Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

KVĚTINA MARANTA

Obsah

Maranta arundinacea

Maranta arundinacea je latinský název pro marantu třtinovou.

Zdroj: Maranta běložilná

Diskuze

V diskuzi KALA KVĚTINA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Havel.

Potřebuji poradit proč kaly nekvetou? děkuji

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Kala květina pěstování

Maranta třtinová

Maranta třtinová roste v západní Indii a tropické Americe, kvete v červenci a srpnu. Má drobounký bílý květ. Patří mezi trvalky. Pod zemí vytváří článkovitý oddenek, který je po převaření jedlý. Lodyhy dorůstají výšky 1–3 m. Střídavé vejčité listy jsou charakteristické zduřením mezi řapíkem a čepelí, vyznačují se zajímavou barevnou kresbou. Důležité je dopřát rostlině vysokou vzdušnou vlhkost.

Zdroj: Maranta běložilná

Poradna

V naší poradně s názvem DENDROBIUM NOBILE PŘESAZOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.

Dobrý den mám problém nevím jak mám přesadit tuto orchidej,má od stonku kořeny s výhonkama.Děkuji:)

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Pokud jsi tak šikovná, že máš u své orchideje nové výhonky, tak jim nech narůst alespoň 3 listy a pak je odděl od matky i s nekolika kořeny a zasaď do nového substrátu. Pokud se ti tam květina už teď nevejde, tak ji přesaď už teď i s těmi výhonky do větší průsvitné plastové nádoby do substrátu pro orchideje. A počkej až se vše rozroste. Potom to rezesaď.

Zdroj: diskuze Dendrobium nobile přesazování

Maranta calathea

Rostlina Calathea je příbuzná s rody Maranta, Ctenanthe a Stromanthe. Tyto rostliny jsou si tak podobné, že bývá často jedna s druhou zaměňována. Ve své domovině Calathea tvoří hustý podrost ve stínu vysokých stromů deštných pralesů. Je to keříkovitá rostlina s jednoduchými stonky, na nichž rostou poměrně široké listy v nejrůznějších kresbách. Patří mezi rostliny náročnější na pěstování. Vyžaduje zvýšenou vlhkost a v období růstu teploty okolo 20 °C. Ideální je pro pěstování skleník nebo prosklená vitrína.

Zdroj: Maranta běložilná

Poradna

V naší poradně s názvem ORCHIDEJ NA ORCHIDEJI-A CO DÁL? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.

Dobrý den, na stonku po odkvětu mi vyrašila nejdříve menší odnož orchideje, poté mi z hlavní rostliny začal růst stonek nových květů. Avšak vyrostl jen do výše 11cm a konec. Žádné květy. Květina zůstala takto asi 4-5 měsíců a nedávno se šíleně rychle začala zvětšovat ta odnož nahoře a asi před 10 dny jsem si všiml, že vyhání stonek na květ. Říkám si, jestli to není počasím. V dnešních dnech je slunečno, rostlina je na okně, možná je to poslední záchvěv přírody.
Je to běžné?
Nebo:je to běžná anomálie?
Nový stonek je dlouhý už 6cm.
Co s tím, až(pokud)to vykvete? Udrží ten spodní stonek horní aplégr, jehož listy jsou v současnosti 3ks a největší má už 19cm? Je to v podstatě samostatná rostlina. Ale kdykoliv jsme podobné doma dali od hlavního stonku a pokusili ji pěstovat, tak zašla.
Na 99% jde o phalaenopsis ale nejsem odborník.

Budu rád za jakoukoliv informaci, recenzi,názor
A pokud by se někdo chtěl problémem zaobírat důkladněji, pokusím se poslat foto.

S díky Petr

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .

Vaše orchidej takto reaguje na zkracující se dny. Když je denní doba delší než noc (typicky v létě), tak roste, a když se den zkrátí a tma je delší, tak rostlina nasazuje na květ (typicky podzim a jaro). To, zdali zvládne dokončit násadu až do vykvetení, již záleží na místních pěstebních podmínkách - méně vláhy do kořenů, větší vzdušná vlhkost, nižší teplota, méně hnojiva s omezeným dusíkem, atd.
Až bude mít odnož vlastní kořeny, tak ji můžete odříznout, ránu zasypat dřevěným uhlím a zasadit ji samostatně do substrátu pro orchideje.

Zdroj: diskuze Orchidej na orchideji-a co dál?

Maranta choroby

Mezi nejznámější škůdce, kteří mohou rostlinu napadnout, patří svilušky, třásněnky, mšice a červci. Pokud jsou špičky listů hnědé a zaschlé, je nejspíše vzduch příliš suchý, proto musíme rosit listy. Nedostatečná zálivka rostliny se projeví pokroucenými a skvrnitými listy. Pokud jsou listy popálené a ztrácejí barvu, musíme rostlinu přemístit, jelikož má příliš slunečního záření. Opad listů zase svědčí o příliš suchém vzduchu.

Zdroj: Maranta běložilná

Diskuze

V diskuzi KVĚTINA KALA PĚSTOVÁNÍ V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Draha Pokorna.

Dostala jsem loni v listopadu kalu tmavomodrou až do fialova k narozeninám v květináči. Krásně kvetla ale běhemdvou měsíců asi ztratila listy a zůstala tak. Nevěděla jsem co dál, protože nemám žádné zkušenosti s pěstováním kali. Tak jsem ji přesadila do věšího květináčku a sem tam zalila.Teď ale běhemměsíce a půl narostli nové listy pěkné, ale začínají mít hnědé fleky a nevypadá to vůbec hezky.Tak jsem se chtěla někoho z Vás přes meil zeptat co s tím dál mám dělat.Zatím květ není v dohlednu.Květináč má průměr asi 16cm,cibulka tak8cm.Za případné rady velice děkuji Pokorna draha

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Květina kala pěstování v květináči

Maranta květ

V létě se objevují na této rostlině bílé nevýrazné květy. Květy jsou uspořádány po 2 a každý pár je podepřen listenem, páry květů často skládají vrcholičnaté květenství. Květy jsou výrazně nesouměrné. Okvětí je rozlišeno na kalich a korunu. Kališní lístky jsou 3, jsou volné. Koruna se skládá ze 3 lístků, které jsou na bázi srostlé v krátkou trubku, jsou nestejné, jeden z lístků je delší a kápovitý.

Zde můžete vidět, jak vypadá květ maranty.

Zdroj: Maranta běložilná

Rostlina maranta

Tyto nízké, poléhavé rostliny pocházejí z tropické Ameriky. Jméno maranta dostala po italském botanikovi Bartolomeo Marantim. Maranty mají jasně zelené, sametové listy, široce vejčitého tvaru, s velkými, bělavými skvrnami. Vyžadují rozptýlené světlo a denně rosit na list. Teplotu udržujte minimálně 18 °C, neměla by pod tuto hranici klesnout. Ideální teplota je kolem 25 °C. V zimním období pak minimálně 14 °C. Rostliny zaléváme 2–3krát do týdne, v zimě pak stačí jednou. Substrát ovšem nesmí být přemokřený, neboť kořeny mohou zahnívat v důsledku vytlačení kyslíku vodou, ale také nesmí nikdy vyschnout. Ve vegetačním období hnojíme vícesložkovým tekutým hnojivem pro zelené pokojové rostliny cca jednou za 14 dnů. Maranty vyžadují lehký, kyprý, humózní a propustný substrát.

Zdroj: Maranta běložilná

Jak rozmnožit marantu

Marantu přesazujeme každé nové jaro. Množíme právě v tomto období, a to rozdělením trsů při přesazování. Květináče se přikryjí polyetylénovým sáčkem a umístí na teplé stanoviště, dokud rostliny nezakoření. Další možností množení rostliny je řízkováním vrcholovými řízky. V případě, že množíte sami doma, stačí řízky ponořit do vody, kde „začas“ zakoření.

Zdroj: Maranta běložilná

Eustoma v květináči

Ačkoli hlavní význam má jícnovka jako řezaná květina, byly šlechtěním získány i odrůdy s nízkým vzrůstem, vhodné pro pěstování v květináčích.

Zdroj: Eustoma

Maranta leuconeura

Tato velice pomalu rostoucí rostlina v noci svinuje listy, jako by spala. Pochází z tropických deštných lesů Střední a Jižní Ameriky. Vyhovuje jí světlé stanoviště bez přímého slunce, a to především v zimě. Na příliš světlém stanovišti rostlině blednou listy. V létě zaléváme 2x až 3x týdně, v zimě stačí jen 1x týdně. Když rostlině nezajistíme dostatečnou zálivku, listy odspodu zežloutnou anebo se objeví skvrny. Vysoká vzdušná vlhkost je pro tuto rostlinu velice důležitá, proto jí dopřejeme každodenní rosení. V období růstu hnojíme jednou za 14 dní standardním tekutým hnojivem, v zimě stačí jednou za měsíc. Tato teplomilná rostlina uvítá běžnou pokojovou teplotu kolem 20 °C, teplota by však nikdy neměla klesnout pod 10 °C.

Zdroj: Maranta běložilná

Jedovatost

I když je lopatkovec skutečně krásná květina, je bohužel jedovatý. Konkrétně listy jsou pro lidi i zvířata velmi toxické, a proto je držte dál od dětí i domácích mazlíčků.

Zdroj: Lopatkovec

Květy dětem

Květy tedy můžete dát i dětem, především těm, které kašlou a kýchají nebo které mají zanesené dutiny, zkrátka těm, které se zrovna potýkají s virovým nebo bakteriálním onemocněním, zejména se zánětem průdušek. Květy nejsou tak ostré, a když se dají do salátu nebo na chléb s máslem, dětem křenová palčivost opravdu nevadí.

Zdroj: Květina nejen do vázy

Léčivé účinky

Účinky jsou pozitivní. Křen obsahuje fytoncidní látky, které ničí bakterie. Také povzbuzuje žaludeční a střevní činnost a rozpouští hleny. Křen pomáhá také při únavě a v rekonvalescenci, neboť obsahuje hodně vitaminu C. Křen je dobrý pomocník, ale i u něj platí - všeho s mírou!

Hanka Synková, poradkyně zdravého životního stylu

autorka 5 knih o výživě, např. „Všechno je dobré“.

Zdroj: Květina nejen do vázy

Kroton v křížovkách

Název této rostliny se často objevuje i v křížovkách. Otázka: Kroton na 5 písmen – odpověď: Ladel, otázka: Ladel na 6 písmen – odpověď: Kroton, otázka: Pokojová květina na 6 písmen – odpověď: Kroton, otázka: Jedovatá indická rostlina na 6 písmen – odpověď: Kroton.

Zdroj: Kroton

Křen nejen k ovaru

Amoratia rusticana aneb křen selský, anglicky Horseradish, znáte spíše jako přílohu k ovaru, tedy jako kořen.

Ten musíte očistit, nastrouhat. Květ tyto procedury nepotřebuje. Pokud byste si nějaký ten kořen dali do květináče na balkón či na parapet, můžete křen pěstovat a mít ho po ruce. Až vám vykvete, zkuste ochutnat i jeho květy. Mateřskou rostlinu nezapřou; příjemně voní i chutnají po čerstvě nastrouhaném křenu. Jsou ale jemňoučké.

Zdroj: Květina nejen do vázy

Marantovité

Z marantovitých se vám bude líbit třeba maranta, kalatea, ktenante či stromanthe.

Maranta (Maranta)

Dekorativní listy této rostliny mají na svrchní straně výrazné červené žilkování, po rubu jsou temně purpurové. Zvláštní jsou tím, že se na noc svinují. Květy nejsou významné. I když se maranta dá pěstovat vyvázaná k mechovému kmínku nebo k malé treláži, obvykle je nízká a poléhavá.

Rostlinu pěstujte po většinu roku v polostínu, na zimu ji raději přesuňte na stanoviště s jasným rozptýleným světlem. Příliš jasné světlo má však za následek vadnutí listů a hnědnutí jejich okrajů. Této rostlině vyhovuje normální pokojová teplota, minimálně však 15 stupňů Celsia. Po celou vegetační sezonu marantu vydatně zalévejte a jednou za dva týdny ji přihnojujte standardním tekutým hnojivem. Mezi zálivkami nechte vždy zeminu trochu vyschnout, ale ne úplně. Maranta je rostlina tropických dešťových lesů, která miluje vzdušnou vlhkost. Pěstujete-li ji v teplém pokoji, postavte květináč do misky s navlhčenými oblázky a často roste. K rosení používejte pokud možno dešťovou vodu, která na listech nezanechává stopy. Marantu můžete množit na jaře dělením velkého trsu nebo v létě řízkováním. Použijte zeminu na půdní bázi.

Zde si můžete prohlédnout tuto velmi dekorativní pokojovou rostlinu: maranta foto.

Kalatea (Calathea)

Krásně skvrnité listy kalatey vyrůstají na dlouhých stopkách téměř vertikálně, díky čemuž vynikne kresba na jejich spodní straně. Kromě nádherné barvy listů vás jistě okouzlí i nápadné oranžové květy (viz odkaz na fotografie níže). Kalatea dorůstá obvykle do výšky 35 cm.

Vyžaduje polostín a celoroční teplotu mezi 15 až 25 stupni Celsia. Hojně kalateu zalévejte a v době vegetace přihnojujte dvakrát měsíčně tekutým standardním hnojivem. V zimě zálivku omezte. Vysoká vzdušná vlhkost je nezbytná i u této rostliny. Květináč postavte do misky s vlhkými oblázky a kalateu často roste, nejlépe dešťovou vodou.

Na těchto fotografiích můžete obdivovat krásu kalatey: kalatea foto.

Ktenante (Ctenanthe)

Ktenante je stejně jako všechny marantovité rostliny velmi náročná. Odměnou za péči vám však budou její krásně zbarvené listy, které rostou na vzpřímených stoncích a mají velmi zajímavé zbarvení (viz odkaz na fotografie níže). Ktenante dorůstá většinou do výšky 60 až 80 cm. Za dobrých podmínek i do výšky 1 metru.

Právě zelenolisté druhy ktenante jsou vhodné do tmavších zákoutí. Celoročně těmto rostlinám vyhovuje pokojová teplota. Přes zimu však snesou i nižší teploty (kolem 15 stupňů Celsia). Nemají však rády výraznější změny teplot během dne. Vyžadují vysokou vzdušnou vlhkost, nesnáší přímé slunce. Přes léto vyžadují pravidelnou zálivku (nejlépe měkkou, odraženou vodou), je třeba udržovat zeminu stále mírně vlhkou. Přes zimu zalévejte mírněji, před zálivkou může zemina mírně vyschnout. Přihnojujte na jaře a v létě jednou za 14 dní slabším roztokem tekutého hnojiva. Přesazujte každé dva roky na jaře, nejlépe do plošších květináčů. Zemina by měla být lehká a propustná. Vhodná je směs rašeliny a listovky nebo směs určená pro azalky.

Zde několik fotografií této pokojové rostliny: ktenante foto.

Stromanthe (Stromanthe)

Stromanthe je keříkovitá rostlina s krásně zbarvenými oválnými listy. Tmavozelené čepele s méně nápadnou kresbou vyrůstají na vínově červených listových stopkách. I spodní strana listu je vínově červená. Rostlina dorůstá do výšky kolem 70 cm. Není to rostlina vhodná pro nezkušené pěstitele.

Stromanthe má ráda lehký polostín a je teplomilná. Druhy se zdobnými tříbarevnými listy potřebují intenzivnější osvětlení. V létě je pro tuto rostlinu optimální teplota 20 až 30 °C, v zimě 18 až 20 °C. V jakémkoliv ročním období je však její minimum 18 °C, je citlivá na průvan a na prudké poklesy teploty. V zimě ji nedávejte do blízkosti oken. Zálivka musí být přes léto vydatná, v zimě jen mírná, avšak vždy musí být zálivková voda měkká a odražená. Vzdušná vlhkost musí být vysoká (až 90 %), nezbytné je tedy pravidelné rosení listů. Často se květináč umísťuje na misku s mokrými oblázky a obkládá rašeliníkem, který se také pravidelně rosí. Stromanthe od března do srpna přihnojujte každé dva týdny poloviční dávkou tekutého hnojiva pro pokojové rostliny okrasné listem. Pozor, rostlina je citlivá na nedostatek, ale i na nadbytek hnojiva. Přesazujte ji každoročně na jaře. Množit ji můžete dělením při přesazování.

Zde si můžete prohlédnout fotografie této pokojové rostliny: Stromanthe foto.

Zdroj: Pokojové květiny do stínu

Květina vánoční hvězda

Vánoční hvězda je rostlina pocházející ze střední Ameriky, pravděpodobně z Mexika. Její druhé známé jméno, poinsettie, odvozuje svůj původ od příjmení prvního velvyslance USA v Mexiku Joela Robertse Poinsetta, který vánoční hvězdu do Spojených států přivezl roku 1825. Rostlina patří do čeledi pryšcovitých a jde o keřík či stromek dosahující většinou výšky 0,6 až 4 m. Rostlina mívá tmavozelené listy, které dorůstají délky 7–16 cm. Červeně zbarvené horní listové růžice, které však mohou mít i oranžovou, světle zelenou, smetanovou, růžovou, bílou či mramorovou barvu, jsou právě kvůli barvě často zaměňovány za okvětní lístky, ale ve skutečnosti jsou to pravé listy této rostliny. Barva se na vrchních listech tvoří díky tomu, že jde o rostlinu krátkodenní, což znamená, že pro změnu barvy vyžaduje tmu (alespoň 12 hodin vcelku minimálně 5 dní v řadě). Zároveň však rostlina potřebuje pro dosažení jasné barvy dostatek světla. Květy poinsettie jsou velmi nenápadné a nepřitahují opylovače. Plodem je kulatá tobolka. I když se jedná o „trvalku“, většinou se pěstuje pouze sezonně.

Zdroj: Vánoční hvězda

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Hanka Synková

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Jana Válková


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP