Už samotný název napovídá, že je tento domácí chleba z kvásku, nejde o kvásek, který si vyrobíte z droždí, ale o takový, který si uchováváte v lednici a neustále ho omlazujete. Příprava tohoto chleba vám možná přijde zdlouhavá, opravdu se upečeného chleba dočkáte až druhý den, ale čas, který s přípravou chleba strávíte, není zas tak dlouhý.
Ingredience:
150 g žitné mouky
150 ml teplé vody
1 lžička založeného kvásku
300 g hladké mouky pšeničné
250 ml vlažné vody
10 g soli
5 g kmínu
Postup:
Chcete-li si upéct kváskovýchléb, musíte mít doma v lednici již založený kvásek, není-li tomu tak, musíte si ho nejdříve buď obstarat u někoho, kdo ho má a kdo se s vámi podělí, anebo si ho vytvořit sami, ale počítejte s tím, že na jeho přípravu budete potřebovat asi 4 dny. Máte-li založený kvásek v lednici, pak si ho vyndejte a „dokrmte“ den předtím, než se do pečení chleba pustíte. Pro dokrmení kvásku budete potřebovat 150 g žitné mouky, 150 ml teplé vody a lžičku kvásku z lednice. Tyto suroviny důkladně vypracujte, pak ve vhodné nádobě – nezapomeňte, že kvásek bude kynout –, zakryjte potravinářskou folií, upevněte nejlépe gumičkou a nechte v pokojové teplotě alespoň 12 hodin. Jestli je kvásek připravený, zjistíte tak, že vám narostl a znovu poklesl, což by mělo být patrné na nádobě. S takovýmto kváskem můžete pracovat dále. Odeberte si lžičku dokrmeného kvásku, uzavřete do skleničky a vraťte do lednice, zbytek kvásku přidejte do proseté pšeničné hladké mouky společně se solí, kmínem a vlažnou vodou. S pomocí robota na hnětení těsta nebo ručně, vařečkou, vypracujte těsto, které přendejte na vál, kde z něho vytvarujete úhledný bochník, ten nechte asi 30 minut odpočinout. Po půlhodině přendejte chléb do ošatky na chleba, pomoučete, přikryjte utěrkou a nechte na teplém místě alespoň 3 hodiny kynout. Bude-li místo dostatečně teplé, bude vám tento čas stačit, nemáte-li dostatečně vyhřáté místo k dispozici, pak dobu kynutí prodlužte, klidně i zdvojnásobte. Předehřejte si troubu asi na 230 °C, přendejte chléb na plech, který nemusíte vymazávat ani vykládat pečicím papírem. Pečte asi 30 minut, pak chléb zkontrolujte špejlí, zda je dopečený. Hotový chléb nechte vychladnout.
V naší poradně s názvem PEČENÍ CHLEBA V ELEKTR.PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimir Kalina.
Mám problém.Když mě chléb v pekárně krásně vykyne a zahájím pečení,vždy po vypnutí pekárny se chléb ve středu propadne a je z toho neforemný kus upečeného chleba.Dík azdraví Vladimír
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zkuste jiný recept na pečení. Tady je podrobně vysvětlen netradiční recept z kvásku: https://www.ceskenapady.cz/…
První poznatky o pečení pocházejí z doby 10 000 let př. n. l. Kváskovýchléb byl vynalezen až 6 000 let př. n. l. v Egyptě. Na proces kvašení přišli zřejmě náhodou, když zapomněli těsto delší dobu na slunci a ono jim vykynulo. Chlebu se pak po celá staletí dostávalo náležitých poct a platil za základní potravinu ve všech koutech světa. Bohatí Řekové ho namáčeli v medu a víně. Ve starém Římě měl dokonce politický význam – Caesar rozdával chléb lidu, aby si zajistil jeho přízeň. V českých zemích hrál důležitou roli při korunovaci králů a jeho význam se stavěl nad zlato.
Na našem území se našla nejstarší pec na pečení chleba v Bylanech u Olomouce a její stáří se odhaduje na 6600 až 6800 let. Pro naše předky byla starost o obilná pole a zajištění zásob mouky od nepaměti prioritní záležitostí, jelikož pouze jejich dostatek byl základní podmínkou přežití. Z obilí se pekly placky na rozžhavených kamenech, později po vynálezu pece, a tím pádem využití vysoké teploty a rovnoměrného propečení, vznikaly první bochníky chleba. Obilí z původních, zřejmě planých trav se postupně šlechtilo a pečení procházelo neustálým vývojem.
Slovo pečení, pec, pekárna v nás asociuje chleba. Chléb má pro nás Slovany historicky vžitou hodnotu, společně se solí je od dob starých Slovanů tradicí a symbolem vítání hostů. Obiloviny jsou základem a nezbytnou součástí našeho jídelníčku, těžko si naši kuchyni dokážeme bez chleba a dalšího pečiva představit. Vůni čerstvě upečeného chleba a pečiva miluje snad každý z nás, ovšem nad některými dnešními výtvory by se naše babičky zřejmě hodně podivovaly.
Až do středověku si lidé v Čechách pekli chléb doma a teprve potom přešel tento úkol zcela do rukou pekařů, kteří se stávali váženými měšťany. Ještě v 18. století podléhalo řemeslo přísným předpisům a v případě jejich nedodržení byl například v Praze pekař potápěn v pytli nebo ve velkém koši do Vltavy. V 19. století se pravidla uvolnila a pečení chleba a pečiva se díky postupujícímu technickému rozvoji začalo měnit ve výrobu průmyslového charakteru. Na začátku 20. století vznikaly ve velkoměstech velké moderní pekárny, zatímco na venkově přetrvávala tradiční výroba. Postupem času se otvíraly hlavně rodinné pekárny, které však byly v 50. letech bohužel postupně znárodňovány. V 70. letech bylo postaveno několik krajských a okresních kombinátů, po roce 1989 přichází privatizace, obnovuje se řemeslná výroba, aplikují se nové technologické postupy a sortiment se rychle rozšiřuje.
V současné době každodenní a dlouhodobá konzumace kupovaného
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ CHLEBA Z KVÁSKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Valeš.
Dobrý den, poprosím o radu. Peču kváskový chleba, to je báječná věc, trochu mě zrazuje, že mi ten chleba brzy tvrdne. Rychleji než koupený. Dávám jej do lněného plátna, do mikrotenu, nic nepomáhá. Peču 10 min. na 210, potom 35 min na 190. 700 g pšeničné hladké, 350 ml vody, 350 ml žitného kvásku. Budu Vám vděčný za jakoukoli radu. Předem děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Proč je kupovaný chléb tak měkký?
Na chlebu, který dostanete v místních pekárnách, je něco kouzelného – je vždy tak měkký a nadýchaný. Mnoho z těchto chlebů, zejména balených, je vyrobeno s množstvím chemických přísad, jako je propionát vápenatý, amyláza a oxid chloričitý, které pomáhají udržet je měkké, lehké a nadýchané po celé dny.
V domácích podmínkách můžete delší měkkosti docílit přidáním soli (2% z množství mouky, při 700 gramech je to 14 g soli). Zvážit můžete také přidání osmahnuté cibulky.
Žito je sice díky nižšímu obsahu lepku zdravější, ale špatně drží tvar (u pšeničné mouky je to naopak). Žitný chléb je nápadný svojí tmavší barvou. Vydrží také déle čerstvý. Žitná a pšeničná mouka jsou chuťově diametrálně odlišné. Po chemické stránce je jiná i jejich struktura. Pšenično-žitný chleba je doménou střední Evropy. Čím blíž ke středu Evropy, tím víc se mouka míchá s žitem. Chléb se dříve pekl jen ze žita. Toho se ale rodilo čím dál míň, a tak se začala přimíchávat pšenice. Nejdřív se dávalo deset procent, pak dvacet, podle toho, jaká byla úroda žita.
Osmdesátiprocentní žitný chléb vydrží i celý týden měkký, netvrdne a je vláčný. Jakmile se začalo dávat padesát procent pšeničné mouky, trvanlivost se snížila a rovněž chuť je úplně jiná, než bývala u klasického žitného chleba. Chcete-li koupit ten nejzdravější chléb, sáhněte po celozrnném. Pozor, celozrnný chléb nemusí být vícezrnný a naopak. Vícezrnný chléb svým názvem garantuje jen fakt, že je složen z více druhů mouk než klasický pšenično-žitný.
Žitná mouka a výrobky z ní blahodárně působí na činnost střev, proti zácpě, hemoroidům či nádorům. Je též známo, že konzumace žita prospívá celému oběhovému systému. Žitný chléb je o něco více hutný a sytější než chléb pšeničný. Ocení ho tedy i lidé, kteří se snaží regulovat svou hmotnost.
Ve svém příspěvku ČEVABČIČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janak.
Chtěla bych pravý recept , ten je bez česneku a cibule , tyhle recepty jsou na karbanátky , a obaluje se to v mouce .
to nejní přesný
děkuju
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jurko.
Ano, naprostá pravda. Tady se , nejenom tyto stránky, kašle na pravý recept. Tady si každý dělá co chce, ale propůjčuje si název jídla. Dle ČSN (15418) patří do čevabčiči směs hovězího a vepřového masa 500g - 500g umletého s 150g cibule osoleného, přidána mletá paprika 5g, pepř 1g. Vše smícháme a vytvoříme 30 dílků masa které rozválíme na tenké válečky a ty pak v sádle opečeme do zlatova. Podáváme s najemno nakrájenou cibulkou a hořčicí. K tomu chléb, nebo brambor. Toť vše.
PS. je mi líto, že se na základní jídla nepoužívají normy. Pak si člověk někde dá něco a přinesou mu úplně něco jiného než čekal. Ještě že Svíčkovou musí vařit alespoň přibližně. Protože třeba guláš pod určitým názvem je všude jiný
Pěkný den
Nenechte se odradit případnými nezdary. Kváskovýchléb je potřeba „vychytat“. Ani můj první chléb nebyl nejlepší. (Moje pekárna má jen jednu míchací ručičku. Ta neutáhla můj superzdravý chléb z celého zrna žitné mouky. Méně je někdy více, a tak je lepší začít s bílou špaldovou moukou, do níž přidáme jen trochu celozrnné.)
Věřte, že zakousnout se do kváskového chleba vlastní výroby je nad všechny zákusky.
Stejně tak jako na kváskovém chlebu, budete muset i na tomto začít pracovat o den dříve, než ho budete chtít péct, vlastně přípravou se celý hodně kváskovému chlebu podobá, jen chuť je jiná.
Ingredience:
150 g žitné mouky
150 ml teplé vody
2 lžičky založeného kvásku
500 g hladké mouky pšeničné
2 lžíce bramborákového těsta v prášku
1/4 kostky droždí
300 ml vlažné vody
5 ml oleje
15 g soli
15 g cukru
5 g kmínu
Postup:
Den před pečením chleba je potřeba „dokrmit“ založený kvásek. Pro dokrmení kvásku budete potřebovat 150 g žitné mouky, 150 ml teplé vody a lžičku kvásku z lednice. Tyto suroviny důkladně vypracujte, pak zakryjte potravinářskou folií, upevněte nejlépe gumičkou a nechte v pokojové teplotě alespoň 12 hodin. Jestli je kvásek připravený, zjistíte tak, že vám narostl a znovu poklesl, což by mělo být patrné na nádobě. Z dokrmeného kvásku odeberte lžičku, kterou uzavřete do skleničky a vraťte do lednice, zbytek kvásku smíchejte se zbylými surovina a s pomocí robota na hnětení těsta nebo ručně, vařečkou, vypracujte těsto. Můžete použít i domácí pekárnu, kam všechny suroviny nasypete a zapnete program kynuté těsto nebo rovnou základní pečení, ale pozor, těsta je opravdu dost, takže pokud máte nějakou menší pekárnu, pak vám tuto variantu nedoporučuji. Zaděláváte-li chleba ručně či v robotu, nechte ho pak na teplém místě asi 1 a půl hodiny vykynout. Vykynuté těsto přendejte na vál, kde z něho vytvarujete úhledný bochník, těsto je řidší, takže to dost dobře nepůjde, připravte si skleněnou zapékací mísu, kterou lehce vytřete sádlem a chléb do ní přendejte. Předehřejte troubu na 220 °C a nechte péct asi 60 minut.
Pokud si vajíčko uvaříme předem, pak k přípravě večeře potřebujeme minimum času. Stačí namazat chléb (ideálně žitný nebo žitnopšeničný kváskový) máslem nebo Gervais či Ricottou a vajíčko nakrájet (kráječem to zvládne i malé dítě, které se tak může na přípravě své večeře samo aktivně podílet). Ušetřený čas tak můžete věnovat přípravě salátu nebo obloženého zeleninového talíře. Dítěti nikdy vejce nesolte.
K výrobě tohoto chleba budete potřebovat tyto suroviny: 1 lžíce oleje, 2 lžíce octa, 350 ml vody, lžička soli, ½ lžičky cukru, 500 g žitné mouky, 2 lžičky kmínu, ½ kostky čerstvého droždí.
Chléb z žitné mouky bude hutnější (nenakyne tolik), vlhčí a také s menšími póry.
Technologický postup: Do pekárny nejprve nalijeme všechny tekutiny a pak přidáme sypké suroviny (dojde k řádnému promíchání), nastavíme program pro pečení chleba a necháme těsto zpracovat a vykynout. Pokud nechceme mít v chlebu díry po metlách, vyjmeme je po vypnutí a chléb necháme v pekárně upéct. Vše probíhá automaticky. U některých pekáren je možné odložit i start (pečení), to znamená, že do pekárny dáme všechny suroviny a nastavíme čas, kdy má být chléb upečen, pekárna si těsto zpracuje a upeče podle nastaveného času (nevýhodou je, že tam budete mít zapečeny hnětací metly).
Celozrnný žitný chléb jednak neobsahuje lepek (asi jen 13 %, ale nelepivého), jednak obsahuje značné množství vlákniny (a to je velmi důležité pro správnou funkci střeva), obsahuje značné množství vitamínů a minerálů, které lidské tělo dnes a denně potřebuje nutně k životu, navíc je téměř bez tuku.
Už samotný přechod z bílého pečiva na celozrnný žitný chléb (a jiné výrobky z celozrnné žitné mouky) způsobí stabilizaci a pravidelnou denní stolici a snížení tělesné hmotnosti.
Samozřejmě je třeba si dát pozor při nákupu žitného pečiva, co vlastně kupujeme. Ne každý žitný chléb je jen ze žita. Naopak, většina žitných chlebů obsahuje značné množství pšeničné mouky, takže je nezbytné pečlivě číst popis výrobku. A pozor také na pečivo zabalené v ochranném obalu – vždy obsahuje chemii pro udržení trvanlivosti. Dávejte tedy přednost čerstvému, nebalenému pečivu.
Tento chléb je velice rychlý, jednoduchý a chutný. Nejsou potřeba žádné velké přípravy ani není nutné čekat na kynutí – zhruba za jeden a půl hodiny budete mít chléb hotový, upečený, včetně přípravy, takže vážně rychlovka, která tím ale není ošizena na chuti.
Ingredience:
550 g hladké mouky
60 g másla
200 ml podmáslí
200 ml piva světlého
2 ks vajec
1 balení kypřicího prášku
1 lžička jedlé sody
1 a půl lžičky soli
2 lžíce cukru
2 lžíce kmínu
Postup:
Ve větší míse promíchejte všechny sypké ingredience, přidejte změklé máslo a zapracujte. Přidejte zbylé suroviny a důkladně propracujte. Mělo by vám vzniknout řidší, ale ne tekuté těsto, to přendejte na podsypaný vál a ještě několik minut důkladně zpracovávejte. Mezitím si vyhřejte troubu na 180 °C. Nyní vás nečeká žádné čekání, až těsto vykyne, rovnou ho vytvarujte do tvaru bochníku a přendejte do skleněné zapékací mísy, kterou můžete vymazat trochou sádla. Nechcete-li, aby vám chléb rozpraskal, je dobré ho seshora na několika místech mírně naříznout. Vložte do vyhřáté trouby a pečte asi 70 minut. Před vyjmutím z trouby ještě chléb zkontrolujte špejlí, zda je skutečně upečený a již se nelepí. Nechte vychladnout a můžete konzumovat.
V knížce Všechno je dobré mám sice ještě informace o chlebu kvasnicovém, ale pokud člověk začne zvládat kváskový, tak už se mu zpátky nechce. Kvašený chléb je lépe stravitelný. Kvašení je delší proces než kynutí pomocí kvasnic, tudíž složky zrna jsou lépe rozložené a tedy i stravitelnější. Chuť a konzistence je také neskonale lepší.
Rychlá polévka, při níž využijeme cenné suroviny, je současně i zdravá.
Nestává se to často, ale i sebechutnější chléb může občas zbýt. Protože domácí chléb peču z kvalitních surovin, jako je špaldová mouka, určitě využiji i zbylý chléb.
V předstihu (nejlépe večer) kousky chleba namočím asi do dvou litrů vody. Na lžíci olivového oleje nebo másla dám zpěnit na kostičky nakrájenou cibulku. Nastrouhám kousek mrkve, celeru, petržele. Zeleninu s cibulkou lehce orestuji, až voní. Přidám chléb i s vodou, v níž se namáčel. Osolím bylinkovou solí. Rozvařím. Rozmixuji ponorným mixérem. Přiliju ve studené vodě rozmíchaný biobujón (1-2 lžičky). Krátce povařím. Ochutím čerstvě mletým pepřem. Na talíř dám nasekanou petrželku a přeliji polévkou. Každý si může polévku ochutit dle svého citrónem nebo umeoctem.
Vylepšená chlebová polévka
Do polévky můžeme přidat zakysanou smetanu nebo jogurt.
Usmažíme vajíčka a dáme je do talíře, kam budeme polévku servírovat.
Do polévky dáme podušené houby.
Při vaření použijeme též sušený zázvor - polévka bude pikantnější.
Při vaření použijeme čerstvý libeček. Polévka bude „masovější“.
Hanka Synková, poradkyně zdravého životního stylu autorka 5 knih o výživě, např. „Všechno je dobré“
Koláč je druh kulatého pečiva, který se připravuje pečením. V závislosti na připravovaném druhu může být zhotoven z různých druhů těsta. Koláčem se nazývají buď menší drobné kousky pečiva s náplní či bez ní, nebo velký plát těsta s náplní, která může být sladká nebo slaná. V Čechách se nejčastěji jako koláč označuje menší kruhové pečivo, které má ve svém středu sladkou náplň (makovou, tvarohovou, ořechovou, marmeládovou a podobně). Tradiční české koláčky se používají na vesnicích během posvícení jako sváteční pohoštění anebo při významných událostech (například svatba). Jsou většinou malé, s průměrem nepřesahujícím 8 cm, a pouze s jedním druhem náplně a posypané sladkou drobenkou či cukrem. Pečou se z kynutého těsta. Na Moravě se nejčastěji podávají velké kruhové koláče. V některých oblastech mají krajové názvy, například na Valašsku se pečou takzvané frgály, o velikosti přibližně 25 centimetrů v průměru. Jsou z kynutého těsta a plní se nejčastěji povidly z jablek, hrušek či švestek.
Recept na tradiční český koláč
Ingredience: 500 g hladké mouky, 100 g másla, 100 g cukru krupice, 42 g droždí, 200 ml vlažného mléka, 4 žloutky, 1 vejce na potření, 1 balíček vanilkového cukru, kůra z 1 citronu, muškátový oříšek, rozinky na ozdobení
Ingredience na tvarohovou náplň: 250 g měkkého tvarohu, 100 g moučkového cukru, 1 balíček vanilkového cukru, 1 vejce
Ingredience na povidlovou náplň: 200 g povidel, 50 ml rumu, 1 lžička mleté skořice
Postup: Droždí rozmícháme s polovinou vlažného mléka, lžící krupicového cukru, lžící hladké mouky a necháme na teplém místě vzejít kvásek. Zbylý krupicový cukr, hladkou mouku, vlažné mléko, žloutky, vanilkový cukr, nastrouhanou citronovou kůru, špetku nastrouhaného muškátového oříšku i kvásek promícháme, přidáme rozpuštěné vlažné máslo a vypracujeme vláčné řidší těsto, které necháme na teplém místě 30 minut kynout. Těsto znovu zlehka propracujeme, necháme 30 minut kynout a pak ho rozdělíme na 20 dílků, ze kterých vyválíme kuličky, naskládáme je dostatečně daleko od sebe na plech a necháme opět kynout asi 15 minut, nakonec každou kuličku vytvarujeme na placičku s prohlubní uprostřed. Tvaroh smícháme s moučkovým cukrem i vanilkovým cukrem, povidla rozmícháme se skořicí i rumem a koláčky střídavě naplníme povidly, tvarohem, ozdobíme rozinkami, dáme do trouby a pečeme při 180 °C dozlatova asi 15 minut, hotové přendáme na kovovou mřížku a necháme vychladnout.
Sladké pečení z kvásku
Ingredience na těsto: 400 g kvásku, 400 g hladké mouky (může být bílá
Švestky patří mezi nejvíce zavařované druhy ovoce. Oblíbené jsou především jako kompot nebo povidla – a ta jdou připravit i v troubě nebo v remosce.
Při zavařování švestek by se mělo dodržet několik základních pravidel – plody musí být samozřejmě kvalitní, nepomačkané; nálev se do sklenic k švestkám přidává vychladlý; švestky se před vložením do sklenic propíchají dřevěným párátkem (plody budou lépe vstřebávat cukr a slupky nepopraskají); zavařování trvá 15 až 20 minut v teplotě 85 °C.
Ingredience: 2 kg švestek bez pecek, 1 l vody, 400 g pískového cukru,2 tyčinky skořice, citrónová kůra, 4 lžíce citrónové šťávy, 4 lžíce rumu, 4 hřebíčky, 3–4 celé kousky badyánu
Technologický postup: Švestky, které chcete použít do kompotu, by měly být bez vad (bez zvrásnění, plísně, hniloby). Švestky proto pečlivě vybírejte. V následujícím kroku pak švestky důkladně operte ve studené vodě a vypeckujte. Na plotnu postavte hrnec, do něhož nalijete 1 l vody, vysypete 400 g pískového cukru a vložíte 2 tyčinky skořice, citrónovou kůru, šťávu, hřebíček a rum. Gurmáni mohou zaměnit hřebíček za badyán. Vše dobře svařte (minimálně 10 minut) a následně nechte vychladnout. Mezitím si důkladně omyjte kompotové sklenice a víčka. Nechte je okapat, případně je vytřete do sucha a připravte na plnění švestkami. Suché a čisté sklenice naplňte vypeckovanými švestkami. Sklenice naplněné švestkami zalijte vychlazeným nálevem. Vrchní část sklenic otřete, přiložte víčko a důkladně uzavřete. Pomoci si můžete i speciálním víčkovačem. Zavíčkované sklenice postavte vedle sebe do plechového pekáče, kam následně vlijte studenou vodu do výšky cca 2 cm ode dna. Pekáč potom i se sklenicemi vložte to trouby předehřáté na 175 °C a zavařujte do té doby, dokud se ode dna sklenice nezačnou uvolňovat bublinky, což trvá přibližně 40 minut. Troubu pak vypněte a sklenice se švestkami nechte vychladnout.
Maso očistěte, omyjte a osušte. Nakrájejte na tenčí plátky. Z grilovacího koření, oleje a prolisovaného česneku si připravte marinádu, kterou potřete jednotlivé plátky. Bůček vložte do remosky a opékejte po obou stranách. Průběžně maso polévejte nebo potírejte zbylou marinádou. Pečte na plný výkon asi 1 hodinu. K takto pečenému bůčku se hodí smažené či vařené brambory, dušená zelenina a různé zeleninové saláty.
Ingredience: 600 g zeleninového leča, 300 g žampionů, 400 g čertovských špekáčků, 300 g maďarského točeného salámu, 2 dl kečupu, 2 dl polotmavého piva
Technologický postup: Do remosky vylijeme ze sklenice lečo. Na něj naskládáme nakrájené žampiony. Pak navrstvíme uzeninu, točený salám rozkrojený na poloviny a špekáčky nařezané jako na oheň. Vše postříkáme kečupem a nakonec zalijeme pivem. Pečeme v remosce. Občas kontrolujeme a obracíme vrstvy, aby se špekáčky nepřipalovaly. Podáváme s chlebem.
Jako toust (toast) se označují plátky bílého chleba a pšeničné veky opečené na elektrickém opékači, na grilu nebo na pánvi.
Při přípravě toastů (či toustů) se plátek chleba opeče nebo griluje a následně se obloží různými surovinami, případně se již obložený toast jen lehce zapeče. U toastů dominuje světlý chleba.
Recept na toastový chléb
Ingredience: 250 g hladké pšeničné mouky, 150 g plnotučného mléka, 26 g rozpuštěného másla, 20 g cukru, 1 vejce, 5 g soli, 3 g instantního droždí
Technologický postup: Začněte ve velké míse se všemi sypkými surovinami – prosejte mouku, přidejte cukr, sůl, kvasnice a pečlivě promíchejte. Udělejte v mouce důlek a přidejte do něj máslo, mléko a vejce. Poté všechno smíchejte vařečkou (nebo hákem v robotu), dokud vám nevznikne velká lepivá koule. V robotu pak můžete pokračovat v míchání hákem při střední rychlosti, dokud nebude těsto víc hebké a dokud se nezačne odlepovat od stěn mísy. Pokud na to půjdete rukama, vyklopte si základní lepivou hmotu na pomoučený vál a těsto hněťte a překládejte ručně tak dlouho, dokud nebude dostatečně hladké (cca 10 poctivých minut). Správně uhnětené těsto lepí, jen když do něj zaboříte prst. Na povrchu je ještě trochu vlhké, vláčné a rozhodně nesmí připomínat pružný suchý tenisák. Pokud je těsto stále lepivé, můžete si samozřejmě pomoci moukou. Pro první kynutí si připravte mísu a uvnitř ji vymažte trochou oleje. Těsto do ní dejte, jednou dvakrát otočte, zakryjte potravinovou fólií a dejte na teplé místo kynout. Cílem je, aby těsto přibližně zdvojnásobilo svůj objem. Zabere to něco přes hodinku. Po prvním kynutí těsto vyndejte a pěkně z něj pěstí vymačkejte většinu nabytého objemu. Těsto je potřeba na formu správně vytvarovat, proto si z něj při mačkání zkuste udělat obdélník, nebo alespoň placku, která k němu nemá úplně daleko. Aby vám chlebík krásně vyběhl (při kynutí i při pečení), je potřeba využít jedné „tvarovací finty“, při níž těsto postupně napínáte na povrchu. Zní to složitě, ale jde jen o to přehnout několikrát okraje tak, aby se pěkně vyboulily, a pak utěsnit vzniklý svár. Formu si vymažte olejem a zárodek bochníčku do něj uložte ke druhému kynutí (tentokrát pod utěrkou). Cílem je opět dostat se zhruba na dvojnásobek objemu. V půli druhého kynutí už můžete pomalu roztápět troubu na 180 °C. S nakynutým těstem je teď už potřeba opravdu opatrně. Poslední finální úprava spočívá v potření povrchu těsta vajíčkem pro krásnou barvu a lesk. Jakmile bude teplota tak akorát, dejte bochník do středu trouby. Peče se asi 45 minut, klíčová je však vnitřní teplota 87 °C, kt
