Šťávu ze zázvoru skladujte v chladničce maximálně týden. Neoloupaný zázvor se dá skladovat v chladničce 2−3 týdny. Jestliže chcete zázvor skladovat déle, můžeme/musíte ho zamrazit. V takovém případě zabalte zázvor do potravinové fólie, vložte ho do uzavíratelného plastového sáčku, ze kterého vymačkejte všechen vzduch. Sáček se zázvorem uzavřete a dejte do mrazáku. Takto zabalený zázvor můžete skladovat až několik měsíců. Až ho vytáhnete zmrazený, zkuste ho nastrouhat na struhadle na sýry, je to velmi jednoduché.
Mražení nakrájeného zázvoru: Zázvor oloupejte a nakrájejte na malé kousky. Z nich vytvořte malé hromádky a ty rozložte na tác s pečicím papírem. Tác vložte do mrazáku a nechte ho tam tak dlouho, dokud všechen zázvor nezmrzne. Potom zázvor přendejte do vzduchotěsné krabičky nebo do sklenice s těsným víčkem. Nakonec nádobu se zázvorem dejte zpět do mrazáku. Takto skladovaný zázvor vám vydrží v mrazáku až šest měsíců.
Mražení nasekaného zázvoru: Zázvor se slupkou nasekejte na kousky, jaké budete v budoucnu potřebovat k vaření, tj. můžete mít větší kousky, ale i malé kousíčky zázvoru. Ty potom vložte do vzduchotěsné krabičky a krabičku dejte do mrazáku.
Mražení zázvoru ve formě medailonků: Víte-li, že budete při vaření potřebovat zázvor ve formě medailonků, oloupejte ho, nakrájejte na medailonky a ty následně vložte do skleněné misky nebo do nějaké jiné nádoby, kterou můžete umístit do mrazáku. Nádobu se zázvorem dejte do mrazáku a nechte ji tam, dokud zázvor úplně nezmrzne (po hodině můžete medailonky obrátit). Poté kousky zázvoru vložte do vzduchotěsné krabičky a krabičku dobře zavřete. Krabičku se zázvorem dejte zpátky do mrazáku. Takto skladovaný zázvor vám vydrží minimálně tři měsíce.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarča.
Dobrý den, může mi prosím někdo poradit, zda existuje nějaká ranná odrůda rakytníku? Na mnoha místech jsem se dočetla, že sklizeň by měla být nejdříve koncem srpna, ale v tuto dobu bych už měla bobulky seschlé, měkké, přezrálé a částečně i opadané. Je možné, že bych měla uzrálé bobule už v polovině až ke konci července? Máte někdo zralý rakytník už v červenci? Rakytník mám nasazen na jižní straně na slunném místě, v Uh. Hradišti.
Děkuji za radu.
Jarča
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JItka.
Asi máte jako já rannou odrůdu Sluníčko, který v teplém létě dozraje do poloviny srpna a pak už praská a nedá se sklidit :-) Stalo se mi to předloni, když jsem ho nestačila otrhat před dovolenou. Tato odrůda má hodně plodů nahuštěných přímo u větve, tedy žádné trhání vidličkou nebo stříhání větviček do mrazáku...
Trhám je ručně, vlastně prstem zajedu mezi plody a podeberu stopku, aby mi plody nepraskly. Je to zdlouhavé, ale úroda za to stojí! Výborný je likér, marmeláda i čaj ze zmrzlých plodů...
Čerstvé špenátové lístky nejsou příliš vhodné k přímé konzumaci, používáme je spíše jen jako dekoraci do salátu. Naopak velké špenátové listy jako příloha k masu nebo k těstovinám či jako náplň do různých těst jsou tím pravým. Nejšetrnější je příprava čerstvého špenátu vařením v páře, kdy se jeho objem příliš nezmenší a zelenina ani neztratí výživné látky. Špenát je vhodný pro zapékání, například do štrúdlu či do lasagní.
Postup: Listovýšpenát omyjeme, zalijeme vroucí vodou a cca 5 minut ho necháme ponořený. Poté ho scedíme, necháme okapat a nakrájíme na dílky. Česnek utřeme se solí a vmícháme do špenátu a pokapeme olivovým olejem. Podáváme s vařeným bramborem.
Postup: Do hrnce dáme trochu oleje, přisypeme cibulku, česnek a necháme zpěnit. Zalijeme hrníčkem mléka a vložíme špenát, občas promícháme, dokud nepovadne. Přidáme 4 polévkové lžíce polohrubé mouky. Hrubou mouku pomalu přisypáváme za stálého míchání, aby nevznikly hrudky. Přidáme sůl dle chuti a necháme probublat. Že je špenát, jak má být, poznáte podle toho, že se začne lepit na vařečku.
Špenát se smetanou
Ingredience: 1/2 kg listového špenátu, sůl, muškátový oříšek, 1 stroužek česneku, 1/8 l šlehačky, 1 lžíce mouky
Postup: Listy špenátu dusíme 10 minut. Poté je necháme okapat. Okapané listy vložíme na pánev a zahustíme moukou a šlehačku. Necháme přejít varem a odstavíme ze zdroje tepla a necháme stát ještě 5 minut. Směs ochutíme solí, utřeným česnekem a nastrouhaným muškátovým oříškem.
Špenátová polévka
Ingredience: 700 g čerstvých špenátových listů nebo 500 g mraženého listového nebo sekaného špenátu (rozmrzlého), sůl na dochucení, 3 lžíce másla, 1 menší cibule nakrájená nadrobno, 500 ml hovězího vývaru, 250 ml plnotučného mléka nebo smetany, špetka muškátového oříšku, 5 lžic čerstvě nastrouhaného parmazánu, osmažené kostičky chleba k podávání
Postup: Čerstvý špenát důkladně propláchněte ve studené vodě, aby na něm nezůstaly zbytky hlíny. Nechte ho zlehka okapat, vložte do hrnce, přidejte sůl, zakryjte pokličkou a na střední teplotě povařte do změknutí asi pět minut. Mražený špenát rozmrazte v mikrovlnce, případně v troše vody v hrnci, a osolte. Po vychladnutí z něj vymačkejte tekutinu a nasekejte ho. V polévkovém hrnci rozpusťte máslo a osmahněte na něm cibuli tak, aby získala světle zlatou barvu.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olda.
Říjen je na sklizeň rakytníku dobrý čas. Sběr plodů vyžaduje trochu cviku a zručnosti, protože rakytník bodá svými ostny a jeho plody jsou velmi měkké. Plody rakytníku se nejlépe získají tak, že nastříháte větvičky rakytníku a i s plody je dáte na hodinu zmrznout do mrazáku. Pak s těmito zmrzlými větvičkami zatřepete a plody se snadno samy oddělí a spadnou na připravenou podložku.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
myslím, že sklizeň v říjnu je pozdě, už mění chuť a když přejde mrazem,
je úplně jiné, horší chuti. Já sklízím v srpnu, než začnou bobule měknout
a chuťově jsou výborné
Špenát před uložením do mrazáku očistíme, vykrájíme tvrdé části, spaříme ve vroucí vodě a ihned zchladíme v ledové vodě. Necháme lehce okapat, špenátem potřepeme. Takto připravený špenát dáme do sáčku nebo nějaké plastové dózy a dáme jej do mrazáku a podle potřeby používáme. Po vyjmutí takto upraveného špenátu s ním pracujeme rychle, nenecháváme ho rozmrznout.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ ŠUNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sidonie.
Dobrý den, mám dotaz zda se dá domácí šunka vyrobit také z mraženého/ rozmraženého masa...nemám možnost pokaždé dostat čerstvé maso ale v mrazáku ho mám dosti a také jakje to potom s vařením...mám schinkenfee ale nevím , zda z rozmraženého masa se musí vařit na ( jakou teplotu a jakou dobu )? Děkuji moc za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bla bla.
čerstvé je po úpravě šťavnatější při rozmrazení část tekutiny z masa vyteče lze dodat lákem a maso napíchat 4 procentním roztokem soli s cukrem nebo praganda teplota 75 stupňů čím méně bude kolísat tím lépe cca 2 hod - kuřecí šumku táhnout při 80 C
Technologický postup: Čerstvý špenát propláchneme a necháme okapat. Šalotky oloupeme a nasekáme nahrubo. Rozehřejeme si pánev. Dáme olivový olej, vsypeme šalotku a orestujeme ji dozlatova. Přidáme špenát a necháme ho na horké pánvi povadnout. Špenát osolíme, opepříme, případně ochutíme česnekem (českého česneku stačí půl stroužku). Špenát již jen krátce orestujeme a je hotovo. Rychlý listovýšpenát podáváme k bramborům, knedlíku, kaši a k masu. Výborný je i k rybě.
Špenát je oblíbená listová zelenina, která se používá téměř ve všech kuchyních. Má velmi jemnou chuť a delikátní texturu. Je tedy snadné přizpůsobit chuť připravovaného pokrmu podle potřeby.
Špenát má mnohem více zdraví prospěšných látek. Vitamíny A a C, antioxidanty, které udržují kardiovaskulární systém v kondici a snižují riziko infarktu. Kyselinu listovou, která je podstatná pro vývoj červených krvinek, pro růst a jako prevence poškození plodu. Cholin a inositol, substance, které přispívají k prevenci proti arteroskleróze a zpomalují kornatění tepen. Karotenoidy lutein a zeaxantin podporující zrak a snižující riziko makulární degenerace a šedého zákalu. Vitamín K nutný pro správnou krvetvorbu a srážlivost krve. Z minerálních látek obsahuje větší množství hořčíku.
Při nákupu čerstvého špenátu vybírejte vždy sytě zbarvené lístky, můžete se držet zkušeností prababiček – špenát by měl být mladý, světlý a křehký. Jestliže ho chcete připravovat jako dušenou přílohu (nebo samostatné jídlo), počítejte s tím, že se svaří o více než polovinu. Pro čtyřčlennou rodinu tak potřebujete alespoň kilogram listového špenátu. Doma špenát zbavte tužších částí řapíků a důkladně jej operte ve studené vodě, aby na něm nezůstaly zbytky zeminy. Listovýšpenát vařte ve větším množství osolené vody (aby nezhnědl), ale jen krátce (několikrát „překulte“ varem). Pak postupujte podle konkrétního receptu.
Špenát by se měl dostat ze zahrady přímo na talíř, respektive na pánev či do hrnce. Pokud ho chcete skladovat, uložte ho do polyetylenového sáčku a co nejrychleji do lednice. Sklizený špenát je citlivý na etylen, proto jeho listy neskladujte v lednici spolu s jablky, melouny nebo rajčaty (etylen, který tyto plodiny uvolňují, způsobuje žloutnutí špenátových listů).
Špenát netrapte dlouhou tepelnou úpravou. Stačí, když ho necháte lehce zavadnout. Mražený nemusíte rozmrazovat, stačí ho krátce podusit v trošce vody. Špenát může být výtečnou součástí polévek, nákypů, slaných koláčů, těstovin nebo štrúdlů i spousty jiných jídel. Jeho chuť výborně ladí s máslem, smetanou, sýry a slaninou. Olivový olej, česnek a čerstvě namletý pepř pak dodají špenátovým pokrmům ten správný akcent. Mladé čerstvé lístky se hodí i syrové na salát.
Ve svém příspěvku BLECHY V BYTĚ BEZ ZVÍŘETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
Už 5 let se nemůžu zbavit blech v bytě. Jsou malinké 1,5 až 2 milimetry a černé - asi lidské. Občas je zahlédnu, lezou mi do šatů, rychle po sobě dvakrát kousnou někdy i hladově tři krát, špatné je, že letou často do intimních oblasti a svědí to a pak to bolí. Nemám zvíře, takže od něj to být nemůže. Kde jsem k nim přišla - nevím. Žiji sama a tak žerou jenom mně. Úplně mi změnily život, nikde nechodím - abych je někomu nechtíc nezavlekla. Nepomohly postřiky proti blechám a ani postřiky deratizačních firem, opakovaně. Pořád peru, denně převlékám postel, vysávám a vytírám 1x týdně dlážku savem. Abych aspoň něco zlikvidovala a mezi nimi vydržela a nějak přežila. Všechen nábytek jsem vyhodila, nemám koberce, záclony skříně - jenom kovové regály, kovou postel, židli, stůl a věci v pytlích. Co vyperu a vysuším v sušičce, hned balím do sáčků po jenom kuse a zauzluji. Jsem na všechno sama. Prosím, poraďte mi něco, co konečně na blechy zabere. Už jsem strašně z toho vyčerpaná a řešení nikde. Závidím psům, že mají proti bleší obojky a tablety na požití které je zabíjejí a mají šanci se tak blechám ubránit. Na člověka nic není. Prakticky je nechráněn, je pořád potravou pro blechy a šance se jich zbavit - nulová. Výrobci, zdá se - vůbec nepočítají s tím, že člověk je taky tvor s krví a když jej blechy napadnou a zamoří mu byt - nemá se jak chránit a jak s nimi bojovat. Chemie nezabírá a nic nepomáhá - jak se jich zbavit. A zvíře, aby na sebe lapalo blechy a mně se ulevilo - si dovolit nemůžu. Děkuji vám za jakoukoliv radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sandra.
Ten přípravek není dlouhodobě dostupný, který mi tady byl doporučen - to je Frontline Pet Care Difuzér proti hmyzu a roztočům. Na internetě Heuréka hlásí, že už nikde není k sehnání. Vypadá to, že to co je účinné tak bylo odstraněno z možnosti koupit si to volně, takhle by se neprodalo toů neúčinnéú drahé chemnické svinstvo, které nabízejí různé jiné firmy a stříkají s tím i specializované firma na hubení blech - deratizéři. Když jsem se jich na půl roku zbavila, tak se vedle mně nastěhoval mladá holka se takovým chlupatým malým ratlíkem - psem, ten mi pravidelně chodil přes rohožku několikrát denně jak ho venčila a navíc na boku - směr k jejím dveřím bytu ochcával - značkoval. Domluva s ní nulová. Navíc §prolézal kde jakým roštím před barákem a drbal se furt. Takže zablešený. Samozřejmě že mi ty blechy skákaly pak do bytu jak lozil přes mou rohožku a vyklepával navíc vajíčka o měl v srsti. Znovu se mi v bytě blechy od něj namnožily a jasně něco žrát musely - takže žraly mně. Nepomohlo ani denně vytírat byt dezinfekcí, a před mými dveřmi rohožku, byla jsem zablešená komplet - nepomohlo ani 2 x sprchování denně a brání si čistých věcí. Ty svině na mně naskákaly stejně a lezly mi pod šaty a žraly. Zalezou nejvíce do vlasů a do ochlupení kdekoliv na těle. Jsou odolné už na jakékoliv chemikálie, prakticky se už pouze snažím přežít pouze, omezit jejich počet v bytě, aby mně nedostaly do blázince.Jsme tři byty na poschodí, novinkou je, že i rodina vedle mně si pořídila psa. Jsem už naprosto zoufalá. Oční lékař mi řekl, že mám šedý zákal- to bylo před rokem, měla bych jít na operaci - nejdřív jedno oko a za 104 dní druhé - celkem 4 týdny mít oči v klidu aby se ranky zahojily po operaci, nesmí se ani mnout oko, žádný dotek - a běžně mně kousnou denně blechy do oka, skočí z vlasů nebo hrudi a kousnou, takže to zabolí, ranka svědí a já si mnu oko. Zhoršil se mu už zrak hodně, tu operaci potřebuji co nejdřív, nevyhubitelné agresivní blechy ale zařídily, že na ni jít nemůžu.Pokud mne dokoušou do očí po operativním zásahu - tak byla operace zbytečná a ještě můžu dostat od nakažené blechy infekci do rány. Nemám rodinu kam bych na ten měsíc šla, abych se dostala od těch agresivních parazitů pryč.A na operaci jít mohla. Jsem v neřešitelné situaci. Ty svině mně nakonec umoří. A řešení jak je pozabíjet a zbavit se jich - žádné. Paneláky jsou jeden velký psinec, páničkové na své mazlíčky mají šanci navěšet nebo do nich dostat antiparazitální chemické přípravky a tak je ochránit před blechami, Na napadeného člověk blechami - nic takového není. Nemůže spolykat protibleší tablety nebo si na sebe navěšet na kůži chemii.Takte funguji jako potrava pro blechy a blechy - nevyhubitelní vetřelci totálně ovládly můj život - připadám
si jak v hororu. Michale, nezávidím vám ani nikomu, kdo nemá zvíře a dostal se do stejné situace jako já. Stačí, aby k vám někdo se zablešeným mazlíčkem přišel na návštěvu a nechá vám tam dárek - kterého se už nezbavíte... a nepomůže ani přest
Pěstování špenátu není vůbec náročné, protože se jedná o jednoletku s krátkou vegetační dobou. Vzhledem k tomu, že se špenát sklízí již měsíc (maximálně 6 týdnů) po výsevu, tak jej můžete sázet a sklízet několikrát ročně. Proto je špenát často využíván i jako takzvaná předplodina nebo meziplodina. Může se sázet na záhon i s jinou zeleninou, například s mrkví anebo cibulí.
Při prvním výsevu na jaře můžete sklízet špenát již koncem dubna. Když špenát zasejete v dubnu, sklízíte jej počátkem června. Pokud sázíte špenát až na podzim, musíte čekat celou zimu, zato se však můžete těšit na sklizeň již velmi brzy na jaře. Pokud dáte špenát na záhonek v srpnu, určitě se z něj budete radovat ještě v září anebo v říjnu téhož roku.
Špenát potřebuje hlinitopísčitou půdu, která dostatečně zadržuje vodu, s pH 6–7,5. Před výsevem zem přihnojte listovým hnojivem.
Semena špenátu jsou schopná klíčit již při teplotě 2–4 °C, proto je můžete sít velmi brzy na jaře. Špenát se sází do země cca 20 cm od sebe do 4 cm hlubokých rýh. Pokud zasadíte špenát do písčité půdy, budete jej muset chodit často zalévat.
Listy se sklízí dříve, než začne špenát kvést. To je v době, kdy má vyvinuto minimálně 6 listů. Sklízí se tak, že se seřezávají listy asi 2,5 cm nad zemí.
Špenát nemá rád vysoké teploty a dlouhé dny, protože ty jej ženou do květu (teploty nad 16 °C). Bohužel s kvetením špenát ztrácí chuť a tuhne.
Pokud špenát neroste, má půda nejspíše méně živin, a proto je dobré zem ještě přihnojit a pravidelně ji odplevelovat. Při odplevelování si však dávejte pozor, abyste okopáváním špenát nepoškodili, má totiž kořínky těsně pod povrchem půdy. Plevel ale odstraňovat musíte, protože bere špenátu živiny i vodu.
Sklizený špenát skladujte při nulové teplotě v 95–100% vzdušné vlhkosti maximálně po dobu 1 týdne. K delšímu skladování je zapotřebí špenát nejprve zamrazit (opraný a nasekaný).
Ve svém příspěvku PIZZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Ráda bych se zeptala na těsto na Pizzu které když chladne není tak tvrdé a zůstává alespon trošku vláčné a jestli se dá dát do mražáku jako kupovaná a pak znovu ohřát aby zase změkla děkuji předem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenka.
Nemít na druhý den tvrdou pizzu - jednoduchý návod na to je mít kvalitní mouku a z ní dělat těsto. Rozhodně nedělejte těsto jen z Hladké mouky, potřebujete 00 - pekařskou hladkou, nejlépe Italskou. Já podle tohoto testa dělám co je na stránce dělám už dlouho a jsem velice spokojená. A manžel si rochní
Dát špenát do mrazáku je ta nejlepší volba pro jeho dlouhodobé uchování. Důležité je mít čerstvý špenát s nezvadlými listy. Všechny listy dejte do velké nádoby se studenou vodou a rukama listy properte. Během této operace vytahujte všechno, co se vám nelíbí. Pak po malých částech přendejte listy do hlubokého sítka, důkladně přelijte (spařte) vařící vodou a hned zchlaďte v čisté studené vodě a nechte okapat. Takto postupně sterilizujte všechny listy a nechte okapat. Po té listy tyčovým mixérem rozmixujte na pyré, které nalijte do forem na mufiny nebo do kelímků od paštiky a dejte hluboce zmrazit. Zmrzlé formičky vyprázdněte a zmrzlý špenát dejte volně do pytlíku po několika kusech zpět do mrazáku.
Ve svém příspěvku ZAVAŘOVÁNÍ HOTOVÝCH JÍDEL DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
Jak dlouho zavařování segedínský guláš z bůčku a jak dlouho vydrží v mrazáku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan.
Při zavařování čehokoliv v mikrovlnce, nikdy neutahuji šroubovací víčko silou, neboť zahříváním na vysokou teplotu hrozí, že se ze sklenice stane granát, který je schopen nejen způsobit prasknutí sklenice, ale i zdemolovat dvířka mikrovlnky. Víčko se dotahuje tzv. na doraz, ihned po ukončení sterilizace. To by ale mělo platit při sterilizaci i troubě, zavařovacím hrnci, apod.
Celer má dlouhou vegetační dobu, proto je potřeba sazenice předpěstovat včas. Únorový či nejpozději březnový výsev platí pro celer bulvový, listový i řapíkatý. Drobná semena celeru klíčí dva až tři týdny při teplotě mezi patnácti až dvaceti stupni. Semena si udržují klíčivost tři až pět let, můžete si jich proto bez obav naset jen takové množství, jaké potřebujete. Zbytek si uschovejte pro příští sezonu.
Po vzejití nenechte celer přeschnout, semenáčky jsou velice drobné, a tím pádem i jemné a choulostivé. Zahuštěný porost je potřeba přepíchat a rozsázet sazenice poprvé do sponu asi třikrát dva centimetry a nechat je zesílit. Silnější sazenice s pěknými pravými listy postupně přesazujte do kelímků nebo sadbovačů. Kořínky zkraťte sazeničkám asi o třetinu, vytvoří si pak bohatší kořenový systém.
Dlouhou vegetační dobu, která je cca 140 dnů, zkracujete celeru předpěstováním, sazenice ale nemusíte nutně pěstovat ve vytápěném pokoji. Pro předpěstování až do doby výsadby je vhodný skleník či zimní zahrada, kde je dostatek světla (sazenice zůstanou nižší a silnější) a kde teploty neklesnou pod deset stupňů.
Nachladnou-li sazenice celeru, vyběhnou po výsadbě do květu a nevytvoří bulvy, projdou totiž obdobím takzvané jarovizace, která urychlí jejich vývoj. Dvouletá rostlina, která kvete a vytváří semena v druhém roce po výsevu, se v tomto případě chová jako jednoletá a kvete v roce výsevu. Tomu věnuje veškerou energii, takže se nedočkáte sklizně.
Celer na venkovní záhony nevysazujte dříve než po polovině května. Máte-li koncem dubna uvolněné pařeniště, kde je zem prohřátá, můžete pod sklo vysazovat. Celer by měl být před výsadbou otužilý větráním a opět s kořínky asi o třetinu zkrácenými. Má-li sazenice více než tři listy, můžete vnější přebytečné odstranit. Sazenice celeru sázejte pečlivě, tak aby srdéčko nebylo v zemi. Celer se pak deformuje a místo bulvy tvoří jen množství dužnatých kořenů. Spon pro výsadbu se u jednotlivých druhů příliš neliší.
U bulvového celeru je vhodná vzdálenost v řádku i mezi řádky padesát centimetrů, listový celer má mít spon třicet pět krát čtyřicet centimetrů. O něco menší vzdálenost pak nechte řapíkatým celerům, které se sázejí do brázd hlubokých kolem dvaceti centimetrů. Zjednoduší se pak práce s přihrnováním řapíků k bělení a nepoškozuje se kořenový systém rostlin. Po výsadbě musí přijít vydatná zálivka a nic nezkazíte, pokud záhon přikryjete netkanou textilií.
Celer je náročný na živiny a obsah vápna v půdě. Během vegetace je potřeba ho přihnojovat vícesložkovým hnojivem. Například hnojivo na kořenovou zeleninu je vyhovující. Bulvový celer vyžaduje dostatek vláhy a prospívá v hlinitý
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 1 kg listového špenátu, 1 cibule, 200 ml smetany, 2 stroužky česneku, chilli, vývar, tymián, sůl, mletý černý pepř
Technologický postup: Necháme lehce osmažit cibulku na půlkolečka, přidáme nakrájený česnek na plátky. Zalijeme smetanou, provaříme a přidáme trochu vývaru. Přidáme tymián, pepř, sůl, chilli, prohřejeme. Nakonec dáme listovýšpenát, který jsme omyli, očistili a vyřezali tvrdé stonky, a necháme ho, aby se pořádně prohřál, zmenšil svou velikost. Takto připravený špenát se hodí jako dip ke špízům, ke kuřecímu masu, ke steakům. Můžeme i podávat samostatně k jídlu.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ KAPUSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Keilová.
Prosím zavařoval jste někdo kapustu??? jak na to ?? díky Zuzana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nechte kapustu zkvasit podobně jako zelí. Výsledný produkt je bezlepkový, paleo a je vhodný pro vegany i vegetariány. Tady je recept na dva litry kysané kapusty:
Suroviny:
1 velká hlava kapusty
4-5 šálků organického kadeřávku - velké stonky jsou odstraněny a listy nazřezány na tenké proužky
1 malá organická červená cibule - nakrájená na kostičky
4 čajové lžičky himalájské růžové soli
1 lžíce loupané organické bílé buničiny z kůry citronu
3 stroužky oloupaného česneku
4½ šálků teplé čisté vody (40° C)
1 čajová lžička organického kokosového cukru nebo Rapadury
1 balíček bakteriální kultury pro mléčné kvašení https://www.amazon.com/gp/a…
2 čisté skleněné zavařovací sklenice s víčkem
Postup
1. Odstraňte 4 vnější listy z kapusty, opláchněte, osušte a odložte. Odstraňte košťál a nakrájejte zbývající časti kapusty na tenké plátky nebo použijte kuchyňský robot. Umístěte kapustu a nakrájený kadeřávek do velkého sítka a důkladně opláchněte vodou. Možná to budete muset udělat v několika dávkách v závislosti na velikosti sítka.
2. Do velké mísy dejte omytou kapustu s kadeřávkem, přidejte červenou cibuli, posypte dvěma lžičkami růžové soli a promíchejte čistýma rukama, dokud kapusta a kadeřávek nezačne vadnout a neuvolní kapalinu. Pak to nechte stranou a přejděte k přípravě solanky.
3. Do mixéru dejte zbývající 2 lžičky růžové soli, bílou kůru z citronu, rozmačkaný česnek, vodu, cukr a rozmixujte, dokud to nebude hladké. Nakonec ručné přimíchejte mléčné kultury. Nechejte slanou vodu odležet po dobu 10-15 minut, aby se dobrá bakterie probudila a začala se krmít cukrem. Nalejte slanou vodu na nakrájenou zeleninu a dobře promíchejte rukama, dokud nebude veškerá zelenina pokryta solankou.
4. Směs nandejte do čistých skleněných sklenic a důkladně to rukama nebo velkou lžičkou umačkejte, dokud slanina nezakryje všechnu zeleninu. V horní části každé nádoby ponechte nejméně 6 cm místa na zakrytí.
5. Na začátku odložené 4 okrajové listy z kapusty přeložte a umístěte na vrch fermentované zeleniny, zatlačte dolů na listy, aby se zakryly solankou. Opakujte to i pro druhou sklenici. Tímto dalším krokem pomůžete udržet vaši fermentovanou zeleninu pod solankou. Můžete také použít malou čistou sklenici, která se vejde do nádoby a zeleninu přitlačí ke dnu. Ujistěte se, že máte alespoň 3 nebo 6 cm slaného nálevu nad horní částí fermentované zeleniny a složených listů.
6. Sklenice umístěte do lepenkové krabice, abyste je chránili před světlem. Nechte zeleninu kvasit při pokojové teplotě po dobu 5-7 dnů. Ochutnejte malou část po 4 dnech v letních měsících a 5-6 dnech v chladnějších měsících, abyste zjistili, zda se vám líbí chuť. Pokud se vám líbí chuť, odstraňte horní listy zelí a umístěte fermentovanou zeleninu do ledničky. Čím déle zeleninu kvasíte, tím více bude kyselejší. Poté, co dokončíte fermentaci, umístěte zeleninu do chladničky po dobu až 6-8 měsíců.
7. Pokaždé, když ujíte kysanou zeleninu, uji
Technologický postup: Čerstvý špenát propláchneme a necháme okapat. Šalotky oloupeme a nasekáme nahrubo. Rozehřejeme si pánev. Dáme olivový olej, vsypeme šalotku a orestujeme ji dozlatova. Přidáme špenát a necháme ho na horké pánvi povadnout. Špenát osolíme, opepříme, případně ochutíme česnekem. Špenát již jen krátce orestujeme a je hotovo. Rychlý listovýšpenát podáváme k bramborům, knedlíku, kaši a k masu. Výborný je i k rybě.
V naší poradně s názvem KAMÉLIE HNĚDNUTÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Marešová.
Prosím o radu,když mi u jedné kamélie jakoby seschli listy?nevím si rady!a to ji mám v zimní zahrade s teplotou 15-16 stupnů a nepřelévám ji.děkuji za radu.
Marešová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Krásné kamélie, dělají takovou radost během léta svými květy. Jenže co s nimi v zimě? Kamélie snese mrazy, ale nepřežije teploty nižší než -12 °C. Zároveň nemá ráda výkyvy zimních teplot. V našich podmínkách je proto lepší kamélii pěstovat v květináči a na zimu je uklidit do studené světlé místnosti s teplotou od 5 do 15 °C a relativní vlhkostí vzduchu 60%. Kamélie v květináčích se musí umístit do bezmrazých zimovišť, protože pokud ne, hrozí velké nebezpečí, že půda v květináči promrzne a hezké rostlinky mrazivé období nepřežijí. Přesto byste s jejich přesunem do interiéru měli počkat co nejdéle. Kamélie by měly zůstat venku, dokud teploty neklesnou po delší dobu pod bod mrazu, nebo dokud teploty neklesnou pod -5 °C. Poté se rostliny musí přesunout do světlých zimovišť. To může být klidně jen na leden a únor.
Při přezimování kamélií dbejte na následující podmínky a příští rok se budete moci opět kochat svými asijskými kráskami:
- Teplota pro přezimování: 5 – 15 °C;
- Vzdušná vlhkost: okolo 60% - to je velmi důležité dodržet;
- Jakmile půda na povrchu vyschne, zalévejte vodou bez vápníku, aby půda nikdy úplně nevyschla;
- Postříkejte rostliny vlažnou vodou bez vápníku nebo zapněte zvlhčovač pro zvýšení vlhkosti;
- Dokud nenasadí na květ, není nutné kamélie přihnojovat;
Velice důležité je dávat pozor na překročení teplot nad 15 °C. V zimě je třeba se tomu za každou cenu vyvarovat! Kamélie potřebují chladný odpočinek nejméně šest týdnů v roce. To je zásadní pro jejich kvalitu květu a pro budoucí zdravý růst. Vytápěné místnosti proto v žádném případě nejsou vhodné jako zimní stanoviště. Vlivem teplého a především suchého vzduchu z umělého topení totiž choulostivé rostliny rychle odhodí svá poupata a drasticky zkrátí fázi květu. Ideálním místem je proto nevytápěná zimní zahrada, venkovní skleník nebo parapet nevytápěného schodiště. Jakmile se už rozhodnete pro zimoviště, neměli byste ho měnit, protože kamélie během přezimování nesnáší náhlé změny prostředí. V polovině března mohou být kamélie opět vystěhovány ven. Noční teploty by v době vystěhování měly být alespoň +5 °C.
Nejlepší je kamélie přezimovat ve skleníku. Ideálním prostředím pro vaše kamélie v zimě je světlý a chladný skleník nebo zimní zahrada. Pokud tyto dispozice nemáte, tak můžete kamélie umístit i do tmavého studeného sklepa nebo do garáže. Pokud své kamélie necháte přezimovat ve tmě, například ve sklepě, je třeba rostliny po chladné tmě nejprve pomalu přivykat na světlejší a teplejší prostředí. Spící rostlinky můžete v březnu nejprve nastěhovat do chladné světlejší chodby a začít je pomalu více zalévat.
Ingredience: 1 kg čerstvého listového špenátu, 100 g slaniny, máslo, 3 stroužky česneku, 50 g ořechů, 30 g rozinek, sůl, mletý pepř
Technologický postup: Na pánvi orestujeme na kostičky slaninu, přidáme česnek nakrájený na plátky, který také orestujeme. Přihodíme rozinky a očištěný špenát, opepříme, opatrně dosolíme. Máme-li rádi křehký špenát, tak jej tepelně takřka neupravujeme; kdo chce špenát měkčí, tak obsah pánve párkrát prohodí, kdo rád špenát jako „šráky“, tak podusí krátce pod poklicí. Při podávání špenát posypeme drcenými ořechy.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ MASA DO SKLENIC V TROUBĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nadja.
Citát: "Nejprve si připravíme mělký plech, na nějž sklenice postavíme. Plech pak zalijeme vodou do výšky 2 až 3 centimetrů."
- Mělký plech bývá tak 1 cm vysoký, takže do něj 2-3cm vody nenalijeme.
- Plech pak zalijeme vodou - zaléváme asi sklenice uložené na plechu, nikoliv plech, to bychom vodu lili přímo do trouby.
-----------------
Nesrovnalosti:
Zavařování masa na dovolenou (v hrnci):
"Maso můžete do sklenic napěchovat a následně zalít vepřovým vývarem až po okraj"
Zavařování masa do sklenic v mikrovlnce:
"Sklenice neplníme až po okraj, ale pod víčkem musí zůstat mezera, což je stejné, jako při zavařování v hrnci."
Dotaz: TAKŽE PLNÍME AŽ PO OKRAJ, NEBO S MEZEROU?
------------------
Při zavařování v mikrovlnce doporučuji sklenice podložit talířem s trochu zvýšeným okrajem - pokud tekutina vyteče, aby se nerozlila po celé troubě.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Při zavařování se sklenice plní s okrajem. Mezi víčkem a obsahem musí být mezera alespoň půl centimetru. Je to proto, že při zavařování se vlivem zvýšené teploty zvetšuje objem obsahu a ten by mohl vytékat. Samotné vytékání nevadí, ale hrozí, že se s tekutinou může pod víčko dostat i pevná struktura, třeba svalové vlákno, které pak způsobí neťesnosti a zkažení obsahu.
Ingredience: 600 g listového špenátu, 200 g masitých rajčat, 2 menší stroužky česneku, 30 g piniových semínek, 2 lžíce olivového oleje, čerstvě nastrouhaný muškátový oříšek, černý pepř, sůl
Technologický postup: Špenát propereme a rozebereme. Silné stonky odstraníme. Necháme okapat. Rajčata nařízneme do kříže a spaříme vroucí vodou. Pak je oloupeme, vyndáme jadérka a dužinu nakrájíme na kostičky. Česnek oloupeme a jemně nasekáme. Piniová semínka opražíme na suché pánvi do zlatova. Špenát po částech svaříme ve vroucí osolené vodě, zchladíme ledovou vodou a necháme velmi dobře okapat. Ve velkém kastrolu rozpálíme olej a česnek v něm krátce osmahneme. Přidáme špenát a kostky rajčat, promícháme a prohřejeme. Ochutíme solí, pepřem a muškátem. Vmícháme piniová semínka a podáváme.
V naší poradně s názvem KATALPA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
Dobrý den nejsem si jista jestli mám na zahradě katalpu. Stromeček malí cca 30cm jsem si přinesla z jedné zanedbané zahrady, kde se volně samy rozmnožily pod velikou "maminou". Loni vyrostl cca do výšky 50 cm, 4 lístky opadly. Letos vyrost do možná už více jak 2m výšky. Nekvetl, a listy jsou skoro 50 cm široké. Prosím jedná se o Katalpu? Děkuji Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vaší fotografii je rostlina s názvem pavlovnie protáhlá (Paulownia elongata). Tento druh pavlovnie je velmi bujně rostoucí strom pěstovaný pro ozdobu v zahradách a parcích. Tato pavlovnie je oblíbená pro své překrásné fialové květy a řadí se mezi nejrychleji rostoucí stromy na světě. Roste dobře v písčitých půdách, nesnáší přemokření. Zcela mrazuvzdorná se stane až po 4 letech. V osmi až deseti letech doroste do výšky 15 metrů a vytvoří obrovský strom.
Katalpa a pavlovnie jsou často zaměňovány pro svůj podobný vzhled. Ale jde o dva různé zástupce. Katalpa pochází z USA, kdežto pavlonvnie z Číny. Katalpy jsou vzácné, ale pavlovnie jsou běžné. Listy Katalpy jsou velké, ale listy Pavlovnie jsou větší, často mnohem větší. Listy katalpy vyrůstají po třech třech, ale pavlovnie má listy jen v párech. Květy katalpy jsou bílé, ale květy pavlovnie jsou levandulové až fialové. Plody katalpy jsou dlouhé úzké lusky, ale plodem pavlovnie je zaoblená dřevěná kapsle.
Pavlovnie je u nás dostatečně odolná a pokud vysadíte jednoletou sazenici zjara, tak do podzimu zesílí natolik, že zpravidla přežije zimu bez poškození. Někdy během zimy omrzne nevyzrálý vegetační vrcholek rostliny, ale další roky se už zvýší její šance na další přežití. Vyžaduje plně osluněné stanoviště, ale snese i lehký polostín. Obvykle se vyrovná s běžnou výsadbu kdekoli na zahradě, bez úpravy zeminy, ale v humózních výživných půdách poroste asi o třetinu rychleji. První roky je dobré rostlině přilepšit občasnou závlahou a přihnojením.
Paulownie prvním rokem po vysetí vyroste zpravidla do metrové výšky a následující rok se běžně stává, že nadzemní část, nikoli kvůli mrazu, zcela odumře do výšky 5 - 30 cm nad zem. Není to vůbec na závadu, naopak, rostlina nad zemí vyraší a pokud je ve volné půdě s dostatkem vláhy a živin, je schopná v této druhé vegetační sezoně vyrůst do výšky i přes 3 metry. Následující rok může Paulownie přirůst další 3-4 metry, pakliže si zachová zřetelný terminál, a je přihnojována dusíkatými hnojivy. Pokud rostlina při suchém počasí není vůbec zalévána ani hnojena, pak jsou její přírůstky jen poloviční.
Ingredience: 300 g čerstvého listového salátu, 1 balení těstovin, 150 g anglické slaniny, 2 vejce, 100 g sýru, 3 stroužky česneku, 1 cibule, 3 lžíce zakysané smetany, sůl, drcený pepř, máslo
Technologický postup: Sýr nastrouháme. Slaninu rozkrájíme na malé kostičky a na másle opékáme dorůžova. Těstoviny dáme vařit do vroucí osolené vody, vaříme do změknutí asi 20 minut. Pak přecedíme, propláchneme studenou vodou a znovu scedíme. Než se těstoviny uvaří, zvládneme přípravu špenátu. Listy špenátu důkladně propereme ve studené vodě a nakrájíme na malé kousky. Vhodíme do vroucí vody a minutu povaříme. Scedíme a necháme okapat. Oloupanou cibuli nakrájíme najemno a smažíme na másle téměř dozlatova. Přidáme špenát, osolíme, opepříme a ke směsi prolisujeme oloupaný česnek. Přilijeme velmi malé množství vody a špenát pod pokličkou dusíme asi 5 minut, než změkne a větší část vody se odpaří. Pak ke špenátu rozklepneme vajíčka a mícháme do jejich zhoustnutí. Nakonec přidáme 3 lžíce zakysané smetany, kterou necháme teplem jen rozpustit, již nevaříme. Uškvařenou slaninu na pánvi znovu přihřejeme. Na každou porci uvařených těstovin dáme špenátovou směs, posypeme slaninou a nastrouhaným sýrem.
V naší poradně s názvem TECHNICKÝ VÝKRES NA ZHOTOVENÍ ČMELÍNA. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindřich Hartl.
Dobrý den.
A nebo večer, záleží, kdy to čtete. Asi před rokem jsem v návalu humánní blbosti slíbil klukům (1. a 3. třída ZŠ), že jim postavím ČMELÍN. Bohužel na to nezapoměli a drze mně to každého půl roku připomínají. Protože už jsem všechny relevantní výmluvy vyčerpal (tedy skoro všechny - ještě mám tak na měsíc), rozhodl jsem se požádat, lépe řečeno poprosit někoho, kdo tomu rozumí - a to jsou všichni mimo mě - o pomoc. V této chvíli nebudu rozlišovat, kdo by mně chtěl pomoci. Náboženské vyznání, příklon k politické straně, sexuální orientace, barva pleti, masožravec, vegan, kluk nebo holka ani Intelligence Quotinent, mě nezajímá. Mě momentálně zajímá TECHNICKÝ VÝKRES + PRACOVNÍ POSTUP VÝROBY ČMELÍNA.
Děkuji všem, kteří projeví ochotu mně pomoci.
JH
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Čmelín postavíte úplně jednoduše. Zakopejte pod zem plastový kbelík dnem vzhůru. Do dna udělejte velkou kulatou díru, kterou něčím překryjte, aby do kbelíku nepršelo. Kbelík nechte ze dvou třetin koukat nad povrch. Zespod ke kbelíku přiveďte hadici s průměrem tří čmeláků a druhý konec vyveďte vhodně k povrchu, aby do ústí netekla voda. Do kbelíku dejte králíkářské pletivo a seno s dlouhými stébly. Celé by to mělo vypadat, jak je vidět na přiloženém obrázku.
Jestli chcete být trochu moderní, tak do čmelína můžete nainstalovat wifi kamery, které vám zprostředkují pohled na dění uvnitř čmelína. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Čerstvý listovýšpenát s těstovinami a kuřecím masem
Ingredience: 4 kuřecí prsa, 500 g čerstvého špenátu, 1 cibule, olivový olej, 4 stroužky česneku, 200 ml smetany, 500 g penne těstovin, 80 g strouhaného parmazánu, sůl, mletý pepř
Technologický postup: Těstoviny uvaříme na skus (al dente), scedíme, prokápneme olejem a uchováme v teple. Špenát spaříme, zchladíme v ledové vodě a jemně vymačkáme. Cibuli nakrájenou na kostičky orestujeme na oleji dozlatova, přidáme na kostičky nakrájená kuřecí prsa, orestujeme, pak přidáme nasekaný česnek, zarestujeme, zalijeme smetanou, vmícháme spařený špenát, osolíme a v zapékací nádobě smícháme s těstovinami, zasypeme strouhaným parmezánem a vložíme do vyhřáté trouby na 200 °C zapéct dozlatova.
V naší poradně s názvem DRACENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumila Vernerová.
Mohu pokojovou dracenu dát v létě ven?
Děkuji za odpověď Vernerová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dracena má ráda letnění. Snese plné slunce i polostín. Venku může zůstat do doby, než klesnou noční teploty pod 7 stupňů. Od června do září přihnojujte pomocí Krystalonu Květ. Rostlina se vám pak ukáže, jak vypadá ve své přirozené kráse. Při letnění jsou největší hrozbou půdní škůdci, kteří nalezou do substrátu a tam užírají kořeny a to i po přenesení zpět do bytu. Jako ochrana je nejlepší použít přípravek Mospilan a to na začátku letnění a těsně před jeho koncem. Mospilan se nastříká na rostlinu, vsákne se do ní a vydrží v ní několik týdnů. Po celou tuto dobu je rostlina pro škůdce jedovatá, a když si kousnou, tak hned zahynou. Přeji hodně zdaru při letnění a mnoho radosti z krásných listů.
Ingredience: 1 kg čerstvých listů špenátu, 3 l mírně osolené vody, 2 stroužky česneku, 1 cibule, 2 lžíce másla, 2 lžíce oleje, 1 dl smetany, 1 lžička nasekaných mandlí, muškátový oříšek, bílý pepř, sůl
Technologický postup: Čerstvý špenát důkladně opláchneme a přibližně ve 3 litrech mírně osolené vody ho dvě minuty povaříme. Pak vodu scedíme pomocí síta a lžící vymačkáme ze špenátu nadbytečnou vodu. Listy nakrájíme přibližně na kousky tlusté 1 cm. Na rozpálené pánvi s rozpuštěným máslem a olejem osmažíme dozlatova nadrobno nasekanou cibulku. Přidáme prolisovaný česnek a chvilku poté i špenát. Dusíme pod pokličkou přibližně 5 minut, pak pokrm odkryjeme, ochutíme muškátovým oříškem, bílým pepřem a případně solí, zalijeme smetanou, promícháme a necháme přejít varem. Jednotlivé porce špenátu rozložíme na talíře a posypeme nasekanými mandlemi.
Postup: Připravíme jíšku z předešlého receptu, do které pak za stálého míchání přidáváme smetanu. Nejlépe tu, která je určena na vaření. Pokud vyžadujeme opravdu tučný bešamel, použijeme běžnou smetanu ke šlehání (šlehačku).
Ingredience: Na 50 g mouky potřebujeme cca půl litru smetany na vaření. Běžné smetany ke šlehání bude potřeba o poznání více. Nejprve uděláme bešamel raději hustší, zředit ho totiž můžeme kdykoliv. Zahušťování je náročnější.
Tip: Ekonomicky výhodným způsobem použití bešamelu je připravit si ho více najednou. Pak zbytek uložit do lednice a do deseti dnů ho spotřebovat. Je ale i další možnost – můžeme ho dát zamrazit. Jen je potřeba po rozmrazení bešamel rozmixovat. Přemrzlý škrob totiž vytvoří „cucky“, které pouhým mícháním nelze rozpojit.
Dále můžeme připravit do zásoby pouze jíšku, tedy osmahnout mouku na másle. Tu lze v lednici uchovat v dobře těsnící nádobě i měsíc. Pokud jíšku rozdělíme na malé porce, můžeme ji zamrazit a brát z mrazáku postupně, kdykoliv potřebujeme udělat omáčku, polévku nebo bešamel připravený k dalšímu použití při vaření.
Zamrazená jíška nijak nezmění svou konzistenci a lze ji pak po rozmrazení běžně použít. Jen je nutné myslet na fakt, že tuky v mrazáku silně nasávají okolní pachy. Takže jíšku musíme skladovat ve velmi dobře těsnící nádobě. Pouhý igelitový sáček nám totiž nebude nic platný. Zejména když máme v mrazáku například aromatické uzené maso, klobásy nebo třeba předpřipravené česnekové karbanátky. Takové pachy jíška chytá velmi rychle a silně, což by mohlo později zkazit celé vaření. Proto vždy zamrazujeme ve vzduchotěsných nádobkách.
