Bezový likér má u nás dlouhou tradici, ale málokdo si uvědomuje, že se správně vyrábí ze šťávy zralých plodů černého bezu, tedy z bezinek. Právě tady často vzniká zmatek a mylná očekávání, co všechno by měl „bezový likér“ dokázat.
Z praxe zdravotní sestry můžu říct jedno jasně: bezový likér z bezinek není lék. Může ale v určitých situacích posloužit jako podpůrný prostředek. Abychom mu rozuměli správně, je potřeba oddělit tradici, skutečné účinky šťávy z bezinek a vliv alkoholu.
FAQ – Často kladené otázky
Je bezový likér z bezinek skutečně zdravý?
Bezový likér z bezinek není léčivý přípravek, ale tradiční alkoholický nápoj s určitým podpůrným potenciálem.
Jako zdravotní sestra vždy zdůrazňuji, že jeho základ – šťáva z bezinek – obsahuje látky s antioxidačním účinkem, ale přítomnost alkoholu zásadně omezuje zdravotní využití. Nelze ho považovat za zdravý nápoj, pouze za doplněk, který může v malém množství přinést pocitovou úlevu.
Může bezinkový likér pomoci při nachlazení?
Při lehkém nachlazení bez teploty může bezinkový likérpocitově ulevit, ale neléčí.
Úleva spočívá hlavně v zahřívacím efektu alkoholu a v chuti. Šťáva z bezinek sama o sobě obsahuje bioaktivní látky, ale jejich množství v likéru není dostatečné k léčbě. Jakmile se objeví horečka nebo výrazné příznaky, likér už nepomáhá a je lepší ho vynechat.
Jaký je rozdíl mezi bezovým likérem z bezinek a výrobky z květů?
Rozdíl je zásadní a často přehlížený.
Bezový likér se správně vyrábí ze šťávy zralých plodů černého bezu. Výrobky z květů jsou sirupy, čaje nebo aromatizované alkoholy. Mají jiné složení i účinky. Zaměňování těchto produktů vede k chybným očekáváním a nejasnostem ohledně účinků.
Kolik bezinkového likéru je ještě bezpečné množství?
Bezpečné je pouze malé a výjimečné množství.
Obvykle mluvím o jedné malé skleničce, maximálně příležitostně. Vyšší dávky už znamenají zátěž pro játra a imunitní systém. Více likéru neznamená větší účinek, pouze vyšší riziko negativních dopadů alkoholu.
Mohu bezinkový likér pít preventivně?
Preventivní pití bezinkového likéru nedává smysl.
Alkohol nemá preventivní účinek proti infekcím. Pokud chcete využít bezinky preventivně, jsou vhodnější nealkoholické formy. Likér patří do oblasti tradice a chuti, nikoli prevence nemocí.
Je bezinkový likér vhodný pro děti?
Pro děti bezinkový likér vhodný není.
Obsah alkoholu vylučuje jakékoli použití u dětí a dospívajících. Pokud chcete dětem nabídnout bezinky, volte sirup nebo čaj. Alkohol u dětí představuje zdravotní riziko i v malém množství.
Mohou bezinkový likér užívat těhotné ženy?
V těhotenství se bezinkový likérnedoporučuje.
Alkohol není v těhotenství bezpečný v žádném množství. I když jsou bezinky tradiční surovina, alkohol převažuje nad jakýmkoli možným přínosem. Těhotné ženy by měly volit výhradně nealkoholické varianty.
Může bezinkový likér uškodit při užívání léků?
Ano, v některých případech může být rizikový.
Alkohol může ovlivňovat účinek léků na tlak, bolest, spánek nebo psychiku. Jako zdravotní sestra vždy doporučuji, aby lidé užívající léky bezinkový likér raději vynechali nebo se poradili s odborníkem.
V naší poradně s názvem TUJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Maršíková.
zajímá mě, zda je dobré vyhrabávat spadené listy tuje od kořenů.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Spadané jehličí kolem rostlin funguje jako mulč a zároveň se vytváří kompost pro vznik živin. Takže je vhodné nechat jehličí kam spadne. Z estetického hlediska se to ale někdy nehodí a proto se použije obarvený mulč.
Smrky, charakterizované jehličkovitými listy, jsou stálezelené jehličnany. Mezi jejich klíčové vlastnosti patří čtyřstranné, ostré jehlice, které rostou jednotlivě kolem větvičky a jsou připevněny malým, dřevnatým kolíkem zvaným sterigmata. Když jehličí opadá, zanechává na větvích charakteristickou hrbolatou nebo strništi podobnou texturu. Mezi běžné druhy smrků patří smrk ztepilý, bílý smrk, modrý smrk a černý smrk, každý s odlišnými vlastnostmi jehličí.
Smrk ztepilý: Jehličí je obvykle 1,2 až 2,5 cm dlouhé, tmavě zelené a čtyřstranné.
Smrk bílý: Jehličí je modrozelené, 1,2 až 2,5 cm dlouhé a po rozdrcení má poněkud štiplavý zápach.
Smrk modrý: Jehličí je výrazně modrozelené až stříbřité, 2,5 až 3,8 cm dlouhé a velmi ostré.
Černý smrk: Jehličí je krátké, asi 1,2 cm dlouhé, modrozelené a má štiplavý zápach.
Srbský smrk: Jehličí je zelené a lesklé nahoře s bílými pruhy dole, dlouhé 1,2 až 1,2 cm.
Sitský smrk: Jehličí je zelené, až 2,5 cm dlouhé a ostré.
Smrk Colorado: Jehličí je modrozelené až stříbřité, dlouhé 2,5 až 3,8 cm a velmi ostré.
Smrk Engelmann: Podobný smrku modrému, ale s o něco méně intenzivní modrou barvou a jehličí je dlouhé asi 2,5 až 3,8 cm.
Orientální smrk: Jehličí je tmavě zelené, dlouhé 0,6 až 0,5 cm a velmi husté.
Smrk Black Hills: Odrůda bílého smrku s jehličím, které je kratší a hustší než typický bílý smrk.
Klíčové identifikační znaky smrkového jehličí
Tvar jehličí: Čtyřstranné a ostré, ne ploché jako u jedlí.
Uchycení jehličí: Každá jehlička je připevněna k větvičce malým, dřevnatým kolíčkem (sterigmata).
Uspořádání jehličí: Jehličí je uspořádáno jednotlivě kolem větvičky, ne ve shlukách jako u borovic.
Charakteristika šišky: Šišky visí z větví a mají tenké šupiny. Nemají „myší ocásky“ (listěny) jako šišky douglasky.
V naší poradně s názvem JEDLE KOREJSKÁ NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor Plecháč.
Prosím o radu,zda se dá nějak ošetřit korejská jedle o stáří pěti let.Již vloni ji začalo reznout
na několika místech jehličí a postupně se rozšiřovalo a začalo opadávat.Prakticky zůstaly
jen letorosty a ty letos obrazily.A zase začalo jehličí být rezavé a opadávat a zůstaly jen
malé letorosty bez nakažení.Navíc tento problém mám i u jedle starší (10 let) i když zatím
ne v tak velké míře.Ostatní jedle co mám jsou v pořádku.Předem děkuji za radu.LP.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Mohla by to být nákaza houbou Dothistroma septosporum. Zkuste hned aplikovat Kuprikol 0,5% ve dvou postřikových dávkách po deseti dnech. Příští rok proveďte preventivní postřik v polovině července. Tyto problémy se často objevují v místech s omezeným prouděním vzduchu a nebo při častém stříkání vody na rostlinu. Jsou-li tyto nedostatky i u vás, zkuste je napravit.
Likér z aronie s medem a kávou je recept pro vybíravé fajnšmekry.
Plody arónie chutnají docela charakteristicky - kysele. Mnozí se právě z tohoto důvodu vzdávají myšlenky na přípravu šťávy z bobulí arónie, vína nebo likéru. Jak se ukazuje, není to nutné. Potřebujete jen správný recept na přípravu lahodných likérů z aronie. Díky medu a kávě je nápoj mnohem chutnější a je ideální pro všechny vybíravé jazýčky.
Ingredience
1,5 kg plodů aronie,
2,2 l vody,
1 citron,
80 g cukru,
250 ml uvařené silné kávy;
4 lžíce medu,
1,4l lihu.
Postup
Aróniový likér potřebuje vařit, proto si připravte velký hrnec a vhodné místo pro tepelné zpracování.
Připravte si černý jeřáb. Omyjte bobule a vložte je do hrnce. Přidejte vodu, zapněte vařič a vše vařte 60 až 70 minut.
Ovoce i s vodou zchladíme a po vychladnutí šťávu přecedíme přes plátýnko do jiné misky (nejlépe skleněné).
Přidejte zbývající ingredience – cukr, med a citronovou šťávu a přefiltrovanou vychlazenou kávu. Míchejte, dokud se vše nerozpustí.
Po úplném vychladnutí šťávy přidejte lihovinu. Směs promíchejte a nalijte do čistých a suchých lahví.
Likér z bobulí arónie by měl před konzumací zrát 5 až 6 měsíců. Uchovávejte na chladném a tmavém místě.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarča.
Dobrý den, může mi prosím někdo poradit, zda existuje nějaká ranná odrůda rakytníku? Na mnoha místech jsem se dočetla, že sklizeň by měla být nejdříve koncem srpna, ale v tuto dobu bych už měla bobulky seschlé, měkké, přezrálé a částečně i opadané. Je možné, že bych měla uzrálé bobule už v polovině až ke konci července? Máte někdo zralý rakytník už v červenci? Rakytník mám nasazen na jižní straně na slunném místě, v Uh. Hradišti.
Děkuji za radu.
Jarča
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JItka.
Asi máte jako já rannou odrůdu Sluníčko, který v teplém létě dozraje do poloviny srpna a pak už praská a nedá se sklidit :-) Stalo se mi to předloni, když jsem ho nestačila otrhat před dovolenou. Tato odrůda má hodně plodů nahuštěných přímo u větve, tedy žádné trhání vidličkou nebo stříhání větviček do mrazáku...
Trhám je ručně, vlastně prstem zajedu mezi plody a podeberu stopku, aby mi plody nepraskly. Je to zdlouhavé, ale úroda za to stojí! Výborný je likér, marmeláda i čaj ze zmrzlých plodů...
Očistíme a odstopkujeme zralé plody černého bezu, omyjeme a dáme do velkého hrnce. Nakrájíme citrony na kolečka, přidáme k očistěnému bezu a zalijeme vodou tak, aby byly kuličky úplně pod vodou. Dále přihodíme hřebíček a začneme vařit. Vaříme zhruba 5 minut. Poté vše přecedíme přes umělohmotný cedník nebo vymačkáme přes plátno či starou utěrku. Do takto nachystané šťávy přidáme cukr, rozpuštěnou instantní kávu a povaříme ještě přibližně 15 minut. Bezinkový likér mícháme vařečkou, aby se nepřipálil. Můžeme ho ochutnat a případně dochutit. Necháme vychladnout a do již studeného likéru přilejeme 1 litr rumu. A bezinkový likér je na světě. Nalijeme ho do čistých skleněných láhví. Skladujeme v chladu a temnu, nejlépe v lednici. Bezinkový likér podáváme nejlépe vychlazený s ledem.
Odstopkujeme zralé plody černého bezu, omyjeme a dáme vařit do velkého hrnce. Citrony oloupeme, odpeckujeme a nakrájíme na kolečka. Přidáme k očistěnému bezu a zalijeme vodou tak, abychom měli kuličky potopené pod vodou. Pecky v citronu nenecháváme, aby likér nezhořkl. Vaříme zhruba 5 minut. Potom přihodíme hřebíček, skořici, kávu a vaříme ještě 5 minut. Poté vše přecedíme přes umělohmotný cedník nebo vymačkáme přes plátno či starou utěrku. Do takto nachystané šťávy přidáme cukr a necháme provařit dalších 5 minut. Pozor, musíme pořádně míchat, aby se bezinkový likér nepřipálil. Můžeme ho ochutnat, případně dochutit, dosladit. Nakonec necháme vychladnout a do již studeného likéru přilijeme 1 litr rumu. Připravíme čisté sklenice, do kterých hotový nápoj nalijeme. Skladujeme v chladném a temném prostředí. Nejlépe chutná bezinkový likér vychlazený s ledem.
V naší poradně s názvem ZLUTY KER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Musilova.
Dobry den.
Chtela bych Vas poprosit o pomoc.Pred peti lety jsem si ze seminka vypestovala tento ker.Mela to byt Planouci pochoden.Je mi jasne,ze ta to neni.Ted kerik poprve vykvetl.Mam z neho radost,ale nevim jak se jmenuje a jak o nej pecovat a do jake vysky vyroste.
Pokud vite o jaky ker se jedna,budu moc rada za odpoved.
Moc dekuji.Musilova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To se vám podařilo vypěstovat štědřenec. Štědřence jsou nevelké stromy a keře dorůstající výšky až 7 metrů a jsou celkem tři známí zástupci: alpský, odvislý a Watererův. Navzájem si jsou velmi podobní, ale vyžadují odlišné pěstební podmínky. Štědřence mají zelenou kůru a vzpřímené nebo převislé větve, na kterých vyrůstají trojčetné listy, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky, a na zimu opadávají. Květy jsou zlatožluté, motýlovité, uspořádané v bohatých převislých hroznech a proto se jim často říká zlatý déšť (stejně jako naší známé zlatici). Kalich květu je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným dvěma zuby a dolním trojzubím. Pavéza (největší okvětní list) je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Plody štědřence - lusky jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny jsou slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen, která jsou velmi jedovatá pro všechny živočichy! K otravě dítěte stačí spolknout dvě semena nebo sníst pět květů z této rostliny, takže pozornost je na místě.
Pěstování štědřence musí naplňovat podmínky jeho domoviny, kterou je oblast jižní Evropy. Nejlépe se jim daří na plném slunci, ale přežijí i v polostínu. U zeminy je to trochu potíž, protože je nutné přesně vědět, o kterého zástupce štědřence jde. Štědřenec odvislý potřebuje zásaditou zeminu, je vápnomilný a štědřenec alpský naopak vyžaduje kyselou půdu (rašelina). Štědřence při tvarování nesnášejí hlubší řez, ze starého dřeva neobrazí a zemřou. Množí se výsevem semen, která je třeba před výsevem krátce spařit. Dále je možné štědřence množit letním očkováním na štědřenec odvislý nebo roubováním. Štědřenec Watererův lze množit dřevitými řízky, které se řežou již v první polovině října. Množení je možné i letními řízky. Na podnože štědřence odvislého nebo i alpského lze roubovat i jiné dřeviny, například hlodáš, jehlici nebo čilimník - dosáhne se pak úchvatných chimér s nekonečnou variací barevnosti květů.
Pro inspiraci k tomu, co lze se štědřenci dokázat v zahradní architektuře, můžete shlédnout následující fotografie: https://www.google.com/sear…
Omyté a odstopkované plody černého bezu nasypeme do velké sklenice, nejlépe do pětilitrové. Přidáme rum, cukr, skořici, hřebíček, kolečka čerstvého očištěného zázvoru, mandlové lupínky a kůru z citronu a pomeranče. Vše pořádně promícháme. Takto připravené necháme alespoň 6 týdnů v teplé místnosti. V té době občas promícháme. Po uplynutí doby likér přecedíme přes plátno nebo starou utěrku. Čistý likér nalijeme do čistých šroubovacích lahví. Skladujeme v chladu a temnu. Pro dámy je to opravdu velmi dobré pitíčko.
V naší poradně s názvem SEKVOJ NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lea Kafková.
Dobrý den,
potřebovala bych poradit. Asi před 10 lety jsme si koupili sekvoj, kterou jsme zasadili do zahrady na slunné místo. Celou dobu dobře prospíval, až letos v létě začal začalo jehličí od kmene mohutně rezavět a to až do výšky asi 5m od země. Máme strom moc rádi, je to velká okrasa zahrady a neradi bychom o něho přišli.
Děkuji za radu
Lea kafková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Sekvoje jsou náchylné k onemocnění zvané rakovina sekvojí nebo rakovina seiridium. Příčinou jsou houbové patogeny druhu Seiridium. Zde je vidět, jak vypadá rakovina sekvojí: https://www.google.cz/searc…
Tato nemoc způsobuje zachvácéní větví, na kterých všechny listy hnědnou, zatímco okolní větve udržují svůj zelený vzhled. V místech odumírající tkáně se může na kůře objevit výron slizu. Menší stromy mohou v důsledku této nemoci zemřít. Nákaza se šíří větrem a vodou, vývoj onemocnění je povzbuzen v deštivém počasí. Chcete-li překonat rakovinu sekvojí, tak odřízněte a zničte nemocné větve. Vždy sterilizujte své zahradnické nůžky mezi každým řezem, aby se zabránilo šíření nemoci. Neexistuje žádný lék na tuto nemoc, takže rostliny, které trpí extrémní infekcí by měly být odstraněny a zničeny.
Bez se dá zpracovat různými způsoby a každý z nich má své místo. Bezinkový likér je jen jednou z možností a rozhodně ne tou nejuniverzálnější.
V praxi často doporučuji zamyslet se, jestli by nebyla vhodnější jiná forma – například čaj nebo sirup. Tyto varianty jsou šetrnější a vhodné i pro lidi, kteří alkohol nemohou nebo nechtějí.
Bezinkový likér beru jako doplněk pro dospělé, ne jako základ péče o zdraví.
Ve svém příspěvku NEMOCI TÚJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Prosim o radu.Na větvích túje se každoročnĕ vytváří slizký povlak hnědé barvy.Letos na všech větvích.Po postřiku zaschne,ale vytvoří se po nějaké ďobě znovu. Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Antonin.
mam řadu tují přes 20 let, od jedne strany jedna po druhe uhyne/každy rok jedna a ty co mají tenší kmen vedle ty jsou ok/
to jehličí usichá a pak zrezaví,celkem 5kusu
Děkuji
V českých domácnostech má bezinkový likér dlouhou tradici. Nejčastěji se připravoval z plodů nasbíraných koncem léta, kdy bezinky plně dozrály.
Zkušenost ukazuje, že dříve se likér používal spíš výjimečně – jako malý doušek při zimě nebo při návštěvě. A právě to je přístup, který dává smysl i dnes.
Jakmile se z tradičního nápoje stane „zdravotní prostředek na všechno“, vzniká problém.
Ve svém příspěvku JEDLE KOREJSKÁ NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor Plecháč.
Prosím o radu,zda se dá nějak ošetřit korejská jedle o stáří pěti let.Již vloni ji začalo reznout
na několika místech jehličí a postupně se rozšiřovalo a začalo opadávat.Prakticky zůstaly
jen letorosty a ty letos obrazily.A zase začalo jehličí být rezavé a opadávat a zůstaly jen
malé letorosty bez nakažení.Navíc tento problém mám i u jedle starší (10 let) i když zatím
ne v tak velké míře.Ostatní jedle co mám jsou v pořádku.Předem děkuji za radu.LP.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra Kolářová.
Již druhým rokem se mi na jinak krásně rostoucí korejské jedličce na horních dvou patrech větviček vytvořilo nepřeberné množství šišek, jedna vedle druhé, prakticky celou větvičku pokrývaly. Na těchto větvích uschlo a opadalo jehličí a zůstaly jen holé větve s nasedajícími šiškami. Je to nemoc ? Takto mi odešel téměř celý vršek stromu. A co proti tomu dělat ? Větve, kde nejsou šišky, rostou dobře..Děkuji.
Bezinkový likér může mít své místo u dospělého člověka v situaci, kdy je prochladlý, unavený nebo potřebuje krátkodobě zahřát. Typicky jde o večerní užití v malém množství.
V takových případech může likér navodit pocit pohody a uvolnění. Nejde ale o řešení zdravotního problému, spíš o doplněk k odpočinku a klidu.
Z praxe vím, že pokud lidé od bezinkového likéru čekají zázrak, bývají zklamaní. Pokud ho berou jako tradiční prostředek s jasnými limity, dává větší smysl.
Ve svém příspěvku JEDLE KOREJSKÁ NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor Plecháč.
Prosím o radu,zda se dá nějak ošetřit korejská jedle o stáří pěti let.Již vloni ji začalo reznout
na několika místech jehličí a postupně se rozšiřovalo a začalo opadávat.Prakticky zůstaly
jen letorosty a ty letos obrazily.A zase začalo jehličí být rezavé a opadávat a zůstaly jen
malé letorosty bez nakažení.Navíc tento problém mám i u jedle starší (10 let) i když zatím
ne v tak velké míře.Ostatní jedle co mám jsou v pořádku.Předem děkuji za radu.LP.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra Kolářová.
z uveřejněných článků o jedlích jsem se stále nedověděla, zda se jedná o nemoc jedle, proč na větvích se šiškami opadává jehličí a schnou.
Ingredience: 4–5 kg plodů bezinek (černý bez), 2 kg cukru, 4 lžíce instantní kávy, 1 l rumu, 2 citrony, 5 ks hřebíčku, 5 l vody
Postup: Zralé plody bezu černého obereme od stopek, opláchneme, zalijeme vodou, aby kuličky byly ponořené, přidáme citron nakrájený na kolečka, hřebíček a přivedeme k varu. Vše povaříme 5 minut. Přecedíme a vymačkáme přes plátno nebo umělohmotný cedník zbytek šťávy z povařených bezinek. Přidáme cukr, instantní kávu (asi 4 lžíce) rozmíchanou v malém množství vody. Bezinkový likér ochutnáme, dochutíme případně ještě cukrem nebo kávou a vše povaříme na mírném ohni ještě 15 minut. Nápoj mícháme vařečkou, aby se nepřipálil cukr. Po vychladnutí přidáme 1 litr rumu. Slijeme do čistých skleněných láhví a uložíme v chladu a temnu. Bezinkový likér podáváme vychlazený s ledem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejspíše to bude plíseň. Ta může vzniknout v hustém porostu, kudy špatně proudí vzduch a nebo ze zálivky nasměrované na jehličí. Napadené větve ustřihněte a zálivku provádějte jen ke kořenům.
Existují situace, kdy bezinkový likér nedoporučuji vůbec. Patří sem horečka, silné nachlazení, chřipka nebo jakýkoli stav, kdy je organismus výrazně oslabený.
Bezinkový likér není vhodný pro děti, těhotné ženy, kojící matky, řidiče ani pro osoby užívající některé léky. Alkohol může v těchto případech napáchat více škody než užitku.
Také lidé s onemocněním jater nebo s vysokým krevním tlakem by měli být velmi opatrní.
Ve svém příspěvku CHOROBY TÚJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šilhová.
Mám nízké rozvětvené túje (asi 15 let staré) a nyní jsem zjistila, že uvnitř jsou větve obalené rosolovitou hnědou hmotou. Jde snadno odstranit, ale větve pod touto hmotou jsou narušené, zduřelé . Ne povrchu tújí nejsou patrné žádné známky poškození. Může mi někdo poradit o jakou chorobu se jedná a jak tyto napadené túje ošetřit. Mám napadané všechny túje - jsou rozmístěné po celém pozemku a vzdálené od sebe. Foto nemám. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milan Šín.
Mám na túji na větvích - kmenech ne na jehličí hnědý rosol.
Co je to a jak ho odstranit ?
Děkuji za radu Milan
15 kusů pěkných, zdravých a hlavně nepraných květů bezu (celá květenství),
cca 400 g cukru.
Postup
Originalita tohoto receptu spočívá v louhování jablečné šťávy s vodou a květy alespoň po dobu 24 hodin. Do této scezené tekutiny se přilévá slivovice, cukr a kyselina citronová. Směs se nechává odležet asi týden, poté už můžete ochutnat.
A co závěrem? Už jedna sklenička likéru před spaním vám urovná trávení, pročistí krev a podpoří krvetvorbu. Bezinkový likér vydrží dlouho, několik měsíců (i let), v podstatě do doby, než jej spotřebujete. Uchovávejte v chladu, ve spíži, ve sklepě a podobně. Dávkování je na vás, když je venku pořádná zima, mrzne, nalijte si stopečku bezinkového likéru a nejenže se zahřejete, ještě si pochutnáte. A pokud si jej dáte před spaním, budete spát jako dudci. Jaký je nejlepší recept na domácí likér? Přeci ten vyzkoušený.
Aby bylo rozhodování jednodušší, připravila jsem přehled situací, se kterými se v praxi setkávám nejčastěji. Tabulka neříká, že likér „léčí“, ale pomáhá zorientovat se, kdy ještě dává smysl a kdy už ne.
Situace
Doporučení
Vysvětlení
Lehké prochladnutí bez teploty
Výjimečně ano
Malé množství může navodit pocit tepla
Únava a vyčerpání
Spíše ne
Alkohol neřeší příčinu únavy
Začínající rýma
Opatrně
Účinek je spíše pocitový
Horečka
Ne
Alkohol zatěžuje organismus
Silný kašel
Ne
Může dráždit sliznice
Užívání léků
Ne
Riziko nežádoucích interakcí
Děti a dospívající
Ne
Alkohol je nevhodný
Tenhle přehled berte jako orientační. Pokud si nejste jistí, je vždy lepší likér vynechat.
Ingredience: 2 balíčky vanilkového cukru, 0,5 l rumu, 2,5 l bezinek, 1 kg cukru krystal, 0,5 l černé kávy, 1 l vody
Postup: Bezinky povaříme v 1 litru vody asi 15 minut. Poté přecedíme přes síto, lze použít například speciální nástavec od kuchyňského robotu. Do šťávy přidáme krystalový cukr a vanilkový cukr. Vše povaříme asi 10minut. Uvařený základ likéru necháme vychladnout. Do studeného základu vmícháme silnou černou kávu, rum a důkladně promícháme. Rychlý bezinkový likér rozdělíme do čistých sklenic a uzavřeme. Rychlý bezinkový likér uchováváme v chladu a temnu. Podáváme podle chuti.
Bezový likér z bezinek je tradiční nápoj, který má své místo v českých domácnostech. Jeho základem je šťáva z plodů černého bezu, nikoli květy, a právě to je důležité rozlišovat.
Jako zdravotní sestra ho vnímám jako doplněk pro dospělé, který může v malém množství přinést pocitovou úlevu nebo zahřátí. Nikdy by ale neměl být považován za lék ani náhradu léčby.
Rozhoduje správná příprava, rozumné dávkování a realistická očekávání. Pokud si tyto hranice hlídáme, může bezinkový likér zůstat součástí tradice, nikoli zdrojem problémů.
Jak na to – technologický postup bezinkového likéru
Příprava bezového likéru z bezinek není složitá, ale vyžaduje pečlivost. Důležitá je čistota, správná teplota a dostatek času na zrání.
Příprava plodů.
Bezinky oberu ze stopek, odstraním případné nečistoty a rychle opláchnu. Používám pouze zralé, zdravé plody bez známek plísně.
Vaření a získání šťávy.
Bezinky vložím do hrnce, zaliji vodou a přivedu k varu. Vařím přibližně 20–30 minut, dokud plody nepustí šťávu. Poté směs přecedím přes jemné plátno a získám čistou bezinkovou šťávu.
Doslazení.
Do horké šťávy přidám cukr a míchám, dokud se zcela nerozpustí. Množství cukru upravuji podle chuti, ale pamatuji, že likér má být sladký, ne sirupovitý.
Přidání alkoholu.
Po vychladnutí šťávy přiliji alkohol. Pokud používám citron, přidám nyní i jeho šťávu. Směs dobře promíchám.
Zrání.
Hotový likér přeliji do skleněných lahví a nechám zrát alespoň 2–3 měsíce na tmavém a chladném místě. Chuť se časem zakulatí a zjemní.
Z hlediska účinků je důležité si uvědomit, že zrání zlepšuje chuť, nikoli zdravotní přínos. Alkohol zůstává alkoholem i po dlouhém uležení.
