Zajímá vás téma KUŘE NA ŽAMPIONECH OMÁČKA? Tak právě pro vás je určen tento článek. Pečené kuře je klasický pokrm, který můžeme servírovat ve všední den i ve svátek. Nespornou výhodou je hlavně jeho příprava. Často stačí kuře naložit do marinády, správně okořenit nebo zvolit správnou nádivku. Aby nám nezevšednělo, lze ho doplňovat nejrůznějším kořením, zeleninou, masem, sýry, smetanou a mnoha dalšími přísadami. Naše recepty pro vás snad budou tou správnou inspirací.
Pečené kuře – základní recept
Suroviny:
1 kuře
50 g másla
200 ml vody
lžíce mleté sladké papriky
sůl
Postup:
Začneme tím, že po vybalení kuře důkladně opláchneme vodou a obereme zbytky peří, které na kuřatech občas bývají. Očištěné kuře můžeme naporcovat, což nejen zkrátí dobu pečení, ale také nemusíme v průběhu pečení kuře otáčet. Bez ohledu na to, zda budeme kuře porcovat, nebo je budeme péct vcelku, nejdříve maso ze všech stran osolíme. Osolené kuře vložíme do pečicí nádoby a potřeme mletou sladkou paprikou rozmíchanou v troše vody. K potírání kuřete je nejlépe použít mašlovačku. Okořeněné a osolené kuře poklademe tenkými plátky másla, podlijeme vodou a dáme péct do vyhřáté trouby. Pokud kuře pečeme odkryté, je vhodné dát pekáč v troubě co nejníže, aby se nám nejvýše položené části kuřete nepřipalovaly. Pečení začínáme při teplotě 180 °C, při které kuře pečeme přibližně hodinu. V průběhu pečení kuře občas potřeme zbytkem papriky rozmíchané s vodou, střídavě výpekem z pekáče. Pokud se nám voda příliš vypeče, samozřejmě ji dolijeme. Po hodině pečení zkontrolujeme, zda se na kuřeti vytvořila zlatavá křupavá kůrčička. Pokud ano, pouze zavřeme troubu a při stejné teplotě dopékáme dalších dvacet minut. Pokud je však kůže kuřete měkká a bledá, zvýšíme teplotu na 220 °C a kuře za občasného pomazání pečeme ještě asi dvacet minut.
Pečené kuře můžeme podávat s vařenou rýží, ale také s vařenými či opečenými bramborami, bramborovou kaší, méně častá je varianta s nudlemi. V případě, že pečeme kuře vcelku, položíme je nejdříve prsní částí dolů a po 40 minutách pečení otočíme.
V naší poradně s názvem SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
muzu svickovou s kralika na warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
Ingredience: 1 větší kuře, 1 citron, několik snítek tymiánu, snítka rozmarýnu, šest neoloupaných stroužků česneku, 1 žlutá cibule nakrájená na kolečka, 2 lžíce olivového oleje, 200 ml drůbežího vývaru, pepř, sůl
Technologický postup: Kuře omyjeme zvenku i zevnitř a osušíme. Citron přepůlíme a vymačkáme do velké mísy, přidáme i vymačkanou dřeň. Do mísy vhodíme ještě stroužky česneku, které nožem naplocho lehce rozmáčkneme, ale neloupeme, dále sůl, čerstvě mletý pepř a bylinky. Rukou nebo vařečkou směs promícháme a do mísy vložíme kuře. Snažíme se, aby se celé v té kořeněné kyselé šťávě dobře namočilo, a to ze všech stran. Kuře naplníme vším, co je v míse. Kuře zašijeme nebo zajistíme párátky tak, aby náplň nemohla vypadnout, a je-li to třeba, ještě zvenku dosolíme (sůl dá kůžičce křupavost). Rozehřejeme troubu, připravíme vývar a cibuli nakrájíme na kolečka. Do nízké zapékací mísy nebo pekáče nasypeme cibuli v jedné tenké vrstvě, kuře na ni posadíme a opatrně polijeme zbylou kyselou šťávou. Poté kuře ještě pokropíme olivovým olejem. Vložíme do trouby předehřáté na 200 °C. Zhruba po čtvrt hodině podlijeme sběračkou vývaru a během pečení dál podléváme, pokud je to třeba. Celkem pečeme hodinu a půl, nebo i déle, dokud maso nebude samo odpadávat od kostí. Upečené kuře zabalíme do alobalu nebo do dobře těsnícího hrnce s poklicí a necháme deset minut odpočívat (tak, aby teplo co možná neunikalo). Z pekáčku slijeme všechnu tekutinu. Poté vlijeme ještě trochu vývaru a vařečkou uvolníme všechny přípečky, cibuli a další voňavé kousky. Směs vlijeme přes cedník do slité šťávy a vařečkou vymačkáme co nejvíc tekutiny. Šťávu dosolíme a opepříme, můžeme přidat i trochu citronové šťávy a kapku ořechového oleje. Odkryjeme na chvíli kuře, slijeme z něj všechny uvolněné šťávy k ostatním a všechno dobře prošleháme metlou. Kuře naporcujeme, obsah břišní dutiny vyhodíme. Podáváme s omáčkou a bramborem anebo jen se svěžím řeřichovým salátem.
Snadný trik pro křupavou kůrčičku – potírejte kuře během pečení černým pivem.
Suroviny:
1 kuře
sůl
horká voda
koření dle chuti: kmín, pepř, sladké paprika, grilovací koření
tuk na vytření pekáčku
Postup:
Celé kuře pořádně omyjte pod studenou tekoucí vodou, nezapomeňte vypláchnout i břišní dutinu. Konce stehýnek překřižte přes sebe a potravinářským provázkem svažte k sobě. Kuře se tak bude lépe otáčet a zbude v něm o něco více šťávy. Pak kuře osušte papírovými utěrkami a celé je na povrchu i uvnitř osolte. Podle chuti můžete přidat koření, například kmín, mletou papriku nebo pepř. Grilovací koření pomůže k opravdu křupavé kůrčičce. Pekáček můžete vytřít trochou tuku. Troubu předehřejte na 220 °C a pečte kuře nejprve prsní masitou stranou dolů. Aby se kůže nepřichytila, můžete kuře podložit několika špejlemi. Pečte asi 15 minut, pak přilijte ke kuřeti hrneček horké vody (dejte pozor, abyste vodu nelili přes maso, prskalo by to). Snižte teplotu na 180 °C a pečte dalších 15 minut. Potom pekáček vyndejte z trouby, odstraňte špejle a kuře otočte. Pečte dalších 45 minut a během pečení kuře několikrát přelijte výpekem ze dna pekáčku. Ke konci pečení zapněte grilovací funkci, aby se vám vytvořila opravdu křupavá kůrčička.
V naší poradně s názvem TÚJE A JEJICH NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra A..
Prosím o urgentní radu. Tůje na jaře kupované během týdne začali usychat. Při dokladném ohledani mají všechny cca 20 tújí praskliny velké. Viz foto a větvičky usychají. Nikde nemůžu najít co to je? Děkuji za radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Praskliny na kůře tújí bývají způsobeny nadměrnými srážkami nebo zálivkou na začátku sezóny. Poranění v kůře není třeba nijak ošetřovat, rostlina si s tím poradí sama. Zaschlé větve ostříhejte, čímž uvolníte místo pro růst nových, které místo rychle zaplní během příštích sezón.
Ingredience: 1 celé kuře, 60 g másla, 1 citron, 2 stroužky česneku, 1 lžíce majoránky, 1 lžíce tymiánu, sůl, pepř mletý, 1 kg brambor krájených na čtvrtky
Technologický postup: Nejdřív zapneme troubu na 200 °C, aby byla dobře předehřátá. Zapékací mísu nebo pekáč vymažeme máslem a připravíme si kořeněné máslo. Do misky nastrouháme na jemném struhadle kůru z poloviny citronu, přidáme máslo, česnek, majoránku, tymián, pepř a zamícháme. Kuře umyjeme a osušíme. Opatrně nadzvedneme kůži na prsou, aby se vytvořily kapsy. Do nich vpravíme asi tak dvě třetiny másla, přetáhneme kůži zpět a zbytkem másla pomažeme kuře na povrchu. Druhou polovinu citronu nakrájíme na kousky, vložíme je dovnitř kuřete a pak kuře svážeme kuchyňským provázkem. Omotáme ho kolem nohou, překřížíme pod tělem a svážeme pevně u stehen. Osolíme, opepříme, položíme kuře na pekáč prsíčky nahoru a dáme péct. Po dvaceti minutách kuře přikryjeme alobalem a pečeme dalších čtyřicet minut. Pekáč vyndáme z trouby, poklademe kolem kuřete brambory, potřeme je vypečenou šťávou a pečeme dalších třicet minut. Pak kuře vyndáme, necháme ho zakryté alobalem deset minut odpočinout, a pokud brambory ještě nejsou pečené, vrátíme je do trouby. Kuře pak naporcujeme a podáváme s brambory politými vypečenou šťávou.
obloha: brambory, tymián či rozmarýn, 4 červené cibule
Postup:
Kuře pečlivě omyjeme, odřežeme vše nežádoucí a pod prsní kůži vložíme bylinky, které maso krásně provoní. Bylinky rozprostřeme pořádně, ať nezůstanou na jednom místě. Vnitřek kuřete prosolíme a vložíme do něj omytý, na půlky rozkrojený citron přidáme i pár větviček rozmarýnu. Kuře osolíme i z vnější strany a provázkem svážeme, aby citron pustil krásně šťávu. Takto připravené kuře vložíme do pekáče a zakapeme olivovým olejem, nebo poklademe kousky másla. V polovině pečení přidáme brambory, které jsme si jen uvařili ve slupce, osolíme je a podle chuti je můžeme posypat bylinkami, které jsme použili i na kuře. K tomuto pečenému kuřátku patří i pečené červené cibule. Cibule z obou stran ořízneme, na horní straně nařízneme křížek a vložíme do něj hoblinku másla a bylinky. Ke kuřátku přidáme cca 30 minut před koncem pečení. Pečeme, dokud brambory i kuře nemají zlatavou barvu (asi hodinu a půl). Brambory během pečení promícháváme a podle potřeby podléváme. Před porcováním vyndáme citron, kterým pokapeme upečené kuře. Jako příloha se hodí brambory nebo rozpečená bageta. A nezapomeňte na skleničku bílého vína.
Kuře omyjte, osušte, osolte a opepřete. Po celém kuřeti rozetřete asi čtvrtku másla a vložte do pekáče vyloženého pečicím papírem. Kuře dejte hřbetem nahoru, aby se nepřichytilo. Takto připravené pak pečte v předem vyhřáté troubě na 180 °C asi 30 minut, postupně podlévejte vodou, pak kuře otočte a pečte dalších 15 minut. Připravte si kůru z jednoho citronu, tu nakrájejte na malé kousíčky a smíchejte se 3 lžícemi medu. Kuře vyndejte z trouby, přelijte výpekem a důkladně potřete připravenou směsí citronu s medem. Mezitím zvyšte teplotu v troubě na 200 °C a kuře ještě na 5 minut vraťte zpět, aby se vše zapeklo a dotvořila se kůrčička.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pokud zaváříte svá vlastní kuřata ze dvorku, tak než je začnete zavařovat, musíte je oškubat, vykuchat a nechat je potom ještě 6 až 12 hodin vychladnout. Pokud používáte kuře zakoupené v obchodě, již bylo vykuchané a zchlazené a je připraveno k použití. Před zahájením procesu zavařování se ujistěte, že kuřata jsou zcela rozmrazená.
Pro bezpečné zavařování kuřete se rozhodněte, kterou metodu konzervování zvolíte:
Studená nebo teplá metoda? Existují dvě možnosti pro konzervování masa. Metoda zastudena nebo horká metoda. U studené metody vložíte syrové kuře rovnou do sklenice a zpracujete v tlakovém zavařovacím hrnci. Při horké metodě kuře nejdříve uvaříte (jen trochu), než ho vložíte do sklenic, přidáte i trochu tekutiny a následně zavaříte. Obě metody jsou bezpečné, ale horká metoda vám může poskytnout o něco lepší konzervované kuře pro dlouhé skladování. Kuře není potřeba předvařit, protože se vaří v tlakové nádobě. Osobně tedy preferuji studenou metodu. Níže však uvedu návod na oba způsoby zavařování.
Kosti dovnitř nebo kosti ven? Můžete si vybrat, zda si kosti necháte, nebo je vyjmete. Závisí to na tom, zda používáte nedávno poražené kuře, celé kuře z obchodu, nebo jste se rozhodli použít vykostěná kuřecí prsa nebo cokoli jiného. Pro zde uvedené recepty na zavařené kuře můžete použít jakýkoli druh kuřecích částí, vykostěné nebo s kostí. Pokud se rozhodnete ponechat kosti uvnitř, budete muset kousky kuřete před zavařováním nasekat, aby se vešly do sklenic. Ve sklenicích bude také více promarněného místa, pokud v mase necháte kosti. Pokud použijete vykostěná kuřecí prsa nebo stehna z obchodu, můžete z nich do sklenic udělat pěkné kuřecí kostky. Je to na vás!
0,5 dl vody na podlití při pečení a cca 0,5–1 dl vody na dokončení šťávy
Postup:
Do rozpuštěného másla prolisujeme česnek, přidáme sůl, kari, papriku, touto směsí omyté kuře důkladně potřeme. Kuře vložíme do pekáčku a podlijeme vodou (0,5 dl). Dáme péct do trouby nejprve odkryté, asi po půl hodině zakryjeme. Během pečení poléváme šťávou a můžeme dosolit. Když už je kuře téměř měkké, odkryjeme a necháme opéct kůžičku. Hotové kuře vyjmeme z pekáče a do šťávy přidáme cca 0,5–1 dl vody a zahustíme hladkou moukou (bude bohatě stačit 1 lžíce, neděláme omáčku, ale šťávu), šťávu provaříme, kuře naporcujeme a podáváme s rýží přelitou dobrou šťávičkou.
Ve svém příspěvku SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Richter.
Známý historik Zigmund Winter ve svých historických studiích jasně uvádí, že svíčková znamená večeře a že je to původní název jakéhokoliv večerního jídla, které se podávalo už při zapálené svíčce, aby kvůli setmění bylo na jídlo vidět, tedy až po práci v pozdějších večerních hodinách. Dokonce v jeho době, se o žádném speciálním jídle s tímto názvem nevědělo. Takže např. já, mám svíčkovou každý den i když dnes už by se to mělo jmenovat spíš žárovková či zářivková.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kuře omyjte a osušte, chcete-li péct kuře v celku, neporcujte ho, pokud ne, kuře naporcujte, ale nechte i s kůží. Ze zbylých ingrediencí připravte v misce marinádu. Marinádou potřete celé kuře, nezapomeňte na vnitřek kuřete, čím bude marináda nanesena důkladněji, tím bude hotové kuře lepší. Takto připravené maso nechte v lednici odležet a po pár hodinách můžete přendat do pekáče, podlít trochou vody a vložit do trouby předehřáté na 180 °C. Nechte asi 45 minut přiklopené, pak odklopte, několikrát přelijte výpekem, pokud ho je nedostatek, přidejte vodu a pečte bez víka do té doby, než se utvoří kůrčička.
Kuře omyjte, osušte a naporcujte na čtvrtiny. Připravte si marinádu z oleje, medu, sójové omáčky, utřeného česneku a šťávy z citronu. Kuře důkladně potřete připravenou marinádou a nechte v lednici odležet. Poté kuře přendejte do pekáče, lehce podlijte vodou a pečte v předehřáté troubě na 180 °C asi 30 minut, poté kuře otočte, na každý kus položte plátek oloupaného pomeranče, polijte výpekem a pečte dalších 30 minut. Abyste měli křupavou kůrčičku, polévejte kuřecí čtvrtky častěji.
V naší poradně s názvem SEKVOJ NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lea Kafková.
Dobrý den,
potřebovala bych poradit. Asi před 10 lety jsme si koupili sekvoj, kterou jsme zasadili do zahrady na slunné místo. Celou dobu dobře prospíval, až letos v létě začal začalo jehličí od kmene mohutně rezavět a to až do výšky asi 5m od země. Máme strom moc rádi, je to velká okrasa zahrady a neradi bychom o něho přišli.
Děkuji za radu
Lea kafková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Sekvoje jsou náchylné k onemocnění zvané rakovina sekvojí nebo rakovina seiridium. Příčinou jsou houbové patogeny druhu Seiridium. Zde je vidět, jak vypadá rakovina sekvojí: https://www.google.cz/searc…
Tato nemoc způsobuje zachvácéní větví, na kterých všechny listy hnědnou, zatímco okolní větve udržují svůj zelený vzhled. V místech odumírající tkáně se může na kůře objevit výron slizu. Menší stromy mohou v důsledku této nemoci zemřít. Nákaza se šíří větrem a vodou, vývoj onemocnění je povzbuzen v deštivém počasí. Chcete-li překonat rakovinu sekvojí, tak odřízněte a zničte nemocné větve. Vždy sterilizujte své zahradnické nůžky mezi každým řezem, aby se zabránilo šíření nemoci. Neexistuje žádný lék na tuto nemoc, takže rostliny, které trpí extrémní infekcí by měly být odstraněny a zničeny.
Doporučuje se, aby domácí zavařené kuřecí maso bylo spotřebováno do 18 měsíců. Pokud je však těsnění na sklenicích dobré a jsou skladovány na chladném a tmavém místě, mohou bezpečně vydržet mnohem déle!
Můžu použít nádobu na vodní lázeň pro zavařování kuřete?
NE. K zavařování kuřete NEPOUŽÍVEJTE nádobu s vodní lázní. Kuře je potravina s obsahem kyselin, která není bezpečná pro konzervování ve vodní lázni. Pro zavařování kuřete MUSÍTE použít tlakovou nádobu.
Jak používat kuřecí konzervu?
Na rozdíl od kuřete z konzervy z obchodu není domácí zavařené kuře krupičkové ani bez chuti. Dokonce si myslím, že je to lepší než kuře uvařené v hrnci, které může být často zrnité a suché.
Místo toho je domácí zavařené kuře vláčné a chutné a ideální pro každé jídlo, které v sobě potřebuje drcené kuře. Je to skvělý doplněk do kuřecích polévek, chilli, enčiladas a tacos, těstovin, koláčů, pizzy a čehokoli jiného, kde potřebujete vařené drcené kuře.
Obsah sklenic před použitím nemusíte znovu vařit, stačí ji otevřít a lahodné kuře je připraveno k použití. Ideální pro rychlé a snadné večeře!
V naší poradně s názvem THUJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bretislav.
Dobrý den.
Už jsem dvakrát dělal postřik ale netuším zdali funguje.posilam další foto a ptám se jestli tohle zbarvení u nových výhonku je v pořádku.A ptám se ještě na ty praskliny v kůře.Zdali se zatáhnou nebo co.Díky mooooc za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše túje prodělaly chorobu a její následky budou patrné stále. Celkový vzhled tújí vypadá, že se jim moc nedaří. Jestli je navíc pěstujete jako živý plot, tak bude asi lepší jejich trápení ukončit a zvolit jinou dřevinu.
Kuře dočistíme a opláchneme pod vodou, poté dobře posolíme a posypeme rozmarýnem ze všech stran (i zevnitř). Česnek oloupeme, nakrájíme na kolečka, část vložíme dovnitř do kuřete, další částí kuře posypeme. Takto připravené kuře vložíme do pekáče, poklademe plátky másla, podlijeme trochou vody a pečeme s víkem v předehřáté troubě. Jarní cibulku omyjeme, nakrájíme na kolečka a po půlhodině pečení vložíme ke kuřeti do pekáče. Chvilku před dopečením víko sundáme a necháme opéct dozlatova. Kuře během pečení občas poléváme. Můžeme podávat s rýží.
V naší poradně s názvem VLAŠSKÉ OŘECHY CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Litvák.
V letošní sklizni vlašských ořechů jsem zjistil u spousta plodů "jakoby vyžrané" díry ve skořápce, zjištěno min. na 50 % úrody. Tento jev jsem zaznamenal poprvé. Můžete mi poradit o co se jedná a jak tomu předcházet?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Obaleč jablečný (Cydia pomonella) dělá tyto díry do ořechů. Je to škůdce, který přezimuje jako larva v kůře stromu v hedváných chomáčcích. Vývoj začíná brzy na jaře a dospělí se objevují v době kvetení. Dospělí jsou aktivní pouze za soumraku a za úsvitu a kladou vajíčka na listy, případně na plody. Larvy vystupují z vajíček a hledají ořechy, aby se začaly krmit. Chemické postřiky se obvykle používají k likvidaci vajec a mladých larev předtím, než vstoupí do plodu. Larvy mohou vlést do středu vyvíjejících se ořechů, aby se krmili jádrem. Když dospívají, vytlačují ze vstupní díry své výkaly. Po třech až čtyřech týdnech larvy opustí ořech a hledají na stromě chráněné místo, aby se obalily kokony. Larvy ve svém kokonu mohou přezimovat, nebo se mohou objevit ve dvou až třech týdnech jako nová generace dospělých. Tito dospělí jsou aktivní v červenci a srpnu. V teplých oblastech může být i třetí generace.
Ochrana je postřikem celého stromu. To je při vzrostlém ořechu velmi komplikované, protože se používají kontaktní jedy, které jsou jedovaté pro všechno živé. Nejméně toxický je postřik neemovým olejem (olej ze stromu nimba). Existuje ale jedna nechemická vychytávka, která omezí populaci těchto potvor. Je to papírová vlnitá lepenka, která se omotá kolem kmene a větví. Larvy do ní velmi rády nalezou, aby se zakuklily. Pravidelným vyměňováním a likvidací lepenky zamezíte vývoji nových generací.
Postup:Kuře omyjte, osušte a rozkrojte ho na polovinu. Smíchejte dohromady olej, sůl, pepř a koření a touto směsí kuře potřete. Pak kuře položte na talíř Crisp kůží směrem nahoru. Kuřecí půlky pečte 22–24 minut pomocí funkce Crisp. Chcete-li zjistit, zda je už kuře propečené, zasuňte do nejsilnější části masa jehlici. Kuře je hotové, když z něj volně vytéká šťáva.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kůra na kmeni túje praská často. Příčinou může být hojná zálivka v minulém roce nebo mráz následovaný přímým slunečním zářením. Většinou nejde o nemoc, ale prasklina může být vstupní branou pro různé problémy, které mohou rostlinu úplně zničit.
Co dělat, když dojde k rozštěpení kůry na tújích?
V posledních letech bylo provedeno docela dost výzkumů věnujících se uzavření ran stromů. Výsledky uvádějí, že nanesení barvy nebo ošetřování dehtem mají jen malý účinek. Naopak začištění a oříznutí praskliny až na kůru, která pevně drží na dřevu, se ukázalo jako nejlepší řešení. Řezy v kůře rychle zaschnou, mají malou plochu a nazadržuje se v nich voda ani nečistoty. Obnažené dřevo zatuhne do hladka a uzavře se před okolním prostředím. Další ošetření již není potřeba, strom si s tím poradí sám. Jak provést začištění?
Ostrým nožem od jednoho konce praskliny, sledujte okraj kolem jedné strany rány, asi 1,5 až 2,5 cm od ní. Zastavte se na druhém konci a proveďte stejný postup na opačné straně praskliny. Nůž by měl být sterilizován mezi řezy jeho očištěním a ponořením na několik minut v roztoku chlornanu sodného s vodou v poměru 1:10 nebo v 70% alkoholu, aby se zabránilo kontaminaci. Opatrně vyjměte kůru z vnitřku ošetřovaného místa. Měl byste dosáhnout podobného stavu, jako na přiloženém obrázku. Nezapomeňte to nechat bez dalších zásahů.
Ingredience: 3 lžíce olivového oleje, 2 lžíce provensálských bylinek, 300 g žampionů, 750 g krůtích prsou, ½ dl smetany, 350 g špenátových listů, 250 g anglické slaniny, sůl
Technologický postup: Krůtí maso dobře omyjeme, osušíme a nakrájíme na silnější plátky. Plátky masa posypeme provensálskými bylinkami a pokapeme olivovým olejem. Necháme je chvíli uležet. Nakrájíme nadrobno slaninu a na silnější plátky žampiony, které předem omyjeme. Opláchneme listy špenátu a necháme je okapat. Nahřejeme hlubší pánev s poklicí a přidáme olivový olej. Po rozehřátí vložíme připravená krůtí prsa. Opečeme z jedné strany, po zatáhnutí maso otočíme a necháme opékat doměkka. Lze přikrýt poklicí. Zároveň si uvaříme těstoviny podle návodu. Vhodné jsou například farfalle – mašličky z tvrdé pšenice. Měkké maso přendáme do vyhřáté misky a překryjeme alobalem. Do výpeku přisypeme nakrájenou anglickou slaninu. Krátce ji orestujeme, přisypeme žampiony. Promícháme a opět krátce orestujeme. Přidáme trochu smetany na vaření, promícháme a vsypeme špenátové listy. Prohřejeme. Krůtí prsa na žampionech se špenátovými listy servírujeme spolu s těstovinami a podlité lžící smetanové omáčky.
V naší poradně s názvem OLEANDR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Světlana Uhliarova.
Dobrý den,mám pořád problém z oleandrem,každou zimu mi trochu osychání listy a hl.jsou na nich takovy hrbolky nažloukli a lepí,tentokrát sem si všimla pozdě a všechny listy jsou skoro suchy,mužů ho ostříhat teď v lednu?...děkuju za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Váš oleandr má nejspíše puklice. Ty mu odsávají mízu. Puklice jsou na listech i na kůře kmenu. Zbavit se jich dá jediným postřikem přípravkem Mospilan 20 SP.
Alternativně lze použít přípravek Careo, který se dá koupit v ČR, objednat můžete zde: https://www.zbozi.cz/dum-by…
Jak vypadají puklice můžete vidět zde: https://www.google.cz/image…
Oleandr můžete ostříhat kdy chcete a jak chcete - je mu to jedno.
Omáčka z čerstvých rajčat je nejklasičtější z italských omáček, čerstvá rajčata oloupaná, nakrájená na kousky a orestovaná na pánvi s olejem, česnekem a bazalkou. Typický letní recept, kdy jsou rajčata v plné sezóně bohatá na chuť a málo vodnatá. Omáčka, která je rychlá na přípravu, za méně než 15 minut bude hotová!
Příprava čerstvé rajčatové omáčky je velmi snadná, ale je důležité znát pár malých triků, aby byla omáčka lahodná! Začněme s výběrem vhodných rajčat. Vždy vybírejte zralá rajčata s malým množstvím vody a semen. Nejlepší jsou dlouhá rajčata jako San Marzano nebo Piccadilly. Pokud se rozhodnete použít cherry rajčata, doporučuji Datterino. Jakmile rajčata vyberete, omyjte je a blanšírujte ve vroucí vodě, abyste odstranili slupku (v případě rajčat Datterino to není nutné!). Rajčata nakrájejte a odstraňte přebytečnou vodu a semínka.
Pokud jde o vaření rajčatové omáčky, teplota je velmi důležitá. Aby se z rajčat stala lahodná omáčka, olej musí být horký; pouze tímto způsobem zkaramelizují rajčatové cukry a vaše omáčka bude hustá a krémová. Postupujte podle receptu krok za krokem pomocí těchto několika jednoduchých tipů a během pár minut připravíte lahodnou omáčku z čerstvých rajčat!
Ingredience
Na 2 sklenice po 250 g:
1 kg rajčat;
olivový olej;
2 stroužky česneku;
chilli;
čerstvá bazalka;
sůl a pepř.
Postup
Pro přípravu dobré omáčky z čerstvých rajčat doporučuji zvolit zralá rajčata s nízkým obsahem vody a semínek. Nejlepší jsou dlouhá rajčata jako San Marzano nebo Piccadilly. V případě cherry rajčat zvolte Datterino.
Rajčata omyjte, na konci udělejte příčný řez a blanšírujte je 1 až 2 minuty. Scedíme je, namočíme do studené vody a oloupeme. Pokud použijete rajčata Datterino, stačí je rozpůlit a použít i se slupkou.
Rajčata překrojte napůl a odstraňte přebytečnou vodu a semínka. Dužinu nakrájejte na malé kousky, pokud dáváte přednost homogennější omáčce, dužinu rozmixujte.
Na pánev se širokým dnem nalijte olivový olej. Přidejte česnek a nechte na mírném ohni smažit. Česnek musí uvolnit svou chuť do oleje, aniž by se připálil! Jinak vám to celé zhořkne a můžete to vyhodit.
Zvyšte teplotu a rychle přidejte rajčatovou dužinu. Buďte opatrní, protože to bude prskat! Proto to ihned zakryjte pokličkou. Když jsou kousky rajčat prohřáté na vysokou teplotu, přidejte sůl a čerstvou nasekanou bazalku. Tajemství dobré rajčatové omáčky je plný plamen, který umožňuje rajčatovým cukrům zkaramelizovat a udělat omáčku hustší a krémovější.
Česká tradiční kuchyně je založena na surovinách, které se u nás hojně vyskytují – brambory, česnek, petržel, celer, mrkev, maso, luštěniny, obilniny, chmel, ... Za dva pilíře české tradiční kuchyně lze považovat polévky a omáčky servírované s masem, k nejoblíbenějším patří vepřové, kuřecí, hovězí a zvěřina. Omáčky jsou zpravidla velmi hutné, jejich důležitou ingrediencí je smetana, máslo nebo mouka.
Svíčková, i když ne v pravém slova smyslu omáčka, je zmiňována ve slavné knize a první kuchařce u nás – v Domácí kuchařce vydané roku 1826, kterou napsala Magdalena Dobromila Rettigová, česká buditelka rané fáze Národního obrození, spisovatelka a autorka příruček do kuchyně. O zásadním významu této publikace hovoří její téměř stoleté nepřetržité reedice.
Název svíčková vznikl v dobách, kdy hovězí maso bylo méně kvalitní a kdy se k přípravě tohoto jídla skutečně používala pravá svíčková, která se protýkala slaninou, a někdy dokonce i přes noc marinovala, neboli nakládala do mořidla (pajcu). Později, když se kvalita hovězího masa zlepšila a cena pravé svíčkové stoupla, byla hlavně v restauracích pravá svíčková nahrazena falešnou svíčkovou nebo prostě hovězím masem z kýty. Toto maso, relativně málo odleželé a málo prorostlé tukem, bylo špikováno a většinou rovněž nakládáno do octového nálevu s kořenovou zeleninou, který masu dodal jednak chuť, jednak maso poněkud tenderizoval (změkčoval).
Postupem času vzniklo několik receptů na přípravu tohoto jídla, ale ať již bylo maso marinováno, nebo ne, technika jeho úpravy byla vždy téměř stejná.
Když se říká „pečeně“, tak se maso napřed na trošce tuku ze všech stran prudce opeče (orestuje), aby se v něm uzavřely šťávy. Opečené maso se pak vloží do pekáče na orestovaný zeleninový základ. Přidá se koření a sůl, případně půlka citronu, podlije se vodou, případně troškou marinády, a pokud nebylo maso marinované v octovém nálevu i ocet, a dusí se do měkka. Dušené maso se vyndá a před krájením se nechá chvíli uležet. Mezitím se dokončí omáčka. Na zbylý základ v kastrole se nalije vývar nebo voda a vše se přivede do varu. Po chvilce se základ zahustí světlou jíškou a zalije smetanou smíchanou s troškou mouky (kvásek), aby se omáčka takzvaně nezdrcla. Omáčka se pak rozšlehá ponorným mixerem nebo se propasíruje přes jemný cedník, trochu se povaří, navrch se dá kousek másla, aby se neudělal škraloup a aby omáčka dostala glanc.
Svíčková by se pak měla podávat na horkém talíři, zpravidla ve dvou plátcích přelitých horkou zlatohnědou omáčkou a se čtyřmi nebo pěti plátky knedlíků šindelovitě položenými na levou stranu od masa. Na maso se někdy pokládá plátek citronu (citronový terč), který se pokrývá brusinkami a případně šlehanou smetanou.
V receptu jde tedy především o nachystání si masa prošpikováním špekem, orestování masa a zeleniny s kořením (celý černý pepř, nové koření, bobkový list), dochucení základu (octem, hořčicí, cukrem), po změknutí masa se vypečená šťáva zahustí jíškou, přidá se propasírovaná použitá zelenina, omáčka se zjemní smetanou a je hotovo.
