KRŮTÍ MEDAILONKY POHLREICH je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Krůtí maso je jemné a křehké, je zdrojem plnohodnotných bílkovin, minerálních látek a vitamínů. Kvalitu masa ovlivňuje krmení, druh a stáří zvířete. Krůtí maso označujeme jako bělomasé. Barvu masa ovlivňuje podíl krve a barviv, maso ze stehen je tmavší než z prsou.
Krůtí maso
O krůtím mase se všeobecně tvrdí, že má devět druhů a zároveň i mnoho chutí. Běžný spotřebitel zná z obchodů většinou jen dva druhy krůtího masa a tím jsou prsa a stehýnka. Znalci však objevili i další lahůdky, jako je například opomíjený krůtí krk. V dřívějších dobách dávaly hospodyňky krůtí krk pouze do polévky či ho obíraly do rizota. Dnes se kupuje krk na vaření, ale i na pečení. Ano i na pečení, protože zákazníci, velcí labužníci, dobře vědí, že když se krůtí krk upeče, je to opravdová delikatesa. Upečenému šťavnatému masu s červenou křupavou kůžičkou totiž odolá jen málokdo.
K vůbec nejchutnějším masům krůty nepatří ani prsíčka ani krk, ale dvě malé kuličky nejjemnějšího masa, které se nacházejí u krůty pod páteří. Je to jen hrstka svalů, která se běžně v obchodech neprodává. Připravují se z nich vynikající, citlivě okořeněné medailonky, které jsou vyhledávanou pochoutkou kulinářských restaurací. Další znamenitou lahůdkou, určenou pro venkovní grilování je krocan nebo krůta vcelku.
Krůtí maso můžeme vařit, smažit, dusit i péct. Pečeme-li ale krůtu v celku, musíme dát pozor, aby pečeně nebyla příliš vysušená nebo naopak syrová u kosti. Na rozdíl od kuřecího je mladé krůtí i krocaní maso nejen jemné, ale hlavně vyzrálejší. Krůty jdou na jatka v 15. až 16. týdnu věku (váha 8,5–9,5 kg), krocani ve 21. až 22. týdnu (váha až 21 kg).
V obchodech se také můžeme setkat s takzvaným křehčeným masem. Křehčená krůtí prsa jsou injektována roztokem na přírodní bázi. Maso se při tepelném opracování okamžitě zatáhne a tak zůstane uvnitř šťavnaté (vhodné pro rožnění).
Krůtí maso můžeme koupit jak v celku, tak naporcované například na horní a dolní stehna či prsa, všechny varianty pak v čerstvém nebo zamrazeném stavu. Téměř 1/3 celé hmotnosti krůty tvoří prsa, která mají maso křehké, vzdáleně připomínající telecí. Zato maso ze stehen se chutí mírně blíží masu z divoké zvěře. Maso z křídel chutná něco mezi telecím a kuřecím, samotné letky s velkým podílem kůže jsou oproti jiné drůbeži dobře svalnaté a chutnají podobně jako maso kuřecí. Dlouhé maso z krku a boků zase obsahuje více tuku a hodí se do polévek. Ovšem nejtučnější částí krůty je samotný biskup, dobře upečený připomíná husí pečínku. Dalším lákadlem je maso malého bederního svalu vhodné na minutkovou přípravu, například šťavnatých medailonků. A nakonec droby, tedy játra a žaludek, ty přinášejí další chuťové variace v kuchyni upravené krůty.
Krůta má cca 70 % bílého masa a 30 % tmavého masa. Jednotlivé druhy masa se od sebe liší nutriční hodnotou. Bílé maso obsahuje méně tuků a je méně kalorické.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Krocan je velký a těžký pták, může být vysoký až 120 centimetrů a vážit i 10 kilogramů. Krocan byl v minulosti domestikován, především jeho samice. Krůty se chovají téměř po celém světě a patří mezi významné ptáky sloužící k obživě lidí. Jsou známy dva druhy: krocan paví a krocan divoký.
Krůta domácí je samice domestikovaného krocana divokého, chová se na maso, ale i pro peří a vejce. Krůta je o třetinu až polovinu menší a lehčí než krocan. Chová se především pro maso, které obsahuje velmi mnoho bílkovin ve svalovině a málo tuku.
Krůtí maso je pokládáno za jedno z nejchutnějších a dieteticky nejhodnotnějších. Má nízký obsah tuků, ale vysoký obsah bílkovin hořčíku, draslíku a vitamínů ze skupiny B. Krůtí maso nevyžaduje dlouhou přípravu a snadno přijímá chuť koření. Maso z krůtích prsíček má pouze 0,7 % tuku a 24 % bílkovin, v jiných částech těla (například hřbet, stehna) je tuku poněkud více. Nejtučnější částí krůty je takzvaný biskup. Francouzští labužníci tvrdí, že krůta má devateré maso, které je v každé části těla jinak zbarvené a liší se i strukturou a obsahem tuku. Ve Velké Británii se již od 16. stol. podává na Vánoce, často s nádivkou z jedlých kaštanů.
Krůtí stehno má silné, tmavé a velmi šťavnaté maso, které svou chutí mírně připomíná zvěřinu. Horní část stehna je vhodná na pečení, ale i přípravu pečené rolády nebo plnění, v takovém případě se musí vykostit. Spodní část stehna se většinou peče vcelku, před pečením se odstraňují silné a houževnaté šlachy.
Křídlo může mít váhu až 350 gramů. Křídlo se často dělí na horní, spodní a střední, po překrojení se z něj odstraní kloubní šlachy. Střední část křídla je vynikající na grilování.
Krůtí prsa jsou velmi křehká a jemná, nakrájená na kostičky jsou vynikající na guláš, rozkrájená na proužky se mohou použít na přípravu mnoha jídel.
Krůtí roláda se připravuje z prsou nebo vykostěného horního stehna.
Krůtí játra mají poměrně výrazné aroma a jsou vhodná na přípravu minutek.
Krůtí srdce se většinou vaří nebo peče, před tepelnou úpravou se musí zbavit všech cév a důkladně propláchnout studenou vodou.
Co je vhodnější na pečení? Většina veřejnosti dává ze zvyku přednost krůtě před krocanem. Krocani se pro svoji velikost a váhu hůře porcují. Krocani rychleji přibývají na váze, a tak se vykrmují kratší dobu než krůty, dlouho žijící jedinci mohou mít tužší svalovinu. Krůty jsou celkově menší, a tedy i porce jsou menší a lépe zpracovatelné. Na pulty se dostává drůbež mladá, porážená dříve, než se u její svaloviny projeví takzvané nevýhody
Zdeněk Pohlreich nejprve do hlubšího kastrolu nalije olivový olej a přidá nakrájenou nebo ještě lépe na struhadle nastrouhanou mrkev a celer, najemno nakrájenou cibuli a chvíli vše restuje. Mezitím si naseká tři stroužky dobrého česneku (kupte nejlépe od českého farmáře, radí šéf) a přidá jej do zeleninového základu v kastrolu.
Z 500 g hovězího a 300 g vepřového masa Z. Pohlreich připraví směs mletého masa, kterou dá do kastrolu, osolí a opepří a nakonec přidá nasekaný rozmarýn. Restuje do odpaření tekutiny. Jakmile je mleté maso pořádně orestované, nalije Zdeněk Pohlreich do kastrolu asi půl litru červeného vína, přidá loupaná rajčata a dusí pod poklicí přibližně hodinu a půl.
Mezitím se pouští do přípravy těstovin. Pláty lasagní Z. Pohlreich vždy napřed trochu povaří ve vodě a poté je rozprostře na čistou utěrku, aby uschly. Nastává slavnostní okamžik, tedy vrstvení lasagní. Vždy je to tak, že se bešamelem začíná a bešamelem také končí, připomíná šéf. Poslední vrstva se zasype sýrem, radí Pohlreich.
Bešamel připraví Zdeněk Pohlreich tak, že z mouky a másla usmaží světlou jíšku, kterou zalije studeným mlékem, prošlehá a přidá bobkový list a hřebíčky. Vaří na mírném ohni při častém míchání asi 15 minut. Nakonec přidá muškátový oříšek, sůl a pepř.
A jak tedy konkrétně Zdeněk Pohlreich postupuje při vrstvení? Nejprve naběračkou nalije do pekáče bešamelovou omáčkou a na ni rozprostře těstoviny. Na lasagne pak umístí vrstvu boloňského ragú a znovu vrstvu bešamelu. Dále pokračuje úplně stejně. Nakonec Z. Pohlreich vše bohatě zasype parmazánem a lasagne vloží do trouby předehřáté na 180 °C. Pokrm zapéká asi 40 minut.
Ingredience: 600 g krůtích medailonků, 400 g broskvového kompotu, 300 g na plátky nakrájené debrecínské šunky, 80 g plátkového tvrdého sýra (ementál, eidam), mletý bílý pepř, oleje na opečení, několik snítek čerstvého tymiánu, sůl
Postup: Omytá, důkladně okapaná krůtí prsa nakrájíme na jednotlivé medailonky. Broskve vytáhneme z kompotu, necháme okapat, šťávu nevyléváme, necháme si ji na další použití. Na plátky masa rozdělíme půlky broskví, přehneme je jako kapsu a každou sepneme snítkou tymiánu (případně ještě kapsy zajistíme párátky). Maso ze všech stran osolíme a okořeníme pepřem. Na rozpáleném oleji medailonky opečeme z obou stran, přibližně 6–8 minut, potom je podlijeme asi 150 ml broskvové šťávy a podusíme doměkka. Na hotové medailonky (zbavené párátek) položíme plátky sýra, zaklopíme pokličkou a 2–3 minuty zapečeme ve vyhřáté troubě, aby se nám sýr roztavil. Debrecínku prohřejeme na sucho na pánvi. Jednotlivé porce masa položíme na ozdobně zatočenou debrecínskou šunku, zdobíme čerstvými snítky tymiánu, mírně podlijeme šťávou z výpeku. Kdo má rád, může šťávu zahustit hladkou moukou rozmíchanou v malém množství studené vody, případně použít solamyl. Kopeček šlehačky dodá pokrmu na delikátnosti. Jako přílohu podáváme hranolky nebo opečené brambory.
Postup: Očištěné krůtímedailonky opláchneme, osušíme, nakrájíme na medailonky, osolíme, opepříme a každý medailonek zabalíme do ruličky a sepneme párátkem. Rajčata spaříme ve vroucí vodě, pak prudce ochladíme studenou vodou, oloupeme, odstraníme jadérka a dužinu nakrájíme na kostičky. V pánvi na rozehřátém oleji medailonky opečeme, pak je vyndáme a uchováme v teple. Ve výpeku osmahneme oloupanou, na osminky nakrájenou cibuli. Opečené maso vrátíme zpět, přidáme rajčata, najemno nasekaný tymián a vše ještě společně prohřejeme. Podáváme s dušenou rýží. Pokud chcete recept uvařit zdravě, tak na rozpálené pánvi zatáhněte maso a dejte do parního hrnce dusit.
Postup:Krůtímedailonky si spolu s bobkovým listem, novým kořením a mletým pepřem uvaříme v tlakovém hrnci. Cibuli nakrájíme nadrobno. V hrnci osmahneme cibuli dorůžova, přidáme mletou sladkou papriku, zalijeme vývarem z krůtích medailonků, přidáme slepičí bujón a necháme povařit. Omáčku zahustíme podle potřeby jíškou z másla a hladké mouky. Dále přilijeme smetanu ke šlehání a necháme provařit. Nakonec dochutíme solí a citronovou šťávou. Omáčku v závěru přecedíme a necháme v ní rozpustit kousek másla na zjemnění. Krůtímedailonky naservírujeme na talíř. Podáváme s houskovým knedlíkem přelitým omáčkou.
Postup: Srnčí kýtu očistíme a nakrájíme na medailonky. Opepříme čerstvě mletým pepřem (použijeme pepř čtyř barev). Maso dáme do mísy, přidáme čerstvé bylinky, nejlépe se hodí tymián či rozmarýn. Zalijeme kvalitním červeným vínem, pokapeme olejem, citronovou šťávou a necháme odležet nejlépe do druhého dne. Před přípravou necháme medailonky venku, aby maso mělo pokojovou teplotu. Pak je osušíme utěrkou a lehce naklepeme a osolíme. Na rozpáleném oleji opékáme srnčí medailonky zprudka, a to asi 3 minuty z každé strany. Maso vyjmeme a na výpek dáme nakládaný zelený pepř podle chuti a zalijeme smetanou, krátce povaříme a osolíme. Pepřovou omáčkou přeléváme maso na talíři. Je vhodné mít nahřáté talíře. Srnčí medailonky s pepřovou omáčkou podáváme nejlépe s opečeným bramborem.
Postup: Medailonky mírně osolíme a opepříme. Z oleje, hořčice a sójové omáčky připravíme marinádu a tou maso potřeme. Maso necháme uležet v chladu cca hodinu. Jablka rozkrojíme napůl, odstraníme jadřince a vzniklé jamky naplníme džemem. Takto připravené půlky jablek zabalíme do alobalu. Maso grilujeme asi 7 minut po každé straně, zabalená jablka pečeme na kraji grilu o něco dříve. Grilované krůtímedailonky servírujeme společně s grilovanými plněnými jablky.
Ingredience: 250 g krůtích medailonků, hladká mouka na poprášení masa, 3 středně velké cibule, 100 g žampionů, 300 ml kuřecího vývaru, snítka rozmarýnu, pepř
Postup: Cibuli nakrájejte na půlkolečka. Na pánvi rozehřejte asi 4 lžíce oleje a cibuli pozvolna restujte dohněda. Na pánev přidejte žampiony nakrájené na čtvrtky. Asi 1 minutu opékejte a míchejte vařečkou. Zasypte 1 lžící hladké mouky a zamíchejte. Nechte lehce osmažit. Poté přilijte 200 ml vývaru, osolte, přidejte nasekaný rozmarýn a 15–20 minut pozvolna vařte. Občas nezapomeňte promíchat a podle potřeby podlévejte vývarem. Krůtí maso osolte, opepřete a lehce obalte v mouce. Přebytečnou mouku z masa sklepejte. Medailonky vložte na rozpálenou pánev lehce pokapanou olejem a smažte, dokud maso nebude pevné. Trvá to asi 5 minut z každé strany, ale zvažujte propékání podle síly plátku. Medailonky na talíři přelijte ragú. Masíčko servírujte s opečenými bramborami ve slupce.
Technologický postup: Krůtí prsa nakrájíme na medailonky a z obou stran osolíme a opepříme. Nenaklepáváme, jen je necháme chvilku při pokojové teplotě odpočinout. Mezitím nahřejeme pánev a hlívu ústřičnou natrháme na kousky. Do pánve kápneme olej a medailonky celkem zprudka orestujeme. Ochutíme snítkou tymiánu. Je potřeba udržovat teplotu pánve tak, aby se maso stále peklo, ale nepřipalovalo. Pečeme dozlatova. Medailonky by měly být na dotyk pružné. Po upečení maso vyjmeme, odstraníme snítku tymiánu a do pánve vhodíme nasekanou šalotku, houby a kousek másla. Houby dochutíme solí a pepřem. Bude to trvat jen chvilku, než hlíva změkne. V pánvi se připečou šťávy z masa a z hub, proto přilijeme asi 1 dl bílého vína, to na sebe naváže připečenou šťávu. Zalijeme kapkou smetany a citronovou šťávou, přihodíme nasekanou petrželku, promícháme a můžeme servírovat.
Postup: Zdeněk Pohlreich srnčí maso (kýtu nebo plecko) odblaní, omyje, osuší, pokrájí na větší kostky a obalí v mouce. Velkou cibuli nakrájí na kostky a uzenou slaninu na proužky. Česnek prolisuje, rajčata pokrájí na kousky a feferonku poseká nadrobno. Na rozehřátém sádle Pohlreich nechá zesklovatět pokrájenou cibuli, přidá proužky uzené slaniny, bobkový list, celý černý pepř, celé nové koření, celý jalovec a společně orestuje asi 5 minut. V tomto základu zprudka opeče srnčí maso, aby se na povrchu vytvořila kůrčička, cca 3 až 4 minuty. Nyní Zdeněk Pohlreich přidá obě mleté červené papriky, nechá je v tuku rozpustit a přisype pokrájená rajčata, ze kterých vydusí tekutinu. Známý kuchař usilovně míchá, aby se nic nepřipálilo a nezhořklo. Dále přidá prolisovaný česnek, posekanou pikantní papričku, podlije srnčím anebo domácím hovězím vývarem či horkou vodou, přikryje pokličkou a na mírném plameni pomalu dusí do změknutí masa, asi 120 minut. Podle potřeby podlévá vývarem a často promíchává. Přibližně v polovině vaření začne Z. Pohlreich podlévat maso kvalitním suchým červeným vínem. Když je maso měkké, vyjme ho na talíř. Šťávu i s kořením promixuje ponorným mixérem dohladka nebo poctivě propasíruje. Šťávu až nyní osolí a okoření majoránkou, vrátí maso, společně prohřeje a podává. Srnčí guláš na červeném víně Z. Pohlreich servíruje s knedlíky podle vlastního výběru.
Zdeněk Pohlreich uvádí, že rybí maso je velmi zdravé. Obsahuje malé množství tuku, který je však našemu tělu prospěšný. Maso je dietní a velmi chutné. Překážku občas ale tvoří spousta kostí, která je ve většině případů v rybách obsažena.
Zdeněk Pohlreich ve spoustě případů ryby připravuje vcelku. To proto, že když si někde dáváte rybu, kterou jste ještě neměli, jste rádi, že ji konečně uvidíte na vlastní oči. Ostatně to působí i vizuálně lépe než klasické filety. Velkou nevýhodou upravování a servírování celé ryby jsou kosti, se kterými se na talíři prostě musíte poprat. Leckdy pak talíř vypadá spíše jako po explozi než po konzumaci.
Zdeněk Pohlreich se tedy snaží vykostit ryby už před tepelnou úpravou. Vykostění ryby nepatří mezi nejjednodušší kulinářské úkony. Je třeba trocha zručnosti a také opakovaného tréninku. Učený z nebe nespadl! Zdeněk nejprve vyřízne z ryby první filet, což bývá mnohem jednodušší než druhá část. Ta je o něco těžší, protože páteř s kostmi již nedrží na odříznutém filetu, tudíž se hůře odřezává. Pokud mu na filetu zůstanou zbytky kostí, jednoduše je odřízne.
Pstruha a všeobecně ryby Zdeněk Pohlreich smaží výhradně na olivovém oleji. Nedává ho tam hodně, vytvoří pouze tenký film na povrchu pánve. Nejprve dobře rozpálí pánev, poté na ni nalije olivový olej, ten také nechá dobře rozpálit, a teprve poté začíná smažit.
Rybu Zdeněk Pohlreich smaží nejprve vždy kůží dolů. Nesnaží se ji z filetu nijak odstranit. Pod ní se nachází tuk, který se při smažení hezky rozpustí do masa a dodá mu tím lepší chuť. Rybu vždy opéká spíše méně než více, protože s nedopečenou rybou lze ještě něco dělat. Naopak vysušenou rybu můžeme leda tak vyhodit.
Zdeněk Pohlreich uvádí, že k rybě neodmyslitelně patří citronová šťáva. Tu musí mít vždy při ruce. Zároveň k celému pokrmu dobře ladí bylinky, jako například čerstvá petrželka nebo rozmarýn, které celému pokrmu ještě dodají patřičnou svěžest.
Ideální přílohou k rybě podle Zdeňka Pohlreicha bývá zelenina, kterou lehce osmahne na pánvi. Pokud má pouze jedno prkénko na krájení, doporučuje nejprve nakrájet zeleninu na požadované kousky a teprve pak na něm pracovat s rybou. Vyhnete se tak nezbytnému mytí krájecí plochy.
V případě smažení zeleniny používá výhradně olivový olej, který jí dodá skvělou chuť. Navíc zeleninu není třeba smažit dlouho. Nezapomene ji také dobře osolit a opepřit. Každý druh zeleniny snese jinou dobu smažení na pánvi, proto je dobré tomu přizpůsobit velikost nakrájených kousků a také dobu, kdy danou zeleninu do pánve přidáme.
Ingredience: 2 lžíce olivového oleje, 1 střední cibule, 1 polévková lžíce kari koření, 150 ml vody, 1 lžíce hladké mouky, 75 ml smetany ke šlehání, sůl, 400 g krůtích medailonků, 3 polévkové lžíce oleje, sůl a pepř
Postup: Olej rozehřejte v silnostěnném kastrolu, vsypte drobně pokrájenou cibuli a za častého míchání opečte dorůžova. Přidejte kari koření, zamíchejte a zalijte studenou vodou. Osolte a na mírném plameni nechejte 10 minut povařit. Smíchejte smetanu s moukou, zahustěte omáčku a nechejte povařit. Jablko oloupejte, zbavte jadřinců a nakrájejte na 8 dílků. Přidejte do omáčky a jen krátce povařte, aby jablka zůstala pevná a nerozvařená. To vám vezme cca 3–4 minuty. Zatímco se vaří omáčka, zahřejte na těžké pánvi olej a na velkém plameni pečte medailonky, dokud spodní strana nezhnědne. Otočte, osolte a opečte i z druhé strany. Do masa nepíchejte, aby nevytekla šťáva. Na talíř dejte kopeček vařené rýže, přidejte hotové medailonky a přelijte omáčkou s jablky. Maso můžete trochu pokropit výpekem z pánve, který zředíte jednou lžící vody.
Ingredience: 8 ks srnčích medailonků à 80 g, 2 červené cibule, 200 g brusinek (kompotovaných nebo mražených), 5 špetek soli, 3 lžíce másla na pečení masa, 3 lžíce másla na omáčku, 2 lžíce cukru, 4 lžíce zakysané smetany, 1 hrst zelené petrželky
Ingredience na marinádu: 4 lžíce oleje, 3 špetky čerstvě mletého pepře, 1/2 lžičky mletého nového koření, 1/2 lžičky mletého anýzu
Postup: Olej promíchejte s kořením a maso vložte alespoň na 3 hodiny do marinády. Brusinky sceďte, cibuli oloupejte a nadrobno nakrájejte. Na pánvi s rozehřátým máslem orestujte medailonky z každé strany 1/2 minuty. Medailonky osolte a pečte ještě přibližně 8 minut. Přikryjte a odstavte z ohně. Na pánvi rozehřejte máslo, přidejte brusinky, cibuli a cukr. Na silnějším ohni poduste za stálého míchání 5 minut. Nakonec přidejte do omáčky nasekanou petrželku. Medailonky podávejte přelité omáčkou s kopečkem zakysané smetany.
Zdeněk Pohlreich, šéfkuchař a spolumajitel Café Imperial, má bohaté zkušenosti z nejlepších hotelů a restaurací nejen v Evropě, ale také Severní Americe a Austrálii. Jeho osobitý styl a charisma mu přinesly nebývalou popularitu. Bez nadsázky se dá říci, že se jedná o nejvýraznější osobnost české gastronomie.
Zdeněk Pohlreich se narodil 10. dubna 1957. Poté, co nesložil přijímací zkoušky na střední školu, nastoupil do učebního oboru kuchař. Vaření jej nejprve vůbec nebavilo. Po vyučení nastoupil do pražského hotelu Stop. Na přelomu 70. a 80. let byl členem reprezentačního baseballového týmu. Po zájezdu do Nizozemska začal uvažovat o emigraci a v roce 1986 se k ní rozhodl. Realizoval ji o tři roky později. Přes jeden rok strávil v Nizozemsku, z něhož po obdržení povolení odjel do australského Adelaide, kde mu v začátcích pomáhal strýc. Začal jako Sous-Chef v restauraci La Guillotine, v níž se později stal šéfkuchařem. Po návratu z emigrace postupně pracoval na stejné pozici v Praze v hotelu Renaissance, Villa Voyta, Radisson SAS nebo Marriott. K roku 2010 provozuje Café Imperial a Divinis. Café Imperial je podnik ve stylu prvorepublikových Grand Café. Divinis Ristorante je podnik vedený v italském duchu, od nábytku přes pokrmy a víno. Zdeněk Pohlreich učí na Střední škole gastronomické a hotelové (SŠGH) v Praze. 15. října 2011 se podruhé oženil, u Bodamského jezera si vzal přítelkyni Zdeňku. Má jednoho syna Jana.
Pohlreich uvádí, že ve většině případů to bývá tak, že v profesionálních kuchyních převládají ortodoxní názory. Každý, kdo chce steak well done (tedy hodně propečený), by zasloužil snad přinejmenším ukamenovat. Pohlreich radí hlavně se hovězího nebát. Strava má být vyvážená a chuť na pořádný kus hovězího je normální. Vždyť je to kvalitní bílkovina, kterou tělo čas od času potřebuje. A jak na to? Zde je recept:
Recept
Pohlreich radí vyjmout maso z lednice alespoň půl hodiny před tím, než začnete vařit, aby pak na pánvi nebo grilu nedostalo takový teplotní šok. Pohlreich maso předem jen opepří, solí až po tepelné úpravě. Hlavně radí nepanikařit a nesnažit se maso obracet příliš brzy. Je lepší chvilku počkat, až se maso zatáhne a takzvaně odskočí z grilu (případě tálu).
Paralelně na desce griluje i papriky a v mezičase připraví ve woku trošku čerstvého špenátu se lžičkou wasabi, což je japonský křen. To kvůli další chuti v pokrmu. A když jsou papriky hotové, využije toho, že je deska rozpálená, a lehce opeče rozpůlené žampiony.
