Téma: 

lak na utopence


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

UTOPENCI

Jak dělají utopence Kluci v akci

Ingredience nálev: 240 ml piva, 80 ml octu, 1 lžíce soli, 4 ks bobkového listu, 8 kuliček nového koření, 16 kuliček černého pepře, 8 lžic cukru

Ingredience utopenci: 10 špekáčků, 4 cibule, 4 lžíce plnotučné hořčice, mletý pepř

Technologický postup: Špekáčky oloupeme a z každé strany podélně nakrojíme. Hořčici smícháme s mletým pepřem a potřeme jí nakrojenou část špekáčků. Do průřezu vložíme plátky cibule, špekáčky spíchneme párátky a vložíme natěsno do větší sklenice. Zálivku připravíme z piva, soli, cukru a koření, přivedeme k varu, krátce vaříme, necháme zchladnout a přidáme ocet. Ještě vlažný nálev nalijeme na špekáčky. Uzavřeme a necháme při pokojové teplotě vychladnout, potom umístíme na týden do chladna.

Detail odstavce: Jak dělají utopence Kluci v akci
Zdroj: Utopenci
Zveřejněno: 25.4.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Zkvašené utopence

někde jste chybovali. lák se musí převařit a cibule , česnek, křen případně jiné
indegrience zaléváte třeba i teplým lákem pro urychlení a to vše najednou i s proloženou cibulí. Vaš výrobek doporučuji nejíst! a vhodně zlikvidovat! Může vzniknout prudce jedovatý mrtvolný jed.


fanda

Zdroj: diskuze Recept utopenci se zelím a křenem
Odesláno: 11.2.2019 uživatelem fr.persin
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

POSTUP A RECEPTY NA DOMÁCÍ TATARKU

Tatarka z jogurtu II.

Suroviny:

  • 150 g bílého jogurtu
  • sůl, pepř
  • hořčice dle chuti
  • trochu hnědého cukru
  • 2 nakládané okurky
  • lák z okurek (dle chuti)

Postup:

Kyselé okurky nastrouhejte na jemném struhadle a vmíchejte do jogurtu. Poté přidejte všechny ostatní ingredience a dobře promíchejte.

Detail odstavce: Tatarka z jogurtu II.
Zdroj: Postup a recepty na domácí tatarku
Zveřejněno: 26.1.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: recept utopenci se zelím a křenem

V severních Čechách v hospůdce U vodopádu v zimě podávávali utopence s cibulí, zelím a křenem. Bylo to ohromné s chlebem a 2 dcl svařáku. Má někdo na podobné utopence recept?

Zdroj: diskuze Recept utopenci se zelím a křenem
Odesláno: 4.7.2016 uživatelem Inka
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

UTOPENCI

Jak použít Deko na utopence

Deko usnadňuje nakládání utopenců.

Ingredience nálev: 100 g Deka, 1,5 l vody, ½ l octa, 6 kuliček nového koření, 3 bobkové listy, 10 kuliček černého pepře, sůl

Ingredience utopenci: 20 ks špekáčků, 0,5 kg cibule, 1 lžíce moučkového cukru

Technologický postup: Svaříme vodu s octem a solí, vsypeme celý (nikdy nedělit na několik nálevů!) obsah 100g balíčku Deka, povaříme asi 4 minuty a necháme chladnout. Špekáčky oloupeme, nakrojíme napůl, ale nedokrojíme (můžeme nechat i vcelku) a do hrnce či sklenice je vkládáme do vrstev rozevřeným řezem dolů, střídavě s cibulí nakrájenou na kolečka. Prosypeme cukrem, pokud jsme zvolili umělé sladidlo, necháme ho rozpustit ve vařícím nálevu, přidáme další koření a zalijeme téměř chladným nálevem. Necháme zrát v chladnu a temnu 10 dní.

Detail odstavce: Jak použít Deko na utopence
Zdroj: Utopenci
Zveřejněno: 25.4.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Re: Re: Blechy v bytě bez zvířete

Je to jednorázový sprej, velikosti běžného deodorantu. Spustí se a vystříká se najednou celý obsah. Vy to spustíte a opustíte prostor. Vystříká to celé samo. Nedělá to dým, opticky to vypadá, jako by stříkal deodorant, nebo lak na vlasy, ale učinná látka je samozřejmě jiná. A funguje to na 100%. Nežli mi tento prostředek doporučila veterinářka, tak jsem utratila víc nežli 10 000,- za zcela nefunkční prostředkyt tipu
bio kill a podobně. Nefungovali ani prostředky, které běžně používají detatizační firmy.
Nejsnáze výrobek získáte tak, že si do googlu zadáte Frontline Pet Care Difuzér
a vyhledávač Vám nabídne spoustu internetových obchodů s cenou od 255,- do 330,- za kus, který vystačí na cca 50-80m2 podlahové plochy při běžné výšce místnosti 250-250 cm. Pak už stačí jen porovnat poměr poštovné a cena a objednat.

Zdroj: diskuze Blechy v bytě bez zvířete
Odesláno: 1.10.2017 uživatelem Ája
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

UTOPENCI

Utopenci v kečupu

Ingredience nálev: ½ lžičky mletého pepře, 6 kuliček nového koření, 1 dl octa, 4 lžíce plnotučné hořčice, 4 ks bobkového listu, 100 g sladkého kečupu, 2 dl vody, 6 lžic worcesterské omáčky, 3 špetky chilli koření, sůl, 6 lžic oleje

Ingredience utopenci: 10 špekáčků, 4 cibule

Technologický postup: Suroviny na nálev smícháme v kastrůlku. Nálev přivedeme k varu a povaříme asi 5 minut. Pak jej necháme vychladnout. Studený nálev scedíme a vmícháme kečup. Zatím si můžeme připravit špekáčky a cibuli tak, že obojí oloupeme a pak nakrájíme na kolečka, cibuli na tenká, špekáčky na širší. Kolečka střídavě skládáme do sklenice a postupně zaléváme nálevem. Je lepší dávat nálev postupně, protože se pak méně tvoří vzduchové bubliny. Rychlé pikantní utopence dolijeme nálevem po okraj sklenice, utěsníme a necháme 3–7 dní uležet v chladničce. Podáváme s přílohou podle chuti. Nejlepší je samozřejmě čerstvý chléb.

Detail odstavce: Utopenci v kečupu
Zdroj: Utopenci
Zveřejněno: 25.4.2016

UTOPENCI

Utopenci

Pomalu by se dalo říci, že co česká rodina, to originální recept na utopence. Základem všech by ale měly být kvalitní špekáčky. Při nákupu musíme být obezřetní, abychom špekáček nezaměnili s buřty či opékáčky.

V případě špekáčku totiž máme jistotu, že obsahuje minimálně 40 % masa (samozřejmě že čím víc masa, tím líp) a obsah tuku by v něm neměl být vyšší než 45 %. Oproti tomu u buřtů, vuřtů, uzenek či opékáčků množství masa není regulováno, a tak jsou plné laciných náhražek včetně sójové mouky.

Utopenci mají i svého vynálezce, údajně to byl hostinský a mlynář Šamánek z Berounska. Před sto lety začal konzervovat špekáčky do kyselého nálevu. Postupně začal svůj recept rozšiřovat přidáváním cibule a dalších přísad. Jeho hospůdka se stala velmi populární, a to právě díky nakládaným špekáčkům. Hostinský se prý utopil při opravě mlýnského kola a od té doby začali lidé říkat takto připraveným špekáčkům utopenci.

Detail odstavce: Utopenci
Zdroj: Utopenci
Zveřejněno: 25.4.2016

UTOPENCI

Zeleninoví utopenci

Ingredience nálev: 400 ml octa, 400 ml vody, 3 lžičky cukru, 1 lžička soli, 7 kuliček nového koření, 12 černého pepře, 4 bobkové listy

Ingredience utopenci: 10 malých růžiček květáku, 2 červené kapie, 1 zelená kapie, 1 paprika, 3 stonky řapíkatého celeru, 1 menší křen, 3 mrkve, 1/2 hlávkového zelí, 10 špekáčků

Technologický postup: Ocet s vodou přivedeme k varu, přidáme koření a necháme několik minut vařit. Podle svého gusta dochutíme. Růžičky květáku uvaříme do poloměkka, necháme okapat. Kapie a papriku nakrájíme na tenké proužky, celer na centimetrové špalíčky, křen na tenká kolečka, mrkev na trochu silnější. Zelí pokrájíme na menší kousky. Špekáčky oloupeme, rozřízneme a vložíme do nich trochu zelí, pár kousků kapie a papriky. Veškerou zeleninu promícháme. Částí směsí poklademe dno, jako další vrstvu dáme několik špekáčků, pak znovu zeleninu, špekáčky a tak dále. Když je sklenice plná, zalijeme utopence nálevem až po horní vrstvu. Uzavřeme a necháme odpočívat 5–7 dní v tmavém a chladném místě.

Detail odstavce: Zeleninoví utopenci
Zdroj: Utopenci
Zveřejněno: 25.4.2016

UTOPENCI

Utopenci se zelím

Ingredience nálev: 350 ml vody, 200 ml octa, 100 ml balsamikového octa, 7 kuliček nového koření, 10 kuliček černého pepře, 4 bobkové listy, 3 lžičky cukru, 1 lžička soli

Ingredience utopenci: 3 žluté cibule, 2 červené cibule, 2 stroužky česneku, 1 chilli paprika, 14 špekáčků, 3 lžičky pálivé papriky, 500 g kysaného zelí

Technologický postup: Vodu a oba druhy octů přivedeme k varu, přihodíme koření včetně soli a cukru. Asi pět minut necháme nálev povařit, ochutnáme a podle vlastní chuti dochutíme. Cibuli a česnek nakrájíme na plátky, chilli papriku na tenká kolečka. Špekáčky oloupeme a rozkrojíme asi tak do 2/3, vysypeme mletou paprikou a naplníme několika plátky cibule, česneku a kolečky paprik. Zbylou zeleninu promícháme se zelím, část dáme na dno sklenice, na to poklademe několik špekáčků a jednotlivé vrstvy střídáme. Nakonec utopence přelijeme teplým nálevem (jeho množství záleží na velikosti sklenice a jak natěsno jsou v ní utopenci naskládaní), uzavřeme sklenici a dáme ji na tmavé místo do chladna odležet, tak 7 dní. Místo papriky můžeme potřít špekáčky plnotučnou hořčicí.

Detail odstavce: Utopenci se zelím
Zdroj: Utopenci
Zveřejněno: 25.4.2016

BRAMBOROVÝ SALÁT

Bramborový salát s majonézou

Suroviny:

  • 600 g brambor
  • 3 lžíce majonézy
  • 3 vejce
  • 2 lžíce plnotučné hořčice
  • 4 sterilované okurky
  • 1 mrkev
  • 1 petržel
  • 1/4 celeru
  • 1 střední cibule
  • sůl, pepř, dle potřeby lák z okurek

Postup:

Kořenovou zeleninu a brambory ve slupce uvařte doměkka v osolené vodě, vejce uvařte natvrdo. Po uvaření brambory nechte trochu vychladnout a následně je oloupejte. Potom je stejně jako kořenovou zeleninu a vejce nakrájejte na kostičky (můžete použít také speciální sítko na brambory) a vložte do velké salátové mísy. Přidejte nadrobno nakrájenou cibuli, sterilované okurky, hořčici a majonézu. Vše dobře, ale opatrně promíchejte. Bramborový salát pak už jen dochuťte solí a pepřem, případně i lákem z okurek. Nechte jej do druhého dne odležet v lednici.

Detail odstavce: Bramborový salát s majonézou
Zdroj: Bramborový salát
Zveřejněno: 8.9.2014

NANO PĚNA

Nanopěna na auto

NanoPěna auto-moto je ideální čisticí a konzervační prostředek především pro starší autolaky, kterým navrací hluboký lesk a zároveň ve velké míře zabraňuje jejich postupné degradaci. Impregnační efekt této nanopěny má životnost zhruba čtvrt roku, v závislosti na způsobu užívání vozidla.

NanoPěna auto-moto zcela nahrazuje dřívější namáhavé mytí auta a následné voskování, které když má k něčemu být, je velmi náročné i nákladné. Místo toho všeho času, vody a námahy stačí jednoduše bez kapky vody nastříkat nanopěnu na lak, nechat ji několik okamžiků aktivně pěnit a poté setřít suchým hadříkem. V tu chvíli uvidíte lak svého vozu v lepším stavu, než když byl nový. A díky následné ochraně nanoimpregnací udržíte lak auta i chromové a lesklé plastové doplňky čisté snadným otřením vlhkým hadříkem. Vaše auto bude vypadat i o řadu let mladší.

Pro vyčištění auta pomocí nanopěny nepotřebujete ani kýbl s vodou, stačí samotná pěna a suchý hadr. Nanopěna po nanesení aktivně uvolní nečistoty z laku i skel. Jejím rozleštěním vytvoříte na povrchu auta neviditelnou superhladkou ochrannou nanovrstvu, ke které se nemohou nečistoty pevně přichytit. Díky tomu vám v příštím čtvrt roce bude pro udržování efektního lesklého povrchu auta stačit jen ráno si doma namočit hadřík, kterým jednoduše přejedete veškerý lak i skla. Nečistoty se nemají na nanopovrchu čeho držet, a proto jdou snadno setřít, aniž byste poškrábali lak. Za nedlouho vyjíždíte s nádherně se lesknoucím autem.

Pomocí nanopěny také dokonale vyčistíte svůj motocykl, obnovíte jeho lesk a ochráníte lak i chromování. Opravdu stačí stroj vyčistit jednou dvakrát za sezónu a po zbytek času jen ošetřené plochy občas otřít nebo opláchnout slabým proudem vody a budou dokonale vyleštěné. Nezáleží na tom, jaký máte typ motocyklu – na každém je celá řada hladkých povrchů, které je potřeba udržovat, nebo kde přijde vhod efekt snadného čištění – i hrubou nečistotu stačí z povrchu ošetřeného nanopěnou opláchnout vodou. Dokonce i mušky posbírané za jízdy stačí při zastávce jen otřít a motorka je jako nová. Velkou výhodou je, že pro kompletní vyčištění i hrubě ušpiněné motorky stačí jen nanopěna a hadřík. Není třeba platit za další čističe, dokonce není potřeba ani voda! Nanočástice obnoví barvu i lesk, a navíc po samotném vyčištění zformují ochrannou vrstvu, která přináší efekt snadného čištění – ošetřenou plochu stačí po dobu několika měsíců, v závislosti na opotřebení, lehce otírat jen vlhkým hadříkem pro dokonalé vyleštění.

Detail odstavce: Nanopěna na auto
Zdroj: Nano pěna
Zveřejněno: 13.12.2016

KYSANÉ ZELÍ

Kysané zelí dušené II.

Suroviny:

  • 500 g červeného nebo bílého kysaného zelí
  • 1 polévková lžíce sádla, nebo 100 g anglické slaniny nakrájené na kostičky
  • 1 střední cibule
  • 1 polévková lžíce polohrubé mouky, nebo 1 středně velký syrový brambor, nastrouhaný najemno
  • voda dle potřeby
  • cukr dle chuti
  • bobkový list, kmín

Postup:

Nejprve zelí ochutnejte, jestli není moc kyselé. Pokud ano, vymačkejte z něj lák, ale nevylévejte ho, bude se vám hodit. Poté si rozpusťte sádlo, nebo dejte trochu vyškvařit slaninu a škvarečky vyndejte. Na takto připraveném tuku zpěňte cibulku. Potom vložte kysané zelí bez láku, podlijte ho vodou, přidejte kmín, bobkový list a duste téměř doměkka. Kyselost regulujte přiléváním láku ze zelí. Nakonec dochuťte cukrem, případně solí, a kdo má rád, i pepřem. Pro zahuštění zaprašte moukou, nebo přidejte jemně nastrouhaný brambor a nechat ještě chvíli provařit. Při podávání lze zelí posypat osmaženou cibulí nebo škvarečky. Dobrou chuť!

Detail odstavce: Kysané zelí dušené II.
Zdroj: Kysané zelí
Zveřejněno: 15.9.2014

ZAVAŘOVÁNÍ KUKUŘICE

Nakládaná kukuřice

Ingredience: mladé, malé (cca 10 cm dlouhé) kukuřičky, které ještě mají mléčná zrna a málo vyvinuté vřeteno, voda na povaření

Ingredience na nálev: 1 l vody, 1 l octa, 50 g cukru, 1 nakrájená cibule, 6 zrnek pepře, 1 lžička saturejky, 3 zrnka nového koření, 1 bobkový list, špetka tymiánu, špetka estragonu, 1 lžička hořčičného semínka

Postup na kukuřičky: Kukuřičky oloupejte a řádně očistěte. V hrnci přiveďte k varu vodu a vhoďte do ní na 5 minut kukuřičky. Po vychladnutí skládejte klásky do dobře vymytých sklenic.

Postup na nálev: Do hrnce dejte vodu, cibuli, cukr a všechno koření kromě soli a přiveďte k varu. Přilijte ocet, dochuťte solí a ještě jednou krátce pod pokličkou provařte. Sítkem vyberte koření a cibuli a naběračkou nalévejte horký lák do sklenic tak, aby byla kukuřice zcela (nejlépe 1 cm) ponořená. Ihned pevně zavíčkujte a uložte v chladu. Další tepelná úprava není nutná, protože koncentrace octa sama o sobě dobře konzervuje. Receptů je mnoho, ale tento rychlý recept si určitě oblíbíte.

Detail odstavce: Nakládaná kukuřice
Zdroj: Zavařování kukuřice
Zveřejněno: 13.8.2018

PASTRAMI

Recept na pastrami

Ingredience: 1 kg hovězího hrudí bez kosti, 1 l vody, 60 g směsi Praganda, 25 g hnědého cukru

Ingredience na 1 l láku: 1 lžička celého koriandru, 1 lžička celého černého pepře, 1 lžička hořčičného semínka, 1 lžička chilli vloček, 1/2 lžičky celého nového koření, 1/2 lžičky mletého zázvoru, 1 nalámaný bobkový list, 1 hřebíček, 1 kousek celé skořice (asi 2 cm na délku)

Ingredience koření na uzení: celý koriandr, celý černý pepř

Technologický postup: Množství láku si přizpůsobte podle velikosti masa. Počítejte s tím, že pro naložení 1 kg hovězího budete potřebovat zhruba 1,5 l láku. Množství nakládací soli je na její spodní hranici a na rozdíl od jiných receptů není potřeba maso před uzením odsolovat ve vodě. Nejprve si připravte lák. Zvažte si maso a spočítejte si potřebné množství láku. Podle toho dopočítejte množství nakládací soli, cukru a koření. Odměřenou vodu dejte do hrnce a přiveďte ji k varu. Pak ji odstavte a rozpusťte v ní Pragandu a cukr. Mezitím si nahrubo rozdrťte pepř a koriandr. Spolu s ostatním kořením jej přidejte do láku, nechte lák zchladnout na pokojovou teplotu a pak jej vychlaďte v lednici pod 5 °C. Lák přelijte do čisté nádoby s víkem a přidejte maso. Přesvědčte se, že je zcela ponořené, popřípadě ho zatižte, aby nečouhalo nad hladinu láku. Dejte vše do lednice a nechte 7 dní odležet (čím tenčí kus, tím jde nasolení rychleji). Maso v průběhu nabobtná a vybledne, tak se nelekněte. Před vyuzením maso vyndejte z láku, zbavte ho koření a pořádně ho umyjte. Poté ho osušte a nechte ho přes noc volně odležet na mřížce (v mase se takto vyrovná koncentrace soli na průřezu). Poté si připravte koření na krustu. Na 1 kg masa budete potřebovat asi 30 g koření celkem (černý pepř a koriandr 1 : 1). Nejprve rozmixujte koriandr úplně najemno, potom přidejte pepř a ten mixujte pouze krátce a nahrubo (pepř na prach by byl příliš výrazný). Odleželé maso ve směsi rovnoměrně obalte ze všech stran a přebytečné koření setřepte. Při samotném uzení postupujte podle charakteru udírny. Ideální je uzení při teplotě okolo 60 až 70 °C asi 3 hodiny. Ideální dřevo na uzení je buk s ořechovcem. Po vyuzení maso nechte vychladnout, zabalte ho do potravinové fólie a nechte odležet přes noc v lednici. Na dno papiňáku připravte pařáček, podlijte ho vodou (alespoň 250 ml), na pařáček dejte maso a papiňák uzavřete. Na středním plameni potom vařte asi jednu hodinu. Papiňák pak nechte z části vychladnout, zbavte ho zbylé páry a maso opatrně vyjměte. Podávejte ještě teplé nebo nechte vychladnout a uchovejte zabalené v potravinářské fólii v lednici.

Detail odstavce: Recept na pastrami
Zdroj: Pastrami
Zveřejněno: 18.6.2016

PEČENÁ HUSA - NÁVOD

Pečená husa se zelím

Ingredience: husa o váze 3–4 kg, 3 jablka, 2 hrušky, 1 hrst švestek, sůl, kmín

Ingredience na červené zelí: 4 šalotky, 2 lžíce másla, 3 lžíce třtinového cukru, 2 sterilovaná zelí, kmín, 100 ml červeného vína, sůl

Technologický postup: Husu důkladně ze všech stran osolte – sůl se snažte do všech záhybů vetřít – a okmínujte. Do břišní dutiny dejte jedno na dílky pokrájené jablko, dejte do pekáče a nechte přes noc uležet – sůl prostoupí masem, které tak bude po upečení rovnoměrně slané. Druhý den husu dejte péct na 5 hodin do trouby předehřáté na 170 °C. Během pečení podlévejte. Když je maso poloměkké, husu obložte zbylými jablky bez jádřinců. Na posledních 20 minut přidejte hrušky a švestky. Porce husy podávejte se zelím a knedlíkem, přelité výpekem. Na zelí nasekejte šalotky najemno a asi 5 minut je opékejte na rozpáleném másle. Vsypte cukr a nechte jej zkaramelizovat. Teprve pak do hrnce dejte scezené, okapané, pokrájené zelí (lák uschovejte), kmín a víno. Dolijte uschovaným lákem a případně vodou, aby bylo zelí ponořené. Vařte doměkka, dochucujte cukrem, aby se vždy varem rozpustil. Měkké zelí osolte a chuť dotáhněte cukrem.

Detail odstavce: Pečená husa se zelím
Zdroj: Pečená husa - návod
Zveřejněno: 3.2.2017

PLETENÍ Z PAPÍRU

Pletení z papíru a barvení

Barvení můžeme provádět jednak natíráním štětcem, kdy natřeme štětcem buď celý výrobek, nebo můžeme natírat předem ruličky (několik ruliček si položíme na igelitovou podložku a štětcem je natřeme z jedné strany; válením a současným dobarvením zbarvíme celé ruličky, které potom položíme na novinový papír položený na rovné ploše; schnutí si můžeme urychlit v horkovzdušné troubě), jednak stříkáním barvy, kdy se barva nalije do lahve s rozstřikovačem a celý výrobek se ze všech stran postříká (je větší spotřeba barvy, ale barva se dostane do všech koutů; někdo rozřízne velkou krabici a stříká v ní, aby se barva nerozstřikovala po okolí).

K barvení můžeme použít nejrůznější dostupné barvy, každému vyhovuje něco jiného. Někdo používá lihová a vodou ředitelná mořidla na dřevo (lihovými se však nedoporučuje natírat v uzavřených prostorách – jsou cítit). Při barvení vodou ředitelnými mořidly se někdy stane, že se po zaschnutí na ruličkách objeví šedavý povlak – vysrážená sůl z barvy. Někomu vyhovuje Balakryl, jinému barvy na textil či tónovací barvy do malířských nátěrů, temperové barvy.

Pro zpevnění výrobku i k ochraně barev je vhodné celý výrobek nalakovat. K lakování se používají nejrůznější druhy laků (k dostání je jich velké množství). Nejčastěji se využívají vodou ředitelné laky jako Spotrakryl, Colorlak. Někdo používá lazurovací laky (jsou lehce zabarvené).

Pro lakování výrobků, které chceme umístit venku (koše bez dna pro truhlíky s květinami, výzdoba vrat a dveří) se doporučuje lodní lak. Výrobky natřené Balakrylem se už nemusí lakovat.

Detail odstavce: Pletení z papíru a barvení
Zdroj: Pletení z papíru
Zveřejněno: 21.1.2016

DISPERZNÍ LEPIDLO

Disperzní lepidlo na dřevo

Nejméně starostí s upravením povrchu je obvykle při lepení dřeva. Vzhledem k tomu, že jde o materiál porézní, většinou příliš nevadí ani vyšší vlhkost lepených dílů a práci nepokazí ani trocha prachu, který na povrchu zůstane po hoblování nebo broušení.

Vlastní lepení dřeva ovlivňuje několik základních faktorů, které jsou velmi důležité při výběru toho správného lepidla. Musíme si však uvědomit, jaké dřevo budeme lepit. Pozor, není dřevo jako dřevo. Nalakovaný práh se chová jinak než neupravený bukový. Lak nebo barva udělají ze savého dřeva nesavý materiál, který se již musí lepit jinými lepidly.

Nedoporučuje se například pustit se do oprav dřevěného zahradního nábytku ihned po prvním jarním sluníčku. Většina lepidel totiž potřebuje pro kvalitní výsledek pokojovou teplotu. Při teplotách pod 10 °C nebudou správně vytvrzovat nebo nevytvrdí vůbec.

Při lepení hodně suchého nebo tvrdého materiálu urychlíte proces lehkým navlhčením dřeva před aplikací lepidla, například mlhou z rozprašovače na květiny.

Lepidlo vytvrzuje 24 hodin. Během vytvrzování nabývá a obvykle se vypění i mimo spoj. Nečekejte s odstraněním celých 24 hodin, bylo by již pozdě. Přebytečné lepidlo (tvrdou pěnu) odstraňte ostrým řezákem asi po 4–5 hodinách, kdy lepidlo ještě není zcela tvrdé.

Říci, jaké lepidlo je nejlepší, to moc nejde, každý má zkušenosti s jiným výrobcem, pro lepení suchého dřeva je dostačující Herkules. Rychle přilne a slepí části k sobě, musí se nechat ještě vytvrdit. Nevýhodou je, že se lepidlo musí ihned po přiložení lepených částí odstranit, a to vlhkým hadrem, protože po zaschnutí je odstranění velmi problematické.

Detail odstavce: Disperzní lepidlo na dřevo
Zdroj: Disperzní lepidlo
Zveřejněno: 2.7.2017

VOSK NA DŘEVO

Lak včelí vosk

Včelí vosk na dřevo je bezbarvý nátěr na interiérové dřevo, který v jednom výrobku jedinečným způsobem spojuje výhody přírodního oleje a včelího vosku. Jednoduchým postupem lze dosáhnout profesionálního, hedvábně lesklého povrchu dřeva. Nátěr zvýrazňuje strukturu dřeva, má dobrou odolnost vůči vodě. Natřený povrch dřeva je nenáchylný k zašpinění, odpuzuje vodu, je odolný proti oděru a příjemný na dotyk. Neprovádí se základní nátěr ani mezibroušení, nátěr neodprýskává, nepraská a neodlupuje se. Jednoduchým přetřením se může znovu renovovat.

Lehká emulze je určena pro ošetření dřevěného lakovaného, matného i lesklého nábytku, starožitností, dřevěných obkladů, dveří, podlah a dalších výrobků z masivu i dýhovaného dřeva a také proutěného nábytku a korku. Lze ji aplikovat jako lak. Vytváří pololesklý voskový film, který chrání povrch dřeva vůči otěru a mechanickému poškození. Vrstva vosku je paropropustná.

Skvělých výsledků dosahuje i při lakování dětského nábytku, dřevěných hraček a ložnic. Vyniká vysokou vydatností preparátu, cca 40 m2/kg, a naprostou nezávadností pro alergiky. Plochy ošetřené voskem ionizují vzduch, což příznivě působí na člověka a vnitřní mikroklima místnosti.

Vosk eliminuje působení geopatogenních zón. S úspěchem jej využívají renomované restaurátorské dílny hradů, zámků i muzeí, včetně památek chráněných UNESCO (Wawel, Ermitáž, Łańcut).

Je ideální pro nátěr veškerých dřevěných výrobků v interiéru z měkkého i tvrdého dřeva, z OSB desek a korku. Velmi vhodný je i pro nátěry nábytku, dveří, schodišť a ostatních dřevěných konstrukcí v interiéru: obkladů, podhledů, konstrukčních prvků krovů. Hodí se také pro povrchovou úpravu hraček a dětského nábytku. Je výborný jako leštěnka na nábytek, a to jak lakovaný, tak i nelakovaný. Snáší se s jakoukoliv původní povrchovou úpravou (lakem) ošetřovaného nábytku.

K mytí zašpiněných míst používejte mýdlový roztok. Případná silně zašpiněná místa můžete přebrousit jemným brusným papírem a opětovně natřít včelím voskem. Kraje přebroušeného místa rozleštíte hadříkem tak, že nebude vidět rozdíl mezi povrchem opravené plochy a původním nátěrem.

Včelí vosk jemně zesvětluje přírodní barevný odstín dřeva. Časem natřená plocha dřeva patinuje do krásného medově zlatého odstínu. U korkových povrchů, které mají zvlášť vysokou savost, je třeba pečlivě setřít případné přebytky a je nutné počítat s delší dobou schnutí (cca 24 hodin). Velmi dobře se osvědčilo ošetření starého lakovaného nábytku. Včelí vosk zaretušuje praskliny a odstínové odlišnosti.

Na nanášení vosku potřebujete jemnou ocelovou vlnu (k sehnání téměř všude). Vosk nejprve trochu nahřejete (stačí na pár minut položit na ústřední topení), a když získá vazkou strukturu, můžete jej nanášet.

Vosk brání přílišnému broušení dřeva vlnou a přitom se krásně dostává mezi vlákna. V zásadě platí, že čím více tlačíte, tím hlouběji se vosk dostane, takže zde není na škodu přidat trochu síly.

Ještě před zatuhnutím vyleštěte flanelovou utěrkou či prachovkou. Opět se nebojte trochu přitlačit. Po zatvrdnutí (asi za hodinku nebo dvě) můžete nanést další vrstvy. Ideální jsou aspoň tři vrstvy.

Detail odstavce: Lak včelí vosk
Zdroj: Vosk na dřevo
Zveřejněno: 28.10.2016

ŠPANĚLSKÝ PTÁČEK

Španělský ptáček

Ingredience: 4 hovězí filety, pepř, sůl, 2 vejce, 4 nakládané kyselé okurky, 4 plátky špeku, 1 vídeňský párek, 4 cibule, olej, 3 polévkové lžíce hořčice, 1 litr hovězího vývaru, lák z okurek, oříšek másla, trochu hladké mouky

Technologický postup: Hovězí filety naklepeme, aby ptáček nebyl tuhý a lépe se balil. Poté filety osolíme, opepříme a potřeme dostatečně hořčicí. Skládáme postupně proužek špeku, nakládané kyselé okurky, polovinu natvrdo uvařeného vejce, čtvrtku malé cibule a kousek párku. Následně opatrně zabalíme tak, aby se strany nerozlézaly. Přeložíme tedy vložku masem nejdříve ze stran, potom začneme teprve rolovat ptáčka, jak jsme zvyklí. Pevně utěsníme. Nyní pozor, otázkou je, kolik ptáčků děláme, protože pokud jich děláme víc, nemusíme je ničím vázat nebo spojovat párátkem, stačí je poskládat těsně vedle sebe napevno v pekáčku. Pokud chcete mít jistotu, můžete závitek svázat provázkem. Ptáčky dáme do trouby předehřáté na 220 stupňů, aby se zatáhly. Cca po 20 minutách teplotu snížíme na 85 stupňů a pečeme tak po dobu 8 hodin (například přes noc). Maso tolik neztratí ze svého objemu a je chutnější. Druhý den si pak připravíme základ omáčky. Na sádle nebo na oleji zpěníme cibulku do hněda, později přidáme i na kostičky nakrájený špek. Orestujeme do hněda, až cibulka se špekem začne takzvaně šustit. V tu chvíli přidáme 2 polévkové lžíce hořčice a zalijeme vodou nebo hovězím vývarem. Tímto trikem se barva cibulky, která je nejtmavší na okrajích, rozloží rovnoměrně na celou cibulku a vznikne základ tmavé omáčky. Základ osolíme, opepříme a přivedeme k varu, později zahustíme tmavou jíškou a provaříme aspoň po dobu 1 hodiny. Po upečení ptáčků přilijeme do omáčky výpek z masa, čímž získáme výraznější chuť. Podpoříme ji ještě přelitím trochy nálevu z nakládaných kyselých okurek. Vše povaříme a scedíme. Podáváme s rýží.

Detail odstavce: Španělský ptáček
Zdroj: Španělský ptáček
Zveřejněno: 12.10.2016

OČNÍ VÍČKA OTEKLÁ A ČERVENÁ

Ekzém na očním víčku

Ekzém na očním víčku může být různý a může se i kombinovat. Častý je ekzém kontaktní, alergický, kdy se člověk za léta používání například kosmetických přípravků, stane alergickým na látky, jež jsou v přípravku obsaženy. Kdykoliv pak přijde s touto látkou do kontaktu, vytvoří se v místě aplikace ekzém.

Příčiny

Může se jednat o reakci na kosmetiku, oční kapky, ale i na látky, které si do očí přeneseme rukama, třeba lak na nehty, zelenina, mouka a podobně.

Na víčkách se může vytvořit i nealergický zánět kůže, který vzniká přesušením, mechanickým třením či namáháním očí. Tento ekzém se projevuje hlavně pálením, svěděním a spíše než pupínky se v takovém případě objevuje začervenání a olupování kůže. Pouhým pohledem je ale vlastně nemožné zjistit, o jaký ekzém se jedná, a teprve až postupným vyšetřováním a dotazováním se k tomu lze dopracovat.

Další příčinou může být atopický ekzém a pak také aerogenní ekzém, způsobený vzdušnými alergeny, které většinou vyvolávají spíše dýchací obtíže (prach, pyly, peří, srst zvířat, roztoči, ...). Všechny tyto čtyři vlivy se často kombinují.

Léčba

Léčba začíná návštěvou lékaře-dermatologa, který s pacientem situaci rozebere a případně jej dle potřeby směřuje dále na očního lékaře nebo alergologa. K ekzému v oblasti víček se totiž mohou přidat i další problémy, jako je dráždění, oční zánět a podobně, proto tedy vyšetření očního lékaře. Je třeba doplnit testy a zjistit, na co je pacient alergický a co má ve svém prostředí vyloučit, aby byl průběh ekzému mírnější. Všichni tito lékaři mohou předepsat léky na atopický ekzém.

Co se týká léků přímo do očí, ty smí předepsat pouze oční lékař nebo alergolog, dermatolog je předepsat nemůže. Ten smí předepsat pouze léky, které se nanášejí zevně, tedy ne přímo do očí, ale jen na postižená víčka. Jinak jsou opatření u ekzému na očních víčkách obdobná jako u ekzému na kterémkoliv jiném místě na těle, s jedinou výjimkou – oční víčka jsou nejjemnější kůží na lidském těle a jsou snadno náchylná k nežádoucím účinkům a k podráždění. Je tedy třeba velké opatrnosti ve výběru léčiv a v délce jejich používání.

Detail odstavce: Ekzém na očním víčku
Zdroj: Oční víčka oteklá a červená
Zveřejněno: 19.12.2017

VAJÍČKOVÝ SALÁT

Vajíčkový salát s bramborem

Ingredience: 6–7 vajec, 200 g studených vařených brambor, 180 g sterilizovaných sladkokyselých okurek, 160 g základní neředěné domácí majonézy, 80–100 g syrové cibule, 55 g plnotučné hořčice, sůl, mletý pepř, špetka cukru, trocha láku z okurek, dvě kapky worcesterské omáčky, 1 veka

Postup: Vajíčka rozpůlíme a nakrájíme na jemné proužky nebo je protlačíme mřížkou. Vychladlé, ve slupce uvařené brambory oloupeme a nakrájíme na velmi drobné kousky. Okurky nasekáme na malé kostičky. Cibuli oloupeme a nakrájíme buď na velice jemné proužky, nebo na drobné kostičky.

Připravíme majonézu: Asi hodinu předem vyndáme vejce a rostlinný olej z lednice, aby měly stejnou teplotu. Oddělíme dva žloutky a dáme je do šlehací nádoby. Přidáme špetičku soli. Šlehačem, případně ruční šlehací metlou, vyšleháváme vejce se solí a zároveň po kapkách přidáváme olej. Když majonéza zhoustne, můžeme zesílit pramínek. Majonéza je hotová, když je tuhá a nepadá z metly. Na závěr do majonézy zašleháme hořčici, špetku cukru a trochu citronové šťávy. Na dva žloutky spotřebujeme 110 až 130 g oleje, u větších žloutků budeme oleje potřebovat víc.

Majonézou spojíme připravenou směs. Je-li moc hustá, opatrně přikápneme lák z okurek. Dochutíme mletým pepřem, dvěma kapkami worcesteru, opatrně dosolíme. Dobře zamícháme. Protože používáme vařené brambory, dáme vajíčkový salát alespoň na hodinu do chladu, aby chutě prolnuly. Podáváme s pečivem nebo mažeme na plátky veky.

Tipy:

Zejména mladá šťavnatá cibulka někdy může v salátu hořknout. Anebo také některé děti nemají příliš rády chuť cibule. Proto můžeme nakrájenou cibuli před použitím spařit – dáme ji do sítka, prolijeme vařící vodou a necháme vykapat a zchladnout.

Další „vychytávka“ s cibulí: Když nemáme kyselé okurky, můžeme cibuli pár minut povařit v láku z vody, octa, soli a trochy cukru. Scedíme a hned propláchneme studenou vodou. Cibule jednak dostane příjemně sladkokyselou chuť, ale také krásně zkřehne.

Rychlý recept: 6 vychladlých vajec natvrdo nakrájíme na proužky nebo protlačíme salátovou mřížkou. Doplníme jednou krájenou cibulí a přidáme jednu malou dobrou majonézu. Rozmícháme, dochutíme lžící plnotučné hořčice, solí a mletým pepřem. Nemusíme nechávat odležet, vajíčkový salát podáváme hned s pečivem. Už tato podoba je chutná a v podstatě jí nikdo nic nevytkne.

Detail odstavce: Vajíčkový salát s bramborem
Zdroj: Vajíčkový salát
Zveřejněno: 16.6.2017

RYCHLOSŮL PRAGANDA

Návod na použití

Cílem nakládání masa na uzení je hlavně konzervace a změkčení masa, ale též získání nových smyslových kvalit uzeného masa a uzenin. Na rychlost prosolení má vliv teplota, velikost nasolovaných kusů, druh prosolované tkáně, složení soli (směsi) na nakládání.

Vyšší teplota nasolení urychluje (teplota musí být do 5 °C, lépe 4 °C), ale hrozí větší riziko pokažení láku.

Větší kusy (šunky, rolády) se prosolují pomalu a zvláště u kosti je nebezpečí, že se bude maso kazit.

Vazivové (masové) tkáně se prosolují rychleji, naproti tomu u tukových částí (bůček, slanina) je pronikání soli pomalejší.

Starší postupy nakládání masa na uzení využívaly pouze kuchyňskou sůl (NaCl) a dlouhý čas nasolení (až 6 týdnů). Později se do soli přidával v malém množství takzvaný salnytr, což je dusičnan draselný nebo sodný (KNO3, NaNO3). Rychlost prosolení zvyšoval málo, ale barva masa po něm byla krásně červená. Později – a vlastně až do dneška – se používaly k nakládání masa na uzení takzvané rychlosoli, z nichž je nejznámější Praganda. Jejím použitím docílíme nejenom vybarvení masa, ale čas potřebný na naložení se zkracuje na 14 dnů. V Pragandě jsou totiž obsaženy kromě soli, dusičnanu draselného a cukru v malém množství i dusitanové soli (jedovaté). Tyto způsobují narušení svalových vláken a následné rychlé proležení a prosolení masa.

Složení soli: kompletní směs se skládá ze soli, dusičnanu a cukru (na 1 kg soli pouze 30 g dusičnanu (KNO3) a 30 g práškového cukru.

Krátkodobé solení na sucho

Používá se na solení masa do uzenářských výrobků (párky, klobásy, čabajky a salámy). Jeho účelem je též zachování vaznosti masa.

Maso vychlazené na 4 °C nakrájíme na kousky 2 x 2 cm anebo nameleme na strojku s otvory 15–20 mm. Na vepřové používáme 2,2–2,5 % solicí směsi na hmotnost masa a na hovězí a skopové dáváme 2,5–2,7 % na hmotnost masa. Tedy na 10 kg masa dáváme 220–250 g kompletní solicí směsi u vepřového a 250–270 g kompletní solicí směsi u hovězího a skopového. Vepřové, hovězí a skopové nakládáme každé zvlášť.

Po zamíchání odváženého množství soli maso napěchujeme do hrnce a uložíme na 1–3 dny do chladničky, po uležení má být na řezu růžové.

U salámů s výraznou mozaikou (kousky masa velikosti 0,5–5 cm) používáme též k nasolení těchto kousků uvedenou kompletní solicí směs. Množství solné směsi v uzeném mase do 2,5 % je ještě v přijatelných mezích, v rozmezí 2,5–3 % je již přesolené, jen málokdo má rád uzené, ve kterém přemíra soli přetluče jemnou uzenou chuť a koření. Doporučuje se pohybovat na dolní hranici koncentrace solicí směsi, což znamená od 2 do 2,5 %.

Mokrý způsob solení – do láku

Tímto způsobem nakládáme kolena, nožky, ocásky a žebírka. Lák, kterým se maso zalévá, má mít dle předpisu koncentraci 16 %. Na 10 l vody navážíme 1,6 kg soli, nebo kompletní solicí směs rozpustíme, vychladíme na 4 °C a naskládané kusy masa (každý druh zvlášť) zalijeme lákem. Doba se liší – při použití Pragandy 14 dní, při použití soli a dusičnanu 4–5 týdnů, při použití normální soli 5–6 týdnů.

Maso se překládá každý týden 1–2x, vrchní kousky se dají naspod a spodní navrch.

Smíšený způsob solení

Tento způsob solení se používá při nasolování masa na domácí uzené, bůček, slaninu (u slaniny se též používá solení na sucho), rolády a kýty, ať už v celku, nebo naporcované na jednotlivé šály (šrůtky). Jednotlivé kusy masa se zarajbují (to znamená, že se rukama rozetře solicí směs po celém povrchu masa). Přebytečná sůl se ze šrůtků setřese a tyto se naskládají do kameninového hrnce vystříknutého solí, a to velmi těsně k sobě. Poté se zatíží a dají do chladu cca 4 °C. Kdo má rád česnek, tak dá na 10 kg masa 20–30 dkg nakrájeného na kousky nebo rozetřeného.

Po 1–2 dnech se maso zalije lákem o koncentraci 8–11,5 %. Při celém procesu je potřeba dodržovat úzkostlivou hygienu a teplotu, neboť hrozí riziko zkažení láku, pečlivě maso překládejte (1–2x týdně). Používejte buď gumové vydezinfikované rukavice (jsou lepší), nebo pečlivě umyté a vydezinfikované rukou. Maso se překládá tak, že vrchní kousky se dají naspod a spodní navrch. Přičemž se na dno nejprve nalije lák a teprve potom se ukládá maso, zase se dolije lák a zase maso. Je to z toho důvodu, že při překládání musíte vlastně maso ukládat do láku. Pouze tak budete mít jistotu, že mezi masem nezůstane vzduch.

Při jakékoli změně vůně láku (zvrhnutí láku) se tento musí okamžitě vyměnit za nový. Zvláště musíte zabránit tomu, aby se nedostal ani kousek masa nad hladinu láku (zatížit) anebo aby nezůstaly bubliny vzduchu mezi masem při překládání.

Doba naložení se liší s použitou solicí směsí, například sůl s dusičnanem 4 týdny – bůček, masa, samotná sůl až 6 týdnů – slanina. Prosolení se pozná na řezu (u masa a bůčku), který má být růžově červený s perleťovým leskem v celé ploše (platí pro sůl s dusičnanem). Zůstalo-li ve středu šedé místo, musí se ještě počkat (platí u masa, slanina zůstává v podstatě pouze bílá). Toto se musí brát s rezervou u masa soleného pouze solí, tam k vybarvení nedochází v takové intenzitě. Existuje jeden osvědčený test, kterým zjistíte, že je maso proleželé. Vezmete do ruky šrůtek bůčku a palcem a ukazovákem ruky zatlačíte (proti sobě) vší silou do masa, pokud se vám podaří prsty dostat skrz maso k sobě, je správně proleželé na domácí uzené, domácí uzený bůček, anglickou. Berte na to zřetel, protože křehkost masa po vyuzení závisí z 90 % na naložení. Například vyuzený bůček musí být tak křehký, že se v podstatě dá namazat na chleba, tedy aspoň tučná část (proto se také preferuje uzené s kůží, protože nespadne v udírně z háčku). Nemůže se stát, aby při rozkousání nevařeného uzeného bůčku nebo masa zbyl v ústech žvanec vláken a mázder, která se nedají rozkousat.

Detail odstavce: Návod na použití
Zdroj: Rychlosůl Praganda
Zveřejněno: 13.12.2016

PLETENÍ Z PAPÍRU

Návod na pletení z papíru

Pletení z papíru není až tak složité, jak se na první pohled může zdát, nejprve je potřeba přichystat si vše potřebné a pak vytvořit ruličky.

Připravíme si tyto pomůcky: Staré noviny (Dnes, Deník, Lidové noviny, Hospodářské noviny, Zlaté stránky), špejle, pletací drát, slabé dřevěné tyčky, lepidlo (tuhé a Herkules), nůžky, odlamovací nůž, igelit (jako podložku proti zašpinění stolu), kartonové krabice, plastová trubička (na pletení otvorů), kolíčky na prádlo, pravítko, tužka, metr, barvy, štětec, rozprašovač (k nanášení barvy), lak (vodou ředitelný nebo lodní).

Motání trubiček: Ruličky vytvoříme z tenkého papíru. Nejvíce se na ně hodí papír ze Zlatých stránek, novin, letáků a různé slabé papíry. Čím menší má papír gramáž (čím je tenčí), tím jemnější budete mít ruličky. Tyto papíry se hodí spíše na menší výrobky. Z papírů s vyšší gramáží jsou ruličky tužší a jsou lepší na větší výrobky nebo na osnovní ruličky. Plete se z neplněných a nelakovaných papírů (z barevných lakovaných letáků se špatně plete a nedrží na nich barva). Doporučuje se plést jeden výrobek vždy z jednoho typu papíru. Nejprve si nastříháme stránku na proužky široké asi 7 cm. Noviny můžeme stříhat naležato – docílíme tak delších pruhů a tím i delších ruliček. Dále potřebujeme špejli, okolo které budeme plést ruličku, a lepidlo. Nejprve si roh pruhu papíru přetřeme lepidlem (někomu může vyhovovat potřít lepidlem papír až poté, co namotá ruličku). Špejli položíme přes protější okraj pruhu novin, než jsme lepili, asi na 45° (podle úhlu budeme mít různou délku a tuhost ruličky). Přeložíme roh papíru přes špejli, prstem přisuneme papír ke špejli a špejli začnete válet po papíře, dokud na ni nenamotáme celý pruh papíru. Lepidlo nám ruličku udrží pohromadě. Rulička se bude mírně rozšiřovat, to je správně. Špejli vytáhneme a použijeme na motání nové ruličky. Pro rychlejší motání a menší spotřebu lepidla můžeme vyzkoušet polepování více pruhů papíru najednou. Dáme na sebe 10–15 pruhů, které posuneme vždy o malý kousek (asi 0,5 cm). Takto poskládané papíry přetřeme lepidlem v tubičce nebo Herkulesem. Nesmíme jich však natírat moc, nebo nám lepidlo mezitím zaschne. Delšího pruhu docílíme i tím, že slepíme dva pruhy kratší stranou k sobě. Ruličky se napojují tak, že vezmeme novou ruličku, užší konec namočíme v trošce lepidla a zasuneme ho do ruličky, kterou již pleteme, nebo do osnovní ruličky. Stačí opravdu jen malinko lepidla. Při větším množství se mám může rulička trochu rozmočit a půjde špatně zasunout (někdo plete, aniž by používal lepidlo). Pokud bude nová rulička širší než ta, do které ji chcete zasunout, tak ji stačí zploštit a přehnout na půl.

Někdy se nám stane, že se nám po stažení ze špejle rulička jakoby povolí – na obou koncích je stejně široká. Takové nepovedené ruličky nemusíme vyhazovat. Můžeme je použít při stáčení do kruhu, kdy ruličky zploštíme a omotáváme kolem předmětu nebo špejle. Takto můžeme navíjet a slepovat více ruliček. Ruličky můžeme také využít k polepování rovné plochy – víko krabice, rámeček, plošný obrázek. Trubiček bychom měli mít dostatečné množství. Když máme nachystaný dostatečný počet ruliček, můžeme se pustit do samotného pletení.

Detail odstavce: Návod na pletení z papíru
Zdroj: Pletení z papíru
Zveřejněno: 21.1.2016