Rychlá odpověď: Když blýskavce padá listí, nejdřív zkontrolujte skvrny na listech, vlhkost půdy a proudění vzduchu v keři. Nejčastější příčinou je kombinace mokrých listů, hustého porostu a listové skvrnitosti. Silně napadené listy nesypte na kompost a keř nestříkejte naslepo bez úpravy podmínek.
Blýskavka, hlavně oblíbená Photinia Red Robin, umí člověka vyděsit. Jeden týden vypadá jako lesklý červenozelený živý plot a za pár dnů pod ní leží hrst listů. Nejhorší je, že příčiny se často překrývají: trochu mrazu, trochu vlhka, trochu špatné půdy a k tomu hustý keř bez vzduchu.
V článku projdu prakticky, jak jsem podobný opad řešil na zahradě u živého plotu, co jsem udělal špatně a podle čeho poznáte, jestli jde o běžný stres, houbovou skvrnitost, přelití, sucho, mráz nebo špatně zvolenou výsadbu.
FAQ – blýskavka, Photinia a padání listů
Proč blýskavka padá listí?
Blýskavka padá listí nejčastěji kvůli skvrnitosti, přemokření, suchu, mrazu nebo špatně větranému hustému porostu.
Nejdřív se podívejte na vzhled listů a půdu u kořenů. Skvrnité listy po vlhkém počasí ukazují spíš na houbovou chorobu, zatímco čisté žluté nebo suché listy mohou znamenat stres. Důležitá je i roční doba. Po zimě jde často o poškození mrazem a větrem, v létě zase o chybnou zálivku nebo přehřátí.
Co znamenají hnědé skvrny na listech blýskavky?
Hnědé skvrny na blýskavce často ukazují na listovou skvrnitost, hlavně pokud listy po dešti žloutnou a padají.
Typické je, že skvrny začnou jako drobné tečky a postupně se zvětšují nebo splývají. Problém se zhoršuje ve vlhku, při zálivce přes listy a v hustém živém plotu. Pomáhá odstranit napadené listy, vyhrabat listí pod keřem, prosvětlit porost a zalévat pouze ke kořenům.
Má se blýskavka při opadu listů ostříhat?
Blýskavku ostříhejte, pokud je hustá, skvrnitá nebo má uvnitř mnoho nemocných a špatně větraných větví.
Řez ale nedělejte panicky. U mrazového poškození počkejte na rašení, abyste viděli živé části. U choroby odstraňujte hlavně napadené a křížící se větve. Cílem není keř zničit, ale zlepšit proudění vzduchu a snížit vlhkost uvnitř porostu. Po řezu vždy ukliďte spadané listy.
Pomůže postřik, když Photinia opadává?
Postřik na Photinii může chránit nové listy, ale neuzdraví staré skvrnité nebo už poškozené listy.
Nejdřív upravte podmínky: vyhrabte napadené listí, prosvětlete keř a nezalévejte přes listy. Teprve potom má ochrana větší smysl, zejména u opakované skvrnitosti. Vždy používejte přípravek podle etikety pro okrasné dřeviny. Bez změny prostředí se padání listů může vracet po každém vlhkém období.
Je normální, že blýskavka shazuje staré listy?
Mírný opad starých listů u blýskavky normální být může, hlavně při obnově olistění a po stresu.
Normální opad ale nesmí rychle přecházet do plošného řídnutí keře. Pokud padají hlavně starší čisté listy a nové výhony vypadají zdravě, obvykle stačí sledování a rozumná péče. Pokud listy mají tmavé skvrny, padají ve velkém a keř řídne po deštích, řešte chorobu a vlhké mikroklima.
Proč blýskavka opadává po zimě?
Blýskavka po zimě opadává často kvůli mrazu, zimnímu větru, slunci a nedostatku vody v promrzlé půdě.
Stálezelené listy odpařují vodu i v chladném období. Když kořeny nemohou dobře přijímat vodu, listy se poškodí a na jaře spadnou. Neřežte hned radikálně. Zkontrolujte, zda jsou větvičky pružné a pod kůrou zelené. Pokud ano, Photinia může znovu obrazit z živých částí.
Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Ptáčková.
Dobrý den černají nám slupky na ořešáku.Prosím o radu co dělat.Děkuji Eva
Černání plodů ořešáku je nejčastěji způsobeno kombinací bakteriálních a houbových chorob, zejména bakteriální spálou a houbovými skvrnitostmi.
Velkou roli hraje vlhké počasí, hustá koruna stromu a zbytky napadených plodů z minulého roku. Pokud se choroba opakuje, je téměř jisté, že zdroj infekce zůstává přímo pod stromem nebo v jeho koruně. Bez zásahu se problém každým rokem zhoršuje.
Je černání plodů ořešáku nebezpečné pro úrodu?
Ano, černání plodů ořešáku může vést ke ztrátě většiny úrody, protože plody často opadávají ještě před dozráním.
Napadené ořechy jsou buď prázdné, nebo mají poškozené jádro. Pokud se choroba neléčí, strom sice přežije, ale úroda může být dlouhodobě minimální. Právě proto je důležité řešit problém hned při prvních příznacích.
Kdy je nejlepší čas zasáhnout proti černání plodů?
Nejlepší čas pro zásah je brzy na jaře, ještě před rašením listů, a následně krátce po odkvětu.
V tomto období se choroby teprve rozvíjejí a ochranné přípravky mají nejvyšší účinnost. Pokud čekáte až na viditelné černání plodů, účinek postřiku už bývá omezený a slouží spíše ke zpomalení problému.
Pomůže samotný úklid napadených plodů pod stromem?
Úklid napadených plodů a listí je nezbytný, ale nestačí sám o sobě.
Odstraněním zdrojů infekce výrazně snížíte tlak chorob, ale pokud strom neochráníte i preventivně, infekce se může vrátit z okolí nebo z nevyčištěné koruny. Nejlepších výsledků dosáhnete kombinací hygieny a cíleného postřiku.
Lze černání plodů řešit bez chemie?
Částečně ano, ale pouze při slabém výskytu problému a v suchých letech.
Bez chemie má smysl důsledný řez, provzdušnění koruny, pravidelný úklid a výběr odolnějších odrůd. Pokud se ale choroba objevuje opakovaně a ve velkém rozsahu, bez ochranného postřiku se většinou neobejdete.
Jaký postřik je nejúčinnější proti černání plodů?
V hobby podmínkách se nejčastěji používají měďnaté a fungicidní přípravky.
Důležité není jen složení přípravku, ale i správné načasování, dostatečné množství kapaliny a pokrytí celé koruny. Jeden slabý postřik většinou nepomůže, zatímco správně provedená prevence má dlouhodobý efekt.
Kolik postřiku je potřeba na jeden ořešák?
U vzrostlého ořešáku počítejte s 5 až 10 litry postřikové kapaliny.
Záleží na velikosti koruny a typu postřikovače. Malý ruční rozprašovač je většinou nedostatečný. Pokud strom není rovnoměrně ošetřený, choroba se udrží v neošetřených částech.
Může černání plodů souviset s počasím?
Ano, počasí má zásadní vliv.
Vlhká jara, časté deště a dlouhodobě vysoká vzdušná vlhkost vytvářejí ideální podmínky pro šíření chorob.
V naší poradně s názvem MARINÁDA NA UZENÍ DRŮBEŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ministr Ladislav.
Jak připravit marinádu na uzení drůbeže?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Osvědčený recept na uzení drůbeže je tento:
1 celé kuře
3 litry vody (nebo dostatečně na to, abyste úplně ponořili celé kuře)
3/4 šálku soli
1 šálek cukru
1 lžíce pepře
1 polévková lžíce kajenského pepře
Přiveďte k varu vodu v hrnci dostatečně velkém, aby pojmul jak marinádu, tak i kuře. V horké vodě rozpusťte cukr a sůl a nechte vychladnout. Pak přidejte zbylé ingredience a nakonec i kuře a vše dejte do chladničky na 10 hodin. V této době si připravte dřevo na uzení. Nejlepší je dřevo z vlašského ořechu, které rozemelte ve štěpkovači a na dvě hodiny namočte do vody.
Jak dlouho udit: uzení kuřecího masa probíhá v udírně při teplotě do 75°C přibližně 4 hodiny. Doba uzení záleží na velikosti kuřete. Po celou dobu uzení musí být drůbeží maso neustále mazáno marinádou na potírání. Uzené kuřecí maso se podává s rýží.
Řez je u blýskavky jedna z nejúčinnějších věcí, ale jen tehdy, když víte, proč ho děláte. Pokud blýskavka padá listí kvůli hustému porostu, skvrnitosti a špatnému větrání, dává smysl odstranit napadené, slabé a dovnitř rostoucí větve. Pokud ale keř právě trpí suchem nebo je čerstvě po výsadbě, tvrdý řez ho může zbytečně oslabit. Já dnes řežu podle stavu rostliny, ne podle pocitu, že „by se s tím mělo něco udělat“.
U mírného opadu stačí lehké prosvětlení. Vezmu čisté nůžky a odstraním hlavně větve, které se kříží, leží na sobě nebo drží uvnitř mokré listy. Cílem není udělat z keře holou kostru, ale pustit dovnitř světlo a vzduch. Po řezu byste měli být schopni keřem aspoň částečně prohlédnout, ne mít uvnitř tmavou, zapařenou kouli.
U silnější skvrnitosti je lepší být důslednější. Napadené listy, které na větvích zůstávají, stejně často postupně spadnou. Když je odstraníte cíleně, snížíte množství zdroje infekce. Jen je důležité nenechat je ležet pod keřem. Já je dávám do komunálního bioodpadu podle místních pravidel, případně do směsného odpadu, pokud jsou silně napadené a nechci riskovat vracení problému přes kompost.
Stav blýskavky
Vhodný zásah
Čemu se vyhnout
Jen mírný opad, listy většinou čisté
Kontrola půdy, lehký úklid listí, opatrná úprava zálivky
Zbytečně silný řez a přehnojení
Skvrny na listech, vlhko uvnitř keře
Prosvětlovací řez, vyhrabání listů, zálivka ke kořenům
Jednorázové radikální seříznutí bez kontroly kořenů
Poškození po mrazu
Počkat na rašení, pak odstranit mrtvé části
Panický řez v době, kdy ještě není vidět, co žije
Řez vždy spojuji s úklidem. Samotné stříhání bez vyhrabání listí pod keřem je poloviční práce. Když už se ohnu ke spodním větvím, rovnou vyberu i staré listy, zbytky mulče přitisknuté ke kmínkům a všechno, co drží vlhkost. U dlouhého živého plotu se vyplatí postupovat po úsecích, aby člověk práci neodflákl.
Nejčastější příčina: listová skvrnitost u blýskavky
Když se řekne Photinia padání listů, nejčastěji se v praxi řeší listová skvrnitost. Typicky se projevuje drobnými tmavými skvrnami na listech, které se mohou zvětšovat a list nakonec opadne. Daří se jí hlavně tam, kde jsou listy dlouho mokré: po dešti, v mlze, při zálivce přes korunu nebo v hustém nevětraném živém plotu.
To je důležité, protože mnoho lidí hledá hlavně „čím postříkat blýskavku“. Jenže když necháte keř dál ve vlhku, s mokrým listím pod ním a bez proudění vzduchu, postřik bude jen poloviční řešení. Mně se nejvíc osvědčilo brát chorobu jako kombinaci tří věcí: infekční listí, vlhké mikroklima a oslabená rostlina.
Infekční listí znamená napadené listy na keři i pod keřem.
Vlhké mikroklima vzniká v hustém plotu, u zdi, ve stínu nebo při zálivce přes listy.
Oslabená rostlina bývá po mrazu, po výsadbě, v přemokřené půdě nebo po přehnojení dusíkem.
U nás byl zlomový moment, když jsem přestal listy brát jako odpad, který se „nějak rozloží“. Napadené listy jsem začal pravidelně vybírat a nedával je na běžný kompost. U menší výsadby to není složité: jednou týdně projít řadu, vyhrabat listy zpod keřů a zkontrolovat vnitřek. U dlouhého plotu je to práce navíc, ale pořád menší než později řešit poloholé keře.
Fotografie v tomto místě ukázuje druhý kritický rozhodovací moment: listová skvrnitost není jen „ošklivý flek“, ale signál, že se v porostu drží vlhko a staré listí.
Fotografie znázorňuje vnitřek hustého živého plotu z blýskavky, kde jsou vidět skvrnité listy, mokré spadané listí u báze a špatně větraná spodní část keře.
V naší poradně s názvem ŘEZ OVOCNÝCH STROMŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Robert Mikšan.
mám dotaz,kdy se může ořezat mladý stromek vlašského ořechu - postranní větve,aby z toho vznikl strom,je velmi zahuštěn a větve jsou nízko,teměř na zemí,má již výšku 1,8m a je velmi košatý,asi 3 letý vypěstovaný z ořechu.Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vlašský ořech se prořezává právě teď, v době druhé poloviny léta až do začátku podzimu. Pokud chcete mít klasický strom, tak založte korunu ve výšce, kterou si přejete. V této výšce zkraťte větve na pět až šest listů a nižší větve ustřihněte přímo u kmene. Centrální větev nezkracujte a nechte ji volně dál růst. V dalších letech pak již není třeba dalšího prořezávání.
Pozornost při zazimování věnujte druhům, jimž přes zimu zůstávají zdřevnatělé nadzemní části, odkvetlá květenství a prosychající olistění. Nejdřív přijdou ke slovu nůžky – zkraťte nadzemní část trvalek několik centimetrů nad zemí, a pokud nemáte jiný materiál na přikrytí rostlin, klidně použijte, co jste ostříhali.
Stálezelené trvalky neřežte, odstraňte jen nepěkná odkvetlá květenství a rostliny očistěte, okrasné trávy neřežte před zimou vůbec. Jejich trsy svažte, aby se nerozklesly pod tíhou sněhu nebo nepolámaly větrem, budou vám zdobit zahradu celou zimu.
Pokud jste koncem léta sázeli nové rostliny nebo dělili trsy starších, bude jim lépe pod přikrývkou z chvojí nebo listí. Ještě předtím než trvalky zakryjete, prokypřete zem mezi trsy a přidejte jim vrstvu dobrého, uleželého kompostu. Prokypření omezí odpařování vláhy z půdy a kompost poslouží jako pokryv a zásobárna živin pro příští rok.
Mnohé trvalky jsou dlouhověké a s přibývajícími lety získávají na kráse (srdcovky, třemdavy, čemeřice, bohyšky, pivoňky, terčovky a palmové lilie). Jsou hodně odolné proti mrazům, ale nic nezkazíte, pokud použijete kryt z chvojí na Kniphofii nebo Yuccu – jde spíše o zastínění listů, které bývají v zimě poškozeny sluncem nebo ledovým větrem. Během roku nepotřebují tyto mnoholeté krásky téměř žádnou péči, zjara přivítají přihnojení kompostem, jako ostatně všechny trvalky. Před zimou prohlédněte i trsy vytrvalých kopretin – ušlechtilé kultivary potřebují každý druhý rok rozdělit, jinak špatně přežívají zimu. Také podzimní astry se bujně rozrůstají, proto se stává, že kvetou po obvodu trsů, ale střed nemá dostatek živin – tam rostlina skomírá. Pomoc je jednoduchá: rozdělit a přesadit alespoň každý třetí rok.
Mrazy bez sněhu trvalkám nesvědčí, zvláště trvají-li delší dobu. Jestliže pěstujete méně odolné druhy, musíte je přikrýt ještě před příchodem pravidelných nočních mrazů. Choulostivá je z okrasných trav Cortaderia, ta navíc potřebuje ochranu proti vlhkosti. Trs trávy svažte, zasypte vyšší vrstvou listí a zakryjte fólií proti vlhku. Navrchu zatižte chvojím, a až se na jaře oteplí, odstraňte přikrývku a rostlinu seřízněte. Zimní přikrývku dopřejte i paznehtníku, sasankám, střevíčníkům nebo nízkým kosatcům (Iris kaempferi). Kryt z chvojí neuškodí žádným trvalkám – je vhodný jako přistínění v zimních slunečných dnech, kdy vyrovnává vysoké teplotní rozdíly.
Holomrazy skalničkám neprospívají, proto rovněž partie s nově vysázenými a choulostivými rostlinami zakryjte chvojím. Není to sice plnohodnotná náhražka sněhu, ale uchrání skalničky hlavně v předjaří, kdy sluníčko nabírá na síle a probouzí rostliny, které se pak v noci musí vypořádat se silnými mrazy.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Svatopluk Brázdil.
Zčernala nám na ořeších zelená slupka. Po rozlousnuti je jádro sice zdravé, ale místy plesnivé. Prosím nevíte čím to je. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Může jít o nekrotické léze na slupce ořechu, které způsobuje houba Botryosphaeria a Alternaria. Plísňová choroba je přenášena vzduchem, napadá rostlinu ve fázi mladých plodů, šíří se v období dešťů, skvrny této choroby jsou čím dál větší a způsobují zčernání slupky vlašského ořechu. Jak tato choroba vypadá, se můžete podívat na těchto fotografiích: https://images.app.goo.gl/F…
Příčin zčernání zelené slupky u vlašských ořechů ale může být více, například bakteriální spála. Bylo by nejlepší vzít několik postižených plodů a listů a požádat nejbližšího zahradníka o pomoc. Využít také můžete zkušeností odborníků na zemědělských vysokých školách v Brně, Praze a v Českých Budějovicích, pokud je máte blízko.
Podzimní měsíce umožňují, dokonce vyžadují celý systém zásahů a opatření v péči o trávníky, neboť je to velmi vhodné období jak pro zakládání trávníků, tak i pro další regenerační opatření. Cílem je nejen zlepšení travního porostu, ale také příprava trávníku na dobré přezimování.
Na začátku podzimu je vhodné zopakovat jarní zásahy, jako je vertikutace, případně i aerifikace. Nesmíme rovněž zapomínat na správnou výživu travního drnu, nejlépe aplikací plného kombinovaného hnojiva, poněvadž větší počet sečí v předchozím období odčerpal z půdy velké množství živin, které je nutné pro růst trávníku v podzimním období a pro úspěšné přezimování do půdy dodat. Pokud ještě na podzim chceme upravit nevyhovující půdní reakci vápněním (optimální je pH 5,5–6,5), použijeme mletý vápenec, nebo ještě lépe dolomitický vápenec, který obsahuje navíc hořčík. Nikdy ale nevápníme a nehnojíme současně, ani vápenatá a průmyslová hnojiva nemícháme.
Dvouděložné plevele v trávnících nejsou hezké ani účelné, odebírají travám vodu i živiny a postupně je z porostu vytlačují. Z hlediska biologie vývoje plevelů je právě září vhodným obdobím pro jejich likvidaci a potlačení. Proto zaplevelené travnaté plochy ošetřujeme běžně dostupnými chemickými přípravky. V případě silně poškozených míst v trávníku je vhodné provést přísev travní směsí použitou při založení trávníku nebo travní směsí určenou k dosévání.
Do konce října ještě můžeme zakládat nové trávníky s tím, že při rychlém ochlazení budou vzcházet na jaře příštího roku.
V návaznosti na klimatické podmínky provedeme v listopadu poslední seč travního porostu, současně odstraníme napadané listí a jiné organické zbytky. V případě výskytu myší klademe za suchého počasí do nor otrávené nástrahy. Před nástupem zimy je možné na trávník rozprostřít vrstvu vyzrálého kompostu, který přispěje k vyrovnání povrchu a zlepšení výživného stavu.
Trávník je nejlepší nechat přezimovat v pokoseném stavu, výška strniště musí být okolo pěti centimetrů. Déle ležící vrstva listí trávníkům škodí, protože dochází k vyhnívání porostu a vzniku nehezkých hnědých skvrn, hnilobě a tvorbě plísní vlivem zvýšené vlhkosti. K odklizení listí z trávníkových ploch je vhodné používat zahradní traktor nebo rotační sekačku se sběracím košem. Díky těmto strojům se vypořádáte se dvěma činnostmi najednou: sekáním trávy a úklidem opadaného listí.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Dobrý den.Mám velký problém s ořešákem,listy v pořádku plody na stromě černé.Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Černání vlašských ořechů může být zaviněno tak zvanou plísní ořechovou. Zde jsou fotografie, na kterých je vidět plíseň ořešákuhttps://www.google.cz/image…
Plíseň na ořechu je nejvíce destruktivní onemocnění vlašských ořechů a je způsobena bakterií, která infikuje pouze vlašské ořechy. Je-li zelené oplodí infikováno, tak infikované oblasti zčernají a bakterie pokračují v napadání okolních tkání. Z lézí v infikované oblasti vytékají kapky černého slizkého exsudátu (exsudát je zánětlivý extravaskulární výpotek). Tyto kapky obsahují nepřeberné množství bakterií nesoucích se na rozkládajícím se buněčném materiálu. Dosavadní výzkum této nemoci prokázal zatím jedinou účinnou obranu a to popraškem nebo postřikem materiálem obsahujícím měď, například Kuprikol 50.
Každoroční opad listů je součástí životní strategie většiny listnatých stromů rostoucích v našich klimatických podmínkách.
Zima představuje pro většinu živých organismů náročné období. Musí vynakládat mnohem více energie na vlastní přežití (nezmrznutí) i na získání potravy/vody. Rostliny musí zůstat stát na tom svém stanovišti a jsou vystaveny všem povětrnostním vlivům – mrazu, větru, sněhové pokrývce, námraze. A samozřejmě nedostatku klíčového zdroje – vody. Tím, že strom na podzim shodí listy, se tomu všemu snaží čelit. Holé větve také znamenají menší plochu, na které se může držet sníh a námraza, a navíc nekladou tak velký odpor větru. Riziko polámaných větví je tak významně nižší než v olistěném stavu. Tím hlavním důvodem, proč stromům každoročně listí opadává, je však uchování vlhkosti.
Pokud je půda zmrzlá, je voda pro stromy takřka nedostupná. Strom si proto nemůže dovolit ztrácet ani kapku. Možná to není běžně známo, ale v období, kdy má strom listy, dochází k obrovským ztrátám vody právě skrze listy, respektive skrze listové průduchy, jimiž uniká vodní pára do okolního prostředí. Protože ale listy obsahují řadu důležitých látek, hlavně dusík a uhlík, strom, jako řádný hospodář, si je před opadem odčerpá a ve formě bílkovin uloží ve vnitřních pletivech. Na jaře je pak použije na tvorbu nových listů a květů. Naopak do uvadajících listů uloží odpadní látky.
Vlastní mechanismus opadu listů se připravuje už od jara. V místech, kde řapík listu přisedá na větvičku (stonek), se už v době intenzivního růstu začnou vytvářet vrstvičky buněk, které lze od sebe navzájem oddělit. Jejich dočasná soudržnost je dána pouze přítomností růstového hormonu auxinu, který se tvoří v listech a vrcholových částech stonku a putuje rostlinou směrem dolů. Ke konci vegetace, na podzim, produkce auxinu klesá a úměrně tomu se oslabuje i jeho vliv na soudržnost buněk. V okamžiku, kdy síla gravitace překoná sílu auxinu, list upadne.
Sezónní shazování listí je ovládáno kombinací krátkého dne a nízkých teplot. Když poměr denního světla, tmy a chladu dosáhne kritického bodu, odpoví na to typický širokolistý strom vytvořením přehrádky zvláštních korkových buněk v místech, kde je řapík listu připojen k větvi. List pak pomalu odumírá, protože byl izolován od cévních svazků. Spoj se oslabuje, až list ze stromu spadne. Drobnou jizvu, která zůstala po opadu listu, zacelí další vrstva specializovaných buněk – ta chrání strom proti ztrátě vlhkosti a proti vniknutí hub.
Z listnáčů neopadávají pouze listy kožovité či ostnité. Příkladem neopadavého keře je cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium), pěstovaná v mnoha parcích.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: https://www.google.cz/image…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.
Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.
Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.
Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: https://www.zbozi.cz/hledan…
Černání plodů ořešáku se může projevovat různými způsoby. U některých stromů zčerná pouze zelené oplodí, u jiných postupně tmavne celý plod a v krajním případě se znehodnotí i samotné jádro.
Nejčastěji si všimnete, že:
plody mají tmavé skvrny už během léta,
zelené oplodí měkne, slizovatí nebo zapáchá,
ořechy černají až po spadnutí na zem,
plody zčernají při sušení nebo skladování.
Pro lepší představu, jak jednotlivé projevy vypadají v praxi, si můžete prohlédnout fotografie:
Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslav Kesler.
Co je příčina černání a hniloba plodu ořechu Ořech se nevyloupne ale zčerná a zaschne na stromě a nespadne. Děkuji.
Nedá mi to, abych nezmínila možnost využití těchto mladých lístků v kuchyni. Například Řekové vinné listy plní rýží. Ale to si každý zájemce může dohledat jinde. A taky si musí pohlídat, aby na listech nebyla rezidua z pesticidů. Vraťme se z kuchyně na vinici, kterou jsme mírně odlistili. Zajímá nás, zda tyto zásahy pomohou předejít houbovým chorobám?
Chemickému ošetřování keřů proti chorobám a škůdcům se úplně nevyhneme, ale těmito opatřeními můžeme četnost aplikace chemických prostředků snížit. Rozhodně je potřebné, zejména při vyšším výskytu srážek, kontrolovat keře, zda se neobjevují příznaky výskytu plísně révy nebo padlí révového. Olejových skvrn si všimneme při druhém osečkování, kdy zakracujeme především vrcholy zálistků. V srpnu už tato plíseň tak nebezpečná není, protože se na keřích ze zóny hroznů „odstěhovala“ mnohem výš. Většina profesionálů už proti plísni révy v této době nezasahuje. Drobní pěstitelé, kteří pěstují révu na zahrádkách, mají výhodu, že na podzim shrabují listí a zbaví se tak zdrojů infekce plísně révy pro příští rok. Jak víme, u této houbové choroby zimní spóry přezimují právě ve spadaném listí, které je snadno odstranitelné. Ve vinicích s výměrami v desítkách hektarů se listí pochopitelně neodstraňuje.
S padlím je tomu poněkud jinak. Jak jsme se v květnu podrobněji seznámili s životním cyklem tohoto houbového onemocnění, u padlí přezimují všechna stádia, včetně kleitotécií, na keři. Vždycky některé stádium přežije zimu, a tak nás to padlí v následujícím roce může zase velmi potrápit. Proto je potřebné v tomto měsíci ještě nějaký ten ochranný postřik provést, například přípravkem Discus, nebo Zato 50 WG při silnějších výskytech padlí. V případech, že toho roku padlí bylo méně, je možné použít přípravky s obsahem síry, jako je Kumulus WG či Topas 100 EC.
Černé skvrny padlí na letorostech:
Budeme hlídat jen tato dvě onemocnění?
Bohužel ne - v době, kdy už nebude tolik sluníčka a tepla, začnou se šířit choroby, kterým vyhovuje hlavně vlhko. Nepřítelem č. 1 se teď stane plíseň šedá. A je velmi záhodno začít s ní bojovat už nyní, pokud jste už tento zápas nezačali dřív. Plíseň šedá je houbové onemocnění, kterému k vývoji stačí jen srážky (potřebu vyšších teplot nemá), a nenápadně se začíná rozšiřovat tam, kde voda zůstává nejdéle, a kde vysušení sluníčkem či odpaření trvá dlouhou dobu. Tedy v nitru hroznů. Právě tam se jí daří nejlépe. A my proti ní musíme razantně zakročit už teď, nežli se hrozny uzavřou. Pěstitel, toužící po kvalitních hroznech, právě v té době aplikuje přípravek proti plísní šedé. Další boj pak nastane, až bobulky začnou zaměkat. Vhodnými přípravky jsou např.
Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Grézlová.
V zahradě máme krásný,zdravý, vzrostlý strom ořešáku.Má asi 55 let a po celou dobu rodil zdravé kvalitní ořechy. V letošním roce opět zdravě vypadající strom, plný krásně zelených ořechů. Těsně před dozráváním začaly obaly ořechů černat a padat dolů - všechny černé a nepoužitelné.Listy jsou přitom zdravě zelené. Pokud ořech přes tuto čerň pracně rozlouskneme nalezneme relativně zdravé jádro. Postupně však i jádra černají. Pro jeho mohutný vzrůst nebude možné provádět jakékoliv postřiky a proto máme strach o jeho budoucnost.Prosíme o radu, jak lze tuto chorobu pozastavit.
Moc děkujeme za jakoukoliv radu.
Z úctou Grézlovi, jižní Morava.
Časová osa záchrany: kdy čekat změnu a kdy už zbystřit
U blýskavky je potřeba počítat s časem. Když odstraníte příčinu, staré poškozené listy se neopraví. Skvrnitý list nezazelená, hnědý okraj se nezhojí a list po mrazu se často stejně časem shodí. Zlepšení poznáte hlavně podle toho, že přestane přibývat nových poškozených listů a rostlina začne tvořit zdravější výhony.
Tahle časová tabulka vychází z praktického sledování živého plotu po zásahu. Hodí se hlavně proto, abyste nečekali zázrak za tři dny a zároveň nepropásli situaci, kdy se problém dál zhoršuje.
Období po zásahu
Co je normální
Kdy zpozornět
První 3–7 dnů
Stále padají staré poškozené listy, keř může vypadat hůř
Opad se dramaticky zrychluje i u mladých zdravých listů
2–3 týdny
Opad se zpomaluje, po vyčištění je vidět prořídlý vnitřek
Skvrny rychle přibývají i na novém olistění
4–8 týdnů
Objevují se nové výhony, hlavně po řezu a lepším větrání
Keř neraší, větvičky schnou a lámou se
Jedna sezóna
Keř se může viditelně zahustit, pokud se neopakuje vlhký režim
Problém se vrací po každém dešti stejně silně
Největší psychologická past je období po prvním zásahu. Člověk vyhrabe listí, vystříhá napadené části a čeká, že keř bude hned hezčí. Jenže často se stane opak: najednou je vidět, že plot je řídký. To ale neznamená neúspěch. Znamená to, že jste odstranili nemocné a mrtvé části, které problém maskovaly.
U nás se největší rozdíl projevil až v další růstové vlně. Blýskavka netvoří krásu tím, že opraví staré listy. Tvoří ji tím, že vyžene nové zdravější výhony. Proto má smysl sledovat hlavně nové rašení, ne staré poškozené listy. Pokud nové listy vypadají čistěji, pevněji a déle drží, jdete správným směrem.
Fotografie v tomto místě zachycuje třetí rozhodovací moment: po zásahu může být keř dočasně řídký, ale důležité jsou nové zdravé výhony.
Fotografie znázorňuje blýskavku po prosvětlovacím řezu, kde je vidět řidší vnitřek keře, odstraněné staré listí pod rostlinou a první červené nové výhony na koncích větví.
Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Dobrý den.Mám velký problém s ořešákem,listy v pořádku plody na stromě černé.Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslav.
Ořechy po dozrání zůstanou na stromě a spadnou až v průběhu zimy. Dužinatý obal zčerná a změkne a z ořechu je obtížné obal odstranit. Jádro ořechu pod obalem shnije.Listy jsou zdravé. Tento stav se opakuje poslední dva roky. 50 m od tohoto ořešáku je druhý ořešák, stáří 75 let,je zdravý a dobře rodí.
Díky za radu
Vlastní zkušenost: co se stalo u živého plotu z Photinie Red Robin
Nejvíc jsem se poučil u výsadby, která byla na první pohled krásná. Mladé keře Photinia Red Robin byly vysazené do řady podél plotu, zhruba 70 až 80 cm od sebe. První rok vypadaly slušně, na jaře pěkně rašily červeně a člověk měl radost, že živý plot poroste rychle. Jenže po vlhkém jaru začaly listy uvnitř keřů flekatět a padat. Zvenku plot pořád vypadal obstojně, ale když jsem rozhrnul větve, uvnitř bylo vlhko, tma a spousta starých listů.
První reakce byla klasická zahrádkářská chyba: přidat hnojivo a víc zalít, protože rostlina přece „chřadne“. Jenže u blýskavky tohle může být přesně opačně. Pokud stojí v těžší půdě, je po deštích dlouho mokro a ještě ji člověk zalévá přes listy, zlepší tím podmínky spíš pro chorobu než pro keř. U nás se po přihnojení sice objevily nové červené výhony, ale staré napadené listy padaly dál.
Druhá chyba byla, že jsem spadané listí nechal nějaký čas pod keři. Působilo to nevinně, jen pár hrstí pod plotem. Jenže právě ve spadaných napadených listech se drží vlhkost a infekční materiál. Když potom přijde další déšť nebo zálivka, problém se snadno vrací zpátky na nové listy. Teprve po vyhrabání listů, prosvětlení keře a změně zálivky se stav začal postupně lepšit.
Výsledek nebyl ze dne na den. Po prvním zásahu vypadal plot dokonce hůř, protože po odstranění nejhorších listů bylo vidět, jak moc je uvnitř prořídlý. Zhruba po třech týdnech ale přestal nejhorší opad, za šest až osm týdnů začaly jít ven nové výhony a další sezónu už byl rozdíl výrazný. Ne proto, že by jeden postřik zázračně vyřešil všechno, ale protože se změnily podmínky: méně mokrých listů, víc vzduchu, méně infekčního listí pod keřem.
Nejdůležitější poučení: u blýskavky nestačí řešit jen to, co je na listech. Musíte řešit i to, co je pod keřem, uvnitř keře a v půdě kolem kořenů. Jinak se opad listů vrací po každém vlhčím období.
V naší poradně s názvem PLÍSEŇ NA KATALPĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Pokud vaše příznaky vypadají jako na následujících fotkách, tak se jedná o padlí na okrasných dřevinách. Fotky: https://www.google.cz/searc…
Padlí je fungální růst, který se vyvíjí na horní ploše spodních listů. Příčinou jsou houby Microsphaera nebo Phyllactinia, kterým se daří v teplém, deštivém a bezvětrném počasí. Obvykle toto onemocnění nezpůsobuje velké škody a proto se nedoporučuje ani žádné opatření. Pokud by se nemoc opakovala a nebo byla silná, tak můžete od května až do června použít fungicidní postřik. Účinné přípravky jsou: sirnaté - Sulikol K, Kumulus WG, Karathane LC, strobiluriny - Discus, Zato 50WG a Ortiva.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Špaček Ladislav.
Dobrý den.
Moc mě potěšilo to,že žádné velké škody nevzniknou.Měl jsem obavy, aby za nějaký čas neopadalo všechno listí.
Moc děkuji za plně vyčerpávající odpověď.
Špaček Ladislav
Závěr: blýskavku většinou nezachrání jedna zázračná věc, ale správné pořadí kroků
Když blýskavka padá listí, nejhorší je začít naslepo. Jeden člověk přidá vodu, druhý hnojivo, třetí postřik a čtvrtý vezme keř u země. Jenže správná otázka zní jinak: proč listy padají právě teď, jak vypadají, v jaké půdě rostlina stojí a co se dělo poslední týdny. Podle toho se rozhoduje, jestli řešíte skvrnitost, přemokření, sucho, mráz nebo špatné stanoviště.
Z vlastní zkušenosti bych začal vždycky stejně: listy do ruky, půdu zkontrolovat do hloubky, vnitřek keře rozhrnout a spadané listí odstranit. Teprve potom má smysl řešit řez, zálivku, případně ochranný postřik na nové zdravé listy. Blýskavka není bezúdržbová plastová stěna, ale živý keř, který reaguje na vlhko, vzduch, půdu a roční dobu.
Dobrá zpráva je, že pokud nejsou kořeny zničené a větve jsou živé, Photinia často dokáže obrazit. Nečekejte ale, že staré poškozené listy zázračně zezelenají. Sledujte nové rašení, rychlost dalšího opadu a to, jestli se problém po deštích vrací. Právě tam poznáte, jestli jste odstranili skutečnou příčinu, nebo jen na chvíli zametli příznaky.
V naší poradně s názvem PRVNÍ POMOC FIKUSU BENJAMÍN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Celé léto byl nádherný a moc se mu dařilo,na zimu jsem ho přemístil z venčí do chodby na schody.Po nějaké době mu začaly žloutnout listy a opadávat,myslel jsem že mu je zima a přesunul jsem ho do jídelny ale nepomohl jsem si.Nějaký čas jsem ho i nezalíval protože jsem si myslel že jsem ho přelil ale opět jsem si nepomohl.Pokud jsou chyceny kořeny z nadměrné zálevky co mám udělat abych ho zachránil.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
U fikusu Benjamin je normální, že v období s krátkými dny začne opadávat listí. Ale je to jen sem tam, rostlina trochu prořídne, ale zůstává vitální. Když to ale začne vypadat jako opelichané koště, tak je zle a musí se to řešit.
Při letnění pokojových rostlin se velmi často stane, že zeminu v květináči během léta osídlí venkovní škůdci, kteří pak užírají kořínky a při jejich přemnožení rostlina chřadne a shazuje listy. V této situaci musí přijít na řadu chemie, která pomůže rostlině zbavit se nechtěných škůdců. Nejlépe se pro tyto účely hodí prostředek s názvem Mospilan 20 SP, který své účinné látky rozmístí v celém organismu rostliny od kořenů až po listy a vydrží v ní dva měsíce. Škůdce, který si kousne do některé části takto ošetřené rostliny ihned umírá. Mospilan se během letnění aplikuje buď postřikem a nebo zálivkou podle výskytu nových škůdců. Při pěstování uvnitř v místnosti stačí jen jedna aplikace na celou dobu. Zkuste tento způsob záchrany a při příštím letnění aplikujte Mospilan hned na začátku jako prevenci. Budete překvapen, jak pěkně pak rostliny budou venku prosperovat.
Postřik na blýskavku: kdy má smysl a kdy jen zakryje chybu
Postřik je citlivé téma, protože mnoho lidí chce rychlé řešení. Jenže u listové skvrnitosti platí, že poškozené listy už neuzdravíte. Postřik může pomoci chránit nové zdravé listy, ale nevrátí do pořádku listy, které už mají skvrny. Proto je fér říct, že bez úklidu listí, lepšího proudění vzduchu a změny zálivky bývá chemie jen drahá náplast.
V praxi bych postřik zvažoval hlavně tam, kde je napadení opakované, keř má hodnotu, tvoří důležitý živý plot a už jste upravili podmínky. U malé solitéry často stačí mechanická opatření: vyhrabat listí, prosvětlit, nezalévat přes listy, přidat mulč správně a nepřehánět hnojení dusíkem. U dlouhého živého plotu, který každé jaro a po deštích opadává, už může být ochrana nového olistění rozumná.
Při jakémkoli přípravku se držte etikety a použití pro okrasné dřeviny. Neimprovizujte s koncentrací, nemíchejte náhodně více přípravků a nestříkejte za větru, v horku nebo na rostlinu oslabenou suchem. U zahrady s dětmi, domácími zvířaty, jezírkem nebo včelami je potřeba být ještě opatrnější. Vždy je lepší nejdřív snížit tlak choroby prostředím než spoléhat na opakované zásahy.
Moje praxe: postřik má největší smysl až po vyčištění napadených listů a prosvětlení keře. Když se stříká do hustého, mokrého a nemocného porostu bez úklidu, výsledek bývá slabý a krátkodobý.
Ve svém příspěvku ČERVIVÉ VLAŠSKÉ OŘECHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Ondráček.
V letošním roce se mě ve zvětšené míře projevil problém červivosti
jader ořechů. Nikdy před tím jsem tento problém neměl. Můj ořešák
má cca 35 až 40 roků a je cca 15 m vysoký. Každý rok úplně odstra-
ním všechno spadané listí. Chemicky ho nijak ošetřovat pro jeho
velikost nemůžu. Je ten problém ovlivněn letošním počasím a nebo
chybí nějaké stopové prvky.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Květa Zacpalová.
Prosím o radu čím je možné postříkat stromu ořechu proti černání slupek ořechů a v jakém termínu. Dekuji za odpověd Zacpalová
Slupky z brambor, zbytky zeleniny, ale také zbytky chleba, občas i nějaký ten zbytek vařené stravy, tráva, zbytky rostlin, na kousky posekané větvičky, shrabané listí, popel ze dřeva – to je pochopitelné. Nemusíte se ale obávat ani věcí s plísní či hnilobou – obojí je jen první známkou počínajícího rozkladu, který pak v kompostu probíhá stejně.
Na kompost ale můžete přidat i filtry s kávovou usazeninou, čajové sáčky, a dokonce i hygienické papírové kapesníčky a papírové kuchyňské utěrky. Potištěný papír ovšem na kompost nepatří. Nedáváme do něj ani kosti a syrové maso. S tuky je třeba opatrně, olej z fritézy určitě do kompostu nevylévejte, ale s mastnou pánví s přepáleným tukem si můžete poradit tak, že ji vytřete papírovým ubrouskem a ten pak už do kompostu dát můžete. I ten olej z fritézy se dá použít, ale je třeba ho nalít na piliny a nechat ho do nich vsáknout – pak teprve přijde do kompostu. Semen plevelů se bát nemusíte – mikroorganismy se o jejich likvidaci postarají. Pozor ale na pelyněk, vratič a větvičky tújí – tyto rostliny obsahují jedy, které zabíjejí mikroorganismy a brzdí tak proces rozkladu. Listíořešáku tleje pomalu, ale jinak kompostu v ničem nevadí, když je v menším poměru k ostatnímu odpadu.
Černání plodů ořešáku jsme začali řešit ve chvíli, kdy se ořechy začaly rozpadat ještě před dozráním a v zeleném oplodí se objevovaly tmavé, mazlavé skvrny. První rok jsme situaci podcenili a spoléhali pouze na úklid napadaných plodů. Výsledek byl slabý – další sezónu se problém vrátil v ještě větší míře.
Zlom nastal až ve chvíli, kdy jsme spojili několik kroků dohromady:
jarní preventivní postřik ještě před plným rašením,
důsledné shrabání listí a zbytků plodů z předchozí sezóny,
opakovaný zásah při prvních příznacích na plodech.
Ukázalo se, že samotný postřik bez hygieny pod stromem nestačí. Stejně tak samotný úklid bez chemické ochrany nefungoval. Teprve kombinace obojího vedla k výraznému zlepšení úrody už během jediné sezóny.
