Zajímáte se o téma KUNA A JEJÍ TRUS? Tak právě pro vás je určen tento článek. Druh lasice hranostaj patří do třídy savců, řádu šelem, čeledi kunovitých, rodu lasice. Její latinský název je Mustela erminea. Lasičky jsou půvabné šelmičky, které málokdy v živé přírodě spatříte, protože ožívají až v noci. Přesto možná pobíhají i na vaší zahradě a pracují ve váš prospěch. Loví totiž myši, hraboše i hryzce. Hranostaj žije na celé severní polokouli, ale přesto se s ním lze setkat jen vzácně. Tento druh bývá často zaměňován s lasicí kolčavou, ačkoliv se dá snadno odlišit podle černé špičky ocasu.
Kuna
Kuna patří mezi lasicovité šelmy a žije téměř na celém území Evropy. Na území České republiky žijí dva druhy kuny, a to lesní a skalní. Rozeznat je můžeme především díky jejich náprsence. U kuny lesní je tato náprsenka zbarvena dožluta a nesahá až do oblasti předních končetin, zatímco u kuny skalní je náprsenka bílá a do oblasti končetin zasahuje. Kuna lesní má na tlapkách srst, což je dobře rozpoznatelné ve stopě.
Kuna lesní má latinský název Martes martes a lidově se jí říká také pelešnice, medovka nebo větevnice. Kuna skalní má latinský název Martes foina a lidově se nazývá skalnice.
Kuna lesní
Její váha se pohybuje mezi 0,8 až 1,6 kg. Vzhledově jsou samice od samců prakticky k nerozeznání, liší se však svou velikostí. Samci dosahují běžně velikosti mezi 48 a 53 centimetry délky. Samice jsou menší a jejich délka se pohybuje mezi 40 a 45 centimetry. Zhruba polovinu celkové délky tvoří dlouhý, bohatě ochlupený ocas. Z profilu vypadá kuna, jako by se hrbila. Barva těla je tmavě hnědá až téměř černá, přičemž mnohdy tmavě hnědě zbarvené tělo přechází do černohnědého ocasu a končetin. Na krku a horní části hrudníku má žlutě a někdy až oranžově zbarvenou náprsenku. Dobrým rozpoznávacím znakem je rovněž velikost ušních boltců, která je větší, než ta kterou můžeme pozorovat u ostatních zástupců tohoto druhu. Uši mají světlý lem. Pro lepší představu o vzhledu této šelmičky se můžete podívat na foto.
Jedná se o nočního tvora, kterého je možné běžně pozorovat jen za soumraku, kdy se vydává na lov, nebo naopak za úsvitu, kdy se z lovu vrací. Během dne je povětšinou neaktivní a tento čas tráví v dutinách stromů, hnízdech ptáků a veverek nebo ve vyhloubených doupatech. Tento druh kuny vyhledává především zalesněné oblasti, které mu poskytují dostatek kořisti. Do jeho jídelníčku patří hlavně veverky, menší ptáci, hlodavci a hmyz. Konzumuje však také vejce, různé ovoce, bobule či med. Kuna se bojí zvířat větších, než je ona sama. Pokud tedy kuna například zavítá do kurníku a zabije tam slepici, jedná v jakési sebeobraně a nepřišla tam cíleně lovit. Při lovu využívá především vynikajícího zraku a sluchu a také své neskutečné mrštnosti, která jí umožňuje skákat až 4 metry daleko. Sama je pak lovena velkými dravými ptáky, liškami nebo vlky. Kuny žijí během velké části roku samotářským způsobem života, a to na poměrně velkých teritoriích (až tisíc hektarů), která si značkují jednak trusem, ale také výměšky pachových, análních a břišních žláz.
Páření kuny lesní probíhá každoročně v období léta, a to konkrétně v červenci a srpnu. Během této doby je zvykem, že mezi sebou samci svádějí boje. Březost samic
Trus lasičky je typicky popisován jako úzký, zkroucený a na obou koncích zužující se, podobně jako trus jiných masožravců. Obvykle má tmavou barvu a může obsahovat chlupy, úlomky kostí nebo části hmyzu. Často se nachází na kládách, skalách nebo v blízkosti vchodů do doupat.
Jak vypadá trus lasičky kolčavy
Tvar: Úzký, zkroucený a na obou koncích zužující se.
Barva: Tmavá barva.
Obsah: Může obsahovat chlupy, úlomky kostí nebo části hmyzu.
Umístění: Často se nachází na kládách, skalách nebo v blízkosti vchodů do doupat.
Velikost: Kratší a tenčí než trus lasice hranostaj.
Smrad: Může mít zatuchlý zápach.
Všechny lasičky mají podobný tvar, trus lasice kolčava je obecně menší a tenčí než trus lasice hranostaj. Trus lasice hranostaj je často delší a silnější a lze jej nalézt na nápadnějších místech jako součást teritorialního značení.
Nejbezpečnější je slepičí trus kompostováním přeměnit na cenné hnojivo, což je proces, který rozkládá organický materiál na živiny využitelné jako hnojivo. Pro výrobu kompostu z kuřinců smíchejte slepičí hnůj s materiály bohatými na uhlík, jako je sláma nebo dřevěné hobliny, zajistěte správnou vlhkost a pravidelným obracením udržujte teplotu kompostu.
Slepičince
Seberte čerstvý slepičí hnůj z kurníku a ujistěte se, že je smíchaný s podestýlkou, jako je sláma nebo dřevěné hobliny nebo piliny.
Zdroj uhlíku
Budete potřebovat materiál bohatý na uhlík, který vyváží hnůj bohatý na dusík. Mezi takové materiály patří sláma, dřevěné hobliny, drcený papír nebo sušené listí. Navlhčete kompostovou směs do konzistence vlhké houby.
Kompostér
Pro zajištění a udržení procesu kompostování je potřeba kompostovací nádoba nebo kompostová hromada.
Vytvořte kompostovací hromadu
Střídavě vrstvěte hnůj a uhlíkové materiály. Pro optimální kompostování se snažte o poměr uhlík vůči dusíku přibližně 25:1 až 30:1. Ujistěte se, že hromada je dobře promíchána a má obsah vlhkosti přibližně 50–60 %.
Kompost otáčejte
Hromadu kompostu pravidelně otáčejte (např. týdně), abyste dovnitř dostali kyslík a podpořili rozklad. To také pomáhá udržovat požadovanou teplotu.
Sledování teploty
Sledujte teplotu kompostu. Měla by dosáhnout termofilní teploty (kolem 54–71 °C) po dobu několika dnů, aby se zničili patogeny a semena plevele.
Ochlazení a vyzrávání
Jakmile hromada dosáhne požadované teploty, nechte ji několik týdnů nebo měsíců vychladnout a vyzrát, než ji použijete jako hnojivo.
Použití kompostu na zahradě
Hotový kompost rovnoměrně rozprostřete po záhonech a lehce jej zapracujte do půdy.
Zabraňte přímému kontaktu
Neumisťujte kompost přímo na stonky rostlin, zejména mladých sazenic, abyste zabránili spálení. Také nikdy na zahradu nepoužívejte čerstvý, nekompostovaný slepičí trus. Může to rostliny spálit a potenciálně šířit patogeny ohrožující zdraví.
Ve svém příspěvku NA TUJE KONSKY TRUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav.
Jak to mam hnojit s konskym trusem mam to redit.
A jedna tuje mi zrezavela je vysoka asi 90 cm a zasazena byla v breznu je neco na ni abych ji zachranil
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
I když některé druhy kun lze do určité míry ochočit, obvykle nejsou vhodné jako domácí mazlíčci kvůli svým divokým instinktům a potenciálu k agresi. I když se zdají být krotké, mohou si zachovat svůj přirozený pud lovit a rabovat, což může způsobit škody nebo újmu.
Chov kun jako domácích mazlíčků se obecně nedoporučuje.
Instinkty
Kuny jsou divoká zvířata se silnými loveckými a teritoriálními instinkty.
Agrese
I když se některé kuny mohou zdát přátelské, mohou se stát nenadále agresivními, zejména pokud se cítí ohrožené nebo teritoriální.
Destruktivní chování
Kuny mohou být destruktivní, zejména pokud jim není poskytnuta dostatečná stimulace a prostor.
Riziko vztekliny
Existuje potenciální riziko přenosu vztekliny, a to i u zdánlivě krotké kuny.
Specifické potřeby
Kuny mají specifické stravovací a environmentální potřeby, které je obtížné napodobit v domácím prostředí.
I když někteří jedinci mohli mít s krotkými kunami pozitivní zkušenosti, je důležité si uvědomit, že se nejedná o domestikovaná zvířata a vyžadují vysoce specializovanou péči.
