Nejprve je třeba konstatovat, že původní lečo je sladké. V tomto receptu je však použita sůl a feferonka, protože to tak máme rádi. Volba je na vás. Jelikož nemáme rádi sladké lečo, je zde i méně mrkve.
Rajčata omyjte a oloupejte. Můžete je pomlít mlýnkem na maso, rozmixovat nebo ručně nakrájet. Česnek nasekejte nadrobno a přidejte k rajčatům. Vhoďte také bobkový list a nadrobno nakrájenou mrkev. Nechte 10 minut vařit.
Přidejte papriky. Způsob nakrájení paprik je na vás. Prostě je přidejte. Neměly by být převařené. Stačí jen když změní svou barvu. 5 minut předem koncem přidejte olej a sůl.
Horké lečo naplňte do horkých sterilních sklenic až po okraj a zavřete horkým sterilním víčkem, aby neprocházel vzduch. Dále pak už nezavařujeme, ale kdo chce, může lečo zavařit. Zavařování trvá 5 minut ve vroucí vodě nebo v rozpálené troubě. V zimě pak otevřete a konzumujte, kdykoli budete chtít.
V naší poradně s názvem KAMÉLIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Čejková.
Pořídila jsem si minulou zimu na výstavě první malou kamélii. Přes celé léto byla venku na zahradě ve stínu a výborně prospívala. Na zimu před příchodem mrazů jsem ji dala na nevytápěné schodiště. Nasadila 5 poupat, když první začalo rozkvétat, najednou opadaly všechny listy a připadá mi, že i květ se již dále nerozvíjí. Zalévám stále stejně dešťovou vodou, přihnojuji Krystalonem na borůvky. Co jsem, prosím, udělala špatně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Příčin může být několik. První z nich je hnojení v době krátkých dnů a slabého světla. Když je krátký den, tak rostlina nestačí spotřebovat všechny látky, které dostává v zálivce a ty se pak hromadí v substrátu a mění jeho vlastnosti, které rostlina neustojí. Další běžnou příčinou, která se projevuje u letněných rostlin, jsou škůdci, kteří během léta nalezou do substrátu, zakuklí se zde a pak v příhodných podmínkách se probudí a začnou rostlině užírat kořeny nebo listy. Proto doporučuji všechny letněné rostliny několik dní před zazimováním opatřit postřikem přípravkem Mospilan. Mospilan je jed, který "naleze" do všech částí rostliny a zůstává v ní po dobu několika týdnů. Když si pak některý škůdce kousne do takové rostliny, tak hned umírá. Ale nevěšte hlavu, kupte si novou kamélii a tešte se z ní.
Ingredience: 2 cibule, 4 větší letní zelené papriky, 1–2 lžíce rajčatového protlaku (lze vynechat), 4 velká rajčata, 4 vejce, 1/2 lžičky soli, dle chuti klobása
Pravidla: Lečo vznikne, když v horkém tuku opečete pokrájenou zeleninu ve správném pořadí. Tedy nejprve dáte cibuli, až změkne, přidáte papriku, ta až trochu změkne, přidáte rajčata, která pustí tekutinu a všechno spojí dohromady. Pak už jen stačí vmíchat vejce. Když všechnu zeleninu naházíte do kastrůlku najednou, výsledek bude mdlý. Vejce vyklepněte do hrnečku a důkladně rozkloktejte vidličkou se špetkou soli. Hotová udušená zelenina ještě bublá, takže je horká dost a můžete pod ní klidně vypnout plotýnku. Vlijte vajíčka a hned začněte míchat. Nepřestávejte, dokud se nedostanete k žádoucí hustotě, bude to trvat asi minutu nebo dvě. Správě udělaná vajíčka jsou hustá asi jako pudink a není v nich ani známka po hrudkovatění a sražení. Jestliže vám nestačí zbytkové teplo kastrůlku a směs je stále i po dvou minutách příliš řídká, klidně zapněte plotýnku na poloviční výkon a dál pár minut míchejte, dokud nedosáhnete požadované hustoty. Čím pomaleji a šetrněji se ke krémovitosti dostanete, tím lépe, příště už to třeba zvládnete i při více rozehřáté plotýnce, protože poznáte, kdy je nejvyšší čas přestat a lečo odstavit. Bohatší chuti leča též pomůže postupné solení jednotlivých surovin tak, jak jdou za sebou do hrnce. Je to lepší, než když celé lečo osolíte a dochutíte až najednou nakonec.
Mnoho lidí přidává do leča klobásu nebo jinou uzeninu. Jelikož zelenina, vejce a bramborová příloha už znamenají samy o sobě kompletní a vyvážené jídlo, klobása rozhodně nutná není. Pokud si však bez ní nedovedete lečo představit, nejprve ji nakrájejte a opečte zvlášť v pánvi. Teprve na samém konci dušení ji přimíchejte do leča, tak zůstane plná chuti, nevydusí se a ani nestačí zvrátit chuť leča na svou stranu.
Postup: Cibuli oloupejte a nahrubo nakrájejte, větší kousky v leču nevadí. Škrabkou oloupejte slupku z paprik, co nejlépe to půjde. Potom papriky odjádřete, zbavte je semínek a nakrájejte na nudličky velké asi 3 x 1 cm. Rajčatům vyřízněte konec, kde vrůstala stopka, a na protilehlém konci nařízněte ostrým nožíkem slupku do kříže. Vložte je do misky a zalijte vroucí vodou tak, aby rajčata byla zcela ponořená. Vyčkejte půl minuty až minutu, vodu slijte, rajčata zchlaďte ve studené vodě a pak slupku lehce stáhnete. Oloupaná rajčata rozkrájejte na osminky a ty pak ještě každou překrojte na 3–4 kousky. Ve větší pánvi nebo v kastrolu rozehřejte olej, přidejte cibuli, jemně ji osolte a na středně silném plameni necht
V naší poradně s názvem JAK NA STŘÍHÁNÍ OLEANDRU KDYŽ JEŠTĚ TEĎ ZAČÁTKEM LISTOPADU MÁ NASAZENO NA KVĚTY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vendula Hladíková.
Prosím o radu, oleandr jsem již dala na přezimování do chodby, ale on má ještě nasazeno na květy, určitě již nepokvete a já se ptám jestli je mám ostříhat nebo nechat do jara. Děkuji za odpověď. Hladíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ano, oleandr u nás nepřezimuje venku a musí se uklízet přes zimu do vytápěných prostor s teplotou do 20 °C a s dostatkem světla. Bohužel krátké dny a nedostatek slunečního svitu, které na našem území panují od listopadu do května, nestačí pro normální život oleandru a ten během těchto měsíců skomírá. Jeho přežití se podpoří tím, že se ostříhá a zbaví se dlouhých větví. Oleandr snese i radikální řez. Pro názornost přikládám obrázek, kde je vidět jak ostříhat oleandr na zimu. Čím více ho před přezimováním ostříháte, tím lépe. A co s květy? Nevykvetlá poupata sama zaschnou a opadají. Není třeba se jim nijak věnovat. Neodlamujte je jsou-li ještě čerstvá. Čím méně ran rostlina bude mít, tím menší bude šance na nákazu. Oleandr během přezimování snese i úplné sucho v substrátu, proto omezte zálivku na minimum a množství zálivkové vody korigujte podle vitality zbylých listů. Během přezimování ničím nehnojte. Až zjara v dubnu, kdy se začíná prodlužovat den a slunce již hřeje začněte s otužováním, kdy roslinu vynášejte na den ven a na noc zase dovnitř. V této době už začněte rostlinu rosit na list a zvyšte zálivku. Od poloviny května již rostlina může být venku a aby byla odolná vůči žravým škůdcům, hlavně proti mšicím, tak ji postříkejte roztokem přípravku Mospilan https://www.google.cz/image… a zbytek roztoku nalijte do substrátu. Oleandr si z tohoto přípravku natáhne protilátky, které ho ochrání na příštích několik týdnů. Díky tomu se můžete těšit celé léto krásně prosperující rostlině, která vám bude dělat radost nekonečným proudem květů. Takto můžete ošetřit všechny rostliny, které dáváte na léto ven. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Pokud chcete opravdu skvělou svačinku, kterou si můžete otevřít a naservírovat na stůl kdykoliv během roku, vyzkoušejte tento recept na zavaření leča bez cibule.
Ingredience
250 ml rostlinného oleje;
3 kg čerstvých červených paprik;
1 kg čerstvých masitých rajčat;
250 ml jablečného octa;
1 kg středně čerstvé mrkve;
250 g cukru;
2 lžíce soli.
Postup zavařování leča
Chcete-li vyrobit rudé domácí lečo s mrkví, dobře omyjte rajčata a pomocí mixéru nebo mlýnku na maso je rozemelte a vložte je do mísy. Ve výsledku byste měli získat asi 1 litr husté rajčatové šťávy. Papriky očistěte od semínek a stonků a poté je nakrájejte na velmi velké laloky. Pokud jde o mrkev, musí být oškrábána a nastrouhána na hrubém struhadle. Po přípravě všech ingrediencí byste se měli zaměřit na vaření rudého leča na zimu. K tomu je třeba v hlubokém hrnci smíchat stolní ocet, rostlinný olej a rajčatový protlak a přidat cukr a sůl. Všechny přísady by měly být smíchány a přivedeny k varu. Poté přidejte nakrájenou papriku a nastrouhanou mrkev.
Po povaření zeleniny asi 10-14 minut je nutné ji začít dávat ještě horkou do sterilizovaných horkých sklenic. Poté sklenice pevně uzavřete vyvařenými víčky, obraťte je dnem vzhůru a přikryjte je utěrkou. Po úplném vychladnutí by měly být sklenice umístěna do chladného temného sklepa. Toto lečo se nedoporučuje otevírat okamžitě. Nejlepší je, když se rozleží a otevře se až za 1,5 až 2 měsíce.
V naší poradně s názvem ČESNEK SKLADOVÁNÍ - PLÍSEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ingrid Míková.
Dobrý den, prosím Vás, máte někdo zkušenost s plísní při skladování česneku? Nakoupila jsem zásobu kvalitního českého česneku na zimu. Umístila jsem ho v kyticích do prázdného "petrželáku" a dala na otevřenou lodžii. Bohužel jsou teploty stále nad 0 C a na česneku se objevila plíseň (černé skvrnky rozseté po povrchu stonků a vrchní slupce hlaviček). Když se ochladí, mám pocit, že plíseň mizí. Stroužky jsou krásné, pevné a nepoškozené. Pokud sloupnu vrchní vrstvu, jsou hlavičky úplně výstavní. Potřebovala bych poradit, jestli mám česnek vyhodit nebo jestli stačí sloupnout vrchní slupku a použít. Vím, že u nahnilého ovoce nebo zeleniny je potřeba vyhodit. Moc děkuji za radu, Ingrid Míková.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ta plíseň se vám dělá protože skladujete česnek v příliš vlhkém prostředí. Česneku úplně stačí, když ho uskladníte v otevřené papírové krabici v místnosti při teplotě 10 až 15 °C v temnu. Oloupejte z česneku oplesnivělé slupky a dejte ho do krabice. Když česnek necháte na teplotě pod 10°C tak vybudíte jeho klíčení a nevydrží vám.
Rajčata spařte a oloupejte. Nakrájejte na velké kroužky. Papriku očistěte a nakrájejte na velké kroužky. Přidejte k nim práškový cukr a sůl a promíchejte, vařte 20-25 minut.
Horké přelijte do horkých sterilizovaných sklenic a zavřete horkým sterilním víčkem. Dále pak už lečo nezavařujeme, ale kdo chce, může lečo ještě zavařit. Zavařování trvá 5 minut ve vroucí vodě nebo v rozpálené troubě.
V naší poradně s názvem BUKSUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maruška.
Máme na zahrádce asi 8 buksusů. Je jim asi 15 let, manžel se o ně stará, stříhá je do tvaru koule. Problém je v tom, že nám je za tuto zimu všechny občůral náš pes, který si jich do teď nevšímal. Obrazí, když ty spálené větvičky ostříhám? Děkuji za odpověď. Maruška
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Spálené větvičky buksusu je třeba ostříhat a počkat až znovu obroste. Pokud bude řez hluboký, tak dorůstánì bude zdlouhavé a bude potřeba zřejmě změnit i tvar rostlin. Růst můžete trochu podpořit dusíkatými hnojivy.
Lečo je typickým pokrmem v Maďarsku. K přípravě jsou zapotřebí tři základní suroviny: rajčata, papriky a cibule. Pravé maďarské lečo je pálivé, přidává se do něj mletá pálivá paprika a je bez vajec. V Maďarsku se lečo zpravidla připravuje v kotlíku a využívá se jako základ pro gulášovou polévku nebo jako příloha ke grilovanému masu, případně v kombinaci s masem do perkeltu.
U nás se lečo připravuje oproti originální receptuře bez mleté papriky, přidává se do něj vejce, ale i uzenina nebo klobása. Lečo nikdy nepodléváme vodou, protože by nám vznikla kaše. Rajská jablíčka obsahují dostatek vody, kterou tak i tak necháme z větší části odpařit.
V naší poradně s názvem KALA VENKOVNÍ JEJÍ PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Nikde nenachazim, zda chce venkovni kala na slunicko, nebo do stinu, kam nejlepe zasadit. Domaci kaly pestuji již léta, siroke okoli jsem podelila rozmnozenymi, ktere celou zimu krasne kvetou a na léto je necham pod stromem odpočinout. Jak ale s venkovni nevim?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Kala je stínomilná rostlina, takže i venkovní kaly vysazujte na stinná nebo polostinná ovšem dobře prohřátá místa s dostatkem vláhy a rozptýleným svetlem. Ideální je stín tvořený jinou vzrostlou košatou rostlinou, například vysoký listnatý strom.
Cuketu oloupejte, vykrájejte semínka a nakrájejte na malé kostičky. Z paprik odstraňte semínka a nakrájejte je na docela malé proužky nebo kostičky. Rajčata spařte, zbavte slupky a nakrájejte na malé kousky.
Na rozpálený olej dejte nakrájenou papriku. Když trochu změkne, přidejte cuketu a poté rajčata. Duste do měkka. Přidejte sůl, pepř a bylinky podle chuti. Nalijte do vyvařených sklenic a pečlivě utáhněte. Zavařování trvá 5 minut ve vroucí vodě nebo v rozpálené troubě. Později lze tento druh leča přidat k osmahnuté cibuli s klobásou a v největších mrazech si užívat chutí léta.
V naší poradně s názvem BEZTRNÝ OSTRUŽINÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Parýzek, ing..
Prosím o radu. Kdy je nejvhodnější doba ke hřížení šlahounů. Hřížím matiční šlahouny, nové rostliny mi vzejdou, ale nechám si poradit. Jestli matiční šlahouny už letos nebo až druhý rok, kdy už budou mít plody.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Nejvhodnější doba pro hřížení ostružin je na jaře a na podzim. Výsledky jarního hřížení můžeme oddělit ten samý rok na podzim. Ty podzimní až následující rok na jaře. K hřížení se používají jednoleté výhony.
K vegetativnímu množení ostružin můžete také použít i další postupy, které jsou vhodnější. Je to například množení kořenovými řízky. Vhodné části kořenů získáváme na podzim. U matečné rostliny odkryjeme z jedné strany kořeny, aby je bylo dobře vidět a ostrým nožem je od rostliny oddělíme. Řízky mají být dlouhé 8-10 cm a v průměru 8-10 mm. Horní konec seřízneme kolmo na osu řízku, spodní část mírně šikmo. Pracovat musíme pozorně. Řízek vysazený obráceně neroste. Řízky zakládáme přes zimu v mrazuprosté místnosti do písku s rašelinou. V dubnu je vysazujeme na záhony s lehčí kompostní zeminou. Na záhoně vyhloubíme rýžku asi 10 cm hlubokou, která má jednu stěnu kolmou. Na tuto stěnu stavíme řízky asi 10 cm od sebe, zasypeme zeminou a navršíme 3 cm vysoký hrůbek. Po výsadbě zalijeme, kypříme, odstraňujeme plevele a přihnojujeme. Řízky je nezbytné ošetřit stimulátorem růstu.
Výroba domácího leča není nic složitého. Spousta lidí přidává do leča klobásu nebo jinou uzeninu. Jelikož zelenina, vejce a bramborová příloha už dělají samy o sobě kompletní a vyvážené jídlo, klobása rozhodně nutná není. Jestliže si bez ní přece jen nedovedete lečo představit, nejprve ji nakrájejte a opečte zvlášť v pánvi. Teprve na samém konci dušení ji přimíchejte do leča, tak zůstane plná chuti, nevydusí se a ani nestačí zvrhnout chuť leča na svou stranu.
Ingredience
1 kg cibule,
0,5 kostky sádla,
1 kg papriky,
1 kg rajčat,
sůl podle chuti.
Postup
Cibuli oloupeme a nakrájíme nadrobno. Rajčata a směs různě barevných paprik očistíme a nakrájíme na kousky. Na sádle osmahneme cibuli, až nám zesklovatí. Přidáme nakrájené papriky a také chvíli smažíme, aby trochu změkly, ale musí křupat. Přidáme rajčata, která necháme jen provařit. Zároveň směs trochu osolíme. Důležité je, aby vše bylo promíchané a horké. Hotovou směs plníme do připravených sklenic, uzavřeme a sterilujeme ještě 20 minut. Až lečo v zimě otevřete, stačí jen přidat osmahnutou cibuli, a pokud se neobejdete i salám nebo klobásu. Dále se postupuje jako při vaření z čerstvých surovin, to znamená, že vše prohřejete, přidáte vejce, zarestujete a podáváte.
Ve svém příspěvku PREZIMOVANI PREVISLYCH JAHOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladka.
Mam jahody na zimu zapustit do zahonu i s nadobou nebo bez? Muzu je umistit do sklepa? Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michala.
Já převislé jahody přezimovávám v suterénu s okny. Je tam přes zimu kolem deseti stupňů. Jednou za měsíc to trochu zaleju. Jahody jsou pak zjara pěkně silné a brzy plodí. Na začátku vegetace provedu postřik přípravkem Mospilan 20 SP a začnu pomalu přihnojovat tekutým Cereritem.
Smíchejte vodu, strouhaná, rozemletá, rozmixovaná, rajčata, rostlinný olej, ocet, med a provařte. Do vroucí marinády přidejte 5 až 6 kuliček pepře, 5 minut povařte a mírně ochlaďte. Papriky umístěte do sterilizovaných sklenic, do každé dejte 4 až 5 stroužků česneku a 5 až 6 kuliček pepře. Do marinády přidejte sůl podle chuti a poté nalijte do sklenic na papriky. Nechte ale volný prostor 1,5 až 2 cm od okraje sklenice, protože když lečo pasterujete, zvedne se až k okraji. Zavařování leča trvá 5 minut (zavařujeme a vaříme lečo zároveň). Utáhněte jim víčka a otočte je dnem vzhůru, přikryjte utěrkou a nechte je 5 až 6 hodin, dokud nevychladnou. Pak je dejte na chladné místo.
Ingredience: 600 g klobásy nebo slaniny, 1 kg paprik (různé barvy), 800 g oloupaných rajčat, 2 střední cibule, 2 lžíce sádla, 2 lžičky mleté maďarské papriky, sůl, pepř, 6 lžic rajčatového protlaku, 2 vejce
Technologický postup: Papriky zbavíme jadřince a nakrájíme na proužky. Rajčata spaříme v horké vodě, zbavíme je slupky a nakrájíme na osminky. Cibuli si nakrájíme na měsíčky. Na rozpáleném sádle nejprve osmahneme slaninu či klobásu, poté přidáme cibulku a necháme chvilku podusit. Do této směsi přidáme mletou papriku a necháme chvilku zpěnit (v této chvíli se doporučuje sundat pánev z plotny či zmírnit plamen). Po chvilce pánev opět vrátíme na plotnu a přidáme nakrájenou zeleninu. Osolíme, aby zelenina pustila vodu, a přidáme pepř. V této fázi je důležité cca 3 minuty dusit zeleninu na opravdu silném ohni a až poté plamen zmírnit. Na mírném plamenu pak lečo necháme zhruba 20 minut dusit. Nakonec vmícháme rajčatový protlak a rozšlehaná vejce, což nám pokrm krásně zahustí. Osolíme, podle potřeby opepříme, krátce povaříme a podáváme s pečivem.
Lečo se míchá po celou dobu jemně a opatrně, aby kousky papriky zůstaly vcelku. K leču je možné podávat i přírodní žebírko – propečené žebírko vložíme na lečo a servírujeme.
Ingredience: 3 lžíce sádla, 1 větší cibule (nakrájená na drobno), 1 stroužek česneku (utřený), 2 lžíce sladké papriky, 5 čerstvých paprik (nakrájených na nudličky), 0,5 kg rajčat (oloupaných a nakrájených), 0,5 lžičky soli, pepř, 1 plechovka rajského protlaku, 0,5 kg uzeniny, 3 vejce
Postup: Ve 2l hrnci rozehřejeme sádlo, zpěníme cibuli, přidáme česnek. Vmícháme sladkou papriku, aby byla cibule hezky obalená. Přidáme čerstvé papriky, přikryjeme a dusíme 10–20 minut, dokud papriky nezměknou. Přidáme vše ostatní kromě protlaku a vajec a dusíme dalších 20 minut. Až je vše měkké, přilijeme vejce a mícháme při prudkém varu, dokud se vejce nesrazí. Závěrečný trik: vše se nakonec krásně zahustí přidaným rajským protlakem. Bez něj je lečo pokrm vodový, řídký a nevábný, protlak mu dodá tu správnou konzistenci. Hotové lečo dáme do vymytých zavařovacích sklenic ještě za horka, skoro vařící, čímž bude vlastně rovnou i sterilované. Takto lze připravit lečo jako samostatné jídlo. Pokud do něj nepřidáte vejce a uzeninu, jde o ideální polotovar.
V naší poradně s názvem ZLUTY KER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Musilova.
Dobry den.
Chtela bych Vas poprosit o pomoc.Pred peti lety jsem si ze seminka vypestovala tento ker.Mela to byt Planouci pochoden.Je mi jasne,ze ta to neni.Ted kerik poprve vykvetl.Mam z neho radost,ale nevim jak se jmenuje a jak o nej pecovat a do jake vysky vyroste.
Pokud vite o jaky ker se jedna,budu moc rada za odpoved.
Moc dekuji.Musilova Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To se vám podařilo vypěstovat štědřenec. Štědřence jsou nevelké stromy a keře dorůstající výšky až 7 metrů a jsou celkem tři známí zástupci: alpský, odvislý a Watererův. Navzájem si jsou velmi podobní, ale vyžadují odlišné pěstební podmínky. Štědřence mají zelenou kůru a vzpřímené nebo převislé větve, na kterých vyrůstají trojčetné listy, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky, a na zimu opadávají. Květy jsou zlatožluté, motýlovité, uspořádané v bohatých převislých hroznech a proto se jim často říká zlatý déšť (stejně jako naší známé zlatici). Kalich květu je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným dvěma zuby a dolním trojzubím. Pavéza (největší okvětní list) je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Plody štědřence - lusky jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny jsou slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen, která jsou velmi jedovatá pro všechny živočichy! K otravě dítěte stačí spolknout dvě semena nebo sníst pět květů z této rostliny, takže pozornost je na místě.
Pěstování štědřence musí naplňovat podmínky jeho domoviny, kterou je oblast jižní Evropy. Nejlépe se jim daří na plném slunci, ale přežijí i v polostínu. U zeminy je to trochu potíž, protože je nutné přesně vědět, o kterého zástupce štědřence jde. Štědřenec odvislý potřebuje zásaditou zeminu, je vápnomilný a štědřenec alpský naopak vyžaduje kyselou půdu (rašelina). Štědřence při tvarování nesnášejí hlubší řez, ze starého dřeva neobrazí a zemřou. Množí se výsevem semen, která je třeba před výsevem krátce spařit. Dále je možné štědřence množit letním očkováním na štědřenec odvislý nebo roubováním. Štědřenec Watererův lze množit dřevitými řízky, které se řežou již v první polovině října. Množení je možné i letními řízky. Na podnože štědřence odvislého nebo i alpského lze roubovat i jiné dřeviny, například hlodáš, jehlici nebo čilimník - dosáhne se pak úchvatných chimér s nekonečnou variací barevnosti květů.
Pro inspiraci k tomu, co lze se štědřenci dokázat v zahradní architektuře, můžete shlédnout následující fotografie: https://www.google.com/sear…
Toto období začíná zpravidla v druhé polovině srpna.
Jen od jara do plného léta žijí ve včelstvu tři včelí kasty (jedna matka, několik stovek trubců a třicet až padesát tisíc dělnic). Dělnice vykonávají veškeré činnosti nezbytné k přežití, jako je sběr nektaru a pylu, přinášení vody, stavba plástů, péče o plod, čištění a obrana. Matka zajišťuje kladení vajíček, soudržnost včelstva a dělbu práce v něm. Trubci oplodňují mladé matky, což je jejich jediný úkol. V období vrcholícího léta, kdy se začne projevovat nedostatek snůšky, začnou dělnice trubce z úlů vyhánět. Včelstvo je na podzim a zimě výhradně samičí.
Včely se již v období vrcholícího léta připravují na chladné roční období. V podletí se vytváří hranice mezi letními a zimními včelami. Líhnoucí se dělnice jsou dlouhověké, zachovávají společenství přes zimu a jsou prvními aktivními včelami na jaře. Proto začíná z biologického hlediska nový včelařský rok.
Délka života včely medonosné závisí především na tom, zda se narodila jako letní, nebo zimní včela, což se projevuje péčí o plod. Letní včela se dožívá jen tří až šesti týdnů, pracuje a stará se o plod. Úkolem zimní včely je najíst se dosyta a vydržet přes zimu. Zimní včely se dožívají zpravidla pěti až šesti měsíců, mohou se dožít i devíti měsíců. K přežití zimních včel je potřeba dostatečná zásoba. Aby včelstvo úspěšně přezimovalo, musí mít na počátku zimy nejméně deset tisíc jedinců.
Péče v podletí podporuje přirozené děje ve včelstvu. Začíná po posledním medobraní a jde vůbec o nejdůležitější včelařské úkony – na nich totiž záleží, jestli včely přezimují jako dobře opatřené a silné včelstvo. Tato péče zahrnuje důkladnou prohlídku včelstva, přípravu zimního sediska, doplnění zásob na zimu a opatření proti varroáze. Ten, kdo poprvé posuzuje stav včelstva, by měl vědět, že se v každém včelstvu nalézají různé plásty. Plásty dělíme na zásobní (obsahují med nebo pyl), plodové (je zde plod) a souše (prázdné plásty). V pozdním létě plodiště tvoří většinou dva nástavky. Včelstvo by mělo mít v každém plodišti čtyři až pět plodových plástů, dohromady tedy obsednuto nejméně osm plástů. Pak si můžeme být jisti, že máme výkonnou matku a včelstvo je dost silné. V případě, že tomu tak není, můžeme včelstva zrušit nebo spojit.
Staré tmavohnědé plásty musíme vyřadit a nechat roztavit, protože jsou méně kvalitní. Tento zákrok je i prevencí proti zavíječi voskovému, což je motýl, který proniká do úlů a do úložných prostor plástů a jehož housenky ničí včelí dílo. Napadené plásty můžeme ošetřit sirnými knoty.
Doplnění zásob na zimu: včely během léta snášejí pyl a nektar. Pyl se uk
V naší poradně s názvem HNOJENÍ KAKI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Šuhajdová.
Mám již druhým rokem stromek kaki roubovaný,zimu přežil,ale všude čtu,že se má hnojit,ale nedočetla jsem se čím.Můžete mi někdo poradit,kdo s ním má zkušenost?
děkuji Marcela
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Použijte kombinované hnojivo Cererit podle návodu na obalu. Cererit je nejlepší mix všech potřebných látek, které rostlina potřebuje. Tady k tomu jsou bližší informace: https://www.ceskenapady.cz/…
Protože nejsou muškáty jednoletky, ale trvalky, je dobré uskladnit je na podzim k přezimování a na jaře znovu obnovit, abyste nemuseli kupovat stále nové rostlinky. Důležité je, abyste našli ve svém obydlí vhodné místo, kam muškáty přes zimu uskladnit. Necháte-li je venku, zimu určitě nepřežijí. Je potřeba je schovat do místnosti, kde nemrzne, ale je zde dostatek světla a ideální teplota by se měla pohybovat od 5 do 10 stupňů. Necháte-li muškáty přes zimu v pokojové teplotě, budou mít pořád snahu růst, tím si neodpočinou, vysílí se a v dalším roce pak nebudou tak hezké a bohaté. Máte-li muškáty převislé, není potřeba je uskladňovat celé, zkraťte jim výhony na 20 cm. V případě vzpřímených či anglických muškátů můžete rostliny nechat tak, jak jsou.
Během zimního období vám mohou muškáty opadat, ničemu to nevadí, jen nenechávejte suché listy v nádobě, abyste zbytečně nenapomáhali šíření plísní a škůdců. Zálivku v tomto období omezte na minimum, postačí jednou za 1 až 2 měsíce.
V naší poradně s názvem KOMULE DAVIDOVA PĚSTOVÁNÍ STŘÍHÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar.
Je možné Komuli zkrátit aspoň o polovinu již na podzim a na jaře opět do požadované velikosti ? Obávám se rozlomení přes zimu.Děkuji za radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Když komuli ostříháte na podzim, tak nejspíše přes zimu zemře. Pokud potřebujete komuli výrazně prořezat, tak první polovinu délky zkraťte v březnu a druhou polovinu v březnu následujícího roku.
Před zimou se vyplatí přihrnutí rostlin pilinami nebo hoblinami z jehličnatých dřevin. Většina borůvek je velmi odolná na mráz -28 °C a výše. Právem jsou tedy nazývané kanadské.
Borůvky v květináčích nemusíte na zimu nikam uklízet. Pakliže není moc sněhu, který borůvky izoluje před mrazem jako pod peřinou, postačí je zvlhčit vodou. Pro malé jednoleté a dvouleté keříky je kritický mráz v případě, že jsou v květináčích venku po několik dní při teplotách -16 °C a více. To jim pak zmrznou kořeny a sazenice umrznou, proto je vhodné mít tyto rostliny přes zimu ve sklenících a navíc přikryté silnou bílou netkanou textilií.
V květináčích mohou přemrznout jižní odrůdy, jako například Brigitta, nebo novozélandské odrůdy jako Reka, Nui, Puru, a dokonce i Bluecrop nebo Bonifacy při suchomrazech, kdyby bylo velmi větrno a bez sněhu. Takové podmínky obvykle nezničí celý keř, ale ten pak skoro téměř neplodí následující léto.
Borůvky přes zimu přezimují a vláhy zas tolik nepotřebují, protože nemají listy. Takže jen při dlouhotrvajícím suchu a teplotách nad nulou v zimě a na podzim je můžete zalít – a nejen ty v květináčích, ale i na zahrádce.
Rajčata omyjte a protáhněte mlýnkem na maso nebo malým struhadlem. Papriku omyjte, očistěte semínka, rozdělte na 4-6 dílů (podle velikosti). Nakrájená rajčata dejte do hrnce, přidejte moučkový cukr, sůl a rostlinný olej, dejte na sporák. Když se vaří, přidejte papriky, promíchejte a vařte 20 minut.
Během této doby také sterilizujte sklenice.
Hrnec s lečem odstavte z plotny, přidejte ocet a promíchejte. Nalijte do sterilizovaných sklenic, uzavřete víčky a zavařte ve vroucí vodě. Zavařování ve vroucí vodě trvá 5 minut.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ RAJČAT PO SEZONE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
Dobrý den,
mám keříčková rajčata doma za oknem v truhlíku, pěstuji je poprvé, bude mi plodit rostlina i příští rok nebo rostlina po sběru posledních rajčat uhyne?
Mám tam poměrně dost ještě zelených plodů a mám obavu, že již nestihnou dozrát, mám rostlinu zbavit okolních listů a větviček nebo to ničemu nepomůže?
Děkuji moc.
Sandra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Rajče jedlé je trvalka, ale v našich krajích nepřežije zimu, pokud se ji nepřisvětluje. Nechte rostlinu přirozeně dožít a zelená rajčata nechte dozrát, buď na rostlině nebo sklizená a umístěná na slunci.
Zeleninu dobře omyjte. Papriky zbavte semínek a nakrájejte je na kroužky nebo i dlouhé plátky. Rajčata vložte na 1-2 minuty do horké vody a poté je oloupejte. Rajčata nakrájejte nebo rozemelte na kousky. Do hrnce dejte nejprve rajčata, poté, co se začnou vařit, přidejte papriku. Dochuťte solí.
Když se rozvaří spolu s paprikou, odstavte z ohně a dále už nevařte. Ještě horké dejte do připravených sterilních sklenic a hned zavíčkujte. Nechte stát do druhého dne v suchu.
Ingredience: 1 kg cibule, 1 kg čerstvých paprik, 1 kg rajčat, 200 ml oleje, 200 g plnotučné hořčice, 35 g soli, 35 g cukru
Postup: Zeleninu očistíme a nakrájíme na kolečka či proužky, rajčata můžeme předem oloupat. Do hrnce nalijeme olej a vsypeme nejprve cibuli, poté papriky. Dusíme pod poklicí, dokud obojí není měkké. Potom přidáme rajčata, opět podusíme, osolíme a osladíme, nakonec dáme malý, tedy dvousetgramový kelímek hořčice, a opět provaříme. Ještě vroucí plníme do sklenic, zavíčkujeme a postavíme dnem vzhůru. Lečo se nekazí, jako konzervační přípravek slouží hořčice, kterou ani nejde v leču chuťově poznat.
