Stonky této rostliny dorůstají více než 3 metrů, je-li o ně dobře pečováno, a tak potřebují neustálou oporu. Květina většinou roste ovinuta do věnce (odtud její český název). Kvete nejčastěji v létě, a to po několik týdnů. Její sněhobílé voskovité květy nádherně voní. Na dlouhých stoncích nese lesklé tmavě zelené kožovité listy.
Pro Stephanotis (Stephanotis floribunda) čili věncovec jsou charakteristické silně vonné bělostné květy ve tvaru hvězdiček, velmi podobné květům jasmínu. Však Angličané mu podle toho také začali říkat madagaskarský jasmín. Stephanotis je totiž rostlina původem z Madagaskaru. Můžete se však setkat i s označením Marsdenia floribunda, které patří téže květině. Věncovec by se dal označit také za květinu nevěst, neboť velmi často jsou to právě jeho květy, které zdobí svatební kytice.
Něžný Stephanotis je stejně jako vonné gardénie velice choulostivý na změnu stanoviště. Stačí, když ho při mytí oken nepostavíme na původní stanoviště a v téže pozici ve směru ke slunci, a rostlina velmi záhy zareaguje odpadáváním poupat. Pomoc je však v tomto případě jednoduchá. Je-li nutné květináčem hýbat, označíme si přesně předem jeho pozici značkou na květináči.
Věncovec je liána dlouhá 2,5–6 m, se vstřícnými řapíkatými listy. Jeho kožovité oválné, leskle tmavozelené a až 9 centimetrů dlouhé listy mají krátké řapíky, jsou stálezelené a podobají se listům fíkovníku pryžodárného. Mají výraznou světlou centrální žilku. Kvete v červnu až v září. Něžné bílé trubkovité květy na sebe poutají pozornost již z dálky svou čarovnou vůní. Vejčité kališní lístky jsou odstálé. Květenství vypadá jako dlouhá bílá korunní trubka květů s pěti korunními cípy, květy jsou široké do 3 cm, dlouhé do 5 cm. Zralé měchýřky obsahují jemná a křehká vlákna.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJ NA ORCHIDEJI-A CO DÁL? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den, na stonku po odkvětu mi vyrašila nejdříve menší odnož orchideje, poté mi z hlavní rostliny začal růst stonek nových květů. Avšak vyrostl jen do výše 11cm a konec. Žádné květy. Květina zůstala takto asi 4-5 měsíců a nedávno se šíleně rychle začala zvětšovat ta odnož nahoře a asi před 10 dny jsem si všiml, že vyhání stonek na květ. Říkám si, jestli to není počasím. V dnešních dnech je slunečno, rostlina je na okně, možná je to poslední záchvěv přírody.
Je to běžné?
Nebo:je to běžná anomálie?
Nový stonek je dlouhý už 6cm.
Co s tím, až(pokud)to vykvete? Udrží ten spodní stonek horní aplégr, jehož listy jsou v současnosti 3ks a největší má už 19cm? Je to v podstatě samostatná rostlina. Ale kdykoliv jsme podobné doma dali od hlavního stonku a pokusili ji pěstovat, tak zašla.
Na 99% jde o phalaenopsis ale nejsem odborník.
Budu rád za jakoukoliv informaci, recenzi,názor
A pokud by se někdo chtěl problémem zaobírat důkladněji, pokusím se poslat foto.
S díky Petr
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Vaše orchidej takto reaguje na zkracující se dny. Když je denní doba delší než noc (typicky v létě), tak roste, a když se den zkrátí a tma je delší, tak rostlina nasazuje na květ (typicky podzim a jaro). To, zdali zvládne dokončit násadu až do vykvetení, již záleží na místních pěstebních podmínkách - méně vláhy do kořenů, větší vzdušná vlhkost, nižší teplota, méně hnojiva s omezeným dusíkem, atd.
Až bude mít odnož vlastní kořeny, tak ji můžete odříznout, ránu zasypat dřevěným uhlím a zasadit ji samostatně do substrátu pro orchideje.
Rostlina miluje zvýšenou vlhkost vzduchu, bez které jinak neprospívá. Květináč tedy postavíme do misky s vlhkými oblázky. Jinak listy pravidelně rosíme nevápnitou vodou.
Věncovec má rád světlé a vzdušné místo, ale ne přímé polední slunce. Jakmile začnou rašit výhony, vydatně zaléváme odstátou vodou. Aby však vyzrály, zálivku omezíme. Rostlina miluje zvýšenou vlhkost vzduchu, bez které jinak neprospívá. Květy však neroste! Od jara do léta přihnojujte každých 14 dní standardním tekutým hnojivem. Pak pomalu hnojení omezte. Ideální je běžná pokojová teplota, v zimě by teplota neměla klesnout pod 12 °C.
Množíme vrcholovými stonky, které vyrostly již minulý rok. Než zasadíme výhonek do květináče se substrátem, ještě jej ponoříme do stimulátoru, aby lépe zakořenil. Květináč přikryjeme igelitovým sáčkem, zajistíme tím výhonku teplo a vlhko.
Věncovec vyžaduje oporu, nesnáší přemisťování a příliš vysoké teploty, pak nekvete. Vysazujte vždy do propustné, výživné zeminy, smíchané s pískem. Pokud rostlina nasazuje květy, s květináčem nehýbejte a ani ho neotáčejte. Poupata by mohla začít padat.
Ořezávání rostliny probíhá během ledna a února, protože se začínají objevovat květy na nových výhoncích. Až se objeví první pupeny, tak s květinou už nijak nemanipulujte. Je háklivá na změny teplot a stanoviště.
Mladé rostlinky mají přesazování rády a dobře ho snášejí. Proto je přesazujte každý rok, a to nejlépe v únoru před vyrašením výhonů. Starší rostliny přesazujte každé dva roky.
Stephanotis ohrožují především svilušky, mšice a štítenky. Hlavně při teplém přezimování.
Ve svém příspěvku KVĚTINA KALA PĚSTOVÁNÍ V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Draha Pokorna.
Dostala jsem loni v listopadu kalu tmavomodrou až do fialova k narozeninám v květináči. Krásně kvetla ale běhemdvou měsíců asi ztratila listy a zůstala tak. Nevěděla jsem co dál, protože nemám žádné zkušenosti s pěstováním kali. Tak jsem ji přesadila do věšího květináčku a sem tam zalila.Teď ale běhemměsíce a půl narostli nové listy pěkné, ale začínají mít hnědé fleky a nevypadá to vůbec hezky.Tak jsem se chtěla někoho z Vás přes meil zeptat co s tím dál mám dělat.Zatím květ není v dohlednu.Květináč má průměr asi 16cm,cibulka tak8cm.Za případné rady velice děkuji Pokorna draha
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ema.
Ve svém příspěvku (STEPHANOTIS)VĚNCOVEC KVĚTNATÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Dobrý den, mohla bych se zeptat, jestli je Věncovec květnatý vhodný do domácího prostředí a jestli má vůni pořád, nebo jen nějakou dobu? Popř. prosím cenu a jaké by bylo nejvhodnější hnojivo.A teda tu cenu jestli byste mi řekl, i toho hnojiva.
Děkuji Raptová Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kolopejka ve volné přírodě roste v horách na severní části ostrova Madagaskar. Tato keříkovitá rostlina má sukulentní listy s ozubeným lemem. Květenství se skládá z drobných trubkovitých květů bílé, žluté, červené, růžové, fialové nebo oranžové barvy. Kvete po celou část roku. Existuje více druhů této rostliny, které se od sebe liší květem. Kvete v průběhu celého roku. Obsahuje jedovaté šťávy, které po požití mohou podráždit žaludek. Květy nevoní. Kolopejka je krátkodobá květina, kterou většinou odstraňujeme poté, co přestane tvořit květy.
Pěstování: Rostlina vyžaduje dostatečně světlé stanoviště, bez přímých slunečních paprsků v poledne. Vyhovuje jí běžná pokojová teplota, v zimě má ráda minimum 10 °C. Po celý rok zaléváme mírně. Zaléváme vždy tehdy, když substrát vyschne. Svěšené listy jsou příčinou vydatné zálivky. Rostlina snáší suchý vzduch. Rosení jí nesvědčí. Hnojíme v době květu jednou za měsíc. Množení je možné stonkovými nebo vrcholovými řízky, které můžeme zasadit rovnou do země. Při teplotě půdy 20 °C dobře zakořeňují. V případě, že chceme rostlinu uchovat pro příští rok, přesazujeme ji vždy po odkvětu do rašelinového substrátu s příměsí písku. Přelitím může rostlina začít hnít.
Ve svém příspěvku JAK PĚSTOVAT VĚNCOVEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Prosím o radu.Proč mi na věncovci někdy žloutnou listy.Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaromír Chytil.
Koupil jsme si věncovec a potřebujeme poradit na jaké okno, myšleno podle světových stran, je nejlépe rostlinu umístit a taky , kde přes léto. Máme ho v polostínu, opadávají nám květy - něco je špatně . Děkuji za odpověď - Chytil, Valašské Meziříčí
Anturie je typicky skleníková rostlina. Velmi dobře se však také pěstuje v interiéru jako dekorativní pokojová květina. Anturie je vzpřímená rostlina s krátkým kmínkem s listy, které mají různé tvary a jsou kožovité. Anturie se pěstují pro svůj dekorativní toulec. Mladé anturie rostou pomalu, ročně vytvoří dva až tři listy. Stanoviště by měla mít anturie světlé, ale chráněné před přímými letními slunečními paprsky. Aby se mohla rostlina v celé své kráse rozvinout, musí být umístěna v interiéru, kde neklesne teplota pod 20° Celsia. Optimální teplota by se měla pohybovat okolo 25° Celsia. Jestliže anturii budeme často vlhčit, bude dobře snášet i blízkost ústředního topení. Vhodnou dobou k přesazování anturie je jaro. Starší květiny přesazujeme jednou za dva až tři roky. Anturie se neletní.
Bakopa nepatří mezi velké květiny, je drobounká a dorůstá do délky maximálně 50 cm. Nejvíce vynikne v závěsných truhlících či květináčích. Bakopa má ráda slunné a teplé místo, je však schopna hojně růst a kvést i v polostínu. Není náročná na pěstování, vyhovuje jí dobře propustná půda. Do jednoho truhlíku o délce 50 cm zasaďte alespoň 4 rostliny. Bakopa sice není mrazuvzdorná rostlina, ale na rozdíl o většiny letniček dokáže odolat i teplotám těsně pod bodem mrazu.
O bakopu se nemusíte příliš starat, rostlina se čistí sama: odkvetlé květy samy opadávají, nemusí se zaštipovat. Častý déšť, nebo naopak sucho mohou vést k tomu, že rostlinu napadnou škůdci. Takto napadené rostliny se ošetřují postřikem proti chorobám, avšak ne vždy se povede bakopu zachránit.
Zálivka a hnojení
Bakopa má ráda větší vlhkost, tedy i častou zálivku, proto vám také zde usnadní práci samozavlažovací truhlík. Aby rostlina vypadala hezky a měla bohaté květy, je dobré ji jedenkrát za týden až 14 dní pohnojit tekutým hnojivem určeným pro balkonové rostliny.
Přezimování
Povede-li se vám bakopu udržet do podzimu vitální a v hezkém stavu, můžete ji zkusit přezimovat. Až rostlina odkvete, seřízněte ji na cca 20 cm, zbavte ji všech suchých listů, aby se nešířily choroby a plísně, a umístěte ji do světlé místnosti, kde se bude teplota pohybovat okolo 10 °C. Zalévejte ji jednou za 14 dní.
Na jaře rostlinu přesaďte do nového substrátu a v dubnu či květnu, kdy už by měla znovu obrážet, ji umístěte ven. Poté se o ni starejte jako v předchozím roce.
Množení
I bakopu můžete množit řízkováním: výhonek seříznete a zasadíte do substrátu vytvořeného ze zeminy a písku. Bakopa se na rozdíl od jiných letniček množí na jaře. V květnu ji pak můžete přesadit do truhlíku a dát ven.
Kopretina je krásná zahradní květina. Existuje mnoho druhů kopretin, jež se liší barvou, velikostí, místem, kde se vyskytují, ale i podmínkami přezimování a léčivými účinky. Kopretiny si možná pamatujete z dětství, kdy rostly v kdejaké zahradě, aniž by se o ně musel kdokoliv starat.
Pěstování kopretin je opravdu snadné. Mají rády slunné místo a mohou se pěstovat v truhlících, nádobách, záhonech i okrasných zahradách. Dále kopretinám vyhovuje substrát bohatý na výživu a vápník, který by neměl být kyselý. Kopretiny se nevysazují jednotlivě, ale ve větších skupinách, a to buď samostatně (z hlediska druhu), nebo s jinými rostlinami.
Zálivka a hnojení
Kopretiny pěstované na zahradách a balkonech vyžadují pravidelnou zálivku (nenechte se ovlivnit tím, že si v přírodě umí poradit i bez naší pomoci).
Přezimování
Kopretiny jsou trvalky, není proto třeba je nějak speciálně připravovat na zimu, ba dokonce je někam stěhovat. Můžete je pouze zakrýt chvojím, to je jediné, co pro ně můžete udělat.
Alespoň jednou za dva roky na jaře dopřejte kopretinám nový substrát.
Množení
Kopretiny můžete snadno množit, a to hned několika způsoby: pomocí semen, řízkováním a oddělením trsu, což se doporučuje nejvíce. Na jaře jednoduše z původní rostliny oddělíte rýčem nebo odtrhnete část trsu, který rovnou zasadíte do nového substrátu.
Vitálka je dobře se větvící, poléhavá, půdopokryvná květina. Snadno se pěstuje a velmi rychle se rozrůstá. Její květy vám mohou připomínat malé slunečnice: mají široký tmavý střed se žlutými nebo oranžovými lístky.
Vitálka vyžaduje slunné stanoviště a propustnou písčitou půdu. Nevadí jí větrné místo, ale nemá ráda mráz. Při výšce 15 až 20 cm se hodí jak do závěsných truhlíků a květináčů, tak na záhony. Květinu nemusíte zbavovat odkvetlých květů, opadají samy. Vitálku obvykle nenapadají žádní škůdci.
Zálivka a hnojení
Vitálka má ráda vlhkou půdu. Pokud však substrát úplně vyschne, rostlině to nijak neuškodí. S hnojením můžete začít hned po zasazení rostlinky do truhlíku či květináče.
Přezimování
Vitálka je jednoletá rostlina, tudíž se nezazimuje.
Množení
Na podzim posbírejte semena, usušte je a v březnu je můžete vysít. Vzešlá semena rozsaďte do květináčků a nechte je za oknem. Do truhlíků je přesaďte v polovině května a poté je můžete přemístit ven.
Všelichu můžete pěstovat jak v truhlíku, tak na záhonu, jedinou podmínkou je slunné místo, které má rostlina ráda. Všelicha se velmi rychle rozrůstá do velkých trsů. Vyhovuje jí dobře propustná univerzální zemina.
Zálivka a hnojení
Všelicha vyžaduje pravidelnou, ale ne nadměrnou zálivku. Nevyhovuje jí totiž ani příliš vlhká, ani vyschlá půda.
Množení
Všelicha se množí vyséváním semen, a to na jaře nebo v létě.
Osteospermum může svým vzhledem někomu připomínat kopretinu, jinému naopak exotickou rostlinu. Tato květina je zvláštní tím, že má v noci a za špatného počasí zavřené květy. Ty dorůstají do velikosti až 12 cm, mají velký střed a jazykové lístky, které mohou mít bílou, žlutou, růžovou, červenou či fialovou barvu. Květy nesou vzpřímené nebo převislé keříky.
Rostlina osteospermum má ráda slunné a teplé místo. Pěstovat ji můžete v truhlících, květináčích i záhonech. Dorůstá do výšky kolem půl metru, avšak není výjimkou, že za dobrých podmínek vyroste i 1 m vysoká rostlina. Ideálním substrátem je písčitá a dobře propustná půda, v níž se nachází velké množství živin. Odkvetlé květy pravidelně zaštipujte, aby nedocházelo k tvorbě semen, což by rostlinu zbytečně vysilovalo a méně by tak kvetla.
Zálivka a hnojení
Zeminu udržujte neustále vlhkou (ani přelitou, ani přeschlou). Až uběhnou 2 týdny od vysazení, začněte ji jedenkrát týdně společně se zálivkou přihnojovat.
Přezimování
Rozhodnete-li se osteospermum přezimovat, seřízněte rostlinu na 30 cm a dejte ji do světlé místnosti s teplotou kolem 10 °C. Jedenkrát měsíčně rostlinu zalijte.
Na jaře osteospermum přesaďte do nového substrátu, přemístěte do místnosti s 18 °C a nechte rostlinu vzpamatovat. Koncem dubna nebo začátkem května můžete květinu umístit ven.
Množení
Osteospermum můžete množit řízkováním (tedy zasazením odříznutého výhonku přímo do substrátu) nebo sběrem a výsevem semen. Semena vysejte v březnu, po naklíčení je dejte do jednotlivých květináčů a nechte za oknem. Ven je přemístěte přibližně v polovině května.
Vitálka, někdy také nazývána aztécké zlato, je dobře se větvící, polehává, půdopokryvná květina. Nerozrůstá se ani tolik do výšky jako do šířky. Je velice jednoduchá na pěstování a je hodně odolná, snad právě proto získala svůj název vitálka. Její květy vám mohou připomínat malé slunečnice, mají široký tmavý střed se žlutými nebo oranžovými lístky.
Jak vitálku pěstovat
Vitálka má ráda slunné a teplé stanoviště, dařit se jí ale bude i v polostínu, jen myslete na to, že čím méně bude mít světla, tím méně pokvete. Vyžaduje dobře propustnou půdu, zda si substrát připravíte sami v poměru 2 : 1 : 1 (zemina, kompost, písek), nebo si substrát zakoupíte v marketu, je jen na vás. Vitálkám nevadí větrné místo, ale nemají rády mráz. Při své výšce 15 až 20 cm se hodí jak do závěsných truhlíků a květináčů, tak na záhon, pokud je ale na záhon budete sázet, nechte jim dostatek místa na rozrůstání, aby pak zbytečně neutiskovaly ostatní rostliny. Květinu nemusíte zbavovat odkvetlých květů, opadají samy. Vitálka nechutná žádným škůdcům, takže budete mít o starost méně.
Zálivka a hnojení
Vitálka má ráda vlhkou půdu, pokud se vám stane, že substrát přelijete nebo naopak úplně vyschne, rostlině to nijak neuškodí. Brzy se vzpamatuje a na rostlině to ani nepoznáte. S hnojením můžete začít téměř hned po zasazení rostlinky do truhlíku či květináče. Použijte plnohodnotné hnojivo pro balkonové květiny.
Přezimování
Vitálka je jednoletá rostlina, v našich podmínkách se nezazimovává, proto ji klidně nechte v truhlíku, dokud pokvete nebo dokud vám ji nespálí mráz.
Množení vitálky
Jelikož nenecháváme vitálku přezimovat, jediným způsobem, jak si ji můžeme namnožit, je sběr a vysetí semen. Na podzim si posbírejte semena, usušte je, uskladněte je na suchém a teplém místě a v březnu je můžete vyset. Buď je předsejte do skleníku, kde teploty neklesají pod bod mrazu, nebo použijte semenáč, který umístěte do teplé a světlé místnosti, vyhněte se ale přímému slunci. Vzešlá semena přesaďte do květináčků či truhlíků a nechte do poloviny května za oknem nebo ve skleníku a poté přesuňte ven.
Bakopa je květina s jasně zelenými drobnými lístky a jemnými květy bílé, růžové nebo fialové barvy.
Jak bakopu pěstovat
Bakopa nepatří mezi velké květiny, je droubounká, dokáže dorůst maximálně do délky 50 cm a nejvíce vynikne v závěsných truhlících či květináčích. Bakopa má ráda slunné i stinné a teplé místo, na slunci vám lépe pokvete, ve stínu budou její listy dlouho krásně zelené. Není náročná na pěstování, vyhovuje jí dobře propustná půda. Do jednoho 50cm truhlíku vysaďte alespoň 4 rostliny. Bakopa sice není mrazuvzdorná rostlina, ale dokáže na rozdíl o většiny letniček odolat i teplotám těsně pod bodem mrazu.
O bakopu se nemusíte moc starat, odkvetlé květy samy opadávají, nemusí se zaštipovat, rostlina se tím sama čistí. Častý déšť nebo přesychání mohou způsobit napadení rostliny škůdci. Takto napadené rostliny je potřeba ošetřit postřikem proti chorobám, ale ne vždy se vám bakopu povede zachránit.
Zálivka a hnojení
Bakopa má ráda větší vlhkost a častou zálivku, i tady vám svou službu splní samozavlažovací truhlík. Pro bohatý květ a zdravě vypadající rostlinu je dobré ji jedenkrát za týden pohnojit tekutým hnojivem určeným pro balkonové rostliny.
Přezimování
Povede-li se vám bakopu do podzimu udržet ve vitálním a hezkém stavu, můžete zkusit, zda její vitalita vydrží i přes zimu, abyste nemuseli na jaře pořizovat novou. Po odkvetení rostlinu seřízněte asi na 20 cm, zbavte ji všech suchých listů, aby se zbytečně nešířily choroby a plísně, a umístěte ji do světlé místnosti, kde se bude teplota pohybovat okolo 10 °C. Snižte zálivku na 1krát za 14 dní.
Na jaře rostlinu přesaďte do nového substrátu a v dubnu či květnu, kdy už by měla znovu obrážet, ji umístěte znovu ven. A starejte se o ni stejně jako v roce předchozím.
Množení bacopy
I bakopu můžete množit řízkováním, seříznutím výhonku a zasazením rovnou do substrátu vytvořeného ze zeminy a písku. Bakopu na rozdíl od jiných letniček množte na jaře. V květnu ji můžete přesadit do truhlíku a dát ven.
Vánoční hvězda je rostlina pocházející ze střední Ameriky, pravděpodobně z Mexika. Její druhé známé jméno, poinsettie, odvozuje svůj původ od příjmení prvního velvyslance USA v Mexiku Joela Robertse Poinsetta, který vánoční hvězdu do Spojených států přivezl roku 1825. Rostlina patří do čeledi pryšcovitých a jde o keřík či stromek dosahující většinou výšky 0,6 až 4 m. Rostlina mívá tmavozelené listy, které dorůstají délky 7–16 cm. Červeně zbarvené horní listové růžice, které však mohou mít i oranžovou, světle zelenou, smetanovou, růžovou, bílou či mramorovou barvu, jsou právě kvůli barvě často zaměňovány za okvětní lístky, ale ve skutečnosti jsou to pravé listy této rostliny. Barva se na vrchních listech tvoří díky tomu, že jde o rostlinu krátkodenní, což znamená, že pro změnu barvy vyžaduje tmu (alespoň 12 hodin vcelku minimálně 5 dní v řadě). Zároveň však rostlina potřebuje pro dosažení jasné barvy dostatek světla. Květy poinsettie jsou velmi nenápadné a nepřitahují opylovače. Plodem je kulatá tobolka. I když se jedná o „trvalku“, většinou se pěstuje pouze sezonně.
Pěstuje se v mnoha kultivarech pro plody používané jako zelenina či jako surovina pro výrobu protlaků, kečupů, omáček. Původem je z Jižní a Střední Ameriky, do Evropy bylo dovezeno v 16. století nejdříve jako okrasná květina, plody obsahují vitamín C, B, provitamín A, nezralé plody obsahují jedovatý solanin.
Solanum lycopersicum je vysoké až 2 m, kvete žlutými květy v červenci až září, lodyhy jsou přímé nebo poléhavé, větvené. Listy střídavé, přetrhovaně lichozpeřené. Plodem je bobule. V nejteplejších oblastech se pěstuje na polích, výjimečně zplaňuje.
U nás se pěstuje jako jednoletka, protože nesnese mráz. Plody – rajská jablka – mají v závislosti na kultivaru různé tvary i barvy, jsou velmi chutné a výživově cenné. Podle odborníků by jich člověk měl ročně zkonzumovat 16 kilogramů. Rajčata jsou u nás nejpěstovanější plodovou zeleninou, rozlišujeme tyčková a keříčková.
Rajčata patří mezi nejoblíbenější a nejrozmanitější plodovou zeleninu. Pohledné rostliny můžete pěstovat ve skleníku, na záhoně i v nádobách. Rajčata mají od vyklíčení do sklizně poměrně dlouhou vegetační dobu. Semínka se proto vysévají již v březnu a sazenice je třeba opatrovat v teple až do doby, než pomine nebezpečí posledních mrazíků. Ty teplomilná rajčata nesnášejí. Ideální dobou pro předpěstování sazenic jsou dva měsíce. Ven je vhodné vysazovat rostliny vysoké kolem 20 cm (pěkně zelené a košaté, nikoli vytáhlé z nedostatku světla).
Půdu nakypřete do hloubky 25 cm, navrch nasypte přibližně 10 cm silnou vrstvu kompostu a zapravte ji do půdy. Kompost je rovněž dobré přidávat přímo do jam pro sazenice. Půdu kolem rostlin je velmi vhodné mulčovat. Úrodu podpoří přihnojování organickými hnojivy, jako jsou zkvašené slepičince nebo dobře uleželý hnůj. Dnes lze tyto produkty zakoupit i v sušené, granulované nebo tekuté formě, která se přidává do zálivky. Na trhu jsou i speciální hnojiva pro rajčata či plodovou zeleninu, žádoucí je zvýšený obsah draslíku. Přihnojit potřebují především rostliny pěstované v nádobách, a to v době květu a násady plodů. Pozor však na přehnojení dusíkem, které vede ke zvýšené tvorbě listů na úkor plodnosti.
Pro venkovní pěstování je třeba volit polní odrůdy. Rajčatům svědčí vyvýšené záhony, ve kterých se snadno prohřívá půda. Rostliny totiž mají rády kořeny v teple. Při prvních náznacích houbových onemocnění, které se projevují především za deštivého počasí, odstraňujte a likvidujte napadené části. Zasáhnout lze fungicidními postřiky proti plísním. Účinnou prevencí jsou i přípravky zvyšující odolnost vůči padlí na bázi rostlinných olejů. Ideální prevencí je pak pěstování rajčat pod stříškou či u jižní stěny domu, kde na&
