Krocan je velký a těžký pták, může být vysoký až 120 centimetrů a vážit i 10 kilogramů. Krocan byl v minulosti domestikován, především jeho samice. Krůty se chovají téměř po celém světě a patří mezi významné ptáky sloužící k obživě lidí. Jsou známy dva druhy: krocan paví a krocan divoký.
Krůta domácí je samice domestikovaného krocana divokého, chová se na maso, ale i pro peří a vejce. Krůta je o třetinu až polovinu menší a lehčí než krocan. Chová se především pro maso, které obsahuje velmi mnoho bílkovin ve svalovině a málo tuku.
Krůtí maso je pokládáno za jedno z nejchutnějších a dieteticky nejhodnotnějších. Má nízký obsah tuků, ale vysoký obsah bílkovin hořčíku, draslíku a vitamínů ze skupiny B. Krůtí maso nevyžaduje dlouhou přípravu a snadno přijímá chuť koření. Maso z krůtích prsíček má pouze 0,7 % tuku a 24 % bílkovin, v jiných částech těla (například hřbet, stehna) je tuku poněkud více. Nejtučnější částí krůty je takzvaný biskup. Francouzští labužníci tvrdí, že krůta má devateré maso, které je v každé části těla jinak zbarvené a liší se i strukturou a obsahem tuku. Ve Velké Británii se již od 16. stol. podává na Vánoce, často s nádivkou z jedlých kaštanů.
Krůtístehno má silné, tmavé a velmi šťavnaté maso, které svou chutí mírně připomíná zvěřinu. Horní část stehna je vhodná na pečení, ale i přípravu pečené rolády nebo plnění, v takovém případě se musí vykostit. Spodní část stehna se většinou peče vcelku, před pečením se odstraňují silné a houževnaté šlachy.
Křídlo může mít váhu až 350 gramů. Křídlo se často dělí na horní, spodní a střední, po překrojení se z něj odstraní kloubní šlachy. Střední část křídla je vynikající na grilování.
Krůtí prsa jsou velmi křehká a jemná, nakrájená na kostičky jsou vynikající na guláš, rozkrájená na proužky se mohou použít na přípravu mnoha jídel.
Krůtí roláda se připravuje z prsou nebo vykostěného horního stehna.
Krůtí játra mají poměrně výrazné aroma a jsou vhodná na přípravu minutek.
Krůtí srdce se většinou vaří nebo peče, před tepelnou úpravou se musí zbavit všech cév a důkladně propláchnout studenou vodou.
Co je vhodnější na pečení? Většina veřejnosti dává ze zvyku přednost krůtě před krocanem. Krocani se pro svoji velikost a váhu hůře porcují. Krocani rychleji přibývají na váze, a tak se vykrmují kratší dobu než krůty, dlouho žijící jedinci mohou mít tužší svalovinu. Krůty jsou celkově menší, a tedy i porce jsou menší a lépe zpracovatelné. Na pulty se dostává drůbež mladá, porážená dříve, než se u její svaloviny projeví takzvané nevýhody
V naší poradně s názvem JAK NA ODDĚLKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Mráz.
Zdravím,chtěl bych poradit jak co nejejdnoduším způsobem získat oddělek od nejlepšího včelsstva ve kterém mám matku letos už čtvrtým rokem (bílá)a včelstvo stále nejlepší co do rozvoje,výnosnosti,bez rojení atd.teď už si říkám,že už to dál matka nemůže zvládnout a vzhledem ke kvalitě tato včelstva musí rozšířit.Předesílám,že nemohu a ani neumím odchovat serii matečníků od nich a vytvořit oddělky .Děkuji za případné poučení.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Rozdělení včelí kolonie znamená vzít silnou kolonii a udělat z ní dvě menší kolonie. Rozdělení včelstva je způsob, jak zvýšit počet osídlených úlů, aniž by bylo nutné čekat na roje, kterými by se úly přirozeně kolonizovaly. To pomáhá vyhnout se nejistotě přirozené kolonizace, zejména v situacích, kdy je nízká pravděpodobnost rojení. Rozdělení včel vždy znamená určité riziko poškození včel, takže by mělo být provedeno pouze tehdy, když je včelař ochoten toto riziko podstoupit a také včelař, který má dost úlů, aby to zvládl v případě neúspěchu.
Z praktického hlediska pro rozdělování včelstev je nejlepší používat nástavky s horní loučkou nebo Langstrothovy úly kvůli jejich standardním rozměrům. Tato standardizace umožňuje přesouvat plástve a včely z jednoho úlu do druhého.
Rozdělení by se mělo provádět pouze na silných úlech, které mají spoustu plodů (zapečetěné plody, mladé plody a vajíčka). Musíte vypozorovat čas, kdy jsou včely nejsilnější, kdy s největší pravděpodobností zakládají královské buňky. Základní myšlenkou je rozdělit mláďata a včely mezi dva úly a pak donutit ten bez královny, aby vytvořil novou. Včelí vajíčka jsou nezbytná pro to, aby rozdělená část kolonie, která byla ponechána bez královny, byla schopna vyrobit novou královnu, takže je nezbytné, aby byla v kolonii přítomna včelí vajíčka. Úspěch je nejpravděpodobnější, když jsou v kolonii již přítomny neuzavřené buňky královny, protože to znamená, že se přirozeně dělí (tj. chystají se rojit). Pokud nejsou přítomny žádné královské buňky, včely vytvoří novou královnu, pokud budou přítomna vajíčka.
K rozdělení včel budete potřebovat dva úly - aktivní (nebo rodičovský) úl a prázdný úl.
Někdy se povede, že v aktivní kolonii jsou přítomny buňky královny. To je zvláště dobré, protože aktivní kolonie již vytváří novou královnu a je připravena se přirozeně rozdělit. Pokud jsou již buňky královny přítomny, měla by se do nového úlu velmi pečlivě přenést alespoň jedna plástev s královnami. V aktivním úlu nahraďte každý odebraný rámek za nový. Pokud je to možné, měly by být horní laťky natřeny voskem, aby včely vytvořily nový plást ve správné poloze - jeden plást na jednu horní laťku. Vyplňte všechny prázdné prostory novými horními laťkami tak, aby byly oba úly kompletní, a znovu nasaďte víka. Přemístěte aktivní úl na nové stanoviště. Po určité době zkontrolujte, zda byla nová královna úspěšně odchována a snáší vejce. To může trvat až čtyři týdny.
O krůtím mase se všeobecně tvrdí, že má devět druhů a zároveň i mnoho chutí. Běžný spotřebitel zná z obchodů většinou jen dva druhy krůtího masa a tím jsou prsa a stehýnka. Znalci však objevili i další lahůdky, jako je například opomíjený krůtí krk. V dřívějších dobách dávaly hospodyňky krůtí krk pouze do polévky či ho obíraly do rizota. Dnes se kupuje krk na vaření, ale i na pečení. Ano i na pečení, protože zákazníci, velcí labužníci, dobře vědí, že když se krůtí krk upeče, je to opravdová delikatesa. Upečenému šťavnatému masu s červenou křupavou kůžičkou totiž odolá jen málokdo.
K vůbec nejchutnějším masům krůty nepatří ani prsíčka ani krk, ale dvě malé kuličky nejjemnějšího masa, které se nacházejí u krůty pod páteří. Je to jen hrstka svalů, která se běžně v obchodech neprodává. Připravují se z nich vynikající, citlivě okořeněné medailonky, které jsou vyhledávanou pochoutkou kulinářských restaurací. Další znamenitou lahůdkou, určenou pro venkovní grilování je krocan nebo krůta vcelku.
Krůtí maso můžeme vařit, smažit, dusit i péct. Pečeme-li ale krůtu v celku, musíme dát pozor, aby pečeně nebyla příliš vysušená nebo naopak syrová u kosti. Na rozdíl od kuřecího je mladé krůtí i krocaní maso nejen jemné, ale hlavně vyzrálejší. Krůty jdou na jatka v 15. až 16. týdnu věku (váha 8,5–9,5 kg), krocani ve 21. až 22. týdnu (váha až 21 kg).
V obchodech se také můžeme setkat s takzvaným křehčeným masem. Křehčená krůtí prsa jsou injektována roztokem na přírodní bázi. Maso se při tepelném opracování okamžitě zatáhne a tak zůstane uvnitř šťavnaté (vhodné pro rožnění).
Krůtí maso můžeme koupit jak v celku, tak naporcované například na horní a dolní stehna či prsa, všechny varianty pak v čerstvém nebo zamrazeném stavu. Téměř 1/3 celé hmotnosti krůty tvoří prsa, která mají maso křehké, vzdáleně připomínající telecí. Zato maso ze stehen se chutí mírně blíží masu z divoké zvěře. Maso z křídel chutná něco mezi telecím a kuřecím, samotné letky s velkým podílem kůže jsou oproti jiné drůbeži dobře svalnaté a chutnají podobně jako maso kuřecí. Dlouhé maso z krku a boků zase obsahuje více tuku a hodí se do polévek. Ovšem nejtučnější částí krůty je samotný biskup, dobře upečený připomíná husí pečínku. Dalším lákadlem je maso malého bederního svalu vhodné na minutkovou přípravu, například šťavnatých medailonků. A nakonec droby, tedy játra a žaludek, ty přinášejí další chuťové variace v kuchyni upravené krůty.
Krůta má cca 70 % bílého masa a 30 % tmavého masa. Jednotlivé druhy masa se od sebe liší nutriční hodnotou. Bílé maso obsahuje méně tuků a je méně kalorické.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ ŠUNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Nedávno jsem si pořídili bytelnou formu na šunku z webu http://www.formanasunku.cz a musím říce, že je to skvělé. Invesctice okolo tisícovky se určitě vyplatí. Celá rodina domací šunku milujeme. Jsem ráda, že to chutná i dětem. Vím co jedí, alespoń u něčeho ,) Děkuji za tipy na nové recepty.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Výrobci se předhánějí v ergonomickém tvaru držadel s pružným a neklouzavým obložením, z nichž jedno mívá integrovaný spínač v dosahu prstu. Výškové nastavení se provádí nejprve nahrubo aretační pákou, poté se doladí obvykle s přesností 0,1 mm točítkem šroubového mechanismu podle stupnice s noniem (pomocným měřítkem k určování desetin a menších zlomků dílků hlavního měřítka). Dražší frézky umožňují předprogramovat i několik pozic hloubky záběru pomocí revolverově otočných dorazů.
Na saních nechybí paralelní vodítka, do kterých lze nasadit kolík s hrotem, kolem něhož se frézka otáčí jako na bezpečném kružidlu. Poloměr kružnice je omezen délkou ramen vodítka. V příslušenství obvykle nechybí i prodlužovací tyče, umožňující jít s frézovaným kruhem či obloukem až do poloměru 85 cm.
Dobré kompaktní frézce v ceně od 3 000 do 5 000 Kč by neměla chybět jednoduchá aretace tlačítkem nebo páčkou, aby výměnu nástroje bylo možné provést prostým pootočením klíče, a rovněž průhledný ochranný štít kolem prostoru nástroje s hrdlem pro připojení odsávací hadice běžného vysavače. Vodicí sloupky kvůli hladkému, ale přesnému pohybu bývají chráněny pryžovými nebo plastovými manžetami. Přednost dejte frézkám s výměnnou kabelovou zástrčkou (takzvaný plug-it), která umožňuje pohotově měnit různě dlouhé přípojné kabely.
Některé frézky nabízejí i možnost osvětlení místa řezu integrovaným LED svítidlem. Značkové frézky (Bosch, Black&Decker, Narex, Metabo, Skil a jiné) pamatují na možnost upnutí frézky v obrácené poloze do univerzálního pracovního stolu sloužícího i pro kotoučové a přímočaré pily. Na nástroji vyčnívajícím z jeho pracovní roviny vzhůru pak lze kreativně opracovávat menší kusy dřeva a materiálů (například samorostů), které udržíme v rukou.
Kvalita výsledku frézování horní frézkou hodně závisí nejen na kvalitě horní frézky a frézy samotné, ale i na směru frézování. Některé studie upozorňují na lepší jakost obrobené plochy při sousledném frézování v porovnání s frézováním nesousledným. Rozdíl ve výšce kinematických nerovností u obou způsobů je však tak malý, že je z praktického hlediska zanedbatelný. Pro jakost obrobené plochy jsou ale rozhodující vytrhané svazky vláken. Při sousledném frézování je tříska na počátku záběru podepřena obrobkem a záběr se dokončuje při malé tloušťce třísky. Proto lze u tupějších nástrojů očekávat menší vytrhání povrchu obrobku, značně však přitom záleží na průběhu dřevních vláken.
Sousledné frézování má také vážné nevýhody, které brání jeho rozšíření. Je to především odlišné působení řezných sil, kdy dochází ke „vtahování“ nástroje do řezu (záporná podávací sí
Ingredience: 3 lžíce olivového oleje, 2 lžíce provensálských bylinek, 300 g žampionů, 750 g krůtích prsou, ½ dl smetany, 350 g špenátových listů, 250 g anglické slaniny, sůl
Technologický postup: Krůtí maso dobře omyjeme, osušíme a nakrájíme na silnější plátky. Plátky masa posypeme provensálskými bylinkami a pokapeme olivovým olejem. Necháme je chvíli uležet. Nakrájíme nadrobno slaninu a na silnější plátky žampiony, které předem omyjeme. Opláchneme listy špenátu a necháme je okapat. Nahřejeme hlubší pánev s poklicí a přidáme olivový olej. Po rozehřátí vložíme připravená krůtí prsa. Opečeme z jedné strany, po zatáhnutí maso otočíme a necháme opékat doměkka. Lze přikrýt poklicí. Zároveň si uvaříme těstoviny podle návodu. Vhodné jsou například farfalle – mašličky z tvrdé pšenice. Měkké maso přendáme do vyhřáté misky a překryjeme alobalem. Do výpeku přisypeme nakrájenou anglickou slaninu. Krátce ji orestujeme, přisypeme žampiony. Promícháme a opět krátce orestujeme. Přidáme trochu smetany na vaření, promícháme a vsypeme špenátové listy. Prohřejeme. Krůtí prsa na žampionech se špenátovými listy servírujeme spolu s těstovinami a podlité lžící smetanové omáčky.
Technologický postup: Krůtí maso omyjeme a nakrájíme na stejné kousky. Papriku očistíme, zbavíme jádřince a nakrájíme na malé kostičky. Pórek očistíme a nakrájíme na nudličky. Oříšky podle potřeby usekáme na hrubo. Česnek oloupeme a rozdrtíme. Maso promícháme s bílky, solí, zázvorem, česnekem a chilli kořením. Necháme půl hodiny rozležet. Zálivka: Do studeného vývaru vlijeme víno, worcester, polévkové koření a promícháme se škrobovou moučkou. V hluboké pánvi na rozpáleném oleji orestujeme maso. Vmícháme papriku a pórek. Jakmile zelenina změkne, přelijeme směs zálivkou a za stálého míchání vaříme ještě 2–3 minuty. Nakonec vmícháme kešu oříšky. Krůtí směs na pórku podáváme s jasmínovou rýží a zdobíme zelenou petrželkou.
Ingredience: 200 g těstovin, 250 g krůtího masa, 2 lžíce olivového oleje, mletý pepř, 4 lžičky kremžské hořčice, sůl
Technologický postup: Krůtí maso podle potřeby očistíme, nakrájíme na kostky a naložíme do marinády, kterou připravíme smícháním oleje, kremžské hořčice, soli a pepře. Takto naložené maso necháme uležet a nasát chuť asi 1–2 dny v lednici. Vrtulky uvaříme v osolené vodě podle návodu na obalu. Uvaříme „al dente“, scedíme a dáme stranou. Maso orestujeme na teflonové pánvi, můžeme přidat ještě lžičku oleje. Jakmile se maso trochu „zatáhne“, vmícháme připravené těstoviny a osmažíme dozlatova, dokud není maso měkké. Podle chuti ještě osolíme a opepříme. Krůtí s těstovinami podáváme ihned po přípravě, přílohou je pouze čerstvá nebo nakládaná zelenina.
Postup:Krůtí medailonky si spolu s bobkovým listem, novým kořením a mletým pepřem uvaříme v tlakovém hrnci. Cibuli nakrájíme nadrobno. V hrnci osmahneme cibuli dorůžova, přidáme mletou sladkou papriku, zalijeme vývarem z krůtích medailonků, přidáme slepičí bujón a necháme povařit. Omáčku zahustíme podle potřeby jíškou z másla a hladké mouky. Dále přilijeme smetanu ke šlehání a necháme provařit. Nakonec dochutíme solí a citronovou šťávou. Omáčku v závěru přecedíme a necháme v ní rozpustit kousek másla na zjemnění. Krůtí medailonky naservírujeme na talíř. Podáváme s houskovým knedlíkem přelitým omáčkou.
Ingredience: 800 g krůtího masa, 200 g houby Partabella, 2 lžíce mleté sladké papriky, 50 g petržele, 5 stroužků česneku, 200 ml černého piva, 50 g zelené papriky, 100 g mrkve, 60 g celeru, 100 g anglické slaniny, 2 chilli papričky, 300 g jater, 2 cibule, sůl, mletý pepř, olej
Technologický postup: Nejdříve si připravíme všechny suroviny. Krůtí maso, stehna nebo prsa, očistíme a nakrájíme na kostky. Játra očistíme a rozmixujeme dohladka. Cibuli oloupeme a nakrájíme na kostičky. Celer, mrkev a petržel omyjeme a oloupeme. Česnek zbavíme slupky a prolisujeme. Anglickou slaninu jemně nasekáme a houby nakrájíme na kostky. Zelenou papriku a chilli papričky zbavíme jadérek a pokrájíme najemno. Na oleji necháme zesklovatět cibulku, ke které vmícháme pokrájenou anglickou slaninu. Vše krátce orestujeme a přidáme na kostky nakrájené maso a chilli papričky. Směs za stálého míchání opékáme, dokud se maso nezatáhne, a pak přisypeme sladkou mletou červenou papriku. Směs osolíme, opepříme, krátce orestujeme a přidáme houby, zelenou papriku a kořenovou zeleninu v celku. Vše podlijeme vodou a pivem, zakryjeme a dusíme doměkka. Jakmile maso změkne, odstraníme z guláše kořenovou zeleninu, vše zahustíme rozmixovanými játry a guláš ještě asi 5 minut povaříme. Pikantní krůtí guláš s houbami podáváme se širokými nudlemi nebo bílým pečivem.
Technologický postup: Maso nakrájíme na menší kostky, cibuli jemně nasekáme, česnek utřeme se solí. Na oleji zpěníme cibuli, přihodíme nakrájené maso a opečeme. Přidáme česnek a 3 lžíce kečupu. Vše ještě chvíli restujeme. Poté přisypeme kmín a papriku. Maso zalijeme horkou vodou, osolíme, opepříme a dusíme doměkka. Podle potřeby doléváme vodu. Když je maso měkké, přidáme do hrnce malou scezenou plechovku hrášku a krůtí guláš s hráškem zahustíme moukou rozmíchanou ve vodě, vše povaříme a dochutíme. Krůtí guláš s hráškem podáváme s rýží. Porce na talíři zdobíme trochou strouhaného sýra.
Horní frézka má různý příkon, vždy záleží na daném modelu. Elektrická horní fréza se používá k odpracování dřeva, plastu, kovu nebo podobného materiálu.
Otáčky horní frézy se pohybují v rozmezí 11 000–30 000 za minutu. Maximální hloubka řezu se pohybuje kolem 55 mm. Opět záleží na konkrétním modelu.
Elektrická fréza se využívá pro domácí, hobby a profi účely.
Fréza má tyto základní součásti: rukojeť, měřítko, omezovač hloubky řezu, regulátor otáček, přívodní kabel, vypínač, spodní kryt hřídele, pojistný šroub rovnoměrného vodítka, základna frézky, upínací matice nástroje, rovnoběžné vodítko, nástavec k odsávání prachu, pojistný šroub omezovače hloubky frézování, zajišťovací páka, omezovač, speciální pouzdro, krycí šroub, tlačítko zarážky hřídele, zajišťovací tlačítko.
Horizontální frézky slouží pro rovinné opracování. Můžete opracovávat buď pomocí šablon, vodítek, nebo přímo od ruky. Zkvalitnění opracovávání napomáhá hliníková základna a nástavce na odsávání prachu.
Srdcem všech typů horních frézek (kompaktních i dvoudílných) je pohonná jednotka s vysokootáčkovým elektromotorem s příkonem od 500 do 1 600 W. Hřídel rotující dvanácti až třiceti tisíci otáček za minutu je zakončena kleštinou. Do ní se upínají malé stopkové frézy nebo brusná tělíska, jimž se dříve říkalo „cigárka“ nebo tyblíky, nejnověji však diamantové „bity“, které si poradí i s nejtvrdšími materiály.
S pohonnou jednotkou dvoudílných frézek vybavenou držadly lze pracovat v jakékoliv poloze ručně, obvykle je ale upnuta do vodicích saní. Saně klouzáním po povrchu opracovávaného materiálu umožňují přesnější vyřezávání vnitřních pravoúhlých i obloukových a kruhových výřezů, nebo profilování okrajů desek z nejrůznějších materiálů.
Mnohem přesnější truhlářské práce zvládnou zatím nejrozšířenější kompaktní horní frézky, jejichž pohonná jednotka (říká se jí „frézovací koš“) je vedena kluznými ocelovými nebo hliníkovými saněmi. K nim je fréza připojena párem vodicích sloupků, které zajišťují její přesné výškové nastavení vůči opracovávanému materiálu. Po nastavení a zafixování výšky (obvykle s přesností lepší jednoho milimetru) lze pak vést frézku oběma rukama mírným přítlakem do řezu podle rysky, nebo s pomocí paralelního vodítka, u kruhových řezů a výřezů pomocí kružidlového ramene. Frézovací koš je vytlačován pružinami na sloupcích na doraz nahoru, tlakem proti pružinám se nastavuje hloubka záběru, která se pohybuje kolem 50 mm u hobby nářadí. Výkonnější profesionální horní frézky zvládnou hloubku až 80 mm.
Vzhledem k vysokým otáčkám se do kleštinového pouzdra nesmí upínat nástroje s průměrem nad 40 mm. Kleštiny dovolují upnout nástroje o průměru stopky 6, 6,4, 8, 10 nebo 12 mm obvykle použitím jediného klíče, vřeteno lze přitom jednoduše aretovat stisknutím aretačního knoflíku či páčky. Optimální řezná rychlost se volí podle průměru frézy a opracovávaného druhu materiálu, kterým nemusí být vždy jen dřevo.
Kromě dřeva lze odpovídajícími stopkovými nástroji (frézami, rašplemi) opracovávat fóliované nábytkové desky MDF, lehké a barevné kovy, plasty, akrylátové a sádrokartonové desky.
Ingredience: 2 spodní krůtí stehna, 2–3 větší větvičky cherry rajčátek, 4 snítky rozmarýnu, 500 g brambor, 120 g slaniny nakrájené na plátky, olivový olej, mořská sůl, voda, pepř
Postup: Omytá a osušená krůtí stehna ze všech stran osolíme a okořeníme pepřem, potřeme je olivovým olejem a spolu se snítky rozmarýnu obalíme plátky slaniny. Položíme je do pekáče, poklademe plátky másla, zakápneme olejem, mírně podlijeme vodou a dáme na 90 minut péct do trouby vyhřáté na 180 °C, během pečení maso podléváme vodou a přeléváme výpekem. Po půlhodině pečení přidáme do pekáče i omyté, podélně přepůlené brambory a větvičky cherry rajčátek. Pečeme vše do měkka. Této recept je vhodný pro nedělní oběd.
Postup: Medailonky mírně osolíme a opepříme. Z oleje, hořčice a sójové omáčky připravíme marinádu a tou maso potřeme. Maso necháme uležet v chladu cca hodinu. Jablka rozkrojíme napůl, odstraníme jadřince a vzniklé jamky naplníme džemem. Takto připravené půlky jablek zabalíme do alobalu. Maso grilujeme asi 7 minut po každé straně, zabalená jablka pečeme na kraji grilu o něco dříve. Grilované krůtí medailonky servírujeme společně s grilovanými plněnými jablky.
Ingredience: 600 g krůtích medailonků, 400 g broskvového kompotu, 300 g na plátky nakrájené debrecínské šunky, 80 g plátkového tvrdého sýra (ementál, eidam), mletý bílý pepř, oleje na opečení, několik snítek čerstvého tymiánu, sůl
Postup: Omytá, důkladně okapaná krůtí prsa nakrájíme na jednotlivé medailonky. Broskve vytáhneme z kompotu, necháme okapat, šťávu nevyléváme, necháme si ji na další použití. Na plátky masa rozdělíme půlky broskví, přehneme je jako kapsu a každou sepneme snítkou tymiánu (případně ještě kapsy zajistíme párátky). Maso ze všech stran osolíme a okořeníme pepřem. Na rozpáleném oleji medailonky opečeme z obou stran, přibližně 6–8 minut, potom je podlijeme asi 150 ml broskvové šťávy a podusíme doměkka. Na hotové medailonky (zbavené párátek) položíme plátky sýra, zaklopíme pokličkou a 2–3 minuty zapečeme ve vyhřáté troubě, aby se nám sýr roztavil. Debrecínku prohřejeme na sucho na pánvi. Jednotlivé porce masa položíme na ozdobně zatočenou debrecínskou šunku, zdobíme čerstvými snítky tymiánu, mírně podlijeme šťávou z výpeku. Kdo má rád, může šťávu zahustit hladkou moukou rozmíchanou v malém množství studené vody, případně použít solamyl. Kopeček šlehačky dodá pokrmu na delikátnosti. Jako přílohu podáváme hranolky nebo opečené brambory.
Postup: Očištěné krůtí medailonky opláchneme, osušíme, nakrájíme na medailonky, osolíme, opepříme a každý medailonek zabalíme do ruličky a sepneme párátkem. Rajčata spaříme ve vroucí vodě, pak prudce ochladíme studenou vodou, oloupeme, odstraníme jadérka a dužinu nakrájíme na kostičky. V pánvi na rozehřátém oleji medailonky opečeme, pak je vyndáme a uchováme v teple. Ve výpeku osmahneme oloupanou, na osminky nakrájenou cibuli. Opečené maso vrátíme zpět, přidáme rajčata, najemno nasekaný tymián a vše ještě společně prohřejeme. Podáváme s dušenou rýží. Pokud chcete recept uvařit zdravě, tak na rozpálené pánvi zatáhněte maso a dejte do parního hrnce dusit.
Ingredience: 250 g krůtích medailonků, hladká mouka na poprášení masa, 3 středně velké cibule, 100 g žampionů, 300 ml kuřecího vývaru, snítka rozmarýnu, pepř
Postup: Cibuli nakrájejte na půlkolečka. Na pánvi rozehřejte asi 4 lžíce oleje a cibuli pozvolna restujte dohněda. Na pánev přidejte žampiony nakrájené na čtvrtky. Asi 1 minutu opékejte a míchejte vařečkou. Zasypte 1 lžící hladké mouky a zamíchejte. Nechte lehce osmažit. Poté přilijte 200 ml vývaru, osolte, přidejte nasekaný rozmarýn a 15–20 minut pozvolna vařte. Občas nezapomeňte promíchat a podle potřeby podlévejte vývarem. Krůtí maso osolte, opepřete a lehce obalte v mouce. Přebytečnou mouku z masa sklepejte. Medailonky vložte na rozpálenou pánev lehce pokapanou olejem a smažte, dokud maso nebude pevné. Trvá to asi 5 minut z každé strany, ale zvažujte propékání podle síly plátku. Medailonky na talíři přelijte ragú. Masíčko servírujte s opečenými bramborami ve slupce.
Technologický postup: Slaninu a cibuli nakrájíme na kostičky a krůtí maso na kostky. Slaninu vyškvaříme se lžící sádla a necháme zpěnit cibulku. Zasypeme sladkou mletou paprikou, vložíme maso a ze všech stran jej osmahneme. Okořeníme mletým kmínem, mletým pepřem, tymiánem a mletým novým kořením, přidáme bobkový list a osolíme. Kdo má rád ostrý guláš, může přidat feferonky. Podlijeme horkou vodou, přiklopíme poklicí a dusíme cca 15 minut. Pak přisypeme strouhaný chleba, promícháme, podle potřeby dolijeme vodu a přidáme spařená, oloupaná a nadrobno nakrájená rajčata. Opět přiklopíme a dusíme asi 15 minut doměkka. Je-li potřeba, dohustíme moukou rozmíchanou ve studené vodě. Přidáme jádřinců zbavené a na proužky nakrájené papriky a krátce povaříme. Na závěr okořeníme majoránkou a prolisovaným česnekem. Podáváme s těstovinami, houskovým knedlíkem nebo s rýží.
