LEVANDULOVÁ TINKTURA RECEPT, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Aronie neboli temnoplodec, respektive černý jeřáb, je pohledný a nenáročný keř, který se vyplatí pěstovat. Plody totiž obsahují spoustu cenných látek, posilují imunitu, pomáhají při arteroskleróze i diabetu.
Tinktura z aronie
Tinktura (extrakt) z plodu aronie (černá jeřabina, temnoplodec černý). Plody této byliny jsou významným zdrojem široké skupiny vitamínů (B, C, E, P). Díky vysokému obsahu flavonoidů, k nimž patří například hesperidin, quercetin, rutin a jiné, zlepšují produkty z aronie pevnost a pružnost cév. Dále obsahují jód, který harmonizuje činnost štítné žlázy.
Dávkování: 3x denně 20 kapek do vody či čaje.
Z důvodu obsahu alkoholu není výrobek vhodný pro děti, těhotné a kojící matky. Tinktura se využívá na problémy se štítnou žlázou, cévy.
Ingredience: 2 kg aronie, 1 kg cukru, 1 litr čisté vodky 40-60%, 0,5 litru oblíbené lihoviny, citrón, 1,5 l vody (pramenité nebo převařené a filtrované).
Technologický postup: Plody aronie očistěte, omyjte studenou vodou a sceďte v cedníku. Nezapomeňte odstranit řapíky a stonky! Citron spařte vroucí vodou a oloupejte – kůru nakrájejte na proužky a dužinu vymačkejte na odšťavňovači. Plody aronie a citronovou kůru vložte do hrnce, zalijte 1,5 l vody a vařte asi 1 hodinu na mírném ohni. Vývar přikryjte a nechte 24 hodin louhovat.
Druhý den sceďte přes gázu a znovu přiveďte k varu. Do tohoto vývaru přidejte cukr a dobře míchejte, aby se rozpustil. Poté přidejte předem vymačkanou citronovou šťávu, oblíbenou lihovinu a vodku. Počkejte, až vychladne, a nalijte do větší nebo několika menších lahviček. Lahvičky s tinkturou uložte na chladné místo – tinktura bude hotová až po několika (6–7) měsících.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA NALOŽENÉ PLODY SCHIZANDRY V MEDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Máte,prosím někdo recept s dávkou medu a plodů schizandry,jak dlouho nechat naložené a jak užívat ?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Domácí pastilky ze schisandry
Ingredience:
- 29 gramů prášku ze schisandry
- 1 lžíce medu
- okvětní lístky z růže nebo jiný rostlinný prášek na stužení pastilky - volitelně
Postup:
V případě že med je příliš tuhý, jemně ho nahřejeme ve vodní lázni, aby se roztekl. Do malé misky dáme prášek ze schisandry a zvolna přidáváme med dokud se nevytvoří těstovitá konzistence. Z těsta vytvarujte kuličky velikosti hrášku a obalíme je v prášku z okvětních lístků, aby se kuličky neslepovaly. Kuličky se uloží do těsného obalu na tmavé místo nebo v chladničce.
Doporučené použití: 3 až 6 g denně.
Tinktura z rýmovníku se užívá při rýmě, nachlazení nebo k posílení imunity. Při výrobě tinktury se louhováním uvolňují léčivé silice.
Ingredience: 500 ml 80% alkoholu, 20 listů z rýmovníku
Postup: Alkohol nalijte do nádoby a přidejte čerstvě otrhané listy z rýmovníku. Nádobu zakryjte utěrkou a dejte do tmavé místnosti louhovat. Doba louhování trvá cca 3 měsíce. Každý den byste měli tinkturu promíchat. Pokud listy začnou hnědnout, tak je okamžitě odstraňte. Hotovou tinkturu slijte do čisté nádoby a konzumujte.
Dávkování: Tinktura se užívá 3x denně po 10 kapkách, které se přidávají do smoothie, čaje nebo šťávy.
V naší poradně s názvem PEČENÍ CHLEBA V ELEKTR.PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimir Kalina.
Mám problém.Když mě chléb v pekárně krásně vykyne a zahájím pečení,vždy po vypnutí pekárny se chléb ve středu propadne a je z toho neforemný kus upečeného chleba.Dík azdraví Vladimír
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zkuste jiný recept na pečení. Tady je podrobně vysvětlen netradiční recept z kvásku: https://www.ceskenapady.cz/…
Jeden ze způsobů jak si medvědí česnek uchovat i s jeho léčivými účinky je udělat z něj tinkturu.
Ingredience:
Láhev vodky (nebo jiného tvrdého alkoholu, který má ideálně 38 – 40 % alkoholu)
Listy medvědího česneku
Postup přípravy:
Nejprve si natrháme listy medvědího česneku (na přípravu tinktury, by měly být co nejčerstvější), poté je důkladně omyjeme pod studenou tekoucí vodou. Listy česneku je třeba také trochu osušit a zbavit přebytečné vody (například pomocí sítka, do něhož lístky dáme, a voda z nich vykape). Listy medvědího česneku nakrájíme na co nejmenší kousky. Připravíme si dostatečně velkou lahev, kterou omyjeme a osušíme. Listy česneku dáváme do připravené lahve. Listy je do lahve potřeba průběžně tlačit rukojetí vařečky. Listy medvědího česneku se pak v lahvi zalijí alkoholem. Alkohol je třeba dolévat postupně, klidně i chvíli počkat a pak dolít až po okraj hrdla (aby nebyly žádné listy mimo alkohol, jinak by mohly začít plesnivět). Lahev je potřeba pořádně uzavřít a i zatřást s ní tak, aby se všechen vzduch dostal k hrdlu lahve. Lahev s tinkturou je dobré skladovat asi 14 dní na slunci nebo někde v teple, protože teplo pomáhá medvědí česnek vylouhovat, a tak z něj uvolnit prospěšné látky. Po uplynutí této doby je vhodné tinkturu slít do menší nádoby. Tinktura se může používat denně asi 10 – 15 kapek zředěných vodou. Tinktura sice vydrží asi tři roky, ale je lepší si každý rok vytvořit novou.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
