Pokud vám u ostružin zasychají poupata a květy, poškozuje rostlinu pravděpodobně květopas jahodníkový. Vyskytuje se nejenom na jahodách, ale i na malinách a ostružinách. Dokáže zničit až 80 % úrody. Postřik proti němu se provádí v polovině dubna, před květem. Květopas je 2–4 mm dlouhý, černý. Larvy jsou bílé, beznohé, s hnědou hlavičkou, ukrývají se právě v zaschlých poupatech. Může se ale jednat i o špatnou zálivku. Tak nezapomeňte ostružiny občas zalít.
Jak se pozná
Květopas jahodníkový je 2–4 mm dlouhý, černý. Larvy jsou bílé, beznohé, s hnědou hlavičkou, nacházejí se v zaschlých poupatech.
Postřik proti květopasu jahodníkovému se provádí v polovině dubna, a to před květem. Používá se k tomu přípravek SpinTor. V tomto období můžete aplikovat i některý postřik proti živočišným škůdcům.
Ingredience na těsto: 1 kg čerstvých švestek, 250 g hladké mouky, 2 lžíce cukru krupice, 125 ml vlažného mléka, 60 g másla, půl kostky droždí, špetka soli
Ingredience na drobenku: 200 g hrubé mouky, 100 g másla, 100 g cukru krupice, mletá skořice
Postup: Do mísy rozdrobíme droždí, přidáme cukr a vidličkou rozmačkáme. Droždí se začne postupně rozpouštět, až nám vznikne kašička. K oslazenému droždí přilijeme polovinu vlažného mléka a zaprášíme trochou mouky. Misku přikryjeme utěrkou a necháme na teplém místě asi 30 minut odležet. Kvásek zdvojnásobí svůj objem. Mezitím omyjeme, rozpůlíme a vypeckujeme švestky a připravíme tvarohovou náplň: tvaroh rozmícháme se žloutky a cukrem do hladkého krému.
Vykynutý kvásek promícháme s prosátou moukou se solí, rozpuštěným máslem a zbylým mlékem v těsto. Těsto přikryjeme utěrkou a necháme na teplém místě cca 30 minut kynout. Vykynuté těsto párkrát propracujeme, přesuneme na vymazaný a vysypaný plech, kde ho necháme znovu 30 minut kynout. Po konečném vykynutí předehřejeme troubu na 200 °C. Na těsto rovnoměrně rozetřeme tvarohovou náplň a na náplň poklademe švestky řezem nahoru.
Na drobenku nasypeme do misky mouku a cukr, přidáme nastrouhané máslo a prsty zpracujeme na drobivé těsto. Nezapomeneme přidat 1–2 špetky mleté skořice.
Švestkový koláč s tvarohem posypeme skořicovou drobenkou, vložíme do vyhřáté trouby a pečeme přibližně 35 minut do zezlátnutí okrajů a drobenky. Upečený koláč vyndáme z trouby a necháme ho před krájením zcela vychladnout. Švestkový koláč s tvarohem a drobenkou podáváme podle chuti zdobený lístky čerstvé máty.
Škůdci ostružníku doslova mohou pokazit radost z úrody. O jaké typy se nejčastěji jedná, se můžete dočíst dále.
Mšice: Nejčastější chorobou maliníku je mozaika (virová choroba) šířená mšicemi. Poznáte ji podle světlých žilek na listech a chlorotických skvrn na listové čepeli. Výhony hůře narůstají a keř živoří natolik, že se výnosy snižují o čtvrtinu až polovinu. Pokud jsou silně napadeny všechny rostliny, nejúčinnější obranou je likvidace porostu a výsadba nových keřů.
Plísně: Zakrslost maliníku a ostružiníku je houbová nemoc, která se projevuje deformacemi na rostlinách. Keře se zahušťují krátkými jednoletými výhony a působí dojmem čarověníků. Květní kalichy bývají zduřelé a zvětšené. I tato choroba je šířena živočišnými škůdci – křísy. Jestliže napadené keře neodstraníte, můžete během jediného roku přijít o celou výsadbu.
Larvy: Larvy bejlomorky maliníkové žijí pod kůrou maliníků a dokážou vyžírat pletiva prutů téměř do metrové výšky nad zem. Pruty pak zasychají a jsou neplodné. Pokud objevíte takovéto poškození, doporučuje se pruty vyřezat a spálit. Bejlomorka ostružiníková se usadí jak na malinách, tak na ostružiníku. V reakci na látky, které vylučuje, vznikají na výhonech hálky, v nichž larvy žijí a oslabují keře natolik, že velmi málo kvetou. Napadené výhony odstraňte a zničte.
Červi: Malinovník plstnatý je maličký červ, který způsobuje červivost plodů. Ty se rozpadají, špatně vyzrávají a nedají se konzumovat. Brouci přilétají na keře už koncem dubna, jakmile se přes den oteplí nad deset stupňů. Nakladená vajíčka se nejvíce vyskytují v prvních opadaných květech, proto bývají nejčervivější první plody. Jako ochranu před malinovníkem můžete aplikovat ještě před květem některý postřik proti živočišným škůdcům.
Jak na ně: Proti houbovým chorobám, způsobujícím hnědnutí listového pletiva a skvrnitost a metlovitost, stříkáme během vegetace 1–1,5% roztokem Championu. Příčinou červivosti, zvláště v blízkosti lesů, jsou malinovníci a květopas jahodníkový, proti nimž používáme Metation. Výhony postižené boulovitostí, kterou způsobuje bejlomorka a žlabatka maliníková, odstraníme a spálíme. Rostliny napadené virózami, což se projevuje hlavně bledými nebo skvrnitými listy nebo zakrslým vzrůstem, ihned z výsadby odstraníme a spálíme.
Ingredience: 1 smetanový pudink, 2 lžíce cukru, 500 ml mléka, 300 g hladké mouky, 120 g cukru, 175 g másla, 1 lžička vanilkového aroma, 500 g švestek (vypeckovaných)
Postup: Z prvních tří surovin (pudink, cukr a mléko) uvaříme pudink. Poté jej přikryjeme potravinovou fólií a necháme vystydnout. Švestky omyjeme a vypeckujeme. V kastrůlku rozehřejeme máslo. Mouku promícháme s cukrem, aromatem, přimícháme máslo a vytvoříme drobenku. Troubu předehřejeme na 200 °C a připravíme si dortovou formu. Na dno položíme pečicí papír a strany pomažeme máslem. 2/3 drobenky nasypeme do formy a umačkáme. Dáme vystydlý pudink, rozetřeme a poklademe švestkami slupkou dolů. Posypeme zbytkem drobenky a dáme péct do trouby zhruba na 40 minut. Po upečení necháme chvíli ve formě stydnout a poté podáváme.
A jaký tip na švestkový koláč máte vy? Podělte se o svoje unikátní recepty.
Ingredience na těsto: 60 g oleje, 60 g másla, 100 g cukru krupice, 1,5–2 dl mléka (podle potřeby), sůl, 1 kostka droždí, 500 g polohrubé mouky, 2 vejce
Postup na drobenku: Hrubou mouku smícháme s moučkovým cukrem. Rozpustíme máslo a dáme je ke směsi mouky a cukru. Je dobré přidat sáček vanilkového cukru, který drobenku provoní. Lžící vše promícháme tak, aby se utvořily drobné „žmolky“ – drobenka. Pak už jí stačí jen posypat připravený koláč a dát zapéct.
Postup: Z trošky vlažného mléka, droždí a lžíce cukru si připravíme kvásek. Na pracovní desku prosejeme mouku, kterou špetkou soli osolíme, přidáme cukr, vychladlé rozpuštěné máslo, vejce rozšlehaná v mléce a společně s vykynutým kváskem zaděláme do těsta. Mělo by být „pružné“. Těsto necháme kynout a mezitím omyjeme, rozpůlíme a vypeckujeme švestky. Vykynuté těsto roztáhneme na vymaštěný plech, poklademe půlkami omytých švestek, posypeme drobenkou a dáme péct přibližně 45 minut do trouby předehřáté na 175 °C.
Ingredience: 250 g polohrubé mouky, 200 g cukru, 1 balení prášku do pečiva, 2 vejce, 2 dl rostlinného oleje, 1 dl vody, švestky, skořicový cukr, mletý mák smíchaný s cukrem, mouka, drobenka
Postup: Zamícháme hustší těsto a vylijeme je na vymazaný a vysypaný plech. Poklademe půlkami švestek a posypeme skořicovým cukrem. Dále posypeme hustě mletým mákem smíchaným s cukrem a nakonec přijde drobenka. Pečeme cca 30–40 minut v předehřáté troubě. Tento koláč je velmi chutný a hlavně rychlý na přípravu.
Postup: Všechny suroviny dobře promícháme a těsto nalijeme na vymazaný a moukou vysypaný plech. Poté poklademe jakýmkoliv ovocem, navrch posypeme vanilkovým cukrem a dáme péct. Pokud koláč chcete obměnit, můžete švestky ještě navíc posypat skořicí nebo skořicovým cukrem – a máte novou variantu koláče.
Pozdní červivost je způsobená obalečem švestkovým a k účinnému postřiku je třeba feromonové signalizace. Bez ní postřik nemá cenu, do účinného termínu se bohužel obvykle netrefíte. Možných postřiků je několik a je dobré je občas střídat. Jsou to například Decis Flow 2,5, Zolone 35 EC, Sumithion Super. V úvahu také připadá širokospetrý systémový insekticid Mospilan 20 SP.
Doporučení:
pilatka (zničí cca 90 % květů) – ihned po odkvětu aplikovat Decis, Mospilan, Zolone;
obaleč švestkový 1. generace – konec května počátek června podle signalizace na lepových deskách;
obaleč švestkový 2. generace – hned po 10. červenci použít Zolone nebo Mospilan.
Kromě lehce deformovaně vypadajícího ovoce a rynglí, které se mohou zdát, že dozrály o něco dříve. Jediný způsob, jak zjistit, zda plody byly napadeny obalečem švestkovým, je najít růžovou housenku (asi 10 milimetrů na délku) číhající uvnitř. Obrázky této choroby můžete vidět zde: obaleč švestkový.
Ochrana
Pokud se zdá, že obaleči jsou problémem, zvažte použití feromonových lapačů nebo pokropení stromu roztokem s hlísticemi. Jde o háďátka druhu Steinernema – drobní červi (hovoříme o opravdu malých mikroskopických červících) Tato háďátka napadají larvy obaleče švestkového, když se nacházejí ještě na kmeni stromu nebo v půdní základně stromu. Hlístice vstupují do larev přirozeným otvorem, například ústy, a živí se obsahem larev. Háďátka uvnitř larev produkují přirozenou bakterii, která je postupně zabíjí. Infikované larvy budou háďátky zcela rozloženy. Tyto dravé hlístice se také rozmnožují uvnitř larev obaleče a vypouštějí další hlístice do okolí. První ošetření je možné provést podle předpovědi počasí, kdy noční teplota již nebude klesat pod 13 °C.
Postup: Na těsto je třeba důkladně promíchat všechny uvedené suroviny. Poté těsto nalijeme a stejnoměrně rozetřeme na plech vyložený pečicím papírem. Pokryjeme švestkami a přelijeme směsí smetany, pudinku a vanilkových cukrů. Pečeme na 170 °C. Výsledkem je úžasný, vláčný a chutný moučník.
Ingredience na koláč: 200 ml plnotučného mléka, 150 ml rostlinného oleje, 10 lžiček cukru krupice, špetka soli, 1 vejce, 500 g polohrubé mouky, ½ čerstvého droždí, švestek dle libosti
Ingredience na drobenku: 160 g hrubé mouky, 80 g změklého másla, 80 g cukru krupice
Postup: V mouce uděláme důlek, do něj rozdrobíme droždí, zasypeme cukrem a rychle zpracujeme se zbylými ingrediencemi v těsto. Těsto je poměrně mastné, takže se s ním snadno pracuje. Těsto hned rozprostřeme na plech vyložený pečicím papírem. Navrch poklademe ovoce. Z mouky, másla a cukru rukama vytvoříme drobenku. Ovoce zasypeme hotovou drobenkou a dáme do trouby předem vyhřáté na 175 °C. Pečeme asi 40 minut.
Ingredience: ½ kg hladké mouky, 250 ml vlažného mléka, ½ kostky droždí nebo sušené droždí, špetka soli, špetka cukru (na koláče a buchty můžete přidat cukr), 150 ml oleje, 1 vejce
Postup: Nastavit pekárnu, vymíchat těsto a nechat ho vykynout přímo v pekárně.
Z těsta můžete vytvořit:
Jednoduché skořicové rohlíčky: Těsto rozválíme a vykrájíme z něj rádýlkem trojúhelníky. Ty posypeme skořicí, cukrem a zabalíme do tvaru rohlíčku (začínáme od základny trojúhelníku). Klademe na plech vyložený pečicím papírem, potíráme vajíčkem a pečeme.
Pizza: Těsto je naprosto vynikající na pizzu. Potřeme kečupem, poklademe oblíbenými ingrediencemi, kraje potřeme olivovým olejem rozmíchaným s česnekem a pečeme. Do těsta NEDÁVÁME VEJCE!
Slaný koláč: Těsto rozdělíme na dvě části. Tu první rozválíme a vyložíme jí nízkou zapékací formu. Na těsto dáme směs masa, zeleniny, hub, sýra nebo čehokoliv jiného, co máme rádi. Druhou část těsta vyválíme tak, aby se na ni dala přiklopit zapékací forma. Z kousku těsta můžeme vykrájet hvězdičky, srdíčka nebo jiné tvary a ty naskládat na „poklop“. Nakonec těsto potřeme rozšlehaným vajíčkem a zapékáme.
Langoše: Z těsta rozválíme placku, velkou asi jako pánvička, na které jsme si rozehřáli olej. Smažíme z obou stran a podáváme s kečupem, tatarkou, sýrem, česnekem nebo nasladko, třeba s povidly. Těsto je BEZ VAJEC.
Rohlíky, housky, bulky: Toto těsto je vynikající i na přípravu obyčejných rohlíků, housek nebo jakéhokoliv bílého pečiva. Povrch můžeme posypat hrubou solí, mákem, sezamovým semínkem, kmínem nebo čímkoliv jiným. Do těsta můžeme přimíchat také nadrobno nakrájenou cibulku a vznikne nám cibulové pečivo. Opět BEZ VAJEC!
Koláče a buchty: Vyzkoušejte z tohoto těsta také obyčejné buchty s povidly nebo klasický švestkový koláč s drobenkou.
Odrůdy slivoní švestek jsou bohužel citlivé na šarku. Šarka způsobuje opadávání ještě nezralých švestek, což znamená, že jsou kyselé. Toto onemocnění poznáme podle žlutých až zelených skvrnek na plodech a listech. Plody jsou hrbolaté, mají dolíčky, pod kterými je červená až hnědá dužina. Onemocnění přenáší hmyz a není možné ho nijak léčit, stromy je nejlepší vykácet a kompletně spálit. Nejdůležitější je prevence, respektive výběr vhodné odrůdy. Pro výsadbu se používají generativní neboli semenné podnože (tedy stromky vypěstované ze semen, protože se šarka nepřenáší semeny). Podnož je kmen s kořenovým systémem, na který je naroubována jiná odrůda slivoně. Vhodné je nahradit citlivé švestky pološvestkami nebo slívami. Pokud chcete pěstovat slivoně, doporučuje se vždy vyhledat odrůdy odolné vůči šarce.
Stromky vysazované ve školkách jsou tvořeny podnoží myrobalánu. Nevýhodou je však velký vzrůst. Dalším problémem je, že stromy na tomto základu vynáší plody později než klasické švestky. Proto se hodí do teplých a suchých oblastí republiky. Do nejteplejších oblastí Česka jsou vhodné například tyto odrůdy: Stanley, Čačanská lepotica, Čačanská najbolja.
Wangenheimova švestka, zelené renklody a durancie jsou jako semenáče vhodné pro těžší a vlhčí půdy. Stromy na těchto podnožích rostou mnohem méně než na podnožích myrobalánu.
Mezi podnože, které jsou vhodné i za způsobu vegetativního množení, tedy způsobu, kdy se strom dělí řízkováním a má stejný genetický materiál jako matečná rostlina, patří odrůdy jako St. Julien nebo MY–KL–A, které dobře rostou i ve vlhčích a těžších zeminách, mají vzrůst asi 60–70 % myrobalánu. Stromy mají dřívější plodnost než právě myrobalánové podnože.
Máte-li jen malou zahradu, kde je důležitý každý centimetr místa, vhodnou podnoží je WAxWA, jejíž růst je 50–60 % myrobalánu a vřetena plodí už druhým nebo nejpozději třetím rokem od vysazení.
Máte-li zahradu v mrazové kotlině, pak slivoně raději vůbec nevysazujte. Ideální je pěstovat stromy do nadmořské výšky 350 m n. m., odolné odrůdy do 450 m n. m., při dobré péči a vhodném lokálním klimatu mohou zvládnout i vyšší polohy. Dobré je mít samosprašnou odrůdu. Pokud není, musíme jim zajistit opylovače (jiná odrůda nedaleko stromu).
Švestky se sází na jaře nebo na podzim. Pokud máte dost času na přípravu půdy, ideálním řešením je na podzim půdu zrýt a prohnojit hnojem. Poté je vhodné půdu obohatit pomocí zeleného hnojení, což je ekologická a levná varianta přihnojování půdy. Zasadí se drobné rostliny jako měsíček lékařský nebo svazenka vratičolistá, vikvovité (lupina, bob, hrách, vikve a hrachor) a brukvovité (řepka, hořčice) rostliny, které se poté do půdy zaryjí. Jejich drobné kořínky půdu obohatí například o&
Proti pilatce je nejvhodnější termín, jakmile opadá cca 75 % květních plátků.
Obaleč švestkový
Proti první generaci se stříká v první polovině června a to přesně podle toho, kdy se objeví první mušky na lepových deskách.
Proti druhé generaci obaleče švestkového (první je neškodná) se stříká v první polovině července. V teplejších oblastech to je cca 5., na horách přibližně 10. července.
Volte nejlépe přípravek s delším působením, jako je Mospilan nebo Zolone. Decis nebo Sumithion mají krátký účinek a hodí se spíše proti pilatce po odkvětu. Dodržujte ochranné lhůty uvedené na obalu. Zolone i Mospilan působí až 20 dnů. Pozor na letní odrůdy pološvestek, někdy zrají již začátkem srpna.
Technologický postup: Hovězí líčka očistíme, omyjeme a prošpikujeme polovinou slaniny. Takto připravená líčka orestujeme, vyjmeme, osolíme a opepříme. Do hrnce, ve kterém jsme restovali líčka, přidáme nakrájený zbylý špek, nasypeme očištěnou a nakrájenou zeleninu, kterou restujeme dozlatova, a přidáme cukr, aby nám vznikl karamel. Poté okořeníme (pepř mletý, pepř celý, bobkový list, nové koření, tymián) a líčka podlijeme vývarem a 1/3 červeného vína. Přivedeme k varu a dusíme do poloměkka. Necháme zchladnout, přiklopíme poklicí a dáme na dva dny do lednice rozležet. Po dvou dnech přivedeme k varu a dusíme doměkka, měkké maso vyjmeme, přilijeme zbytek červeného vína, povidla, šípkovou marmeládu, nastrouhaný perník, čokoládu a vše důkladně provaříme. Podle potřeby můžeme dohustit strouhaným perníkem nebo naopak zředit vývarem. Až máme omáčku provařenou, tak ji přecedíme a přidáme sušené švestky, sušené brusinky, sušené meruňky, hrozinky, mandle, přidáme líčka a povaříme cca 5 minut. Takto připravená líčka podáváme s houskovým knedlíkem nebo třeba s vánočkou. Tento recept se výborně hodí na vánoční svátky.
