KYŠKA KOKTEJL je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Krevetový koktejl je pokrm z plodů moře, konkrétně je vyroben z oloupaných, vařených krevet v omáčce Marie Rose nebo koktejlové omáčce, podávaný ve sklenici. Byl to nejoblíbenější předkrm ve Velké Británii i ve Spojených státech od 60. do konce 80. let. Podle anglického food spisovatele Nigela Slatera krevetový koktejl „strávil většinu (svého života) kolísáním od vrcholu módy až po směšně zastaralý trend“ a nyní se často podává s jistou dávkou ironie.
Názory Britů na krevetový koktejl
Nigel Slater říká, že „všechno je v omáčce“ a že „ta pravá omáčka je v podstatě majonéza, kečup a pár omáček Tabasco .“
Šéfkuchař Heston Blumenthal prohlašuje, že krevetový koktejl je jeho „tajnou neřestí“: „Když se po práci v The Fat Duck vrátím domů pozdě, nemám raději nic jiného, než vběhnout do lednice pro krevetový koktejl.“ Blumenthal poznamenává, že nejlepší je použít domácí majonézu, a doporučuje přidat nasekanou bazalku a estragon.
Televizní šéfkuchařka a spisovatelka Delia Smithová uvádí, že nejlepší verzí jsou krevety vařené vlastníma rukama, že tím předejdete některými velmi špatnými adaptacím, v neposlední řadě vodnatými krevetami a podřadnými omáčkami.“
Jak poznamenávají Hopkinson a Bareham v knize The Prawn Cocktail Years (Roky koktejlů s krevetami) , to, co bylo kdysi považováno za „ Ohromné britské jídlo “, sestávalo z koktejlu s krevetami, po kterém následoval steak garni s hranolky a jako dezert dort z Černého lesa; poznamenávají, že „uvařená tak, jak má být, je tato často tolik zesměšňovaná večeře stále něčím opravdu výjimečným.“
Kyška je nejen chutný, ale také velmi užitečný mléčný výrobek. Je plná vitamínů, minerálů, esenciálních aminokyselin a má silné antibakteriální a antifungicidní účinky.
Kyška je doslova elixírem života. Dodává nám energii, stimuluje imunitní systém, hojí záněty, reguluje krevní tlak, brzdí rakovinotvorné bujení. Zlepšuje trávení a je velmi dobře stravitelná, dokonce i pro ty, kdo jsou citliví na laktózu. Navíc je plná prospěšných bakterií, které mají velmi pozitivní efekt na celkové zdraví, a dokonce i náladu. Neměla by proto nikdy chybět ve vaší ledničce. Problém ale je, že v obchodech není zrovna nejlevnější. Přesto si ji nemusíte odpírat. Vyrobit si kyšku doma je totiž úplně snadné.
Doma vyrobená kyška obsahuje oproti kupovanému zhruba 10x více probiotických organismů.
K výrobě kyšky potřebujeme prázdnou PET lahev a nepasterizované mléko. Mléko nalijeme do lahve, uzávěr neutahujeme, ale necháme ho pootevřený a lahev necháme stát v teplotě okolo 20 °C po dobu 24 hodin. Pak ji umístíme někam do komory s teplotou okolo 12–16 °C a tam ji necháme opět 24 hodin stát. Teprve pak ji dáme do ledničky. V té době by už kefír měl být připravený ke konzumaci. Delším skladováním získává ostřejší chuť.
Pokud k výrobě použijeme pasterizované mléko, pak ho musíme naočkovat. Jako očkovací kulturu použijte trochu kupovaného kefíru, acidofilního mléka nebo třeba zákysu.
Pokrm z vařených mořských plodů s pikantní omáčkou nějakého druhu má starodávný původ a existuje mnoho variant. Pokrmy z ústřic nebo krevet tohoto druhu byly populární ve Spojených státech na konci devatenáctého století. Některé zdroje spojují podávání krevetového koktejlu v koktejlových sklenicích se zákazem alkoholických nápojů během prohibice ve 20. letech 20. století ve Spojených státech. Verze krevetového koktejlu se zpopularizovala v kasinech v Las Vegas na konci 50. let, počínaje kasinem Golden Gate na Fremont Street které denně prodávalo až 2 000 krevetových koktejlů za nízké ceny, ne více než 99 centů. Krevetový koktejl je považován za do jisté míry synonymum pro Mekku hazardních her a zábavy.
Ve Spojeném království se vynález krevetového koktejlu často připisuje britské televizní šéfkuchařce Fanny Cradockové v 60. letech 20. století. Ve své knize The Prawn Cocktail Years z roku 1997 Simon Hopkinson a Lindsey Barehamová poznamenávají, že krevetový koktejl má „přímý původ k Escoffierovi“.
Výrobek je složen z mléka, mléčné kultury a probiotických kultur Lactobacillus acidophillus, Bifidobacterium a Streptococcus thermophilus.
Kysané mléčné výrobky jsou zdrojem plnohodnotných bílkovin, minerálních látek (vápník, fosfor) i vitamínů (zejména vitamíny řady B). Jsou lehce stravitelné a obsahují méně laktózy než mléko. Pokud vám tedy klasické mléko dělá potíže a máte jen lehčí formu laktózové intolerance, je možné, že kysané mléčné výrobky vám mohou zajistit adekvátní náhradu.
Kyšku lze popíjet samotnou, používat ji do cereálních směsí nebo z ní vytvářet rozmanité koktejly či salátové zálivky.
Kyška ve 200 g obsahuje 380 kJ, 90,8 kcal, 6,6 g bílkovin, 8 g sacharidů, 3,2 g tuků, 0,2 g soli.
Při hubnutí byste měli konzumovat mléko, ale i mléčné výrobky opatrně. Mléko je totiž považováno za stravu, ne za pití. Pokud hubnete, je nejvhodnější polotučné mléko, nízkotučné má méně živin, a hlavně chutná jako obarvená voda. Jogurt je rovněž vhodný spíše polotučný než nízkotučný, který sice neobsahuje žádný tuk, ale o to více má sacharidů. Tučné sýry je vhodnější vynechat nebo alespoň zmenšit porce. Dále je důležité zkontrolovat, jestli je daný výrobek s příchutí nebo ne, protože často velmi sladká příchuť je dost kalorická. Nejlepší variantou například u jogurtů je tedy zvolit bílý jogurt a ten pak doplnit čerstvým ovocem.
Nezapomeňte, že kalorická hodnota daného výrobku není vůbec důležitá, mnohem důležitější je obsah bílkovin, sacharidů a tuků. Také při nákupu stojí za zvážení složení výrobku.
Zajímavým salátem oblíbeným při dietě je okurkový salát s kyškou. Jedná se o velmi jednoduchý recept, do kterého patří okurka, kyška, ocet, sůl, mletý pepř a cukr.
Řada zakysaných nápojů obsahuje probiotické kultury, které jsou důležité pro správnou činnost střev a podporují imunitní systém. Jsou bohaté na vápník, který je zásadní pro prevenci osteoporózy. Jejich pití vám prospěje, pokud užíváte antibiotika, máte problémy s pletí, býváte vystaveni často stresu anebo držíte dietu.
Základem kysaných mléčných výrobků je pasterované mléko, do kterého se přidávají bakterie mléčného kvašení. Liší se druhem použitých mikroorganismů, konzistencí a tučností. Kysané mléko je lépe stravitelné než mléko sladké, obsahuje totiž méně laktózy (mléčného cukru). Je tak vhodnou alternativou pro jedince, kteří trpí alergií na mléko. Obsah vápníku je stejný jako v normálním mléce, ale kyselé prostředí napomáhá jeho lepšímu vstřebávání.
Kyška je nápoj hodně podobný zákysu. Je to druh zakysaného mléčného výrobku vznikajícího pomocí smetanové kultury.
Kefír je kvašený nápoj vznikající z mléka a kefírových zrn. Kefírová zrna obsahují kombinaci specifických mléčných bakterií a kvasinek, které žijí ve vzájemné symbióze. Během prokysávání dochází v malé míře k alkoholovému kvašení a tvorbě vitamínu B. Kefír má svěží a pikantní, lehce nahořklou chuť. Působí příznivě na trávení, podporuje chuť k jídlu a je lehce stravitelný. Skutečnost, že kefír pění, je dána přítomností oxidu uhličitého, proto také lehce perlí. Kefírové mléko se liší tím, že obsahuje méně kvasinek než kefír.
Acidofilní mléko je nápoj, k jehož výrobě se používá kultura Lactobacillus acidophilus. Jedná se o bakterie mléčného kvašení, které výrazně ovlivňují správné složení střevní mikroflóry. Acidofilní mléko rovněž obsahuje vitamín B12. Jeho chuť je výrazně kyselejší. Má podobné účinky jako kefír a vyrábí se s ovocnými příchutěmi.
Zákys vzniká kysáním mléka a smetanové kultury. Má probiotické účinky, čímž pozitivně působí na střevní mikroflóru a zvyšuje obranyschopnost organismu. Pravidelné pití zakysaných mléčných výrobků zlepšuje stav střevní sliznice a celkově upravuje trávení. Vyrábí se bez příchuti, ale i v mnoha ochucených ovocných variantách. Kyška je termín víceméně ekvivalentní zákysu. Je to druh zakysaného mléčného výrobku vznikajícího pomocí smetanové kultury.
Podmáslí je vedlejším produktem vznikajícím při výrobě másla. To se dělá ze sladké nebo zakysané smetany. U nás se téměř veškeré máslo vyrábí ze sladké smetany. Pokud nepochází ze zakysané smetany, musí se do podmáslí zákys přidat. Hrubým složením se podmáslí podobá mléku. V porovnání s mlékem má podmáslí nižší podíl sušiny a vyšší podíl lecitinu. Má mírně nakyslou chuť. Je vhodné i pro lidi s poruchami jater, kvůli nízkému obsahu tuku (maximálně do 1,5 %) se hodí také pro redukční diety.
Postup: Ledový salát opláchneme studenou vodou a nakrájíme na proužky. Připravíme si 4 větší sklenice na nožičce. Nejlépe z tlustšího skla. Do skleniček navrstvíme ledový salát, přidat můžeme i rajčátka nebo plátky avokáda. Na zeleninu rozmístíme do každé sklenice alespoň čtyři předem uvařené krevety a zakapeme je pořádnou porcí citronové šťávy. V misce rozmícháme majonézu, kysanou smetanu, kečup, citronovou šťávu, tabasco, worcesterovou omáčku a jednu lžičku brandy nebo koňaku. Takto připravenou zálivkou přelijeme krevety ve sklenici a můžeme podávat. Podle chuti můžeme krevetový koktejl doplnit čerstvě mletým pepřem nebo špetkou papriky, případně lehčího chilli.
Krevety lze nahradit škeblemi, ústřicemi, olihněmi (jako koktejl z olihní ) nebo jinými mořskými plody. Různé přípravy používají ingredience, jako jsou ryby a chobotnice. Koktejly z mořských plodů často obsahují limetkovou šťávu a rajčatovou omáčku a někdy se podávají s citronem.
Oloupejte všechny krevety kromě čtyř (ty si schovejte na vrchní část). Hlávkový salát rozdělte na jednotlivé listy a poté je rovnoměrně rozdělte do čtyř malých skleněných misek. Krevety posypte hlávkovým salátem a okořeňte černým pepřem.
Smíchejte majonézu, rajčatový čatní, worcesterskou omáčku, křen a Tabasco. Dochutíme citronovou šťávou, solí a pepřem a směsí střídmě potřeme krevety. Posypeme trochou papriky a pažitkou. Navrch dejte zbývající krevety a ihned podávejte. Výborné s hnědým chlebem.
Technologický postup: Okurku oloupeme a nastrouháme na jemno, zalijeme kyškou, přidáme utřený česnek, osolíme, opepříme, přidáme lžíci octa. Pořádně promícháme a necháme vychladit. Pokud je příliš kyselý, může se lehce přisladit. Je možné přidat kopr nebo pažitku.
V těhotenství se doporučují mléčné výrobky, které jsou zakysané, což jsou kromě jogurtů hlavně jogurtové nápoje a kefír, acidofilní mléko či podmáslí. Nedoporučuje se kupovat si v těhotenství jogurty s přídavkem umělých sladidel (bývají označeny light), umělé sladidlo není pro těhotné ženy vhodné.
Kefír či podmáslí by se měly podávat jako součást jídla, lehká večeře z celozrnného chleba s tvarohovou pomazánkou, zeleninového salátu nebo jen čerstvé nakrájené zeleniny může být doplněna sklenkou kefíru či jiného jogurtového nápoje.
Mléko, které je základem výše popsaných výrobků, v těhotenství neuškodí, nicméně většina odborníků se shodne na tom, že zakysané výrobky jsou v těhotenství nejen snáze stravitelné, ale navíc obsahují kultury, které příznivě ovlivňují procesy trávení v žaludku i ve střevech.
Základem je anglický výraz smooth, což značí jemný, krémový – a právě takové smoothie je.
Smoothie můžeme chápat jako zdravý mixovaný nápoj, jehož základem je ovoce a zelenina, popřípadě kombinace obojího, nejlépe bez přidaného cukru, umělých sladidel či konzervantů. Do smoothie můžeme přidat kromě ovoce a zeleniny další zajímavé ingredience, jako jsou vysoce výživná chia semínka, kakaové boby, ovesné vločky, včelí pyl, med a mnoho dalších. Získáme tak vydatný, krémový a hustý koktejl, který poslouží jako rychlá snídaně, popřípadě kvalitní svačinka. Můžeme jej také pojmout jako zdravou alternativu nápoje před větší fyzickou aktivitou. Tělo tak ušetří zásobní glykogen, protože díky rychlým cukrům z ovoce bude moci okamžitě čerpat energii. Přidáním proteinového prášku se navíc nápoj stává výborným zdrojem kvalitních bílkovin potřebných k obnově svalových buněk.
Smoothie představuje i zábavu, už jen proto, že si nápoj můžeme namíchat dle své chuti, můžeme kombinovat různé ingredience – prostě fantazii se zde meze nekladou. I když v jednoduchosti je krása, síla a často také ta nejlepší chuť. Obvykle se do koktejlů přidává i led. Do smoothie můžeme přimíchat i alkohol.
Smoothie lze chápat i jako ideální součást zdravého životního stylu, přičemž si za málo peněz doslova vychutnáme koncert dokonalé harmonie chutí. Můžeme si namixovat to, co skutečně chceme, a díky rozličným variantám ovoce a zeleniny vykouzlit lahodný nápoj, který nás zásobí celou řadou vitamínů, minerálních látek, enzymů a vlákniny.
Takovéto koktejly je možné ve vhodné kombinaci podávat také diabetikům a lidem na redukční dietě. Lze do nich přimíchat další formy vlákniny a snížit tak glykemický index výsledného nápoje.
Příprava smoothie je velmi jednoduchá. Potřebujete mít k dispozici mixér. Vystačíte si i s ručním tyčovým mixérem. Pro opravdu velké příznivce nyní existují speciální přístroje jako smoothie maker. Z vybraného ovoce či zeleniny je vhodné předem odstranit slupku, případně použít jen dužinu bez jadérek. Poté jednoduše vložíte všechny ingredience do mixéru, nebo v případě tyčového mixéru do nádoby, a rozmixujete na pyré. Následně přelijete obsah do skleniček a ihned podáváte. Doporučujeme vám pro osvěžení přidat led již do mixéru, vytvoříte tím skvělou tříšť. Smoothie se ale obejde i bez ledu.
Druhy smoothie: ovocné, zeleninové, ovocno-zeleninové, zdravé (vyvážený obsah živin), redukční (dietní), dezertní.
Ingredience: 3–4 dl sójového nápoje ALFA BIO (může být i jiná značka), 1 bílé tofu (asi 200 g), 1 vanilkový cukr
Postup: Všechny suroviny spolu najemno vymixujeme.
Obměny: Krém má množství variací. Hustotu můžeme měnit upravením množství základních surovin. Řídký krém je vhodný na zalití cereálií nebo jako ovocný koktejl, hustší na ovocný pohár (místo šlehačky) a velmi hustý můžeme použít do palačinek. Můžeme přidat banán nebo jahody, ochutit podle vlastní fantazie (karobový prášek, skořice), osladit více nebo méně. Místo cukru můžeme osladit rozmixováním sušeného ovoce (datle). Konzistence krému také asi závisí na mixéru, kvalitě surovin (teplota, složení), někdy se vytvoří perfektní pěna (skoro jako šlehačka), jindy jen takový běžný krém.
Sportovní výživa je velmi specifické odvětví a značně závisí i na druhu sportu, který je provozován. Odlišné nároky a specifika jsou při vytrvalostních sportech, jiné při silových a jiné při rychlostních. Po cvičení je nejlepší doplnit energii během první půlhodiny. Nejlepší je banán, pomerančový džus či opět nějaký rychlý zdroj energie. Doporučuje se také sacharidový nápoj pro rychlejší regeneraci svalů. Toto se doporučuje lidem, kteří se nesnaží hubnout, ale spíše nabírat svalovou hmotu. Pro ty, kdo se snaží nějaká kila zhubnout, bude vhodný kvalitní bílkovinný koktejl. Tak do hodiny po cvičení byste si měli ale určitě dopřát zdroj bílkovin. Hodí se například tuňák, vejce, krůtí nebo kuřecí maso, menší množství komplexních sacharidů (tedy například celozrnné pečivo) a zeleninová obloha. Je dobré také mít na mysli, že jiné zásady platí pro lidi, kteří se snaží redukovat tukovou tkáň, a jiné pro ty, kdo se snaží nabrat svalovou hmotu. A úplně jiné zásady jsou uplatňovány na profesionálních sportovcích, kteří se obvykle drží přesně nastavených stravovacích programů.
Sacharidy jsou k večeři potřeba z několika důvodů:
1) Sacharidy jsou hlavním zdrojem energie a bez jejich dodání klesá hladina krevního cukru a později by mohlo dojít ke katabolismu svalů. Bílkoviny ve stravě slouží především jako stavební materiál organismu, nikoliv jako zdroj energie.
2) Vstřebávání a zužitkování bílkovin v organismu je možné pouze za přítomnosti sacharidů. Striktně bílkovinná večeře tedy nepomůže ani ochránit, ani budovat svalovou hmotu.
3) Pravidelná dávka sacharidů (tedy i večer) udržuje stálou hladinu krevního cukru a také dostatečně vyživuje všechny svaly, které tedy mají dostatek paliva i v noci – takto se udržuje v chodu bazální metabolismus, který je z dlouhodobého hlediska velmi důležitý pro udržení štíhlé linie i zdraví.
4) Důležitý je výběr sacharidů – měly by to být zásadně komplexní, celozrnné potraviny (neloupaná rýže, pohanka, quinoa, celozrnné pečivo a těstoviny, zelenina), nikoliv jednoduché cukry.
Pokud intenzivně trénujete, ať už vytrvalostní, nebo objemový trénink, potřebujete zvláštní stravovací režim na míru. Uvedená pravidla jsou obecného charakteru pro většinu populace.
Když používáme chemii na bázi chloru za účelem dezinfekce vody v bazénu, tak musíme hlídat zejména pH ve vodě. 100% účinek je ve vodě mezi pH 4–5,5, s jinými hodnotami pH účinek klesá.
HClO a ClO se označují jako volný chlor. Při teplotě 25 °C a pH 7,5 je polovina chloru přítomna jako HClO a druhá polovina jako ClO. Při hodnotách pH pod 7,5, je HClO dominantní. Při hodnotách pH nad 7,5 převažuje OCl. Hodnota pH bazénové vody ovlivňuje účinnost chloru ještě jedním způsobem. Při pH blížícímu se osmi a více se začíná daleko rychleji tvořit vázaný chlor. To je také důvod, proč je při vyšším pH voda daleko dráždivější a více zapáchá po chloru.
Doporučuje se proto udržovat pH spíše v dolní polovině rozmezí daného vyhláškou č. 135/2004 Sb., a to konkrétně mezi 6,5–7,0. Mnoho lidí však tento údaj podceňuje a tablety pořád přidává, čímž vyrábí doslova jedovatý koktejl. Vysoká koncentrace chloru může poškodit nejen zdraví, ale i vlastní technologii. V případě dlouhodobějšího „přechlorování“ může dojít k neočekáváním změnám barevnosti bazénu, případně folie. Přechlorováním se podporuje i případný vznik koroze na kovových součástech technologie bazénu, popřípadě zastřešení. A to hlavní: opakovaná expozice chloru v ovzduší může vést k nevratnému poškození imunitního systému, krve, srdce a dýchacího ústrojí živočichů.
Pokud používáte chlorové tablety, pamatujte, že tablety nesmějí být umístěny delší dobu ve skimmeru, hlavně při vypnutém čerpadle. A měřte celkový i volný chlor.
Co je volný a vázaný chlor
Volný chlor – je dán koncentrací kyseliny chlorné a chlornanu, tedy jejího aniontu. Poměrné zastoupení těchto dvou látek hodně závisí na pH. Vodu dezinfikuje a oxiduje nečistoty, nezapáchá ani nedráždí a nemá na nás škodlivý účinek (v přírodě se volný chlor nevyskytuje). To je to, co potřebujeme mít ve vodě.
Vázaný chlor – je dán koncentrací chloraminů, z nichž při hodnotách pH bazénové vody převažuje monochloramin. Chloraminy mají mezi vedlejšími produkty chlorace největší podíl. Mají sice také dezinfekční účinky, ale ty jsou 80–100krát méně účinné než volný chlor. Protože se jedná o toxické a dráždivé látky, je jejich přítomnost v bazénové vodě nežádoucí (monochloramin, dichloramin, trichloramin). Chloraminy jsou také hlavní příčinou takzvaného chlorového zápachu bazénové vody. Vznikají po reakci s organickými nečistotami obsahujícími dusík – močovina, pot, zbytky stolice, mazové a slizové sekrety a dále zbytky kosmetických prostředků, opalovacích krémů, mýdla, z kůže a sliznic, které se smývají do vody s nejrůznější mikroorganismy, jako jsou bakterie,
