Kuřátkakvětáková, latinským názvem Ramaria botrytis, mají plodnice poměrně mohutné, až 150 mm vysoké a až 200 mm široké. Z robustního bělavého třeně, až 40 mm dlouhého a až 60 mm tlustého, vybíhají různě silné a nadále se rozčleňující větvičky, na jejichž konci jsou jemné korálovité narůžovělé výrůstky zakončené tupě nebo několika zoubky. Větvičky jsou zprvu bělavé, později okrově žluté od výtrusného prachu. Dužnina je špinavě bílá, mramorovaná, ve vrcholcích větviček narůžovělá, neměnná. Vůně je jemně ovocná, chuť mírná, ve vrcholcích větviček někdy nahořklá. Výtrusný prach světle okrový. Výtrusy mají velikost 11-17 x 4-6 µm. Tento druh roste nehojně v listnatých lesích. Upřednostňuje vápenaté půdy. Vyskytuje se v období srpna až listopadu.
Z kuřátek jsou kuřátkakvětáková (Ramaria botrytis) údajně nejchutnější, jsou však relativně vzácná a měli bychom je spíš chránit a ne konzumovat. Pomineme-li záměnu s kuřátky načervenalými (Ramaria rubripermanens), lze je snadno určit podle velkých bělorůžových plodnic.
Možná záměna s těmito druhy:
kuřátka načervenalá (Ramaria rubripermanens) - velmi podobná, rostou častěji v jehličnatých lesích, rozlišit oba druhy dokáže bezpečně jen odborník; jsou mírně nahořklá;
kuřátka lososová (Ramaria subbotrytis) - jsou jedovatá;
kuřátka bledá (Ramaria pallida) - rovněž jedovatá odrůda.
V naší poradně s názvem HOUBY KUŘÁTKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel Tichý.
Dobrý den, v bukovém lese jsem našel tato kuřátka viz foto a mělo by se jednat o kuřátka popelavá. Můžete mi to potvrdit? Děkuji Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zřejmě půjde o kuřátka přímá (Ramaria stricta). Ověřit si to můžete rychlým testem – dužina po otlačení znatelně červená až vínově rudne. Voní po anýzu a mají hořkou chuť. Z tohoto důvodu se také řadí mezi houby nejedlé. Jejich obrázky můžete vidět zde: www.google.cz/images…
Kuřátka popelavá (Clavulina cinerea) je na první pohled nevábná houba. Má válcovité větvičky, kouřově šedé, někdy s fialovým nádechem. Jejich dužnina je tuhá a bělošedá. Chuť je nevýrazná, někdy nahořklá, bez vůně. Kuřátka popelavá jsou jedlá, ale mají nevalnou chuť. Z kulinářského hlediska jsou právem opomíjená. Obrázky kuřátek popelavých můžete vidět zde: www.google.cz/images…
Kuřátka patří mezi atraktivní houby, které najdete ve většině lesů, hlavně pak mezi buky a smrky. Žlutá chutná houba svým tvarem často připomíná mořské korály. Drobné keříky, které dorůstají až do 20 cm, jsou zakončeny hustými větévkami. Zatímco kuřátkakvětáková mají větévky oblé, kuřátka zlatá jsou zakončena třásněmi a žlutá tupou špičkou. Barvou připomínají žloutky nebo síru, časem tmavnou do okrové barvy. Při nakrojení mají kuřátka mramorově bílou dužinu.
Kuřátka patří mezi letní houby. Jejich sezóna vrcholí v červenci a doznívá na začátku září. Pokud se rozhodnete kuřátka sbírat, vyrýpněte celý třeň. Ten je masitější a jemnější než konce větévek, které mohou chutnat hořce a obsahovat těžce stravitelné látky. Pozor na záměnu s jedovatými houbami, například s mírně jedovatými kuřátky sličnými. Pokud si nejste jistí, doporučuje se kuřátka pořídit u pěstitele.
Kuřátka skladujte na suchém místě, nejlépe rozložená na pečicím plechu vyloženém papírem. Kuřátka jsou tuhá, proto je nutné je před požitím důkladně tepelně upravit. Hodí se do klasické smaženice, směsí a houbových polévek. Dobře se vyjímají v houbových zavařeninách, oživí i guláš a smetanové omáčky.
V diskuzi HOUBA KUŘÁTKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Jeřábková.
Hezký den, mám muže houbaře a včera mi donesl kuřátka, našla jsem si kuřátkový gulášek a mohu říci je vynikající.Moc děkuji za rp. určitě se bude vařit nastálo. Zdravím tímto Světluši Vinšovou.Dekuji Eva, také zdravotní sestra
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Některé druhy, jak již bylo popsáno, jsou jedovaté, například Ramaria formosa, což jsou kuřátka sličná, nebo kuřátka lososová (Ramaria subbotrytis). Také kuřátka bledá (Ramaria pallida) jsou jedovatou odrůdou.
Kuřátkovité houby se zejména málo zkušeným houbařům jako jedlé houby nedoporučují, neboť se mezi nimi vyskytují některé jedovaté druhy (viz výše), které lze od jedlých druhů jen těžko rozlišit.
Květák nakrájíme na růžičky a uvaříme ve slané vodě doměkka. Z másla a mouky uděláme světlou jíšku, zalijeme trochou vody, rozmícháme a přidáme do vroucí polévky. Dochutíme muškátovým oříškem a povaříme. Housku si nakrájíme na drobné kostičky a osmažíme na rozpáleném oleji. Hotovou polévku podáváme s právě osmaženou houskou.
Pokrájený květák uvaříme v drůbežím vývaru, vodu přidáme podle potřeby. Takto uvařené rozmixujeme a zahustíme krupicí. Vaříme ještě asi 10 minut. Poté vsypeme sušené kojenecké mléko, vložíme kousek másla a necháme ještě chvilku prohřát. Podáváme kojencům od ukončeného 8. měsíce.
Do hrnce s vodou dáme vařit květák rozebraný na růžičky, nakrájenou mrkev, petržel a lístky libečku. Osolíme, opepříme a přidáme kmín. Vaříme do změknutí. Poté květák s ostatní zeleninou rozšťoucháme nebo rozmixujeme, jak kdo má rád. Dle chuti můžeme dosolit a dokořenit. Nakonec přidáme plátky másla, povaříme ještě pět minutek a můžeme podávat. Hotovou polévku nalejeme do hlubokého talíře a posypeme nasekanou petrželkou. Takto připravená květáková polévka je nejen výborná, ale i zdravá. Dobrou chuť.
Mouku osmahneme dozlatova v hrnci na rozehřátém másle, zalijeme vývarem. Přidáme omytý, na růžičky rozebraný květák a vaříme, dokud nezměkne. Pak přilijeme mléko, dle chuti přidáme vegetu, sůl, trochu muškátového oříšku a ještě krátce povaříme. Nakonec rozmixujeme na hladký krém tyčovým mixérem. Dozdobíme petrželovou natí. Dobrou chuť.
Z mouky a másla si osmahneme dozlatova jíšku v hrnci a poté zalijeme vývarem. Přidáme omytý a na růžičky rozebraný květák a vaříme, dokud nezměkne. Pak podle chuti přidáme sůl, trochu muškátového oříšku a ještě krátce povaříme. Nakonec tyčovým mixérem dobře rozmixujeme na hladký krém. Dozdobíme petrželovou natí.
Kuřátka žlutá patří do skupiny nelupenatých, doba výskytu je od července do října. Plodnice kuřátek žlutých jsou vysoké 70-150 mm, rozvětvené v sírově až citronově žluté větvičky, nahoře s okrovým nádechem. Zpravidla mají 2-3 krátké špičky nebo jsou tupé. Třeň je bělavý až nažloutlý, po poranění přechází do hnědočervené barvy. Kuřátka žlutá rostou jednotlivě a nepříliš hojně. Vyskytují se především v listnatých lesích, zejména v bučinách, méně často i pod smrky a borovicemi. Podobná jsou kuřátka zlatá, která však mají větší plodnice s citronově až oranžově žlutými, ve stáří okrovými větvičkami, v mládí s jasně žlutými špičkami a většími výtrusy.
Jde o jedlý druh vhodný do směsí a polévek, žluté větvičky se skvěle vyjímají v houbách zavařených na kyselo.
Do hrnce s vodou dáme vařit očištěný květák rozebraný na růžičky. Zároveň oloupeme brambory, pokrájíme je na malé kostičky a přidáme ke květáku. Ochutíme solí a kmínem. Když jsou brambory měkké, polévku zahustíme připravenou jíškou z hladké mouky a másla. Krátce povaříme, dochutíme solí, majoránkou, případně použijeme vegetu či maggi. Polévku podáváme takto samotnou nebo s čerstvým pečivem. Dobrou chuť.
Jedovatá kuřátka sličná poznáte podle přechodu tří barev, a to od bílé po žlutou. Kuřátka sličná dorůstají do výšky 17 centimetrů a do šířky 12 centimetrů, obvykle ale plodnice měří okolo 8 nebo 10 centimetrů v průměru. Třeň směrem nahoru tmavne z bílé do žluté barvy s růžovým nádechem. Z něj vyrůstají drobné větvičky připomínající mořské korály. Mají žlutavou či okrovou barvu a tupé zakončení se dvěma nebo třemi zoubky. V mládí se dají poznat podle tří barev: třeň u země je bílý, větvičky lososové a jejich špičky žluté. Starší plodnice se ale určují těžko, proto je možné si jednotlivé druhy kuřátek mezi sebou splést. Kuřátka sličná najdete výhradně v listnatých lesích, vyhovuje jim vápenitá půda a okolí buků. Při procházce lesem je spatříte od léta do podzimu.
Pozor při sběru tohoto druhu hub. Na rozdíl od kuřátek žlutých patří kuřátka sličná k jedovatým houbám a po záměně a požití by vám způsobila silné zažívací obtíže.
Květák a mrkev očistíme, pokrájíme na menší kousky. V hrnci rozpustíme máslo, přidáme pokrájenou zeleninu a krátce orestujeme. Poté přilijeme vodu společně se zeleninovým bujónem, osolíme a okmínujeme. Očistíme brambory, pokrájíme je na malé kostičky a vhodíme do hrnce. Vaříme zhruba 20 minut. Když jsou brambory měkké, rozmixujeme vše tyčovým mixerem, přilejeme mléko a dochutíme pepřem, majoránkou a zelenou petrželkou. Podáváme s pečivem nebo baštíme samotné. Dobrou chuť.
Květák rozebereme na růžičky, opláchneme, vložíme do hrnce s osolenou vodou a povaříme. Mezitím si rozehřejeme na pánvi máslo a přisypeme nadrobno krájenou cibulku. Za stálého míchání přisypeme hladkou mouku a usmažíme světlou cibulovou jíšku, kterou přidáme k uvařenému květáku. Vezmeme šťouchadlo na brambory a květák i s jíškou několikrát rozšťoucháme. Poté přidáme jemně nastrouhanou mrkev a povaříme ji do změknutí. Nakonec do polévky rozklepneme vejce, promícháme a ozdobíme nakrájenou petrželkou nebo pažitkou.
Do hrnce s vodou na růžičky rozdělíme omytý květák, přidáme silný zeleninový vývar nebo zeleninový bujón, špetku soli, pepře, kmínu a dáme vařit. Mezitím smícháme v misce dětskou krupičku nebo hrubou mouku společně s vejcem. Takto smíchanou směs zavaříme do polévky, když je květák skoro měkký. Necháme zhruba ještě 10 minut povařit. Nakonec vmícháme jednu lžíci másla. Dle potřeby můžeme dochutit. Máme hotovo a můžeme podávat. Dobrou chuť.
Květák rozdělíme na jednotlivé růžičky a dáme vařit do osolené vody. Vaříme do měkka. Do jiného hrnce dáme rozpustit máslo, přidáme hladkou mouku a uděláme jíšku. Do té potom přidáme vývar z květáku a vodu dle potřeby. Přidáme nakrájené oloupané brambory, kmín a vaříme do měkka. Poté přidáme květák, zalijeme mlékem, povaříme a nakonec zašleháme vejce. Květákovou polévku dochutíme muškátovým oříškem, petrželovou natí, solí, pepřem a necháme krátce projít varem. Takto máme hotovo. Dobrou chuť.
Receptů na přípravu květáku je mnoho. Mezi nejvíce oblíbené patří květákové placičky, květáková polévka, zapečený květák, takzvaný květákový mozeček s vejci, květákové karbanátky a smažený květák. Níže naleznete několik receptů právě na květákové placičky. Sami posuďte, zda tyto recepty stojí za to!
