Téma: 

likvidace svilušek


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

SVILUŠKA

Prevence = úklid a správné kompostování

Mezi preventivní opatření proti výskytu roztočů, třásněnek, svilušek a dalších savých škůdců patří především úplná likvidace posklizňových zbytků rostlin, a to nejlépe dobrým kompostováním. Záparné teploty ve správně založeném kompostu, to je 70–80 °C, totiž likvidují všechna stadia těchto škůdců. Dále je důležité ve sklenících a na záhonech před výsadbou sazenic dezinfikovat půdu proti škůdcům, patogenním houbám či semenům plevelů. Možná je dezinfekce horkou párou (90–100 °C), ale mnohem snazší je aplikace přípravku k dezinfekci půdy, například Basami granulátu, v dávce 30–60 g/m2. Postupujte vždy podle návodu výrobce.

Detail odstavce: Prevence = úklid a správné kompostování
Zdroj: Sviluška
Zveřejněno: 20.3.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: vinna reva a likvidace plostic

Dobrý den,prosím o radu,jak zlikvidovat ploštice na vinné révě, a zda je na ne nějaký postřik,,,děkuji za odpověď..

Zdroj: diskuze Vinna reva a likvidace plostic
Odesláno: 22.5.2017 uživatelem Jarka albrechtova
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

BUKSUS A HOUSENKY

Biologická likvidace

Biologická likvidace je zatím neúčinná. Ptáci se tímto hmyzem moc neživí (pravděpodobně kvůli vysokým úrovním toxických alkaloidů, které produkují larvy). Jiní přirození nepřátelé zatím fungují jen v laboratorních podmínkách, ale v praxi doposud žádných uspokojivých výsledků dosaženo nebylo. I v původní Asii má larva málo přirozených nepřátel.

Detail odstavce: Biologická likvidace
Zdroj: Buksus a housenky
Zveřejněno: 2.7.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: likvidace červotoče v trámech

Tak nevim, mě stačilo je důkladně potřít hustou mýdlovou vodou, která zaslepila chodbičky a vyschla na povrchu jako film a byl pokoj - už je to řadu let, a nikdy jsem to už nemusel opakovat :-) Je to podobné jako s hrůzostrašnou dřevomorkou, kde se také zbytečně straší, přitom stačí troška modrá skalice, či ekologičtějšího hydroxidu a je vyřešeno :-)

Zdroj: diskuze Likvidace červotoče v trámech
Odesláno: 4.4.2018 uživatelem jouda
Počet odpovědí: 0

KRTEK OBECNÝ

Likvidace krtka

Mezi nejčastější nepříjemnosti, které krtek způsobí, patří vyvýšení půdy (krtiny), propadání země, narušení kořenů rostlin. U okrasných zahrad či herních trávníků je to velmi nepříjemné, ale pokud po zahradě začnou běhat děti, případně psi, krtek se sám raději odstěhuje někam, kde je klid. Případně lze volit jiné mírumilovné způsoby, jak krtka z pozemku vyhnat. Dobrou zkušenost zahrádkáři mají s biologickými metodami.

Detail odstavce: Likvidace krtka
Zdroj: Krtek obecný
Zveřejněno: 14.8.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: černání ještě zelené slupky ořešáku černání slupky na ještě nedozrálých ořeších vlašských ořechů

Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: www.google.cz/images…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.

Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.

Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.

Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: www.zbozi.cz/hledani…

Zdroj: diskuze Černání ještě zelené slupky ořešáku černání slupky na ještě nedozrálých ořeších vlašských ořechů
Odesláno: 26.8.2018 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

MAHON A JEHO PĚSTOVÁNÍ

Likvidace mahonu

Pokud chcete zlikvidovat víceletý mahon, je to oříšek. Víceleté kořeny při likvidaci odolávají a část by jich určitě zůstala v zemi a obrazila znovu. V tomto případě je vhodný vícenásobný postřik třeba přípravkem Roundup, který se fotosyntézou dostane až do kořenů. Po uschnutí nadzemní část odstraňte a kořeny můžete nechat, samy odumřou.

Detail odstavce: Likvidace mahonu
Zdroj: Mahon a jeho pěstování
Zveřejněno: 11.4.2018

ČERNÁNÍ OŘECHŮ

Jak proti tomu bojovat

Důležitým opatřením proti této chorobě je odstranění a likvidace listí na podzim. Pouze ve výjimečných případech by měly být používány fungicidy. Vyšší dávky dusíku v hnojivech také snižují rozsah choroby. Výskyt choroby lze omezit ošetřením, nejlépe před kvetením ořešáku, které je možné jednou nebo dvakrát zopakovat po odkvětu. Ošetřovat by se měly především mladé stromky.

Doporučené postřiky:

  • Kuprikol 50
  • Kupricol 250 SC
  • Flowbrix
  • Cuprocaffaro

Detail odstavce: Jak proti tomu bojovat
Zdroj: Černání ořechů
Zveřejněno: 1.10.2015

HUBENÍ PLEVELE V DLAŽBĚ

Wave weed control

Jedná se o speciální stroj, který je určen k likvidaci zelených rostlin na komunikacích. Pracuje na principu likvidace plevelů horkou vodou o teplotě nad 96 stupňů, kdy se nadzemní části rostlin doslova uvaří, horká voda zateče i ke kořenům a zároveň poškodí i některá semena rostlin zalétnutá do spár v komunikacích. Používá se tedy pouze horká voda bez jakéhokoli chemického přípravku. Využití je u kamenných dlažeb, zámkové dlažby, asfaltových povrchů, mlatových cest v parcích.

Detail odstavce: Wave weed control
Zdroj: Hubení plevele v dlažbě
Zveřejněno: 28.10.2016

SVILUŠKA

Biologická ochrana

V boji se sviluškami je možné úspěšně použit přípravky na bázi přirozených nepřátel a predátorů svilušek. Zvláště pro ochranu okurek, rajčat, paprik a okrasných rostlin ve sklenících jsou ideální ochranou přirození nepřátelé svilušek, draví roztoči. Substrát s bioagenty se aplikuje rozhozem na rostliny. Dávka vystačí na více měsíců na celé růstové období. Nejčastěji užívané přípravky jsou:

  • Biolagens–PP (dravý roztoč Phytoseiulus persimilis) – aplikuje se v dávce 12–40 ks/m2. Dravý roztoč se dá koupit zde: biolagens-pp phytoseiulus cena.
  • Spical (roztoč Amblyseius californicus) – aplikuje se v dávce 10–50 ks/m2
  • Spidex (roztoč Phytoseiulus persimilis) – aplikuje se v dávce 8–12 ks/m2

Nižší dávky se používají při preventivním zásahu, vyšší dávky jsou vhodné již při zjištěném napadení sviluškami.

Detail odstavce: Biologická ochrana
Zdroj: Sviluška
Zveřejněno: 20.3.2014

PTAČINEC ŽABINEC JAKO LÉČIVÁ ROSTLINA

Ptačinec žabinec

Název to, pravda, není moc lichotivý (v latině je honosnější: Stellaria media), ale jinak je tahle rostlinka docela užitečná. Určitě ji znáte – to je takový ten věčný plevel, který se špatně pleje, protože není za co ho uchopit a zaplétá se do hrabiček a jeho likvidace je opravdu svízelná. Je zatracován a v lepším případě končí v kompostě, přestože to je jedna z nejvýživnějších rostlin.

Název ptačinec se lidem nemusí moc zamlouvat, ovšem ptáci by měli jiný názor. Lidový název zní: Ptačí salát. Vyzkoušejte to na andulkách nebo slípkách, a uvidíte, jak si ho považují.

Detail odstavce: Ptačinec žabinec
Zdroj: Ptačinec žabinec jako léčivá rostlina
Zveřejněno: 21.6.2017

HUBENÍ PLEVELE PÁROU

Likvidace plevele octem

Ekologický postřik na plevel je méně kontroverzní hubení plevele, spočívá v polití spár s plevelem roztokem octa – ať už jde o bílý nebo běžný kuchyňský ocet. Při použití ve větším množství a vyšší koncentraci by ocet mohl půdu poškodit, takže se doporučuje běžný osmiprocentní ocet ředit s vodou v poměru 1 : 3. Pak se podle zahradníků z půdy velmi snadno odbourává a neškodí jiným rostlinám, takže se v podstatě jedná o ekologický přípravek na plevel. Samozřejmě jej nelze použít na běžné záhony, ale pokud ho občas použijete na zničení plevele na chodníku nebo parkovišti u domu, nezpůsobíte žádnou ekologickou katastrofu.

Detail odstavce: Likvidace plevele octem
Zdroj: Hubení plevele párou
Zveřejněno: 24.9.2018

SVILUŠKA

Ochrana proti svilušce

Svilušky patří mezi velmi obtížné škůdce, a to mimo jiné i proto, že poměrně dobře přezimují v půdě, ve štěrbinách kůry, v konstrukcích skleníků a fóliovníků, na zbytcích rostlin i suchém listí. Proti různým druhům svilušek se však lze bránit různými metodami. Ochranu proti svilušce můžeme rozdělit na dva základní typy: biologickou ochranu a chemickou ochranu. Velmi důležitá je ale i pravence.

Detail odstavce: Ochrana proti svilušce
Zdroj: Sviluška
Zveřejněno: 20.3.2014

KRTEK OBECNÝ

Biologické metody likvidace

Sázení pryšce křížmolistého (Euphorbia lathyris) prý odpuzuje krtky, protože silice z kořenů mají odpuzující účinek. V blízkosti nor mohou být umisťována elektronická nebo mechanická zařízení, která vydávají zvuky nebo vibrace, aby odpuzovala krtky. Ta mohou být účinná na velkých plochách, ale často jen způsobí přesun krtků na jinou plochu. K dispozici jsou i pasti na chytání živých krtků, které by měly být používány s opatrností, aby se zabránilo kontaminaci lidským pachem. Poté by měly být kontrolovány aspoň jednou denně.

Zvažujete-li, zda se chcete s krtkem na své zahradě naučit žít, nebo ho bezpodmínečně odmítáte trpět, podívejte se kromě minusů i na jeho užitečnost. Jednak kypří a provzdušňuje půdu, navíc je to hmyzožravec živící se škůdci, kteří škodí okusováním kořenů rostlin. A v neposlední řadě se možná pletete a vaši zahradu vůbec nerozrývá krtek, ale jiný škůdce – hraboš nebo hryzec.

Detail odstavce: Biologické metody likvidace
Zdroj: Krtek obecný
Zveřejněno: 14.8.2018

CHOROBY SAZENIC RAJČAT

Fusariové vadnutí

Jde o houbovou chorobu rostlin způsobenou houbami rodu srpovnička (Fusarium) z čeledi rážovkovité (Nectriaceae). Zřejmě nejčastějším patogenem bývá srpovnička špičatovýtrusá (Fusarium oxysporum). Srpovnička může na jednom hostiteli způsobovat poškození společně s dalšími patogeny, přičemž stejné příznaky, jako je napadení houbami tohoto rodu, mohou způsobovat i jiné houby nebo další živé organismy.

Fotky: Zde můžete vidět, jak vypadá fusariové vadnutí.

Opatření pro záchranu sazenic: Při výskytu vadnutí je už jakákoli ochrana zbytečná. Je tedy důležitá prevence, a to dezinfekce půdy v nádobách na předpěstování sadby. V polních podmínkách je potřeba dodržovat zásady střídání plodin a při vzniku infekce zařadit do osevního postupu odolnější nebo nehostitelské plodiny. Nepřehnojovat a nepřelévat rostliny. Důležité je odstraňování napadených rostlin i s kořeny a likvidace (spálením). Nekompostovat a nezarývat nebo nezaorávat. Zamořené vlhké půdy je třeba odvodnit, protože příliš mokré a těžké půdy (i mrazové kotliny) podporují rozšíření této choroby.

Detail odstavce: Fusariové vadnutí
Zdroj: Choroby sazenic rajčat
Zveřejněno: 25.6.2018

CHOROBY RAJČAT

Svilušky na rajčatech

Jestliže na rajčatech objevíte cca 0,5 mm velké, žlutavé až červené „pavoučky“, pak vaše rostliny napadly svilušky. Tito škůdci se objevují nejdříve na spodní straně listů, při silnějším napadení pak svými pavučinkami opřádají i výhony. Následkem sání svilušek jsou listy rajčat drobně skvrnité a na spodní straně listů a vrcholech výhonů se objeví jemné pavučiny. Silněji napadené listy postupně hnědnou a předčasně zasychají.

Pro ochranu rostlin před napadením svilušek lze použít přípravky Omite 30 W, Omite 570 EW nebo Talstar 10 EC, Cascade 5 EC, Magus 200 SC, Nissorun 10 WP či Sanmite 20 WP. Někteří pěstitelé jako ochranu před sviluškami používají přirozené nepřátele, tedy dravé roztoče. Substrát s bioagens se aplikuje rozhozem na rostliny. Dávka obvykle vystačí na více měsíců a na celé růstové období. Nižší dávky se používají při preventivním zásahu, vyšší dávky jsou vhodné již při zjištěném napadení sviluškami. Použít lze tyto produkty: Biolagens (dravý roztoč Phytoseiulus persimilis – aplikuje se v dávce 12–40 ks/m2); Spical (roztoč Amblyseius californicus – aplikuje se v dávce 10–50 ks/m2) či Spidex (roztoč Phytoseiulus persimilis – aplikuje se v dávce 8–12 ks/m2).

Na těchto fotografiích se můžete podívat, jak vypadají rajčata po napadení sviluškami: svilušky na rajčatech foto.

Detail odstavce: Svilušky na rajčatech
Zdroj: Choroby rajčat
Zveřejněno: 17.8.2015

SVILUŠKA

Postřiky proti svilušce

Svilušku může zabít česnekový postřik. Česnekový postřik se připraví tak, že se utře 5 stroužků česneku s dvěma lžičkami jemné kuchyňské soli. Po vzniknutí slizu se přidá postupně voda, aby se směs pěkně rozmíchala. Celkově se přidá jeden litr vody. Vzniklá směs se po chvíli míchání přecedí přes jemné sítko a nalije se do fixírky nebo zahradního postřikovače. Tento roztok z česneku svilušku může zabít při přímém zásahu. Česnekový postřik ale není spolehlivý zabiják svilušek, protože nehubí skrytá vajíčka.

Účinnou chemickou ochranu představuje ošetření akaricidy. Na seznamu registrovaných přípravků na ochranu rostlin jsou uvedeny tyto přípravky účinné proti sviluškám: Cascade 5 EC (0,15%), Magus 200 SC (0,05%), Nissorun 10 WP (0,07%), Omite 30 W (0,2%), Omite 570 EW (0,1%), Sanmite 20 WP (0,075%), Talstar 10 EC (0,02%).

Nissorun 10 WP

Nejčastěji je asi používán hexythiazox (Nissorun 10 WP), a to vzhledem k jeho dlouhodobému reziduálnímu působení a dlouhé ochranné lhůtě. Tento přípravek má na svilušky velmi zajímavý účinek, nehubí totiž přímo nymfy nebo dospělce, ale zabíjí vajíčka a zbytek populace sterilizuje, zabrání jim v rozmnožování. Takže můžete ještě 10–14 dnů po ošetření na listech pozorovat samice svilušek, které sice kladou vajíčka, ale nelíhnou se z nich larvy, a tak vývoj celé populace prakticky skončí asi dva týdny po postřiku. V místech, kde určitě víte, že budete mít problém se sviluškami, je Nissorun vhodný i jako prevence, a to nejlépe v době růstu, kdy se doporučuje používat ho i v kombinaci s jiným pesticidem. Dobrých výsledků dosáhnete například s výrobkem SviluStop. Obsahuje 3,5 g Nissorun a 5 g Omite. Nejdříve na zahrádku použijte Omite, to populaci svilušek skoro vyhubí. Počkejte 3 dny, než se rostliny vzpamatují, a nasaďte Nissorun.

Nissorun 10 WP cena

Zde je uveden seznam cen, za které se dá Nissorun 10 WP koupit.

Omite cena

Zde je uveden seznam cen, za které se dá Omite koupit.

Detail odstavce: Postřiky proti svilušce
Zdroj: Sviluška
Zveřejněno: 20.3.2014

SVILUŠKA

Česnekové dýmovnice

Dýmovnice jsou určeny pro ochranu rostlin proti svilušce ve skleníku. Česneková dýmovnice chrání rostliny před napadením hmyzem, konkrétně mšice, svilušky, molice a třásněnky. Dosahuje to tím, že při hoření dýmovnice se postupně uvolňuje česnekový olej ve formě kouře, čímž zvyšuje disperzi živin a také dodává rostlinám látky, které zvyšují jejich obranyschopnost a odpuzuje široké spektrum škodlivého hmyzu a roztočů včetně svilušek. Česneková dýmovnice nezanechává na rostlinách žádné nánosy a nepoškozuje prospěšné organismy. Česneková dýmovnice se běžně prodává na internetu a na tomto odkazu můžete vidět nejlevnější ceny česnekové dýmovnice.

Detail odstavce: Česnekové dýmovnice
Zdroj: Sviluška
Zveřejněno: 20.3.2014

JAK ZABÍT OCTOMILKY

Likvidace a vyhubení octomilky

Octomilky mají rády přezrálé a hnijící ovoce a jiné potraviny. Pokud se chcete těchto nevítaných vetřelců zbavit, je na čase odstranit z jejich dosahu veškeré jídlo. Pro octomilky je totiž velkým lákadlem vše, co kvasí.

Nejdůležitější je prevence. V žádném případě nenechávejte v místnostech volně přístupné ovoce ani jiné jídlo. Veškeré potraviny zabalte a skladujte tak, aby se k nim mušky nedostaly. Kuchyni pečlivě ukliďte, zejména místa, kde skladujete ovoce a sladké šťávy. Udržujte pořádek v okolí odpadkového koše. Nezapomeňte vyčistit výlevky, ve kterých se octomilky mohou schovávat. I po velkém úklidu se však doporučuje dodržovat několik pravidel. Nikde nesmíte nechat kousek odkrojeného jablka, slupku z banánu, ovocný koláč, sklenici s vínem ani jinou potravu, která by mohla octomilky nalákat. Zároveň je nutné pravidelně vynášet odpadkový koš a dbát na jeho čistotu.

Pokud je již máte doma, je možné se jich zbavit lapači (mucholapkou, lepící slunečnicí), elektrickým lapačem (lapač svítí a přitahuje hmyz), kořením (nesnáší vůni hřebíčku, česneku), pastmi.

Detail odstavce: Likvidace a vyhubení octomilky
Zdroj: Jak zabít octomilky
Zveřejněno: 8.11.2015

SVILUŠKA

Chemická ochrana

Někdy je nutné přistoupit přímo k chemické ochraně, zvláště u šíření svilušek ze stromu na strom. Tato ochrana se zaměřuje nejčastěji na boj s vajíčky v jarním období. Během vegetace je chemická ochrana o něco složitější a je při ní důležité přesně identifikovat, v jakém rozsahu se svilušky na dřevinách vyskytují a zda je vůbec možné k aplikaci chemikálií přistoupit. Na ovocné a okrasné rostliny ve volné zahradě se protisviluškové přípravky aplikují postřikem, doporučená denní doba je podvečer, kdy částečně poklesne teplota ovzduší. Všechny chemické postřiky se musejí opakovat v sedmi až desetidenním odstupu alespoň dvakrát, aby ošetření bylo co nejúčinnější.

Detail odstavce: Chemická ochrana
Zdroj: Sviluška
Zveřejněno: 20.3.2014

ČERVOTOČ

Červotoč v parketách

Samičky brouka kladou vajíčka do prasklin ve dřevě nebo do předem vyhlodaných chodbiček. A jak doma poznáte nežádoucího vetřelce? Na parketách najdete malé hromádky dřevěného prachu, dřevo proděravěné chodbičkami a na jeho povrchu malé dírky. Jsou to takzvané výletové chodbičky, ale už od dospělého hmyzu. Pozor na to, opravdový rozsah poškození totiž zvenku nepoznáte. Často se k tomu přidá i v tichu slyšitelný zvuk „chroupání“. Pokud se navíc jedná o prostory, kde se drží vlhkost a kde je převážně klid, pak vzniká pro červotoče to nejpříhodnější prostředí. Červotoč se například z podlahy může dostat i do nově koupených kousků.

Nejlepší je červotoče vůbec nepustit do svého příbytku. K tomu vám může pomoci pravidelná kontrola, aplikace ochranných nátěrů, dostatečné větrání a celkové udržování čistoty v obydlí. To všechno napomůže k tomu, aby červotoč, respektive jeho likvidace nebyla reálným problémem. Pravdou je, že larvy tohoto škůdce dokážou ve dřevě přežít klidně i 3 roky. Nezvládnete-li je zlikvidovat, může se jednoho dne podlaha zcela rozpadnout, protože bude červotočem uvnitř zcela prokousána.

Zjistíte-li, že je v podlaze červotoč, je nutné ihned začít jednat, a to s pomocí speciálních přípravků proti dřevokazným škůdcům. Těch je na trhu k dostání celá řada, některé z nich nejsou určené jen pro hubení, ale poslouží i jako následná ochrana před případnými budoucími pokusy červotoče o zničení dřeva. Po důkladné očistě se podlaha tímto přípravkem natře, případně lze injekční stříkačkou vpravovat roztok přímo do chodbiček.

Moderní technologie se naštěstí nevyhýbají ani této problematice, a tak se lze setkat i s odbornějšími postupy, kterými lze účinně hubit červotoče. Jedním z nich je využití ionizujícího gama záření. Dle odborníků je tato metoda vhodná nejen na likvidaci červotoče, ale obecně všech podobně škodících brouků. Celý proces probíhá ve speciální ozařovací komoře, kam lze jednotlivé parkety přenést. Obvykle trvá celé 2 dny a cena za tuto službu závisí na tom, jaké množství je potřeba takto ošetřit.

Červotoč a jeho likvidace, to je často téma, které nedá mnohým spát. Pokud však využijete dostupných prostředků a možností, můžete si být jisti, že boj proti tomuto škůdci bude úspěšný. Nejdůležitější radou však je reagovat rychle, protože červotoč je schopen ničit podlahu systematicky každý den.

Detail odstavce: Červotoč v parketách
Zdroj: Červotoč
Zveřejněno: 6.12.2016

PUKLICE

Puklice na pokojových rostlinách

Puklice sají rostlinám šťávu a tím je oslabují tak dlouho, až napadená květina uhyne. Tento drobný hmyz se usídluje na spodní straně listů, v jejich záhybech nebo v okolí čerstvých pupenů a vytváří si voskovitou schránku, která ho ochraňuje před většinou přirozených nepřátel i chemických postřiků, které na ně pěstitelé aplikují.

Pokud jste na pokojových rostlinách objevili puklice, bude vaším prvním krokem izolace postižených rostlin od zdravých. Vyplatí se zvážit, zda se napadené květiny nezbavit nadobro ve prospěch ostatních rostlin; puklice se velmi rychle šíří. Pokud se rozhodnete rostlinu zachránit, přestěhujte ji do oddělené místnosti. Poté začněte s léčbou. Nejprve mechanicky – pomocí nehtu nebo nože – odstraňte všechny puchýřky. Postupujte opatrně, abyste už tak oslabenou rostlinu dále nepoškozovali. Další fází je pak likvidace všech vajíček a zárodků. Tu proveďte pomocí mýdlové vody nebo lihového roztoku – naneste je ideálně v poměru 1 : 1 na napadenou rostlinu pomocí vatičky nebo štětce. Použít můžete i některý ze speciálních přípravků. Viditelné puklice se dají mechanicky odstranit hadříkem namočeným ve vodě s příměsí smáčedla. Lze také použít tampon namočený v lihu. Teprve poté aplikujte postřik. Předtím si však vždy pozorně pročtěte návod na použití, abyste zejména v obývaných prostorech nepodcenili doporučená opatření!

Při odstraňování puklice musíte být trpěliví. Parazité se schovávají v nepřístupných místech i v zemině, první očistná kúra tak zdaleka neznamená, že máte vyhráno. Celý proces musíte několikrát opakovat a rostlinu ponechat v karanténě minimálně dva až tři měsíce.

Nejlepší prevencí proti puklicím je obezřetnost. Pokud si pořizujete novou rostlinu nebo ji dostanete jako dárek od známých, vždy byste měli pečlivě zkontrolovat, jestli není napadená některým z agresivních škůdců. Můžete tak předejít rozšíření parazitů na ostatní květiny v domácnosti, případně jejich úhynu.

V bytě můžete puklice odstraňovat mechanicky nebo některým hygienicky šetrným biopreparátem. Pokud je nutné ošetření účinnějšími insekticidy (Mospilan 20 SP), rostliny ošetříte mimo obývané prostory. Tyto látky většinou škodí lidskému zdraví!

Likvidace puklic je kvůli jejich způsobu života a voskovému pokryvu těla obtížná a zdlouhavá. Vosk je dobře chrání před působením kontaktních chemických přípravků. Poměrně dobře lze přípravky zasáhnout pouze první pohyblivé stadium.

Na pokojových rostlinách se mohou současně vyskytovat všechna vývojová stadia škůdce. Proto je vhodné použít současně nebo střídavě kontaktní a systémové insekticidy s přidáním vhodného smáčedla, u rostlin s kožovitými listy i vhodného oleje (Biool, Frutapon). Ošetření je zpravidla nutné po 7 až 10 dnech 1x až 3x zopakovat při pokojové teplotě.

Detail odstavce: Puklice na pokojových rostlinách
Zdroj: Puklice
Zveřejněno: 29.12.2015

ANTHURIE

Nejčastější choroby anthurií

Anthurie může být napadena hned několika chorobami nebo škůdci:

  • svilušky – škůdci, kteří napadají většinou nahnědlé listy a dále se šíří na ty zdravé, příznakem jsou stočené listy. Svilušek se můžete zbavit chemickými přípravky.
  • třásněnky – škůdci jen milimetrové velikosti a pouhým okem téměř nepozorovatelné, živí se tekutinou z rostlin, příznakem jsou žluté nebo šedobílé skvrny, napadené listy úplně uschnou. Zjistíte-li napadení včas, zkuste rostlinu opakovaně osprchovat, pokud to nepomůže, musíte použít chemický postřik.
  • molice – škůdci dorůstající 1 až 2 mm. Příznakem jsou listy, které ztrácejí barvu a jsou pokryty lepivým trusem. Chcete-li se těchto škůdců zbavit, zakupte si lepivé destičky, na které se dospělé molice přilepí.
  • vlnatky – škůdci, kteří ve větším množství vypadají jako chomáč vaty. Na rostlině vytvářejí prasklinky a nádorky a tato místa pak napadají další hniloby a škůdci. Odstranit je můžete buď babiččiným receptem, kdy listy a poškozená místa potřete alkoholem, nebo použitím chemických přípravků.

Detail odstavce: Nejčastější choroby anthurií
Zdroj: Anthurie
Zveřejněno: 16.2.2016

ŠKŮDCI

Nejznámější škůdci rostlin

Mšicovití

Mšice (lat. Aphis)

Nejčastější výskyt: Na měkkých tkáních rostlin. Na mladých výhonech, listech, stoncích, poupatech, květech. Mšice se přirozeně shlukují a tvoří kolonie, při silném napadení jsou jedna přes druhou. Mšice klade vajíčka a velmi rychle dospívá. V dospělosti mají někteří jedinci křídla a přelétávají na jiné části rostlin a tím se rychleji šíří. Sáním oslabují rostlinu a mohou ji ze začátku i deformovat (důležitý znak). Mšice občas opečovávají mravenci, ti požírají jejich výměšky (jsou velmi sladké). Při malém napadení lze mšice ručně odstraňovat, rostlinu je nutné častěji mít či rosit. Velké kolonie snadno podléhají přípravkům na mšice. Napadají ibišky, semenáčky banánovníků, lilkovité rostliny, liány (měkkolisté), pelargonie. Palmám se většinou vyhýbají.

Zde můžete vidět, jak vypadají mšice.

Vlnatka (lat. Eriosoma)

Nejčastější výskyt: Na měkkých i lehce dřevnatých částech rostlin. Stonky, větvičky, paždí listů a řapíků. Vyskytuje se většinou jednotlivě, nebo v malých skupinkách. Ojediněle může tvořit kolonie o desítkách jedinců. Při objevení na rostlině se poměrně rychle dokáže šířit. Mladí jedinci se schovávají v paždích listů a jiných rostlinných záhybech, kde nejsou na první pohled postřehnutelní. Boj s nimi je velmi zdlouhavý a mnoho pěstitelů jej vzdá a napadenou rostlinu zlikviduje. Již několik jedinců je pro menší rostliny velmi nebezpečných. Řadíme ho k nejodolnějším škůdcům vůči chemii, protože na svých tělech tvoří voskovitý povlak, který nepropustí chemický postřik k tělu škůdce. Pokud je na rostlině jen pár jedinců, stačí je buď ručně odstranit, nebo napadené části rostlin postříkat silným proudem vody. Při silnějším napadení se používá aplikace roztoku rostlinného oleje a vody, jenž ucpe dýchací otvory vlnatek. Při silném a opakovaném napadení je nutné použít několikrát po sobě chemický přípravek. Vlnatky napadají palmy, mučenky, fíkusy a téměř všechny pokojové rostliny.

Puklice (lat. Parthenolecanium)

Nejčastější výskyt: Je schopna parazitovat na veškerých nadzemních částech rostliny, většinou jen vyjma plodů a květů. Puklice se vyskytují buď jednotlivě, nebo v celých koloniích. Na listu se často objevují souběžně se žilnatinou. Škůdce vylučuje sladké výměšky, které chutnají mravencům. S mravenci jsou puklice v blízké symbióze, mravenci puklice nosí z rostliny na rostlinu a „těží“ tak sladké pukličí výměšky. Škodlivost puklic tkví v jejich voskovitých pokryvech těla, jež ji chrání před veškerými vnějšími vlivy. Jedná se o velmi nebezpečného a snadno přehlédnutelného škůdce. Likvidujeme je ručně (papírový ubrousek) – stíravým pohybem. Při silném napadení aplikujeme postřik oleje a vody, podobně jako u vlnatky. Chemie se musí kombinovat smícháním několika účinných přípravků a používat vícekrát po sobě. Tyto postřiky ale mohou některým citlivým rostlinám uškodit. Puklice má velice široký záběr hostitelských rostlin, od palem, veškerých dřevin a bylin až po citrusy a okrasné i užitkové rostliny. Dle našich poznatků se nejvíce vyskytuje zejména na citrusech.

Molice (lat. Trialeurodes)

Nejčastější výskyt: Molice se vyskytuje na listech měkkolistých a rostlin s plstnatými listy. Tvoří výhradně kolonie na spodní straně listu. Dospělec molice je létavý hmyz, který se velmi snadno přemisťuje z rostliny na rostlinu, kde naklade vajíčka. Nemají takové škodlivé účinky jako jiní škůdci. Jejich síla tkví v jejich množství, menší výskyt rostlině prakticky neublíží. Mladé molice sají z rostlin výhradně na spodní straně listu. Pro dokonalé zlikvidování připadá v úvahu pouze chemický postřik. Ten ale stačí aplikovat jen jednou a od molic je na dlouho pokoj. Ruční odstranění prakticky nelze použít pro titěrnost. Molice nejčastěji napadají rostliny lilkovité – tabák, rajčenku, zcela ojediněle i palmy či banánovníky.

Štítenka (lat. Quadraspidiotus)

Nejčastější výskyt: Většinou na spodních stranách lístků, rozvíjejících se listech i na tvrdších částech rostlin, jako jsou řapíky nebo listové pochvy. Nejčastěji tvoří větší skupiny, jsou rozprostřeny na celé části napadené rostliny (list – od řapíku po špičku listu). Většinou si škůdce přineseme spolu s pořízenou rostlinou. Jedná se o velmi nebezpečného škůdce, způsobuje deformace nových částí rostlin, zpomaluje její vývoj. Likvidaci provádíme ručně pomocí hadříku, silným stíráním jej odstraníme (hadřík může být namočený do rostlinného oleje). Štítenka je velmi odolná proti postřikům – při vysokém výskytu je zapotřebí použít silný přípravek několikrát po sobě. Z pozorování se vyskytuje zejména na palmách, a to: Syagrus romanzoffianum, Dypsis decaryi, Archontophoenix alexandrae Sabal, Phoenix, Livistona.

Sviluškovití

Sviluška (lat. Tetranychus) se nejčastěji vyskytuje na spodní straně listů téměř všech rostlin. Svilušky tvoří při silném napadení jemnou, ale hustou síť pavučin. Na jednom listu mohou parazitovat až tisíce jedinců. Při bližším pohledu vidíme v pavučinkách červené broučky – pavoučky. Tito pavoučci se rychle šíří volným prostorem a je běžné, že se během krátké doby přenesou na velké množství rostlin. Jsou velmi malí a většinou si jich všimneme, až když dělají kolonie. Svilušky sají rostlinu, a ta tak nevyvíjí zdravé nové výhony, ale vybledlé a zakrnělé. Mimo to, postupně blednou, flekatí a kroutí se i jiné napadené části rostlin (listy i měkké větvičky). Při neřešení likvidace svilušky brzo rostlinu natolik oslabí, že o ni můžeme přijít. Likvidace bývá běh na dlouhou trať, pro úplné zničení všech svilušek bývá zapotřebí několik procedur složených z několika postřiků. Nejjednodušší řešení bývá do začátku rostlinu radikálně přemístit na jiné stanoviště s vyšší vlhkostí a častěji rosit či polívat vodou. Vodu nemají svilušky příliš v lásce, avšak ta je nezahubí, jen omezí jejich množení. Pro úplné vyhubení je zapotřebí použít opakovaně postřik přímo na svilušky. Efektivní bývají postřiky na olejové bázi, ovšem takový postřik doporučujeme použít na rostlinu ve slabší koncentraci, než je napsaná na obalu, a použít ho jen jednou. Další postřik by už měl být chemický. Při výskytu svilušek většinou platí, že se objevují opakovaně v různých intervalech. Téměř všechny rostliny v interiéru má sviluška ráda a nepohrdne ani některými venkovními rostlinami. Nejčastěji se objevuje na přenosných rostlinách v květináči.

Smutnicovití

Smutnice (lat. Sciara). Nejčastější výskyt – klíčící semena, interiérové rostliny. Velké skupiny, larvy jsou v zemině, takže okem neviditelné. Smutnice se mohou vyskytnout i v sebesterilnějším substrátu, jsou výsledkem přirozeného hnijícího koloběhu půdy. Škodí jen jejich larvy. Při přemnožení ohrožují nejtenčí kořínky a hrozbou jsou tak pro čerstvě vyklíčené rostlinky. Jinak menší množství smutnic prakticky neškodí. Většině pěstitelů pouze vadí jejich přítomnost, jelikož jsou malým poletujícím hmyzem kolem našich klíčících pokladů. Na larvy se používají insekticidní přípravky, zabírají přípravky i na jiné škůdce, jen pozor, aby přípravek nebyl ve větším množství pro rostlinu škodlivý. Některé mohou být agresivnější, zvlášť při styku s kořeny rostliny. Mušky, které lítají nad substrátem, se daří celkem úspěšně likvidovat žlutými lepicími páskami. Smutnice napadají prakticky jakoukoli klíčící rostlinu, častěji se mohou vyskytnout při výsevu semen se zbytky dužiny, nebo u výsevu, kde semena často podléhají hnilobám. Nepohrdnou ale ani dospělou rostlinou. Prakticky výhradně se vyskytují jen u interiérových rostlin.

Detail odstavce: Nejznámější škůdci rostlin
Zdroj: Škůdci
Zveřejněno: 18.6.2014