Krupicovou kaši tvoří základ z mléka, pšeničné krupice a cukru. Ve 100 gramech krupicové kaše je zhruba 20 g sacharidů s vyšším glykemickým indexem, 8 až 9 g tuků a 5 g bílkovin. Krupicovákaše je vhodná při onemocnění jícnu a žaludku. Konzumace krupicové kaše se však musí vzdát lidé trpící celiakií, laktózovou intolerancí a alergiemi na bílkoviny kravského mléka.
Krupicovákaše obsahuje ve 100 g průměrně 176,1 kilokalorií, tedy 737 kJ. 100 g krupicové kaše obsahuje 8,7 g tuků, 5,2 g bílkovin a 19,7 g sacharidů.
Česká krupicovákaše návod
Suroviny:
200 ml mléka
1 kostka cukru
1 lžíce cukru
1 lžíce krupičky
0,5 lžičky másla
0,5 lžičky skořice
Postup:
Krupici máčíme 1/4 hodiny v mléce. Poté v tomto mléce 10 minut vaříme do zhoustnutí s přidáním 1 kostky cukru. Kaši dáme na talíř. Povrch kaše posypeme cukrem smíchaným se skořicí a lehce polijeme rozpuštěným máslem.
Krupicovákaše z mouky
Suroviny:
0,5 l mléka
6 lžic hrubé mouky
kakao
máslo
moučkový cukr
Postup:
Mléko přivedeme těsně k varu a postupně do něj vsypeme hrubou mouku. Kaši musíme stále míchat, aby se nevytvořily hrudky. Do mléka vsypte jen tolik mouky, aby měla kaše pro vás tu správnou hustotu. Kaše začíná obratem houstnout. Přivedeme k varu a odstavíme. Posypeme kakaem, nebo grankem, položíme slabý plátek másla a posypeme moučkovým cukrem dle chuti.
Krupicovákaše z vody
Suroviny:
200 ml vody
1 lžíce cukru
1 lžíce krupičky
0,5 lžičky másla
Postup:
Kaši uvaříme ve vodě do zhoustnutí, to je cca 10 minut. Přidáme cukr. Povrch kaše lehce polijeme rozpuštěným máslem.
Krupicovákaše pro kojence
Suroviny:
1 rovná lžíce krupičky
1/2 lžičky másla
100 ml mléka
80 ml vody
2 ks kostkového cukru
Postup:
Krupici máčíme 15 minut ve vodě, pak ji ve stejné vodě 5 minut vaříme. Přidáme 100 ml mléka a vše vaříme dalších 5 minut. Nakonec do kaše zamícháme cukr a máslo. Do krupicové kaše můžete přidat ovoce nebo šťávu z mrkve či rajčat. Pro větší děti postupně snižujeme množství vody a nahrazujeme je mlékem, takže v 8 měsících věku dítěte vaříme kaši jen z mléka.
Krupicovákaše s jablky
Suroviny:
1 kg jablek
100 g krupice
trochu vody
100 g cukru
80 g másla
skořice
Postup:
Oloupaná jablka pokrájíme na menší kousky a rozvaříme s trochou vody. Poté do jablek s vodou zavaříme krupici. Mícháme, aby se kaše nepřipalovala. Je-li zapotřebí, zředíme trochou vody. Vmícháme cukr. Kaši dáme na talíře, posypeme skořicovým cukrem a polijeme rozehřátým máslem.
Energetická hodnota 200 g bramborové kaše je 846 kJ / 202,19 kcal. Uvedené množství kaše obsahuje: 5,06 g bílkovin; 39,28 g sacharidů (z toho 2,88 g cukrů); 5,2 g tuků (z toho 2 g nasycených mastných kyselin a 2 mg cholesterolu); 3 g vlákniny; 0,666 g sodíku; 44 mg vápníku.
Postup: Do zbylé bramborové kaše přidáme hrubou mouku podle potřeby tak, abychom vytvořili tužší těsto. Můžeme přidat podle chuti jakýkoliv salám nebo třeba sýr. Poté vytvoříme placičky, vkládáme je do pánve s rozpáleným olejem a smažíme dozlatova. Bramborové placky z kaše podáváme teplé i studené.
Ingredience: 600 g brambor, 80 g másla, mléko, sůl.
Postup: Oloupané brambory uvaříme v osolené vodě doměkka. Vodu slijeme a brambory rozšťoucháme s máslem (rozmixujeme). Kaše musí být v této chvíli zcela hladká (bez hrudek), teprve poté přilijeme horké mléko a promícháme (jakmile do kaše přidáme horké mléko, hrudky už nerozmícháme a kaše nebude hedvábná).
Ingredience: 800 g brambor, sůl, celerová nať, 50 g másla, 3,5 dl horkého mléka, 100 g strouhaného sýra, 1 lžíce nakrájené pažitky.
Postup: Vypracujme hladkou bramborovou kaši. Do ní zamícháme strouhaný sýr a pažitku a povrch kaše posypeme celerovou natí. Podáváme s vaječnou omeletou, vejcem, hlávkovým salátem a mastíme máslem.
Ingredience: 600 g bramborové kaše, 200 g karotky, 3 lžíce másla, 150 g nastrouhaného sýra, 1 kus nastrouhané karotky na posypání.
Postup: Karotku uvaříme v mírně osolené vodě (ne příliš doměkka) a po vychladnutí ji nastrouháme. Připravenou kaši promícháme se sýrem a karotkou a poklademe máslem. Vložíme na 10 minut do trouby vyhřáté na 200 °C. Nakonec kaši na talíři posypeme nastrouhanou čerstvou karotkou.
Technologický postup: Hrách namočíme a necháme přes noc nabobtnat. Před vařením přidáme nakrájenou cibuli a rozetřený česnek a vodu osolíme. Uvaříme doměkka (až rozvařena), slijeme vodu, část jí tam můžeme nechat. V hrnci rozmixujeme do hladka, vodu přidáme podle potřeby a podle toho, jakou chceme mít konzistenci kaše. Pro zjemnění přidáme trochu másla. Pokud použijeme neloupaný hrách, musíme počítat s tím, že nám zůstanou v kaši slupičky.
Ingredience: 820 g brambor, 120 g šalotky, 100 g másla, 4 vejce, 1 a 1/2 dl mléka, 100 g sýra s modrou plísní, 100 g eidamu, několik snítek čerstvého tymiánu.
Postup: Šalotku nakrájíme nadrobno a osmažíme na 40 g másla dozlatova. Mezitím dáme vařit brambory ve slupce. Jakmile budou brambory hotové (zapíchnete do nich vidličku a ta jimi hladce projede), slijeme vodu a stáhneme z nich slupku. Ještě teplé brambory rozšťoucháme na kaši, zjemníme zbylým máslem a přimícháme cibulku. Z tymiánu pečlivě otrháme lístky (abychom v jídle neměli ani boční větvičky) a vmícháme je do kaše. Rozehřejeme troubu na 200 °C. V míse rozšleháme vajíčka a společně s oběma druhy sýrů přidáme do kaše. Nakonec vlijeme mléko, pořádně promícháme a přelijeme do zapékací nádoby. Vložíme do vyhřáté trouby a necháme péct asi 45 minut, dokud kaše neztuhne a na povrchu nezezlátne. Podáváme se zeleninovým salátem.
Tempura je celosvětově proslavené japonské jídlo – v těstíčku obalené a osmažené křupavé kousky ryb, masa, zeleniny, žampionů a mnoha dalších potravin, které se servírují přelité omáčkou. Původ tempury přitom ale japonský není.
Tempura je v současnosti známá jako japonské jídlo, ale má svůj původ v Evropě – do Japonska se dostala v polovině 16. století s mořeplavci z Portugalska. Japonská gastronomie zná tedy tempuru déle než sushi a existují dokonce i specializované restaurace tenpura-ya. Výraz tempura vychází z japonského tempurako, což je název rýžové mouky, ze které se připravuje těsto na tento pokrm.
V Japonsku se jako tempura označují všechna jídla připravovaná obalením v těstě z mouky tempurako a pak smažená v rozpáleném oleji. Při tomto způsobu přípravy si potraviny udrží šťávu i přirozenou chuť. Nejčastěji se obalují a smaží kousky ryb, mořské plody, měkká masa, zelenina a žampiony, ale použít se může v podstatě téměř každá potravina, kterou je možné obalit a smažit.
V jižní Evropě takto připravovaná jídla nazývají tapas a na přípravu těsta používají kukuřičnou a pšeničnou mouku.
Na originální japonské těsto se používá rýžová mouka, v Evropě se nahrazuje moukou kukuřičnou nebo pšeničnou. V některých případech se do mouky přidává celé vejce, jsou ale i recepty, kdy se samostatně vmíchá žloutek a pak sníh z bílků. Bez vejce je těstíčko křupavější. V každém případě se ale mouka rozmíchává s ledovou vodou. To je podstata tempury, protože pouze ledové těsto se v rozpáleném oleji stane opravdu maximálně křupavým.
Těsto má konzistencí vypadat přibližně jako krupicovákaše.
Obalovací směs tempura se skládá z pšeničné mouky, kukuřičného škrobu, rýžové mouky, cukru, soli a nějakých dochucovadel. Takto namíchaná je k dostání v asijských prodejnách.
Ingredience: 500 g bulvového celeru, 500 g brambor, 150 g sladké smetany, 50 g másla, sůl, bílý pepř.
Postup: Oloupaný celer nakrájíme na čtvrtky a vaříme 20 minut v osolené vodě. Přidáme brambory a vaříme dalších 20 minut hodně doměkka. Scedíme a rozšleháme nebo rozmixujeme s ohřátou smetanou, zjemníme máslem a dochutíme solí a pepřem.
Ingredience: 500 g brambor, sůl, 20 g másla, 200 ml mléka, 1 cibule, 2 lžíce oleje.
Postup: Oloupané brambory vaříme v osolené vodě zhruba 20 minut (dokud nezměknou), poté je slijeme a promačkáme. Přidáme teplé mléko, máslo a trochu soli. Potom na oleji orestujeme nasekanou cibulku dozlatova a dáme ji na hotovou kaši.
Ingredience: 750 g brambor, 1 žloutek, 45 ml mléka, 15 ml smetany ke šlehání, 60 g másla, sůl, čerstvě namletý černý pepř.
Postup: Brambory oloupeme, nakrájíme a uvaříme doměkka. Přidáme máslo, mléko a smetanu a pomocí kuchyňského mixéru vše rozmělníme dohladka. Osolíme, opepříme, přidáme vaječný žloutek a důkladně promícháme. Předehřejeme troubu na 200 °C. Připravíme si zapékací nádobu a na její dno rozprostřeme bramborovou kaši (po celém povrchu až ke krajům). Zapékací nádobu vložíme do předehřáté trouby a pečeme přibližně 20 minut, dokud bramborová kaše nezíská krásně zlatavou barvu. Hotovou kaši dáme na servírovací talíře a ihned podáváme.
Ingredience: 400 g brambor, 300 g dýně, 110 g másla, 10 ml včelího medu, 500 g mrkve, 2 špetky muškátového oříšku.
Postup: Brambory oloupeme, nakrájíme na drobné kousky a dáme vařit do vroucí osolené vody. Mrkev a dýni očistíme a pokrájíme na menší kousky. Brambory vaříme 5 minut, poté přidáme zbylou zeleninu a vaříme dalších 10 minut. Slijeme vodu a vše rozšťoucháme na kaši. Přimícháme máslo, med a muškátový oříšek.
Ingredience: 500 g vařených brambor, 1 špenátový protlak, 5 stroužků česneku, 1 cibule, 2 lžíce olivového oleje, 250 ml mléka, 100 g nastrouhaného sýra, sůl, mletý pepř, mouka, 3 vejce.
Postup: Brambory rozmačkáme na kaši (nemusí být úplně najemno‚ protože malé kousky brambor tvoří pěknou strukturu kaše). Z oleje a mouky připravíme světlou jíšku‚ zalijeme ji mlékem‚ rozšleháme‚ povaříme‚ pak osolíme a přidáme polovinu nastrouhaného sýra. Špenátový protlak necháme rozmrazit. Cibulku osmažíme dozlatova na lžíci oleje‚ poté přidáme špenátový protlak‚ česnek a sůl. Do skleněné zapékací mísy vložíme brambory a špenátovou směs. Do špenátu uděláme tři otvory, do kterých rozklepneme vejce‚ vše přelijeme připravenou omáčkou a posypeme zbylým sýrem. Zapékáme asi 30 minut v troubě předehřáté na 180 °C.
Jde o bakteriózu - plíseň ořechů produkovanou bakteriemi Xanthomonas juglandis. Toto onemocnění napadá listy, větve, květenství a plody. Bakterióza přezimuje v trhlinách kůry a na infikovaných rostlinných zbytcích a proniká do stromu prostřednictvím průduchů nebo ran, které se objevují při údržbě. Preventivní a léčebné opatření spočívá buď v prořezání postižených větví až do zdravé oblasti, ošetření pomocí bordeauxské kaše 4-5% a pokrytí ran tmelovou pryskyřicí;
Nebo použití postřiku na bázi mědi ve vegetačním období.