LANGOŠE S JOGURTEM BEZ DROŽDÍ je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Milujete langoše? Pokud ano, ale bojíte se kalorií, tak níže najdete několik receptů na lehčí a rychlejší varianty. Uvedené postupy vykouzlí langoše skoro stejné jako ty ze stánku – prostě neodolatelné. A pokud hotové langoše odložíte na savý papír, abyste je zbavili přebytečného tuku, a doplníte je vybranými surovinami, jako je sýr, šunka, česnek, kečup, tatarka, či marmeláda, tak budete mít vynikající pochoutku ve zdravějším provedení.
Co závěrem
Langoše, langoše a zase langoše, ale co to je, kde se vzaly? Jedná se o maďarské placky, které se dají koupit i u stánků s rychlým občerstvením, ale často jakmile jdete kolem, rázem vás chuť koupit si je přejde. Důvodem je nevábná vůně přepáleného oleje. No ale co s chutí, když už máte podrážděné chuťové pohárky. Není nic jednoduššího, než si langoše připravit doma. Jedná se o schůdnější variantu, a dokonce mnohem lepší, ale ani v tomto případě nelze mluvit o zcela dietním pokrmu.
Můžete si je doma připravit na mnoho způsobů, záleží na tom, na který z nich budete mít chuť. Jedinou nevýhodou tohoto pokrmu je, že se langoše smaží, i když se původně pekly v peci. Tak do toho, vyzkoušejte výše popsané recepty.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jde o recept na jednoduché langoše. Do vlažné vody nasypu droždí a nechám vzejít. Zatím si přichystám ostatní suroviny na těsto. K mouce v míse přimíchám sůl. Přidám vzešlé droždí a vymíchám těsto, které nechám kynout přibližně 20 minut. Potom těsto promísím a nechám dále kynout kolem 45 - 60 minut.
Vykynuté těsto rozdělím asi na 10 částí a vytvaruji z nich bochánky.
V hluboké pánvi rozehřeju olej. Z bochníků tvaruji langoše a smažím je z obou stran v horkém oleji. Hotové langoše potírám olejem, ve kterém rozmíchám prolisovaný česnek. A navrch si každý dá to, co má rád.
V naší poradně s názvem PLODY OSTRUŽINÍKU JSOU ČERVENÉ A UŽ NEZČERNAJÍ JSOU BEZ CHUTI ČÍM JE TO ZPŮSOBENO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav.
Čím je to způsobeno ostružiny rostou poblíž lesa na zahrádce v obci na Plzeňsku co to může být za chorobu nebo škůdce děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejpravděpodobnější příčinou červených a bezchutných plodů vašich ostružin jsou roztoči ostružin nebo nadměrná vlhkost. Roztoči ostružin, vědecky známí jako Acalitus essigi, vstřikují toxin, který brání správnému dozrávání plodů a jejich zčernání. Silné deště mohou také zředit cukry v plodech, což vede k nevýrazné a bezchutné chuti, zejména pokud pršelo během sklizně nebo těsně před ní.
Ostružiny a roztoči
- Jak to funguje: Tito mikroskopičtí roztoči (vlnovník ostružiníkový) se živí jádrem plodu a základnou jednotlivých peckovic (malých kuliček na bobulích). Vstřikují toxin, který narušuje proces zrání, což způsobuje, že plody zůstávají červené, tvrdé a bez chuti.
- Příznaky: Klíčovým znakem je ostrý kontrast mezi nezralými červenými a zralými černými peckovicemi na stejném plodu.
- Co s tím dělat: Roztoče ostružin můžete hubit postřikem s obsahlem látky polysulfid vápenatý během období vegetačního klidu nebo použitím zahradních olejů během vegetačního období.
Chuť ostružin a nadměrná vlhkost
- Jak to funguje: Silné deště mohou způsobit, že ovoce absorbuje přebytečnou vodu, což zředí cukry a další aromatické složky.
- Příznaky: Bobule se mohou zdát plně dozrálé, ale postrádají sladkost a mají nevýraznou nebo vodnatou chuť. To platí zejména v případě, že prší těsně před sklizní.
- Co dělat: I když počasí nemůžete ovlivnit, v malé zahradě můžete zkusit položit plachty, které rostliny zakryjí během silného deště, abyste zabránili přemokření ovoce.
Další potenciální faktory
- Nedostatek slunce nebo vody: Nedostatek slunce nebo vody může také vést ke špatné chuti, i když je méně pravděpodobné, že způsobí červené zbarvení, pokud není kombinován s jinými problémy.
- Nesprávné načasování sklizně: Některé odrůdy přirozeně pomalu dozrávají a lze je zaměnit s poškozením roztoči.
- Manipulace po sklizni: U ovoce, které bylo kdysi černé, ale po sklizni zčervenalo, může být problém způsoben vystavením teplu nebo fyzickým poškozením během sklizně nebo manipulace, což je proces nazývaný reverze červených peckovic. K tomu však obvykle dochází po sklizni, nikoli na keři.
Toto těsto je velice jednoduché a chutné. Z mléka, cukru a droždí si připravíme kvásek. Až začne pracovat, přisypeme mouku, osolíme a vypracujeme těsto na langoše. Těsto necháme cca 30 min kynout v teple (stačí pokojová teplota). Vykynuté těsto zpracujeme, vyválíme a vytvarujeme z něj asi 12 placek, které smažíme na rozpáleném oleji dozlatova. Hotové langoše podáváme se svým oblíbeným toppingem. Langoše potřeme například prolisovaným česnekem, kečupem a strouhaným sýrem nebo šunkou, křenem či marmeládou.
V naší poradně s názvem KATALPA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
Dobrý den nejsem si jista jestli mám na zahradě katalpu. Stromeček malí cca 30cm jsem si přinesla z jedné zanedbané zahrady, kde se volně samy rozmnožily pod velikou "maminou". Loni vyrostl cca do výšky 50 cm, 4 lístky opadly. Letos vyrost do možná už více jak 2m výšky. Nekvetl, a listy jsou skoro 50 cm široké. Prosím jedná se o Katalpu? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vaší fotografii je rostlina s názvem pavlovnie protáhlá (Paulownia elongata). Tento druh pavlovnie je velmi bujně rostoucí strom pěstovaný pro ozdobu v zahradách a parcích. Tato pavlovnie je oblíbená pro své překrásné fialové květy a řadí se mezi nejrychleji rostoucí stromy na světě. Roste dobře v písčitých půdách, nesnáší přemokření. Zcela mrazuvzdorná se stane až po 4 letech. V osmi až deseti letech doroste do výšky 15 metrů a vytvoří obrovský strom.
Katalpa a pavlovnie jsou často zaměňovány pro svůj podobný vzhled. Ale jde o dva různé zástupce. Katalpa pochází z USA, kdežto pavlonvnie z Číny. Katalpy jsou vzácné, ale pavlovnie jsou běžné. Listy Katalpy jsou velké, ale listy Pavlovnie jsou větší, často mnohem větší. Listy katalpy vyrůstají po třech třech, ale pavlovnie má listy jen v párech. Květy katalpy jsou bílé, ale květy pavlovnie jsou levandulové až fialové. Plody katalpy jsou dlouhé úzké lusky, ale plodem pavlovnie je zaoblená dřevěná kapsle.
Pavlovnie je u nás dostatečně odolná a pokud vysadíte jednoletou sazenici zjara, tak do podzimu zesílí natolik, že zpravidla přežije zimu bez poškození. Někdy během zimy omrzne nevyzrálý vegetační vrcholek rostliny, ale další roky se už zvýší její šance na další přežití. Vyžaduje plně osluněné stanoviště, ale snese i lehký polostín. Obvykle se vyrovná s běžnou výsadbu kdekoli na zahradě, bez úpravy zeminy, ale v humózních výživných půdách poroste asi o třetinu rychleji. První roky je dobré rostlině přilepšit občasnou závlahou a přihnojením.
Paulownie prvním rokem po vysetí vyroste zpravidla do metrové výšky a následující rok se běžně stává, že nadzemní část, nikoli kvůli mrazu, zcela odumře do výšky 5 - 30 cm nad zem. Není to vůbec na závadu, naopak, rostlina nad zemí vyraší a pokud je ve volné půdě s dostatkem vláhy a živin, je schopná v této druhé vegetační sezoně vyrůst do výšky i přes 3 metry. Následující rok může Paulownie přirůst další 3-4 metry, pakliže si zachová zřetelný terminál, a je přihnojována dusíkatými hnojivy. Pokud rostlina při suchém počasí není vůbec zalévána ani hnojena, pak jsou její přírůstky jen poloviční.
Nejdříve smícháme mouku a sušené droždí. Přimícháme zbylé suroviny kromě oleje, ten bude až na smažení. Já míchám nejprve lžící, a pak domíchám rukama, dokud nebude těsto rovnoměrné, ale bude stále měkké a lepkavé. Necháme ho vykynout, minimum je taková půl - až třičtvrtě hodinka, ideálně pár hodin. My se nemůžeme dočkat, tak do hodiny už smažím. Vždy připravuji čerstvé langoše, zbytek pak po vykynutí odložím do chladničky (pokud zůstane) a vyndám, když jdu dělat čerstvý langoš.
Z těsta vyjde přibližně 8 langošů - vždy si cca osminu odtrhnu (bude jich víc pokud jich děláte malé, já dělám tak střední až větší). Těsto rozmačkám nejprve v rukou, a pak na pánvi domačkám dvěma lžícemi - tak, aby byly spíše tenčí. Používám řepkový olej, není příliš drahý a co je důležitější, nepřepaluje se, a má nízkou nasákavost. Slunečnicový by ke smažení neměl být používán, neboť se přepaluje a vznikají karcinogeny.
Smažíme na středním ohni. Je to trochu silnější, ale ne příliš silné, aby se to dělalo ani ne pomalu, ani ne příliš rychle, (aby se nepřipaloval).
Langoš obracíme, když je vidět, že začíná spodní okraj hnědnout. Druhá strana bude rychleji než první, proto je třeba ji častěji kontrolovat.
Když jsou langoše hotové, nachystáme si dochucení. Rozmačkáme oloupané stroužky česneku, posolíme je špetkou soli, a přilijeme olej. Dá se to spolu i rozmixovat, pak je to jednotnější. Rozetřeme lžičkou nebo silikonovým štětečkem na langoš, pak potřeme nebo posype sýrem a dáme trochu smetany.
V naší poradně s názvem JAK NA ODDĚLKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Mráz.
Zdravím,chtěl bych poradit jak co nejejdnoduším způsobem získat oddělek od nejlepšího včelsstva ve kterém mám matku letos už čtvrtým rokem (bílá)a včelstvo stále nejlepší co do rozvoje,výnosnosti,bez rojení atd.teď už si říkám,že už to dál matka nemůže zvládnout a vzhledem ke kvalitě tato včelstva musí rozšířit.Předesílám,že nemohu a ani neumím odchovat serii matečníků od nich a vytvořit oddělky .Děkuji za případné poučení.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Rozdělení včelí kolonie znamená vzít silnou kolonii a udělat z ní dvě menší kolonie. Rozdělení včelstva je způsob, jak zvýšit počet osídlených úlů, aniž by bylo nutné čekat na roje, kterými by se úly přirozeně kolonizovaly. To pomáhá vyhnout se nejistotě přirozené kolonizace, zejména v situacích, kdy je nízká pravděpodobnost rojení. Rozdělení včel vždy znamená určité riziko poškození včel, takže by mělo být provedeno pouze tehdy, když je včelař ochoten toto riziko podstoupit a také včelař, který má dost úlů, aby to zvládl v případě neúspěchu.
Z praktického hlediska pro rozdělování včelstev je nejlepší používat nástavky s horní loučkou nebo Langstrothovy úly kvůli jejich standardním rozměrům. Tato standardizace umožňuje přesouvat plástve a včely z jednoho úlu do druhého.
Rozdělení by se mělo provádět pouze na silných úlech, které mají spoustu plodů (zapečetěné plody, mladé plody a vajíčka). Musíte vypozorovat čas, kdy jsou včely nejsilnější, kdy s největší pravděpodobností zakládají královské buňky. Základní myšlenkou je rozdělit mláďata a včely mezi dva úly a pak donutit ten bez královny, aby vytvořil novou. Včelí vajíčka jsou nezbytná pro to, aby rozdělená část kolonie, která byla ponechána bez královny, byla schopna vyrobit novou královnu, takže je nezbytné, aby byla v kolonii přítomna včelí vajíčka. Úspěch je nejpravděpodobnější, když jsou v kolonii již přítomny neuzavřené buňky královny, protože to znamená, že se přirozeně dělí (tj. chystají se rojit). Pokud nejsou přítomny žádné královské buňky, včely vytvoří novou královnu, pokud budou přítomna vajíčka.
K rozdělení včel budete potřebovat dva úly - aktivní (nebo rodičovský) úl a prázdný úl.
Někdy se povede, že v aktivní kolonii jsou přítomny buňky královny. To je zvláště dobré, protože aktivní kolonie již vytváří novou královnu a je připravena se přirozeně rozdělit. Pokud jsou již buňky královny přítomny, měla by se do nového úlu velmi pečlivě přenést alespoň jedna plástev s královnami. V aktivním úlu nahraďte každý odebraný rámek za nový. Pokud je to možné, měly by být horní laťky natřeny voskem, aby včely vytvořily nový plást ve správné poloze - jeden plást na jednu horní laťku. Vyplňte všechny prázdné prostory novými horními laťkami tak, aby byly oba úly kompletní, a znovu nasaďte víka. Přemístěte aktivní úl na nové stanoviště. Po určité době zkontrolujte, zda byla nová královna úspěšně odchována a snáší vejce. To může trvat až čtyři týdny.
Promíchám mouku se sušeným droždím a přidám jogurt, vodu a sůl. Vypracuji těsto a nechám ho hodinu kynout.
Na pomoučněné ploše těsto propracuji, rozdělím na porce a tvaruji z něj malé langoše.
Vytvarovanou placku opatrně položím na pánev s větším množstvím rozpáleného oleje a smažím dozlatova z obou stran.
Na potření si tradičně rozmačkám česnek a smíchám ho s olivovým olejem. Pomaži tím langoš, posypu ho nastrouhaným sýrem a zakápnu kečupem. Pro zpestření lze langoše také potírat zakysanou smetanou smíchanou s česnekem.
V naší poradně s názvem KAMÉLIE HNĚDNUTÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Marešová.
Prosím o radu,když mi u jedné kamélie jakoby seschli listy?nevím si rady!a to ji mám v zimní zahrade s teplotou 15-16 stupnů a nepřelévám ji.děkuji za radu.
Marešová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Krásné kamélie, dělají takovou radost během léta svými květy. Jenže co s nimi v zimě? Kamélie snese mrazy, ale nepřežije teploty nižší než -12 °C. Zároveň nemá ráda výkyvy zimních teplot. V našich podmínkách je proto lepší kamélii pěstovat v květináči a na zimu je uklidit do studené světlé místnosti s teplotou od 5 do 15 °C a relativní vlhkostí vzduchu 60%. Kamélie v květináčích se musí umístit do bezmrazých zimovišť, protože pokud ne, hrozí velké nebezpečí, že půda v květináči promrzne a hezké rostlinky mrazivé období nepřežijí. Přesto byste s jejich přesunem do interiéru měli počkat co nejdéle. Kamélie by měly zůstat venku, dokud teploty neklesnou po delší dobu pod bod mrazu, nebo dokud teploty neklesnou pod -5 °C. Poté se rostliny musí přesunout do světlých zimovišť. To může být klidně jen na leden a únor.
Při přezimování kamélií dbejte na následující podmínky a příští rok se budete moci opět kochat svými asijskými kráskami:
- Teplota pro přezimování: 5 – 15 °C;
- Vzdušná vlhkost: okolo 60% - to je velmi důležité dodržet;
- Jakmile půda na povrchu vyschne, zalévejte vodou bez vápníku, aby půda nikdy úplně nevyschla;
- Postříkejte rostliny vlažnou vodou bez vápníku nebo zapněte zvlhčovač pro zvýšení vlhkosti;
- Dokud nenasadí na květ, není nutné kamélie přihnojovat;
Velice důležité je dávat pozor na překročení teplot nad 15 °C. V zimě je třeba se tomu za každou cenu vyvarovat! Kamélie potřebují chladný odpočinek nejméně šest týdnů v roce. To je zásadní pro jejich kvalitu květu a pro budoucí zdravý růst. Vytápěné místnosti proto v žádném případě nejsou vhodné jako zimní stanoviště. Vlivem teplého a především suchého vzduchu z umělého topení totiž choulostivé rostliny rychle odhodí svá poupata a drasticky zkrátí fázi květu. Ideálním místem je proto nevytápěná zimní zahrada, venkovní skleník nebo parapet nevytápěného schodiště. Jakmile se už rozhodnete pro zimoviště, neměli byste ho měnit, protože kamélie během přezimování nesnáší náhlé změny prostředí. V polovině března mohou být kamélie opět vystěhovány ven. Noční teploty by v době vystěhování měly být alespoň +5 °C.
Nejlepší je kamélie přezimovat ve skleníku. Ideálním prostředím pro vaše kamélie v zimě je světlý a chladný skleník nebo zimní zahrada. Pokud tyto dispozice nemáte, tak můžete kamélie umístit i do tmavého studeného sklepa nebo do garáže. Pokud své kamélie necháte přezimovat ve tmě, například ve sklepě, je třeba rostliny po chladné tmě nejprve pomalu přivykat na světlejší a teplejší prostředí. Spící rostlinky můžete v březnu nejprve nastěhovat do chladné světlejší chodby a začít je pomalu více zalévat.
1 bílý jogurt (jogurtu může být i více, takže může být použit i velký)
½ lžičky jedlé sody
česnek, kečup, sýr a jiné ingredience dle chuti
Postup:
Tyto langoše z jogurtu začneme vytvářet tak, že si z droždí, trochy vlažného mléka a špetky soli připravíme kvásek, který necháme v míse na teplém místě krátce vzejít. Poté přidáme mléko a jogurt a postupně pomalu vmícháme mouku s jedlou sodou a vypracujeme těsto, které ještě mírně osolíme. Necháme vykynout pod utěrkou na teplém místě.
Z těsta pak buď tvoříme tenké placky, které postupně vkládáme do fritovacího hrnce nastaveného na 175 °C a fritujeme asi 4 minuty, nebo rukama vytahujeme placky na velikost pánve a smažíme po obou stranách dozlatova.
Hotové langoše můžeme potřít směsí česneku, soli a vody a posypat strouhaným sýrem. Je možné přidat i strouhaný salám. Nakonec vše zakapeme kečupem nebo tatarkou.
Můžeme potírat také marmeládou nebo nutelou, prostě podle toho, na co máte právě chuť.
Když vám nezpracované těsto zbude, můžete ho dát do ledničky a použít druhý den.
Z poloviny teplého mléka, cukru a droždí si uděláme kvásek. Pak přidáme ke kvásku prosátou mouku, sůl, smetanu a vejce. Důkladně promícháme, přilijeme zbytek mléka a vypracujeme vláčné těsto, které dáme na pár hodin odpočinout do lednice. Pak tvarujeme malé placky, které smažíme z obou stran buď ve fritovacím hrnci, nebo jen na pánvi.
Teplé langoše můžeme podávat tradičně s česnekem, tatarkou, kečupem a strouhaným sýrem.
Čerstvé droždí je na omak jemné, má růžovohnědou barvu, voní příjemně a při lámání lístkuje. Vyschlé droždí je tvrdé, má trhliny a tmavou i nazelenalou barvu. S takovým droždím těsto nevykyne. Na vyzkoušení droždí je jednoduchý recept: Když dáte malý kousek droždí do horké vody, vystoupí ihned na povrch, pokud má ještě schopnost kynout.
Sušené droždí je lepší v tom, že se dá koupit do zásoby a nemusí se hlídat datum spotřeby, těsto vykyne stejně jako u čerstvého droždí.
Čerstvé droždí obsahuje vodu. Vyrábí se ve tvaru kostiček, je hebké a snadno se drolí. Skladuje se v lednici při teplotě od 1 do 10 °C. Instantní droždí je dehydrované droždí vyráběné ve formě drobných krystalků. Tento typ droždí se prodává například v sáčcích o hmotnosti 10 g pod značkou Saf-instant nebo v 7 gramových od Dr. Oetkera a může se při pokojové teplotě skladovat až 18 měsíců, což je jeho velká výhoda.
Ingredience: 1 hrníček jogurtu, 2 hrníčky hladké mouky, necelá kávová lžička sody, 1/3 kávové lžičky soli, olej na smažení, suroviny na dochucení dle vlastního výběru
Postup: Mouku smícháme se sodou a solí. Ke směsi přidáme jogurt a vypracujeme vláčné jogurtové těsto na langoše. Vzhledem k tomu, že nečekáme na kynutí, rovnou tvoříme placičky, které osmažíme z obou stran na rozpáleném oleji. Následně podle chuti nekynuté langoše z jogurtu dochutíme.
Tip: Vynikající jsou sypané cukrem a skořicí. Zkuste i tuto netradiční sladkou variantu.
Droždí dáme do teplého mléka a rozmícháme. Nenecháme ho kynout. Když bude těsto ještě tuhé, přidejte raději ještě mléko, těsto se pak lépe rozvaluje. Děláme placky, které pečeme v rozpáleném fritovacím hrnci, kde se krásně na těstě udělají puchýře (samozřejmě můžete smažit i na pánvi). Když těsto nespotřebujete, můžete ho dát do lednice a použít druhý den, pravděpodobně trochu nakyne, ale to nevadí.
Langoše pomažeme česnekem, posypeme sýrem a ozdobíme kečupem. Pokud máte chuť na sladké, můžete si langoš namazat i marmeládou nebo posypat Grankem.
Postup: Odlijeme část odměřené tekutiny (100–150 ml) a ohřejeme ji, musí být příjemně teplá, ne horká – kvasinky bychom mohli spařit, zabít. Vmícháme cukr, droždí a tolik mouky, aby vzniklo řidší těstíčko, asi jako na kapání do polévky nebo na lívance. Necháme ho v teple vzejít, zvětšit objem. Takto máme kvásek, který pak přimícháme k ostatním surovinám a vypracujeme kynuté těsto. Každý dělá kvásek malinko jinak, většinou podle zvyku, který si přinese z rodiny od maminky či babičky. Výše uvedený způsob je vyzkoušený, vyjde vždycky a kuchařka hned vidí, jak kvásek v misce narůstá.
Na droždí záleží: Droždí používejte raději čerstvé, tradiční nebo francouzské značky, vždy zkontrolujte jeho trvanlivost, droždí musí být hezky světlé, bez známek oschnutí nebo zašedlosti. Prošlé nebo staré raději ani nepoužívejte, droždí tvoří živé organismy, které se množí za určitých podmínek, to znamená v teple a nakrmené cukrem, přeměňují ho na oxid uhličitý a tím těsto kypří. Pokud použijete droždí sušené, smíchejte jej s moukou, sušené droždí má výhodu dlouhodobého skladování, máte ho vždy po ruce a nezanechává pachuť kvasnic. Jestliže necháte těsto vypracovat v pekárně, kvásek není třeba dělat.
česnek, kečup, tvrdý sýr a jiné ingredience dle chuti
Postup:
Do misky nalijeme vlažné mléko, přisypeme lžičku cukru, lžíci hladké mouky, rozdrobíme droždí. Vše zamícháme a necháme asi 10 minut vykynout. Ve větší míse smícháme hladkou mouku, jogurt, špetku soli a kypřicí prášek. Přidáme vykynutý kvásek a umícháme těsto. Nenecháme ho kynout, ale ihned tvoříme bochánky, které roztahujeme na požadovanou velikost – asi jako bramboráky. Poté smažíme na pánvi na rozpáleném oleji po obou stranách. Hotové langoše je možno potřít kečupem smíchaným s rozmačkaným česnekem a posypat nastrouhaným sýrem. Kdo má jiné chutě, ozdobí dle vlastní fantazie.
Do mísy prosejeme mouku a přidáme 2 nastrouhané syrové brambory. Z mléka, droždí a špetky cukru si připravíme kvásek, který po vykynutí nalijeme do mouky a vypracujeme tužší těsto. Pokud je těsto řídké, přidáme mouku, pokud husté, přilijeme teplé mléko nebo vodu. Vypracované těsto si můžeme postavit na hrnec s teplou vodou, aby rychleji vykynulo. Z těsta na hodně pomoučněné desce tvoříme placičky (těsto se dost lepí), které smažíme na větším množství oleje.
Hotové langoše si můžeme potřít česnekem smíchaným v olivovém oleji, kečupem, tatarkou, prostě čímkoliv, co máme rádi.
Ingredience: 5 dkg droždí, 4,5 dl mléka, 200 ml kysané smetany, 1 kg hladké mouky, 1 vejce, 20 dkg eidamu, olej na smažení, na dochucení česnek a kečup
Postup: Všechny ingredience na těsto smícháme dohromady (mouku, droždí, mléko, vejce a kysanou smetanu), vypracujeme hladké těsto a dáme do mikroténového sáčku do lednice, kde těsto vydrží i několik dní. Můžeme z něj stále odebírat podle potřeby. Z těsta tvoříme placky asi o velikosti dlaně a v rozpáleném oleji usmažíme. Langoše z kysané smetany potřeme česnekem, kečupem a posypeme nastrouhaným sýrem.
Tip: Těsto ještě trošičku přibude kynutím, takže pro čtyřčlennou rodinu stačí těsto z poloviční dávky.
Kvasinky v droždí jsou živé mikroorganismy, které se ve styku s vodou a cukrem při vhodné teplotě rozmnožují pučením. Přitom vzniká oxid uhličitý, který způsobuje kypření těsta a zvětšování jeho objemu. Velikost jedné kvasinky nepřesahuje 6 až 8 tisícin milimetru. 1 cm3 (zhruba 1 g droždí) v sobě obsahuje 10 miliard těchto živých buněk droždí.
Sušené droždí je v podstatě ve dvojí verzi. Zaprvé jde o sušené droždí, které se musí nechat vzejít na kvásek. Druhým typem je instantní sušené droždí značky Dr. Oetker: v jednom balíčku je 7 g droždí (vhodné na 500 g mouky), které se zamíchá do suchých ingrediencí před přidáním tekutých, tím pádem je použití okamžité, na nic se nečeká. Na sáčku se sušeným droždím by měl být napsán návod, jak je použít a na jaké množství mouky.
Langoše se potírají prolisovaný česnekem, kečupem a sypou strouhaným sýrem (eidam, ementál, a podobně). Existují ale i jiné varianty. V Maďarsku je najdete i s lečem nebo šunkou. Sladké varianty se doplňují zakysanou smetanou, tvarohem, nebo jogurtem, k tomu se sypou skořicí a cukrem. Také chutnají zajímavě potřené marmeládou nebo Nutellou, což ocení hlavně děti.
