Červotoč patří k našim nejmenším broukům, přesto však jeho larvy dokážou způsobit nenapravitelné škody. Některé druhy se řadí k dřevokaznému hmyzu.
Co je to červotoč
Červotoč je velmi zákeřný hmyz, kterému zachutná snad vše, v čem je alespoň kousek dřeva. Může jít o zahradní nábytek, dřevěné balkony, parapety, interiérový nábytek, trámy či celé stavby. Nebezpeční nejsou jen dospělí jedinci, ale především larvy, které se dřevem prokousávají skrz naskrz až do slabé vrstvy pod povrchem. Postupně tak dřevo rozruší natolik, že se z něj stane drolící se „perník“. Na povrchu se však objevují jen takzvané výletové chodbičky, které prokousal již dospělý hmyz. Jakmile se tyto otvory objeví, znamená to, že byla destrukce materiálu dokončena. Skutečný rozsah poškození dřeva však není na první pohled patrný.
Červotoči jsou malí či středně velcí brouci s protáhlým válcovitým a svrchu zploštělým tělem. Mají 8- až 11článková tykadla a tmavohnědé nebo načervenalé zbarvení těla. Larvy jsou bílé a srpovitě ohnuté. Téměř všichni dřevokazní červotoči se řadí do podčeledi Anobiidae, která se dále dělí na 8 rodů a ty následně na několik desítek druhů. K těm nejčastějším druhům u nás řadíme červotoče proužkovaného a umrlčího. Jednotlivé druhy se mohou lišit podle toho, jestli napadají čerstvé, nebo už zabudované dřevo, zda dávají přednost jehličnanům, či ovocným stromům. Dřevokazný hmyz potřebuje k životu dřevo o vlhkosti nejméně 10 % a nejvíce 80 %.
Brouci se po vylíhnutí z kukly dokážou prokousat vším možným, dokonce i obaly potravin z papíru, plastu či hliníkovou fólií. Dospělý brouk nepřijímá potravu, škodí jen larva, která se živí všemi produkty, které obsahují škroby. Konkrétně to znamená, že larvy požírají staré pečivo, nudle, rýži, těstoviny, sušenky, polévkové kostky, psí suchary, papír, sušené rostliny, kůži a podobně. Larva vydrží hladovět až 8 dnů, zatímco dospělý brouk potravu nepřijímá vůbec. Některé druhy červotočů požírají dřevo, ale nikoliv čerstvé, nýbrž dřevo zabudované ve stavbě již několik let. Usídlují se na střešních trámech, v podlahových prknech, požírají konce trámů v místě uložení do venkovních stěn. Nejvíce napadají dřevo, které je vystaveno silným mrazům.
Červotoč pronikavý
Červotoč pronikavý je 2,5 až 5 mm dlouhý hnědý až tmavohnědý brouk. K hromadnému rojení brouků dochází v dubnu až červenci. Brouci jsou patrioti, většina z nich zůstává na místě, kde se vylíhli, nebo alespoň poblíž. Samička brouka klade obvykle do starých výletových otvorů, štěrbin ve dřevě, nebo na rovný, ale drsný povrch asi kolem čtyřiceti vajíček.
Patří k obávaným škůdcům veškerého zpracovaného dřeva. Brouci se objevují v létě, samičky kladou do míst, kde se vyvinula předchozí generace. Mimo lidská obydlí se vyvíjí v suchém jehličnatém i listnatém dřevě.
V naší poradně s názvem ANTURIE - DOTAZ K PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimíra Tancíková.
Prosím o radu,
mám 3 anturie, 1 velkokvětou /asi 3 roky/ a 2 s menšími květy /2 a 1 rok/ krásně mi pořád kvetou, ale problém je v tom, že u všech nových přirůstků se listy i květy - nějak nemohou dostat ven ze "svého obalu", tím pádem jsou zakrnělejší. Musím jej buďto ručně - naříznout a roztrhnout, nebo se list třeba i vůbec nedostane ven až dojde k jeho zlomení. Poradí mi někdo, co jim chybí , nebo v čem je problém.
Děkuji za radu a odpověď.
Tancíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Příčina tkví v nedostatku světla. Když má rostlina krátké dny, například když je umístěna na východním nebo severním okně nebo je daleko od okna, tak nestačí vyvinout listy/květy do takové míry, aby pukly jejich přirozené obaly. Změnou místa by se měly tyto problémy vyřešit.
V únoru se pěstitelé věnovali správnému řezu révy, dnes jste zmínila některé tvary, jako například vertiko nebo jednoduchá záclona a minule při zastrkování výhonů nás zajímalo dvoudrátí. Ale ještě jsme nemluvili o drátěnkách jako takových.
To máte tedy pravdu. Vybudovat drátěnku je potřebné nejdéle v druhém roce po výsadbě, ale můžeme si o ní něco povědět už teď, i když založení vinice a vlastní výsadba nás teprve čeká. Na začátku našeho povídání jsem říkala, že réva je liána, proto potřebuje oporu. V šerém dávnověku, kdy révu ještě „nezotročoval“ člověk, protože réva je mnohem starší než lidstvo, si tato liána musela s oporou poradit sama. Vyřešila to tak, že „šplhala“ po kmenech až do korun stromů, kde bylo sluníčka dost a kde se jí líbilo. Dnes, kdy jsou vinice monokulturami, případně monokulturami s ozeleněním, révové keře nemají k dispozici žádné stromy, po kterých by mohly šplhat a na nichž by se mohly uchytit, a proto potřebují opěrné konstrukce. Několik století si naši předkové vystačili s tím, že na jaře ke každému keři zatloukli dřevěný kolík a k němu během vegetace vyvazovali ty výhony, které po vylámání na keři ponechali. Na podzim po sklizni a po opadu listí kolíky vytahali a uložili je na kraj vinice. Kdo nějaký kolík ukradl, aby si s ním zatopil, byl náležitě potrestán, jak se můžeme dočíst v tehdejších „legislativních“ předpisech, které pro vinice napsal císař a milovník vín Karel IV. Taková opěra keřům vedeným na hlavu stačila.
Dnes, když jsme postupně navrhli a začali využívat řadu způsobů vedení, už nám jen opěrné tyče nestačí, protože na keřích pěstujeme kmínky, na nich nařezáváme různými způsoby ramena s čípky a ve velkých výsadbách využíváme téměř výlučně jen tažně. Proto je potřeba, aby opěrné konstrukce byly složitější. Pro výsadby, ve kterých používáme traktory, je navíc nutné, abychom keře poněkud násilně formovali do víceméně „placatých tvarů“, aby se tam stroje s nářadím vešly. Proto dnešní drátěnky tvoří krajové a středové sloupky a mezi nimi jsou napjaté dráty. Samozřejmě, že počet a uspořádání systému drátů závisí na používaných pěstitelských tvarech, ale pro většinu tvarů se hodí kombinace dvou nebo jednoho spodního drátu, kterému či kterým se říká „vodící“ a dvou až tří dvoudrátí, do kterých se za vegetace zasunují přirůstající letorosty. Krajové sloupky nesou největší tíhu danou hmotností přibývající zelené hmoty, která často pronáší dráty. Ty se musejí čas od času napínat a tím by se časem mohly krajové sloupky zbortit, proto se ukotvují nebo musí být podepřeny vzpěrami.
V naší poradně s názvem OBAL NA ORCHIDEJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MARCELA BUDÍNOVÁ.
Dobrý den. Mám dotaz. Dostala jsem orchidej a mám dotaz. V čem ji mám mít? V neprůhledném obalu, nebo nějaké skleněné misce, aby mohlo ke kořenům světlo?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Orchideje můžete pěstovat v průhledném i v neprůhledném obalu. Co je důležité, je přístup vzduchu ke kořenům. Okrasný obal by měl být v průměru o 4 cm větší než je průměr květináče. Nepřelévat, rostlinu zalejvejte tak, že ji vyndáte z obalu a osprchujete vlažnou vodou. Necháte okapat a vytéct všechnu vodu z květináče a vložíte zpět do suchého okrasného obalu, nejlépe na vrstvu keramzitu. Za čtyři, pět dní to zopakujte. Až odkvete, tak začněte hnojit osprchováním vodou s hnojivem a dopřejte ji hodně světla v místnosti, ve které je nejvíce lidí během dne. Rostlina potřebujete oxidy, které člověk vydechuje. Tím trošku povyroste a nasadí znovu na květ, k čemu ji donutíte omezením živin a zkrácením doby světla na 6 hodin.
Ostruhatka je rostlina s větveným keříkem, zelenými lístky a hroznovitě skládanými drobnými květy, většinou růžové barvy. Není to jediná barva, kterou můžete u ostruhatky vidět, bývá také bílá, oranžová či červená. Existuje více než 50 druhů ostruhatek, ale budete je od sebe složitě rozeznávat.
Jak ostruhatku pěstovat
Ostruhatka má ráda světlo, ale ne přímé slunce, proto i polostín bude vhodným stanovištěm pro tuto krásnou květinu. Podle toho, zda se jedná o ostruhatku vzpřímenou, nebo převislou, je vhodné volit, v čem ji budete pěstovat. Vzpřímenou můžete zasadit do květináčů nebo i na záhon, převislé se hodí především do závěsných nádob a truhlíků. Vysazovat ostruhatku můžete do vámi připraveného substrátu ze zeminy, kompostu a písku, smíchaného v poměru 2 : 1 : 1, nebo do mírně nakyslého substrátu, který zakoupíte v hobby marketech či větších zahradnictvích. Na dno truhlíku je vhodné použít drenáž, aby voda lépe odtékala a kořeny nezůstávaly přemokřené. Do truhlíku o velikosti 50 až 60 cm zasaďte 5 rostlin, v dospělosti dosáhnou výšky kolem 50 cm.
Zálivka a hnojení
Ostruhatka nemá ráda nadbytek vody, proto buďte se zálivkou opatrní, ale nikdy substrát nenechte úplně vyschnout. Přemokření často u těchto rostlin způsobuje nákazu houbou či plísní, dokonce pak i špatně kvetou.
Jedenkrát za týden přidejte do zálivky hnojivo pro balkonové květiny, abyste docílili četnějšího květenství.
Přezimování
Jen výjimečně se v našich podmínkách nechávají ostruhatky přezimovat, většinou se na podzim zlikvidují a na jaře pořídí nové, pokud se ale přece jen pro přezimování rozhodnete, pak rostlinu řádně seřízněte, asi tak na 20 cm. Nezapomeňte odstranit všechny suché listy kvůli škůdcům a uložte rostlinu do dobře prosvětlené místnosti, kde se bude teplota pohybovat kolem 10 °C. Omezte zálivku na minimum.
Na jaře je potřeba dát ostruhatce nový substrát, můžete ji přesunout do místnosti, kde bude o něco tepleji, kolem 15 až 20 °C, aby se takzvaně nastartovala, obrazila, a až venku přestane mrznout, můžete ji přestěhovat trvale ven.
Množení ostruhatky
Ostruhatky můžete množit dvěma způsoby, řízkováním či ze semen. Řízkování vám zabere méně času. Budete-li ostruhatku chtít nařízkovat, pak uřízněte výhonek asi 10 cm dlouhý a ten rovnou zapíchněte do substrátu. Vhodný substrát pro množení květin koupíte v obchodě nebo jej můžete namíchat ze zeminy, kompostu a písku v poměru 2 : 1 : 2. Řízek byste vždy měli odebírat ze zdravé rostliny a na odřezávaném výhonku by neměly být květy.
Ve svém příspěvku PROSBA O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jelinek Jiri.
Dobry den vyskytl se mi takovy problem - od znameho jsem dostal v loni hroznove vino v kvetinaci .Kvetinac byl maly vino nic moc velkeho vzrustu.Na podzim jsem cele vino presadil do velkeho kvetinace dal na balkon a udelal k nemu mensi drevenou konstrukci.Na jare se vino docela krasne zazalenalo ale vyskytl se onen zmineny problem na cele sazenici ( listy i stonek ) se objevilo neco co vypada jako kdyby to nekdo posypal cukrem crystal - nevim co to je a jestli s tim mam neco delat - na listech je to ze spoda - poradi mi nekdo prosim i s dalsi veci - docetl jsem se ze se ma vino zastipovat jako u rajcat - jsem zrejme zahradnik praclovek - nevim o cem je rec. Predem vsem dekuji za rady.
Jelinek Jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vilém.
Zdravím před 2 Romana jsem byl na sběru vína ve Francii u Bordeaux a super zážitek a nové zkušenosti. S tím že o víno je se potřeba starat celý rok, od vyvazování zastřihávání až po sběr a zpracování je to náročná práce. Víno i rád piju a ve Francii je nekonečný výběr dala se tam sehnat i láhev za 2eura ale taky třeba za 20euro. A občas si i objednávám nějaka francouzské víno tady https://www.vinigrandi.cz/ mají tam výběr zahraničních vín a dost i z Francie.
Nikoho jistě nepřekvapí fakt, že člověk ve vyšším či vysokém věku hůře vykonává běžné úkony denní potřeby. Nejčastěji za to může snížená mobilita, dlouhodobá nemoc anebo psychické problémy. Řada státních, komerčních i neziskových organizací si tuto skutečnost velmi dobře uvědomuje, a proto se snaží zajistit různé pomocné služby, mezi něž patří i rozvoz jídel (nejčastěji obědů).
Ceny rozvážených jídel se pohybují přibližně od 60 Kč do 100 Kč včetně dovozu, což je v porovnání s pokrmy z běžných restauračních zařízení, kam by člověk navíc musel docházet, relativně příznivé. Vždy samozřejmě záleží na lokalitě i obsahu služby (kvalita, obalový materiál, počet chodů a podobně). Ceny se však nikdy nevyrovnají dotovanému stravování například ve školách, neboť rozvážené obědy pro seniory stát nedotuje. Někde na ně přispívá příslušná obec (platí pro místní obyvatele) nebo sponzor. Co se týče nabízených služeb, v ceně většinou bývá i polévka, někdy dokonce i zákusek. Ne všechny poskytovatelem uváděné ceny však automaticky zahrnují poplatek za dopravu, tudíž je třeba si vždy důkladně pročíst podmínky služby. Poplatek za dopravu může být buď paušální, nebo (což bývá méně časté) daný kilometráží transportu. Většina dovážkových služeb pro seniory se obvykle omezuje jen na určitou obec či rozšířenou lokalitu, zpravidla tedy platí první možnost – jednotný poplatek.
Senioři mívají na výběr až ze dvou druhů polévek a ze tří či čtyř hlavních chodů. V nabídce zpravidla bývá jedno běžné jídlo, jedno diabetické či dietní jídlo (respektující například žlučníkovou, jaterní nebo žaludeční dietu) a jedno vegetariánské jídlo (často sladké). Někteří poskytovatelé vycházejí seniorům vstříc a nabízejí jim i menší porce (například 3/4) za úměrně nižší cenu (čímž se liší od běžných restaurací, kde se za poloviční porci platí až 75 % ceny). Jindy mohou senioři vynechat polévku, která bývá standardní součástí denního menu, což se rovněž projeví na konečné ceně obědu. Trochu překvapivé je, že většina poskytovatelů poledního stravování nenabízí slevy za dlouhodobý odběr.
Životní standard některých dnešních důchodců i kvalita jejich života roste, a tudíž i oni chtějí poznávat různé zahraniční kuchyně. V menu pro seniory se tak objevuje třeba grilovaný losos, pizza či gnocchi se špenátem, tortilly s kuřecím masem a podobně. Důraz se klade rovněž na to, v čem je jídlo rozváženo. Klasické jídlonosiče sice ještě nevymizely, ale mnohde už je vytlačují plně hygienické a nejrůznější normy splňující plastové krabičky, v nichž lze jídlo ohřát i v mikrovlnné troubě nebo zamrazit. A samozřejmě z nich lze také pohodlně jíst. Někde se za krabičku účtuje poplatek v řádu několika korun, jinde bývá součástí ceny oběda.
Papiňák versus klasický hrnec: v čem je skutečný rozdíl
Když se řekne guláš v papiňáku, spousta lidí si představí zkratku. Rychlé maso, hotovo, bez práce. Ve skutečnosti je rozdíl jinde. Papiňák zkracuje jednu konkrétní část procesu, ale zbytek zůstává stejný.
U klasického guláše se kolagen v kližce rozpadá pomalu při dlouhém tažení. V papiňáku se stejný proces odehraje rychleji díky tlaku. To je hlavní výhoda. Základ chuti ale vzniká pořád stejně, ať vaříte v čemkoli.
Následující přehled ukazuje rozdíly mezi oběma postupy bez přikrášlování.
Vlastnost
Papiňák
Klasický hrnec
Čas změknutí kližky
cca 60 minut
2,5–3 hodiny
Kontrola chuti během vaření
omezená
průběžná
Riziko spálení papriky
vyšší
nižší
Barva guláše
často světlejší
tmavší
Vhodné pro začátečníky
ano, při správném postupu
ano
Tabulka ukazuje, že papiňák není lepší ani horší. Je jiný. Když víte, co od něj čekat, pracuje pro vás.
Pokud vás zajímá klasický způsob přípravy bez tlakového hrnce, včetně pomalého tažení a práce s cibulí krok za krokem, najdete ho v článku
hovězí guláš z kližky – podrobný návod
.
Tento text na něj navazuje jako rychlejší varianta pro papiňák.
Ve svém příspěvku BETONOVÁ SMĚS NA VENKOVNÍ POUŽITÍ POMĚR PÍSEK CEMENT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří hauer.
potřeboval jsem poradit jaký beton mám namíchat na část základu z tvárnic jako věnec.Tvárnice jsou staré se dvěma dutinami.Věnec bude jen na jedné ze čtyř stran v rozměrech 150 x 100 x 3500 šířka výška délka. Tvárnice jsou do výšky 1m a na betonový pás bude postavena zeď z porobetonu do výšky cca 2m. Vše bude čelit vlivúm počasí ze západu.Jsem ve věku 74 l a nevím zda vám dotaz dorazí. Pokud se to povede budu rád a předem děkuji. S pozdravem Hauer Jiří
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Antonín.
K přípravě betonu použijte Portlandský cement CEM I 42,5 R, říční písek frakce 0,5 až 3 mm, kamenivo frakce 10 až 20 mm, plastifikátor od firmy Den Braven a provzdušňovač. Beton připravte smícháním dvou dílů kameniva, dvou dílů písku a jednoho a půl dílu cementu. Přidáním plastifikátoru se sníží množství potřebné vody, proto ji přidávejte pomalu a jen tak, aby směs byla vlhká. Když bude směs přemokřená, tak to bude mít negativní dopad na výslednou pevnost a životnost betonu. Když to přeženete s vodou, tak jednoduše přidejte všechny ostatní přísady v uvedeném poměru. Beton připravte v míchačce a nechte míchat alespoň 15 minut, aby se uplatnil provzdušňovač, který ochrání beton před mrazem. Takový beton pak vydrží být pevný i více než sto let.
Jak Romadur bezpečně zařadit do jídelníčku v praxi
V této části vycházím z toho, co s lidmi skutečně řeším v praxi. Nejde o to Romadur zakázat nebo povolit, ale naučit se s ním zacházet tak, aby nezhoršoval zdravotní stav a nenarušoval dietní cíle.
Doporučená porce a frekvence
Z pohledu zdravotní sestry považuji za klíčové držet se konkrétních čísel. U Romaduru doporučuji porci přibližně 20–30 gramů. To odpovídá zhruba polovině běžného balení.
Frekvence by neměla překročit jeden až dva dny v týdnu. Jakmile se Romadur objevuje v jídelníčku častěji, začínají se projevovat jeho nevýhody – zejména vysoký příjem soli a nasycených tuků.
Na čem záleží víc než na samotném sýru
Velmi důležitý je kontext. Jinak působí Romadur jako součást lehké večeře se zeleninou a jinak jako doplněk k pečivu, uzeninám nebo alkoholu. V praxi vidím, že problém často nevzniká z jednoho sýra, ale z kombinace více rizikových potravin.
Pokud se Romadur objeví v jídelníčku, měl by nahrazovat jinou tučnou nebo slanou potravinu, ne se k ní přidávat.
Ve svém příspěvku BLECHY V BYTĚ BEZ ZVÍŘETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
Děkuji za odpověď. Objednala jsem si 4 ks ale nepřišel mi difuzér, ale sprej proti hmyzu. Ten se má stříkat vodorovně 20 cm od místa které se ošetřuje. Takže to asi není to, co píšete i když jsem objednávala Frontline Pet care difuzer.
Můžete mi poradit prosím, kde mám objednat ten výrobek o čem píšete a oni to nezaměnili za jiný , čili difuzer za sprej?
Objednávku jsem dělala přes internetovou lékárnu MAX - a vyzvedla v místě bydliště pak na lékárně jako dobírku.
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Polla.
Když si objednáváte úklid domácnosti, měli byste firmě sdělit například to, jaké povrchy se v jednotlivých místnostech nacházejí. Pro přípravu na úklid a zejména pořízení vhodných čisticích prostředků je to v podstatě nezbytné. Jen díky tomu může firma uklidit všechny vaše podlahy tak, aby se jen leskly. Například plovoucí podlahu umyjí přípravkem speciálně určeným pro tento povrch. Také dřevěným podlahám, dlažbám či kobercům věnují maximální možnou péči.
Nesmíte opomenout zmínit také to, zda se ve vaší domácnosti nacházejí nějaká volně puštěná zvířata. Důležité je informovat úklidovou firmu především o kočkách, psech nebo papoušcích. V takovém případě bude určitě nutné věnovat větší pozornost a hlavně více času úklidu pohovek, koberců a podobných věcí, ze kterých jdou chlupy, peří nebo jiné nečistoty špatně pryč.
Pokud jste firmě sdělili všechny své požadavky, můžete se spolehnout na to, že úklid domácnosti proběhne rychle a kvalitně. Vám to ušetří několik hodin práce a hlavně nervů, které si můžete díky odborné pomoci úklidové firmy léčit například při sportovní nebo kulturní aktivitě, do které se v tomto volném čase můžete pustit.
Průběh
Lidé v Čechách doposud nejsou příliš zvyklí na to, aby jim doma uklízela nějaká firma. Často se tedy stává, že ještě před samotným příchodem pracovníka úklidové firmy většinu věcí sami urovnají, aby se před ním necítili jako bordeláři. To je ale opravdu zbytečné. Úklidovou firmu vážně nezajímá, v čem jste doposud žili. Je samozřejmé, že například vytížený manažer nemá čas na úklid domácnosti typu zametání, utírání prachu a podobně. Právě kvůli tomu si úklidovou firmu zvete a za to si ji platíte. Příprava na úklid by se tedy rozhodně neměla přehánět. Uvidíte, že brzy si na přítomnost cizích lidí ve svém domově zvyknete a vůbec se vám nebude zdát divné, že veškerý nepořádek za vás uklízí někdo jiný. Na příjemné věci se totiž zvyká opravdu rychle, a zas tak moc to pohodlí nestojí. Úklid domácnosti si může dovolit téměř každý.
Spolehlivost
Lidé, kteří si objednávají úklid domácnosti, často řeší, zda je bezpečné vpustit někoho do svého domu či bytu bez dohledu. Musíte si ovšem uvědomit, že firma okrádající své zákazníky by se na trhu asi dlouho neudržela. Při výběru kvalitní firmy se tedy drobných krádeží opravdu obávat nemusíte. Pokud přeci jen chcete mít nějakou jistotu, sepište seznam cenností a ten si nechte od uklízejícího podepsat. Také jsou důležité reference, které získáte od svých známých nebo na internetu.
Výhody
Výhodou úklidu s pomocí úklidové firmy je ušetření energie a času, kterého se nám stále nedostává. Samozřejmě také úspora financí za čisticí prostředky. Úklidové firmy pracují s profesionálními přípravky, které byste jen těžko sháněli.
Ve svém příspěvku KALA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobrý den, mám kalu pár let, pěkně hustá a pravidelně mi kvetla, ale musela jsem se z rodinného domku přestěhovat do bytu a problémy začali. Listy kaly stále žloutnou. Rozsadila jsem jí do tří květináčů a všude mi listou žloutnou! Co dělám za chybu, v čem je problém? Co jí chybí? Nerada bych o ní přišla! Poraďte prosím. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milada.
Autorita Zdeňka Pohlreicha nevznikla v televizi, ale dlouho před ní. Je postavená na profesionální praxi, zkušenosti z restaurací a schopnosti pojmenovat věci bez obalu. To je důvod, proč ho část lidí bere jako nejlepšího kuchaře v Česku a jiná část ho odmítá.
Ve chvíli, kdy se objevil v médiích, přinesl jiný tón. Neučil vařit recepty, ale přístup. Tlak na kvalitu, jednoduchost a odpovědnost za výsledek. V profesionální kuchyni to dává smysl. V domácí už ne vždy.
Autorita založená na praxi, ne sympatiích
Pohlreichova autorita nestojí na tom, že by byl milý. Stojí na tom, že ví, o čem mluví. Když kritizuje surovinu, technologii nebo výmluvy, vychází z reálné zkušenosti. To je silná stránka, ale zároveň zdroj konfliktu.
Proč mu lidé věří
Lidé mu věří, protože říká věci přímo a opakovaně se potvrzuje, že technicky má pravdu. Sůl, teplo, tuk, čas. Tyto základy fungují vždy. Problém nastává ve chvíli, kdy se technická pravda střetne s domácími zvyklostmi.
V naší poradně s názvem BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Děkuji moc za radu, nic z toho jsem nevěděla, ale to mě neomlouvá. Vzdát to nechci, byl to dárek. Jen se chci ještě zeptat. Ten stromek má asi 1m a tloušťka kmene je asi 2 cm to mám střihnout celý strom? Nebo jen ostříhat ty vrchy. Děkuji moc
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
V tom případě ostříhejte jen ty vrchy, aby měla rostlina na čem obrazit.
Jak se situace vyvíjí v čase: měsíc, rok, tři roky
Jedna z věcí, kterou u OsmoDry považuji za zásadní, je čas. Ne první týdny, ale dlouhé měsíce a roky. A právě tady se začínají rozcházet očekávání s realitou.
První měsíce po instalaci
Majitelé často popisují změnu pocitu v interiéru. Vzduch se zdá sušší, méně zatuchlý. Někdy se přestane objevovat plíseň v rozích. Tyto změny ale nelze automaticky přičítat změně vlhkosti zdiva.
Velmi často jde o kombinaci vyšší pozornosti, změny větrání a sezónních vlivů.
Po jednom roce
Tady se láme chleba. Pokud by OsmoDry skutečně významně ovlivňoval vzlínání vlhkosti, měly by být patrné změny v rozsahu map, opadu omítek nebo solných výkvětů.
Zkušenosti, které mám k dispozici, jsou velmi rozporuplné. Někteří majitelé hlásí mírné zlepšení, jiní žádnou změnu. Výrazné a jednoznačné výsledky jsou spíše výjimkou.
Po třech letech
V tomto horizontu už většina lidí ví, na čem je. Pokud se problém nevyřešil, přichází další investice. Často invazivní, často dražší než původně nechtěné bourání.
A právě tady zaznívá věta, kterou jsem slyšel už mnohokrát: „Kdybych to věděl, řešil bych to jinak hned na začátku.“
V naší poradně s názvem JAK UPLEST RAGLÁNOVI RUKÁV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Jak se plete raglánov svetr ,každý dil zvlášť? Poradi někdo prosim ale začínam s pletenim tak radit jak pro blbe
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ivano, tenhle dotaz je úplně v pořádku. Raglánový svetr je sice „strašák“, ale když se rozloží na malé kroky, je to vlastně logická skládačka. Vysvětlím ti to opravdu od úplného začátku, bez zkratek a bez předpokladů, že už něco víš.
Budeme mluvit o variantě „každý díl zvlášť“ – tedy zadní díl, přední díl a dva rukávy, které se pak sešijí. To je pro začátečníka často nejpřehlednější cesta.
---
CO JE RAGLÁN A V ČEM JE JINÝ
Raglán poznáš podle toho, že rukávy nejsou všité rovně, ale vedou šikmo od podpaží až ke krku. Ty šikmé linie se nazývají raglánové linie.
U pletení „každý díl zvlášť“ znamená raglán tohle: – nejdřív pleteš rovný obdélník
– pak začneš ubírat oka šikmo
– tím vznikne ten typický raglánový tvar
Žádná magie. Jen ubírání ok.
---
Z ČEHO SE SVETR SKLÁDÁ
Svetr se skládá ze čtyř samostatných kusů:
1. zadní díl
2. přední díl
3. levý rukáv
4. pravý rukáv
Všechny se pletou od spodního lemu nahoru.
---
ZADNÍ DÍL – ÚPLNÝ ZÁKLAD
Tohle je nejjednodušší část, ideální na rozjetí.
Jak na to: – nahodíš oka podle návodu (nebo velikosti)
– upleteš spodní lem (např. hladce/obrace, pružný vzor)
– pokračuješ rovně nahoru (většinou hladce)
Dokud se nedostaneš do výšky podpaží.
Teď přijde raglán.
RAGLÁN NA ZADNÍM DÍLU: – na začátku i na konci každé lícové řady
– ubereš 1 oko
– tohle opakuješ v každé druhé řadě
Tím se okraje začnou šikmo zužovat směrem ke krku.
Zadní díl se většinou neuzavírá do výstřihu, jen se doplete do potřebné výšky a oka se odloží nebo uzavřou.
---
PŘEDNÍ DÍL – PODOBNÝ, JEN S VÝSTŘIHEM
Začátek je úplně stejný jako zadní díl: – lem
– rovně nahoru
– raglánové ubírání na obou stranách
Rozdíl přijde u krku.
VÝSTŘIH: – v určité výšce uzavřeš prostřední oka
– dál pleteš levou a pravou polovinu zvlášť
– u krku ubíráš oka, aby vznikl oblouk
Tohle zní složitě, ale je to jen: – trochu zavřeš
– pak občas ubereš jedno oko u krku
Nic víc.
---
RUKÁVY – UŽŠÍ, ALE STEJNÁ LOGIKA
Rukáv je vlastně úzký obdélník, který se nahoře zužuje.
Postup: – nahodíš méně ok než na tělo
– upleteš lem rukávu
– pleteš nahoru a postupně přidáváš oka (aby rukáv nebyl úzký)
Když jsi v podpaží: – začneš raglánové ubírání
– ale jen na jedné straně rukávu v každé řadě
Výsledkem je šikmá hrana, která krásně sedne k tělu svetru.
---
SEŠÍVÁNÍ – POSLEDNÍ KROK
Až máš: – zadní díl
– přední díl
– oba rukávy
Všechno sešiješ: – nejdřív raglánové švy
– pak boky
– nakonec rukávy
Používá se matracový steh nebo obyčejné sešití – žádná věda.
---
DŮLEŽITÉ UKLIDNĚNÍ NA ZÁVĚR
Pokud: – ti uteče oko
– zapomeneš ubrat
– něco vypářeš
Tak je to naprosto normální. Každá pletařka, i ta zkušená, párá. Pletení není o dokonalosti, ale o rytmu a trpělivosti.
Pokud budeš chtít: – můžu ti to rozepsat doslova po řadách.
Nyní jsem ti alespoň vytvořila jednoduchý náčrt raglánu (bez textu, jen tvary), který ti zde přikládám.
Pestrost hortenzií je tak velká, že nikoho nepřekvapí jejich intenzivní šlechtění. Existuje celá řada novinek, které se nesoustředí pouze na barevné odstíny, ale také na tvary květů. Středem zájmu šlechtitelů je především hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla), pro niž jsou typické barokně kulovité květy v bílé, růžové, karmínové i modré barvě. Kulovitý tvar květenství není rozhodně podmínkou ani stoprocentním rozeznávacím znakem, některé kultivary mají totiž květenství plochá a rozlišená na sterilní a fertilní kvítky. Mezi další skvost z rodiny hortenzií patří hortenzie stromečkovitá (H. arborescens). Podobně jako hortenzie velkolistá i tato vytváří mohutná kulovitá květenství, přesto se v mnohém liší. Barevná škála se soustředí na čistě bílou a mírně nazelenalou, v čem je ale tato hortenzie zcela jiná, to jsou podmínky pěstování. Snese i plné slunce, lépe si poradí s nízkými teplotami a hlubokým řezem, díky kterému jsou stabilnější její mohutné květy. U neřezaných rostlin se totiž po dešti značně sklání a ohrožují tak dřevinu rozklesáváním a poškozením větví. Pokud máte rádi proměnlivost, určitě si oblíbíte hortenzii latnatou (H. paniculata) s postupně se zužujícími latami v bílé barvě. Čím jsou květy této rostliny starší, tím více se barví do růžových odstínů a získávají tak nevšední kouzlo dávno zašlých časů. Originální je bílá velkokvětá hortenzie.
Bílá plíseň, kterou lidé vídají v květináčích orchidejí, není většinou choroba rostliny. Ve skutečnosti jde nejčastěji o saprofytické houby, které rozkládají organický materiál v substrátu, tedy hlavně kůru.
To je důležitá informace pro každého začátečníka, protože vysvětluje, proč orchidej často dlouho nevypadá nemocně. Plíseň se totiž neživí jejími pletivy, ale tím, v čem roste.
Chemický a biologický základ problému
Substrát pro orchideje je záměrně vzdušný a organický. Obsahuje borovou kůru, někdy kokosová vlákna nebo rašelinu. Jakmile je tento materiál dlouhodobě vlhký, začnou ho rozkládat mikroorganismy. Výsledkem je bílý povlak, který vidíme na povrchu.
Rozklad kůry navíc postupně mění pH substrátu. Ten se stává kyselejším a méně vhodným pro kořeny orchideje, ale ideálním pro houby. To je důvod, proč se problém často objevuje u starších, nepřesazovaných rostlin.
Plíseň versus minerální výkvět
Začátečníci si velmi často pletou plíseň s minerálním výkvětem z tvrdé vody nebo hnojiv. Rozdíl je přitom poměrně snadné poznat. Plíseň je měkká, chlupatá a často zapáchá. Minerální výkvět je tvrdý, krystalický a bez zápachu.
Jednoduchý test, který používám dodnes, je lehké navlhčení povrchu. Plíseň se při kontaktu s vodou částečně rozpadne nebo zmizí, zatímco výkvět zůstane beze změny.
Aby bylo jasné, v čem je rozdíl mezi Omite a tím, co dnes může běžný zahrádkář koupit, dal jsem si práci s porovnáním konkrétních vlastností. Nejde o laboratorní test, ale o praktické zkušenosti z reálné zahrady.
