Pohádka mládí je slovní spojení, které v nás vyvolá vzpomínku na krupicovou kaši. Krupicová kaše je nejčastěji konzumována právě v dětském věku. Jedná se o lehce stravitelný pokrm. Svým složením je však kaše vhodná také pro dospělé a pro sportovce.
Krupicová kaše nutriční hodnoty
Krupicová kaše obsahuje ve 100 g průměrně 176,1 kilokalorií, tedy 737 kJ. 100 g krupicové kaše obsahuje 8,7 g tuků, 5,2 g bílkovin a 19,7 g sacharidů.
Česká krupicová kaše návod
Suroviny:
- 200 ml mléka
- 1 kostka cukru
- 1 lžíce cukru
- 1 lžíce krupičky
- 0,5 lžičky másla
- 0,5 lžičky skořice
Postup:
Krupici máčíme 1/4 hodiny v mléce. Poté v tomto mléce 10 minut vaříme do zhoustnutí s přidáním 1 kostky cukru. Kaši dáme na talíř. Povrch kaše posypeme cukrem smíchaným se skořicí a lehce polijeme rozpuštěným máslem.
Krupicová kaše z mouky
Suroviny:
- 0,5 l mléka
- 6 lžic hrubé mouky
- kakao
- máslo
- moučkový cukr
Postup:
Mléko přivedeme těsně k varu a postupně do něj vsypeme hrubou mouku. Kaši musíme stále míchat, aby se nevytvořily hrudky. Do mléka vsypte jen tolik mouky, aby měla kaše pro vás tu správnou hustotu. Kaše začíná obratem houstnout. Přivedeme k varu a odstavíme. Posypeme kakaem, nebo grankem, položíme slabý plátek másla a posypeme moučkovým cukrem dle chuti.
Krupicová kaše z vody
Suroviny:
- 200 ml vody
- 1 lžíce cukru
- 1 lžíce krupičky
- 0,5 lžičky másla
Postup:
Kaši uvaříme ve vodě do zhoustnutí, to je cca 10 minut. Přidáme cukr. Povrch kaše lehce polijeme rozpuštěným máslem.
Krupicová kaše pro kojence
Suroviny:
- 1 rovná lžíce krupičky
- 1/2 lžičky másla
- 100 ml mléka
- 80 ml vody
- 2 ks kostkového cukru
Postup:
Krupici máčíme 15 minut ve vodě, pak ji ve stejné vodě 5 minut vaříme. Přidáme 100 ml mléka a vše vaříme dalších 5 minut. Nakonec do kaše zamícháme cukr a máslo. Do krupicové kaše můžete přidat ovoce nebo šťávu z mrkve či rajčat. Pro větší děti postupně snižujeme množství vody a nahrazujeme je mlékem, takže v 8 měsících věku dítěte vaříme kaši jen z mléka.
Krupicová kaše s jablky
Suroviny:
- 1 kg jablek
- 100 g krupice
- trochu vody
- 100 g cukru
- 80 g másla
- skořice
Postup:
Oloupaná jablka pokrájíme na menší kousky a rozvaříme s trochou vody. Poté do jablek s vodou zavaříme krupici. Mícháme, aby se kaše nepřipalovala. Je-li zapotřebí, zředíme trochou vody. Vmícháme cukr. Kaši dáme na talíře, posypeme skořicovým cukrem a polijeme rozehřátým máslem.
Zdroj: článek Krupicová kaše
Příběh
Ve svém příspěvku OSMO DRY RECENZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Vnouček.
No vše je velice hezké,ale pakovat se na přístroji,který vyrobíte za pár kaček takovýmto způsobem je zlodějina...výrobce si lehce spočítal kolik stojí podřezání a dal stejnou cenu..to si ho radši podřežu a mám to za babku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zuzana křiklanová.
Dobrý den máme už skoro rok namontovaný přístroj OsmoDry naše nemovitost je s části postavená na skále kudy zřejmě protéká voda. Začátkem července jsem telefonovala p. Zedníčkovi a informovala jsem ho o tom že stěny jsou i nadále vlhké a to ještě výš než kdy jindy a že máme pocit že přístroj nefunguje jak by měl.Bylo nám zděleno že máme vyčkat do smluvené doby kdy přijde technik naměřit hodnoty.A tak jsme počkali do 4.10.2018 Technik naměřil rychleji než na počátečním měření hodnoty které údajně stačí a na moji žádost vyfotil mokré stěny s tím ,že mě bude někdo na základě připomínek ke stálé vlhkosti telefonicky kontaktovat a že se někdo přijde podívat.Místo toho jsem obdržela 8.10.2018 fakturu na zbylou částku.Domnívám se že jednání Vaší firmy není fér,že můj požadavek, že není vše v pořádku by jste mohli lépe prověřit za 50 000.- by to byla především slušnost.
Zdroj: příběh Osmo dry recenze
Krupicová kaše a dieta
Krupicovou kaši tvoří základ z mléka, pšeničné krupice a cukru. Ve 100 gramech krupicové kaše je zhruba 20 g sacharidů s vyšším glykemickým indexem, 8 až 9 g tuků a 5 g bílkovin. Krupicová kaše je vhodná při onemocnění jícnu a žaludku. Konzumace krupicové kaše se však musí vzdát lidé trpící celiakií, laktózovou intolerancí a alergiemi na bílkoviny kravského mléka.
Zdroj: článek Krupicová kaše
Poradna
V naší poradně s názvem CHOROBA PERENOSPORA VÍNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Nejezchlebová.
Prosím o radu,jestli mohu provádět postřik modrou skalicí,když svítí slunce a jakou koncentrací roztoku skalice.Děkuji předem za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Modrá skalice se používá na postřik proti plísním a má stejné účinky jako Kuprikol nebo Champion. Modrá skalice se aplikuje v kombinaci s jedlou sodou nebo hašeným vápnem, tvoří se takzvaná jícha. Postřik je lepší aplikovat v podvečerních nebo ranních hodinách. Za plného slunce hrozí popálení listů. Zde jsou dva návody, jak postřik připravit:
Burgundská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody. V druhé nádobě se rozpustí 140 g krystalické sody také v pěti litrech vody. Oba roztoky se těsně před použitím smísí tak, že se roztok skalice přilévá do roztoku se sodou, ne naopak. Pak se směs neboli burgunská jícha hned aplikuje na list postřikem.
Bordeauaxská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody a v jiné nádobě se rozpustí 150 g hašeného vápna také v pěti litrech vody. Po vychladnutí se oba roztoky smísí přiléváním skalice do vápna. Po tomto smísení je potřeba změřit pH vzniklého roztoku lakmusovým papírkem. PH musí být mírně zásadité kolem hodnoty 8. Zásaditost se zvýší přidáním vápna. Správně připravená jícha je modrá a po usazení je čirá. Musí se spotřebovat do 24 hodin. Při přípravě i při aplikaci se používají nekovové nádoby. Postřik se nesmí dostat na švestky, které spálí.
Zdroj: příběh Choroba perenospora vína
Nutriční hodnoty špenátu
Listový špenát je bohatý na vitaminy a minerály při nízkém energetickém obsahu. Typické hodnoty na 100 g čerstvého listového špenátu (přibližně):
- Kalorie: ~23 kcal
- Bílkoviny: 2,9 g
- Tuky: 0,4 g
- Sacharidy: 3,6 g (z toho vláknina ~2,2 g)
- Vitamín C: ~28 mg
- Vitamín A (beta-karoten): vysoký obsah
- Železo: ~2,7 mg
- Hořčík, draslík, kyselina listová – významné množství
Co ovlivňuje nutriční hodnoty
Nutriční obsah se mění vařením — například vitamin C je citlivý na teplo, proto je blanšírování a rychlé restování šetrnější než dlouhé dušení. Konzumace špenátu s trochou tuku (máslo, olivový olej) zlepšuje vstřebávání vitaminu A (beta-karotenu).
Zdroj: článek Listový špenát příprava
Příběh
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Léčení prašiviny u králíků
Co je tempura
Tempura je celosvětově proslavené japonské jídlo – v těstíčku obalené a osmažené křupavé kousky ryb, masa, zeleniny, žampionů a mnoha dalších potravin, které se servírují přelité omáčkou. Původ tempury přitom ale japonský není.
Tempura je v současnosti známá jako japonské jídlo, ale má svůj původ v Evropě – do Japonska se dostala v polovině 16. století s mořeplavci z Portugalska. Japonská gastronomie zná tedy tempuru déle než sushi a existují dokonce i specializované restaurace tenpura-ya. Výraz tempura vychází z japonského tempurako, což je název rýžové mouky, ze které se připravuje těsto na tento pokrm.
V Japonsku se jako tempura označují všechna jídla připravovaná obalením v těstě z mouky tempurako a pak smažená v rozpáleném oleji. Při tomto způsobu přípravy si potraviny udrží šťávu i přirozenou chuť. Nejčastěji se obalují a smaží kousky ryb, mořské plody, měkká masa, zelenina a žampiony, ale použít se může v podstatě téměř každá potravina, kterou je možné obalit a smažit.
V jižní Evropě takto připravovaná jídla nazývají tapas a na přípravu těsta používají kukuřičnou a pšeničnou mouku.
Na originální japonské těsto se používá rýžová mouka, v Evropě se nahrazuje moukou kukuřičnou nebo pšeničnou. V některých případech se do mouky přidává celé vejce, jsou ale i recepty, kdy se samostatně vmíchá žloutek a pak sníh z bílků. Bez vejce je těstíčko křupavější. V každém případě se ale mouka rozmíchává s ledovou vodou. To je podstata tempury, protože pouze ledové těsto se v rozpáleném oleji stane opravdu maximálně křupavým.
Těsto má konzistencí vypadat přibližně jako krupicová kaše.
Obalovací směs tempura se skládá z pšeničné mouky, kukuřičného škrobu, rýžové mouky, cukru, soli a nějakých dochucovadel. Takto namíchaná je k dostání v asijských prodejnách.
Zdroj: článek Tempura
