Tato vytrvalá tropická rostlina latinsky zvaná (Cymbopogan citratus) z čeledi lipnicovitých je známá také pod jmény lemon grass, citronela nebo voňatka citrónová. Pochází z jihovýchodní Asie, kde je ve velké míře využívána v kuchyni. Hojně se pěstuje také v Americe, Africe a Austrálii. Její dlouhé, úzké, stříbrno-zelené listy dorůstají do výšky až 150 cm a jsou charakteristické svou typickou citrónovou vůní. Způsobují ji silice v ní obsažené – citral, nerol, limonen, linalool a geraniol. Uplatňuje se tedy i v kosmetice, při výrobě parfémů, koupelových solí a éterických olejů. Má repelentní účinky, a proto se přidává do vonných tyčinek, které tak odpuzují hmyz. Citrónová tráva obsahuje dále flavonoidy působící jako antioxidanty.
Recepty s citrónovou trávou
Krevetová polévka
Představuje velmi jednoduchý a zároveň chuťově zajímavý recept. Budete potřebovat 10 dkg krevet (čerstvé nebo mražené), 4 stroužky česneku, 2 šalotky, kostku zeleninového bujónu, olej, sůl, pepř, citrón, zázvor a kousek čerstvé citrónové trávy.
Na oleji osmažíme krevety s plátky nakrájeného česneku. Osolíme a opepříme dle chuti. Citrón důkladně omyjeme a spaříme horkou vodou. Poté nakrájíme na kolečka. Oloupaný zázvor, kus citrónové trávy (cca 5 cm) a šalotku drobně nasekáme a orestujeme spolu s pokrájenými citróny. Podlijeme zeleninovým vývarem a asi 15 minut necháme povařit na mírném ohni. Pak vše přecedíme přes sítko, znovu přivedeme k varu a přidáme krevety. Necháme ještě cca 10 minut povařit. Nakonec můžete do polévky na talíři vhodit ještě čerstvé bylinky (koriandr, šalotku, pažitku...)
Grilovaná kuřecí stehýnka s citrónovou trávou
Připravte si dvě vykostěná kuřecí stehýnka a opláchněte je. Na marinádu budete potřebovat stroužek česneku, 5-ti centimetrový kousek citrónové trávy, kousek oloupaného zázvoru, dle chuti chilli papričku. Vše jemně nasekejte a smíchejte s 1 – 2 lžicemi rostlinného oleje. Marinádu vetřete do kuřecího masa. Pokud máte rádi na kuřeti kůži, potírejte maso marinádou zespoda (ne do kůže – nedostala by se vám k masu). Takto připravené maso nechte odležet zhruba hodinu. Předehřejte troubu na 180 stupňů. Poté stehýnka zprudka opečte na pánvi nebo grilu a dopečte v troubě doměkka. Podávat můžete s bramborem nebo restovanou zeleninou.
Filátka z pstruha s lilkovými lasagnemi
Z dvou čerstvých pstruhů si připravíme filety. Osolíme je a opepříme. Kouskem citrónové trávy spojíme konce filetů, resp. protkneme je. Poté upečeme na másle.
Na lasagne budete potřebovat 2 větší lilky, 400 g sekaných rajčat, 70 g parmezánu, čerstvou bazalku, sůl, pepř, olej. Lilky nakrájejte na tenčí plátky a lehce osmažte na oleji, přebytečný olej vysušte papírovou utěrkou. Osolená a opepřená sekaná rajčata rozvařte na tomatovou omáčku, přidejte čerstvou bazalku a rozmixujte. Do zapékací misky na sebe vrstvěte plátky lilku, nastrouhaný parmezán, tomatovou omáčku. Opakujte do výšky cca 5 – 7 cm. Končete vrstvou parmezánu. Dejte zapéct na 30 minut do trouby na 160 stupňů.
Nakonec svařte jednu smetanu ochucenou solí, pepřem a bazalkou a lehce zašlehejte tyčovým mixérem. Touto omáčkou přelijte na talíři filátka i zapečené lilky.
Grilovaný ananas po thajsku
A nakonec sladký dezert. Oloupejte jeden kus menšího zralého ananasu a nakrájejte ho na plátky.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na fotografii je vidět jeden z nejhorších plevelů v trávníku s názvem paspal (Paspalum dilatatum). Patří mezi lipnicovité trávy a původem je z Uruguaye a Argentiny. Plevel paspal prospívá v písčitých nebo jílovitých půdách. Miluje dusíkaté hnojivo a roste dvakrát rychleji než ušlechtilé trávníkové trávy. Trsy mohou vytvářet překážky pro golfisty, nebezpečí pro atletické pole a nevzhledné chomáčky pro majitele domu. Zničení tohoto plevele je opravdu náročné, protože neexistuje selektivní herbicid ničící jen tuto rostlinu. Plevel můžete vykopávat, ale bohužel za nedlouho na stejném místě vyroste nová stejná rostlina, protože se množí i z kořenů. Nejúčinější je koupit neselektivní herbicid, rozředit ho podle návodu a roztok naplnit do láhve od saponátu s rozprašovačem. Pak s tímto nástrojem postříkejte jednotlivé rostliny plevelu. Bohužel při tomto postupu zahyne i okolní trávník. Buďte proto připravena co nejdříve dosít semínka nového trávníku bez plevelu. Za několik měsíců se vše srovná. Postarejte se, aby tato plevelná rostlina nevykvetla v blízkosti vaší zahrady, aby se k vám nedostaly znovu semínka s plevelem.
Na běžné odstranění mechu se používá přibližně 40 až 50 gramů zelené skalice na 10 m² trávníku. Toto množství odpovídá asi 4–5 g na m² a ve většině případů stačí k potlačení mechu.
Pokud je trávník silně napaden mechem, může být potřeba dávku mírně zvýšit. Z praxe se ale ukazuje, že je bezpečnější začít se standardní dávkou a aplikaci případně po několika týdnech zopakovat. Příliš silná koncentrace totiž může oslabit trávník nebo vytvořit tmavé skvrny. Správné dávkování zelené skalice je proto klíčem k dobrému výsledku.
Jak rychle zelená skalice zabije mech?
Účinek bývá velmi rychlý. Po aplikaci začne mech obvykle tmavnout během několika hodin a během několika dní postupně odumírá.
První změnu barvy lze často pozorovat už tentýž den. Mech nejprve ztmavne, potom zčerná a během přibližně jednoho týdne je možné ho z trávníku snadno odstranit. Tento proces je typickým znakem, že zelená skalice na mech funguje správně. Pokud mech ani po několika dnech nemění barvu, může být roztok příliš slabý nebo byl rychle smyt deštěm.
Může zelená skalice spálit trávník?
Ano, při výrazně vyšší koncentraci může zelená skalice poškodit trávník. Nejčastěji se to stává při nerovnoměrné aplikaci nebo při použití příliš silného roztoku.
Při správném dávkování je ale riziko velmi malé. Tráva je vůči účinku síranu železnatého mnohem odolnější než mech. Pokud se objeví tmavší nebo oslabená místa, většinou se během několika týdnů zregenerují. Nejlepší prevencí je rovnoměrná aplikace roztoku a dodržení doporučeného dávkování zelené skalice.
Jak dlouho zůstává zelená skalice v půdě?
Zelená skalice nezůstává v půdě dlouhodobě. Postupně se rozkládá a její účinek se během několika týdnů výrazně snižuje.
Železo obsažené ve skalici se může částečně vázat v půdě, ale většina účinku se projeví během prvních dnů po aplikaci. Proto se při silném napadení mechem někdy provádí opakovaná aplikace zelené skalice během jedné sezóny. Dlouhodobé negativní působení na půdu je při běžném používání velmi nepravděpodobné.
Je zelená skalice jedovatá?
Zelená skalice není vysoce toxická látka, ale je potřeba s ní zacházet opatrně. Při přímém kontaktu může dráždit pokožku nebo oči.
Při práci je vhodné používat ochranné rukavice a vyhnout se vdechování prachu z krystalů. Po aplikaci na trávník je dobré zabránit tomu, aby se roztok dostal do očí nebo na otevřené rány. Při běžném zahradním použití je ale zelená skalice bezpečná, pokud se dodržují základní pravidla manipulace.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ KAPUSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Keilová.
Prosím zavařoval jste někdo kapustu??? jak na to ?? díky Zuzana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nechte kapustu zkvasit podobně jako zelí. Výsledný produkt je bezlepkový, paleo a je vhodný pro vegany i vegetariány. Tady je recept na dva litry kysané kapusty:
Suroviny:
1 velká hlava kapusty
4-5 šálků organického kadeřávku - velké stonky jsou odstraněny a listy nazřezány na tenké proužky
1 malá organická červená cibule - nakrájená na kostičky
4 čajové lžičky himalájské růžové soli
1 lžíce loupané organické bílé buničiny z kůry citronu
3 stroužky oloupaného česneku
4½ šálků teplé čisté vody (40° C)
1 čajová lžička organického kokosového cukru nebo Rapadury
1 balíček bakteriální kultury pro mléčné kvašení https://www.amazon.com/gp/a…
2 čisté skleněné zavařovací sklenice s víčkem
Postup
1. Odstraňte 4 vnější listy z kapusty, opláchněte, osušte a odložte. Odstraňte košťál a nakrájejte zbývající časti kapusty na tenké plátky nebo použijte kuchyňský robot. Umístěte kapustu a nakrájený kadeřávek do velkého sítka a důkladně opláchněte vodou. Možná to budete muset udělat v několika dávkách v závislosti na velikosti sítka.
2. Do velké mísy dejte omytou kapustu s kadeřávkem, přidejte červenou cibuli, posypte dvěma lžičkami růžové soli a promíchejte čistýma rukama, dokud kapusta a kadeřávek nezačne vadnout a neuvolní kapalinu. Pak to nechte stranou a přejděte k přípravě solanky.
3. Do mixéru dejte zbývající 2 lžičky růžové soli, bílou kůru z citronu, rozmačkaný česnek, vodu, cukr a rozmixujte, dokud to nebude hladké. Nakonec ručné přimíchejte mléčné kultury. Nechejte slanou vodu odležet po dobu 10-15 minut, aby se dobrá bakterie probudila a začala se krmít cukrem. Nalejte slanou vodu na nakrájenou zeleninu a dobře promíchejte rukama, dokud nebude veškerá zelenina pokryta solankou.
4. Směs nandejte do čistých skleněných sklenic a důkladně to rukama nebo velkou lžičkou umačkejte, dokud slanina nezakryje všechnu zeleninu. V horní části každé nádoby ponechte nejméně 6 cm místa na zakrytí.
5. Na začátku odložené 4 okrajové listy z kapusty přeložte a umístěte na vrch fermentované zeleniny, zatlačte dolů na listy, aby se zakryly solankou. Opakujte to i pro druhou sklenici. Tímto dalším krokem pomůžete udržet vaši fermentovanou zeleninu pod solankou. Můžete také použít malou čistou sklenici, která se vejde do nádoby a zeleninu přitlačí ke dnu. Ujistěte se, že máte alespoň 3 nebo 6 cm slaného nálevu nad horní částí fermentované zeleniny a složených listů.
6. Sklenice umístěte do lepenkové krabice, abyste je chránili před světlem. Nechte zeleninu kvasit při pokojové teplotě po dobu 5-7 dnů. Ochutnejte malou část po 4 dnech v letních měsících a 5-6 dnech v chladnějších měsících, abyste zjistili, zda se vám líbí chuť. Pokud se vám líbí chuť, odstraňte horní listy zelí a umístěte fermentovanou zeleninu do ledničky. Čím déle zeleninu kvasíte, tím více bude kyselejší. Poté, co dokončíte fermentaci, umístěte zeleninu do chladničky po dobu až 6-8 měsíců.
7. Pokaždé, když ujíte kysanou zeleninu, uji
S čím je vitálka nejvhodnější kombinovat v suché zahradě?
Vitálku je nejvhodnější kombinovat s rostlinami, které mají podobné nároky na sucho a chudou půdu.
Ideální jsou okrasné trávy, suchomilné trvalky a aromatické keříky s otevřeným habitem. Tyto rostliny vitálku nestíní, nekonkurují jí u kořenů a nevytvářejí vlhké mikroklima. Díky tomu vitálka dlouhodobě kvete a neztrácí vitalitu ani po několika sezónách.
Proč vitálka často zmizí po kombinaci s jinými trvalkami?
Vitálka mizí nejčastěji kvůli dlouhodobé konkurenci o prostor, ne kvůli suchu.
V běžném trvalkovém záhonu jsou rostliny vysazené hustě, pravidelně zalévané a hnojené. Vitálka v takovém prostředí ztrácí svou přirozenou výhodu. Sousední trvalky ji postupně přerostou, zastíní a vytlačí, až vitálka během jedné až dvou sezón zmizí.
Je vitálka vhodná do klasického smíšeného trvalkového záhonu?
Vitálka není vhodná do klasického smíšeného trvalkového záhonu.
Takové záhony jsou navržené pro rostliny s vyššími nároky na vodu a živiny. Vitálka v nich dlouhodobě nefunguje, i když první rok může vypadat dobře. Pokud chcete vitálku zachovat, je lepší ji vysadit do samostatného suchého záhonu nebo do volnější kompozice.
Snesou se vitálka a okrasné trávy?
Ano, vitálka a okrasné trávy tvoří jednu z nejlepších kombinací.
Vzdušné trávy vitálku nestíní a nechávají jí dostatek prostoru. Zároveň vytvářejí strukturu záhonu i mimo dobu květu. Důležité je vyhnout se hustým a agresivním travám, které by vitálku časem vytlačily.
Může být vitálka kombinovaná s levandulí?
Ano, vitálka a levandule spolu fungují, pokud mají dost prostoru.
Obě rostliny milují sucho a propustnou půdu. Problém nastává, pokud je levandule příliš hustá nebo přehnojená. V takovém případě začne vitálku zastínit a vytvářet vlhčí mikroklima, které vitálce nesvědčí.
Proč vitálka nekvete, i když v kombinaci přežívá?
Nejčastějším důvodem je příliš silná konkurence nebo přehnojení.
Vitálka pak investuje energii do přežití, ne do kvetení. Pokud je obklopená bujnými rostlinami nebo roste v příliš výživné půdě, květy se objevují minimálně nebo vůbec. Řešením je ubrat sousedy a zjednodušit záhon.
Je vitálka vhodná jako půdopokryvná rostlina?
Ne, vitálka není půdopokryvná rostlina.
Vitálka potřebuje kolem sebe otevřený prostor. Pokud je kombinovaná s půdopokryvnými druhy, ty jí rychle obsadí kořenový prostor a vitálka začne slábnout. Výsledkem je její postupné vymizení.
Může vitálka růst jako solitér?
Ano, vitálka funguje velmi dobře jako solitér.
V suché zahradě nebo na svahu může vitálka růst samostatně nebo v malých skupinách.
Romadur při hubnutí může mít v jídelníčku místo pouze výjimečně a v přesně hlídané porci.
Při redukci hmotnosti je problémem především vysoká energetická hustota a obsah tuku. I malá porce dodá relativně hodně energie a snadno naruší kalorický deficit. Pokud se Romadur objeví, doporučuji 20 gramů maximálně jednou týdně a vždy na úkor jiné tučné potraviny. Bez kontroly porcí Romadur hubnutí spíše komplikuje.
Může Romadur zvyšovat krevní tlak?
Romadur a krevní tlak spolu souvisí především kvůli vysokému obsahu soli.
U osob s hypertenzí může i menší množství Romaduru přispět ke zvýšení krevního tlaku nebo zadržování tekutin. Problémem bývá pravidelnost – kousek sýra několikrát týdně se rychle nasčítá. Pokud máte vysoký tlak, je vhodné Romadur výrazně omezit nebo vynechat a volit sýry s nižším obsahem soli.
Je Romadur vhodný pro keto dietu?
Romadur v keto dietě zapadá z hlediska sacharidů, ale má svá omezení.
Romadur obsahuje minimum sacharidů, což je pro keto výhodné. Zároveň ale přináší vysoký příjem soli a nasycených tuků. U citlivějších osob může vést k otokům nebo zvýšení tlaku. V praxi doporučuji Romadur v keto dietě brát jako chuťový doplněk, nikoli jako základní zdroj tuků.
Mohu Romadur jíst každý den v malé porci?
Každodenní konzumace Romaduru se obecně nedoporučuje ani při malé porci.
I když porce působí nevinně, denní příjem soli a tuku se rychle zvyšuje. Z praxe vidím, že právě každodenní drobnosti mají největší dopad na zdravotní stav. U Romaduru doporučuji spíše 1–2 dny v týdnu než každodenní rutinu, i když porce zůstává malá.
Je Romadur bezpečný při zvýšeném cholesterolu?
Romadur a cholesterol spolu souvisejí hlavně přes obsah nasycených tuků.
U zvýšeného cholesterolu není Romadur zakázaný, ale je nutné hlídat frekvenci a množství. Pravidelná konzumace může přispívat ke zvyšování LDL cholesterolu. V praxi doporučuji Romadur zařazovat výjimečně a upřednostňovat sýry s nižším obsahem nasycených mastných kyselin.
Je rozdíl mezi mladým a zralejším Romadurem?
Zralost Romaduru ovlivňuje chuť, obsah soli i snášenlivost.
Zralejší Romadur bývá výraznější a slanější, což může zvyšovat zátěž pro krevní tlak a zadržování vody. Někteří lidé ho hůře snášejí i tráví. Pokud už Romadur zařazujete, je často lepší volit méně vyzrálé varianty a hlídat porci ještě pečlivěji.
Je Romadur vhodný při cukrovce 2. typu?
Romadur při cukrovce 2. typu nebývá problémem kvůli sacharidům, ale kvůli celkové energetické zátěži.
Romadur obsahuje minimum sacharidů, takže nezpůsobuje výrazné výkyvy glykemie.
Ve svém příspěvku LIKVIDACE ČERVOTOČE V TRÁMECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jouda.
Tak nevim, mě stačilo je důkladně potřít hustou mýdlovou vodou, která zaslepila chodbičky a vyschla na povrchu jako film a byl pokoj - už je to řadu let, a nikdy jsem to už nemusel opakovat :-) Je to podobné jako s hrůzostrašnou dřevomorkou, kde se také zbytečně straší, přitom stačí troška modrá skalice, či ekologičtějšího hydroxidu a je vyřešeno :-)
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kroucení listů rajčat může mít více příčin. Mohou je způsobovat škůdci jako mšice nebo svilušky. Další příčinou může být takzvaná abiotická porucha, způsobená jak nedostatkem vody v půdě, tak i přemokřením. Na této poruše se může podílet i nadbytek dusíku nebo draslíku, otrhání většího počtu listů najednou či velké kolísání denních a nočních teplot.
Kroucení listů však může zapříčinit také stolbur (Potato stolbur phytoplasma). Je-li rajče napadeno tímto parazitem, listy rostliny se začnou stáčet podle střední žilky směrem nahoru, jsou malé a předčasně vadnou.
Za kroucením listů stojí také některé virové choroby. Ale v jejich případě objevíme i další příznaky, jako jsou třeba skvrny na listech. V neposlední řadě kroucení způsobuje i degenerace listů.
Jelikož má kroucení listů u rajčat mnoho příčin, nelze uvést jeden konkrétní způsob ochrany. Objevíme-li škůdce, tak použijte fungicidní přípravky, domníváme-li se, že je důvodem špatná výživa, pak rostlinu pravidelně přihnojujeme a rovnoměrně zaléváme. Pokud jde o virové onemocnění, pak napadené rostliny zlikvidujeme. Někdy kroucení listů vznikne jen jako reakce na šok z přesazení (u malých sazenic), pak by měl problém po čase sám odeznít a nové listy již porostou normálně.
Stolbur
Na rajčeti se tato choroba projevuje nitkovitostí nadzemních částí, nadměrným větvením stonku a typickými deformacemi květů. Hlavními přenašeči (vektory) jsou některé druhy křísů, kteří šíří nákazu z volně rostoucích hostitelských rostlin. Stolbur se vyskytuje sporadicky v teplejších oblastech, a to především v letech se silnějším výskytem vektorů.
Stolbur se obvykle objevuje na bramborách a rajčatech, ale v některých letech není výjimkou ani na paprikách, kde může způsobit významné hospodářské ztráty. Stolburu neprospívá chladné a deštivé počasí, protože ho přenášejí křísi zejména v teplejších a sušších letech.
Stolbur jsou zjednodušeně řečeno mikroorganismy na vývojovém stupni mezi viry a bakteriemi. Podobně jako viry jsou typickými intracelulárními (vnitrobuněčnými) parazity rostlin, napadajícími zejména floém (lýko), ve kterém se šíří a způsobují celou škálu symptomů. Základním znakem, který je odlišuje od jiných chorob, je to, že velmi ojediněle způsobují odumření hostitele. Jejich průběh je charakteristický zejména zaostáváním v růstu a deformacemi, vznikem novotvarů a zvláštních útvarů (vzdušné hlízky), fylódií (zezelenáním), hromaděním antokyanu a jinými tvarovými změnami a dekoloracemi (ztrátou barvy).
Stolbur napadá kulturní rostliny zejména z čeledi Solanaceae (rajče, paprika, brambor) a desítky jiných planě rostoucích rostlin z různých čeledí (Euphorbiaceae, Daucaceae, Cuscutaceae).
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: https://www.google.cz/image…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.
Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.
Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.
Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: https://www.zbozi.cz/hledan…
Vertikulace neboli prořezávání zlepšuje přístup vody, vzduchu a živin k travním kořenům. Při vertikulaci dochází k narušení kořenů trávy a to ji povzbuzuje k rozrůstání. Vertikulace se provádí pomocí prořezávacích hrábí nebo motorovým vertikulátorem brzy na jaře. Ostrými hroty, které se podobají hrábím, narušíte plsť vytvořenou na povrchu půdy. Budete-li prořezávání dělat v době sucha, bude se vám pak narušená plsť lépe vyhrabovat.
Zavlažování trávníku
Zavlažování trávníku by se mělo provádět alespoň jednou týdně, ve velkých teplech je potřeba zavlažovat častěji. Zavlažování byste měli provádět nejlépe ve večerních hodinách, protože zabráníte odpařování vody působením sluníčka. Trávník je potřeba zavlažovat vždy důkladně. Když budete zavlažovat často a malým množstvím vody, bude mít trávník jen povrchové kořeny (nebudou mít důvod prorůstat hluboko do země, když vodu můžou čerpat z povrchu).
Sekání trávníku
Trávník je třeba sekat pravidelně, vždy alespoň jednou za týden. Používáte-li příliš mnoho hnojiv, nebude vám sekání jednou týdně rozhodně stačit. Je pravidlem, že tráva by se měla sekat vždy, když vyroste o dva až tři centimetry. Ideálním časem pro sekání trávy jsou odpolední a večerní hodiny, kdy jsou stébla trávy suchá. Při sekání byste měli mít nůž sekačky ostrý a ve výšce asi sedm centimetrů nad zemí. Rozhodně se vyhněte sekání v období velkého sucha, mohlo by se stát, že na trávníku budou místo krásně zeleného povrchu vypálené fleky.
Určitě se najde řada dalších pravidel a doporučení, jak se o trávník starat, například jak odstraňovat plevel, jak se zbavovat mechu či jak řešit nějaký konkrétní problém. Budete-li se však řídit uvedenými základními radami, určitě budete se svým trávníkem spokojeni.
V naší poradně s názvem CO JE TO ZA ŠKŮDCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka Kokešová.
Poraďte mi, prosím, co je to za škůdce, který mi letos žere narcisky. Lítá, pomalu, částečně je chlupatý s bílými skvrnkami. Dovede kompletně zničit květ narcisky. Škodí i jiných plodinách a jak se likviduje?
Přikládám foto
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Milá zlatá, to co jste vyfotila je zlatohlávek huňatý (Tropinota hirta), který je od roku 1992 chráněný zákonem. Jeho výskyt je sledován těmito vědci:
J. Horák pracuje ve VÚKOZ v.v.i., Průhonice,
K. Chobot v AOPK ČR Praha karel.chobot@nature.cz,
T. Jirmus působí na Fakultě životního prostředí ČZU.
Kontaktujte některého z těchto pánů a laskavě jim sdělte přesnou lokalitu výskytu. Napomůžete tak třeba ke zrušení jeho diskutabilní ochrany.
Brouk je užitečný, ale samozřejmě někdy může škodit. Nejen že se živí pylem rostlin a tím je efektivně opyluje, ale i nezřídka se rád zakousne do okvětních lístků. Hlavní období výskytu brouka je od druhé poloviny května do poloviny září. Vzhledem ke klimaticky příznivým zimám se zlatohlávek může objevovat již v březnu a poslední jedinci přežívají až do listopadu.
Užitečné jsou i larvy zlatohlávka.
Larvy mají rohlíčkovitě prohnuté tělo dlouhé 3 až 4 cm s více záhyby a živí se odumřelými rostlinnými zbytky (opadané listí, kompost, uhnilý hnůj, půdní substráty). Na rozdíl od ponrav chroustů však nepoškozují podzemní části rostlin. Vývoj larev trvá přibližně tři měsíce, koncem léta se zakuklí a ještě na podzim se z nich vylíhnou brouci, kteří však do příštího jara zůstávají v půdě. Mají jednu generaci za rok.
Jak ochránit květy, když je zlatohlávků příliš?
Brouci jsou aktivní především za teplého a slunečného počasí, kdy nalétávají na kvetoucí porosty. Pokud vám neúměrně poškozují pěstované rostliny, jejich likvidace by se měla omezit na sběr brouků v době jejich intenzivního náletu, a to především v dopoledních hodinách. Na porostech se zlatohlávci vyskytují často zároveň se včelami a jinými opylovači, proto je použití insekticidu velmi špatnou volbou. Navíc se stále jedná o chráněný, i když již početnější, druh brouka. Posbírané brouky byste proto neměla likvidovat, ale přenést na vzdálenější kvetoucí louku.
Tady se můžete podívat, jak tohoto černého brouka s býlými skvrnami na zádech vyfotili ostatní: https://www.google.cz/image…
Kombinace vitálky s okrasnými travami patří k nejspolehlivějším. Trávy vytvářejí strukturu záhonu, aniž by vitálku dusily nebo připravovaly o světlo.
Důležité je vybírat vzdušné a spíše nižší trávy. Husté, agresivní trsy vitálku časem vytlačí. Pokud ale zvolíte správné druhy a dodržíte rozestupy, získáte záhon, který funguje bez zásahů.
Čevabčiči se rozpadá, pokud maso není dostatečně promíchané nebo obsahuje málo soli, která aktivuje bílkoviny a vytvoří vazbu.
Nejčastější problém je krátké míchání. Směs sice vypadá hotová, ale není. Pokud chcete, aby čevabčiči drželo tvar, musíte míchat minimálně 3–5 minut, dokud není hmota lepivá. Další častá chyba je nízké množství soli, protože bez ní nevznikne potřebná struktura. Pokud se vám rozpadá, vraťte se zpět k základu – sůl, voda a důkladné mechanické zpracování.
Je v čevabčiči vejce nebo ne?
Správné čevabčiči podle normy vejce neobsahuje, protože by změnilo strukturu a výsledná konzistence by nebyla správná.
Vejce sice pomáhá držet směs pohromadě, ale vytváří jiný typ vazby než maso samotné. Výsledkem je textura podobná karbanátku, ne pravému čevabčiči. Pokud chcete autentické čevabčiči, vejce vynechte úplně. Správná struktura vzniká pouze díky soli a míchání masa, nikoliv přidáním pojiv.
Kolik soli dát do čevabčiči?
Do čevabčiči patří 18–20 g soli na 1 kg masa, což je více než u běžných domácích receptů, ale je to technologicky nutné.
Sůl zde nefunguje jen jako dochucovadlo, ale hlavně jako aktivátor bílkovin. Pokud jí dáte méně, čevabčiči nebude držet a rozpadne se. Pokud jí dáte příliš, bude chuť nepříjemná. Ideální je držet se přesného rozmezí a vážit. Odhad nefunguje, protože rozdíl několika gramů je v tomto případě zásadní.
Kolik česneku patří do čevabčiči?
Správné množství česneku je přibližně 8–12 g na 1 kg masa, aby chuť zůstala vyvážená a nepřebila maso.
Častou chybou je přidání velkého množství česneku, což vede k nepřirozené chuti. Čevabčiči má být jednoduché a česnek má pouze doplňovat. Pokud chcete chuť jako ze školní jídelny, držte se spíše spodní hranice. Více česneku znamená výraznější chuť, ale také odklon od původního charakteru jídla.
Proč chutná čevabčiči jinak než ze školy?
Čevabčiči chutná jinak, protože doma lidé mění poměry, přidávají koření a nedodržují technologii přípravy.
Ve školních jídelnách se drží přesné normy – méně koření, více soli a důsledné míchání. Doma se často improvizuje, což vede k jiné chuti. Pokud chcete dosáhnout stejného výsledku, musíte dodržet nejen suroviny, ale i postup. Klíčová je jednoduchost a přesnost, nikoliv kreativita.
Lze čevabčiči péct v troubě?
Čevabčiči lze péct v troubě, ale výsledek bude jiný než při smažení, hlavně v chuti a textuře.
Při pečení se nevytvoří tak výrazná kůrka jako na pánvi a maso může být sušší. Pokud chcete zachovat šťavnatost čevabčiči, je lepší smažení. Trouba je vhodná spíše jako kompromis pro větší množství.
Ve svém příspěvku LIKVIDACE PLEVELE OCTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Hron.
Psi jak znečistijí Prahu zapachem. Psi moc smrdí hlavně Roundupem, protože psi lezou do postříkaných ploch.
V celé ČR ve městech v supermarketech jsou puštěné dveřní clony, které topí. Je už teplo nemusely by topit už vůbec, nebo topit méně na nižší teplotu. Jde z nich nepříjemný vzduch, který je cítit Roundupem a prachem. Postřik smrdí i na podlaze v prodejně, hlavně u vchodů do budov. Nosí ho sem pravděpodobně lidé, zákazníci na botech z venkovního prostředí parkoviště. Lidé také stříkají Roundup před garáže bytové domy, chodníky domků. Někteří lidé stříkají i městské chodníky Roundupem. Neumí ho ani naředit. Používají silné koncentrace roztoku. Chodník je od toho zalepený, špinavý ještě příští rok. Neměl by se Roundup a přípravky jemu podobné prodávat jen naředěný v poměru 1:10 pro běžné spotřebitele? Účinnost postřiků méně naředěných není vyšší.Do Roundupu lezou i psi. Psi s Roundupem v sobě potom močí na stromy, ty pak často usychají. Žloutne od nich i trávník. Loňský postřik ještě smrdí více než rok..Lepší je ho vůbec neprodávat. Hubit plevel třeba vařící vodou, nebo horkým vzduchem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
Rostlinné kurkumové barvivo je zcela neškodné. Krásně obarví polévky, rýži, máslo, sýry, tuky i hořčici na žádanou barvu. Kuchařka, která si kurkumu zvykne používat, se bez ní už neobejde. Například kuře potřené práškem z kurkumy rozmíchaným v trošce oleje získá při pečení lákavou kůrčičku. Ovšem potřebné dávky koření je třeba vždy nejprve opatrně vyzkoušet.
Vaječná omeleta
Ingredience: 6 vajec, 1/2 lžičky mleté kurkumy, 3 lžíce šťávy z cibule, sekaná petrželová nať, 1 chilli paprička, sůl, tuk na vymaštění plechu nebo mísy
Postup: Cibuli prolisujeme lisem podobně jako česnek. V takto získané cibulové šťávě rozšleháme žloutky společně s nasekanou petrželovou natí, kurkumou, solí a nasekanou zelenou paprikou, ze které jsme předtím odstranili semena. Do této dohladka vyšlehané hmoty zlehka vmícháme pevný sníh z bílků. Pekáč nebo zapékací mísu vymažeme olejem, vlijeme směs a pekáč vložíme do předehřáté trouby. Pečeme tak dlouho, dokud se omeleta nezdvihne a neztuhne. Musí však zůstat kyprá. Podáváme ji horkou na předehřátých talířích jako svačinu nebo vydatnou snídani s tmavým pečivem.
Rýže: 1 hrnek rychlovarné celozrnné nebo basmati rýže, 10 hřebíčků, ½ citronu
K podávání: ½ svazku čerstvé máty, 3 lžíce netučného bílého jogurtu, ½ citronu, 4 placky papadam
Postup: Otrhejte vnější listy květáku, pak jej nakrájejte na centimetrové plátky a opečte je na grilovací pánvi z obou stran. Do středního kastrolu dejte vařit 1 hrnek rýže se 2 hrnky vroucí vody, hřebíčkem, půlkou citronu a špetkou soli, přikryjte pokličkou. Olej vlijte do kastrolu, pak rychle vmíchejte semínka hořčice a pískavice, kurkumu a listy kari. Oloupaný zázvor, česnek, očištěné jarní cibulky, chilli papričku a stonky koriandru rozmixujte najemno a vmíchejte do kastrolu. Přidejte nahrubo nakrájená rajčata. Vlijte kokosové mléko, přidejte scezenou cizrnu, kousky ananasu i se šťávou. Přidejte opečený květák, přikryjte, zvyšte plamen a uveďte do varu. Syrové placky papadam dejte do mikrovlnky (800 W) na minutu nebo dvě, aby se nafoukly. Otrhejte lístky máty a rozdrťte je v hmoždíři na pastu.
V naší poradně s názvem KONCENTRACE MODRÉ SKALICE PRO POSTŘIK STROMŮ A DOBA POSTŘIKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Varvařovský st..
Pouze stručně dodávám, že jde o likvidaci rzi na hrušních a minimálně na jabloních. Rád bych zároveň tímto roztokem ošetřil šedý potah na listech (komplet) tzv. růže z Jericha neboli zimolezu.
Můžete mi prosím na tyto mé problémy fundovaně odpovědět a poradit. Spoustu věcí už jsem vyzkoušel, leč stále marně.
Vřelé díky za info.
Zdraví Vás J. Var. st.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
U rzi hrušňové je zásadní minimální vzdálenost od jalovců 200 metrů. Pokud ji nelze dodržet, tak poté přichází na řadu chemická ochrana rostlin. Nejlepší účinek v tomto ohledu mají fungicidní přípravky SULFURUS, TALENT, SERCADIS, SCORE 250 EC, SCALA, POLYRAM WG, KUMULUS WG, FUNGURAN PROGRESS, DISCUS, DAGONIS. Postřik se provádí dvakrát. Jednou před květem a pak ještě jednou hned po odkvětu. Také je dobré mít přehled o všech jalovcích v okolí a postarat se u nich o sběr rosolu než zaschne a vypráší spóry. Sběr a likvidace rosolu připadá na deštivý týden na přelomu dubna a května.
To se ve vinicích také běžně používá. Vhodné jsou speciální směsky rostlin na zelené hnojení (určitě v nich nechybí rostliny z čeledi Bobovitých, jako například vikev, jetel nebo vičenec, protože na jejich kořenech žijí hlízkové bakterie, které umí vázat a dále zpracovávat vzdušný dusík). Obvykle se vysévají v druhé polovině vegetace, sekají se a ve druhém roce se zapravují do půdy tak, aby nebyly ve vinici v době, kdy už réva potřebuje dostatek vody, to znamená v době kvetení.
A co takové zahrádkářské využívání každého centimetru půdy, třeba tím, že pod keři révy se pěstuje zelenina, jahody nebo letničky? Je to možné?
Samozřejmě ano. Záleží na vlastním uvážení. Koneckonců každý správný zahrádkář dbá jak na hnojení, tak na zálivku, takže révě taková konkurence nebude vadit.
Zmiňovala jste se o polohách pro révu nevhodných, protože umožňují rozvoj houbových chorob. Co dál révě hrozí?
Kromě houbových chorob, jejichž výskyt se řeší buď preventivními opatřeními, nebo používáním prostředků na ochranu před nimi, můžeme rozpoznat také virové či bakteriální choroby. Virózám, houbovým chorobám a škůdcům se budeme věnovat později, až budou aktuální jejich příznaky.
Teď si povíme o dvou bakteriálních onemocněních révy, které se navenek projevují pomalu, protože v napadených rostlinách mohou přežívat v tzv. latentním stavu. Původci mohou být v rostlinách přítomni celé roky, ale onemocnění se projeví až tehdy, kdy jsou keře nějakým způsobem oslabené. Například po předchozích suchých letech, po mrazivých zimách, při poškozování částí keřů kroupami nebo jen při opakovaném přetěžování nadbytkem oček při řezu.
Prvním z těchto „nepřátel“ révy je Bakteriální nádorovitost, kterou způsobují dva druhy baterií: Agrobacterium tumefaciens a Agrobacterum vitis. Projevy obou druhů jsou stejné – na napadených keřích se při jejich oslabení mohou vytvářet nádory. Většinou se vyskytují na starém dřevě, tedy na kmenech a ramenech, ale také se mohou objevit na místě srůstu podnoží a roubů, a to i u nově vysazených sazenic. Nádory vypadají tak, jako kdyby se z vnitřku dřeva tlačilo na venek něco, co vypadá jako pukancová kukuřice nebo kousky polystyrenu. Malé nádory, zpočátku bílé, měkké, do konce vegetace zhnědnou a zdřevnatí. Keře postupně slábnou a mohou i uhynout. Prvotní nákaza se dostává do vinice s nákupem infikované sadby. Do dalších rostlin se dostává z půdy prostřednictvím řezných ran a dál se šíří cévními svazky. Napadené části keřů je proto nutné odřezat a ihned spálit mimo vinici, aby nedocházelo k dalšímu šíření půdou.
Ve svém příspěvku ČESNEK V SOLI NA USKLADNĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Sehnálek.
Někde jsem četl, že je možno česnek naloupat a do sklenice 0,7 l dát 1cm soli, na toto naloupaný česnek ale již nevím, zda vysát vzduch nebo jak dále uskladnit a jak dlouho česnek vydrží. Pokud mi dáte informaci k požadovanému tak předem děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.
Vyzkoušejte to na malém množství. Použijte k tomu skleničky od Krenexu. U jedné zkuste vysát vzduch a druhé ne. Obě skleničky pak uskladněte v temnu při pokojové teplotě. Podle výsledku testu pak zjistíte, který postup vám vyhovuje. Domnívám se, že sůl vytáhne ze stroužků jejich vlhkost a ty se pak zcvrknou a budou takové gumové.
Rozlišujeme zhruba 250 tisíc druhů kvetoucích rostlin. Tvoří asi 80 procent ze všech druhů rostlin na Zemi. Kvetoucí rostliny dále můžeme rozdělit do dvou velkých podskupin, a to na jednoděložné a dvouděložné.
Jednoděložné rostliny
Jednoděložné rostliny mají jen jednu dělohu, mají listy s paralelními žílami a části květiny bývají v násobku tří. Je jich asi 70 tisíc druhů a patří mezi ně například trávy, lilie, orchideje, kosatce, palmy a mnoho dalších.
Dvouděložné rostliny
Dvouděložné rostliny mají dvě dělohy, listy s větvením a části květiny bývají v násobcích po čtyřech nebo pěti. Je jich asi 180 tisíc druhů a řadíme mezi ně sedmikrásky, kaktusy, magnólie, růže a většinu typů stromů.
Důležitými rostlinami jsou trávy. Je jich asi 8 tisíc druhů a jsou to rostliny s malými květy. Poskytují potravu nejen pro pasoucí se zvířata, ale patří mezi ně také potraviny jako například obiloviny, rýže či kukuřice.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ CHLEBA Z KVÁSKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Valeš.
Dobrý den, poprosím o radu. Peču kváskový chleba, to je báječná věc, trochu mě zrazuje, že mi ten chleba brzy tvrdne. Rychleji než koupený. Dávám jej do lněného plátna, do mikrotenu, nic nepomáhá. Peču 10 min. na 210, potom 35 min na 190. 700 g pšeničné hladké, 350 ml vody, 350 ml žitného kvásku. Budu Vám vděčný za jakoukoli radu. Předem děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Proč je kupovaný chléb tak měkký?
Na chlebu, který dostanete v místních pekárnách, je něco kouzelného – je vždy tak měkký a nadýchaný. Mnoho z těchto chlebů, zejména balených, je vyrobeno s množstvím chemických přísad, jako je propionát vápenatý, amyláza a oxid chloričitý, které pomáhají udržet je měkké, lehké a nadýchané po celé dny.
V domácích podmínkách můžete delší měkkosti docílit přidáním soli (2% z množství mouky, při 700 gramech je to 14 g soli). Zvážit můžete také přidání osmahnuté cibulky.
Humus vzniklý ze slupek brambor, zbytků zeleniny, chleba, vařené stravy, trávy, zbytku rostlin, větviček, shrabaného listí, popela ze dřeva je jedinečným zdrojem výživných látek pro rostliny. Obsahuje v rovnovážném poměru dusík, vápník, hořčík a draslík, které rostlinám postupně uvolňuje. Vysoký počet mikroorganismů zvyšuje biologickou aktivitu půdy a podporuje tak její samočisticí schopnost půdy kontaminovanou přílišným hnojením umělými hnojivy, ale i kyselým spadem v deštích. Kompost zlepšuje také výživu rostlin stopovými prvky a zlepšuje kyprost a soudržnost struktury půdy, která tak lépe přijímá vodu. Vrstva humusu, kterou zapravíte do záhonků nebo ji použijete jako mulč pro trávník, se tak projeví na růstu i vzhledu trávy, květin i zeleniny a ovoce. Tato organická součást svrchní zeminy je zkrátka tím, co umožňuje další život. Podílet se na tomto životodárném přírodním cyklu tím, že věnujeme chvilku třídění domácího odpadu a odnesení toho organického do kompostéru, by mělo být pro myslícího moderního člověka samozřejmostí.
V naší poradně s názvem JAK SI VYROBIT SVŮJ RANDAP ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Ví někdo prosím ,jak si doma vyrobit randap ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Roundup je přípravek, který ničí vše zelené. Jen málo rostlin mu dokáže odolat. Proto se hojně používal na ničení plevelů. Roundup je založen na účinku tak zvaného glyfosfátu, o kterém se vedou debaty, zdali je toxický. Zatím nebylo nic potvrzeno, ale preventivně byl stažen z maloobchodního prodeje kvůli domněnce, že by mohl být karcinogenní. Co tedy použít na hubení plevele místo Roundupu? Existuje přírodní alternativa glyfosátu. Levným a účinným nástrojem proti plevelům může být roztok z octa, soli a saponátu. Jde o levný a účinný nástroj proti plevelům může být roztok připravený smícháním octa, soli a Jaru. Nefunguje to ale lépe než Roundup. Pokud jste odpůrci používání Roundupu nebo chcete ocet používat z jiných důvodů, určitě to můžete udělat, ale uvědomte si, že s ním budete muset postřikovat pořád dokola, protože vždy zničí jen to, co je nad zemí. Další variantou jsou herbicidy na bázi železa, které se aplikují na aktivně rostoucí drobné plevele v trávnících na jaře nebo na podzim, když jsou chladné teploty a dostatek vláhy. Ošetření by mělo být znovu aplikováno 4 týdny po první aplikaci a pro dlouhodobý účinek opakováno maximálně ale celkem 4 krát za rok. Po ošetření může dojít ke ztmavnutí listů trávníku. Tráva se však obvykle zotaví během několika dnů až týdne. Štítky na komerčně dostupných produktech uvádějí nízké, střední a vysoké dávky pro hubení specifických plevelů. Střední a vyšší dávky pravděpodobněji způsobí změnu barvy trávníku v chladném období. Přípravky na bázi železa mají na sobě uvedeno Tekuté / kapalné železo, Chlorid železitý.
Jako optimální termín pro setí je uváděn v našich klimatických podmínkách přelom dubna a května a pak konec srpna a začátek září, protože v tomto období bývá větší množství srážek, ale při zajištění pravidelné závlahy lze sít trávník během celé doby vegetace. V posledních letech se díky teplým zimám osvědčily i zimní výsevy. Ty mají výhodu v lepším odnožování trav přes zimu a menším riziku zaplevelení. Výsev provádíme většinou ručně rozhozem osiva, u větších pozemků je vhodné jeho rozdělení na menší části s oddělením potřebného osiva – může se snadno stát, že se nám ho v závěru bude nedostávat. Výsevní množství se pohybuje od 12–25 g/m2, jen pro rychlejší zapojení porostu se doporučuje dávka vyšší. V každém případě je výsevné množství závislé na travních druzích obsažených v použité směsi. Měli bychom se přidržet doporučení výrobce osiva. Při rozdělení množství osiva počítejte s přídavkem na okraje trávníkové plochy, aby hned z počátku byly hustší. Pro rovnoměrný výsev lze použít i vysévací nádobu (s otvory ve dně), ta nám slouží zároveň jako odměrka pro správné osetí stanovené plochy. Vyseté osivo je nutné zapravit do půdy nejvýše do hloubky 1–2 cm. Nejčastěji sekavým pohybem pomocí hrábí nebo opatrným přehrabáním povrchové vrstvy, na větších plochách ježkovými válci. Po zapravení je nutné povrch utužit těžším válcem nebo nášlapnými prkénky připevněnými na obuv, jinak osivo pomalu a nepravidelně klíčí a snadněji jej vyzobou ptáci. U sestavovaných směsí můžeme využít dvoufázového setí, kdy sejeme nejprve hrubosemenné trávy, které zapravíme do půdy a pak na povrch dosejeme jemnosemenné trávy, ty již nezapravujeme, a povrch utužíme. Po výsevu by, pokud je to technicky možné, měla následovat zálivka, ta dokončí utužení povrchové vrstvy a značně urychlí klíčení. Zálivka nesmí být příliš intenzivní, aby se osivo nesplavilo, vzniknou tak snadno lysé a naopak příliš husté ostrůvky porostu. Vyschne-li povrchová vrstva půdy v průběhu klíčení, dojde zpravidla k úplnému zničení porostu a je nutné sít znovu. Pro rychlejší klíčení a udržení vlhkosti můžeme na menších plochách povrch pokrýt porofólií, jež chrání i před ptactvem.
Ve svém příspěvku JAK A KDY STŘÍHAT OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kvetoslav.
ostruziny-vyborny clanek..Zverejnujte další..MOHU HNOJIT ROZDRCENOU TRAVOU V PRUBEHU ROKU PO NASEKANI?NENALEZOU MI NA OSTRUZ.KERE KLISTATA Z NASEKANE TRAVY,NEBO SLIMACI?DEKUJI ZA ODPOVED NA MUJ MEIL.Mam ostruz.jiz 5-6let bez prihnojovani a BEZ KLISTAT,ALE V TRAVE KLISTATA JSOU-nIzky JESENIK-JAKARTOVICE
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lubomír weinhauer.
Prosí o radu kdy a jak stříhat rakytník .Předem děkuji.
Pravidelné sečení a úklid travní hmoty. Cílem těchto úkonů je udržení travního porostu v požadované výšce a podpora odnožování trav. Odstraněním posečené travní hmoty bráníme tvorbě plsti a úhynu jemných travních komponentů. Pravidelnost sečí závisí na typu trávníku a průběhu vegetace.
Hnojení organickými a anorganickými hnojivy. Travnaté plochy jsou vysokým konzumentem živin z důvodu dynamického růstu biomasy několikrát v průběhu jednoho vegetačního období. Hnojení má zásadní vliv na regeneraci trav po seči, rozvoj a aktivitu kořenového systému a zvyšuje rezistenci proti chorobám travních porostů. Nadbytek či nedostatek živin se projevuje poškozením travních ploch dočasně nebo trvale.
Závlaha trávníků. Vysoké nároky trávníků na vodu vyplývají z celé řady faktorů, jako je vysoká evapotranspirace – odpařování vody či teplota vzduchu. Závlaha travnatých ploch je důležitá i po každé seči nebo po každé aplikaci hnojiv. Nejideálnější formou je jemný postřik. Množství vody je rozdílné pro trávníky do jednoho měsíce od výsevu a pro trávníky starší.
Likvidace plevelů a ochrana proti chorobám. Plevele se v trávnících vyskytují z půdní zásoby, substrátu, větrem, vodou, mechanizací i člověkem. Jednou z příčin výskytu plevelů mohou být i neposekané nebo špatně posekané krajinné trávníky, z nichž se šíří semena plevelných druhů. Likvidace jedno- a dvouděložných plevelů v trávnících by měla být kombinací aplikace herbicidních přípravků, mechanických zásahů (například aerifikace), přizpůsobení výšky seče travního porostu, aby nedošlo k tvorbě semen a vysemenění plevelů, hnojením podle výsledků půdních rozborů. Výskyt chorob je nejčastěji způsoben změnami teplot v zimních měsících v závislosti na sněhové pokrývce, nadměrným či nedostatečným hnojením a zavlažováním, přenosem z okolních ploch, použitím nevhodných odrůd trav pro danou lokalitu. Ochrana proti chorobám může být preventivní, kdy již správným založením trávníku na správném profilu, substrátu atp. minimalizujeme možné výskyty chorob stejně jako správně prováděné ošetřování trávníku. Pokud se některá choroba vyskytne, jako například plíseň sněžná po zimě, je dobré rozpoznat ji v začátku a souborem opatření (postřik, vertikutace, úprava závlahy...) zlikvidovat.
Válení. Přiměřeně zhutňujeme překypřený povrch půdy zejména u nově založených trávníků, přitiskneme po seči povytažené rostliny a srovnáme drobné nerovnosti. Zásah je nutné dobře uvážit.
Hrabání listí. Zásah nezbytný hlavně na podzim a na jaře. Pod listy se drží vlhkost a tato místa jsou napadána chorobami.
V naší poradně s názvem ZMĚNA DODAVATELE U PŘÍPOJKY ELEKTŘINY NA CHATĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivo ing malý.
Vážení,mám el.přípojku na chatě na Vlčkové u Zlína asi od roku 1975 tj.cca45let.Spotřebu mám malou,na sekání trávy,občas světla,mám83let,takže údržbu a ostatní práce dělá syn.Mám e-on,kterému jsem platíval napřed asi 400kč,potom 600kč,pak 1200 kč a dnes jsem dostal fakturu od stejné firmy na 1600kčza rok,spotřeba tak za 100kč.Potřeboval bych poradit jak najít jinou firmu,levnější a jak se u ní přihlásit.Předem s díky Ing.Ivo Malý
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Tohle neustálé zvyšování elektřiny kvůli dotacím na obnovitelné zdroje je fakt hrozné. Pak lidi, jako vy, co mají spotřebu nula nula nic, tak musí platit takové peníze. Vlčková patří do území, kde vládne E-ON a je velmi nepravděpodobné, že získáte dlouhodobě nižší cenu u nějaké konkurence. Situaci můžete prozkoumat telefonem na ČEZ a zeptáte se na jejich nabídku. Pokud s ní budete spokojen, tak za vás kompletně zařídí převod z E-ON na ČEZ. U ČEZu si můžete objednat, aby vám zavolali, čím ušetříte za telefonní poplatky. Objednávku hovoru provedete zde: https://www.cez.cz/cs/prejd…
Trávník musíte na jaře především rozdýchat a dodat mu živiny. Než začnete s prvním sekáním trávy, měli byste z něj odstranit mech a odumřelý rostlinný materiál, tedy listy a jiné organické zbytky. Trávník je nutné prořezat, zbavit mechu, provzdušnit a pohnojit.
Aby byl okrasný trávník hustý a sytě zelený, potřebuje dodávat ve velkém množství především dusík – N, ale i ostatní živiny. Hnojením trávě zároveň pomůžete, aby se lépe prosadila proti plevelu a mechu. Předejdete tak i problémům s chorobami. Pravidelné hnojení podporuje růst husté, zdravé a jasně zelené trávy. Nejdůležitější je hnojení hned na počátku vegetačního období, tedy z jara. Nejprve trávník poprvé posečte a potom jej při zatažené obloze pohnojte. Nedělejte to při slunečném počasí, aby hnojivo v kombinaci se slunečními paprsky trávu nespálilo. Po pohnojení by měla následovat důkladná zálivka. Rozdíl mezi hnojeným trávníkem a trávníkem trpícím nedostatkem dusíku je patrný na první pohled. Na trhu je řada kapalných hnojiv, která se přidávají přímo do zálivky, nebo hnojiva ve formě granulí, jež můžete rovnoměrně rozsypat po trávníku. Důležité je skutečně rovnoměrné posypání, jinak za pár týdnů uvidíte nesouměrné zelené plochy a velmi rychle tak zjistíte, které části trávníku se dostalo hodně živin a které málo. Proto je vhodné použít na větší plochy rozmetač. Druhé hnojení provádějte v květnu až červnu. A pokud chcete trávníku dopřát opravdu nejlepší péči, myslete i na třetí hnojení v srpnu. Tehdy by neměl být hlavní složkou hnojiva dusík, ale draslík. Jinak může váš trávník ztratit mrazuvzdornost.
Po zimě musíme být trpěliví – dokud zcela neroztaje poslední sníh a trávník nerozmrzne, uděláme nejlíp, když se k němu ani nepřiblížíme. Vstupování na zamrzlý trávník má často na svědomí holá místa. V rozbředlé půdě zase zůstanou hluboké rozměklé stopy, které jen obtížně srovnáváme. Jakmile je půda suchá, nastal ten správný čas se trávníkem začít vážně zabývat. S regenerací začneme tím, že ho zcela vyčistíme – to znamená, že shrabeme listí, větvičky a suchou trávu. Pokud jsme trávu dostatečně nezkrátili na podzim, měli bychom ji před další rekultivací posekat přibližně na výšku tří centimetrů. Abychom se zbavili travní plsti, již v podstatě tvoří mech, odumřelá stébla trávy a rozkládající se listí a větvičky, budeme muset sáhnout po vertikutátoru. Vetrikutátor (vertical cut znamená svislý řez) je elektrický nebo motorový přístroj vybavený ostrými noži, které rotují kolem vodorovné osy v hloubce 3–7 cm, čímž travní plochu provzdušňují. Nemáme-li ho k dispozici, budeme si muset vystačit se speciálními hráběmi k provzdušňování trávníku. Na větší plochy si raději přístroj půjčíme v půjčovně nářadí. Tímto provzdušněním trávník zbavíme kompaktní plstnaté vrstvy, jež v půdě zadržuje nežádoucí vlhkost a brání mu v dýchání. Pokud bychom to neudělali, můžeme se dočkat různých chorob a o zeleném pažitu si můžeme nechat zdát. Po vertikutaci trávník znovu pečlivě shrabeme a odstraníme z něj všechny rostlinné zbytky.
Jestliže jsme na trávníku objevili zažloutlé skvrny o průměru 15–20 cm, které se neustále zvětšují, můžeme si být jisti, že jde o sněžnou plíseň. Za slunečného počasí mají stébla narůžovělý odstín, za vlhka se kolem skvrn objevuje bílé podhoubí, jež stébla trávy slepuje. Tato choroba trávník zachvátila buď proto, že krusta sněhu, která na něm ležela, nepropouštěla žádný vzduch, nebo jsme to na podzim poněkud přehnali s dusíkatými hnojivy, případně jsme jej před zimou důkladně neshrabali. V přírodě se běžně na loukách objevují holá zažloutlá místa. Nejde ale o náš dokonalý trávník a navíc si s nimi příroda časem poradí, což se v případě šlechtěných rostlin téměř nestává. Co tedy dělat? Boj se sněžnou plísní je poměrně obtížný. Podaří-li se nám ji zachytit v počátečním stadiu, je dost možné, že ji zlikvidujeme fungicidem ve spreji. Zasáhla-li ale větší část plochy, raději ji celou zryjeme a začneme s pěstováním trávníku od začátku. Pokud se nám plíseň podařilo zlikvidovat bez nutnosti odstranění celého trávníku, stačí, když pak prázdná místa zkypříme, osejeme novým travním semenem, udusáme do roviny a zalijeme.
