Sušení nejrůznějších plodů či masa patří k nejstarším způsobům uchovávání potravin. A také k těm nejzdravějším. Dnes sušení výrazně usnadňuje a urychluje elektrická energie.
Test sušiček na ovoce
Kromě velikosti a designu se sušičky liší řadou parametrů. Velmi důležitá je možnost nastavení teploty a přítomnost zadního ventilátoru, který napomáhá rovnoměrnému vysoušení, aniž by bylo nutné posouvat jednotlivá síta a střídat tak jejich umístění. Kvalitní sušičky proto využívají sušicí systémy s horizontálním prouděním vzduchu a nastavitelný termostat. Většina sušiček však bývá konstruována tak, že teplý vzduch stoupá pouze směrem nahoru, tácy (síta) je tak nutné stále prohazovat.
Pokud jde o nastavení teploty, měli byste mít možnost vybrat si aspoň ze tří stupňů intenzity sušení, případně mít provedení s termostatem. Ten se nastavuje zpravidla v rozpětí přibližně od 30 do 70 °C. Sušička vám pak uchová to nejlepší z potravin téměř v nezměněném stavu (obsah a stav vitamínu včetně chuti je velice podobný jako u čerstvých potravin).
Při výběru sušičky potravin (ovoce a hub) je potřeba se zaměřit na čtyři základní věci – výkon, velikost, funkce a cena. Vše ostatní je u sušičky potravin (ovoce) téměř zbytečné a nedůležité.
Výkon – obvykle se u sušiček potravin (ovoce a hub) pohybuje v rozmezí 200–700 W. Ve výjimečných případech (u profesionálních sušiček) kolem 1 000 W. I když je výkon důležitý, je nutné u sušičky potravin (ovoce) využívat možnosti regulace teploty, která se obvykle pohybuje od 30°C do 70 °C. U všech potravin je nutné, aby prošly pozvolným sušením při správné teplotě (při rychlém a intenzivním sušení nebude výsledek co do chuti a obsahu vitamínů přijatelný).
Velikost – pro menší rodinu je ideální sušička potravin (ovoce a hub) se sedmi platy (tácy). Na trhu jsou však k dostání sušičky potravin se třemi až patnácti platy (ta je ideální, pokud máte v sušení potravin zálibu a využíváte sušené potraviny častěji).
Funkce – u sušiček potravin (ovoce) nenajdete mnoho rozmanitých funkci, a to z jednoho prostého důvodu: nejsou zde téměř zapotřebí. Nejdůležitější je termostat s dostatečným rozsahem regulace teploty (ideálně 30 °C až 70 °C) a časovač, který umožní uživateli sušičky potravin jednoduché nastavení času, po který má proces sušení potravin (ovoce) vykonávat.
Cena – u úplně nejjednodušších přístrojů se pohybuje cca okolo 1 000 Kč. U výkonnějších, praktičtějších a spolehlivějších sušiček ovoce může cena přesáhnout i 10 000 Kč. Záleží jen na vás, pro jakou variantu se rozhodnete, ale můžete si být jisti, že sušička ovoce za 10 000 Kč se při pravidelnějším užívání určitě vyplatí.
Nejlépe hodnocenou sušičkou potravin je Sedona SD-P9000. Jedná se o sušičku ovoce, která je vybavena digitálním měřičem teploty, zachovává stálou teplotu, umožňuje zachování živin a vitamínů, poskytuje horizontální proudění vzduchu, má průhledné skleněné dveře. Rozdíl mezi běžnými sušičkami potravin a sušičkou Sedona spočívá především v horizontálním proudění vzduchu místo svislého. Směr proudění vzduchu zezadu dopředu zajišťuje rovnoměrné sušení ovoce, zeleniny i bylin. Navíc nabízí možnost výroby ovocných koláčků, zeleninových tyčinek a dalších sušených produktů.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír Neumann.
Vážení, přeji Vám pěkný den.
Prosím o radu, o jakou se jedná chorobu vína ve skleníku. Je- li to způsobeno
letošími extrémně vysokými teplotami, v loňském roce to bylo v naprosté pohodě.
přikládám foto 1 a foto 2 z druhého dne.
Co doporučujete s tím udělat (spálit) ? A jak postupovat pro příští rok.
Děkuji Vám za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
V polovině léta si pěstitelé vinné révy často všimnou, že s jejich hrozny není něco v pořádku a že některé bobule hnijí. Existuje několik různých chorob, které mohou infikovat ovoce, ale podle vaší fotografie za to může buď sluneční úžeh a nebo černá hniloba.
Černá hniloba se nejprve projevuje jako hnědé skvrny na listech a to nejen na listech vinné révy, příklady výskytu na listech různých rostlin můžete vidět zde: https://www.google.com/imag… Skvrny na listech jsou obecně o průměru několika milimetrů, s tmavými okraji kolem lézí. Tyto léze pak produkují spory, které infikují hrozny.
Infekce hroznů se projevuje asi v době, kdy jsou bobule napůl vyrostlé a nejprve se objevují jako malé světle hnědé skvrny. Příklady můžete vidět tady: https://www.google.com/imag… Jak nemoc postupuje, napadené bobule hnijí a pak se scvrknou do tmavých mumií, které obvykle zůstávají na hroznu.
Černá hniloba přezimuje v lézích dřeva a úponků a také v ovocných mumiích. Obzvláště problematické jsou právě ovocné mumie, protože tvoří druh spor, který může urazit značné vzdálenosti. Proto je nesmírně důležité během zimy, ne-li dříve, z vinice odstranit veškeré napadené ovoce a spálit. Během prořezávání v období vegetačního klidu odstraňte výhony s lézemi a pokud je to praktické, odstraňte i infikované úponky z opory. Černé hnilobě vyhovuje teplé vlhké počasí, zejména během květu. Pokud se na révě objeví pouze několik poškozených listů, odstraňte a spalte jen tyto listy, jakmile je objevíte.
Většina evropských odrůd hroznů nejsou odolných vůči černé hnilobě. Existuje však několik dovozových, které určitou odolnost mají. Například Marquette je plně rezistentní. Valiant má jen mírnou náchylnost, zatímco Frontenac a Brianna jsou středně citlivé a LaCrescent je hodně citlivá odrůda.
Ochranné postřiky proti černé hnilobě by měly začít začátkem června. Není příliš mnoho fungicidů určených k použití na hrozny, které by byly snadno dostupné drobným pěstitelům. Jedním takovým s účinnou látkou myclobutanil je víceúčelový fungicid TALENT. TALENT pomůže omezit černou hnilobu, ale musí být aplikován brzy, když na jaře začínají růst nové výhonky, a poté každé dva týdny, pokud jsou na listech nebo plodech pozorovány příznaky onemocnění. TALENT nemůže být použit do 14 dnů před sklizní a aplikace by měla být do té doby ukončena.
Sušení potravin je nejjednodušší a nejpůvodnější konzervační metoda, kterou lidé praktikují už celá tisíciletí. Dnes mnohde upadlo sušení potravin v zapomnění, i když právě tímto šetrným způsobem můžeme zachovat důležité účinné i aromatické látky. Pouze vitamín C se při sušení odbourává, musíme ho tedy získat z jiné stravy.
Sušením se stávají potraviny nejen trvanlivějšími, ale jsou i lehčí a zmenší se jejich objem, takže pro jejich uskladnění potřebujeme málo místa. Spotřeba energie při sušení potravin je poměrně malá, zejména tehdy, když využíváte jen tepelné zdroje, které máte po ruce. Pokud chcete sušit větší množství potravin, vyplatí se pořídit si sušičku. Potraviny se takto konzervují bez jakýchkoliv přísad (v protikladu ke koupeným sušeným plodům), takže je konzumujeme přírodně čisté.
Bez vody nemůže existovat život – přesně tento princip se při sušení využívá. Sušeným potravinám se během hodin nebo dní odebírá za kontrolovaných podmínek voda, takže v nich nakonec žádné mikroorganismy nemohou žít. K sušení se nejlépe hodí ovoce, zelenina, houby a bylinky. Ideální teplota pro proces sušení je mezi 30 až 70 °C, přičemž je třeba se starat o pravidelné větrání, abychom se zbavili odpařené vlhkosti. Nejšetrnější je sušení při co možná nejnižší teplotě, protože pak zůstanou zachovány důležité živiny. Čím je vyšší teplota sušení, tím více živin se zničí.
Ovoce musíte pečlivě vybrat, umýt, dobře osušit a odstranit stopky. Peckovité ovoce se vypeckuje. Jádrové ovoce se zbaví jádřinců a dužina se pokrájí na kousky nebo kolečka. Vcelku se suší jen třešně, švestky a bobule. Všechno ostatní ovoce se krájí na nepříliš velké kusy, řezy nebo kolečka.
Druhy ovoce se světlou dužinou ponořte před sušením krátce do slané nebo citrónové vody nebo je postříkejte zředěnou kyselinou citrónovou, aby nezhnědly. Můžete je také blanšírovat v horkém cukerném roztoku s trochou citrónové šťávy, čímž se zvýrazní jejich sladká chuť. Ze zeleniny se hodí k sušení především kořenová a cibulová zelenina, ale v poslední době jsou vyhledávaná i sušená rajčata k rozmanitému použití v kuchyni. Zelenina se očistí, umyje a kuchyňsky připraví. Tvrdá zelenina se před sušením blanšíruje (to později zkrátí čas vaření).
Houby se jen přeberou a očistí, v žádném případě se neumývají. Otlačená nebo červavá místa velkoryse vykrojte. Houby, které už nejsou pevné (nedají se krájet), se k sušení nehodí. Větší houby nakrájejte na tenké plátky, malé se mohou navléct vcelku na provázek a usušit.
Bylinky na kořenění i na čaj se jen přeberou a malé snítky nebo větvičky se svážou do svazečků. Z
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Na pečený čaj se můžeme dívat jako na zavařeninu. Jednotlivé kousky ovoce se pečou v troubě společně s cukrem nebo medem a s voňavým kořením, které dodá chuti šmrnc. Ovoce po určitém čase pustí šťávu. Vzniklá směs se ještě horká nalije do připravených sklenic a takto ji lze uchovávat i několik měsíců. Velkým pozitivem je nulová přítomnost barviv nebo chemických látek, které nahrazují chuť a vůni. Jediným konzervantem zůstává cukr. A co víc, když čaj pečete, tak krásně provoníte domácnost neopakovatelnou vůní ovoce. Při výběru vhodných plodů můžete použít herbář, který vám poradí s optimální kombinací ovoce a jeho využitelností dle konkrétního období.
Velkolepý zdroj prospěšných látek přináší právě zvolené druhy ovoce, které se v pečeném čaji nacházejí. Častým základem pečených čajů jsou jablka, hrušky nebo švestky. Jsou to naše domácí plodiny, na které je náš organismus zvyklý. Kromě vitaminů skupiny B se v tomto ovoci nachází značný podíl draslíku a hořčíku, který je potřebný pro řadu funkcí v lidském organismu. Vynikající skladbu minerálů a vitamínů však najdeme také v borůvkách, brusinkách, jahodách a dalších chutných plodech našich českých zahrádek a lesů. S čím však počítat nemůžeme, je přítomnost vitaminu C, ten bohužel podléhá vysokým teplotám, které jsou pro přípravu pečeného čaje nutné.
Součástí pečených čajů jsou kromě ovoce také různé druhy koření. Nejčastěji se setkáte se skořicí, kardamomem, hřebíčkem nebo badyánem. Kdo má rád trochu ostřejší chuť, určitě si oblíbí směs se zázvorem. Pečený čaj můžete ozvláštnit i vanilkovým luskem. Koření není v pečeném čaji pouze pro dodání chutě a vůně, má totiž také blahodárný vliv na lidské zdraví. Skořice je úžasným pomocníkem u mnoha zdravotních potíží, ať už se jedná o problematickou pokožku, artritidu nebo běžné prochladnutí. Kardamom a zázvor se mohou pyšnit pozitivními účinky na trávení. Hřebíček má antiseptické účinky. Co je však těmto kořením společné, je schopnost posilovat imunitu – a přesně to se v podzimním čase hodí.
Cukr je rovněž potřebnou ingrediencí. Sice se o jeho škodlivosti mluví na každém rohu, pokud to však s pitím pečeného čaje nebude přehánět a dopřejete si ho maximálně jednou denně, určitě vám takové množství cukru neuškodí. Také by se mohlo zdát, že diabetici mají smůlu a požitek z pečeného čaje si nemohou dopřát. Naštěstí existuje varianta s obsahem fruktózy pro diabetiky, takže i cukrovkáři si přijdou na své.
Příprava je velmi jednoduchá, vámi vybrané ovoce pořádně omyjte a větší plody nakrájejte na drobné kousky. Jablka ani hrušky není potřeba loupat. Máte-li doma bio citrony nebo jiné citrusy, doporučujeme nastrouhat i kůru
Ve svém příspěvku SUŠIČKY OVOCE DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helenka.
Jako pokud chcete sušit třeba maso, vyplatí se investovat do kvalitnější sušičky. Mohu říct, že jsem měla kulatou plastovou a maso jsem pak vyhazovala. Pak jsem si pořídila yden sušičku a maso je z ní opravdu výborné, protože má právě nastavitelný program a tudíž i termostat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tereza Nosková.
Ahoj Helenko, kromě ovoce bych ráda sušila právě i maso. Myslíte, že byste mi dokázala poradit, nějakou dobrou sušičku, se kterou by to šlo? Přemýšlela jsem o G21 Paradiso big, je velká, výkonná a prý by to měla umožňovat. Navíc se jí poměrně daří v testech spotřebičů, třeba tady - https://vas-pomocnik.cz/sus… Ale nedovedu posoudit, jestli to pořadí odpovídá tomu, jak by to mělo být a jestli je opravdu nejlepší. Navíc u větší sušičky (a já nechci nějakou maličkou krabičku) už to není zrovna malá investice a nechtěla bych někomu naletět. Předem díky za odpověď :)
