupice, mletá skořice
Postup: Do mísy rozdrobíme droždí, přidáme cukr a vidličkou rozmačkáme. Droždí se začne postupně rozpouštět, až nám vznikne kašička. K oslazenému droždí přilijeme polovinu vlažného mléka a zaprášíme trochou mouky. Misku přikryjeme utěrkou a necháme na teplém místě asi 30 minut odležet. Kvásek zdvojnásobí svůj objem. Mezitím omyjeme, rozpůlíme a vypeckujeme švestky a připravíme tvarohovou náplň: tvaroh rozmícháme se žloutky a cukrem do hladkého krému.
Vykynutý kvásek promícháme s prosátou moukou se solí, rozpuštěným máslem a zbylým mlékem v těsto. Těsto přikryjeme utěrkou a necháme na teplém místě cca 30 minut kynout. Vykynuté těsto párkrát propracujeme, přesuneme na vymazaný a vysypaný plech, kde ho necháme znovu 30 minut kynout. Po konečném vykynutí předehřejeme troubu na 200 °C. Na těsto rovnoměrně rozetřeme tvarohovou náplň a na náplň poklademe švestky řezem nahoru.
Na drobenku nasypeme do misky mouku a cukr, přidáme nastrouhané máslo a prsty zpracujeme na drobivé těsto. Nezapomeneme přidat 1–2 špetky mleté skořice.
Švestkový koláč s tvarohem posypeme skořicovou drobenkou, vložíme do vyhřáté trouby a pečeme přibližně 35 minut do zezlátnutí okrajů a drobenky. Upečený koláč vyndáme z trouby a necháme ho před krájením zcela vychladnout. Švestkový koláč s tvarohem a drobenkou podáváme podle chuti zdobený lístky čerstvé máty.
Kuskus, couscous nebo cous cous je slovo převzaté z berberského suksu a kseksou z arabštiny. Kuskus je vyroben z tvrdozrnné pšenice. Je hlavní složkou nebo přílohou mnoha jídel z rozličné zeleniny, například z rajčat, mrkve, dýně, cukety, zelí, a většinou i masa, ať už drůbežího, hovězího, jehněčího, nebo také ryb. Typickým kořením na kuskus je Ras el-Hanout a pro ostřejší chuť se používá Harissa. Studený se kuskus podává hlavně jako salát s mořskými plody nebo se používá pro přípravu taboulé. Hodí se také k přípravě sladkých jídel, například s mlékem, rozinkami nebo mandlemi. Studený kuskus není moc dobrý. Při výrobě kuskusu tradiční cestou se krupice nejprve rozprostře, případně se přidá trocha mouky, a postříká slanou vodou, aby nebyla příliš vlhká, ale šly z ní tvořit hrudky. Pak se hrudky lehce dlaněmi rozdrobí asi na milimetrové kuličky. Příliš malé hrudky se vytřídí a postup se opakuje, dokud není krupice připravená. Časem se schnoucí krupice spojí a utvoří zrníčka. Nakonec se kuskus suší na slunci a pak vydrží i dlouhé skladování. Někdy se kuskus barví pomocí dýně na oranžovo (v Tunisku) nebo pomocí šafránu na žluto (v Alžírsku). Dnes se kuskus z větší části vyrábí průmyslově jako sušený instantní produkt, který nabobtná jen v horké vodě. V severní Africe je ještě často připravován ručně.
Rostlinné kurkumové barvivo je zcela neškodné. Krásně obarví polévky, rýži, máslo, sýry, tuky i hořčici na žádanou barvu. Kuchařka, která si kurkumu zvykne používat, se bez ní už neobejde. Například kuře potřené práškem z kurkumy rozmíchaným v trošce oleje získá při pečení lákavou kůrčičku. Ovšem potřebné dávky koření je třeba vždy nejprve opatrně vyzkoušet.
Vaječná omeleta
Ingredience: 6 vajec, 1/2 lžičky mleté kurkumy, 3 lžíce šťávy z cibule, sekaná petrželová nať, 1 chilli paprička, sůl, tuk na vymaštění plechu nebo mísy
Postup: Cibuli prolisujeme lisem podobně jako česnek. V takto získané cibulové šťávě rozšleháme žloutky společně s nasekanou petrželovou natí, kurkumou, solí a nasekanou zelenou paprikou, ze které jsme předtím odstranili semena. Do této dohladka vyšlehané hmoty zlehka vmícháme pevný sníh z bílků. Pekáč nebo zapékací mísu vymažeme olejem, vlijeme směs a pekáč vložíme do předehřáté trouby. Pečeme tak dlouho, dokud se omeleta nezdvihne a neztuhne. Musí však zůstat kyprá. Podáváme ji horkou na předehřátých talířích jako svačinu nebo vydatnou snídani s tmavým pečivem.
Rýže: 1 hrnek rychlovarné celozrnné nebo basmati rýže, 10 hřebíčků, ½ citronu
K podávání: ½ svazku čerstvé máty, 3 lžíce netučného bílého jogurtu, ½ citronu, 4 placky papadam
Postup: Otrhejte vnější listy květáku, pak jej nakrájejte na centimetrové plátky a opečte je na grilovací pánvi z obou stran. Do středního kastrolu dejte vařit 1 hrnek rýže se 2 hrnky vroucí vody, hřebíčkem, půlkou citronu a špetkou soli, přikryjte pokličkou. Olej vlijte do kastrolu, pak rychle vmíchejte semínka hořčice a pískavice, kurkumu a listy kari. Oloupaný zázvor, česnek, očištěné jarní cibulky, chilli papričku a stonky koriandru rozmixujte najemno a vmíchejte do kastrolu. Přidejte nahrubo nakrájená rajčata. Vlijte kokosové mléko, přidejte scezenou cizrnu, kousky ananasu i se šťávou. Přidejte opečený květák, přikryjte, zvyšte plamen a uveďte do varu. Syrové placky papadam dejte do mikrovlnky (800 W) na minutu nebo dvě, aby se nafoukly. Otrhejte lístky máty a rozdrťte je v hmoždíři na pastu.
Uvařte půlku dýně dle návodu uvedeného výše. Zvlášť do hrnce dejte vařit asi litr a půl vody s nakrájenou zeleninou, bujónem a kořením. Po změknutí zeleniny, vyjměte koření a vše rozmixujte ponorným mixérem. Nechte nadále na mírném plameni. Z uvařené dýně opatrně odlupujte vlákna (špagetky) a vložte do polévky. Na talíři pak dozdobte lžící zakysané smetany.
Další variantou je, že z uvařené dýně vyberete i kompaktní dužinu, která je po okraji dýně. Nakrájejte ji na menší kousky a přidejte do polévky k ostatní uvařené zelenině. Pak společně umixujte. Nakonec přidejte špagetky. Polévka bude hustší a jemnější.
Zapečená špagetová dýně
½ špagetové dýně, 4 větší brambory, 10 dkg nivy, 10 dkg eidamu, 1 střední cibule, 1 větší rajče, 1 vejce, olivový olej, koření dle chuti (oregano, libeček, petrželka, rozmarýn...), sůl, pepř
Špagetovou dýní rozkrojíme, oloupeme a zbavíme semínek. Pak nakrájíme na tenké půlměsíčky. Oloupané brambory nakrájíme na slabé plátky. Zapékací mísu důkladně vymažeme olivovým olejem. Jako spodní vrstvu klademe do mísy brambory. Osolíme je a okořeníme. Další vrstvou budou rajčata s na kolečka nakrájenou cibulí. Na ně pak dejte nakrájenou dýni, kterou opět poklaďte cibulí a nastrouhanou nivou. Znovu okořeňte. Dejte do trouby, kterou jste předehřáli na 220 stupňů a pečte cca ¾ hodiny. Poté zalijte rozšlehaným vejcem a posypte nastrouhaným eidamem. Nechte zapéct ještě asi 10 minut. Hotový pokrm podávejte buď samostatně, nebo jako přílohu k masu.
Špagetová dýně s rajčatovo-smetanovou omáčkou
1 špagetová dýně, 500 ml rajčatového pyré, 1 malá cibule, 750 ml vývaru ze zeleninového bujónu, 100 ml smetany, 1,5 lžíce kukuřičné mouky, 2 bobkové listy, sůl, pepř
Špagetovou dýni rozkrojíme a dáme péct do trouby vyhřáté na 180 stupňů. Pečeme doměkka (čas záleží na velikosti a stáří dýně, cca 20 – 40 min). Z upečené dýně oddělujeme vidličkou „špagety“. Zpěníme nadrobno nakrájenou cibuli a zalijeme připraveným vývarem. Dáme do něho rajčatové pyré s bobkovým listem, osolíme a opepříme. Povaříme asi 10 minut. Poté vyndáme bobkový list a zahustíme kukuřičnou moukou. Krátce ještě povaříme. Nakonec vlijeme smetanu, která omáčku zjemní. Podle chuti můžeme ještě dosolit, případně přidat i cukr. Takto připravenou omáčku nalijeme na dýňové špagety. Můžeme posypat zelenými bylinkami dle chuti.
Technologický postup: Cibuli nakrájíme najemno, česnek na větší kousky a společně osmažíme v hrnci na oleji. Brokolici rozebereme na růžičky a opláchneme, vložíme do hrnce a zalijeme vodou, asi 1 cm nad brokolici. Uvaříme doměkka. Poté sejmeme z plotýnky a tyčovým mixérem vše rozmícháme na hladký krém. Vrátíme zpět na plotýnku, přidáme zeleninové bujóny a dolijeme vodou dle počtu strávníků. V hrníčku si rozmícháme na zahuštění asi 1 až 2 lžíce rýžové krupice a vmícháme do polévky. Vaříme ještě 5 minut a můžeme podávat. Polévku můžeme ozdobit a zjemnit smetanou.
Ingredience na těsto: 3 vejce, 90 g moučkového cukru, trocha citronové kůry, špetka soli do sněhu, 90 g polohrubé mouky, 1 zarovnaná lžička prášku do pečiva
Ingredience na pudink: 700 ml mléka, 2 vanilkové pudinky, 40 g cukru, 80 g másla
Ingredience na želé: 2 ks jahodové želé od Dr. Oetkera, 70 g cukru, 1 l vody
Dále: 500 g čerstvých jahod na dozdobení na talíři, šlehačku, jahodový topping, lístky máty
Postup: Žloutky vyšleháme s cukrem a citronovou kůrou do bělavé pěny, taktéž ušleháme s malou špetkou soli pevný sníh a mouku prosejeme s práškem do pečiva. Pak do žloutkové směsi přidáme asi polovinu mouky a trochu sněhu, už lehčeji promícháme a zase přidáme druhou polovinu mouky s trochou sněhu, opatrně promícháme a nakonec jen velmi lehce vmícháme zbytek sněhu. Na pečení si předem připravíme hluboký plech s okraji, ten vyložíme pečicím papírem (aby nám na plechu lépe držel, tak plech můžeme mírně navlhčit). Pokud nepoužijeme papír, tak musíme vymazat tukem a vysypat hrubou moukou. Stačí do poloviny, jelikož piškot bude nízký. Na plech rozetřeme těsto, vložíme do vyhřáté trouby a upečeme. Po upečení i s papírem vyndáme z plechu a necháme vychladnout. Mezitím uvaříme hustější pudink (osladíme ho dle vlastní chuti). Po uvaření odstavíme, občas promícháme a ještě do horkého vmícháme na menší kousky nakrájené máslo, až se hmota spojí. Místo části cukru můžeme přidat při vaření vanilkový cukr, rovněž lze místo cukru použít nějaké náhradní sladidlo. Z piškotového plátu odstraníme papír na pečení, plát vložíme zpět na plech a zalijeme ještě teplým pudinkem. Ten dobře rozetřeme až k okrajům, aby nikde nebyly mezery. Už nyní se mohou na pudink poklást jahody a mírně do pudinku zatlačit. Necháme v chladničce vychladit a pak zalijeme už mírně houstnoucí jahodovou želatinou připravenou dle návodu na sáčku – v 1 litru horké vody, ale pod bodem varu, rozpustíme 2 sáčky želatiny a cukr. Místo cukru můžeme opět použít nějaké náhradní sladidlo. Necháme v chladničce důkladně ztuhnout, krájíme na kousky a na talíři dozdobíme dle své fantazie šlehačkou, toppingem a mátou.
Bílek rozšlehejte vidličkou, osolte, přidejte zázvor, krupici a vypracujte řidší těsto, které nechte chvíli stát. Potom kávovou lžičkou vykrajujte malé nočky a zavařte je do polévky. Vařte asi 8–10 minut.
Ingredience: 100 g rajského protlaku, 80 g papriky, 1 cibule, 40 g másla, 40 g hladké mouky, 7 kuliček nového koření, 7 kuliček černého pepře, 1 bobkový list, 1 hřebíček, 50 g cukru krupice, sůl, ocet, 1 l vývaru, 160 g vařené rýže.
Technologický postup: Na másle krátce osmažíme nadrobno pokrájenou papriku s cibulí. Zeleninu pak zaprášíme moukou, kterou necháme zpěnit, přidáme protlak a koření, vše zalijeme vývarem, dobře promícháme a přivedeme k varu. Dle chuti (kyselosti protlaku) dosladíme, osolíme, případně okyselíme a necháme cca 5 minut provařit. Následně vyndáme koření. Do hotové polévky můžeme přidat zavářku dle vlastního výběru a můžeme podávat. Zavářku můžeme také nechat vedle v mističce a každý si může nandat do horké polévky takové množství, jaké chce.
