Dýně je jednoletá rostlina z čeledi tykvovitých s velkými žlutými květy. Patří svým druhem mezi dýně, melouny a okurky. Plodem je velká bobule, někdy až 60 kg těžká. Pochází z Indie, ale dnes je rozšířena po celém světě. Semena dýně se již odedávna používala v lidovém léčitelství proti střevním cizopasníkům. Semena dýní obsahují dosud neprozkoumanou látku, která snižuje přilnavost (lepivost) těla tasemnice a pomáhá ji vypuzovat z těla ven. Pěstování dýně je zábava, stejně jako jiné zahradnické činnosti. Vědci zjistili i terapeutické účinky dýní. Jíst dýně je zdravé pro všechny. Přidávejte dýni do svého jídelníčku po celý rok.
Pražená dýňová semínka
Dýňová semena jsou ceněna jako zdroj minerálů a zinku. Světová zdravotnická organizace doporučuje jejich konzumaci jako dobrý způsob, jak získat potřebné minerály pro organismus. Nejčastěji se semena používají jako nejlepší zdroj přírodního zinku potřebného pro stavbu kostí a vůbec všech tkání v těle. Pravidelná konzumace se doporučuje zejména při onemocnění prostaty a kůže a při nemocech žaludku a střev. Dýňová semena obsahují asi 10 mg zinku, pražená dýňová semínka ho obsahují asi 7–8 mg. Přestože dýňová semena nejsou velmi bohatým zdrojem vitaminu E ve formě alfa-tokoferolu, nedávné studie prokázaly, že nám poskytují vitamín E v široké rozmanitosti forem.
Tipy pro přípravu pražených dýňových semen doma: nepražte déle než 15–20 minut. Toto doporučení podpořila nová studie, která označila 20 minut, jako mezní čas pro změnu tuků v dýňových semenech. V této nedávné studii byla dýňová semínka pečená v troubě po různě dlouhou dobu a zaznamenané změny potvrdily jako optimální čas 20 minut. Semena by po opražení měla šustit.
Zdravotní výhody dýňovýchsemínek: antioxidant, minerální zdroj (fosfor, hořčík, mangan, měď, zinek a železo), prevence diabetu, prevence rakoviny, prevence benigní hyperplazie prostaty.
Semena pražte následujícím způsobem: odstraňte semínka z vnitřní dutiny dýně a otřete je papírovým ručníkem, v případě potřeby odstraňte přebytečnou vlákninu, která může být přilepená na semenech. Rozložte je rovnoměrně na papírový sáček a nechte vyschnout přes noc. Druhý den pražte v troubě při teplotě 90 °C po dobu 20 minut. Pražená semena se dají koupit i v obchodě.
Tipy na konzumaci dýňových semen: dýňová semínka s restovanou zeleninou. Nasypte dýňová semena na vrch zelených salátů. Nebo promíchejte dýňová semena s čerstvým česnekem, petrželkou a koriandrovými listy se zálivkou z olivového oleje a citronové šťávy. Přidejte nakrájená dýňová semínka ke svým oblíbeným teplým nebo studeným cereáliím. Zamíchejte je do ovesných vloček s rozinkami. Dýňová semínka můžete také přidat do mletého masa.
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ HORTENZIE ZE SEMINEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Rybínová.
Dobrý den,chtela jsem se zeptat.Odjednala jsem si seminka hortenzii hen u toho neni napsané kdy se sejou,jestli můžu jeste ted nebo az na příští rok.dekuji za odpověď Rybínová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Začínejte loupání od nejširšího konce, ne z boku vajíčka.
Neoloupaná vařená vejce můžete skladovat v ledničce až 5 dní. Jakmile je oloupete, měli byste je co nejrychleji spotřebovat.
Než se vejce začnou vařit, nasypte do vody trochu soli. Půjdou pak snadněji loupat a sůl navíc zabrání bílku vytéct do vody, pokud některé vejce praskne. Navíc dodá vajíčkům chuť.
Pozor, ať vejce nepřevaříte. Skořápka pak popraská na tisíce malých kousků a oloupat ji nebude vůbec snadné. Nebo se vnitřek vejce přilepí na skořápku a vy pak při loupání budete se skořápkou trhat i ztuhlý bílek.
Ve svém příspěvku CHOROBY SAZENIC RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Trnková.
Dobrý den,mám sazenice rajčat doma vypěstovaných ze semínek.Již mají 3patra listů a na posledním patře se začali kroutit nové výhonky a zdá se,že nerostou jak by měli.Kroutí se jen nové výhonky,spodní listy jsou v pořádku.Sázela jsem do země pro osivo koupené v zahradnictví.
Na listech není vidět žádný škůdce.Může mi někdo poradit?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr Langmaier.
Paní Trnková, mám ten samý problém, je to jak přes kopirák
Technik loupaní vajec natvrdo je celá řada, některé z nich jsou popsány v textu níže. Ovšem někdy se můžete snažit sebevíce, dodržet stanovené postupy, a vejce stejně nejdou loupat. To je pak něco mezi nebem a zemí a my to nezměníme.
Oloupejte kukuřici. Všechny listy slupky z ní stáhněte dolů. Je to podobné spíše loupání banánu než loupání cibule. Budou držet při sobě, takže je snadno odtrhnete a zahodíte. Odstraňte také všechny vlasy, které zůstaly nalepené na zrníčkách kukuřice. Pokud se stonek kukuřice neulomil, nebo není poškozený, nechte ho být – hotová kukuřice se za něj dobře drží. Kukuřici zakryjte. Můžete ji zakrýt navlhčenou papírovou utěrkou, nebo ji dát do uzavíratelné nádoby, speciálně určené pro mikrovlnné trouby. Přidejte ke kukuřici lžíci vody, aby při vaření nevysychala. V tuto chvíli můžete také kukuřici různě ochutit. Vyzkoušejte strouhaný sýr, citronovou nebo limetkovou šťávu, či jiné koření, které podpoří chuť kukuřice. Papírovou utěrku můžete samotnou také namočit do ochucené šťávy, například citronové. Je to dobrý způsob, jak kukuřici ochutit a přitom nenadělat nepořádek. Kukuřici uvařte. Dejte ji na talíř nebo do misky do jedné vrstvy. Nechte mezi jednotlivými kusy trochu mezery, aby se uvařily ze všech stran. Vařte na vysoký výkon po dobu 5 minut, podle toho, kolik klasů vaříte. Na každý klas počítejte se 2–4 minutami. Vytáhněte kukuřici z mikrovlnky a nechte ji vychladnout. Ochuťte máslem, solí a pepřem nebo ji posypte strouhaným čedarem nebo jiným sýrem.
Ve svém příspěvku POSTŘIK NA LIBEČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mičkajan.
na libečku se mně tvoří hnědé skvrny jako od nějakého hmyzu a začíná schnout může mně někdo poradit? Děkuji za vaše rady
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marcela.
Dobrý den, mám letos ze semínek vypěstovaný libeček , jeden je v květináči na balkóně a jeden doma. Listy má kropenatý, i když vyrostou nový.... zalévám jen zeminu, tak že asi spálený od sluníčka není....nevím kde je chyba, poradíte mi prosím
Postup: Dýni Hokaido pořádně kartáčem umyjte. Pokrájejte ji na kousky i se slupkou. Mrkev očistěte a nastrouhejte nahrubo. Cibuli oloupejte a rozpulte. Brambory oloupejte a pokrájejte. Rozehřejte olej a opražte dýni, cibuli, mrkev, osolte, opepřete a přidejte kari. Přidejte vývar a brambory. Vařte přibližně 40 minut na mírném ohni. Poté rozmixujte na hladkou kaši ručním ponorným mixérem. Polévku můžete podávat ve vydlabané dýni Hokaido, kterou 5–10 minut předpečete v horké troubě. Polévku zjemněte lžičkou bílého jogurtu a posypte vyloupanými dýňovými semínky.
V naší poradně s názvem EUSTOMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den chci se zeptat, kde se dají sehnat semínka růžové a bílé eustomy. Děkuji za odpověď a přeji hezký den Ivana Paťhová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pěstování eustomy ze semínek je velmi náročné. Její semínka klíčí pouze na slunci, přičemž s výsadbou se musí začít již v lednu, aby stačila vykvést. Počasí v lednu nedovoluje mít sadbu venku na slunci a je třeba mít slunný skleník. Nedostatečné osvětlení sluncem vyprodukuje rostliny, které nezdravě vypadají a divně kvetou. Eustomu je proto jednodušší koupit, připravenou od profesionálních zahradníků. Vyberte si rostlinu, která má již několik květů a mnoho vitálních poupat. Z takové Eustomy budete mít patřičnou radost.
Ingredience na žemle: 15 g droždí, 260 g polohrubé mouky, 1 lžička cukru, 1/2 lžičky soli, 1 vejce, 1 vejce na potření, 120 ml mléka, 3 lžíce tekutého másla, sezamová semínka
Technologický postup: Nejdříve zaděláme těsto na žemle. V domácí pekárně rozdrobíme droždí, přidáme cukr a přidáme 2 lžíce vlažného mléka. Poté zapneme v pekárně míchání (cca 2 minutky), pekárnu zastavíme a necháme nakynout kvásek. Jakmile se na kvásku objeví bubliny, přidáme mouku, sůl, zbytek mléka, jedno vejce a rozpuštěné máslo. Necháme pekárnou promíchat a vykynout (na stanovený program). Po nakynutí si těsto lehce propracujeme na pomoučněném vále, pokud hodně lepí, podsypeme dostatečným množstvím mouky. Rozdělíme si na 4 bochánky, dáme na plech vyložený pečicím papírem, necháme dalších cca 20 minut kynout pod utěrkou, poté bochánky potřeme rozšlehaným vejcem, posypeme sezamem a pečeme ve vyhřáté troubě cca na 180 °C, a to 15–20 minut. Mleté maso pořádně propracujeme s hořčicí, worcesterem a kořením, vytvoříme si 4 placky, silné cca 1–1,5 cm a necháme je odpočinout. Na pánvi na troše oleje zprudka orestujeme, aby se maso zatáhlo, a dáme do trouby pod gril. Doporučuje se použít grilovací tácek, burger pustí hodně šťávy, která se tímto zadrží krásně mimo burger (pokud jí je opravdu moc, tak šťávu sléváme, aby byl burger pěkně křupavý). Vychladlé žemle rozkrojíme, na rozpálenou pánev bez tuku položíme bulky řeznou stranou dolů a opečeme. Spodní díl pomažeme trochou kečupu, přidáme nakrájený ledový salát, cherry rajče na plátky, dáme čerstvě ugrilovaný burger, posypeme nastrouhaným čedarem a přidáme lžíci majonézy, do které přidáme trošku nadrobno nakrájené cibule, na jemném struhadle strouhanou okurku a utřený česnek (popřípadě dochutíme solí či pepřem), posypeme dýňovými semínky, přiklopíme houskou, přimáčkneme a podáváme.
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ KVĚTINY VOSKOVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Krejčová.
Měla jsem již několik voskovek a zjistila jsem, že zřejmě nesnáší přesazování. Vždy jsem o ni po přesazeni přišla. A stejnou zkušenost mají i moji známý. Čím to je? Tedˇjí jen odeberu část zeminy a přidám novou.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Hájková.
Krásně jsem přezimovala ledovky dokonce jsem je na jaře rozdělila pěkně kvetou.A dokonce v květináčích je plno nových ze semínek.
Ingredience na polévku: 1 malá dýně Hokaido, 1 cibule, 50 ml olivového oleje, svazek koriandru, 1,5 l zeleninového vývaru, 200 g zakysané smetany, 30 g medu, citronová šťáva, sůl
Ingredience na podávání: řeřicha, vyloupané dýňové semínko
Postup polévka: Dýni a cibuli nakrájí na menší kousky, rozprostřou do pekáče, pokapou olivovým olejem, osolí a posypou !polovinou! sekaného koriandru. Všechno to promíchají a vloží do trouby vyhřáté na 200 °C na 30 minut. Poté to vyjmou z trouby, obsah přendají do hrnce a zalijí to vývarem. Pak to vaří asi 20 minut. Přidají k tomu šťávu z citronu, med a rozmixují, podle chuti dosolují. Těsně před podáváním vmíchají druhou část nasekaného koriandru. Polévku na talíři ozdobí zakysanou smetanou, řeřichou i dýňovými semínky a chipsy.
Ingredience na chipsy: 1 plát listového těsta, 1 vejce na potření, maldonská mořská sůl, 2 lžíce dýňovýchsemínek
Postup chipsy: Plát těsta potřeme vajíčkem, posypeme mořskou solí (nejlépe maldonskou, ale není nutné) a sekaným dýňovým semínkem. Rozkrájíme na čtverečky cca 3 × 3 cm a přendáme na plech s pečicím papírem. Pečeme v troubě na 200 °C dozlatova.
Pokud nevíte, jaký typ dýně máte doma, nevadí – základní kuchyňské rozhodnutí můžete udělat i bez přesné identifikace.
Důležité je dýni rozkrojit, ochutnat syrovou dužinu a zkontrolovat její strukturu. Pevná, mírně nasládlá dužina se hodí na pečení nebo polévku, vodnatější spíš na rozmixování do pyré. Typ dýně je méně důležitý než její stav.
Je nutné dýni vždy loupat?
Ne, dýni není nutné vždy loupat a u některých typů je to dokonce chyba.
Například hokkaido má slupku, která při vaření změkne a chuťově neruší. Loupání má smysl u dýní s velmi tvrdou nebo vláknitou slupkou. Pokud si nejste jistí, zkuste malý kousek – kuchyně vám napoví víc než návod.
Proč je moje dýňová polévka bez chuti?
Nejčastějším důvodem je, že dýně nebyla ochucena už během vaření.
Dýně potřebuje sůl, tuk a kontrast. Pokud ji jen uvaříte ve vodě a až pak dochucujete, chuť zůstane plochá. Správný postup je dýni nejprve opéct nebo osolit hned na začátku, aby se chuť rozvinula.
Dá se dýně jíst i nasladko, nebo je lepší jen naslano?
Dýně se dá výborně připravit nasladko i naslano, záleží na její přirozené chuti.
Sladší dýně se hodí na pečení, kaše nebo dezerty, méně výrazné typy fungují lépe v polévkách a slaných jídlech. Zkušený kuchař se vždy rozhoduje podle ochutnání, ne podle názvu receptu.
Jak poznám, že je dýně zkažená a nemám ji vařit?
Dýni byste neměli vařit, pokud zapáchá, je měkká už syrová nebo má šedou dužinu.
Taková dýně už chuťově ani zdravotně nestojí za záchranu. Vařením se špatný základ neopraví. V tomto případě je lepší ji vyhodit než zkazit celé jídlo.
Co s dýní, když je jí doma hodně?
Pokud máte dýně nadbytek, nejlepší řešení je připravit pyré a zamrazit ho.
Pyré zabere méně místa, dobře se porcujete a dá se později použít do polévek, omáček i pečení. Celé kusy dýně se skladují hůř a rychleji ztrácejí kvalitu.
Jak dlouho vydrží dýně po rozkrojení?
Rozkrojená dýně vydrží v lednici obvykle 3 až 5 dní.
Musí být zabalená, ideálně bez semínek a vláken. Pokud začne zapáchat nebo měknout, je lepší ji už nepoužívat. Čím dřív ji zpracujete, tím lepší chuť získáte.
Je dýně vhodná i pro děti?
Ano, dýně je velmi vhodná pro děti, pokud je správně připravená.
Nejlépe funguje jemná polévka nebo pyré bez výrazného koření. Dýně je přirozeně sladká a děti ji často přijmou lépe než jinou zeleninu.
Proč se dýně někdy rozpadá a jindy drží tvar?
Rozpadání dýně závisí na typu, stáří a způsobu tepelné úpravy.
Mladší a pevnější dýně drží tvar při pečení, přezrálé nebo vodnaté se rozpadnou.
Technologický postup: Do mletého masa přidáme vejce, přisypeme strouhanku a dvě lžičky sezamových semínek, přilijeme mléko, směs ochutíme solí, oreganem, pepřem i mletou červenou paprikou a dobře promícháme. Z připravené masové směsi tvarujeme navlhčenýma rukama menší šišky, posypeme je zbylými sezamovými semínky a grilujeme na rozžhaveném grilu ze všech stran asi 10 až 15 minut. Můžeme podávat s grilovanou zeleninou, pečivem a sladkokyselým dresinkem.
Ingredience: 90 dkg hovězí kližky nakrájené na kostky, 90 dkg cibule, pokrájené 2 velké papriky, banana peppers (tak zvané Bell peppers nemají moc chuti, ale v nouzi je lze také použít), zbavené semínek a nakrájené na proužky, 3 rajčata, oloupaná a bez semínek, nebo 3 polévkové lžíce rajského protlaku, nebo 1 hrnek rajské šťávy, nebo 2 hrnky salsy, 3 lžíce sádla, 3 lžíce maďarské papriky, 1 lžička drceného kmínu, 1 lžička majoránky, 10 stroužků česneku, jemně nasekaných, po 1 lžičce soli a pepře (později dle chuti), 3 hrnky vývaru nebo vody
Postup: Kližku osolíme, opepříme a opečeme na sádle na prudkém ohni. Maso vyjmeme a na témže tuku na mírném ohni osmahneme cibulku dozlatova, zaprášíme paprikou, lehce osmahneme, podlijeme vývarem či vodou, dáme zpět maso a vše ostatní. Dusíme asi hodinu za občasného zamíchání a eventuálního dolití vody, a až je maso měkké, odstavíme z plotny. Guláš je nejlepší druhý den, kdy jej ohřejeme v kastrolku, ve kterém jsme napřed přivedli do varu trochu vody. Omáčka z rozvařených paprik a cibule je dostatečně hustá. Na správný guláš nepoužíváme k zahuštění žádnou mouku nebo zápražku. Podáváme se spaetzlemi nebo s nudlemi. Guláš pak s knedlíkem nebo s krajícem žitného chleba. Povrch porce guláše posypeme na plátky pokrájenou čerstvou cibulí.
Kukuřičné lupínky vložte buď do látkového pytlíku a párkrát přejeďte válečkem, nebo například nasypte na pečicí papír a opět si pomožte válečkem, aby vznikly jemnější kousky – neměli byste lupínky rozdrtit na prach, jen rozlámat. Pak je přesypte do mísy, přidejte ovesné vločky, slunečnicová a sezamová semínka, sekané lískové ořechy, brusinky, prášek do pečiva, trochu skořice, moučkový cukr a promíchejte. Na závěr vmíchejte vejce s bílým jogurtem. Plech na pečení vyložte pečicím papírem a s pomocí lžičky dělejte na papír hrudky, které můžete nechat tak, jak jsou, nebo je rozetřít do placičky. Pečte v předehřáté troubě na 180 °C dozlatova, asi 10 minut. Až se této varianty přejíte a budete ji chtít obměnit, přidejte do těsta čokoládové pecky, med, kousky jiného sušeného ovoce, například švestky, meruňky, jahody, nebo čerstvá jablíčka nakrájená na malé kousky. Na závěr můžete dozdobit čokoládovou polevou.
Tamarillu se také říká stromové nebo francouzské rajče a pochází z peruánských And. Jedná se o keř kvetoucí v noci a vyrůstající do výšky dvou až pěti metrů. K současným producentům tamarilla patří hlavně Kolumbie, Brazílie, Nový Zéland, Keňa, Kalifornie, Indie, Srí Lanka a Jižní Afrika.
Tamarillo (rajčenka) má oválný tvar a měří průměrně 7 až 8 centimetrů. Slupka plodu je hladká, naduřelá a lesklá, ale má jistou hořkou příchuť. Ovoce dozrává teprve po sklizni a sklízí se se stopkou. Barva se pohybuje od červené až po karmínovou, existují i druhy s naoranžovělými tóny, které mají sladší chuť a obsahují malé měkké pecičky.
Dužina tamarilla má tmavě oranžovou barvu, rosolovitou konsistenci a uvnitř má mnoho semínek, které mají plochý tvar a nejsou moc tvrdá. Mohou se lehce strávit.
Lehce hořkou příchuť lze odstranit povařením nebo přidáním cukru. Tamarillo se jí hlavně ve šťávách, ve sladkých jídlech, marmeládách, džemech, kompotech, ale také syrové, kdy se lžičkou vydlabe dužina.
V zemích, kde se pěstuje, se jí k pálivým přísadám nebo jako obloha ke studeným pokrmům, společně se sýrem, pepřem a na opečeném chlebu. Doporučuje se jíst ho loupané, protože slupka je hořká. Lze i dusit jako rajská jablíčka.
Tamarillo obsahuje minerály jako vápník, železo a fosfor. Je bohaté na vitamín A, C, B1, B2, B3. Má malý obsah tuků, a proto je ideální pro diety a k zeštíhlovacím programům. Tamarillo dále obsahuje minerály jako vápník, železo a fosfor, a vlákninu. Patří k důležitým zdrojům pektinů, účinným pro zrak a obranný systém (stejně jako rajče funguje coby antioxidant).
Pro svou chuť, vzhled a schopnost kombinace s ostatními plodinami je rajčenka vyhledávána nejen dospělými, ale i dětmi, sportovci, kojícími a těhotnými ženami nebo staršími lidmi. Nezpůsobuje problémy ani lidem, jimž nedělají dobře citrusy, papriky či jiná zelenina.
Doporučuje se i pacientům s problémy s kostmi a padáním vlasů. Redukuje cholesterol, posiluje mozek, paměť a je užitečné při vysokém krevním tlaku. V Kolumbii a Ekvádoru se tyto plody či listy – předem zahřáté nebo osmahnuté – užívají jako obklady k léčení chřipky, na podrážděný krk, při zánětu mandlí a při angíně.
Již existuje mnoho druhů těchto plodů, které se od sebe liší barvou slupky, a stále se zkouší vypěstovat nové a nové odrůdy, které by měly lepší chuť a méně semínek.
Ingredience: 4 kg paprik, 2 kg rajčat oloupaných a upravených, 1 kg cibule, 250 ml oleje, sůl
Technologický postup: Papriky omyjeme, zbavíme semínek a nakrájíme. Rajčata omyjeme, na chvilku ponoříme do vařící vody, oloupeme, překrojíme, zbavíme semínek i přebytečné šťávy a také je nakrájíme. Oloupanou cibuli nakrájíme na větší kostičky. Do kastrolu nalijeme olej a orestujeme cibuli do sklovata. Přidáme papriky a podusíme je s cibulí. Papriky nepodléváme, na začátku restování stále mícháme a papriky si pustí šťávu. Po 10–15 minutách přidáme rajčata, osolíme, dobře promícháme a plníme do sklenic. Pokud máme rajčata méně tuhá, část přebytečné šťávy odebereme do sklenice a zavaříme spolu s lečem. Šťávu potom použijeme například při pečení masa na leču na podlití. Také zbylou šťávu nevyléváme a zavaříme. Použijeme ji třeba při přípravě rajské omáčky. Sklenice uzavřeme víčkem a sterilujeme při teplotě 80–85 °C cca 20 minut. Takto konzervované lečo používáme po přidání uzeniny a vajec jako klasické, dále při pečení lazaní, pizzy, různé úpravy masa a podobně.
Ingredience: 450 g ovesných vloček, 120 g slunečnicových semínek, 120 g sezamových semínek, 175 g jablečné šťávy, 2 lžičky mleté skořice, 120 g javorového sirupu, 4 lžíce medu, 50 g třtinového cukru, 250 g mandlí, 1 lžička vločkové soli, 2 lžíce slunečnicového oleje, 300 g rozinek
Technologický postup: Smíchejte všechny suroviny s výjimkou rozinek ve velké misce. Směs rozdělte na dva plechy vyložené pečicím papírem a pečte v troubě vyhřáté na 170 °C asi 40 minut. Během pečení granolu několikrát promíchejte, aby byla propečená rovnoměrně ze všech stran. Nechte vychladnout a promíchejte s rozinkami. Skladujte ve vzduchotěsné nádobě. Granolu podávejte s bílým jogurtem a čerstvým ovocem.
Dýně dělíme podle užití do dvou skupin – na zeleninové a okrasné. Plody obou druhů dýní jsou tvarově i barevně velmi rozmanité. Jasně oranžové zabarvení dužniny je častější u zeleninových druhů a vzniká díky luteinu.
Dýně mají různé tvary, mohou být kulaté, zploštělé, vejcovité a podobně. Zbarvení jejich kůry bývá oranžové, žluté, zelené, bílé, černé nebo fialové. Dužina je buď oranžová, nebo žlutá, uprostřed je plná semínek.
Dýně mají vysoký obsah vody, obsahují velké množství vlákniny, draslíku, sodíku a betakarotenu. Semena jsou bohatá na zinek. Je vhodné je konzumovat při redukční dietě a po cvičení.
Všechny druhy dýní se podílejí na snižování krevního tlaku a mají diuretické, laxativní a protirakovinné účinky.
Jelikož dýně obsahuje velmi málo sodíku a hodně draslíku, pomáhá snižovat krevní tlak a brání tvorbě krevních sraženin v arteriích. Lidé s hypertenzí mohou dýni jíst každý den v jakékoliv formě, ale neměli by ji solit, protože by tím snížili její účinky. Rovněž se doporučuje celý jeden den jíst pouze rozmixovanou dýni.
Lidé, kteří trpí ischemickou chorobou srdeční (angina pectoris nebo infarkt myokardu), by dýni měli jíst nejméně třikrát týdně. Dýně působí v ledvinách jako slabé diuretikum, podporuje tvorbu moči a vylučování tekutin z těla.
Díky bohatému obsahu alkalizujících minerálních solí neutralizuje dužina dýně nadbytek žaludeční kyseliny a na sliznici žaludku (výstelku) má změkčující a ochranný účinek. Konzumace dýně, zejména mixované s kravským nebo sójovým mlékem, se předepisuje při nadbytku žaludeční kyseliny, při dyspepsii (porucha trávení), pyróze (pálení žáhy) a v případech žaludečních a dvanácterníkových vředů.
Dýně má regenerační a omlazující účinky, působí příznivě na funkci trávicí soustavy, slinivky, ledvin i na činnost srdce. Detoxikuje organismus, snižuje hladinu krevních tuků, posiluje imunitu a uklidňuje nervy, a přesto je dýně na našich talířích velmi opomíjenou zeleninou. A je to škoda, protože její příprava je nenáročná a dužina dýně s vysokým obsahem zdraví prospěšných látek zasytí i náročnějšího jedlíka. Zralou dýni poznáte podle stopky. Ta by měla být zdřevnatělá s prasklinkami, slupka by měla být nepoškozená, tvrdá a matná. Plod by měl být těžší, lehčí je plný semínek. Dýní jsou desítky druhů. Pro vaření jsou ale nejvhodnější druhy hokaido, populární je i muškátová či máslová dýně.
Při správném uskladnění vám dýně vydrží až čtyři měsíce. Potřebuje jen suché a chladné místo s teplotou okolo 10 °C.
Dýni lze přidávat do pomazánek, polévek, nádivek, zapékaných jídel, koktejlů, marmelád nebo třeba buchet.
Stejně jako ostatní tykvovité rostliny, tak i okurky nemají rády narušení kořenů a jejich přesazování může být obtížné. Pokud však chcete včasný začátek plodné sezóny, stojí to za to riziko a začít s několika okurkovými rostlinami předpěstovanými uvnitř v rašelinových květináčích asi dva nebo tři týdny před vysazením ven. Vzhledem k tomu, že okurky jsou snadno zranitelné mrazem, venkovní výsadbu je třeba odložit, dokud teplota půdy nedosáhne 15,5°C a veškeré nebezpečí mrazu pomine. To je často dva týdny po posledním datu mrazu.
Upřednostňovaným způsobem výsadby okurek je přímý výsev na zahradě poté, co se půda zahřeje, protože semena nebudou klíčit v půdě, která je chladnější než 15°C.
Vzdálenost výsadby okurek
Při výsevu semínek stačí zatlačit do půdy dvě nebo tři semena okurky do hloubky tří centimetrů ve vzdálenosti 45 až 90 cm od sebe. Keřovité odrůdy snesou užší rozestupy. Pokud je půda vlhká a teplá, tak rostlinky vyskočí ze země během několika dní.
