Informace od profesionálů
 |
MENU
CHOROBY
PĚSTOVÁNÍ
ŠKŮDCI
RECEPTY
Nakrouhané stlačené zelí musí kvasit alespoň dva týdny v teple při teplotě kolem 18 °C. Zelí kvasí jen když je ponořené ve vlastní šťávě. Po dvou týdnech je možné odebírat první kysané zelí. Kvašení bude probíhat dále a zelí bude čím dál tím víc křehčí a kyselejší.
Zdroj: Kysané zelí
V diskuzi ZA JAK DLOUHO LZE KONZUMOVAT DOMÁCÍ KYSANÉ ZELÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka.
za jak dlouho lze konzumovat domácí kysané zelí
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Za jak dlouho lze konzumovat domácí kysané zelí
Kysané neboli kyselé zelí je, jak všichni víme, jemně nakrájené hlávkové zelí, které se nechalo zkvasit pomocí bakterií mléčného kvašení. Za jeho charakteristickou kyselou chuť může tedy kyselina mléčná, která vznikla kvašením cukrů obsažených v čerstvém zelí.
Zdroj: Kysané zelí
V diskuzi KDE SE DÁ V PRAZE KOUPIT ŠTÁVA Z KYSANÉHO ZELÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.
Nevíte někdo kde se dá v Praze koupit šťáva z kysaného zelí?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Helena.
Já si kupuju kysané zelí u Alberta 500g v celofánové fólii a z něho si vymačkávám čerstvou šťávu. Je jí tam vždycky 1 až 1,5 deci a pytlík stojí pár korun.
Zdroj: diskuze Kde se dá v Praze koupit štáva z kysaného zelí
Tradičně se kysané zelí připravuje v keramickém hrnci, jehož uzávěr tvoří kus vlhké tkaniny, dřevěná deska a těžký kámen. Tento uzávěr však není zcela vzduchotěsný a kysané zelí se tak může začít kazit na styčné ploše nálevu, kde dochází ke kontaktu se vzduchem. Na trhu jsou však už k dostání keramické nádoby, které mají kolem víka žlábek, který se naplnění vodou, čímž se dosáhne vzduchotěsného uzávěru. Ve velkovýrobě se zpravidla používají velké, hermeticky uzavřené sudy opatřené ventilem, který umožňuje únik vzniklých plynů. Ať už použijete jakoukoliv metodu, je vždy nutné umožnit plynům vznikajícím při kvašení uniknout.
Zdroj: Kysané zelí
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ KAPUSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Keilová.
Prosím zavařoval jste někdo kapustu??? jak na to ?? díky Zuzana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nechte kapustu zkvasit podobně jako zelí. Výsledný produkt je bezlepkový, paleo a je vhodný pro vegany i vegetariány. Tady je recept na dva litry kysané kapusty:
Suroviny:
1 velká hlava kapusty
4-5 šálků organického kadeřávku - velké stonky jsou odstraněny a listy nazřezány na tenké proužky
1 malá organická červená cibule - nakrájená na kostičky
4 čajové lžičky himalájské růžové soli
1 lžíce loupané organické bílé buničiny z kůry citronu
3 stroužky oloupaného česneku
4½ šálků teplé čisté vody (40° C)
1 čajová lžička organického kokosového cukru nebo Rapadury
1 balíček bakteriální kultury pro mléčné kvašení www.amazon.com/gp/aw…
2 čisté skleněné zavařovací sklenice s víčkem
Postup
1. Odstraňte 4 vnější listy z kapusty, opláchněte, osušte a odložte. Odstraňte košťál a nakrájejte zbývající časti kapusty na tenké plátky nebo použijte kuchyňský robot. Umístěte kapustu a nakrájený kadeřávek do velkého sítka a důkladně opláchněte vodou. Možná to budete muset udělat v několika dávkách v závislosti na velikosti sítka.
2. Do velké mísy dejte omytou kapustu s kadeřávkem, přidejte červenou cibuli, posypte dvěma lžičkami růžové soli a promíchejte čistýma rukama, dokud kapusta a kadeřávek nezačne vadnout a neuvolní kapalinu. Pak to nechte stranou a přejděte k přípravě solanky.
3. Do mixéru dejte zbývající 2 lžičky růžové soli, bílou kůru z citronu, rozmačkaný česnek, vodu, cukr a rozmixujte, dokud to nebude hladké. Nakonec ručné přimíchejte mléčné kultury. Nechejte slanou vodu odležet po dobu 10-15 minut, aby se dobrá bakterie probudila a začala se krmít cukrem. Nalejte slanou vodu na nakrájenou zeleninu a dobře promíchejte rukama, dokud nebude veškerá zelenina pokryta solankou.
4. Směs nandejte do čistých skleněných sklenic a důkladně to rukama nebo velkou lžičkou umačkejte, dokud slanina nezakryje všechnu zeleninu. V horní části každé nádoby ponechte nejméně 6 cm místa na zakrytí.
5. Na začátku odložené 4 okrajové listy z kapusty přeložte a umístěte na vrch fermentované zeleniny, zatlačte dolů na listy, aby se zakryly solankou. Opakujte to i pro druhou sklenici. Tímto dalším krokem pomůžete udržet vaši fermentovanou zeleninu pod solankou. Můžete také použít malou čistou sklenici, která se vejde do nádoby a zeleninu přitlačí ke dnu. Ujistěte se, že máte alespoň 3 nebo 6 cm slaného nálevu nad horní částí fermentované zeleniny a složených listů.
6. Sklenice umístěte do lepenkové krabice, abyste je chránili před světlem. Nechte zeleninu kvasit při pokojové teplotě po dobu 5-7 dnů. Ochutnejte malou část po 4 dnech v letních měsících a 5-6 dnech v chladnějších měsících, abyste zjistili, zda se vám líbí chuť. Pokud se vám líbí chuť, odstraňte horní listy zelí a umístěte fermentovanou zeleninu do ledničky. Čím déle zeleninu kvasíte, tím více bude kyselejší. Poté, co dokončíte fermentaci, umístěte zeleninu do chladničky po dobu až 6-8 měsíců.
7. Pokaždé, když ujíte kysanou zeleninu, ujistěte se, že zbylá zelenina je zatlačena pod solanku, abyste si ji ochránili po dlouhou dobu.
Zdroj: diskuze Zavařování kapusty
Kysané zelí zalijte vařící vodou, přidejte kmín, sůl a za občasného zamíchání duste do poloměkka. Na rozpáleném tuku osmahněte dorůžova nadrobno nakrájenou cibuli, zaprašte ji hladkou moukou a po mírném osmahnutí zamíchejte do zelí. Za občasného promíchání doduste doměkka. Ke konci dušení zelí přislaďte a podle potřeby dosolte. Takto připravené zelí je vhodné jako příloha k pečené drůbeži, k uzenému nebo pečenému masu. Zelí můžete připravit i bez zahuštění moukou. Když máte k dispozici moc kyselé zelí, propláchněte ho před dušením pod tekoucí vodou, ale zbavíte se tím vitaminů a minerálů, které obsahuje.
Zdroj: Kysané zelí
Ingredience: 5 dkg droždí, 4,5 dl mléka, 200 ml kysané smetany, 1 kg hladké mouky, 1 vejce, 20 dkg eidamu, olej na smažení, na dochucení česnek a kečup
Postup: Všechny ingredience na těsto smícháme dohromady (mouku, droždí, mléko, vejce a kysanou smetanu), vypracujeme hladké těsto a dáme do mikroténového sáčku do lednice, kde těsto vydrží i několik dní. Můžeme z něj stále odebírat podle potřeby. Z těsta tvoříme placky asi o velikosti dlaně a v rozpáleném oleji usmažíme. Langoše z kysané smetany potřeme česnekem, kečupem a posypeme nastrouhaným sýrem.
Tip: Těsto ještě trošičku přibude kynutím, takže pro čtyřčlennou rodinu stačí těsto z poloviční dávky.
Zdroj: Langoše z bílého jogurtu
Nejprve zelí ochutnejte, jestli není moc kyselé. Pokud ano, vymačkejte z něj lák, ale nevylévejte ho, bude se vám hodit. Poté si rozpusťte sádlo, nebo dejte trochu vyškvařit slaninu a škvarečky vyndejte. Na takto připraveném tuku zpěňte cibulku. Potom vložte kysané zelí bez láku, podlijte ho vodou, přidejte kmín, bobkový list a duste téměř doměkka. Kyselost regulujte přiléváním láku ze zelí. Nakonec dochuťte cukrem, případně solí, a kdo má rád, i pepřem. Pro zahuštění zaprašte moukou, nebo přidejte jemně nastrouhaný brambor a nechat ještě chvíli provařit. Při podávání lze zelí posypat osmaženou cibulí nebo škvarečky. Dobrou chuť!
Zdroj: Kysané zelí
Výrobek je složen z mléka, mléčné kultury a probiotických kultur Lactobacillus acidophillus, Bifidobacterium a Streptococcus thermophilus.
Kysané mléčné výrobky jsou zdrojem plnohodnotných bílkovin, minerálních látek (vápník, fosfor) i vitamínů (zejména vitamíny řady B). Jsou lehce stravitelné a obsahují méně laktózy než mléko. Pokud vám tedy klasické mléko dělá potíže a máte jen lehčí formu laktózové intolerance, je možné, že kysané mléčné výrobky vám mohou zajistit adekvátní náhradu.
Kyšku lze popíjet samotnou, používat ji do cereálních směsí nebo z ní vytvářet rozmanité koktejly či salátové zálivky.
Kyška ve 200 g obsahuje 380 kJ, 90,8 kcal, 6,6 g bílkovin, 8 g sacharidů, 3,2 g tuků, 0,2 g soli.
Zdroj: Kyška
Suroviny:
Postup:
Rybí filé z tresky dáme vařit do osolené vody. Vaříme do měkka, pak tresku vyndáme a pokrájíme na kousky. Nadrobno nakrájenou cibulku orestujeme na oleji, přidáme oloupaná nakrájená rajčata, nakrájené papriky a mrkev na nudličky. Vše smícháme a chvilku restujeme. Poté přidáme rajský protlak, vývar z tresky, trošku citronové šťávy a vaříme asi 10 minut. Na pánev si dáme rozpustit máslo, opečeme kousky nakrájené tresky a nasypeme do polévky. Při podávání ozdobíme polévku lžící kysané smetany a kouskem petrželky.
Zdroj: Recepty na rybí polévku
Po kvašení se kysané zelí dá v chladnu nebo po sterilaci uchovat několik měsíců až do sklizně čerstvého zelí. Právě kysání umožňuje, že lze zelí konzumovat po celý rok. Obsah vitamínu C je v kysaném zelí dokonce vyšší než v čerstvém, což je důsledek činnosti bakterií mléčného kvašení. Již 200 g kysaného zelí pokryje u člověka denní potřebu vitamínu C. Kromě toho při kvašení vzniká kyselina mléčná, která je nejenom chuťově lahodná, ale také zdravá, což se o kyselině octové, používané ke konzervaci, říct nedá. Zelí působí také proti depresím a obsah vitamínu B12 je dobrý pro nervovou soustavu. Vysoké množství vitamínu C zvyšuje imunitu a je velice potřebné ke tvorbě hormonů. Tyto dva vitamíny ale nejsou jediná pozitiva, v kysaném zelí najdeme také draslík, železo, vápník a zinek. Sterilace udrží kysané zelí déle použitelné, ovšem tímto procesem se veškerý přínos kysaného zelí ztrácí. Tím nejjednodušším receptem, jak nejlépe uchovat kvašené zelí, je po vykvašení umístit nádobu do chladné místnosti a jednou za dva až tři týdny kontrolovat, zda je zelí pod vodou a zda je ve žlábku pod víkem zeláku stále voda, aby k zelí nemohl vzduch.
Zdroj: Zavařování kysaného zelí
Nakrouhejte si, popřípadě si můžete koupit již krouhané zelí, nasypte je do vaničky, posolte (na 1 kg zelí 3 dkg soli), posypte kmínem a celým pepřem a nechte alespoň 3–4 hodiny pustit šťávu. Potom zelí natlačte do 0,7 l sklenic tak, aby v každé byla i šťáva, a zavíčkujte. Můžete použít i šroubovací víčka. Sklenice postavte na plechy, nejlépe k topení nebo někam do tepla. Víčka se vypoulí, protože zelí pracuje, a stéká z nich šťáva. Nechte takto asi 2–3 týdny, víčka by se měla „vcucnout“, ale pokud se tak nestane, nevadí. Zaneste zelí do sklepa, kde vám vydrží a můžete jej postupně konzumovat. Jestli si nejste jistí výsledkem, otevřete jednu sklenici. Zelí by mělo být křupavé a moc dobré.
Zdroj: Kysané zelí
Je dokázáno, že kysané zelí ve svých sklepích skladovali ve velkém množství už staří Řekové a Římané. V dobách, kdy ještě neexistovaly mražené potraviny a potraviny z jižní polokoule byly pro střední a severní Evropu nedostupné, poskytovalo kysané zelí zdroj důležitých živin během zimy. V 16. století jej považovali dokonce za všelék. V dnešní době je známo, že kysané zelí obsahuje množství hodnotných bioaktivních látek – bakterie kyseliny mléčné, vitaminy skupiny B, vitaminy C a K a také spoustu minerálních látek, například draslík, hořčík, železo, zinek, fluor, a enzymy.
Bakterie mléčného kvašení pomáhají udržet zdravá střeva. Například po dlouhodobém užívání antibiotik vám pomůže kysané zelí obnovit zeslabenou střevní flóru. Podporuje i látkovou výměnu a má odvodňující účinek, takže umožňuje rychlé odstraňování odpadních látek z těla. Kysané zelí rovněž podporuje tvorbu krve a hormonů. Umožňuje bojovat proti únavě, zlepšuje obranyschopnost organismu a zvyšuje odolnost proti stresu. Má schopnost aktivovat imunitní systém v boji proti virům a bakteriím, posiluje organismus proti infekcím. Snižuje také vysoké hodnoty krevního tlaku a zároveň aktivuje funkci střev a vylučování toxických látek. A navíc zelí jako jediná rostlinná potravina obsahuje vitamin B12, což je velmi důležité pro vegetariány, kteří nevyužívají žádný živočišný zdroj tohoto vitaminu, který je nezbytný pro duševní svěžest a pro činnost mozku a nervů. Působí také proti depresím. Celkový obsah vitaminů skupiny B v kysaném zelí je značně vysoký. Také minerální látky jsou dalším významným zdrojem zdraví organismu. Například velké množství draslíku odvodňuje tělo.
Připravte si tedy na zimu velkou zásobu tohoto „všeléku“.
Zdroj: Kysané zelí
Segedínský guláš začal psát svou historii v 19. století. Vypráví se, že vznikl v oblíbené hospůdce, kam chodil budapešťský soudce Szekeley. Jednoho dne přišel pozdě a v kuchyni zůstalo jen pár zbytků, mezi nimi cikánský guláš a vařené kysané zelí. Kuchař z těchto zbytků připravil soudci pozdní oběd a s ním vznikl i nový pokrm – segedínský guláš, někdy také nazývaný szekelský guláš.
Zdroj: Segedínský guláš
Ingredience: 350–500 g žampionů, troška oleje, sůl, 250 g kysané smetany, hladká mouka, dle potřeby mletý kmín či houbové koření, 3 stroužky česneku
Postup: Očištěné a nakrájené žampiony zprudka orestujeme na trošce oleje, přidáme na plátky rozkrájený česnek a zprudka orestujeme. Osolíme, popřípadě přidáme koření, trochu vody a dusíme. Jsou-li žampiony měkké, připravíme si závarek ze smetany a hladké mouky a zahustíme, mírně povaříme cca 20 minut. Tato omáčka je výborná se špeclemi.
Zdroj: Žampionová omáčka
Zelí omyjte a nakrouhejte. Na dno většího hrnce dejte chlebovou kůrku, syrovou bramboru vcelku a navrch napěchujte nakrouhané zelí. Jednotlivé vrstvy zelí posypte solí, pepřem, kmínem a navrch položte bobkový list. Nakonec zelí přelijte převařenou vlažnou vodou a zakryjte. Nechte kvasit 2–3 dny. Takto připravené zelí je však třeba hned zkonzumovat, jinak by se zkazilo.
Zdroj: Kysané zelí
Sterilizace kysaného zelí udrží zelí déle k použitelnosti, ovšem sterilizací se veškerá pozitiva kysaného zelí ztrácí. Pokud i tak chceme, abychom měli zelí do zásoby, tak když kysané zelí dosáhne optimální kyselosti, to je nejčastěji po 3 týdnech, můžeme jej sterilovat. Vhodné jsou sklenice s obsahem 0, 7 l, sklenice bohatě naplníme kysaným zelím, uzavřeme a sterilujeme 45 minut při teplotě 65 stupňů, pak necháme volně vychladnout víčkem dolů.
Sterilizovat zelí lze i nekysané a to dle své fantazie. Můžeme jej různě kombinovat s jinou zeleninou nebo různými nálevy.
Zdroj: Zavařování kysaného zelí
Wikipedie uvádí, že segedínský guláš je jeden ze známých druhů gulášů. Jeho název je odvozen buď ze sousloví „szegedi gulyás“ (segedínský guláš) nebo ze „székely gulyás“ (sikulský guláš). Vaří se z vepřového masa – libového vykostěného bůčku nebo plecka. Další důležitou surovinou je kysané bílé zelí. Dále se používá cibule, olej nebo sádlo, mletá sladká červená paprika, sůl, černý pepř, bobkový list (údajně proti nadýmání) a pro zjemnění smetana. Jako příloha se hodí houskový nebo kynutý knedlík. Je možné podávat i s chlebem.
Dle Wikipedie je tento pokrm v Maďarsku známý pod názvem székelygulyás nebo székelykáposzta. Názvem „Székely“ se označovalo historické obyvatelstvo geografické oblasti Erdély nebo Székelyföld (v Česku známé jako Sedmihradsko). Tato oblast se nachází na území dnešního Rumunska, historicky patřila k Velkému Maďarsku. Tradičními surovinami Sedmihradska jsou brambory (pityóka), kukuřice (kukorica) a zelí (káposzta). A právě z kysaného zelí se připravuje segedínský guláš. V Maďarsku se podává výhradně s chlebem. Základem je vepřový perkelt, smetana na šlehání a již zmiňované kysané zelí.
Zdroj: Segedínský guláš
Autoři obsahu |
Copyright © 2012 - 2024 NetConsulting Praha s.r.o.