Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

LEPKAVÉ LISTY U ORCHIDEÍ

Nesprávné zalévání orchidejí je nejčastější příčinou odumření rostliny. Zalévání orchidejí není složité, není žádným tajemstvím, ani složitým měsíčním cyklem, vyžaduje jen jiný způsob, než pravidelné zalévání běžných pokojových rostlin, a to vyžaduje základní znalosti o tom, jak s orchidejí nakládat.

Zdroj: Zalévání orchidejí

Diskuze: orchidea má lepkavé listy ze spodu , prosím o radu jak mám

prosím o radu jak mám pokračovat aby to nebylo lepkavé , má poupata ale už dlouho nerozkvetly, díky za radu.

Zdroj: diskuze Pestovani orchidee phalaenopsis
Počet odpovědí: 3

Co budete k přesazování potřebovat

  • substrát na orchideje;
  • květináč na orchideje;
  • nůžky;
  • polystyrenové arašídy nebo střepy hliněné nádoby.

Přesazování vám bude trvat zhruba 10-15 minut.

Pro lepší představu, jak správně přesadit orchidej, může posloužit tento výběr videí: přesazování orchideí video.

Zdroj: Přesazování orchidejí

Diskuze: velmi lepkavé listy

dobrý den mam mnoho oleandru ale vždy se někdy na oleandru velmi lepavé listy






děkuji za radu Zámoravcová

Zdroj: diskuze Velmi lepkavé listy
Počet odpovědí: 1

Listy galgánu ozdobného

Listy galgánu ozdobného jsou celokrajné, podlouhle kopinaté, 30–70 cm dlouhé.

Zdroj: Galgán ozdobný

Diskuze: Re: orchidea má lepkavé listy ze spodu , prosím o radu jak mám

Orchidej měla moc vody a málo slunce a nejspíš ji postihla nějaká houbová choroba. Z té ji asi nevyléčíte a budete muset pořídit novou.

Zdroj: diskuze Pestovani orchidee phalaenopsis
Počet odpovědí: 3

Zdravotní účinky galgánu obecného

Listy této byliny se používají v tradiční medicíně, slouží ke snižování tlaku a mají i antidepresivní účinky. Velké zelené listy, malé červené bobule a bílé květy galgánu obsahují antioxidant resveratrol. Dnes se galgán používá v kosmetických výrobcích, ale to je jen část jeho potenciálu. Může se využívat v lékařství a v mnoha dalších sektorech.

Zdroj: Galgán ozdobný

Diskuze: Bobkový list v květináči

Dobrý den.
Vlastním asi pět let keř bobkový list.Přes zimu je doma. Letos jsou na listech samý puklice a ještě jsou lepkavé a vně keře jsou listy a stvoly černé. Jako posypané sazí.Co to může být. Asi ho budu muset zlikvidovat. Škoda.

Zdroj: diskuze Bobkovy list a puklice
Počet odpovědí: 2

Co je to septoriová skvrnitost

Septoriová skvrnitost se projevuje tak, že nejprve na čepelích starších listů vznikají drobné, okrouhlé, zpočátku vodnaté, později tmavě zabarvené nekrotické skvrny s velmi drobnými černými plodničkami. Počet skvrn postupně narůstá, částečně se zvětšují, splývají a přecházejí i na mladší listy. Silněji napadené listy žloutnou, později hnědnou, zasychají a odumírají. Obdobně jsou napadány i stonky, řapíky listů a květní stopky. Plody však vždy zůstávají zdravé. Při raném napadení odumírají celé rostliny. Tato choroba je velmi často zaměňována s příznaky plísně bramborové.

Zdroj: Septoriová skvrnitost rajčete

Diskuze: Je to nemoc

Prosím poraďte - anturie mi začaly "brečet" = všude okolo rostliny je na okně i parapetu lepkavá, mazlavá hmota. Zdá se mi, že rostliny přijímá mnohem méně vody než dřív, kvete normálně. Vzala jsem ji tedy ven, osprchovala vodou, očistila listy a po jejich oschnutí jsou již zase lepkavé. Co mám dělat, poraďte. Moc děkuji

Zdroj: diskuze Anturie pěstování
Počet odpovědí: 13

Škumpa lysá

Škumpa lysá (Rhus glabra) se vyznačuje dlouhými lichozpeřenými listy, které mohou dosahovat až půlmetrové délky. Jednotlivé lístky jsou hrubě zubaté až vykrojené, kopinaté. Červená květenství jsou palicovitá, tedy typická pro škumpy. Výška rostliny je 4 až 5 m.

Vícekmínkové opadavé keře nebo menší stromky snadno tvoří kořenové výmladky. Větve jsou lysé, fialovo-nahnědlé. Listy hluboce peřenosečné, lysé, na podzim nádherně červené. Květy zelenavé v hustých vzpřímených latách, objevují se v červenci a srpnu. Plody jsou šarlatově červené. Škumpa lysá miluje živnou, dobře propustnou půdu a slunné stanoviště. Uplatnění nachází nejen jako solitéra v zahradách, ale i ve skupinách v sadových úpravách.

Tato škumpa má poněkud dekorativnější listy než škumpa ocetná. Hodí se na neúrodná místa ke zpevnění svahů do skupin keřů.

Zdroj: Škumpa

Diskuze: Lepivá Anturie.

Dobrý den, mám po mamince asi již deset let starou anturii, která překrásně kvete každý rok, ale mám problém ji někam postavit, protože má strašně lepkavé listy a kape z nich něco jako cukerný roztok a strašně lepí. Všude kde ji postavím tak je to olepené. Potřebuji poradit jestli jí mohu dát ven. Vašíčková

Zdroj: diskuze Anturie - dotaz k pěstování
Počet odpovědí: 3

Keř koka

Rudodřev koka neboli kokainovník pravý je keř nebo strom vysoký až 3 m. Má červenavě hnědou borku (odtud název), prutovité větve jsou porostlé střídavými, podlouhle vejčitými celokrajnými listy s krátkým řapíkem. Listy jsou světle zelené, květy jsou drobné bílé. Plodem je vejčitá peckovice, dlouhá až 8 mm, když je zralá, má oranžově červenou barvu, obsahuje pouze jedno semeno.

Rudodřev pochází z tropické až subtropické Jižní Ameriky. Semenáčky se ve školkách pěstují asi rok, jakmile dosáhnou výšky 30 až 50 cm, vysazují se na pole. První sklizeň listů se provádí u rostlin starých asi rok a půl. U tříletých stromků je možné listy sklízet již třikrát až pětkrát ročně, aniž by se rostliny poškodily. Čerstvě sklízené listy se opatrně suší, nesmí přeschnout. Delším skladováním ztrácejí listy nejen vůni, ale i účinnost. Životnost plantáže je asi 20 let, potom se musí obnovit. Rostlina se může množit řízky, ale obvykle se pěstuje přímo výsevem do školek. Kokainovník pravý má rád slunce i polostín, vlhko, je teplomilný. Vyhovuje mu propustná půda, vyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost.

Listy této rostliny obsahují asi 1% alkaloidu kokainu. Kokain je narkotikum, které se v medicíně používá od roku 1884 jako místní anestetikum v zubním a očním lékařství, pro zažívací a nervovou soustavu má účinky tonizující. Je to návyková a nebezpečná droga. V pěstitelských oblastech domorodé obyvatelstvo čerstvé listy žvýká. Pro zvýšení palčivosti k nim někdy přidávají pálené vápno nebo rostlinný popel.

Na těchto fotografiích se můžete podívat, jak vypadají listy květy či plody keře koka.

Zdroj: Nejoblíbenější keře

Diskuze: Re: přesazování orchideí

Kořeny nestříhat. Orchideím nevadí, když mají kořeny odkryté na vzduchu.

Zdroj: diskuze Přesazování orchideí
Počet odpovědí: 1

Pěstování

Mahonie je neopadavý, nízký až středně vysoký keř (vysoké 60–150 cm, široké 100–180 cm). Listy mahonií jsou lichozpeřené, stálezelené, na okrajích pichlavé až ostnitě zubaté. Na podzim se listy často zbarvují do červena až téměř dohněda, zachovávají si však svůj tvar. Květy jsou oboupohlavné, výrazně žluté.

Vzhledem k poléhavému keřovitému růstu jsou mahony velmi vhodné jako podrostové keře v rozsáhlejších výsadbách vyšších stromů nebo na stinnějších místech zahrad, kde je můžeme využít i jako půdopokryvné rostliny.

Mahony rostou v přírodě převážně na pohostinných až stinných stanovištích v lesích a hájích a z toho vycházíme i při jejich pěstování. Svědčí jim polostinné či stinné místo, na slunečním úpalu neprospívají. Nároky mají velmi podobné jako cesmíny.

Zdroj: Keř mahonie

Diskuze: Re: velmi lepkavé listy

Lepkavou tekutinu rostliny vylučují na obranu nebo jako reakci na žravého škůdce. Ten může být na listech (puklice, smutnice) a nebo v kořenech (larvy lalokonosce). Takhle na slepo lze doporučit systémový insekticid Actara 25 WG, který si rostlina natáhne do sebe a po dobu 3 měsíců cokoliv si z ní kousne nebo nasaje, tak zemře. To spolehlivě zničí všechny žravé parazity, na které nyní rostlina reaguje. Actaru koupíte běžně v hobby marketech.

Zdroj: diskuze Velmi lepkavé listy
Počet odpovědí: 1

Zelenec oranžový

Zelenec oranžový (Green Orange) je rovněž nenáročná rostlina, které se bude dařit prakticky kdekoli. Listy má sytě zelené, po okrajích lehce zvlněné, ale velice působivé jsou zejména sytě oranžové řapíky, které vytvářejí s barvou listů zajímavý kontrast. Při výběru stanoviště se vyvarujte přímého slunečního svitu, přehřátého stanoviště na okně nebo zcela tmavého místa. Stanoviště mu vyhovuje světlé s rozptýleným světlem, ale bude se mu dařit i v částečném polostínu. Důležité je rostlinu nevystavovat průvanu. Zelenec vyžaduje pravidelnou a přiměřenou zálivku, pozor na přeschnutí, ale i přemokření rostliny, půda by měla být stále pouze přiměřeně vlhká. Vhodné je také udržovat přiměřenou vlhkost vzduchu, proto rostlinu rosíme, případně je možné listy opatrně osprchovat.

Zdroj: Zelenec

Diskuze: Re: orchidej

Za to můžou fyziologické podmínky rostliny. Nejčastější příčinou bývá zálivková voda, která se orchidei nelíbí. Zkuste ji zalévat vodou dešťovou.

Zdroj: diskuze Orchidej
Počet odpovědí: 1

Nároky na světlo

Begonie se pěstují v částečném stínu, nikdy ne na přímém slunci. Vyžadují závětří, protože mají křehké stonky, které neodolávají větru. Jsou i druhy, které se pěstují jako pokojové rostliny, a ty se výborně rozmnožují řízkováním – listy stačí jen ponořit do vody, v krátkém čase vytvoří kořeny. Většině begonií vyhovují teploty okolo 25 °C, přičemž v zimě by neměly klesnout pod 19 °C.

Zdroj: Begonie do truhlíku

Diskuze: péče o orchideje

DOBRÝ DEN. RÁDA BYCH SE ZEPTALA,CO DĚLAT SE VZDUCHOVÝMI KOŘENY U ORCHIDEÍ. JE MOŽNÉ JE OSTŘÍHAT ? DĚKUJI ZA ODPOVĚD'.

Zdroj: diskuze Péče o orchideje
Počet odpovědí: 0

Choroby

Největším škůdcem oleandru jsou mšice. Vyskytují na čerstvých, zelených rostlinných částech. Po napadení mšicemi se listy kroutí, plstnatí a zakrňují. V zimním období častým větráním za vhodných venkovních podmínek pak snížíte napadení plísňovými onemocněními. Důležité je pravidelně rostliny kontrolovat a zasáhnout při napadení štítenkami a puklicemi (na spodní straně listů se objeví světle hnědé a lesklé štítky).

Zdroj: Kvetoucí pokojový keř oleandr

Proč se fíkus musí stříhat

Aby se vešel fíkus do bytu nebo kanceláře, musíme jeho růst pravidelně redukovat. Nové přírůstky zakracujeme střídavě, a nechceme-li přijít o rašení posledního pupene, necháme při řezu za posledním listem kousek větve. Vytékání mléčné šťávy zastavíme mlžením vodou. Chceme-li udržet velikost koruny či tvar jednotlivých větví, musíme provést zakrácení o tři listy hlouběji, než je zamýšlený obrys koruny, aby se měla rostlina kam rozrůstat. Nejlepší je postavit ostříhaný fíkus na plné slunce (za okno nebo i ven na balkon či terasu), protože se tak probudí nejvíce spících pupenů a nové malé listy narostou blízko u sebe.

Odlistění se u fíkusů provádí proto, abychom získali nové, zdravé a menší listy, ale také z toho důvodu, že se zmenší přerostlá koruna nebo velké větve. Tento zásah se však může provést jen v případě, že má rostlina dostatek světla a tepla a je v dobré kondici. Listy se netrhají, ale stříhají se tak, že na větvi zůstane kousek řapíku (stopky). Následně je třeba dát pozor na přelití, protože odlistěná rostlina spotřebuje mnohem méně vody. A také nesnáší průvan!

Zajímavost: Víte, že benjamin jako jedna z mála pokojových rostlin dokáže vzduch v místnosti nejen zvlhčit, ale i zbavit všech toxinů, o kterých nemáme mnohdy ani tušení?

Zdroj: Kdy stříhat fíkus bejamin

Chlorophytum

Zelenec (Chlorophytum comosum) je velmi odolná rostlina (kytka). Ke svému životu potřebuje běžnou půdu s přídavkem jílu, která by neměla nikdy zcela vyschnout. Pěkného vybarvení dosáhnete použitím hnojiva na rostliny s barevnými listy. Nejen u zelence platí, že čím je odrůda barevnější, tím světlejší by měla mít místo. Není však vhodné přímé slunce. Celozelené druhy pak snesou i stinnější stanoviště. Teplota by měla být vyšší než 12 stupňů Celsia.

Zdroj: Zelenec

Keř vajgélie

Vajgélie se v poslední době velmi často objevuje na našich zahradách, a to pravděpodobně kvůli tomu, že jde o keř nenáročný na pěstování a údržbu. Tento opadavý keř dorůstá asi do dvoumetrové výšky, stejně tak do šířky. Listy vajgélie jsou oválné až podélně vejčité, květy jsou 2 až 4 cm dlouhé trubky různých barev (dle odrůd a kultivarů), objevují se na začátku léta a sporadicky pak opět na konci srpna.

Například kultivar Olympiade má mladé lístky jasně zlatožluté, spodní listy se pak zbarvují do jasně žlutozelené. Květy jsou ostře purpurové. Roste vzpřímeně, vyhovují mu středně živné a mírně vlhké půdy a polostín. Aby keř bohatě kvetl, doporučuje se okamžitě po odkvětu zakrátit nové větve na jednu třetinu až jednu polovinu délky nového výhonu. Kvete vždy na loňském dřevě. Vajgélie je mrazuvzdorná.

Na těchto fotografiích se můžete sami přesvědčit o půvabu keře vajgélie.

Zdroj: Nejoblíbenější keře

Škumpa koželužská

Škumpa koželužská (Rhus coriaria) je 2–5 m vysoký keř s rozkladitými větvemi, jejichž mladé letorosty jsou žlutobíle huňaté. Lichozpeřené listy se skládají z 11–15 vejčitých, pilovitých, na rubu huňatých lístků a mají hlavní řapík ke konci rozšířený v úzká křídla.

Drobné, zelenavé nebo špinavě bílé kvítky jsou směstnány do konečných hustých hroznů. Plody jsou suché peckovice a podobají se čočkovým zrnkům.

Škumpa koželužská má svůj domov v jižní Evropě, zejména ve Španělsku a Řecku, kde roste planě na skalách, ale také se zde pěstuje, protože její listy a mladé větve obsahují mnoho tříslovin. Mladé větvičky a listy se otrhávají a usušené přicházejí do obchodu buď celé, nebo rozdrcené, případně rozemleté na šedozelený prášek, který je výborný k vydělávání kůží. Nejvíce se spotřebuje ve Španělsku, kde takto vydělávají zvláště kůže kozí. Kromě toho škumpou barví také kůže na žluto. Nejlepší produkty ze škumpy se dovážejí ze Sicílie.

Vedle třísloviny poskytuje škumpa koželužská také kyselé plody (baccae sumachi), které se na Východě od dávných dob používaly proti průjmům a dávaly je místo koření do masitých jídel. Tmavě žluté, hedvábně lesklé dřevo ze škumpy používají umělečtí truhláři k vykládání nábytku.

Zdroj: Škumpa

Škumpa čínská – polokřídlá

Škumpa polokřídlá (Rhus semialatum Murr.) je keř nebo stromek s velikými lichozpeřenými listy, jejichž hlavní řapík se v hořejší polovině křídlatě rozšiřuje a vejčité pilovité lístky jsou na rubu pokryty plstí. Drobné květy tvoří bohatá latovitá květenství. Plody jsou kulovité, posléze suché, drobné peckovice.

Domovem škumpy polokřídlé je východní Indie, Čína a Japonsko. Na jejích listech tak žijí mšice čínské, které vysávají z listů a řapíků mízu a jsou příčinou toho, že se na těch místech, kde byly listy nabodnuty, vytvoří časem duté, až 7 cm dlouhé tupé rohy a jemnou šedou plstí pokryté hálky neboli galesky, obsahující přes 50 % třísloviny. Tyto hálky se využívají v barvírnách, v koželužství, na výrobu inkoustu i na výrobu taninu, a tak se s nimi obchoduje – říká se jim „čínské duběnky" (gallae chinenses), ve východní Asii je nazývají fuši nebo gobaiši. V čínském lékařství se hálky využívaly i jako prostředek proti průjmům.

Zdroj: Škumpa

Čas na stříhání

Pivoňky bylinné se v zahradách vyskytují jen málo, jejich původní stanoviště se nacházelo od Balkánu po severní Evropu, ale potkal je osud mnoha dalších rostlinných i živočišných druhů – nyní patří mezi kriticky ohrožené.

U zahradních pivoněk jsou jejich květy poměrně těžké, a tak začnou často jednotlivé stonky polehávat. Keře proto svažte či podepřete, případně aplikujte obojí. Odkvetlé květy odstřihujte, stejně tak vadnoucí listy.

Začnou-li stonky a později listy vadnout i v období, kdy není příliš sucho, jedná se o chorobné vadnutí. Napadené stonky v tom případě odřízněte až u země. Pokud choroba napadla větší část rostliny, seřízněte ji celou. Při delším období sucha pivoňky pravidelně a dostatečně zalévejte, jinak jim zaschnou poupata.

Na zimu mladé rostliny přikryjte nejlépe chvojím. Vyvarujte se neprodyšných materiálů, jako je listí, bublinková fólie a podobně, pod nimi by totiž rostliny mohla napadnout hniloba.

Zdroj: Kdy stříhat pivoňky

Škumpa zákeřná

Škumpa zákeřná (Rhus toxicodendron) je keř vysoký nanejvýš 1,5 m, s podzemními výběžky. Vystoupavé nebo poléhavé větve mají v mládí zelenou kůru, později hnědou s četnými čočinkami. Střídavé řapíkaté listy jsou trojčetné s vejčitými až podlouhlými celokrajnými lístky, na rubu hustě chlupatými.

Velmi drobné květy jsou jednopohlavné a řidčeji oboupohlavné, rostliny jsou nedokonale dvoudomé. Bělavě zelené koruny svojí délkou o málo přesahují kalich. Tento druh kvete v květnu a červnu. Plod je téměř kulovitá žlutá až žlutavě bílá peckovice.

Škumpa zákeřná pochází ze Severní Ameriky, u nás se pěstuje v zahrádkách a parcích, občas zplaňuje. Vyhovují jí suchá a kamenitá stanoviště. Tento okrasný keř obsahuje ve všech částech nažloutlou, prudce jedovatou mléčnou šťávu s pryskyřičným olejem (urushiol neboli labinol), s tříslovinami, glykosidy a jinými. Na pokožce způsobují účinné látky puchýře a při styku s listy, při přesazování, ošetřování a podobně je nezbytná zvýšená opatrnost. Otravy po požití byly pozorovány u člověka i u domácích zvířat. Zajíci, kteří v zimě okusují kůru, údajně na místě umírají. U citlivých lidí se dostavují závratě a nevolnosti již při dýchání výparů v blízkosti keře. Listy se dříve používaly při onemocněních kožních, nervových, revmatických a jiných.

Zdroj: Škumpa

Modřenec

Modřenec je vytrvalá rostlina, která roste z cibuloviny a patří do čeledi liliovitých. Kvete modrými hrozny květů na neolistěném stvolu. Výška rostliny se pohybuje od 10 do 30 cm.

Pochází ze Středozemí, některé druhy jsou původní v Turecku. U nás se nejčastěji pěstuje modřenec hroznatý, který se v našich podmínkách dobře rozrůstá, a modřenec širokolistý se štíhlými hrozny a s bílým okrajem květů. Existují už i odrůdy s květem růžovým, fialovým nebo bílým. Květy slabě voní.

Rostlina tvoří přízemní růžici. Listy jsou dlouze eliptické, lysé, lesklé, čárkovité a trávovité s barvou tmavě zelenou. Květy jsou kulovité a rostou v hustém hroznu. Plodem je šištice.

Nejlépe se rostlině daří na suchých místech, ve výživné, hlinité, vápenité půdě. V dobrých podmínkách se snadno rozrůstá. Hezká je v trávníku, v trvalkovém záhoně nebo pod keři. Je vhodné modřenec vysadit k trvalkám, které svými listy zakryjí po odkvětu modřenců jejich nevzhledné žloutnoucí listy. Také trávník bychom měli posekat až po úplném uvadnutí listů.

Modřenec je nenáročná rostlina. Cibule modřence sázíme na podzim do hloubky asi 10 cm (dvojnásobek velikosti cibule). Některé odrůdy vytvoří už na podzim úzké delší listy. Zvláštní ochranu na zimu nevyžaduje. Vykvete v únoru až dubnu, podle druhu. Listy po odkvětu neodstraňujeme, až po jejich úplném zežloutnutí, když se zásobní látky přesunuly do cibule.

Množíme jarním výsevem do nádob umístěných ve studeném pařeništi nebo dělením dceřiných cibulek během letního období. Ty vysazujeme začátkem podzimu do hloubky 6 až 8 cm.

Modřence jsou poměrně životaschopné a mívají sklon k plevelnatění. Nedivme se proto, když je zjara objevíme na trávníku či v neobdělávaných partiích zahrady.

Zdroj: Modřenec

Zálivka a hnojení

Při pěstování begonií musíme samozřejmě myslet také na pravidelnou zálivku. Jako u většiny květin se hodí odstátá vlažná voda. Begonie není dobré zalévat tak, aby se voda dostala na listy, ale zaléváme je raději odspodu. V průběhu celého roku je u begonií namístě obírat oschlé listy a jednou za dva roky je přesadit do nového substrátu. Begonie je také velmi vhodné zaštípávat a různě zkracovat. Nemusíme se toho příliš bát, begonie totiž velice dobře snáší řez a jsou v tomto směru dosti odolné. Navíc tím podpoříme případné rozkvetení rostliny.

Po zasazení do truhlíku s mírně kyselou zeminou je po 14 dnech začněte hnojit přípravkem Kristalon start, a jakmile se objeví poupátka, přejděte na Kristalon plod a květ. Za tento postup se vám odvděčí krásným a bohatým květenstvím. Pokud máte begonie okrasné listem, použijte hnojivo pro rostliny okrasné listem, u begonií okrasných květem, použijte logicky hnojivo pro rostliny okrasné květem.

Zdroj: Begonie do truhlíku

Jak provést řez

Pokud vám pivoňky málo kvetou, je to známka toho, že jim něco chybí. Pravděpodobně mají málo živin nebo také příliš hlubokou anebo naopak mělkou výsadbou. Jestliže jim vadnou listy, může za to nejspíše houba. Proto na podzim uschlé listy pečlivě ostříhejte a spalte.

Chcete-li pěstovat pivoňky primárně na řez květů, vysaďte je do řad cca 80–100 cm vzdálených, v řadě pak půlmetr od sebe. V takových vzdálenostech si udržují vzpřímený růst a vy budete mít do vázy krásné rovné stonky s květy. K řezu jsou pivoňky nejvhodnější, když se nacházejí ve stadiu barevného poupěte těsně před rozvitím.

U pivoněk platí, že čím je rostlina starší, tím je krásnější. Pivoňky rostou poměrně pomalu, v prvním roce po výsadbě tedy nečekejte zázraky. Rostlina bude mít jen několik výhonů a málo květů, pokud vůbec nějaký. Budete si muset počkat přibližně tři roky, než vyroste do plné krásy.

Zdroj: Kdy stříhat pivoňky

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Nina Vinšová

Mgr. Jana Válková

Mgr. Michal Vinš


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP

NABÍDKA OBCHODU

Barnys Effective

Barnys Effective

Cena: 249 Kč