Biologická likvidace je zatím neúčinná. Ptáci se tímto hmyzem moc neživí (pravděpodobně kvůli vysokým úrovním toxických alkaloidů, které produkují larvy). Jiní přirození nepřátelé zatím fungují jen v laboratorních podmínkách, ale v praxi doposud žádných uspokojivých výsledků dosaženo nebylo. I v původní Asii má larva málo přirozených nepřátel.
Zdroj: článek Škůdci na buksusu - housenky
Ve svém příspěvku VINNA REVA A LIKVIDACE PLOSTIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarka albrechtova.
Dobrý den,prosím o radu,jak zlikvidovat ploštice na vinné révě, a zda je na ne nějaký postřik,,,děkuji za odpověď..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta.
prosím poradte mam cerneho broucka asi 2 milimetry velkéhona květech vinne revy proto se nemohou udělat plody co to je a jak se jich zbavit děkuji
Zdroj: příběh Vinna reva a likvidace plostic
Důležitým opatřením proti této chorobě je odstranění a likvidace listí na podzim. Pouze ve výjimečných případech by měly být používány fungicidy. Vyšší dávky dusíku v hnojivech také snižují rozsah choroby. Výskyt choroby lze omezit ošetřením, nejlépe před kvetením ořešáku, které je možné jednou nebo dvakrát zopakovat po odkvětu. Ošetřovat by se měly především mladé stromky.
Doporučené postřiky:
Zdroj: článek Černání ořechů
Ve svém příspěvku LIKVIDACE ČERVOTOČE V TRÁMECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jouda.
Tak nevim, mě stačilo je důkladně potřít hustou mýdlovou vodou, která zaslepila chodbičky a vyschla na povrchu jako film a byl pokoj - už je to řadu let, a nikdy jsem to už nemusel opakovat :-) Je to podobné jako s hrůzostrašnou dřevomorkou, kde se také zbytečně straší, přitom stačí troška modrá skalice, či ekologičtějšího hydroxidu a je vyřešeno :-)
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Likvidace červotoče v trámech
Likvidace svilušek se provádí postřikem. Proti sviluškám se musí používat speciální přípravky, takzvané akaricidy. Mezi nejpoužívanější patří například Vertimec 1,8 EC, Nissorun 10 WP, Floramite 240 SC.
Zdroj: článek Ochrana proti svilušce
V naší poradně s názvem LIKVIDACE PLEVELE OCTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Může se prosím octem stříkat i plevel v trávníku, co udělá tráva. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ocet je kontaktní herbicid, který zabije vše, čeho se dotkne během několika hodin nebo dnů. Nevýhoda je, že to po aplikaci octa může vypadat, jako by to skvěle fungovalo, ale plevele se brzy znovu vynoří z kořenů, zejména ty, co patří k vytrvalým druhům. Takže, když provedete aplikaci na plevel v trávníku, tak tím popálíte jak plevel, tak i listy trávy kolem. Oboje se však po několika týdnech vrátí do normálního stavu, včetně plevele. Aplikace octa k trvalému odstranění plevele je proto nevhodná.
Zdroj: příběh Likvidace plevele octem
Ocet nastříkejte během slunečného dne na plevel a sledujte, jak seschne. Dávejte ovšem pozor, aby se nedostal na rostliny, které pěstujete záměrně.
Zdroj: článek Likvidace plevele octem
Vytrvalé plevele, mezi které patří bodlák, nelze vyhubit pouhým octem, kořeny vždy přežijí. Tyto budete muset odstranit mechanicky. Na ostatní plevel si preventivně připravte do rozstřikovače roztok vody a octa v poměru 1 : 1 a pravidelně jím stříkejte plevel, který vám vyrůstá v těžko dostupných spárách chodníčků a podobně.
Zdroj: článek Likvidace plevele octem
Ve svém příspěvku LIKVIDACE PLEVELE OCTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Hron.
Psi jak znečistijí Prahu zapachem. Psi moc smrdí hlavně Roundupem, protože psi lezou do postříkaných ploch.
V celé ČR ve městech v supermarketech jsou puštěné dveřní clony, které topí. Je už teplo nemusely by topit už vůbec, nebo topit méně na nižší teplotu. Jde z nich nepříjemný vzduch, který je cítit Roundupem a prachem. Postřik smrdí i na podlaze v prodejně, hlavně u vchodů do budov. Nosí ho sem pravděpodobně lidé, zákazníci na botech z venkovního prostředí parkoviště. Lidé také stříkají Roundup před garáže bytové domy, chodníky domků. Někteří lidé stříkají i městské chodníky Roundupem. Neumí ho ani naředit. Používají silné koncentrace roztoku. Chodník je od toho zalepený, špinavý ještě příští rok. Neměl by se Roundup a přípravky jemu podobné prodávat jen naředěný v poměru 1:10 pro běžné spotřebitele? Účinnost postřiků méně naředěných není vyšší.Do Roundupu lezou i psi. Psi s Roundupem v sobě potom močí na stromy, ty pak často usychají. Žloutne od nich i trávník. Loňský postřik ještě smrdí více než rok..Lepší je ho vůbec neprodávat. Hubit plevel třeba vařící vodou, nebo horkým vzduchem.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Likvidace plevele octem
Do láhve s rozprašovačem nalijte doma vyrobený roztok: 300 ml octa, 30 g soli a 5 kapek saponátu na mytí nádobí. Pokud ani toto nebude stačit (některý typ plevele je hodně houževnatý), použijte silnější kalibr: 2 lžíce lihu a 250 ml vody – tuto směs pak nalijte například mezi zarostlé spárování venkovní dlažby.
Zdroj: článek Likvidace plevele octem
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: https://www.google.cz/image…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.
Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.
Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.
Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: https://www.zbozi.cz/hledan…
Zdroj: příběh Černání ještě zelené slupky ořešáku černání slupky na ještě nedozrálých ořeších vlašských ořechů
Mezi nejčastější nepříjemnosti, které krtek způsobí, patří vyvýšení půdy (krtiny), propadání země, narušení kořenů rostlin. U okrasných zahrad či herních trávníků je to velmi nepříjemné, ale pokud po zahradě začnou běhat děti, případně psi, krtek se sám raději odstěhuje někam, kde je klid. Případně lze volit jiné mírumilovné způsoby, jak krtka z pozemku vyhnat. Dobrou zkušenost zahrádkáři mají s biologickými metodami.
Zdroj: článek Krtek obecný
Jedná se o speciální stroj, který je určen k likvidaci zelených rostlin na komunikacích. Pracuje na principu likvidace plevelů horkou vodou o teplotě nad 96 stupňů, kdy se nadzemní části rostlin doslova uvaří, horká voda zateče i ke kořenům a zároveň poškodí i některá semena rostlin zalétnutá do spár v komunikacích. Používá se tedy pouze horká voda bez jakéhokoli chemického přípravku. Využití je u kamenných dlažeb, zámkové dlažby, asfaltových povrchů, mlatových cest v parcích.
Zdroj: článek Hubení plevele v dlažbě
Název to, pravda, není moc lichotivý (v latině je honosnější: Stellaria media), ale jinak je tahle rostlinka docela užitečná. Určitě ji znáte – to je takový ten věčný plevel, který se špatně pleje, protože není za co ho uchopit a zaplétá se do hrabiček a jeho likvidace je opravdu svízelná. Je zatracován a v lepším případě končí v kompostě, přestože to je jedna z nejvýživnějších rostlin.
Název ptačinec se lidem nemusí moc zamlouvat, ovšem ptáci by měli jiný názor. Lidový název zní: Ptačí salát. Vyzkoušejte to na andulkách nebo slípkách, a uvidíte, jak si ho považují.
Zdroj: článek Ptačinec žabinec jako léčivá rostlina
Ekologický postřik na plevel je méně kontroverzní hubení plevele, spočívá v polití spár s plevelem roztokem octa – ať už jde o bílý nebo běžný kuchyňský ocet. Při použití ve větším množství a vyšší koncentraci by ocet mohl půdu poškodit, takže se doporučuje běžný osmiprocentní ocet ředit s vodou v poměru 1 : 3. Pak se podle zahradníků z půdy velmi snadno odbourává a neškodí jiným rostlinám, takže se v podstatě jedná o ekologický přípravek na plevel. Samozřejmě jej nelze použít na běžné záhony, ale pokud ho občas použijete na zničení plevele na chodníku nebo parkovišti u domu, nezpůsobíte žádnou ekologickou katastrofu.
Zdroj: článek Hubení plevele párou
Mezi preventivní opatření proti výskytu roztočů, třásněnek, svilušek a dalších savých škůdců patří především úplná likvidace posklizňových zbytků rostlin, a to nejlépe dobrým kompostováním. Záparné teploty ve správně založeném kompostu, to je 70–80 °C, totiž likvidují všechna stadia těchto škůdců. Dále je důležité ve sklenících a na záhonech před výsadbou sazenic dezinfikovat půdu proti škůdcům, patogenním houbám či semenům plevelů. Možná je dezinfekce horkou párou (90–100 °C), ale mnohem snazší je aplikace přípravku k dezinfekci půdy, například Basami granulátu, v dávce 30–60 g/m2. Postupujte vždy podle návodu výrobce.
Zdroj: článek Sviluška
Vědci zjistili, že 5% až 10% koncentrace octa zabíjí plevel během prvních dvou týdnů po vynoření se z půdy. Starší rostliny pak vyžadují vyšší koncentrace. Při vyšších koncentracích domácí přípravek na hubení plevelů s octem s 85% až 100% rychlostí likvidoval plevel ve všech růstových stadiích. Nicméně vytrvalý plevel byl octem pouze dočasně zlikvidován; kořeny přežily a vyklíčily nové výhonky; rostlina byla schopna se plně zotavit a kvést. Je tedy lépe použít ocet o vyšší koncentraci, a to minimálně s 6,25% kyselinou octovou a ethanovou. Stolní ocet obsahuje cca 5 % kyseliny octové. Ovšem nečekejte zázraky. Vytrvalý plevel tímto nezlikvidujete.
Zdroj: článek Likvidace plevele octem
Před profesionálním zásahem je potřeba provést důkladný úklid, to znamená vytřít, vyluxovat, a to i sedací soupravu, pelíšky zvířat a podobně. Sáček poté vyhodit a podezřelé oblečení a lůžkoviny vyprat na 60 °C.
Profesionální zásah probíhá v bezpečné celoplošné aplikaci nezapáchajícího přípravku na podlahovou plochu domácnosti. Doporučuje se ošetření domácnosti dvěma zásahy v rozmezí 14 dnů z důvodu inkubace nové generace blech z nakladených vajíček.
Po zásahu se doporučuje ošetřené podlahové plochy nevytírat, protože přípravek působí i v suchém stavu několik dnů po zásahu.
Když se zamoření tímto hmyzem někdo snaží řešit svépomocí, bývá neúspěch způsoben většinou tím, že v běžných přípravcích nemusí být dostatečná koncentrace účinné látky, a navíc je zapotřebí použít profesionální aplikační techniku, která se dostane i na nepřístupná místa. A obvykle se musí zásah i opakovat.
Zdroj: článek Blecha
Sázení pryšce křížmolistého (Euphorbia lathyris) prý odpuzuje krtky, protože silice z kořenů mají odpuzující účinek. V blízkosti nor mohou být umisťována elektronická nebo mechanická zařízení, která vydávají zvuky nebo vibrace, aby odpuzovala krtky. Ta mohou být účinná na velkých plochách, ale často jen způsobí přesun krtků na jinou plochu. K dispozici jsou i pasti na chytání živých krtků, které by měly být používány s opatrností, aby se zabránilo kontaminaci lidským pachem. Poté by měly být kontrolovány aspoň jednou denně.
Zvažujete-li, zda se chcete s krtkem na své zahradě naučit žít, nebo ho bezpodmínečně odmítáte trpět, podívejte se kromě minusů i na jeho užitečnost. Jednak kypří a provzdušňuje půdu, navíc je to hmyzožravec živící se škůdci, kteří škodí okusováním kořenů rostlin. A v neposlední řadě se možná pletete a vaši zahradu vůbec nerozrývá krtek, ale jiný škůdce – hraboš nebo hryzec.
Zdroj: článek Krtek obecný
Hlavní látkou Sava je chlór. Tato chemická látka je pronikavě páchnoucí, žlutozelený plyn. Působí silně toxicky na živé bytosti a zabíjí rostliny, ale i mikroorganismy, jako jsou řasy, plísně nebo bakterie. Chlór je jedním z nejčastěji používaných dezinfekčních prostředků a zajišťuje vodu bez bakterií například v bazénech.
Chlór se v přírodě vyskytuje také jako chlorid ve formě vodného roztoku. Při nadměrném zásobení rostlin chlórem dochází k příznakům otravy. Množství chlóru, které rostliny snášejí, se liší podle druhu rostliny, ale téměř všechny rostliny si dokážou poradit s chlórem až do hodnoty 0,3 miligramu na litr, aniž by utrpěly trvalé poškození.
Plevel na zahradě lze celkem efektivně odstranit chlórem, tento proces však není ekologický, protože může poškodit sousední rostliny na záhonech. Měly by být preferovány jiné metody, jako je mechanické odplevelení, likvidace plevele párou nebo zakrytí záhonů proti plevelům.
Zdroj: článek Savo na plevel
Červci (Pseudococcidae) mohou způsobit zkázu na řadě okrasných rostlin. Ale s pomocí vhodných způsobů ochrany je možné proti jejich koloniím úspěšně zasahovat. Tento hmyz je nazýván červci pro stavbu svého těla. Saje rostlinné šťávy a jde o obtížného škůdce plodin, které se pěstují v uzavřených prostorách, a rovněž okrasných rostlin. Činnost červců může vážně oslabovat a znetvořovat rostliny a jejich plody. Jejich výskyt je špatnou zprávou pro pěstitele, protože likvidace kolonií tohoto hmyzu může být velmi obtížná. Ale naštěstí existuje řada metod ochrany.
Tito škůdci se vyskytují na listech, plodech a kořenech a mohou přelézat z rostliny na rostlinu. Existují tři hlavní skupiny červců postihující komerční pěstitele. Skleníkoví červci (rody Pseudococcus, Planococcus a Nipaecoccus) většinou pocházejí z tropů a například ve Velké Británii přežívají pouze ve chráněném prostředí. Obzvlášť zranitelné jsou kaktusy a jiné sukulenty, africké fialky, kapradiny, orchideje, palmy, citrusy a réva. Dospělí červci se nacházejí ve shlucích mezi listovými žilkami, na spodní straně listů a skrývají se v místech spojení listů a stonků.
Kořenoví červci tvoří husté kolonie v půdě. Lezou mezi nádobami drenážními otvory a mohou také cestovat v zavlažovací vodě. Prospívají, když je prostředí pro zálivku suché, proto druhy, které jsou jimi zranitelné, jsou mnohé a rozmanité. Napadení je často přehlédnuto, neboť časový interval mezi napadením půdy a vnějším projevem na rostlinách, skvrnitostí, může být dlouhý až šest měsíců. Druhy červců rodů Phormium a Cordyline jsou na rozdíl od jiných druhů červců schopny přežívat za nízkých zimních teplot.
Červci získávají bílkoviny a cukry ze šťáv floému. Příležitostně se objevují napadení vegetativních vrcholových výhonků, kde je obtížné je zjistit. Nejproblematičtější jsou spojení stonků a listů, ale tito škůdci se mohou živit také na listech, čímž způsobují chlorózu. Jejich výkaly – medovice – padají na nižší listy, půdu a podlahu a lákají mravence. Na medovici vzniká antraknóza, která špiní listy a může postihovat také kořeny. Rostliny se znetvořují nebo vadnou, žloutnou a případně odumírají.
Kořenoví červci rodu Rhizoecus se živí na kořenech, čímž způsobují oslabení vitality rostlin. Zabraňují příjmu vody a živin do rostlin, které mohou vadnout nebo krnět, zvláště jsou-li pěstovány v kontejnerech.
Červci patřící do rodů Pseudococcidae a Eriococcidae mají tělo pokryto sekretovaným práškem, podobným vosku. Samičky puklic mají těla dlouhá až 5 mm. Jsou pokryta pevným vyklenutým a většinou okrouhlým štítkem, který je v dospělosti pevně srostlý s měkkým tělem. Barvu mají růžovošedou. Samičky jsou bezkřídlé a mají dobře vyvinuté nožky. Samečci těchto rodů jsou subtilní a okřídlení. Vyskytují se nejvíce na rubech listů.
Na pokojových a skleníkových rostlinách škodí například puklice polokulovitá, puklice kaktusová, puklice hnědá, olivová a oranžovníková; na venkovních okrasných i ovocných dřevinách škodí puklice lísková, švestková, puklice březová a na jehličnanech puklice smrková. Vajíčka kladou samice pod sebe a snůšku do vylíhnutí tedy chrání tvrdý voskový štítek. Dospělé samičky jsou přisedlé, nepohyblivé. Vývojový cyklus na pokojových rostlinách probíhá průběžně celoročně, je závislý zejména na teplotě a trvá 35–45 dnů. Na venkovních dřevinách mají puklice většinou jen jednu generaci v roce. Napadeny mohou být různou intenzitou všechny pěstované rostliny.
Chomáčky podobné vatě jsou dokladem přítomnosti vajíček na rostlině. Kde jsou přítomni červci rodu Rhizoecus, existují voskové usazeniny a bělomodravá hmota přichycená ke kořenům rostlin.
Některé druhy červců se rozmnožují bez oplodnění a existují druhy, které rodí živá mláďata, ale většina červců klade vajíčka v bílých voskových ochranných váčcích. Samička může klást řady vajíček v počtu asi 150. Kladení trvá okolo 10 dní, čímž se značně snižuje hmotnost samičky, která po vykladení hyne. Vylíhlé nymfy lezou do té doby, až najdou vhodná místa pro obživu a neusadí se. Krmí se, dokud nedospějí, aby mohly klást vajíčka. Dospělé samičky se zřídka pohybují a jsou po celý život neschopné letu. Nepřijímají potravu, protože žijí jen krátce. Úplný životní cyklus samiček by mohl trvat asi 50 dní při 20 °C, nebo asi 25 dní při teplotě 30 °C. Rozmnožování ve skleníkových podmínkách a teplých budovách probíhá po celý rok.
K likvidaci tohoto škůdce pomáhá i využití predátorů. Černě a oranžově zbarvené slunéčko Cryptolaemus montrouzieri pochází z Austrálie. Jeho larvy i dospělci se zaměřují na červce a jejich vajíčka. Slunéčka prospívají jen v létě a vyžadují dobré světlo a teplotu nad 21 °C. Dávají přednost vysokým rostlinám, proto je nejlepší ochraňovat rostliny vyšší než 90 cm nebo umístit rostliny na lavice. Pro rostliny nižší než 30 cm je vhodný roztoč Hypoaspis. Ten bude rychle likvidovat dospělce a vajíčka, často se používá na menších kaktusech. Larvy denivky (Chrysoperla) požírají červce ihned po vypuštění. Tito predátoři jsou dobří pro dobu, kdy se rozmnožuje a usazuje slunéčko Cryptolaemus montrouzieri, sloužící pro dlouhodobější kontrolu.
Hubení červců konvenčními postřiky je obtížné kvůli jejich voskovému pokryvu chránícímu dospělce. Nymfy chráněny nejsou, ale je obtížné je postihovat, protože se skrývají v různých otvorech a štěrbinách na rostlinách. Voskový pokryv těla dokáže rozpustit například metylalkohol, který červce zároveň dehydratuje. Insekticidní mýdla jsou považována za netoxická pro lidi a domácí zvířata a bezpečná pro užívání. Pro kompletní ochranu je obvykle zapotřebí více než jedna aplikace. Jiný bezpečný a účinný postřik představuje olej, prodávaný také jako takzvaný zahradnický olej. Tyto oleje udusí hmyz a mohou být aplikovány na listy bez jejich poškození.
Postřiky se obvykle používají brzy v sezoně, dokud teploty nejsou tak vysoké, aby se mohla zavést biologická kontrola. Jestliže je zjištěn kořenový červec rodu Rhizoecus, kořeny se smáčí v silném roztoku insekticidu a sází do čerstvého kompostu. Silně zamořené rostliny je nejlepší vyřadit. Proti červcům rodu Phormium je skutečně nezbytné zasahovat zmiňovanými postřiky. Když je již kolonie založena, rostlina pravděpodobně odumře.
Existuje velké množství postřiků, které mohou být používány pro komerční pěstování, ale málo jich je dostupných v maloobchodním prodeji. Doporučuje se vždy používat různé postřiky, aby se zabránilo vzniku imunity červců vůči účinným látkám.
Rostliny je třeba pravidelně prohlížet. Před nákupem rostlin je třeba prozkoumat báze listů a vyřadit všechny rostliny vykazující známky výskytu červců nebo jejich výkalů. Vhodné je izolovat nově získané rostliny na dva až tři týdny, aby byla zaručena jistota zdraví ostatních rostlin. K vymýcení nákazy je třeba odstranit tolik kolonií, kolik je jen možné, a to odříznutím a zbavením se infikovaných výhonků a větví a omytím rostlin v proudu vody. Okartáčování je často jediný způsob k odstranění červců z kaktusů a dormantních řízků révy. Silně napadené rostliny by měly být vyřazeny a rostliny pěstované v nádobách by měly být uloženy do karantény. Budete-li udržovat kompost vlhký (ne přemokřený!), zabráníte tím výskytu kořenového červce rodu Rhizoecus. Rovněž ponechání otužilých rostlin venku přes zimu zničí kolonie červců a odstranění staré kůry révy v zimě pomůže odpudit počáteční kolonie.
Zdroj: článek Puklice
Dobrý den,
Chodníky od Roundupu smrdí rok i přilehlé okoli
,
Když do nich lezou psí.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Dobrý den,prosím o radu,jak zlikvidovat ploštice na vinné révě, a zda je na ne nějaký postřik,,,děkuji za odpověď..
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Tak nevim, mě stačilo je důkladně potřít hustou mýdlovou vodou, která zaslepila chodbičky a vyschla na povrchu jako film a byl pokoj - už je to řadu let, a nikdy jsem to už nemusel opakovat :-) Je to podobné jako s hrůzostrašnou dřevomorkou, kde se také zbytečně straší, přitom stačí troška modrá skalice, či ekologičtějšího hydroxidu a je vyřešeno :-)
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Ocet je kontaktní herbicid, který zabije vše, čeho se dotkne během několika hodin nebo dnů. Nevýhoda je, že to po aplikaci octa může vypadat, jako by to skvěle fungovalo, ale plevele se brzy znovu vynoří z kořenů, zejména ty, co patří k vytrvalým druhům. Takže, když provedete aplikaci na plevel v trávníku, tak tím popálíte jak plevel, tak i listy trávy kolem. Oboje se však po několika týdnech vrátí do normálního stavu, včetně plevele. Aplikace octa k trvalému odstranění plevele je proto nevhodná.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Může se prosím octem stříkat i plevel v trávníku, co udělá tráva. Děkuji
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Psi jak znečistijí Prahu zapachem. Psi moc smrdí hlavně Roundupem, protože psi lezou do postříkaných ploch.
V celé ČR ve městech v supermarketech jsou puštěné dveřní clony, které topí. Je už teplo nemusely by topit už vůbec, nebo topit méně na nižší teplotu. Jde z nich nepříjemný vzduch, který je cítit Roundupem a prachem. Postřik smrdí i na podlaze v prodejně, hlavně u vchodů do budov. Nosí ho sem pravděpodobně lidé, zákazníci na botech z venkovního prostředí parkoviště. Lidé také stříkají Roundup před garáže bytové domy, chodníky domků. Někteří lidé stříkají i městské chodníky Roundupem. Neumí ho ani naředit. Používají silné koncentrace roztoku. Chodník je od toho zalepený, špinavý ještě příští rok. Neměl by se Roundup a přípravky jemu podobné prodávat jen naředěný v poměru 1:10 pro běžné spotřebitele? Účinnost postřiků méně naředěných není vyšší.Do Roundupu lezou i psi. Psi s Roundupem v sobě potom močí na stromy, ty pak často usychají. Žloutne od nich i trávník. Loňský postřik ještě smrdí více než rok..Lepší je ho vůbec neprodávat. Hubit plevel třeba vařící vodou, nebo horkým vzduchem.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: https://www.google.cz/image…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.
Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.
Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.
Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: https://www.zbozi.cz/hledan…
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět