LOPATKOVEC ŽLOUTNE bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Lopatkovec, latinsky Spathiphyllum, je půvabná a elegantní kvetoucí pokojová rostlina. Tmavě zelené listy vytvářejí pozadí pro toulce bílých květů se smetanovými palicemi.
Pěstování
Lopatkovec vyžaduje co nejvíce světla, a to zvláště v zimě. V létě je pak pro něj vhodnější polostín. Nevystavujeme ho slunci, protože žár slunečních paprsků by mohl poškodit listy, ani průvanu, který nesnáší. Rostlina dobře prospívá při pokojové teplotě 18–24 °C, přezimuje nejlépe na okenním parapetu při teplotě 15–18 °C.
Spatifylum vysazujeme do vlhké, kypré zeminy – nejlépe do rašelinového substrátu. Nádobu opatříme dobrou drenáží. Rostlina se brzy trsovitě rozroste a květy se mohou objevit již v druhém měsíci. V době květu potřebuje dostatek vody, do které přidáváme každé dva týdny tekuté hnojivo. Lopatkovec miluje vzdušnou vlhkost, proto ho rosíme (přičemž vynecháme květy) a také sprchujeme, případně listy otíráme vlhkým hadříkem. Rovněž můžeme nádobu s rostlinou postavit do misky s vlhkými oblázky. Pokud rostlinu zapomeneme zalít, nic se neděje, většinou přežije, i když jí zcela vyschne zemina. Pak jí to ale musíme vynahradit nejen zálivkou, ale i rosením. Odkvetlé květy odstraňujeme, podpoříme tím násadu dalších květů. Přesazujeme obvykle každý rok na jaře.
Nejlepší péči lopatkovci zajistíte, budete-li ho zalévat opravdu velmi pečlivě. V případě (a opravdu nikdy jindy), kdy je substrát vysušený, přidejte tolik vody, aby byla hlína opět vlhká. Nezalévejte zbytečně moc, voda v květináči nebo na záhoně nesmí stát. Nedostatek vláhy způsobí vadnutí a úhyn rostliny ve chvíli, kdy zanedbáte zalévací režim. Stejně tak přemíra vody způsobuje uhnívání kořenů, které pro rostlinu může být také smrtelné. Snažte se zalévat asi jednou týdně, když půda skutečně vyschne. Někdy se dokonce doporučuje vyčkat se zaléváním, dokud rostlina nezačne trochu vadnout.
Lopatkovcům výborně prospívá vysoká vlhkost tropických pralesů, proto se snažte tyto přirozené podmínky napodobit pravidelným kropením listů vodou z rozprašovací lahve. Toto provádějte častěji v letním a horkém období sezóny. Čím více vody dodáte květům, tím zdravější budou.
Lopatkovec nepotřebuje v porovnání s jinými rostlinami časté prostříhávání. V případě, že zpozorujete hnědnutí nebo uvadání některé části rostliny, ať už listů nebo stonků, odstřihněte je, aby rostlina neplýtvala energií na umírající a zbytečné části. K odstranění odumírajících částí používejte ostré nůžky a stříhejte co nejníže půdě. Společně se zvadlými listy se snažte odstranit co nejméně zdravé rostlinné tkáně.
Kromě vody a nepřímého slunečního svitu nevyžaduje lopatkovec téměř žádnou péči. Hnojiva a vyživovací přípravky nejsou pro vypěstování zdravé rostliny nezbytně nutné. Pokud si ale hnojit přesto přejete (například protože chcete vypěstovat obzvláště velké a barevné květy), dejte si dobrý pozor, abyste květinu nepřehnojili, protož
V naší poradně s názvem LOPATKOVEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Klučkova.
Dobrý deň.
Počula som použití bobkového listu ako o hnojive pre lopatkovec.
Vedeli by ste mi poradiť ako ho mám použiť?Prípadne dobré hnojivo pre lopatkovec.
Ďakujem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Lopatkovec je oblíbená pokojová rostlina nenáročná na údržbu s leskle zelenými listy a bílými květy. Pochází ze Střední Ameriky, je zvyklý na teplé, vlhké prostředí a je ideální pro pěstování ve světlé koupelně. Lopatkovec vyžaduje místo s jasným rozptýleným světlem, ideálně chráněné před studeným průvanem, takže vyberte místo daleko ode dveří a krbů. Lopatkovec je zvyklý na tropické prostředí, proto je nejvhodnější vlhká místnost, jako je koupelna.
Listy lopatkovce pravidelně oprašujte nebo otírejte vlhkým hadrem, aby se zajistila dobrá fotosyntéza. V suchých místnostech může být nutné občas zamlžit listy, aby se zvýšila vlhkost nebo lépe celou rostlinu důkladně osprchovat vlažnou vodou. Lopatkovec pravidelně zalévejte, ideálně tak, aby substrát nikdy úplně nevyschl, ale zároveň nebyl podmáčený. Obecným pravidlem je, že před dalším zaléváním počkejte, dokud horních pár centimetrů substrátu nevyschne. Pokud je nezaléváte dostatečně často, brzy budete vědět, že lopatkovec po dehydrataci vadne. Zvolna pravidelně zalévejte a udržujte svůj zavlažovací režim.
Na jaře a v létě lopatkovec přihnojte jednou za čtrnáct dní tekutým rostlinným hnojivem pro pokojové rostliny podle pokynů na zadní straně lahvičky.
Každých pár let lopatkovec přesaďte do o něco většího květináče s čerstvým substrátem pro pokojové rostliny. Lopatkovci se ve skutečnosti daří, když má kořeny trochu stísněné, ale opakující se vadnutí, i přes pravidelnou zálivku, je známkou toho, že rostlina přerostla svůj květináč.
Lopatkovec bude mít povadlé listy nejčastěji kvůli nedostatečné zálivce, nebo naopak kvůli nadměrnému zalévání, také kvůli nízké vlhkosti, nedostatku světla, škůdcům, chorobám (jako je hniloba kořenů) a onemocněním kořenů. Pro diagnostiku problému zkontrolujte vlhkost půdy, zhodnoťte její světlost a vlhkost a prozkoumejte ji, zda neobsahuje škůdce nebo známky hniloby kořenů.
Problémy se zaléváním
Nedostatečné zalévání
Nejčastější příčina vadnutí a suchých, křehkých špiček listů. Zalévejte, když je horní vrstvička půdy suchá, abyste zajistili, že se rostlina zotaví z vadnutí.
Přehnané zalévání
Může také vést k vadnutí, často doprovázenému žloutnutím listů nebo přemáčenou půdou, což může způsobit hnilobu kořenů.
Faktory prostředí
Nízká vlhkost: Suchý vzduch může způsobit scvrklé listy a hnědnutí špiček. Zvyšte vlhkost seskupováním rostlin, rosením nebo použitím oblázkové misky.
Nedostatečné světlo: Nedostatek světla může vést k vadnutí. Lilie mírumilovné potřebují pro správnou fotosyntézu jasné, nepřímé světlo.
Chladné teploty: Teploty pod 10 °C mohou rostlinu stresovat.
Další možné příčiny
Škůdci
Vlnatka, svilušky a další škůdci mohou rostlinu poškodit a způsobit vadnutí.
Nemoci
Hniloba kořenů, běžné houbové onemocnění způsobené nadměrným zaléváním, vede k vadnutí listů.
Přehnojení
Přehnojený lopatkovec nedokáže žít v přesoleném substrátu a začnou se mu pálit kořeny. Díky tomu mu začnou vadnout listy, žloutnout a nakonec uschnou, protože nemá žádné kořeny, kterými by přijímal vodu. Ta se začne hromadit v substrátu, ikdyž zaléváte stále stejně.
Rostlina s abnormálním kořenovým balem
Pokud je rostlina silně zakořeněná, voda může příliš rychle odtékat, aniž by ji absorbovala půda.
Jak oživit váš lopatkovec?
Zkontrolujte půdu: Prohmatejte půdu, abyste zjistili, zda je příliš suchá nebo příliš mokrá.
Upravte zálivku: Důkladně zalévejte, když je půda suchá, ale zabraňte tomu, aby se půda přemokřila.
Zlepšete světlo a vlhkost: Přemístěte rostlinu na místo s jasným, nepřímým světlem a zvyšte vlhkost v jejím okolí umístěním misek s oblázky a vodou.
Kontrola škůdců/chorob: Hledejte známky škůdců nebo zkontrolujte kořeny, zda nehnijí, a v případě potřeby ošetřete.
Hnojení: Pokud jste rostlinu doteď hnojili a najednou má přemokřený substrát, přestaňte hnojit. Rostlinu vyndejte z květináče, vodou odplavte většinu substrátu a zasaďte ji do čerstvého substrátu.
Přesazení: Pokud má rostlina zdola jen samé kořeny, přesaďte ji do větší nádoby.
Ve svém příspěvku NENÁROČNÉ POKOJOVÉ ROSTLINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Nejedlá.
Inspirativní článek, já bych snad ještě dodala například Šplhovnici (epipremnum), kterou doma mám a je super, jednak je krásná a druhak opravdu nenáročná. Dala bych si snad pozor jen na přímý sluneční svit. Jednou jsem ji na slunci nechala a pak jsem měla co dělat abych ji udržela při životě. Nemáte někdo zkušenosti s lopatkovcem? Jak dlouho prosím vydrží a jak často kvete?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Stana.
Mám lopatkovec cca 3-4 roky, pěstuji jej metodou pokus-omyl, takže už vím, že ten můj rozhodně nesnáší přímé slunce a sucho. Vzpamatoval se mně z toho ve stínu a dobře zalévaný, zatím ho mám venku. Přes zimu ho mám vedle monitoru nad PC, dobře se mu tam daří.
Mezi áronovitými můžete vybírat například z těchto pokojových rostlin: monstera, diefenbachie, filododendron či spatiphyllum.
Monstera (Monstera)
Tato ovíjivá křovina s širokými listy a dlouhými řapíky patří mezi větší pokojové rostliny. Dospělé rostliny mívají listy hluboce laločnaté a proděravěné, o čemž se mimo jiné můžete přesvědčit třeba na těchto fotografiích: monstera foto.
Monsteru pěstujte v polostínu, vyhovuje jí normální pokojová teplota, v zimě minimálně 15 stupňů Celsia. Zalévejte mírně, v době vegetace přihnojujte dvakrát měsíčně standardním tekutým hnojivem. Také monstera dává přednost zvýšené vzdušné vlhkosti, proto ji postavte na vlhké oblázky a často mlžte. Veškeré dlouhé vzdušné kořeny zastrkávejte do zeminy, aby z ní mohly brát výživu. Monsteru je dobré vyvázat k silné opoře.
Filodendron (Philodendron)
Filodendron je liánovitá rostlina s velkým množstvím vzdušných kořenů. Potřebuje oporu, okolo které se obtáčí, nebo jej můžete zasadit do závěsných nádob. Tvar listů je srdčitý nebo šípovitý. Rostlina může dorůst až do výšky 150 cm. V našich podmínkách nevytváří květy.
Filodendron pěstujte při vyšších teplotách, v zimě postačí teplota nad 12 stupňů Celsia, nesnáší přímé slunce. Zalévejte jen mírně a ve vegetační sezoně aplikujte jednou za dva týdny standardní tekuté hnojivo. Během zimních měsíců zalévejte slabě. Rostlina vyžaduje vysokou vlhkost vzduchu, postavte ji tedy na vlhké kamínky a často roste.
Spathiphyllum má krásný střízlivý vzhled, nejlépe vynikne jako solitér. Temně zelené listy této rostliny poskytují krásné pozadí čistě bílým toulcům. O půvabu této pokojové rostliny se můžete přesvědčit zde: lopatkovec foto.
Lopatkovec vyžaduje polostín, ale miluje teplo; přezimuje při teplotě 12 stupňů Celsia. Od časného jara do poloviny podzimu jej zalévejte jen mírně a přihnojujte jednou za dva týdny standardním tekutým hnojivem. V zimním klidovém období zalévejte slabě. Rovněž spathiphyllum potřebuje vysokou vzdušnou vlhkost. Květináč postavte na vlhké kamínky a rostlinu pravidelně mlžte. Toulce neroste, mohly by začít hnít.
Ve svém příspěvku LOPATKOVEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vaverka Lubomír.
Dobrý den.
Mohl by mi někdo poradit? Máme Lopatkovec velkolistý, který nám donedávna krásně bohatě rostl i kvetl. Poslední 2 měsíce nějak chřadne. Půl rostliny je v pořádku, ale na části této rostliny úplně usychají listy. Barva zůstává zelená. Zálivku provádím stále stejně jednou za týden, rosím. Celou dobu byla rostlina v pohodě.
Nevím, kde děláme chybu.
Děkuji za radu.
Tato půvabná, elegantní a nenáročná rostlina roste v Kolumbii v keřích ve stínu stromů. Kvete na jaře a na podzim. Listy rostou na dlouhém stvolu, jsou lesklé, celokrajné. Tmavě zelené listy vytvářejí pozadí pro spanilé bílé květy (toulce) se smetanovými palicemi. Rostlina vydrží kvést poměrně dlouho. Před uschnutím květů se jejich barva pozvolna změní na zelenou. Dorůstá do výšky 25–75 cm. V určitou denní dobu dokonce velice krásně voní.
Lopatkovec, zvaný také toulcovka nebo spatifylum, je pro svou nenáročnost a nádherné bílé květy jednou z nejoblíbenějších pokojových květin, která potěší každé oko. V nedávné době byly prokázány i její účinky na čištění vzduchu. Pokud zvládnete hlídat potřebné množství vody, správnou půdu a dostatek slunečního svitu, nic nebrání tomu, abyste ze své květiny dostali maximum její krásy i účinků.
Ve svém příspěvku OŠETŘENÍ LOPATKOVCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal Juráš.
Dobrý den.Mám lopatkovec na kterém mi rychle žloutnou listy.Co mám udělat?
Květináč mám dostatečně velký a mističku pod ním také dle průměru do kterého rostlinu zalévám.Prosím poraďte mi.Budu vděčný za každou radu.S přáním hezkého dne Juráš Michal z Poličky.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Feng šui je staré čínské umění, které se zabývá tím, jak bychom měli maximálně využívat proudy vesmírné energie. Díky němu si můžeme vytvořit harmonii ve všech místech, kde se pohybujeme.
Stromy a rostliny v domě hodnotí feng šui kladně, protože element dřeva symbolizuje růst a rozvoj. Zelená je barvou růstu. Zelené rostliny přinášejí mír spolu s harmonií a uvolňují ustarané myšlenky. Redukují stres a přinášejí s sebou rovnováhu a klid. Chytají sluneční paprsky a proměňují je na svoji potravu. Pro umocnění bohatství pak není nic lepšího než postavit zelenou listnatou rostlinu do jihovýchodního rohu obývacího pokoje. Ovšem pamatujte si, že vlastnit nemocné rostliny je horší než nemít žádné.
K prvním krokům patří seskupení různých rostlin do jednoho květináče, aby si vzájemně poskytovaly přiměřenou vlhkost. Tímto se též získá atraktivní dekorativní a bujný porost, který přitáhne pohled nejen váš, ale i vašich návštěv. Důležité je odstraňování povadlých listů a větviček, protože zbytečně překážejí a zabraňují normálnímu růstu zbylých rostlin.
Rostliny, s výjimkou těch, které nevydrží příliš přímého světla, by měly stát na místech nejvíce osvětlených. V zimním období je udržujte dál od tepelných zdrojů. Nezapomeňte na zalévání, ale pozor, abyste je neutopili. Udržujte vlhkou půdu. Ideální je zavlažování s frekvencí dvakrát až třikrát týdně.
V případě, že některou rostlinu stále zaléváme a ona vypadá nevyživená, znamená to, že potřebuje přesadit. Buď ji přendáme do většího květináče, anebo vyměníme vrchní část zeminy za novou s více organickými vlastnostmi.
Přesazujeme také, když je zemina příliš hustá a lepivá. Stejně tak se doporučuje přesazování dvakrát až třikrát za rok, a to v období jara nebo před dobou květu. Povadlé listy? Pokud vypadají některé listy povadle, můžeme je oživit přidáním nálevu ze studeného čaje.
Feng šui připomíná rostliny, které zdobí dům či byt po celý rok a které ovlivňují dobré naladění lidí žijících v jejich okolí. Patří mezi ně například kapradí, fíkusy, popínavé a visící rostliny.
Lopatkovec blahodárně účinkuje při využití metody feng šui tím, že z prostoru odstraňuje alkoholy, aceton, trichlóretylén a následně dodává klidnou a silnou energii.
Ve svém příspěvku LIKVIDACE PLEVELE OCTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Hron.
Psi jak znečistijí Prahu zapachem. Psi moc smrdí hlavně Roundupem, protože psi lezou do postříkaných ploch.
V celé ČR ve městech v supermarketech jsou puštěné dveřní clony, které topí. Je už teplo nemusely by topit už vůbec, nebo topit méně na nižší teplotu. Jde z nich nepříjemný vzduch, který je cítit Roundupem a prachem. Postřik smrdí i na podlaze v prodejně, hlavně u vchodů do budov. Nosí ho sem pravděpodobně lidé, zákazníci na botech z venkovního prostředí parkoviště. Lidé také stříkají Roundup před garáže bytové domy, chodníky domků. Někteří lidé stříkají i městské chodníky Roundupem. Neumí ho ani naředit. Používají silné koncentrace roztoku. Chodník je od toho zalepený, špinavý ještě příští rok. Neměl by se Roundup a přípravky jemu podobné prodávat jen naředěný v poměru 1:10 pro běžné spotřebitele? Účinnost postřiků méně naředěných není vyšší.Do Roundupu lezou i psi. Psi s Roundupem v sobě potom močí na stromy, ty pak často usychají. Žloutne od nich i trávník. Loňský postřik ještě smrdí více než rok..Lepší je ho vůbec neprodávat. Hubit plevel třeba vařící vodou, nebo horkým vzduchem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
Ano, lopatkovec je pro kočky mírně toxický. I když nejsou tak nebezpečné jako pravé lilie (Lilium a Hemerocallis), mohou při požití kočce způsobit podráždění ústní dutiny, slintání, zvracení a potíže s polykáním. Toxicita pramení z mikroskopických jehličkovitých krystalů nerozpustných oxalátů vápenatých, které se nacházejí ve všech částech rostliny.
Ve svém příspěvku OCHRANNÉ PÁSMO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Hron.
V ochranném vodním pásmu 1. a 2. stupně se nesmí používat Roundup a přípravky s glyfosáty.
Psi znečistijí nejen Prahu zapachem. Psi moc smrdí hlavně Roundupem, protože psi lezou do postříkaných ploch.
V celé ČR ve městech v supermarketech jsou puštěné dveřní clony, které topí. Je už teplo nemusely by topit už vůbec, nebo topit méně na nižší teplotu. Jde z nich nepříjemný vzduch, který je cítit Roundupem a prachem. Postřik smrdí i na podlaze v prodejně, hlavně u vchodů do budov. Nosí ho sem pravděpodobně lidé, zákazníci na botech z venkovního prostředí parkoviště. Lidé také stříkají Roundup před garáže bytové domy, chodníky domků. Někteří lidé stříkají i městské chodníky Roundupem. Neumí ho ani naředit. Používají silné koncentrace roztoku. Chodník je od toho zalepený, špinavý ještě příští rok. Neměl by se Roundup a přípravky jemu podobné prodávat jen naředěný v poměru 1:10 pro běžné spotřebitele? Účinnost postřiků méně naředěných není vyšší.Do Roundupu lezou i psi. Psi s Roundupem v sobě potom močí na stromy, ty pak často usychají. Žloutne od nich i trávník. Loňský postřik ještě smrdí více než rok..Lepší je ho vůbec neprodávat. Hubit plevel třeba vařící vodou, nebo horkým vzduchem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Hron.
Hubení plevele horkým vzduchem.
Plevel se musí ořrat horkým vzduchem, tak aby vypadala jako opatřená vařící vodou.Plevel potom za pár dní uschne.
I když je lopatkovec skutečně krásná květina, je bohužel jedovatý. Konkrétně listy jsou pro lidi i zvířata velmi toxické, a proto je držte dál od dětí i domácích mazlíčků.
To, že květy lopatkovce zezelenají, je naprosto normální. Není důvod se znepokojovat, je to u téhle rostliny přirozená věc. Když vám kvete, je to důkaz, že jí nic.
Hnědé nebo ovadající listy mohou být sice prvním indikátorem, že jste květinu zapomněli zalít, ale stejně tak mohou značit vážnější potíže. Pokud se vám zdá, že rostlinu prostříháváte příliš často, a to i přesto, že se o ni příkladně staráte, zkuste hledat známky vážnějších problémů a snažte se zjistit, jak napravit prvotní příčinu potíží.
Péče o orchideje je velmi jednoduchá. Během letních měsíců zalévejte rostlinu jednou týdně, ale vydatně. Nechte nasáknout kořeny a naplňte oblázkový zásobník (to bude poskytovat další vlhkost). Není na škodu, když zálivku provedete krátkodobým ponořením květináče do dřezu s vodou. Nebojte se, rostlina vám nezajde, necháte-li ji dostatečně vyschnout.
Během vegetačního období ji zalévejte jedenkrát týdně slabým roztokem tekutým či práškovým hnojivem. Mnoho pěstitelů používá hnojivo pro orchideje NPK 3-2-5 se sírou. Výhodou tohoto složení je nízký obsah solí pro zdravý růst a bohaté kvetení.
V zimě nechte rostlinu v teple a snižte její zálivku na jednu za měsíc, ale přesvědčte se, že zůstane hydratována. Orchidej nehnojte.
Pokud vidíte, že orchidej žloutne, vrásčí se její listy nebo nekvete, přesuňte rostlinu na jiné místo a zkuste zlepšit její podmínky. Jakmile pro orchidej najdete to správné místo, bude rostlina vyhánět nové kořeny, listy nebo oddenky (v závislosti na typu) a odměnou vám budou krásné květy každý rok.
Žluté listy u česneku jsou běžný jev, který mnozí považují za hrozbu. 6loutnutí česneku může být způsobeno například tuhou zimou, střídání mrazu a tepla v zimě a na jaře. Také mírný nedostatek živin nebo půdní nerovnováha mohou způsobit žluté listy u česneku. Stejně tak i příliš mnoho nebo příliš málo vody. Obvykle se není třeba strachovat, žluté listy u česneku jsou normální. Nicméně, žluté pruhy na listech, skvrny, flíčky, stočené listy, zahuštěné listy, fialové žíly na listech, nebo jiné abnormality ukazují na něco vážnějšího, například: půdní nedostatky, napadení hmyzem, parazitární onemocnění nebo plísně.
Doba sklizně česneku závisí především na podnebí. Nejčastějším obdobím pro sklizeň je konec léta a začátek podzimu, v teplých oblastech se může sklízet dříve. Správný čas sklizně česneku vám napoví samotná rostlina: když jedna třetina listů žloutne, až hnědne, je správný čas začít.
Než rostlinu začnete vytahovat z půdy, uvolněte ji pomocí rýče, lopatky či vidlí a opatrně vytáhněte. Doporučujeme používat rukavice, protože i nať česneku je natolik aromatická, že by z vašich rukou mohla být cítit i několik dní. Při rytí česneku buďte opatrní, protože česnek je náchylný k porušení a pak dochází k jeho zahnívání.
Česnek zbavte hlíny, omyjte a nechte uschnout na dobře větratelném místě několik dní, zabraňte, aby na sklizený česnek znovu pršelo. Neodstraňujte papírovitý vnější obal z česneku, neboť zabraňuje klíčení a chrání stroužky před hnilobou.
Nedostatek hořčíku narušuje nejvýznamnější rostlinné procesy, jako je fotosyntéza či biosyntéza bílkovin. Dlouhodobější deficit se projevuje především na starších listech omezením zeleného zbarvení, které se označuje jako chloróza. Listové žilky zůstávají zelené, plocha mezi žilnatinou však žloutne. Při pokračujícím nedostatku hořčíku chlorotické části odumírají. Tyto změny jsou často doprovázeny purpurovým zabarvením listů (jako při nedostatku fosforu). Postupně dochází k opadu starších listů a letorosty ovocných stromů se vyholují. Na výskyt nedostatku hořčíku má vliv kyselost půdy. Značný vliv má i množství srážek v zimním a jarním období, které mohou způsobit splavení hořčíku mimo oblast kořenů.
Předpokladem omezení poruch z nedostatku hořčíku je úprava půdních podmínek. Jedná se především o vápnění kyselých půd pomocí hnojiv s obsahem hořčíku, jako jsou dolomity, dolomitické vápence, případně strusky, které se aplikují na podzim. Zjištěný nedostatek hořčíku během vegetace je možné omezit přihnojením rostlin hnojivem Kieserit nebo hořkou solí. Účinnost tohoto zásahu silně závisí na vlhkosti půdy, proto je vhodná kombinace se závlahou. Nelze však očekávat výrazný efekt na půdách silně kyselých a půdách s vysokým obsahem draslíku.
Žloutnutí listů buxusu může být známkou různých problémů, včetně nedostatku živin, nesprávné zálivky, zimního poškození nebo dokonce škůdců a chorob. Abyste problém vyřešili, nejprve zjistěte příčinu. Zvažte hnojení hnojivem bohatým na dusík, úpravu zavlažovacích návyků a ochranu rostlin před extrémními teplotami. Pokud máte podezření na škůdce nebo choroby, možná budete muset použít insekticid nebo fungicid.
Identifikujte příčinu
Nedostatek živin
Buxus může být velmi hladový a žloutnutí může naznačovat nedostatek dusíku. Zvažte použití hnojiva bohatého na dusík.
Nedostatek vody
Přelévání může vést k hnilobě kořenů, zatímco nedostatečné zalévání může způsobit žloutnutí a opadávání listů. Zkontrolujte vlhkost půdy a podle toho upravte zálivku.
Zimní poškození
Buxus může během zimy zežloutnout nebo zbronzovat v důsledku nízkých teplot a silného slunečního záření. Chraňte rostliny před silným větrem a mrazem.
Škůdci a choroby
Pleseň zimozelu, psyllid zimozelu a další škůdci nebo choroby mohou způsobit žloutnutí a poškození listů.
Náprava
Hnojení: Používejte hnojivo bohaté na dusík, zejména během vegetačního období (od poloviny října do dubna).
Upravte zálivku: Zalévejte hluboce a méně často a nechte půdu mezi zálivkami mírně vyschnout.
Chraňte před povětrnostními vlivy: Zajistěte úkryt před silným větrem a mrazem.
Prořezávání: Odstraňte všechny poškozené nebo odumřelé větve, zejména pokud se objevují známky houbových onemocnění.
Ošetření proti škůdcům a chorobám: Pokud máte podezření na napadení nebo choroby, použijte vhodné insekticidy nebo fungicidy.
Zlepšete půdní stav: Těžké jílovité půdy upravte organickou hmotou nebo štěrkem pro zlepšení odvodnění.
Pravidelně kontrolujte svůj buxus, zda již nevykazuje známky zlepšení nebo další problémy.
Veďte si záznamy o svých pozorováních a ošetřeních, abyste si mohli upřesnit strategii péče.
