Bezový likér má u nás dlouhou tradici, ale málokdo si uvědomuje, že se správně vyrábí ze šťávy zralých plodů černého bezu, tedy z bezinek. Právě tady často vzniká zmatek a mylná očekávání, co všechno by měl „bezový likér“ dokázat.
Z praxe zdravotní sestry můžu říct jedno jasně: bezový likér z bezinek není lék. Může ale v určitých situacích posloužit jako podpůrný prostředek. Abychom mu rozuměli správně, je potřeba oddělit tradici, skutečné účinky šťávy z bezinek a vliv alkoholu.
FAQ – Často kladené otázky
Je bezový likér z bezinek skutečně zdravý?
Bezový likér z bezinek není léčivý přípravek, ale tradiční alkoholický nápoj s určitým podpůrným potenciálem.
Jako zdravotní sestra vždy zdůrazňuji, že jeho základ – šťáva z bezinek – obsahuje látky s antioxidačním účinkem, ale přítomnost alkoholu zásadně omezuje zdravotní využití. Nelze ho považovat za zdravý nápoj, pouze za doplněk, který může v malém množství přinést pocitovou úlevu.
Může bezinkový likér pomoci při nachlazení?
Při lehkém nachlazení bez teploty může bezinkový likérpocitově ulevit, ale neléčí.
Úleva spočívá hlavně v zahřívacím efektu alkoholu a v chuti. Šťáva z bezinek sama o sobě obsahuje bioaktivní látky, ale jejich množství v likéru není dostatečné k léčbě. Jakmile se objeví horečka nebo výrazné příznaky, likér už nepomáhá a je lepší ho vynechat.
Jaký je rozdíl mezi bezovým likérem z bezinek a výrobky z květů?
Rozdíl je zásadní a často přehlížený.
Bezový likér se správně vyrábí ze šťávy zralých plodů černého bezu. Výrobky z květů jsou sirupy, čaje nebo aromatizované alkoholy. Mají jiné složení i účinky. Zaměňování těchto produktů vede k chybným očekáváním a nejasnostem ohledně účinků.
Kolik bezinkového likéru je ještě bezpečné množství?
Bezpečné je pouze malé a výjimečné množství.
Obvykle mluvím o jedné malé skleničce, maximálně příležitostně. Vyšší dávky už znamenají zátěž pro játra a imunitní systém. Více likéru neznamená větší účinek, pouze vyšší riziko negativních dopadů alkoholu.
Mohu bezinkový likér pít preventivně?
Preventivní pití bezinkového likéru nedává smysl.
Alkohol nemá preventivní účinek proti infekcím. Pokud chcete využít bezinky preventivně, jsou vhodnější nealkoholické formy. Likér patří do oblasti tradice a chuti, nikoli prevence nemocí.
Je bezinkový likér vhodný pro děti?
Pro děti bezinkový likér vhodný není.
Obsah alkoholu vylučuje jakékoli použití u dětí a dospívajících. Pokud chcete dětem nabídnout bezinky, volte sirup nebo čaj. Alkohol u dětí představuje zdravotní riziko i v malém množství.
Mohou bezinkový likér užívat těhotné ženy?
V těhotenství se bezinkový likérnedoporučuje.
Alkohol není v těhotenství bezpečný v žádném množství. I když jsou bezinky tradiční surovina, alkohol převažuje nad jakýmkoli možným přínosem. Těhotné ženy by měly volit výhradně nealkoholické varianty.
Může bezinkový likér uškodit při užívání léků?
Ano, v některých případech může být rizikový.
Alkohol může ovlivňovat účinek léků na tlak, bolest, spánek nebo psychiku. Jako zdravotní sestra vždy doporučuji, aby lidé užívající léky bezinkový likér raději vynechali nebo se poradili s odborníkem.
Ve svém příspěvku ČAJ Z RÝMOVNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Špičková.
Kolik listů rýmovníku se dává do čaje? Některé recepty mají 1 list na šálek vody, jiné 5 lístků na 1/4 litru, takže jak to je? Děkuji za odpověď. Špičková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Helička.
Já čaj z rýmovníku nevařím. Pouze když ráno cítím ucpaný nos, utrhnu lístek rýmovníku přelámu a vytřu s ním nos několikrát. Nevo jenom potřu pod nosem. Osvědčeno-zabírá.
50 velkých listů rýmovníku (čím víc listí, tím silnější účinky sirupu)
1 l vody
1 kg cukru krupice
1 citrón / limetka
1 pomeranč
Postup přípravy:
Na začátku je třeba zdůraznit, že nevařený sirup trvá při výrobě déle, než jeho vařená varianta. Lístky rýmovníku je třeba nejprve pořádně očistit. Připravený citrón a pomeranč (řada receptů doporučuje bio citrusy, ale nejsou podmínkou, stačí, aby nebyly chemicky ošetřené) je třeba si nakrájet na plátky. I listy rýmovníku je vhodné si pokrájet, nebo natrhat (není třeba, aby byly kusy listů stejně velké). Pro přípravu sirupu z rýmovníku za studena je potřeba si připravit dostatečně velkou sklenici (vhodná je velká sklenice od okurek), v níž se bude "směs" skladovat. Sklenice musí být pořádně vymytá a hlavně i vysušená. Ve sklenici se postupně střídají vrstvy cukru, rýmovníku a citrónu / pomeranče. U vrstvení je důležité to, že úplně poslední musí být vrstva cukru, ten totiž slouží jako konzervant. Nádoba se musí také pořádně uzavřít a skladovat na nějakém chladnějším místě (někdo doporučuje sirup umístit za okno, jiný raději na temné místo, třeba do sklepa). Hlavní ale je na sirup nezapomenout a chodit ho kontrolovat, jestli neplesnivý na povrchu. Dobré je občas také sirup promíchat. Za několik týdnů by se měl obsah sklenice zcela rozpustit. Poté se musí obsah sklenice přecedit přes nějaké plátýnko a pak se opět uskladnit ve sklenici (ideálně v chladu a temnu).
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ RÝMOVNÍKU. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Zdravím všechny pěstitele Rýmovníku.Letos jsem ho dal poprve na jaře na balkon a to jsem udělal dobře,roste,jako z vody,má silné výhonky.Doma rostl převysle,slabé výhonky a malé lístky.Sem tam ho pohnojím ekohnojivem.Uvažuji,že z něj udělám sirup,kdo by měl zájem,dal bych mu nějakou větvičku na množení,můj mail:honzahodo@seznam.cz.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jižibaba.
Dobrý den. Já jsem dala rýmovník do truhlíků na okna. Venčení mu opravdu velmi svědčí, je silný a nádherný.
Likér z aronie s medem a kávou je recept pro vybíravé fajnšmekry.
Plody arónie chutnají docela charakteristicky - kysele. Mnozí se právě z tohoto důvodu vzdávají myšlenky na přípravu šťávy z bobulí arónie, vína nebo likéru. Jak se ukazuje, není to nutné. Potřebujete jen správný recept na přípravu lahodných likérů z aronie. Díky medu a kávě je nápoj mnohem chutnější a je ideální pro všechny vybíravé jazýčky.
Ingredience
1,5 kg plodů aronie,
2,2 l vody,
1 citron,
80 g cukru,
250 ml uvařené silné kávy;
4 lžíce medu,
1,4l lihu.
Postup
Aróniový likér potřebuje vařit, proto si připravte velký hrnec a vhodné místo pro tepelné zpracování.
Připravte si černý jeřáb. Omyjte bobule a vložte je do hrnce. Přidejte vodu, zapněte vařič a vše vařte 60 až 70 minut.
Ovoce i s vodou zchladíme a po vychladnutí šťávu přecedíme přes plátýnko do jiné misky (nejlépe skleněné).
Přidejte zbývající ingredience – cukr, med a citronovou šťávu a přefiltrovanou vychlazenou kávu. Míchejte, dokud se vše nerozpustí.
Po úplném vychladnutí šťávy přidejte lihovinu. Směs promíchejte a nalijte do čistých a suchých lahví.
Likér z bobulí arónie by měl před konzumací zrát 5 až 6 měsíců. Uchovávejte na chladném a tmavém místě.
Očistíme a odstopkujeme zralé plody černého bezu, omyjeme a dáme do velkého hrnce. Nakrájíme citrony na kolečka, přidáme k očistěnému bezu a zalijeme vodou tak, aby byly kuličky úplně pod vodou. Dále přihodíme hřebíček a začneme vařit. Vaříme zhruba 5 minut. Poté vše přecedíme přes umělohmotný cedník nebo vymačkáme přes plátno či starou utěrku. Do takto nachystané šťávy přidáme cukr, rozpuštěnou instantní kávu a povaříme ještě přibližně 15 minut. Bezinkový likér mícháme vařečkou, aby se nepřipálil. Můžeme ho ochutnat a případně dochutit. Necháme vychladnout a do již studeného likéru přilejeme 1 litr rumu. A bezinkový likér je na světě. Nalijeme ho do čistých skleněných láhví. Skladujeme v chladu a temnu, nejlépe v lednici. Bezinkový likér podáváme nejlépe vychlazený s ledem.
Odstopkujeme zralé plody černého bezu, omyjeme a dáme vařit do velkého hrnce. Citrony oloupeme, odpeckujeme a nakrájíme na kolečka. Přidáme k očistěnému bezu a zalijeme vodou tak, abychom měli kuličky potopené pod vodou. Pecky v citronu nenecháváme, aby likér nezhořkl. Vaříme zhruba 5 minut. Potom přihodíme hřebíček, skořici, kávu a vaříme ještě 5 minut. Poté vše přecedíme přes umělohmotný cedník nebo vymačkáme přes plátno či starou utěrku. Do takto nachystané šťávy přidáme cukr a necháme provařit dalších 5 minut. Pozor, musíme pořádně míchat, aby se bezinkový likér nepřipálil. Můžeme ho ochutnat, případně dochutit, dosladit. Nakonec necháme vychladnout a do již studeného likéru přilijeme 1 litr rumu. Připravíme čisté sklenice, do kterých hotový nápoj nalijeme. Skladujeme v chladném a temném prostředí. Nejlépe chutná bezinkový likér vychlazený s ledem.
Lístky rýmovníku pomáhají při léčbě rýmy, horečky, kašli, zánětu průdušek, nachlazení, zlepšují dýchání i astmatikům. Užívat rýmovník se doporučuje i při vysokém krevním tlaku, žaludečních křečích, jaterních poruchách, ledvinových a žlučníkových kamenech, střevních kolice, průjmu, otocích končetin. Výluh z listů je vhodný i na léčbu oděrek, spálenin i záděr.
Velkou výhodou rýmovníku je, že se velmi rychle rozrůstá, když se mu daří. Z jeho listů se pak lze rychle vyrobit sirup, ten se dá připravit dvěma způsoby. Suroviny jsou na přípravu stejné.
Díky nevtíravé chuti a oslazení medem je čaj vhodný i pro děti. Ale pozor i rýmovník je bylinka, a tak je možné se jím předávkovat. A proto by neměl být užívaný víckrát než třikrát denně.
Čaj je vhodný při nachlazení, bolesti v krku, ucpaném nosu i při zánětech nosních dutin. Sloučeniny obsažené v rýmovníku navíc podporují vykašlávání a i vylučování hlenu z dýchacích cest. Čaj také při nemoci pomáhá pocení, kterým se odstraňují toxiny z těla přes kůži. Výhodou rýmovníku je, že jeho listy nejenže nedráždí při nemoci trávicí trakt, ale naopak ještě zabraňují vzniku a rozvoji bakterií a jiných patogenů v tomto traktu.
Na rozdíl od dětí dospělý může listy rýmovníku při bolesti v krku přímo rozžvýkat a nemusí si z nich dělat čaj (i když vypití čaje oslazeného medem je jistě příjemnější zážitek).
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarča.
Dobrý den, může mi prosím někdo poradit, zda existuje nějaká ranná odrůda rakytníku? Na mnoha místech jsem se dočetla, že sklizeň by měla být nejdříve koncem srpna, ale v tuto dobu bych už měla bobulky seschlé, měkké, přezrálé a částečně i opadané. Je možné, že bych měla uzrálé bobule už v polovině až ke konci července? Máte někdo zralý rakytník už v červenci? Rakytník mám nasazen na jižní straně na slunném místě, v Uh. Hradišti.
Děkuji za radu.
Jarča
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JItka.
Asi máte jako já rannou odrůdu Sluníčko, který v teplém létě dozraje do poloviny srpna a pak už praská a nedá se sklidit :-) Stalo se mi to předloni, když jsem ho nestačila otrhat před dovolenou. Tato odrůda má hodně plodů nahuštěných přímo u větve, tedy žádné trhání vidličkou nebo stříhání větviček do mrazáku...
Trhám je ručně, vlastně prstem zajedu mezi plody a podeberu stopku, aby mi plody nepraskly. Je to zdlouhavé, ale úroda za to stojí! Výborný je likér, marmeláda i čaj ze zmrzlých plodů...
Stejně jako u studené varianty je třeba si nejprve lístky rýmovníku pořádně očistit a nakrájet citrusy na plátky (opět nemusí být bio kvalita, ale citrusy by neměly být chemicky ošetřené). Nakrájené citrusy s natrhanými listy rýmovníků je potřeba nasypat do hrnce a zalít je horkou vodou. Tuto směs je potřeba nechat odstát alespoň do druhého dne. Druhý den je potřeba směs nejprve scedit a vzniklou tekutinu začít vařit. Do vařené tekutiny je třeba začít postupně vmíchávat cukr. Sirup je třeba přivést postupně k varu na mírném ohni. Odpověď na otázku jak dlouho se vaří je, že vařit se musí, dokud nezačne houstnout a nezíská měděnou barvu. Po vychladnutí sirup ještě více zhoustne. Ještě za tepla je potřeba sirup nalít do připravených (vyčištěných, vyvařených a vysušených) skleniček. Ty je potřeba pořádně uzavřít a otočit víčkem dolů. Sirup je třeba uchovávat na temném a chladném místě.
Ve svém příspěvku RÝMOVNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Moravec.
Dobrý den
Pokud ještě máte sazenice rýmovníku měl bych o něj zájem Jsem z Prahy 9, Klidně bych si přijel.
Děkuji
JM
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Soňa Sládková.
Mám doma rýmovník, dost se rozrostl a tak by pro mě nebyl problém, udělat odnože. Stačí, když se větvička odstříhne a dá se do zeminy. Ještě se mě nestalo, aby se neuchytila. Ráda bych vám několik větviček odstříhla. Bydlím v Praze 4 krči, a tak, když budete mít zájem, ozvěte se mě. Telefon 605236075 a adresa mail: argo.connie@seznam.cz
Příprava čaje z listů rýmovníku je velmi jednoduchá.
Ingredience:
10 lístků rýmovníku
0,5 l vody
Med
Postup přípravy:
Čerstvě utržené lístky rýmovníku je třeba nejprve dobře omýt, a pak je přelít horkou vodou a nechat asi na pět minut vylouhovat. Čaj je možné dochutit medem (tak jak každému vyhovuje).
Rýmovník lze pěstovat v sezóně na zahradě, ovšem na zimu jej musíme opět přesunout do interiéru. Pěstujeme jej tedy jako přenosnou rostlinu a do interiéru ji umístíme s nástupem října, a to do prostor, kde se teplota vzduchu pohybuje mezi 8 až 15 °C. Ovšem ani umístěním v běžně vytápěném interiéru mu neublížíme. Zimní mrazy však nesnese. V létě dovede rýmovník vytvořit krásné, dlouhé převisy (záleží na druhu), proto je vhodným doplňkem do balkónových truhlíků či na okenní parapety. Vytváří i přes metr dlouhé převislé šlahouny s množstvím zelených, bíle lemovaných listů. Rýmovník stále rychle dorůstá, můžete proto stříhat jeho vonné a léčivé listy, aniž by hrozilo vážné poškození rostliny.
Rýmovník lze pěstovat celoročně v bytě na parapetu při dostatku světla. Neumisťujeme jej však na přímé slunce, mohlo by rostlinu poškodit. V zimě rýmovníku dopřejeme světlo a spíše sucho při teplotě 15 °C, omezíme zálivku. Zkušení pěstitelé je doporučují rostlinku letnit venku. Dobře snáší občasný nedostatek vody, naopak jí škodí časté přelévání. Zemina by neměla vyschnout.
Hnojíme od jara do podzimu 1x až 2x za měsíc. K hnojení rýmovníku používáme tyčinky na zelené nebo interiérové rostliny či kapalná hnojiva. Rostlinu přesazujeme na jaře v březnu až dubnu. Mladé rostliny je dobré přesadit i dvakrát do roka. Vždy jen do o trochu většího květináče.
Rýmovníku prospívá zaštipování vrchních výhonů. Pomůže mu to k většímu rozkošatění, ke zhoustnutí. A věřte, že nové šlahouny, které vyrůstají z paždí listů, rostou každým dnem. Takže nemějte strach, uštípnete větvičku a vyrostou nejméně dvě další, ještě hezčí.
Rýmovník nezapře svou podobnost s hluchavkovitými rostlinami – květy rýmovníku kvetou nenápadně, a to zhruba týden. Doporučuje se květy včas zaštípnout a nechat rostlinu spíše košatět do tvaru koule.
Ingredience: 1 pomeranč, 1 citron, 30–40 lístků rýmovníku (dle velikosti), 1 l vody, 1 kg cukru
Postup: Oloupeme pomeranč i citron, natrháme a omyjeme lístky rýmovníku, do nádoby si také připravíme 1 litr vody. Cukr můžeme připravit až později. Pomeranč, citron a listy rýmovníku vložíme do hrnce a zalijeme litrem vroucí vody a necháme macerovat 24–48 hodin. Obsah hrnce zatížíme pokličkou a přikryjeme alobalem nebo utěrkou. Po 48 hodinách máme vyluhovaný nálev připravený ke scezení. Obsah hrnce tedy scedíme a připravíme pro konečnou fázi přípravy sirupu. Postupně přidáme 1 kilogram cukru (bílého nebo třtinového), nálev přivedeme k varu na mírném ohni a za občasného míchání vaříme. Přibližně za hodinu dostaneme ideální konzistenci sirupu. Vše pak přelijeme do připravených lahviček.
Dávkování: Sirup z rýmovníku je výborné sladidlo do čajů (náhražka medu) nebo se hodí k přípravě různých pokrmů. Používejte při obtížích.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 1/2 l vody, 1 hrnek listů rýmovníku, 1 lžíce octa
Postup: Vodu svařte v menším kastrolku, přidejte lístky a stonky rýmovníku, kastrol zakryjte, vypněte plamen a nechte uzavřené vychladnout. Jakmile máte odvar studený, přeceďte jej přes sítko, přidejte lžíci octa a je hotovo. Není nic jednoduššího než repelent nalít do malé rozprašovací lahvičky a pamatovat na to, že se máte nastříkat pokaždé, když jdete někam ven, kde hrozí výskyt klíšťat. Zdaleka nejlepší je postříkat holou kůži, samozřejmě hlavně od kolen dolů. Repelent ale nedělá skvrny ani na oblečení. Díky octu se repelent nezkazí ani za měsíc, do té doby ho ale zcela jistě spotřebujete. Vždy je však lepší uchovávat ho v lednici.
Tip: Odvar bude ještě účinnější, pokud k rýmovníku přidáte pár snítek tymiánu (nebo půl sáčku sušeného) a pár snítek levandule (nebo 3 kapky levandulové silice).
Ve svém příspěvku RÝMOVNÍK PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Schneider.
Dotaz na koupi a cenu Rýmovníku. Momentálně tady po okolí Děčína nebo České Lípy
F.Schneider
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucie Svobodová.
Dobrý den pane Schneidere,
jsem z Prahy, ale tento víkend nebo až příští pojedu za rodinou do Lužických hor a budu vystupovat v Novém Boru.
Tak kdybyste měl zájem a čas, tak se pak můžeme přes mail domluvit, že bychom se někde na autobusáku sešli a já bych Vám dala odnože.
Ty stačí jen na dva až tři dny dát zakořenit a pak smícháte zeminu s pískem a zasadíte. A když bude kytka u okna / za sklem / tak ze dne na den uvidíte, jak to roste před očima :-)
Omyté a odstopkované plody černého bezu nasypeme do velké sklenice, nejlépe do pětilitrové. Přidáme rum, cukr, skořici, hřebíček, kolečka čerstvého očištěného zázvoru, mandlové lupínky a kůru z citronu a pomeranče. Vše pořádně promícháme. Takto připravené necháme alespoň 6 týdnů v teplé místnosti. V té době občas promícháme. Po uplynutí doby likér přecedíme přes plátno nebo starou utěrku. Čistý likér nalijeme do čistých šroubovacích lahví. Skladujeme v chladu a temnu. Pro dámy je to opravdu velmi dobré pitíčko.
Bez se dá zpracovat různými způsoby a každý z nich má své místo. Bezinkový likér je jen jednou z možností a rozhodně ne tou nejuniverzálnější.
V praxi často doporučuji zamyslet se, jestli by nebyla vhodnější jiná forma – například čaj nebo sirup. Tyto varianty jsou šetrnější a vhodné i pro lidi, kteří alkohol nemohou nebo nechtějí.
Bezinkový likér beru jako doplněk pro dospělé, ne jako základ péče o zdraví.
Ve svém příspěvku ZAŠTIPOVÁNÍ RÝMOVNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel V.Svobodová.
Děkuji za radu. Kolik centimetrů necháváte narůst šlahouny,než je uštípnete?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Soňa Sládková.
Nechávám tak asi 15 až 20 cm. Teď mám ale problém, začínají se mě dělat na listech tmavé fleky. Vždycky na jednom, jinak rostlinka je krásná, živá. A zatím se mě nikdo na dotaz neozval.
V českých domácnostech má bezinkový likér dlouhou tradici. Nejčastěji se připravoval z plodů nasbíraných koncem léta, kdy bezinky plně dozrály.
Zkušenost ukazuje, že dříve se likér používal spíš výjimečně – jako malý doušek při zimě nebo při návštěvě. A právě to je přístup, který dává smysl i dnes.
Jakmile se z tradičního nápoje stane „zdravotní prostředek na všechno“, vzniká problém.
Bezinkový likér může mít své místo u dospělého člověka v situaci, kdy je prochladlý, unavený nebo potřebuje krátkodobě zahřát. Typicky jde o večerní užití v malém množství.
V takových případech může likér navodit pocit pohody a uvolnění. Nejde ale o řešení zdravotního problému, spíš o doplněk k odpočinku a klidu.
Z praxe vím, že pokud lidé od bezinkového likéru čekají zázrak, bývají zklamaní. Pokud ho berou jako tradiční prostředek s jasnými limity, dává větší smysl.
