Rychlá odpověď: Na plné slunce se nejlépe hodí muškáty, petúnie, surfinie, Million Bells, verbeny, gazánie, vitálka, osteospermum a vějířovka. Fungují tehdy, když mají dost velký truhlík, propustný substrát a pravidelnou zálivku. Největší chyba je malá nádoba, přehnojení dusíkem nebo kombinace rostlin s rozdílnou potřebou vody.
Slunný balkon v českých podmínkách není jen „hezky světlé místo“. V červenci se z něj snadno stane rozpálená vana, kde květiny trpí horkým zábradlím, suchým větrem a odpoledním úpalem. Proto nestačí vybrat rostlinu podle barvy květů.
V článku najdete praktický výběr balkonových rostlin na přímé slunce, zkušenosti s kombinacemi v truhlících, srovnání zálivky, upozornění na časté chyby a konkrétní postup, jak si osázet balkon tak, aby kvetl celé léto a neskončil po první vlně veder.
FAQ – balkonové rostliny vhodné na plné slunce
Jaké balkonové rostliny jsou nejlepší na plné slunce?
Nejlepší balkonové rostliny na plné slunce jsou muškáty, gazánie, vitálka, osteospermum, Million Bells a verbena.
Tyto druhy dobře snášejí světlo a při správné zálivce zvládnou i české letní horko. Muškáty jsou nejspolehlivější pro začátečníky, gazánie snese sušší režim a Million Bells udělají bohatý převis. Petúnie a surfinie jsou také vhodné, ale potřebují větší nádobu, častější zálivku a lepší ochranu před větrem a prudkým deštěm.
Které letničky na plné slunce do truhlíků vydrží nejdéle?
Nejdéle obvykle vydrží muškáty, gazánie, vitálka, Million Bells a dobře vedená verbena v dostatečně velkém truhlíku.
Rozhoduje nejen druh rostliny, ale také objem substrátu a pravidelná péče. Letničky na plné slunce do truhlíků potřebují hlavně stabilní vláhu, propustnou zeminu a průběžné přihnojování. Když je zasadíte příliš hustě, budou vypadat krásně v květnu, ale v červenci začnou soupeřit o vodu a živiny. Méně sazenic často znamená lepší výsledek.
Jsou petúnie a surfinie vhodné na přímé slunce?
Petúnie a surfinie jsou vhodné na přímé slunce, ale jen při dostatku vody, živin a ochraně před větrem.
Na slunném balkoně umí vytvořit nádherný převis, ale nejsou úplně bezúdržbové. Surfinie mají vysokou spotřebu vody a v malém truhlíku rychle vadnou. Petúnie s velkými květy navíc hůř vypadají po silném dešti. Nejlépe fungují v samozavlažovacím truhlíku, v chráněnějším místě a s pravidelným odstraňováním poškozených květů.
Co zasadit do truhlíku na jižní balkon?
Do truhlíku na jižní balkon zasaďte muškáty, gazánie, vitálku, osteospermum, Million Bells nebo verbeny.
Jižní balkon je náročný, protože se přehřívá dlouho a rovnoměrně. Proto vybírejte květiny do truhlíku na slunce, které zvládnou horko i krátké proschnutí. Na nejprudší místo dejte odolnější druhy, jemnější bakopu nebo lobelku raději do chráněnější části. Velmi pomůže větší nádoba, světlý obal a samozavlažovací systém.
Jak často zalévat balkonové květiny na plném slunci?
Balkonové květiny na plném slunci kontrolujte v horku denně, ale zalévejte podle skutečné vlhkosti substrátu.
Neplatí, že každá rostlina musí dostat vodu každý večer. Muškáty snesou krátké proschnutí, zatímco petúnie, surfinie a bakopa vadnou rychleji. V horkých dnech může být nutná denní zálivka, u malých nádob i častější kontrola. Přelití je ale stejně nebezpečné jako sucho, hlavně u rostlin citlivých na zahnívání kořenů.
Jsou samozavlažovací truhlíky vhodné na plné slunce?
V naší poradně s názvem KANADSKÉ BORŮVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tamáš Robert.
Dobrý den. Mám balkónové kanadské borůvky. Vláhu mají, dostatek místa, hnojiva používám pro borůvky, ale listy a květy mi usychají. Přímého slunečního světla mají jen večer. Co dělám špatně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Důvodem bude zřejmě nedostatek slunečního světla. Kanadské borůvky potřebují plné slunce po celý den. Snesou i polostín, ale čím méně slunce mají, tím hůře prosperují. Smrtící pro ně pak je stav, kdy mají málo slunce, díky čemuž nemohou spotřebovat dodané hnojivo, které se hromadí v půdě a rostlinu postupně ničí.
Další příčinou může být nevhodné pH substrátu. Kanadské borůvky vyžadují pH půdy v rozmezí 4 až 5,2. Zjistit pH můžete pomocí lakmusového papírku, kterým změříte kyselost výluhu z vašeho substrátu.
Na balkoně, který je orientován severozápadně, neočekávejte žádné zázraky při pěstování plodonosných rostlin. Můžete ho ale využít pro pěstování krásných begónií nebo na letnění pokojových rostlin, například klívii se bude na tomto balkóně v létě skvěle dařit.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ ORCHIDEJÍ - se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirka.
Dobry den,
Ke konci brezna sem dostala k narozeninam orchideje,bohuzel ted jim zacali hnednout listy,nevim co s tim.V kvetinarstvi mi poradili ze je mam ostrigat ale bevim zda je to dobry napad.
Predem moc dekuji za radu
Mirka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tohle udělá prudké slunce. Jestli jste měla vaší orchidej za oknem, tak v minulých slunečných dnech vám ji slunce takhle spálilo. Ostříhat nebo ne je jedno, listy by stejně uschly. Bohužel se musíte smířit s tím, že míň listů znamená míň květů. Budete muset počkat než vyrostou nové listy a potom můžete očekávat nové květy. A nebo to odpískejte, kupte za 150 Kč novou rostlinu a tešte se z nových čerstvých květů na polostinném ale světlém místě.
Keře jsou na zahradě ideální kulisou, která vytváří pocit stálosti. Nejlépe uděláme, když vybereme rostliny různé výšky a rozličného tvaru a strategicky je rozmístíme. Keře kvetoucí výraznými barvami kombinujeme s těmi, jejichž květy jsou poněkud mdlé.
Keře mohou být dekorativní svým tvarem, nebo květy, které často voní, či barevnými listy, často i svými ozdobnými plody. K celkovému vzhledu přispívají v neposlední řadě také stonky, které mívají často charakteristickou texturu.
Keře jsou rostliny s dřevnatými stonky, které se obvykle rozvětvují od báze a vytvářejí množství postranních stonků přímo ze země nebo kousek nad její úrovní. Tím se liší od stromů, které mají jen jeden kmen, ale do jisté míry se obě skupiny překrývají. Některé z okrasných keřů vypadají zajímavě i několik ročních období, jiné pouze jedno. Většinou jsou snadno dostupné a s jejich pěstováním není velká práce. Všechny však potřebují odpovídající prostor, aby se mohly rozvíjet. Volné místo můžeme do doby, než dorostou, zaplnit přechodnou výsadbou.
Žlutě kvetoucích keřů je velké množství, níže je uvedeno několik druhů pro inspiraci.
Buxus zimostrázový
Jedná se o keř (Buxus sempervirens), který dorůstá do výšky 20 až 30 cm, je listnatý neopadavý, barva listů je zelená, květy žluté. Má rád slunce nebo polostín.
Tento nízký, zakrsle rostoucí neopadavý keř se od ostatních buxusů liší pouze drobnými trny, které nejsou nebezpečné. Květy jsou drobné, žluté. Keř kvete v květnu až červnu.
Snese všechny typy půd. Je vhodný jako skupinová podsada vyšších keřů či stromů, do skalek, venkovních květináčů a do malých zahrádek.
Dřišťál Juliin
Tento keř (Berberis julianae) dorůstá do výšky 2,5 m, je listnatý neopadavý, listy má zelené, květy žluté. Vyhovuje mu slunce nebo polostín.
Dřišťál je stálezelený trnitý keř vzpřímeného tvaru. V květnu až červnu jej zdobí žluté vonné květy, které se na podzim promění v modravé bobule. Tento keř snese všechny typy půd.
Používá se buď jako solitér, nebo v keřových skupinách a pro neprostupné volně rostoucí i tvarované stálezelené živé ploty.
Brslen evropský
Jedná se o listnatý opadavý keř (Euonymus europaeus) dorůstající až do výšky 5 m. Barva listů je zelená, keř vykvétá v září až říjnu nápadnými žlutými květy. Má rád polostín.
Listy tohoto brslenu jsou řapíkaté, jednoduché, podlouhle eliptické až podlouhle kopinaté, na vrcholu zašpičatělé, na bázi klínovité, na okraji drobně pilovité, lysé, pouze na spodní straně na žilkách kratičce chlupaté. Květy jsou drobné, 4četné, korunní lístky úzce vejčité až čárkovité, na okraji často podvinuté a brvité, žluté až žlutozelené.
V naší poradně s názvem BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Hajek.
zdravim mam bobkovy list a zacly se mi tvorit na dospelich listech hnede fleky nevite co stim dekuji,umisten na okne v kvetinaci
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jde o úpal. Listy, které jsou teď na rostlině, narostly v době, kdy bylo mírné slunce a nyní se nedokáží bez úhony srovnat s tak silným sluncem. Buď změňte stanoviště a nebo očekávejte nové listy, které budou zvyklé na ostré slunce ale zároveň ho budou vyžadovat i v následujících obdobích.
V naší poradně s názvem PLODY OSTRUŽINÍKU JSOU ČERVENÉ A UŽ NEZČERNAJÍ JSOU BEZ CHUTI ČÍM JE TO ZPŮSOBENO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav.
Čím je to způsobeno ostružiny rostou poblíž lesa na zahrádce v obci na Plzeňsku co to může být za chorobu nebo škůdce děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejpravděpodobnější příčinou červených a bezchutných plodů vašich ostružin jsou roztoči ostružin nebo nadměrná vlhkost. Roztoči ostružin, vědecky známí jako Acalitus essigi, vstřikují toxin, který brání správnému dozrávání plodů a jejich zčernání. Silné deště mohou také zředit cukry v plodech, což vede k nevýrazné a bezchutné chuti, zejména pokud pršelo během sklizně nebo těsně před ní.
Ostružiny a roztoči
- Jak to funguje: Tito mikroskopičtí roztoči (vlnovník ostružiníkový) se živí jádrem plodu a základnou jednotlivých peckovic (malých kuliček na bobulích). Vstřikují toxin, který narušuje proces zrání, což způsobuje, že plody zůstávají červené, tvrdé a bez chuti.
- Příznaky: Klíčovým znakem je ostrý kontrast mezi nezralými červenými a zralými černými peckovicemi na stejném plodu.
- Co s tím dělat: Roztoče ostružin můžete hubit postřikem s obsahlem látky polysulfid vápenatý během období vegetačního klidu nebo použitím zahradních olejů během vegetačního období.
Chuť ostružin a nadměrná vlhkost
- Jak to funguje: Silné deště mohou způsobit, že ovoce absorbuje přebytečnou vodu, což zředí cukry a další aromatické složky.
- Příznaky: Bobule se mohou zdát plně dozrálé, ale postrádají sladkost a mají nevýraznou nebo vodnatou chuť. To platí zejména v případě, že prší těsně před sklizní.
- Co dělat: I když počasí nemůžete ovlivnit, v malé zahradě můžete zkusit položit plachty, které rostliny zakryjí během silného deště, abyste zabránili přemokření ovoce.
Další potenciální faktory
- Nedostatek slunce nebo vody: Nedostatek slunce nebo vody může také vést ke špatné chuti, i když je méně pravděpodobné, že způsobí červené zbarvení, pokud není kombinován s jinými problémy.
- Nesprávné načasování sklizně: Některé odrůdy přirozeně pomalu dozrávají a lze je zaměnit s poškozením roztoči.
- Manipulace po sklizni: U ovoce, které bylo kdysi černé, ale po sklizni zčervenalo, může být problém způsoben vystavením teplu nebo fyzickým poškozením během sklizně nebo manipulace, což je proces nazývaný reverze červených peckovic. K tomu však obvykle dochází po sklizni, nikoli na keři.
V srpnu můžete zasadit řadu kvetoucích rostlin, kterým se bude dařit koncem léta a na podzim. Pro pozdní květy zvažte výsadbu krásenky speřené, cínií, aksamitníku, měsíčku lékařského, hledíků, slunečnic a fialy šedivé. Pro časné jarní květy můžete také zasadit macešky. Trvalky, jako je kosatec německý, astry a chryzantémy, jsou také dobrou volbou pro výsadbu v srpnu.
V naší poradně s názvem VÁNOČNÍ KAKTUS NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri Hlavacek.
Dobrý den potřebuji poradit zakoupil jsem vánoční kaktusy a s cervenali mě listy u něho když jsem to zakoupil ale tet nevím jestli to mám nechat být a nebo ostříhat můžete mi poradit
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dobrý den,
zarudnutí (červenání) článků u vánočního kaktusu je poměrně časté a ve většině případů nejde o nemoc. Nejčastější příčiny jsou:
– příliš silné slunce (přímé světlo může rostlinu „spálit“),
– stres po přesunu z obchodu (změna prostředí, teploty),
– chlad nebo průvan,
– případně nedostatek živin.
Pokud je rostlina jinak pevná, články nejsou měkké nebo seschlé, tak bych rozhodně nestříhal. Spíše doporučuji:
– dát kaktus na světlé místo, ale bez přímého slunce,
– udržovat mírnou zálivku (nepřelévat),
– vyhnout se průvanu a velkým výkyvům teplot,
– případně po odkvětu přihnojit hnojivem na kaktusy nebo pokojové rostliny.
Stříhání má smysl jen tehdy, pokud jsou části rostliny skutečně poškozené, měkké nebo odumírají.
U vánočního kaktusu je důležité vědět, že na změny reaguje citlivě – takže často jde jen o přechodný stav, který se po aklimatizaci upraví.
Pošlete fotku, ať se můžeme podívat, jak to vypadá.
Dotaz kytky voskovky bývá trochu zrádný, protože lidé tím mohou myslet různé rostliny. V balkonovém kontextu se často mluví o voskovkách jako o begoniích voskovkách. Ty jsou velmi vděčné, kvetou dlouho a dobře vypadají v nádobách. Na přímé polední slunce ale nejsou vždy nejlepší volbou, zejména když je balkon rozpálený a suchý.
Voskovky bych dal spíš na východní balkon, do polostínu nebo na místo, kde mají slunce jen část dne. Na úplný jižní úpal bych volil odolnější druhy, například muškáty, gazánie nebo vitálku. Pokud je přesto chcete použít na slunném balkoně, dejte jim větší nádobu, pravidelnou vláhu a chraňte je před největším odpoledním žárem.
V naší poradně s názvem JUKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Emilia Tichakova.
mam problem s jukou, dala som ju na terasu a zacali hnednut listy po celej dlzke, na okrajoch,spickach aj v novo vyrastenych.Poradite ako to odstranit a preco to asi je? dakujem Emilia
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Tohle udělá nízká teplota a změna v pěstebních podmínkách vynesením kytky ven. Někdy se listy jen zbarví, ale když je šok velký, tak listy postupně zaschnou a musí vyrůst nové. S těmito změnami na listech se nic dělat nedá a je třeba počkat, jak se s tím rostlina vypořádá sama.
Gazánie, vitálka a osteospermum: když balkon opravdu pálí
Pokud máte balkon, kde se v létě nedá stát bosou nohou, začal bych u rostlin, které horko opravdu snášejí. Gazánie je v tomto směru výborná. Má ráda slunce, květy se otevírají hlavně za jasného počasí a krátkodobé sucho zvládá lépe než petúnie nebo bakopa. Nehodí se do trvale mokrého truhlíku, protože přemokření jí škodí víc než mírné proschnutí.
Vitálka neboli sanvitálie je nízká, rozložitá a velmi vděčná letnička. Její drobné žluté květy působí jako malé slunečnice. Hodí se do závěsných nádob, okrajů truhlíků i misek. Na plném slunci kvete spolehlivě a odpustí víc než mnohé jemné balkonovky. Pokud chcete veselý truhlík s menšími nároky, vitálka je velmi dobrá volba.
Osteospermum, někdy označované jako kapská kopretina, vypadá elegantněji. Květy připomínají kopretinu, ale působí pevněji a moderněji. Má rádo slunné místo a propustný substrát. U některých odrůd se květy za špatného počasí nebo večer zavírají, což není chyba, ale vlastnost. Při pravidelném odstraňování odkvetlých květů vydrží dekorativní dlouho.
Následující tabulka ukazuje, které rostliny bych dal na nejsilnější úpal a které spíš do mírnější části slunného balkonu. Právě toto rozdělení pomůže lidem, kteří mají jeden balkon, ale různé mikroklima: kraj u zábradlí, kout u stěny, místo pod stříškou a roh u skla.
Místo na balkoně
Podmínky
Nejvhodnější rostliny
Čemu se raději vyhnout
Čelní zábradlí na jih
Nejvíc slunce, vítr, rychlé vysychání
Muškáty, gazánie, vitálka, osteospermum
Jemná bakopa v malém truhlíku
Chráněný roh balkonu
Slunce, méně větru, stabilnější vlhkost
Petúnie, surfinie, Million Bells, verbena
Přehnaně hustá výsadba
Pod stříškou
Hodně světla, méně deště
Velkokvěté petúnie, Million Bells, osteospermum
Rostliny závislé na dešťové zálivce
Boční polostín část dne
Slunce jen část dne, menší úpal
Bakopa, lobelka, všelicha, ostruhatka
Rostliny, které bez slunce málo kvetou
Třetí fotografie ukázuje praktické rozdělení balkonu na horké a chráněnější zóny. To je důležité, protože mnoho lidí má pocit, že celý balkon má stejné podmínky, ale ve skutečnosti se jednotlivá místa liší i o několik hodin přímého slunce denně.
Fotografie znázorňuje balkon rozdělený na zóny: nejteplejší zábradlí s gazániemi a muškáty, chráněný kout s petúniemi a bakopou.
Ve svém příspěvku OSTEOSPERMUM V TRUHLÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bozena Hurtikova.
Objednala jsem si tyto kytky, prisli mi docela vyssi a ja je dala do truhliku, ale chtela bych aby byly nizsi. Mohu jee zkratit treba na vysku 15cm?Prosim oradu, ma nekdo zkusenosti? Dekuji za radu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Když se řekne balkonové rostliny vhodné na plné slunce, mnoho lidí si představí hlavně muškáty za oknem. Jenže mezi slunným balkonem v květnu a rozpáleným jižním balkonem v červenci je obrovský rozdíl. Na svém balkoně jsem si to ověřil docela tvrdě: první rok jsem vybíral hlavně podle květů, druhý rok podle zálivky a až třetí rok podle toho, jak se rostlina chová v nádobě, když je tři dny přes třicet stupňů.
Největší překvapení nebylo to, že některé rostliny uschly. Překvapilo mě, že často neodešla celá rostlina najednou, ale nejdřív se zastavilo kvetení, potom začaly schnout konce výhonů a až nakonec se ukázalo, že problém nebylo slunce samotné, ale malý objem substrátu. Truhlík se přes den rozpálil, kořeny neměly kam ustoupit a večerní zálivka už jen doháněla škody.
Praktické pravidlo z balkonu: rostlina na plné slunce musí splnit dvě věci najednou. Musí snést světlo a zároveň musí zvládnout život v nádobě, kde se voda i živiny vyčerpají mnohem rychleji než na záhoně.
Proto v článku neberu rostliny jen jako katalog. U každé důležité skupiny řeším, jestli se hodí do truhlíku na jižní balkon, zda zvládne přímé polední slunce, kolik chce vody, jestli jí vadí déšť a vítr, jak vypadá po dovolené a zda má smysl ji přezimovat. Právě v těchto drobnostech se rozhoduje, jestli budete mít od června do září krásný balkon, nebo v srpnu smutné suché šlahouny.
Ve svém příspěvku KVĚTINY DO ŠERA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Vanátová.
Dobrý den,
Mám dotaz,máme doma chodbu kde nemáme okna a je v ní šero,chtěla bych do ní nějaké živé květiny ale nevím jaké květiny.Proto prosím o radu co by se na chodbu kde je hodně šero,daly dát nějaké živé kytky.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kamélie (Camellia japonica) není považována za jedovatou rostlinu pro psy. Podle dostupných botanických a veterinárních databází patří mezi bezpečné okrasné rostliny.
Pokud pes náhodně okusí list nebo květ kamélie, obvykle se nestane nic vážného. Rostlina neobsahuje silné toxiny, které by způsobovaly otravu. Ve výjimečných případech může dojít pouze k mírnému podráždění žaludku nebo krátkodobému zvracení. Tyto reakce nejsou způsobeny jedovatými látkami, ale spíše běžnou reakcí na rostlinnou vlákninu. Přesto je vždy vhodné sledovat zdravotní stav zvířete a zabránit pravidelnému okusování okrasných rostlin.
Je kamélie jedovatá pro kočky?
Kamélie není klasifikována jako jedovatá rostlina pro kočky. Ve většině databází toxických rostlin je uvedena jako netoxická pro domácí zvířata.
Kočky někdy okusují listy rostlin, protože jim rostlinná vláknina pomáhá při trávení. Pokud kočka ochutná list kamélie, obvykle nedojde k žádným vážným potížím. Ve vzácných případech se může objevit mírné podráždění žaludku nebo krátkodobé zvracení. Tyto reakce však nejsou způsobeny toxiny. Většina koček navíc o kamélie nejeví větší zájem, protože listy nejsou aromatické ani chutné.
Je Camellia japonica jedovatá?
Camellia japonica není podle botanických ani veterinárních zdrojů považována za jedovatou rostlinu. Patří mezi bezpečné okrasné keře, které se běžně pěstují v zahradách.
Tento druh kamélie neobsahuje silné alkaloidy ani jiné toxické látky, které by způsobovaly otravu. Listy i květy obsahují především polyfenoly a další běžné rostlinné látky. Při náhodném požití malého množství rostliny se obvykle nic nestane. Ve větším množství může dojít pouze k mírnému podráždění trávení. Proto je rostlina považována za bezpečnou i v zahradách, kde se pohybují děti nebo domácí zvířata.
Může dítě sníst květ kamélie?
Malé množství květu kamélie obvykle nezpůsobí žádné vážné zdravotní potíže. Rostlina není klasifikována jako jedovatá pro děti.
Pokud dítě náhodně ochutná květ nebo malý kousek listu, většinou se nic nestane. Kamélie neobsahuje silné toxické látky. Ve výjimečných případech se může objevit mírná nevolnost nebo podráždění žaludku. Tyto reakce jsou však vzácné a obvykle rychle odezní. Přesto je vhodné děti naučit, že okrasné rostliny nejsou určeny ke konzumaci, a zabránit jim v ochutnávání rostlin v zahradě.
Jsou květy kamélie jedlé?
Květy kamélie nejsou jedovaté, ale většina okrasných druhů není určena k běžné konzumaci. Rostliny rodu Camellia se pěstují především jako dekorativní keře.
Existují však druhy kamélií, které mají potravinářské využití. Nejznámější je Camellia sinensis, známá jako čajovník. Z jejích listů se vyrábí čaj.
V naší poradně s názvem PŘEZIMOVÁNÍ KYTKY JICNOVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bára.
Zdravím, nikde nemohu zde v PC najít konkrétní návod-radu jak přezimují Jicnovky-Eustoma. Dostala jsem jí jako dárek a nevím co s ní dál. Je moc pěkná byla bych ráda kdyby přežila i zimu. Prosím poraďte.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Eustoma grandiflorum nebo-li jícnovka velkokvětá, je kvetoucí dvouletka, která přežije zimní mrazy až do -12 °C. Ale spíše než aby byla považována za trvalku, je typičtěji pěstována jako letnička.
Eustomu můžete přezimovat i uvnitř na světlém místě s teplotou v závislosti na osvětlení v rozmezí 10 až 15 °C. Čím větší teplo, tím větší nároky na světlo.
Níže se můžete seznámit s keři, které kvetou v období léta a dodají vaší zahradě krásný a jedinečný vzhled.
Sazaník květnatý
Tento keř pochází ze Severní Ameriky, dorůstá obvykle do výšky 1 až 2 m, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné rudé. Má rád přímé slunce.
V době kvetení voní po jahodové marmeládě. Tento hustě rostoucí keř obsahuje aroma všude – v listech, větvích, dokonce i kořenech. Květy jsou 3 až 5 cm velké s mnohočetnými plátky jako plnokvětá hvězda. Barva je jasně vínová nebo tmavě purpurová až červenohnědá. Odstín se liší v závislosti na umístění, kvalitě půdy, oslunění i době kvetení. Sazaník vykvétá někdy již ke konci května, přičemž hlavní dobou kvetení je přelom června a července. Květy se nadále objevují sporadicky až do poloviny srpna. Vůně tohoto keře je však nenapodobitelná. Je to něco mezi jahodami a jablečným moštem.
Listy jsou podlouhle vejčité a na jaře raší jasně zeleným odstínem, jsou mírně lesklé a dlouho si drží svou svěží barvu. Výjimečně se na opylených květech mohou objevit na konci srpna plody, což jsou zvláštní tobolky zelené barvy, které se během zrání zbarvují do vínové až hnědé.
Jedná se o keř bez nároků na zvláštní údržbu. V prvních několika letech jej zastřihněte (v březnu) do kompaktního tvaru – pak už bude sám tvořit pěkný tvar a pravidelné olistění. Zasaďte jej do vlhké země, v suchu poroste stejně špatně jako v přemokřené zemi. A dopřejte mu hodně slunce, aby vás odměnil množstvím květů.
Zvonek garganský
Jedná se o keř dorůstající jen do výšky 20 cm, je listnatý opadavý, barva listů je zelená, květy nápadné fialové. Má rád přímé slunce nebo polostín.
Tato nesmírně efektní půdopokryvná forma skalkového zvonečku se zajímavě zoubkatými, drobnými listy svěže zelené barvy a mnoha stonky je obvykle obalena záplavou světle modrofialových květů. Jejich tvar je hvězdicovitě zvonkovitý.
Kvete přibližně od poloviny června až do srpna, přičemž po hlavním kvetení v půlce léta můžete celou rostlinu radikálně sestřihnout, aby znovu narašila a v září a říjnu nabídla čerstvý trs i s novými květy. Po zastřižení se doporučuje rostlinu přihnojit.
Rozrůstá se při zemi, květní stonky se nezvedají. Má rád rovnoměrně vlhkou, ale dobře propustnou půdu a nevadí mu mírné přistínění. Můžete jej pěstovat i v okrasných venkovních nádobách, kde vypadá o to lépe, když přeroste jejich hrany a květy se svěsí přes okraj a vytvoří modrý vodopád.
Keře kvetoucí na podzim vám dovedou rozzářit zahradu, která se již uchyluje k odpočinku. Tyto keře nejsou náročné na pěstování, některé snáší i přímé slunce.
Motýlí keř
Jedná se o keř dorůstající do výšky od 2 až 3 m, je listnatý opadavý, barva listů je zelená, má nápadné tmavě fialové květy. Má rád přímé slunce.
Vzdušný, rychle rostoucí keř s věkem získává čím dál hezčí tvar s přepadavými postranními větvemi, obtěžkanými květy v hroznu, jež dosahují velikosti 40 až 50 cm. Vlastní kvítek má úzce trubkový tvar dlouhý 1 cm se čtyřmi okvětními lístky. Plodem je tobolka. Nápadné květy jsou voňavé nejenom pro nás, ale hlavně pro křídlatý hmyz, převážně motýly.
Není náročný na pěstování. Potřebuje vysadit na plné slunce do velmi živné, propustné, dobře odvodněné země, protože v mokru by mohla v zimě shnít. Pro hustý růst je dobré jej zjara zastřihnout na pevnou kostru, a to v době, kdy se začnou nalévat pupeny.
Plamének Jackmanův (klematis)
Jedná se o keř, který dorůstá až do výšky 3 m, je listnatý opadavý, barva listů je zelená, květy má nápadné růžovo-bílé. Má rád polostín.
Květy jsou velké, růžovo-bílé, mladé květy jsou tmavě růžové. Keř kvete od poloviny června do července, na přelomu srpna a září pak kvetení většinou opakuje. Má středně bujný růst.
Vyžaduje kvalitní živnou půdu, nejlépe doplněnou o rašelinu a písek. Vyžaduje raději polostín, přímé slunce mu nesvědčí, snese i stín.
Vřes obecný
Jedná se o keř dorůstající do výšky 50 cm, je listnatý neopadavý, barva listů je zelená, má nápadné růžovo-červené květy. Má rád polostín, ale snese i přímé slunce.
Nízký stálezelený keřík se šupinovitými listy. Hrozny drobných, jednoduchých nebo plných květů vydrží barevné (růžovo-červené) po několik letních a podzimních měsíců. Časně na jaře nebo v polovině jara tvarujeme zaštipováním.
Vyžaduje nevápnitou, humusem bohatou zem, nejlépe s přidáním rašeliny. Vřes obecný je mrazuvzdorný.
Brslen evropský
Jedná se o keř, který dorůstá do výšky až 5 m, je listnatý opadavý, barva listů je zelená, má nápadné žluté květy. Má rád polostín.
Listy řapíkaté, jednoduché, podlouhle eliptické až podlouhle kopinaté, na vrcholu zašpičatělé, na bázi klínovité, na okraji drobně pilovité, lysé, pouze na spodní straně na žilkách kratičce chlupaté. Květy jsou drobné, 4četné, korunní lístky úzce vejčité až čárkovité, na okraji často podvinuté a brvité, žluté až žlutozelené. Plodem 4pouzdrá růžová až karmínově červená tobolka.
Pěstuje se na půdách vlhkých, výživných, spíše vápnitých. Jedná se o jedovatý keř.
Ve svém příspěvku CLEMATIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bartková ludmila.
dobrý den,
potřebuji poradit,na clematisu se objevují rezavé listy málo kvete,ošetřuji talentem,stanoviště je snad v pořádku na sluníčku kořeny zastíněné,málo výhonů ,jak stříhat ,děkuji bartková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Libor.
Clematis neboli plamének není náročný na půdu, prakticky v každé zahrádce roste dobře. Pokud je substrát kyselý, tak se doporučuje párkrát do roka půdu povápnit (zalít vápennou vodou). Důležité u klemátisu je zachování kořenů ve stínu a hlavně v chladu a naopak zelenou část vystavit na plné slunce. Z tohoto důvodu není vhodné jeho pěstování v nádobách. Nesnáší totiž přemokření a přehřívání kořenů. Úplně stačí, když ho zasadíte volné půdy a kolem něj vysadíte asi 50 cm vysoké letničky, které vytvoří potřebný stín a chládek. Stříhání se provádí jednoduše. Před tím, než začne clematis rašit se část zdravých výhonů seřízne na délku zhruba jednoho metru od země a zbylá část se seřízne na délku 40 cm od země. Takto vám znovu pěkně a hustě obrazí do velkých délek.
K hnědnutí listů a malému počtu květů: buď máte nevhodný kultivar a nebo máte v blízkosti rostlinu, která roznáší plísňové choroby. Často to bývají například jalovce, túje, nebo hrušně a to v okruhu až stovek metrů. Máte na výběr několik možností jak to řešit. Buď clematis vykopejte a nahraďte ho jinou odrůdou, například od souseda, kterému roste dobře. A nebo zkuste změnit fungicid a na místo Talentu použijte například Dithane DG NeoTec, Delan 750 SC a nebo Topas C 50 WP.
Vlastní zkušenost: co mi na jižním balkoně opravdu fungovalo
Nejlépe mi dlouhodobě fungovala kombinace převislých muškátů, Million Bells, verbeny, gazánie a jedné výplňové rostliny s dekorativním listem, například molice Forsterovy. Petúnie a surfinie byly nádherné, ale jen tehdy, když měly dost vody, pravidelné hnojení a chráněnější kout. Bakopa vypadala jemně a romanticky, ale na nejprudším poledním úpalu měla tendenci vadnout dřív než muškáty.
První chyba, kterou jsem udělal, byla příliš hustá výsadba. Do šedesáticentimetrového truhlíku jsem dal tolik sazenic, aby vypadal plný hned po výsadbě. V květnu to působilo skvěle, ale v červenci si rostliny začaly konkurovat. Petúnie braly vodu, bakopa ztrácela sílu a muškát sice držel, ale nekvetl tak bohatě, jak by mohl. Od té doby sázím méně rostlin, ale dávám jim lepší substrát a víc prostoru.
Druhá chyba byla hnojení „pro jistotu“. U balkonových květin na přímé slunce člověk snadno získá pocit, že když nekvetou, potřebují víc hnojiva. Jenže u některých druhů to vede k bujným listům a slabším květům. U muškátů se mi osvědčilo hnojit pravidelně, ale ne hystericky. U petúnií, surfinií a Million Bells jsem naopak viděl jasný rozdíl, když dostávaly výživu častěji a v menších dávkách.
Třetí chyba byla podcenění větru. Květiny na plné slunce mohou světlo milovat, ale dlouhé křehké výhony petúnií nebo surfinií vítr snadno poláme. Na balkoně ve vyšším patře proto vyhrávají kompaktnější druhy, vzpřímené muškáty, gazánie, osteospermum, vitálka nebo verbeny. Převislé vodopády květů jsou krásné, ale potřebují pevný truhlík, závětří a pravidelnou kontrolu.
Nejužitečnější zkušenost přišla až po několika týdnech sledování. Rostliny jsem si zapisoval podle tří věcí: jak rychle vadnou, jak vypadají po dešti a jak dlouho zůstávají dekorativní bez zásahu. Tím vznikl přehled, který je pro běžného pěstitele často cennější než botanický popis.
Následující tabulka shrnuje moje praktické pozorování z běžného českého balkonu orientovaného na jih až jihozápad. Nejde o laboratorní test, ale o pomůcku, podle které se dá rychle poznat, co dát na nejprudší slunce a co raději do chráněnější části balkonu.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ BRAMBOR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Čapčuch.
Narážím často na jeden problém. Vyroste krásná košatá nať,ale brambor pod natí je málo a jsou drobné.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Odpověď tkví ve hnojení. Pokud hnojíte brambory, i když jsou jejich výhony velké více než 25 až 30 cm, tak nebudete mít žádný výnos, ale jen bohaté zelené listy. Brambory je vhodné hojit jen zpočátku jejich růstu, aby vytvořily košaté výhony a pak v době "hnojivové diety" začly ukládat svou produkci ze slunce a vody do hlíz pod zemí. Co s tím dělat? Pokud používáte hnůj, tak ho dejte jen poloviční množství a jen na začátku před sadbou. Pokud používáte průmyslově vyráběná hnojiva, tak použijte to s vyváženým poměrem dusíku, draslíku a fosforu pro růst a aplikujte ho jen v první růstové fázi. Když jsou výhony velké 25 cm začněte opravdu vydatně zalévat a kontrolujte stonky, aby se na nich nevytvářela šedá plíseň.
Proč moje pokojová květina s barevnými listy po koupi ztrácí barvu?
Nejčastějším důvodem je změna světelných podmínek a stres z přesunu do bytu.
Rostliny jsou v obchodech pěstovány při ideálním osvětlení a stabilní vlhkosti. Po přenesení domů se náhle změní intenzita světla, orientace okna i vzdušná vlhkost. Rostlina reaguje tím, že omezí tvorbu barevných pigmentů. Nejde o chybu v péči, ale o přirozenou adaptaci. Pokud nové listy časem zesílí barvu, znamená to, že se podmínky stabilizovaly.
Je normální, že barevné listy v zimě blednou?
Ano, zimní blednutí barevných listů je zcela běžné a ve většině případů dočasné.
V zimě je méně přirozeného světla a kratší den. Rostlina přechází do úsporného režimu a omezuje tvorbu pigmentů. Není vhodné tento stav řešit zvýšeným hnojením. Na jaře, s prodlužujícím se dnem, se barva většinou sama vrací. Důležité je udržet stabilní místo a nepřemisťovat rostlinu.
Pomůže více hnojiva k intenzivnější barvě listů?
Ve většině případů nepomůže a může situaci dokonce zhoršit.
Nadměrné hnojení, zejména dusíkem, podporuje růst zelené hmoty. Barevné pigmenty jsou pak potlačeny. U pokojových květin s barevnými listy platí, že světlo má větší vliv než živiny. Hnojivo používejte střídmě a spíše v období aktivního růstu.
Jak poznám, že má rostlina málo světla?
Nedostatek světla se projeví blednutím nových listů a ztrátou kresby.
Typickým znakem je, že nové listy jsou větší, ale méně vybarvené než staré. Rostlina se snaží zachytit více světla. Pokud si tohoto jevu všimnete, zkuste ji přesunout blíže k oknu, ale stále mimo přímé slunce. Rychlá změna je lepší než čekání.
Mohu dát pokojovou květinu s barevnými listy na přímé slunce?
Přímé polední slunce je pro většinu těchto rostlin nevhodné.
I když se může zdát, že více světla barvu zvýrazní, přímé slunce často způsobí spálení listů. Ideální je rozptýlené světlo nebo ranní a večerní slunce. Pokud jsou listy na okrajích suché nebo hnědé, je to jasný signál, že světla je příliš.
Jaký je rozdíl v péči mezi barevnými a panašovanými listy?
Barevné listy reagují hlavně na intenzitu světla, panašované na jeho rovnoměrnost.
Panašované listy mají méně chlorofylu, proto rostou pomaleji. Potřebují stabilní rozptýlené světlo a špatně snášejí extrémy. U barevných listů je možné barvu ovlivnit světlem výrazněji. Zaměnění těchto dvou skupin vede k chybám v péči.
Jak dlouho trvá, než se barva listů znovu zlepší?
Zlepšení barvy se projeví až na nových listech, obvykle během několika týdnů.
Staré listy už barvu nezmění. Sledujte proto nové přírůstky. Pokud jsou výraznější než předchozí, jdete správným směrem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Takto vypadá sluneční úžeh plodů vinné révy. Příčina je vysoká teplota v kombinaci s nevhodně načasovaným nebo rychlým odlistěním a vystavením hroznů přímému slunku. Sluneční úžeh révy vzniká jako poškození infračerveným zářením. V podstatě lze mluvit o poškození hroznů vysokými teplotami. Tepelné záření, které může způsobit sluneční úžeh, se odvíjí od kombinace teploty, slunečního záření a proudění větrů. V bobulích, exponovaných ke slunečnímu záření, může být teplota vyšší až o 10°C, než je aktuální teplota vzduchu. Při teplotách okolo 35°C, může být teplota bobulí kolem 45°C, což může být destruktivní nejenom pro slupku, dužninu bobule, ale také pro enzymatický systém. Zcela destruktivně proto může být ovlivněná tvorba látek obsažených v bobulích a tím také kvalita hroznů. Vliv tepelného záření na bobule se zesiluje, zejména za bezvětří nebo minimálního proudění vzduchu.
Určitě znáte z vlastní zkušenosti velmi intenzivní, sálavé teplo, které je možné pozorovat při vysokých teplotách, při intenzivním slunečním záření a za bezvětří ve vinici. Právě toto teplo má destruktivní vliv na bobule.
Proudění větru může snižovat riziko vzniku slunečního úžehu. Proudění větru má ochlazující vliv a teplota bobulí se může výrazně snižovat. Může být na stejné úrovni, jako je aktuální teplota vzduchu nebo i nižší.
Poškození na hroznech se objeví většinou do 24 hodin a po 5–10 dnech působení těchto extrémních podmínek může dokonce dojít až k odumření třapiny. Jakmile překročí teplota vzduchu 35 °C, lze předpokládat, že úplná exponovanost hroznů je výrazně škodlivá.
Napadení bobulí je typické propadáním slupky bobule, která se zbarvuje do hnědé až fialové barvy. Při silnějším napadení dochází k scvrkávání bobulí. Postupně může dále docházet k zasychání bobulí. Takto extrémně poškozené bobule již nejsou vhodné ke zpracování na víno. Jelikož jsou často poškozené pouze části exponovaných hroznů, bylo by velice obtížné a časově náročné hrozny třídit ve vinici. Je proto třeba hrozny co nejšetrněji vylisovat a minimalizovat jakýkoliv delší kontakt poškozených hroznů s moštem. Mohlo by docházet k extrakci hořkých látek do moštu a vína.
Na poškození jsou náchylnější větší bobule. Poměr mezi slupkou bobulí a objemem bobule je poměrně malý a vrstva kutikuly je většinou tenká. Nejcitlivější jsou právě stolní odrůdy, kam patří i odrůda Prim, a dále moštové odrůdy s větší bobulí.
S blížícím se termínem zaměkání je proto také třeba změnit strategii odlistění. Odlistění zóny hroznů, prováděné v tuto dobu, by mělo být pouze jednostranné. Při směru řad sever-jih by se mělo odlistění provádět pouze z východní strany listové stěny. Při jiném směru řad, vždy z takové strany, kde svítí ranní slunce. Bobule jsou také odolnější ke slunečnímu úžehu, pokud bylo odlistění provedené brzy po odkvětu révy vinné.
Jestliže je některá vinice výrazněji odlistěná a zároveň hrozí poškození vysokými teplotami a sluncem, je možné aktuálně provést postřik kaolinem v 5% koncentra
Žlutě kvetoucí okrasné keře kvetou od jara do podzimu (vždy záleží na druhu). Nejsou náročné na pěstování, některé snáší i přímé slunce. Některé keře (opět podle druhu) musíme zastřihávat.
Zde můžete vidět okrasné keře, které mají žluté květy.
Buxus zimostrázový
Nízký, zakrsle rostoucí neopadavý keř, který se od ostatních dřišťálů liší pouze drobnými trny, jež nejsou nebezpečné. Výška keře je 20 až 30 cm a šířka 50 cm. Drobné květy mají žlutou barvu. Buxus snese všechny typy půd. Lze ho využít jako skupinovou podsadu vyšších keřů či stromů, hodí se též na skalky, malé zahrádky a do venkovních květináčů. Vynikne rovněž jako solitéra.
Čimišník stromovitý
Převážně vzpřímený keř se žlutými květy motýlkového tvaru, jenž dorůstá do výšky 4 m. Na povrchu mladých větví se nacházejí chloupky. Listy čimišníku mají pravidelný eliptický tvar a zelenou barvu. Plodem je zelený lusk. Na půdu není náročný, snese i přímé slunce. Je vhodné jej pěstovat jako solitérní keř.
Líska obecná
Líska je opadavý listnatý keř rozkladitého tvaru, který dosahuje výšky 5 m. Zelené listy jsou střídavé, vejčité, srdčité. Květenství se označuje jako jehněda, která je nažloutlá. Plody jsou oříšky. Tento keř není náročný na půdu a snese i přímé slunce. Taktéž líska vynikne jako solitéra.
Zlatice prostřední
Jedná se o keř dorůstající do výšky 3 m. Listy jsou vejčité a mají zelenou barvu, květ je žlutý. Rovněž zlatice je nenáročná na půdu a má ráda přímé slunce. Je vhodná do skupinových výsadeb a do živých plotů i jako solitérní rostlina.
Třezalka bobulovitá
Třezalka bobulovitá dorůstá do výšky 50 až 100 cm. Má krásné žluté květy, na jejichž místě se následně objevují dekorativní plody černé barvy, které na keři vydrží až do podzimu. Listy jsou vejčité a mají zelenou barvu. Třezalce svědčí slunná stanoviště či polostín. Na půdu není náročná.
Jasmín nahokvětý
Vyznačuje se nádhernými žlutými květy, které zahradu rozsvítí v zimě, jelikož jasmín kvete od ledna do dubna. Jedná se o popínavý opadavý keř rozložitého tvaru, jenž dosahuje výšky 3 m. Má zelené listy, které jsou vejčité a 3četné. Jasmín nahokvětý vyžaduje humózní a vlhou půdu. Snáší přímé slunce. Tímto keřem lze pokrýt pergoly nebo treláže.
V naší poradně s názvem RHIPSALIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Teika.
prosim,nevim si rady s timto kaktusem,porad mi opadavaji ty tycinky z toho kaktusu aniz bych se ho dotkla.Prosim poradte mi nekdo co stim.Diky Tezka Helena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejspíše mu je horko. Teplotu rostliny snížíte rosením.
Tato rostlina nepotřebuje složitou péči. K jejich umístění potřebují teplé a hodně světlé místo, ale bez přímého slunce. Kromě vlhkého prostředí mu můžete pomoci tím, že ho v největších vedrech postříkáte vodou. Rostliny by měly být chráněny před průvanem a náhlými změnami teploty. Ideální teplota pro něj je mezi 18-20ºC, a v zimě by neměla klesnout pod 10ºC.
Rhipsalis Cassutha oceňuje bohatou, čerstvou, kyselou a dobře odvodněnou půdu. Toho lze dosáhnout smícháním stejných dílů písku, zahradní zeminy a vřesové zeminy. Ohledně zavlažování se doporučuje pravidelně zalévat, až když je substrát plně vyschlý, nejlépe dešťovou vodou. Pokud nemůžete dešťovou vodu zachycovat, je vhodné vodu z kohoutku upravit, aby změkčila. Je velmi důležité, aby půda začala vysychat před další zálivkou. Když rostlina v zimě odpočívá, je třeba snížit intenzitu a frekvenci zavlažování.
Tento listnatý opadavý keř dorůstá obvykle do výšky 3 m, barva listů je zelená, má nápadné růžové květy. Vyhovuje mu přímé slunce.
Větve šípkové růže jsou převážně trnité, trny obvykle hákovitě zahnuté, silné, s kapkovitě sbíhavou bází. Listy střídavé, řapíkaté, lichozpeřené. Květy stopkaté, růžové, vzácně bílé, čnělky řídce chlupaté až lysé, kvete v květnu až červenci. Šípky různých tvarů, obvykle 2 až 3 cm dlouhé, zprvu oranžové, později červené a měkké.
Jedná se o keř, který dorůstá až do výšky 5 m, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné žluté. Má rád přímé slunce.
Listy jsou řapíkaté, jednoduché, podlouhle eliptické až podlouhle kopinaté, na vrcholu zašpičatělé, na bázi klínovité, na okraji drobně pilovité, lysé, pouze na spodní straně na žilkách kratičce chlupaté. Květy jsou drobné, 4četné, korunní lístky úzce vejčité až čárkovité, na okraji často podvinuté a brvité, žluté až žlutozelené. Plodem je 4pouzdrá, růžová až karmínově červená tobolka. Brslen se pěstuje na půdách vlhkých, výživných, spíše vápnitých. Jedná se o jedovatý keř.
Tento listnatý opadavý keř může dorůst až do výšky 4 m, barva listů je zelená, květy jsou nápadné bílé. Vyhovuje mu přímé slunce.
Borka svídy je rozdělena na malá políčka a nepříjemně páchne. Mladé větvičky bývají zelené, později se mění na leskle tmavočervené až červenohnědé, chlupaté. Listy jsou vstřícné, na spodní straně chlupaté, na podzim červené. Květy bývají uspořádány v okolících na koncích větévek, jsou bílé a rovněž páchnou. Svída kvete v květnu až červnu. Plodem jsou modročerné až černé a bělavě tečkované peckovice o průměru 6 až 8 mm, které jsou nechutně hořké.
Jedná se o keř, který roste pouze do výšky 30 cm, je listnatý neopadavý, barva listů zelená, květy nápadné bílé s růžovým nádechem. Má rád přímé slunce.
Celoročně zelený keříček, dřevnatějící. Větve má vzpřímené nebo vystoupavé, oblé. Listy jsou krátce řapíkaté, kožovité, obvejčité, na spodní straně drobně tečkované. Květy bývají v koncových hroznech, koruna zvonkovitá, bílá, s růžovým nádechem. Brusinka kvete v květnu až červenci. Plody jsou červené, jedlé bobule.
Tento listnatý neopadavý keř dorůstá do výšky 20 až 30 cm, barva listů je zelená, květy má žluté. Vyhovuje mu slunce nebo polostín.
Nízký, zakrsle rostoucí neopadavý keř, který se od ostatních dřišťálů liší pouze drobnými trny, které nejsou nebezpečné. Květy jsou drobné, žluté. Keř kvete v květnu až červnu. Snese všechny typy půd. Je vhodný jako skupinová podsada vyšších keřů či stromů, do skalek, venkovních květináčů a do malých zahrádek.
Jedná se o keř dorůstající obvykle do výšky 1,5 m, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné žluté. Má rád přímé slunce.
Zelený metlovitý keřík kvete v květnu až červnu žlutými květy. Po odkvětu je nutný hluboký řez, ale neřežeme do starého dřeva. Vyžaduje lehčí, písčité půdy na slunci. Ve stínu málo kvete a špatně vyzrávají nové výhony, které v zimě namrzají.
Tento listnatý opadavý keř dorůstá až do výšky 4 m, barva listů je zelená, květy má nápadné žluté. Vyhovuje mu přímé slunce nebo polostín.
Květy mají tvar krátkých třásní, sytou žlutou barvu a vyrůstají na holém dřevě bez listí. Vykvetou ke konci zimy, vydrží na stromě až do příchodu teplých dnů. Listy jsou podobné lísce, jen větší a pevnější a na podzim se barví převážně do šarlatově červené a zlaté. Jsou to opadavé keře s otevřenou korunou ve tvaru V, které se svou střední velikostí hodí téměř do každé zahrady.
Vilín má rád vlhkou a kyselou půdu, nesnáší vápno. Nejlépe prospívá na výslunném místě v zahradě či v mírném polostínu. Starší rostliny nestříhejte.
Jedná se o keř, který dorůstá do výšky 2 m, je listnatý neopadavý, barva listů zelená, květy nápadné žluté. Má rád polostín až stín.
Nejčastěji se pěstuje plnokvětý kultivar s bambulkovitými květy. Hlavním obdobím kvetení je duben až květen. Častokrát však zákula vykvete i v průběhu léta nebo na podzim. Větve zůstávají po celý rok svěže zelené, což činí tento keř dekorativním i v zimě.
Silnější mrazy mohou způsobit nevzhledné poškození větví, zákula ale snáší velmi dobře i hluboké seřezání až k zemi. Řez provádíme po odkvětu. Je to nenáročný keř, vyhovují mu nejrůznější půdní typy, jen se mu příliš nedaří na půdách těžkých a málo propustných. Výhodnou vlastností je i to, že snáší stanoviště částečně až plně zastíněná, dokonce na nich i bohatě kvete.
