Rychlá odpověď: Blýskavku (Photinia) je nejlepší stříhat na jaře a znovu během léta. Pravidelný řez podporuje tvorbu nových výhonů s typickými červenými listy a pomáhá zahustit živý plot. Pozdní řez na konci léta nebo na podzim se nedoporučuje, protože mladé výhony mohou být poškozeny zimními mrazy.
Blýskavka, známá také pod latinským názvem Photinia, patří mezi nejpopulárnější stálezelené keře používané pro živé ploty. Zahradníci ji mají rádi hlavně kvůli výrazným červeným mladým listům, které na jaře vytvářejí velmi dekorativní efekt.
Aby ale rostlina opravdu vytvořila hustý živý plot a pravidelně tvořila nové červené výhony, je potřeba vědět, kdy a jak ji správně stříhat. V tomto článku si ukážeme nejen praktický postup řezu, ale také množení řízky, zkušenosti z českých zahrad a nejčastější chyby při pěstování.
FAQ – často kladené otázky
Kdy stříhat blýskavku
Blýskavku (Photinia) je nejlepší stříhat na jaře a případně znovu během léta. Pravidelné stříhání blýskavky podporuje růst nových výhonů a tvorbu typických červených listů.
Hlavní řez se obvykle provádí v březnu nebo dubnu, kdy rostlina začíná růst. Druhý lehký řez je možné provést v květnu nebo červnu, případně ještě jednou v červenci. Po srpnu se už stříhání Photinia nedoporučuje, protože nové výhony by nestihly vyzrát před zimou. Pokud chcete hustý živý plot, je důležité provádět pravidelný jarní řez.
Jak množit blýskavku
Nejjednodušší způsob množení Photinia je pomocí řízků. Množení blýskavky řízky umožňuje získat nové rostliny z mladých výhonů.
Řízky se odebírají z mladých zdravých výhonů, které mají délku přibližně 10 až 15 centimetrů. Spodní listy se odstraní a řízek se zapíchne do lehkého substrátu. Pokud je substrát stále mírně vlhký, začnou se během několika týdnů vytvářet kořeny. Tato metoda množení Photinia je poměrně spolehlivá a používá ji mnoho zahradníků.
Jak rychle roste blýskavka
Blýskavka patří mezi poměrně rychle rostoucí keře. Photinia Red Robin může za rok vyrůst přibližně o 30 až 60 centimetrů.
Rychlost růstu závisí především na stanovišti a kvalitě půdy. Na slunném místě s dostatkem živin roste rostlina mnohem rychleji než ve stínu. Pokud je živý plot pravidelně stříhán, vytváří více postranních větví a působí hustším dojmem. Správná péče o živý plot z Photinia tedy výrazně ovlivňuje jeho vzhled.
Proč blýskavka nemá červené listy
Červené listy se objevují hlavně na mladých výhonech. Pokud rostlina nevytváří nové výhony, mohou být listy převážně zelené.
Nejčastější příčinou bývá nedostatek řezu nebo nedostatek slunečního světla. Když se provede jarní řez blýskavky, rostlina obvykle začne vytvářet nové výhony s červenými listy. Důležitou roli hraje také kvalita půdy a hnojení. Pokud má Photinia Red Robin dostatek živin a světla, červené listy se objevují pravidelně.
Jak zahustit živý plot Photinia
Hustotu živého plotu lze výrazně zvýšit pravidelným zkracováním vrcholových výhonů. Stříhání živého plotu Photinia podporuje tvorbu nových větví.
Když se vrchol výhonu zkrátí, rostlina začne vytvářet několik postranních větví. Ty postupně zaplní prázdná místa v živém plotu. Pokud chcete opravdu hustý plot, je dobré provádět tvarovací řez alespoň jednou nebo dvakrát ročně. Důležitý je také dostatek světla a živin v půdě.
Jak daleko od sebe sázet blýskavku
Při zakládání živého plotu se blýskavka obvykle vysazuje ve vzdálenosti přibližně 60 až 80 centimetrů.
Přesný rozestup závisí na velikosti sazenic a na tom, jak rychle chcete vytvořit souvislý živý plot. Menší ro
Ve svém příspěvku STŘÍHÁNÍ LÍSKOVÝCH OŘECHÙ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Drabeš.
Dobrý den prosím nevěděl by někdo kdy se prostříhává lískovýořech a které vêtve? Je dost hustý a rozvětvený dêkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlach Ladislav.
Zdravím
Vypěstoval jsem si taky lisku ale přímo strom.
Od země po rozvětvení to je asi tak 70 cm a pak je koruna a ta je už asi 4m v průměru.
Jak správně stříhat nevím ale pokusil jsem se větve zkrátit asi tak o 30 až 50 cm .
Myslím si že jsem moc dobře neudělal proto že se konce po roce ještě více zahustily.
Také hledám radu jak sestříhat a růst omezit.
S pozdravem Vlach Lad.
Oleandry se doporučuje stříhat po celé vegetační období, to znamená od března do září. Je však zapotřebí si uvědomit, kdy a jak oleandr kvete. Květy se objevují na koncích výhonků v pozdním létě, od července do října. Stříhání by tedy mělo být vhodně načasováno. Brzké stříhání, to znamená stříhání na jaře, obvykle zapříčiní ztrátu nových květů.
Ve svém příspěvku ČERVIVÉ VLAŠSKÉ OŘECHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobrý den,
prosím o radu. Máme krásný vzrostlý strom, hodně ořechů, ale teď nám začaly červivět. Mezi skořápkou a zelenou šlupkou jsou červi, když rozloupnu ořech jádro je pěkné, ale než dozraje tak celý ořech zčerná a odpadne. Prosím o radu co s tím máme dělat, existuje nějaký postřik? Děkuji Jitka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel František Ondráček.
V letošním roce se mě ve zvětšené míře projevil problém červivosti
jader ořechů. Nikdy před tím jsem tento problém neměl. Můj ořešák
má cca 35 až 40 roků a je cca 15 m vysoký. Každý rok úplně odstra-
ním všechno spadané listí. Chemicky ho nijak ošetřovat pro jeho
velikost nemůžu. Je ten problém ovlivněn letošním počasím a nebo
chybí nějaké stopové prvky.
Postup: Kokosový ořech na špičce navrtáme a kokosové mléko vylijeme do skleničky a vypijeme. Do kokosového ořechu vyřízneme asi v polovině podélně klín tak, že ořech nařízneme šikmo cca do poloviny a 6–8 cm nad řezem vedeme druhý řez tak, aby se oba řezy v polovině setkaly. Dužinu opatrně vydlabeme a sníme. Provrtaným otvorem ve špici protáhneme provázek, na jeho konec, který bude uvnitř, uvážeme kus špejle jako závlačku a druhý kus provazu přivážeme třeba k větvi stromu. Krmítko naplníme směsí semen.
Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alfred Gruss.
Již v loni nám zčernal ořech, letos byly ořech pěkně zelené a až nyní se začíná černat a vidim že ořechy ozobávaji sýkorky co to je .Děkuji za odpověď.
Stříhání venkovního keře ibišku lze provádět na konci podzimu nebo zimy po opadu listů nebo brzy na jaře, než začnou rašit pupeny.
Naučit se, jak a kdy prořezat venkovní ibišek, je jednoduché, jakmile pochopíte metody stříhání. Stříhání provedené později než brzy na jaře může způsobit ztrátu některých květů, ale ty, které nejsou odstraněny, zas budou větší. Mladší keře mohou těžit z lehkého prořezávání, zatímco starší exempláře vyžadují extrémnější odstranění větví.
Když plánujete stříhání venkovního ibišku, ustupte a podívejte se na jeho celkovou podobu. Mladší keře rostou vzhůru a mají vzpřímený tvar, ale starší exempláře mohou mít zajímavě visící větve. Chcete-li zachovat při prořezávání tvar keře, odstraňte jen dřevo do prvního nebo druhého očka. Pokud růst není čistý, prořezávání budete muset provést hlouběji po stonku. Pravidelné roční ořezávání by ale mělo zabránit neuspořádanému vzhledu.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ KLEMATISU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Prosím rady na stříhání klematisu, Zda na zimu až u země, nebo ne, Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Clematis neboli plamének je nejlepší nestříhat vůbec. Stačí jen odstranit mrtvé výhony. Pokud přesto chcete rostlinu zkrátit, tak maximálně jen o 30 až 50 cm na jaře.
Opadavý, 2 až 8 m vysoký keř. Větve v mládí červenohnědě žláznatě chlupaté, později lysé, borka hnědošedá, hladká. Listy řapíkaté, střídavé, vejčité, na konci špičaté, na bázi srdčité, na okraji dvojitě pilovité až mírně laločnaté, na horní straně řídce chlupaté a na spodní straně zejména na žilkách pýřité, řapík žláznatě chlupatý, 1 až 2 cm dlouhý. Květy jednopohlavné, samčí uspořádány v 3 až 7 cm dlouhých, úzkých jehnědách, jednotlivé květy vyrůstají v úžlabí žlutohnědých, pýřitých listenů. Samičí květenství nenápadná, umístěná v hnědém, přisedlém, pupenovitém obalu, z něhož vyčnívají pouze červené až červenofialové blizny. Oříšky vyrůstají po 1 až 5, jsou vejcovitě kulovité, zpočátku žlutozelené, později hnědé, obalené ve zvonkovitém, žláznatě chlupatém obalu tvořeném srostlými listenci. Keř kvete v únoru až dubnu.
Líska obecná roste v lesích a na jejich okrajích, v houštinách, křovinách, na březích, na půdách hlinitých, výživných, humózních, kyprých, čerstvě vlhkých. Stanoviště má ráda polostinné.
V léčitelství se sbírá zejména list, méně často i kůra z mladších větví. List se sbírá v červnu a červenci, kůra těsně před rašením listů, tedy přibližně ve druhé polovině března. Listy se suší co možná nejrychleji, za umělého sušení při teplotách do 40 °C. Listy obsahují silici, třísloviny, flavonoidy, glykosidy, sacharidy, myrcitrin, kvercitrin a další látky, v kůře jsou přítomny třísloviny, flobafeny a pryskyřice. Obě drogy zklidňují střevní peristaltiku (například při zánětech střev), působí protiprůjmově, močopudně, svíravě a zastavují krvácení, zevně se ve formě koupelí užívají při ekzémech a hemoroidech.
Pro vnitřní použití se líska připravuje obvykle ve formě nálevu (2 lžičky drogy na šálek vody), pro zevní pak ve formě odvaru. Droga působí velmi mírně, takže nejsou známy žádné kontraindikace ani nežádoucí účinky.
Plody – lískové oříšky – jsou velmi dobře známou pochutinou, obsahují až 60 % tuků, okolo 19 % bílkovin, 5 % cukrů a další látky. Lískový olej, získávaný lisováním, se užívá zejména v parfumerii a malířství.
Lískové dřevo se používá v řezbářství, truhlářství a košíkářství, dříve se z mladých lískových větví zhotovovaly lyžařské hole. Z dřevěného uhlí lísky se vyrábí střelný prach a kreslicí uhly.
Pěstuje se v několika kultivarech lišících se vzrůstem (například převislá nebo s pokroucenými větvemi) nebo barvou listů (například žluté, hnědočervené, skvrnité a jiné). Vyhovují ji půdy hlinité, výživné, humózní, kypré, čerstvě vlhké, stanoviště polostinné. Množí se semeny (oříšky), zahradní kultivary se množí hřížením, roubováním nebo řízkováním.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ OLEANDRU DKVETLÉ TOBOLKY-STŘÍHAT -NEVÍM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Marková.
Mám po odkvětu vystříhat zbylé výrustky mezi větvičkami, nebo nechat.nevím
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Stříhání odkvetlých výrůstků je čistě záležitost estetická. Pokud vám tyto zbytky po květech vadí, tak je ostříhejte. Rostlině je to jedno. Oleandr bude kvést stejně v obou případech.
Slupky ořechů obsahují juglon,což je aromatická a barvicí látka. Juglon není dostatečně prozkoumaný a má potenciální mutagenní efekt, proto je brán jako mírně toxický a léčiva s jeho obsahem se užívají jen zevně. Na druhou stranu juglon umí apoteózu, totiž zničit buňku bez nekrotických procesů. A tak je jednou z látek, která má potenciál léčit rakovinu. Juglon je rozhodně jedovatý pro spoustu ostatních rostlin. Ostatně je klasickým případem alelopatie, tedy chemické války mezi rostlinami. Proto v okolí ořešáku spousta rostlin neroste a proto se ořešákové listí v kompostu špatně rozkládá.
Každý, kdo utrhl nezralý ořech a pokusil se rozloupnout zelenou slupku, velmi rychle zjistil, že má hnědé prsty. A protože ořechy barví téměř cokoliv, tuto vlastnost můžeme využít i na vlasy. Ty získají krásnou hnědou barvu a navíc prospějeme kůži na hlavě, tudíž i vlasovým cibulkám, protože jim poskytneme slušnou dávkou křemíku, vitamínu B, draslíku, selenu, vápníku a beta-karotenu. Odvar ze slupek připravíte tak, že zelené slupky nasekáte na menší kousky, zalijete je vodou a na staženém sporáku vaříte hodinu a půl až dvě. Vznikne velmi tmavá tekutina, kterou používáme po umytí hlavy na poslední opláchnutí vlasů. Při dalším mytí většina barvy zmizí. Další možností je vytvoření kašičky. Její výroba není složitá, jen si musíte ještě sehnat nějaký olej. Nejvíce se doporučuje kokosový nebo panenský olivový, ale pokud barvu z ořechových slupek zkoušíte poprvé, efekt splní vlastně cokoliv, co máte v kuchyni. Jestliže vám výsledek bude vyhovovat, tak si pro budoucí barvení vlasů pořiďte už něco kvalitnějšího. Slupky rozmixujte s vybraným olejem tak, aby vám vznikla kašička. Tu naneste v rukavičkách na vlasy, zabalte je do fólie a nechte účinkovat asi tak třicet minut. Nesmíme zapomínat na to, že ořech opravdu hodně barví, takže se snažte ve vaně či umyvadle všechno nepocákat a také si dávejte pozor na kůži na čele či obecně na obličeji a krku.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mila.
Jak teď poznám o jaké maliny se jedná. Chci je ostříhat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jak poznat o jaký typ maliny jde kvůli stříhání? Jak před stříháním malin poznat, jestli plodí v létě a nebo až na podzim? Když v zimě rostlina maliníku spí, tak na ní můžete poznat, o jaký typ se jedná, prozkoumáním jejich výhonů.
Malina, která plodí brzy v létě a potřebuje k tomu dvouleté dřevo, tak má dva druhy výhonů odlišených barvou a strukturou kůry. Jedny výhony mají hladkou a hnědou kůru a druhé mají kůru šedou až světle hnědou, hrubou a kůra se u nich také loupe.
Maliny, které plodí až na podzim na letošním dřevu mají všechny výhony stejné šedé s hrubou olupující se kůrou. Jak můžete maliny v zimě ostříhat?
Malinám plodícím v létě uřízněte hned u země VŠECHNY šedé výhony s olupující se kůrou a skovejte si je na podpal letních táboráků. Prostříhejte slabé a neperspektivní výhony s hnědou hladkou kůrou tak, aby vám zůstal vždy nejsilnější výhon s dostatečným prostorem pro skvělé pronikání světla a dobré proudění vzduchu. S ohledem na to začněte odstraňovat všechny tenké, zakrnělé, zkroucené výhony a pokračujte v prostříhávání, dokud se nepořádek nevyčistí. Pokud máte málo místa, můžete výhony zkrátit o 1/3. Pak připevněte výhony k rámu nebo mříži. Použijte biologicky odbouratelný provázek, jako je juta, a přivažte s ním každý výhon volně, ale pevně k rámu / mříži / drátu. Přivázání zabrání jejich ohýbání pod tíhou plodiny. Také to velmi usnadňuje prořezávání v dalších letech – přivázané výhony jsou ty, které příští zimu odstraníte.
U malin, které plodí až na podzim a mají v zimě všechny výhony stejné (šedé a hrubé), tak seřízněte všechny až u země.
Vepřová kýta je bledorůžové barvy, je velmi libová a sušší. Na pečení se hodí méně. K dostání je s kostí nebo bez kosti. Vepřová kýta obsahuje 47 % vody, 14 % bílkovin, 8 % tuků, 0,15 % sacharidů, železo, vitamin B1 a B2.
Vepřovou kýtu můžeme vykostit, tedy oddělit kosti od masa, přičemž dbáme, aby kosti zůstaly hladké, beze zbytků masa a aby maso nebylo pořezané. K tomu je zapotřebí vědět něco o anatomii jednotlivých zvířat. Maso se má vykosťovat krátce před další úpravou, aby se zbytečně nevysušovalo a neznečišťovalo. Současně s vykosťováním se maso začišťuje – vyřezávají se šlachy, chrupavky, zbytky kůže, blány, sražená krev.
Vykostěné části masa se dělí podle jeho upotřebitelnosti před přípravou jídel na kusy, na porce (na plátky, řízky) nebo na kostky (kousky). K přípravě masa vařením a na pečeni je potřeba maso nakrájet podél vláken na podlouhlé kusy o hmotnosti 1,5–3 kg. Maso na porce se pak krájí napříč vláken. Užší kusy masa se krájí na porce tak, že se udělá řez jen do poloviny krájeného masa a při následujícím řezu se maso přeřízne.
Kýta se dělí na:
Vrchní šál – libové maso (3 % tuku) s ponechanou tukovou vrstvou je ideální k pečení vcelku nebo ve formě rolády, očištěné a odblaněné se hodí na řízky a lze z něj připravit řadu dušených pokrmů (soté a ragú).
Spodní šál – jemně mramorované maso se spodní částí tuku se peče vcelku – po krátkém prudkém osmažení ze všech stran, zvolna a při nižších teplotách. Další využití je podobné jako u vrchního šálu.
Ořech – jemně vláknitý ořech včetně špičky kýty se dá péct vcelku stejně jako ostatní libová křehká masa. Nakrájený na kostičky se hodí do masového fondue, ale i do gulášů či perkeltů.
V naší poradně s názvem WARFARIN A PARA OŘECHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena Živnůstková.
Prosím, zda-li je možné k Warfarinu jíst třeba 1 para ořech denně, nebo ob den.
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Para ořechy neboli plody stromu Juvie ztepilá mají vysoký obsah vitamínu E a výkyv v příjmu vitamínu E ovlivňuje účinky Warfarinu. Hodně vysoké denní dávky vitamínu E (nad 400 ie) zesilují účinky Warfarinu a hrozí zvýšené riziko krvácení. Mezi další potraviny bohaté na vitamín E patří: mandle, lískové oříšky, majonéza, piniové oříšky, arašídové máslo, slunečnicový olej, slunečnicová semena, olej z pšeničných klíčků. Pokud sníte para ořechy, tak v tom dni snižte příjem zde uvedených potravin. U Warfarinu je důležité nedělat náhlé výkyvy ve výživě. Jeden para ořech denně neublíží, ale nárazově velké množství už může přivodit komplikace.
Pokud stříháte túje na jaře, tak postupujte takto: Nůžky uchopte do jedné ruky (dvouruční do obou rukou) a otevřete je, přiložte k větvičkám v místě, kde chcete stříhat, a nůžky sevřete. Tento úkon opakujte tak dlouho, dokud nejsou všechny stromky ostříhané. Lze stříhat i motorovými či elektrickými nůžkami. Stříhání je obdobné, jen nůžky přiložíte ke stříhaným větvičkám a nůžky spustíte. Musíte je spustit dříve, než se větvičky dostanou mezi žabky nůžek, jinak se nerozběhnou. Tahem nahoru a dolů odstříháváte příslušné větvičky tújí. Termín stříhání je popsán v odborné literatuře. Rovnost střihu můžete držet od oka, podle provázku či podle laseru.
Vyberte si túji kuželovitého tvaru. K vrcholku přivažte měkký drát, který spirálovitě oviňte kolem keře. Nad drátkem ostříhejte všechny výhony asi v polovině mezi závity drátu. Použijte velké nůžky a stříhejte co nejhlouběji do keře, abyste téměř obnažili kmen. Keř postupně obcházejte a čas od času poodstupte, abyste dobře viděli, zda je sestřih pravidelný. V létě sestříhejte všechny nové přírůstky a popřípadě lehce poopravte hotový tvar.
Při střihání dávejte pozor, abyste neodstřihli strukturální (kosterní) větev a nenechali v horní části stromku chomáče výhonů.
V naší poradně s názvem VLAŠSKÉ OŘECHY CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Litvák.
V letošní sklizni vlašských ořechů jsem zjistil u spousta plodů "jakoby vyžrané" díry ve skořápce, zjištěno min. na 50 % úrody. Tento jev jsem zaznamenal poprvé. Můžete mi poradit o co se jedná a jak tomu předcházet?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Obaleč jablečný (Cydia pomonella) dělá tyto díry do ořechů. Je to škůdce, který přezimuje jako larva v kůře stromu v hedváných chomáčcích. Vývoj začíná brzy na jaře a dospělí se objevují v době kvetení. Dospělí jsou aktivní pouze za soumraku a za úsvitu a kladou vajíčka na listy, případně na plody. Larvy vystupují z vajíček a hledají ořechy, aby se začaly krmit. Chemické postřiky se obvykle používají k likvidaci vajec a mladých larev předtím, než vstoupí do plodu. Larvy mohou vlést do středu vyvíjejících se ořechů, aby se krmili jádrem. Když dospívají, vytlačují ze vstupní díry své výkaly. Po třech až čtyřech týdnech larvy opustí ořech a hledají na stromě chráněné místo, aby se obalily kokony. Larvy ve svém kokonu mohou přezimovat, nebo se mohou objevit ve dvou až třech týdnech jako nová generace dospělých. Tito dospělí jsou aktivní v červenci a srpnu. V teplých oblastech může být i třetí generace.
Ochrana je postřikem celého stromu. To je při vzrostlém ořechu velmi komplikované, protože se používají kontaktní jedy, které jsou jedovaté pro všechno živé. Nejméně toxický je postřik neemovým olejem (olej ze stromu nimba). Existuje ale jedna nechemická vychytávka, která omezí populaci těchto potvor. Je to papírová vlnitá lepenka, která se omotá kolem kmene a větví. Larvy do ní velmi rády nalezou, aby se zakuklily. Pravidelným vyměňováním a likvidací lepenky zamezíte vývoji nových generací.
Videonávody: stříhání a množení blýskavky (Photinia)
Některé postupy při pěstování blýskavky je mnohem snazší pochopit, když je člověk vidí přímo v praxi. Proto jsme vybrali několik kvalitních videí, která ukazují stříhání Photinia, údržbu živého plotu i množení řízky.
Jak správně stříhat Photinia Red Robin
Toto video ukazuje praktický postup řezu Photinia. Vysvětluje, kdy rostlinu stříhat a jak řez podpoří tvorbu nových červených výhonů.
Ve videu jsou důležité hlavně tyto části:
vysvětlení růstu Photinia a tvorby výhonů
praktická ukázka řezu větví
tipy pro podporu hustšího růstu živého plotu
Stříhání živého plotu Photinia
Video ukazuje, jak správně stříhat živý plot z blýskavky. Díky praktické ukázce je dobře vidět, jak udržet rovnou linii plotu a jak pracovat s nůžkami na živý plot.
Důležité momenty videa:
správné tvarování živého plotu
udržení rovné horní linie
tipy pro hustější růst
Množení blýskavky řízky
Tento návod ukazuje jednoduchý způsob množení Photinia pomocí řízků. Postup je vhodný i pro začátečníky.
Video ukazuje:
výběr vhodného výhonu
přípravu řízků
zasazení do substrátu
Množení Photinia z živého plotu
Video ukazuje, jak odebrat řízky přímo z živého plotu a připravit je k zakořenění.
Nejdůležitější části videa:
výběr vhodných větví
příprava řízků
zasazení do substrátu
Péče o Photinia během roku
Video vysvětluje základní péči o blýskavku během roku – od řezu až po ochranu před chorobami.
V naší poradně s názvem ŘEZ OVOCNÝCH STROMŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Robert Mikšan.
mám dotaz,kdy se může ořezat mladý stromek vlašského ořechu - postranní větve,aby z toho vznikl strom,je velmi zahuštěn a větve jsou nízko,teměř na zemí,má již výšku 1,8m a je velmi košatý,asi 3 letý vypěstovaný z ořechu.Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vlašský ořech se prořezává právě teď, v době druhé poloviny léta až do začátku podzimu. Pokud chcete mít klasický strom, tak založte korunu ve výšce, kterou si přejete. V této výšce zkraťte větve na pět až šest listů a nižší větve ustřihněte přímo u kmene. Centrální větev nezkracujte a nechte ji volně dál růst. V dalších letech pak již není třeba dalšího prořezávání.
Stříhání malin, respektive větví, které odplodily, provádíme pokud možno ihned po sklizení úrody, aby měly nové větve, které budou plodit následující rok, dostatek prostoru a světla a mohly zesílit. Na téma, kdy stříhat maliny, probíhají mnohé diskuze, neboť remontantní odrůdy plodí ještě druhý rok, pokud je neostříháme. Odborníci doporučují ostříhat i tyto větve po první úrodě, protože ve výsledku bude celková úroda vyšší – rostlina zesílí a získá víc potřebného světla.
U keřů s dvouletým vývojovým cyklem se provádí střih maliníku tak, že se po dozrání plodů uříznou těsně u země všechny dvouleté výhony, které by už stejně nikdy neplodily. Stejně můžeme seříznout i nové slabší výhony, abychom měli na jednom metru 8 až 10 větví, pokud pěstujeme maliny na zahradě v řadě, což je nejšikovnější způsob. V případě pěstování maliníku jako jednoho polokeře u kůlu necháváme pouze 7 výhonů. To jsou asi ty základní rady, jak se starat o maliny. Konce výhonů nezkracujte, snížili byste tím výnos.
Remontantní odrůdy (plodící na ročních větvích) po podzimní sklizni ostříháme kompletně, aby byly v zimě vidět jen asi tři centimetry dlouhé pozůstatky posledního porostu. Stříhání maliníku provádíme opět především za účelem prosvětlení budoucí vegetace.
Průměrná životnost maliníku je osm až deset let, při dobré péči a u zdravých porostů i více let.
Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslav Kesler.
Co je příčina černání a hniloba plodu ořechu Ořech se nevyloupne ale zčerná a zaschne na stromě a nespadne. Děkuji.
Čačanská lepotica je doporučená odrůda švestky pro domácí zahradu, která zaujme svými dobrými vlastnostmi, jako je všestrannost plodů, samosprašnost a robustnost stromu.
Je tolerantní vůči šarce, ale náchylná k dvojitému plodění, není náchylná ke květní monilii, rzi švestkové a průstřelům listů.
Strom je středně rostoucí s kulovitou až pyramidální korunou, preferuje slunná až částečně zastíněná místa s dobře propustnou, humózní půdou.
Stříhání čačanské lepotice je shodné, jako stříhání švestek. Pro malé zahrady se hodí čtvrtkmen s pyramidálně dutou korunou bez středního výhonu.
Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Grézlová.
V zahradě máme krásný,zdravý, vzrostlý strom ořešáku.Má asi 55 let a po celou dobu rodil zdravé kvalitní ořechy. V letošním roce opět zdravě vypadající strom, plný krásně zelených ořechů. Těsně před dozráváním začaly obaly ořechů černat a padat dolů - všechny černé a nepoužitelné.Listy jsou přitom zdravě zelené. Pokud ořech přes tuto čerň pracně rozlouskneme nalezneme relativně zdravé jádro. Postupně však i jádra černají. Pro jeho mohutný vzrůst nebude možné provádět jakékoliv postřiky a proto máme strach o jeho budoucnost.Prosíme o radu, jak lze tuto chorobu pozastavit.
Moc děkujeme za jakoukoliv radu.
Z úctou Grézlovi, jižní Morava.
Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Dobrý den.Mám velký problém s ořešákem,listy v pořádku plody na stromě černé.Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olda.
Dobrý den. Naš 50letý ořech, také černal v plodech. Bylo poraděno navrtat díry kolem ořechu a do dr nalít vápennou vodu. Ořechy že černají mají nedostatek vápna. Udělal jsem to 2x a zlepšilo se to. Můžete skusit, třeba to pomůže. S pozdravem Kolář Old.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kovar.
Dobry den , velice me zajima, kdy je spravna doba na rez/zastrihnuti svestky. Po precteni Vaseho clanku , jsem bohuzel nejak zmaten. V odstavci jak prorezat svestku pisete:Řez švestek doporučujeme provádět hned zjara po vykouknutí prvních pupenů.
A hned pote v nasledujicim odstavci:Stříhání švestek na jaře pisete-Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat jen v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni.
Je mozne to nejak objasnit , nekolikrat v clanku pisete opakovane, ze se ma strihat/rezat na jare a pak obratem dodavate , ze nejlepsi doba je po sklizni zacatkem zari ..
diky za vysvetleni
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší doba na řez švestek je druhá polovina června nebo hned po sklizni. Jarní řez se doporučuje jen začátečníkům, aby jim v orientaci v koruně nebránily listy. U jarního řezu je nebezpečí zanesení infekcí do řezných ran.
Květní pupeny pro novou sezonu rostlina zakládá už v létě předchozího roku. Nevhodným seříznutím na podzim či na jaře ji tedy připravíte o základy budoucích květů a sebe tak ochudíte o nádhernou podívanou, kterou bohaté květy hortenzie skýtají. Jak tedy nejlépe na stříhání květů hortenzií, aby vám rostliny příští rok kvetly? Seřízněte pouze seschlé či namrzlé výhony, a to až k zelenému páru květních pupenů. Podívejte se například na toto video, které zachycuje stříhání mladých květů, anebo na video popisující stříhání starých květů hortenzií
Smrky se stříhají, než začne nový růst na jaře nebo během semidormantního období v polovině léta. Při prořezávání dodržujte obecný vzor větvení, aby byl zachován přirozený tvar. Mrtvé, nemocné nebo zlomené větve můžete odstranit kdykoliv. Se stříháním začněte koncem jara nebo začátkem léta, kdy začíná nový růst. To umožňuje zahojení řezů a vytvoření nových pupenů pro příští rok. Ve většině případů je selektivní prořezávání (jedna větev najednou) lepší než stříhání. Stříhání vytváří formální, geometrický tvar, který v krajině vypadá nepřirozeně a jeho údržba je náročnější, protože rostlina stále roste. Chcete-li zmenšit velikost větve, ustřihněte ji na boční větev nebo za viditelným spícím pupenem. To lze provést kdykoli.
Barva na zakrytí ran není nutná, protože smola rychle zacelí všechny rány.
