Pečení a droždí neodmyslitelně patří k sobě. A sušené droždí je vždy po ruce. Dá se použít na vše. Jediné, co z něj nemůžete připravit, jsou různé drožďové polévky a pomazánky. Sáčky se sušeným droždím jsou na našem trhu nabízeny o váze mezi 6 a 8 gramy. To je množství vhodné cca na půl kila mouky.
Rozdíl mezi normálním a sušeným
Čerstvé droždí je na omak jemné, má růžovohnědou barvu, voní příjemně a při lámání lístkuje. Vyschlé droždí je tvrdé, má trhliny a tmavou i nazelenalou barvu. S takovým droždím těsto nevykyne. Na vyzkoušení droždí je jednoduchý recept: Když dáte malý kousek droždí do horké vody, vystoupí ihned na povrch, pokud má ještě schopnost kynout.
Sušené droždí je lepší v tom, že se dá koupit do zásoby a nemusí se hlídat datum spotřeby, těsto vykyne stejně jako u čerstvého droždí.
Čerstvé droždí obsahuje vodu. Vyrábí se ve tvaru kostiček, je hebké a snadno se drolí. Skladuje se v lednici při teplotě od 1 do 10 °C. Instantní droždí je dehydrované droždí vyráběné ve formě drobných krystalků. Tento typ droždí se prodává například v sáčcích o hmotnosti 10 g pod značkou Saf-instant nebo v 7 gramových od Dr. Oetkera a může se při pokojové teplotě skladovat až 18 měsíců, což je jeho velká výhoda.
V naší poradně s názvem KYSELINA CITRONOVA JAKO DEZINFEKCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vacek.
Dobrý den,
V jakém poměru naředit kyselinu citronovou, aby z ní byla dezinfekce? Nechci dát málo ani plýtvat, v době možného nedostatku. Jakým zp. dezinfikovat - postříkáním, ponořením..? Jak dlouho to tam nechat? Záleží na teplotě?
Jak to je u sody, octa, soli … ¨Zdraví Vacek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kyselina citrónová se dá použít jako desinfekce všude tam, kde je potřeba likvidovat bakterie a plísně. Bohužel kyselina citrónová neúčinkuje na viry - vůbec. Dezinfekční roztok proti bakteriím a plísním se připraví v poměru 1 sáček kyseliny citrónové a 1 litr vody ohřáté na 20°C, přičemž dezinfekční účinky se projeví při úplném ponoření desinfikovaného předmětu na dobu 30 minut a více. Pro lepší smáčivost dezinfekčního roztoku je možné přidat lžičku Jaru.
Sůl, jedlá soda, ocet mají jen omezené dezinfekční účinky proti malému počtu bakterií, na viry neúčinkují vůbec.
Nejspolehlivější způsob desinfekce povrchů proti virům je mýdlová voda, líh a chlór - to vše zabíjí viry a je to snadno dosažitelné. Nejúčinnější desinfekce, která bezpečně zabije viry, se provádí omýváním povrchu ovoce, zeleniny, ale i obalů balených potravin mýdlovou vodou po dobu 40 sekund. Další způsob je využití lihu 60% a více, do kterého se ponoří desinfikovaný předmět na dobu 20 sekund. Chlór se nehodí k desinfekci potravin. Poslední možnost desinfekce je úplně bez chemie a spočívá v izolaci desinfikovaného předmětu mimo dosah možného hostilete viru po dobu minimálně 2 dny. Po dvou dnech na povrchu nepřežije žádný vir.
Kvasinky v droždí jsou živé mikroorganismy, které se ve styku s vodou a cukrem při vhodné teplotě rozmnožují pučením. Přitom vzniká oxid uhličitý, který způsobuje kypření těsta a zvětšování jeho objemu. Velikost jedné kvasinky nepřesahuje 6 až 8 tisícin milimetru. 1 cm3 (zhruba 1 g droždí) v sobě obsahuje 10 miliard těchto živých buněk droždí.
Sušené droždí je v podstatě ve dvojí verzi. Zaprvé jde o sušené droždí, které se musí nechat vzejít na kvásek. Druhým typem je instantní sušené droždí značky Dr. Oetker: v jednom balíčku je 7 g droždí (vhodné na 500 g mouky), které se zamíchá do suchých ingrediencí před přidáním tekutých, tím pádem je použití okamžité, na nic se nečeká. Na sáčku se sušeným droždím by měl být napsán návod, jak je použít a na jaké množství mouky.
Postup: Odlijeme část odměřené tekutiny (100–150 ml) a ohřejeme ji, musí být příjemně teplá, ne horká – kvasinky bychom mohli spařit, zabít. Vmícháme cukr, droždí a tolik mouky, aby vzniklo řidší těstíčko, asi jako na kapání do polévky nebo na lívance. Necháme ho v teple vzejít, zvětšit objem. Takto máme kvásek, který pak přimícháme k ostatním surovinám a vypracujeme kynuté těsto. Každý dělá kvásek malinko jinak, většinou podle zvyku, který si přinese z rodiny od maminky či babičky. Výše uvedený způsob je vyzkoušený, vyjde vždycky a kuchařka hned vidí, jak kvásek v misce narůstá.
Na droždí záleží: Droždí používejte raději čerstvé, tradiční nebo francouzské značky, vždy zkontrolujte jeho trvanlivost, droždí musí být hezky světlé, bez známek oschnutí nebo zašedlosti. Prošlé nebo staré raději ani nepoužívejte, droždí tvoří živé organismy, které se množí za určitých podmínek, to znamená v teple a nakrmené cukrem, přeměňují ho na oxid uhličitý a tím těsto kypří. Pokud použijete droždí sušené, smíchejte jej s moukou, sušené droždí má výhodu dlouhodobého skladování, máte ho vždy po ruce a nezanechává pachuť kvasnic. Jestliže necháte těsto vypracovat v pekárně, kvásek není třeba dělat.
Prunus domestica Italica, běžně známá jako slivoň renklóda nebo ryngle, nabízí díky bohatému obsahu vitamínů, minerálů a antioxidantů několik zdravotních výhod. Mezi tyto výhody patří zlepšené trávení, potenciální snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění a podpora zdraví kostí.
Zdraví trávicího systému
Švestky, včetně rynglí, jsou dobrým zdrojem vlákniny, která může pomoci regulovat stolici a zmírnit zácpu.
Kardiovaskulární zdraví
Antioxidanty, zejména polyfenoly, které se nacházejí v rynglích, mohou pomoci snížit krevní tlak a hladinu cholesterolu, a tím snížit riziko srdečních onemocnění.
Zdraví kostí
Ryngle mohou přispívat ke zdraví kostí díky obsahu vitamínu K a antioxidačním vlastnostem. Ty mohou pomoci předcházet úbytku kostní hmoty a podporovat zdravou hustotu kostí.
Antioxidační ochrana
Ryngle jsou bohaté na antioxidanty, včetně polyfenolů a antokyanů, které pomáhají chránit buňky před poškozením způsobeným volnými radikály a mohou snižovat riziko chronických onemocnění.
Regulace hladiny cukru v krvi
Ryngle mohou pomoci s kontrolou hladiny cukru v krvi díky obsahu vlákniny a potenciálu zvýšit hladinu adiponektinu, hormonu zapojeného do regulace hladiny cukru v krvi.
Další potenciální výhody
Některé studie naznačují, že ryngle mohou mít také pozitivní vliv na kognitivní funkce a záněty.
Specifické vlastnosti rynglí:
Ryngle jsou dobrým zdrojem draslíku, který pomáhá vyrovnávat hladinu tekutin v těle.
Poskytují také vitamín C, který je důležitý pro podporu imunitního systému.
Vláknina v rynglích přispívá ke zdravému trávení.
Stručně řečeno, ryngle nabízí řadu zdravotních výhod, včetně podpory trávení, zlepšení kardiovaskulárního zdraví, podpory zdraví kostí a antioxidační ochrany, což z ní činí cenný doplněk zdravé stravy.
Množství sušeného droždí v balíčku odpovídá asi 25 g čerstvého droždí neboli 1/4 kostky čerstvého droždí (10–12 g) se rovná jedné čajové lžičce sušeného droždí.
Tymián smíchejte se solí, pepřem, lisovaným česnekem a olejem. Směsí potřete očištěné maso, vložte porce do vymaštěného pekáčku, pokapejte citronovou šťávou, posypte strouhankou a poklaďte plátky másla. Pečte v troubě dozlatova. Nejlepší přílohou budou brambory.
Tymiánovo-česnekové kotlety
Suroviny:
4 kotlety bez kosti
česnek
sůl
1 lžička sušeného tymiánu
máslo
olej
špetka černého mletého pepře
1 šlehačka (215 g)
2 lžičky hladké mouky
Postup:
Kotlety z jedné strany nožem mírně nařízněte, aby se maso při restování nekroutilo. Plátky naklepejte a potřete česnekem utřeným se solí, mírně opepřete. Poté v kastrolu rozpusťte trochu másla, přilijte k němu olej a nepotřenou stranou kotlety orestujte. Podlijte je mírně vodou a pod pokličkou za občasného dolití vody duste doměkka. Až budou kotlety měkké, vyjměte je a do výpeku vlijte šlehačku smíchanou se sušeným tymiánem a hladkou moukou. Za stálého míchání na mírném ohni vařte ještě asi 10 minut. Nakonec vraťte kotlety, prohřejte je a omáčku dochuťte. Podávejte například s bramborovým knedlíkem.
Vepřové ragú na citronovém tymiánu
Suroviny:
½ kg vepřové kýty
½ kg žluté cibule
10 snítek citronového tymiánu
½ litru vývaru
sůl, citronový pepř, vepřové sádlo
Postup:
Vepřovou kýtu nakrájejte na silnější plátky a pak na kratší nudličky. Cibuli oloupejte a nakrájejte na hrubší měsíčky. Smíchejte ji s masem a přidejte lístky citronového tymiánu obrané ze snítek. Vše osolte a opepřete. Po promíchání nechte odležet cca 2 hodiny v chladu. V pánvi rozpusťte dvě lžíce vepřového sádla. Do rozpáleného sádla vložte maso s cibulí a za stálého míchání opékejte, dokud cibule nezačne lehce zlátnout a maso nejeví známky opečení. Poté podlijte vývarem a nechte jen probublávat. Rozvařující se cibule vytvoří lehce zahuštěnou omáčku. Podávejte s vařenou rýží nebo bramborem.
Kuřecí na tymiánu
Suroviny:
3 plátky kuřecích prsíček
tymián, sůl, pepř
1 svazek lahůdkové cibulky
olivový olej
Postup:
Kuřecí prsíčka naklepejte, osolte, popepřete a navrch posypte tymiánem. Takto připravené plátky zalijte olivovým olejem a nechte v lednici chvilku uležet. Pak na pánvi jemně opečte lahůdkovou cibulku nakrájenou na kolečka a přidejte naložené maso. Plátky zprudka opečte z obou stran. Vhodnou přílohou jsou brambory
Technologický postup: Máslo s olejem rozpustíme. Na tuku osmahneme nakrájenou lahůdkovou cibulku i oloupaný a nadrobno nakrájený česnek. Přidáme na kostky nakrájenou oloupanou dýni, pokud bude vyškrábaná, nemusí se dlouho vařit. Zalijeme vývarem, přidáme koření a popřípadě zalijeme vodou. S množstvím vody opatrně, dýňová polévka má být hustá. Počítáme s tím, že samotná dýně během vaření pustí vodu. Dýně by měla být jen lehce potopená. Dýňovou polévku vaříme cca 40 minut na mírném plameni. Přidáme sušené mléko rozpuštěné ve vodě, může být i smetana ke šlehání. Dýňovou polévku rozmixujeme a můžeme podávat. Kdo má rád osmažené houstičky, může přidat k dýňové polévce z dýně ještě rohlíky opečené na másle.
Kapii bychom měli mít připravenou již týden předem (spaříme ji a naložíme do okurkového láku). Brambory a mrkev společně uvaříme ve slané vodě. Pak je oloupeme a nakrájíme na kostky. Uvaříme vejce natvrdo, a jakmile vychladnou, tak je nakrájíme. Nakrájíme i zeleninu a jablka. Salát osolíme, opepříme a přidáme majonézu, hořčici a med. Vše promícháme, ale opatrně, abychom zeleninu zbytečně nepolámali (kvůli estetickému dojmu, na chuti to nic nemění).
