Optimální teplota pro chov je 25 °C, lze je chovat i při pokojové teplotě, ale jejich vývoj se tím prodlužuje. Naopak při vyšší teplotě 30 °C a více začínají degenerovat. K chovu lze využít libovolnou sklenici o objemu 0,2 l až 0,5 l. Hrdlo sklenice překryjeme porézní tkaninou a zajistíme gumičkou. Na dno sklenice dáme živnou půdu do výše 1 až 2,5 cm, do které přidáme nastrouhané droždí. Potom se vsype násada asi 50 dospělých octomilek na 1–3 litry obsahu nádoby. Po namnožení nových mušek se zkrmují tak, že se do nádoby klepne, tím mušky spadnou ze stěn a mohou se odsypat.
Octomilky se využívají jako laboratorní zvíře třeba ke zkoumání rakoviny. Dalším využitím je násada (potrava) pro jiné druhy živočichů. Ke krmení se využívají jak larvy, tak i dospělí jedinci.
V příběhu LIKVIDACE ČERVOTOČE V TRÁMECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jouda.
Tak nevim, mě stačilo je důkladně potřít hustou mýdlovou vodou, která zaslepila chodbičky a vyschla na povrchu jako film a byl pokoj - už je to řadu let, a nikdy jsem to už nemusel opakovat :-) Je to podobné jako s hrůzostrašnou dřevomorkou, kde se také zbytečně straší, přitom stačí troška modrá skalice, či ekologičtějšího hydroxidu a je vyřešeno :-)
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Je ovlivněn především teplotou okolního prostředí, uváděné hodnoty jsou tedy orientační. Cyklus ovlivňuje i doba osvětlení, vhodných je 12 hodin a více. Embryonální vývoj ve vajíčku trvá 1 den, larva 5–10 dnů, kukla 4–5 dnů, pohlavní dospělost od vylíhnutí z kukly 8 hodin až 3 dny, celková délka života dospělých až 2 týdny. Schopnost klást až 100 vajíček denně. Celková produkce samice 300 až 2 000 vajíček za život, počet se liší podle jednotlivých kmenů i kvality kultivačního substrátu. Celkový rozmnožovací cyklus u malých octomilek trvá přibližně 3 týdny, u velkých octomilek 5 týdnů.
V naší poradně s názvem LIKVIDACE PLEVELE OCTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Může se prosím octem stříkat i plevel v trávníku, co udělá tráva. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ocet je kontaktní herbicid, který zabije vše, čeho se dotkne během několika hodin nebo dnů. Nevýhoda je, že to po aplikaci octa může vypadat, jako by to skvěle fungovalo, ale plevele se brzy znovu vynoří z kořenů, zejména ty, co patří k vytrvalým druhům. Takže, když provedete aplikaci na plevel v trávníku, tak tím popálíte jak plevel, tak i listy trávy kolem. Oboje se však po několika týdnech vrátí do normálního stavu, včetně plevele. Aplikace octa k trvalému odstranění plevele je proto nevhodná.
Biologická likvidace je zatím neúčinná. Ptáci se tímto hmyzem moc neživí (pravděpodobně kvůli vysokým úrovním toxických alkaloidů, které produkují larvy). Jiní přirození nepřátelé zatím fungují jen v laboratorních podmínkách, ale v praxi doposud žádných uspokojivých výsledků dosaženo nebylo. I v původní Asii má larva málo přirozených nepřátel.
Likvidace svilušek se provádí postřikem. Proti sviluškám se musí používat speciální přípravky, takzvané akaricidy. Mezi nejpoužívanější patří například Vertimec 1,8 EC, Nissorun 10 WP, Floramite 240 SC.
V příběhu LIKVIDACE PLEVELE OCTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Hron.
Psi jak znečistijí Prahu zapachem. Psi moc smrdí hlavně Roundupem, protože psi lezou do postříkaných ploch.
V celé ČR ve městech v supermarketech jsou puštěné dveřní clony, které topí. Je už teplo nemusely by topit už vůbec, nebo topit méně na nižší teplotu. Jde z nich nepříjemný vzduch, který je cítit Roundupem a prachem. Postřik smrdí i na podlaze v prodejně, hlavně u vchodů do budov. Nosí ho sem pravděpodobně lidé, zákazníci na botech z venkovního prostředí parkoviště. Lidé také stříkají Roundup před garáže bytové domy, chodníky domků. Někteří lidé stříkají i městské chodníky Roundupem. Neumí ho ani naředit. Používají silné koncentrace roztoku. Chodník je od toho zalepený, špinavý ještě příští rok. Neměl by se Roundup a přípravky jemu podobné prodávat jen naředěný v poměru 1:10 pro běžné spotřebitele? Účinnost postřiků méně naředěných není vyšší.Do Roundupu lezou i psi. Psi s Roundupem v sobě potom močí na stromy, ty pak často usychají. Žloutne od nich i trávník. Loňský postřik ještě smrdí více než rok..Lepší je ho vůbec neprodávat. Hubit plevel třeba vařící vodou, nebo horkým vzduchem.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: https://www.google.cz/image…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.
Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.
Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.
Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: https://www.zbozi.cz/hledan…
Vytrvalé plevele, mezi které patří bodlák, nelze vyhubit pouhým octem, kořeny vždy přežijí. Tyto budete muset odstranit mechanicky. Na ostatní plevel si preventivně připravte do rozstřikovače roztok vody a octa v poměru 1 : 1 a pravidelně jím stříkejte plevel, který vám vyrůstá v těžko dostupných spárách chodníčků a podobně.
Do láhve s rozprašovačem nalijte doma vyrobený roztok: 300 ml octa, 30 g soli a 5 kapek saponátu na mytí nádobí. Pokud ani toto nebude stačit (některý typ plevele je hodně houževnatý), použijte silnější kalibr: 2 lžíce lihu a 250 ml vody – tuto směs pak nalijte například mezi zarostlé spárování venkovní dlažby.
Důležitým opatřením proti této chorobě je odstranění a likvidace listí na podzim. Pouze ve výjimečných případech by měly být používány fungicidy. Vyšší dávky dusíku v hnojivech také snižují rozsah choroby. Výskyt choroby lze omezit ošetřením, nejlépe před kvetením ořešáku, které je možné jednou nebo dvakrát zopakovat po odkvětu. Ošetřovat by se měly především mladé stromky.
Mezi nejčastější nepříjemnosti, které krtek způsobí, patří vyvýšení půdy (krtiny), propadání země, narušení kořenů rostlin. U okrasných zahrad či herních trávníků je to velmi nepříjemné, ale pokud po zahradě začnou běhat děti, případně psi, krtek se sám raději odstěhuje někam, kde je klid. Případně lze volit jiné mírumilovné způsoby, jak krtka z pozemku vyhnat. Dobrou zkušenost zahrádkáři mají s biologickými metodami.
Jedná se o speciální stroj, který je určen k likvidaci zelených rostlin na komunikacích. Pracuje na principu likvidace plevelů horkou vodou o teplotě nad 96 stupňů, kdy se nadzemní části rostlin doslova uvaří, horká voda zateče i ke kořenům a zároveň poškodí i některá semena rostlin zalétnutá do spár v komunikacích. Používá se tedy pouze horká voda bez jakéhokoli chemického přípravku. Využití je u kamenných dlažeb, zámkové dlažby, asfaltových povrchů, mlatových cest v parcích.
Název to, pravda, není moc lichotivý (v latině je honosnější: Stellaria media), ale jinak je tahle rostlinka docela užitečná. Určitě ji znáte – to je takový ten věčný plevel, který se špatně pleje, protože není za co ho uchopit a zaplétá se do hrabiček a jeho likvidace je opravdu svízelná. Je zatracován a v lepším případě končí v kompostě, přestože to je jedna z nejvýživnějších rostlin.
Název ptačinec se lidem nemusí moc zamlouvat, ovšem ptáci by měli jiný názor. Lidový název zní: Ptačí salát. Vyzkoušejte to na andulkách nebo slípkách, a uvidíte, jak si ho považují.
Ekologický postřik na plevel je méně kontroverzní hubení plevele, spočívá v polití spár s plevelem roztokem octa – ať už jde o bílý nebo běžný kuchyňský ocet. Při použití ve větším množství a vyšší koncentraci by ocet mohl půdu poškodit, takže se doporučuje běžný osmiprocentní ocet ředit s vodou v poměru 1 : 3. Pak se podle zahradníků z půdy velmi snadno odbourává a neškodí jiným rostlinám, takže se v podstatě jedná o ekologický přípravek na plevel. Samozřejmě jej nelze použít na běžné záhony, ale pokud ho občas použijete na zničení plevele na chodníku nebo parkovišti u domu, nezpůsobíte žádnou ekologickou katastrofu.
Mezi preventivní opatření proti výskytu roztočů, třásněnek, svilušek a dalších savých škůdců patří především úplná likvidace posklizňových zbytků rostlin, a to nejlépe dobrým kompostováním. Záparné teploty ve správně založeném kompostu, to je 70–80 °C, totiž likvidují všechna stadia těchto škůdců. Dále je důležité ve sklenících a na záhonech před výsadbou sazenic dezinfikovat půdu proti škůdcům, patogenním houbám či semenům plevelů. Možná je dezinfekce horkou párou (90–100 °C), ale mnohem snazší je aplikace přípravku k dezinfekci půdy, například Basami granulátu, v dávce 30–60 g/m2. Postupujte vždy podle návodu výrobce.
Vědci zjistili, že 5% až 10% koncentrace octa zabíjí plevel během prvních dvou týdnů po vynoření se z půdy. Starší rostliny pak vyžadují vyšší koncentrace. Při vyšších koncentracích domácí přípravek na hubení plevelů s octem s 85% až 100% rychlostí likvidoval plevel ve všech růstových stadiích. Nicméně vytrvalý plevel byl octem pouze dočasně zlikvidován; kořeny přežily a vyklíčily nové výhonky; rostlina byla schopna se plně zotavit a kvést. Je tedy lépe použít ocet o vyšší koncentraci, a to minimálně s 6,25% kyselinou octovou a ethanovou. Stolní ocet obsahuje cca 5 % kyseliny octové. Ovšem nečekejte zázraky. Vytrvalý plevel tímto nezlikvidujete.
Před profesionálním zásahem je potřeba provést důkladný úklid, to znamená vytřít, vyluxovat, a to i sedací soupravu, pelíšky zvířat a podobně. Sáček poté vyhodit a podezřelé oblečení a lůžkoviny vyprat na 60 °C.
Profesionální zásah probíhá v bezpečné celoplošné aplikaci nezapáchajícího přípravku na podlahovou plochu domácnosti. Doporučuje se ošetření domácnosti dvěma zásahy v rozmezí 14 dnů z důvodu inkubace nové generace blech z nakladených vajíček.
Po zásahu se doporučuje ošetřené podlahové plochy nevytírat, protože přípravek působí i v suchém stavu několik dnů po zásahu.
Když se zamoření tímto hmyzem někdo snaží řešit svépomocí, bývá neúspěch způsoben většinou tím, že v běžných přípravcích nemusí být dostatečná koncentrace účinné látky, a navíc je zapotřebí použít profesionální aplikační techniku, která se dostane i na nepřístupná místa. A obvykle se musí zásah i opakovat.
Tak nevim, mě stačilo je důkladně potřít hustou mýdlovou vodou, která zaslepila chodbičky a vyschla na povrchu jako film a byl pokoj - už je to řadu let, a nikdy jsem to už nemusel opakovat :-) Je to podobné jako s hrůzostrašnou dřevomorkou, kde se také zbytečně straší, přitom stačí troška modrá skalice, či ekologičtějšího hydroxidu a je vyřešeno :-)
Ocet je kontaktní herbicid, který zabije vše, čeho se dotkne během několika hodin nebo dnů. Nevýhoda je, že to po aplikaci octa může vypadat, jako by to skvěle fungovalo, ale plevele se brzy znovu vynoří z kořenů, zejména ty, co patří k vytrvalým druhům. Takže, když provedete aplikaci na plevel v trávníku, tak tím popálíte jak plevel, tak i listy trávy kolem. Oboje se však po několika týdnech vrátí do normálního stavu, včetně plevele. Aplikace octa k trvalému odstranění plevele je proto nevhodná.
Psi jak znečistijí Prahu zapachem. Psi moc smrdí hlavně Roundupem, protože psi lezou do postříkaných ploch.
V celé ČR ve městech v supermarketech jsou puštěné dveřní clony, které topí. Je už teplo nemusely by topit už vůbec, nebo topit méně na nižší teplotu. Jde z nich nepříjemný vzduch, který je cítit Roundupem a prachem. Postřik smrdí i na podlaze v prodejně, hlavně u vchodů do budov. Nosí ho sem pravděpodobně lidé, zákazníci na botech z venkovního prostředí parkoviště. Lidé také stříkají Roundup před garáže bytové domy, chodníky domků. Někteří lidé stříkají i městské chodníky Roundupem. Neumí ho ani naředit. Používají silné koncentrace roztoku. Chodník je od toho zalepený, špinavý ještě příští rok. Neměl by se Roundup a přípravky jemu podobné prodávat jen naředěný v poměru 1:10 pro běžné spotřebitele? Účinnost postřiků méně naředěných není vyšší.Do Roundupu lezou i psi. Psi s Roundupem v sobě potom močí na stromy, ty pak často usychají. Žloutne od nich i trávník. Loňský postřik ještě smrdí více než rok..Lepší je ho vůbec neprodávat. Hubit plevel třeba vařící vodou, nebo horkým vzduchem.
Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: https://www.google.cz/image…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.
Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.
Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.
Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: https://www.zbozi.cz/hledan…
