LOV JELENA je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Sova pálená (Tyto alba) je rozšířena po celém světě. Její zobrazení se nachází na rodových erbech nebo ve znacích měst. Jde o tichého nočního lovce s dokonale vyvinutým sluchem, který umožňuje lapit kořist i v naprosté tmě. Jak poznáte sovu pálenou? Je to středně velký druh sovy, asi nejlépe rozpoznatelný ze všech druhů, které se u nás vyskytují. Pro sovu pálenou je totiž typickým znakem srdcový závoj na hlavě. Je snad nejhezčí sovou v Evropě. Sově pálené hrozilo ještě před 25 lety vyhynutí.
Zajímavosti o sově pálené
Sovy pálené mají obličej ve tvaru srdce, který jim přivádí zvuk k uším, což jim dává výjimečný sluch, který jim umožňuje lovit pouze podle zvuku, a to i v naprosté tmě. Jsou nejrozšířenějším druhem sov, vyskytují se na všech kontinentech kromě Antarktidy a jsou známé svým tichým letem a jedinečnou vokalizací bez houkání. Hrají zásadní roli v regulaci populací hlodavců a někdy v jediné sezóně rozmnožování zkonzumují přes 3 000 hlodavců.
Smyslové a fyzické adaptace
- Tvar srdce: Jejich obličejový kotouč funguje jako satelitní anténa, zachycuje zvuk a směruje ho do uší, které jsou asymetrické pro přesnou lokalizaci.
- Tichý let: Mají specializované peří s hřebenovitým okrajem, který rozděluje proudění vzduchu, což umožňuje téměř tichý let.
- Výjimečný sluch: Jejich sluch patří k nejlepším ze všech testovaných zvířat, což jim umožňuje lokalizovat kořist podle zvuku s extrémní přesností.
- Nízké zatížení křídel: Široká křídla vzhledem k jejich velikosti těla jim umožňují létat pomalu a s vztlakem, což je ideální pro lov na otevřených polích.
Chování a životní styl
- Noční lov: Obvykle loví po západu slunce a pomocí svých smyslů loví drobné savce, jako jsou myši, hraboši a rejsci.
- Monogamní páry: Sovy pálené se často páří na celý život, pokud jeden z partnerů nezemře. V takovém případě mohou vytvořit nový pár.
- Unikátní zvuky: Místo houkání vydávají drsné skřehotání, syčení a cvakání.
Sova pálená hlas
Nejčastěji je slyšet drsným chraplavým křikem „chrý“, které se prý podobá lidskému chrápání. Někdy vydávají samice, ale i samci táhlý a vrnivý zvuk. Mláďata v hnízdě na sebe upozorňují hlasitým syčením. S hlasem sovy pálené se nesetkáváme často, proto si ho můžete poslechnout například zde: hlas sovy pálené.
Strava a ekologická role
- Hubení hlodavců: Jsou neuvěřitelně účinné v regulaci populací hlodavců, a proto je farmáři a rančeři často povzbuzují k hnízdění na jejich pozemcích.
- Soví pelety: Po spolknutí celé kořisti vyvrhnou nestravitelné části, jako jsou kosti a srst, ve formě „pelet“, které vědci studují, aby se dozvěděli o jejich stravě.
Další zajímavá fakta
- Globální výskyt: Sova pálená je nejrozšířenějším suchozemským ptákem na světě a vyskytuje se na všech kontinentech kromě Antarktidy.
- Žádné ušní chomáčky: Často se jim říká „sovy s opičí tváří“ kvůli jejich srdčitému obličeji a absenci ušních chomáčků, které jsou běžné u jiných druhů sov.
Sova pálená prodej
Ojediněle je sova pálená nabízena k prodeji na internetu i s povinnými doklady CITES, které jsou k cho
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Sova pálená
Poradna
V naší poradně s názvem PERGOLA NA ZAHRADE - ZDI Z BLOKŮ NA BETONOVYCH ZAKLADECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.
Pokud má pergola výšku maximálně 5 m a zastavěnou plochu maximálně 25 m2, tak její stavba nevyžaduje ani stavební povolení, ani ohlášení stavby. Máte ale několik možností, jak tuto situaci řešit. Pokud vám cizí stavbou vznikla trvalá újma, tak se můžete se sousedem dohodnout na kompenzaci nebo se můžete rovnou obrátit na soud, kde vyčíslíte svoji újmu v korunové hodnotě a požádáte soud o rozhodnutí buď o odstranění stavby a nebo o finančním vyrovnání ve váš prospěch. Pokud ale nejste potížista a nechcete rozdmýchávat sousedskou nesnášenlivost, tak svůj stromek radši přesadíte a přizpůsobíte svou zahrádku novým podmínkám.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jelena.
Dobry den Moc Vam dekuji za odpoved. Nechcese ze sousedem souditse - nevyplatise - ten stromek nejak mozna prezije, a kdyz ne tak nebudu delat z toho problemy, jelikoz za soud clovek bude mit vetsi vylohy a nervy!!!!
Zdroj: příběh Požadavky pro kolaudaci
Kuna
Kuna patří mezi lasicovité šelmy a žije téměř na celém území Evropy. Na území České republiky žijí dva druhy kuny, a to lesní a skalní. Rozeznat je můžeme především díky jejich náprsence. U kuny lesní je tato náprsenka zbarvena dožluta a nesahá až do oblasti předních končetin, zatímco u kuny skalní je náprsenka bílá a do oblasti končetin zasahuje. Kuna lesní má na tlapkách srst, což je dobře rozpoznatelné ve stopě.
Kuna lesní má latinský název Martes martes a lidově se jí říká také pelešnice, medovka nebo větevnice. Kuna skalní má latinský název Martes foina a lidově se nazývá skalnice.
Kuna lesní
Její váha se pohybuje mezi 0,8 až 1,6 kg. Vzhledově jsou samice od samců prakticky k nerozeznání, liší se však svou velikostí. Samci dosahují běžně velikosti mezi 48 a 53 centimetry délky. Samice jsou menší a jejich délka se pohybuje mezi 40 a 45 centimetry. Zhruba polovinu celkové délky tvoří dlouhý, bohatě ochlupený ocas. Z profilu vypadá kuna, jako by se hrbila. Barva těla je tmavě hnědá až téměř černá, přičemž mnohdy tmavě hnědě zbarvené tělo přechází do černohnědého ocasu a končetin. Na krku a horní části hrudníku má žlutě a někdy až oranžově zbarvenou náprsenku. Dobrým rozpoznávacím znakem je rovněž velikost ušních boltců, která je větší, než ta kterou můžeme pozorovat u ostatních zástupců tohoto druhu. Uši mají světlý lem. Pro lepší představu o vzhledu této šelmičky se můžete podívat na foto.
Jedná se o nočního tvora, kterého je možné běžně pozorovat jen za soumraku, kdy se vydává na lov, nebo naopak za úsvitu, kdy se z lovu vrací. Během dne je povětšinou neaktivní a tento čas tráví v dutinách stromů, hnízdech ptáků a veverek nebo ve vyhloubených doupatech. Tento druh kuny vyhledává především zalesněné oblasti, které mu poskytují dostatek kořisti. Do jeho jídelníčku patří hlavně veverky, menší ptáci, hlodavci a hmyz. Konzumuje však také vejce, různé ovoce, bobule či med. Kuna se bojí zvířat větších, než je ona sama. Pokud tedy kuna například zavítá do kurníku a zabije tam slepici, jedná v jakési sebeobraně a nepřišla tam cíleně lovit. Při lovu využívá především vynikajícího zraku a sluchu a také své neskutečné mrštnosti, která jí umožňuje skákat až 4 metry daleko. Sama je pak lovena velkými dravými ptáky, liškami nebo vlky. Kuny žijí během velké části roku samotářským způsobem života, a to na poměrně velkých teritoriích (až tisíc hektarů), která si značkují jednak trusem, ale také výměšky pachových, análních a břišních žláz.
Páření kuny lesní probíhá každoročně v období léta, a to konkrétně v červenci a srpnu. Během této doby je zvykem, že mezi sebou samci svádějí boje. Březost samic
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Hranostaj
Poradna
V naší poradně s názvem JELENÍ GULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva..
Může se občas jíst jeleni guláš na warfarin.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při léčbě Warfarinem je důležité hlídat příjem vitamínu K na stejné úrovni každý den. Jelení maso, stejně jako maso ostatních zvířat, obsahuje jen málo vitamínu K a proto není třeba jeho konzumaci nijak hlídat. 200 gramů syrového masa z jelena obsahuje 2,2 mikrogramů vitamínu K. Když si dáte jelení guláš s houskovým knedlíkem nebo s rýží, tak ho můžete jíst podle libosti neomezeně. Rýže totiž neobsahuje žádný vitamín K a pšeničná mouka v knedlíkách má jen zanedbatelné množství vitamínu K. Pšeničná mouka a rýže a výrobky z nich jsou nejlepší přílohy pro pacienty užívající Warfarin. Brambory jsou na tom o něco hůře. Jedna středně velká brambora obsahuje 4 mikrogramy vitamínu K. Přeji dobrou chuť.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Jelení guláš
