LZE ZASADIT KUPOVANÝ KŘEN je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Křen je zelenina typické vůně a ostré až palčivé chuti. Je velmi bohatý na vitamín C, proto se také používá jako podpůrný prostředek při nachlazení. Pomáhá nejen na kašel a chrapot, ale i při vodnatelnosti a žaludečních poruchách.
Křen a zdraví
Pro léčebné i potravinářské účely se sbírá kořen zpravidla dvouletých rostlin. A to na podzim (září až listopad) a někdy také na jaře (březen až květen). Kořeny se vyryjí rýčem, opatrně očistí, aby se neotloukly, a skladují v chladu a vlhku, nejlépe ve sklepě v písku.
Nejdůležitější a také nejnápadnější účinnou látkou křenu je thioglykosid. Při porušení pletiva (například strouháním) se působením enzymu myrozinázy tento glykosid štěpí na cukr a izothiokyanáty, které se obecně nazývají hořčičné silice. Izothiokyanáty mají výrazné fytoncidní účinky. Významný je i vitamín C, jehož obsah v křenu je přinejmenším stejně vysoký jako u pomerančů a dvakrát vyšší než u citronů.
V malých dávkách povzbuzuje křen chuť k jídlu a činnost trávicí soustavy, usnadňuje odkašlávání a má mírný močopudný účinek. Vyšší dávky mohou vyvolat překrvení a podráždění žaludeční sliznice. Křen působí preventivně proti bakteriálním, ale i některým chorobám způsobenými viry, houbami a prvoky. O fytoncidním účinku křene se můžeme přesvědčit při nakládání červené řepy, k níž přikládáme plátky křenu, nebo jablek nastrouhaných s křenem; v tomto složení podléhají méně plesnivění. Směs strouhaných jablek s křenem můžeme v uzavřených sklenicích dlouho skladovat. Obdobně dlouho lze uchovávat i šťávu vylisovanou z nastrouhaného křenu nebo směs strouhaného křenu s cukrem.
V minulosti se používal křen zejména zevně. Přikládal se na omrzliny a klouby postižené revmatismem a ještě v nedávné době se běžně používaly křenové placky (stejně se uplatňovaly i hořčičné placky). Přikládaly se zabalené na postižené místo, které se během krátké doby silně prokrvilo, a revmatické bolesti polevily.
Křen působí výrazně antibakteriálně, podporuje trávení (zvyšuje vylučování trávicích enzymů a normalizuje střevní mikroflóru), odhleňuje průdušky, působí močopudně a celkově povzbudivě, pro vysoký obsah vitamínu C je výborným prostředkem při rekonvalescenci. Při zevním použití zvyšuje prokrvení tkání, čímž urychluje hojení a regeneraci.
Vnitřně se podává nejčastěji čerstvý, nastrouhaný, pro zmírnění štiplavosti obvykle smíchaný s nastrouhanými jablky v poměru 1 : 1, a to v dávce 1 až 4 polévkové lžíce denně. Při průduškových chorobách se osvědčila inhalace křenu (1 polévková lžíce křenu se vaří ve vodě a páry z ní se inhalují přibližně 10 minut). K vypuzení žlučníkových kamenů se užívá macerát křenu v červeném víně (litrová láhev se naplní do 1/5 nastrouhaným křenem, zalije se červeným vínem, nechá se 10 dní luhovat a pak se užívají první 3 dny 3
Ve svém příspěvku KŘEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vandenberk.
Dobrý den.Chtěl bych Vás poprosit o radu ohledně křenu.Letos jsem si chtěl naložit hlávkový zelí s křenem.Křen jsem si tyčovým mixérem na jemno rozdrtil a uzavřel do sklenic s uzavíratelným víčkem a uložil do ledničky.Křen byl kupovaný v marketu a měl dost velkou sílu.Druhý den jsem ho chtěl použít a uplne z něho vyprchala ta síla.Tak mám zelí s křenem a není to vůbec cítit.Nedávno k pečenýmu kolenu jsem do předu dal očistěný křen na dva dny do vody a stalo se úplně to samý tak nevím kde je chyba.Prosím o radu co dělám špatně.Předem děkuji za odpoveď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal Vinš.
Dobrý den,
mám podobnou zkušenost, že když nastrouhám křen, který uzavřu do sklenice, tak do druhého dne křen vyčichne. Tuto zkušenost mám pouze u kupovaného křenu, když se mi poštěstí a křen vykopu přímo ze země, tak ten vydrží. Vyplývá z toho to, že v obchodech kupujeme velmi nekvalitní křen, který nemá patřičné složení.
U křenu selského (Armoracia rusticana) nejsou ani tak důležité listy nebo květy, jako spíš tlustý kořen v zemi. Při jeho naříznutí se začnou uvolňovat silice, které vyvolávají slzení, stejně jako při krájení cibule. Zároveň se postarají o uvolnění ucpaných dýchacích cest a čelních dutin. S tím je spojeno i léčebné užívání: křen rozpouští sliz a užívá se nastrouhaný s medem nebo cukrem jako prostředek proti kašli (třikrát denně jedna čajová lžička). Látky v křenu brzdí infekce. Křen se rovněž často používá v kuchyni. Aby nebyl příliš ostrý, je dobré jej spařit trochou horkého vývaru, poté ke křenu můžeme přidat strouhané sladké jablko nebo trochu mrkve. Přidáváme-li křen do konzervované červené řepy, krájíme ho očištěný na kolečka nebo jej hruběji nastrouháme, aby se mohl jíst spolu s řepou.
Křen selský je vytrvalá, 30 až 150 cm vysoká bylina. Lodyha je přímá, jemně rýhovaná, dutá, větvená. Přízemní listy jsou až 80 cm dlouhé, eliptické, zubaté, dlouze řapíkaté. Dolní lodyžní listy, které během vegetace odumírají, jsou peřenolaločné, krátce řapíkaté, horní lodyžní listy pak podlouhlé až kopinaté, zubaté nebo i celokrajné, přisedlé zúženou bází. Květenství se objevuje na konci větví a je složené z mnoha hroznů, květy jsou stopkaté, 4četné, špinavě bílé. Plodem je šešulka. Křen kvete v květnu až červenci.
Křen podáváme jemně nastrouhaný k vařenému nebo pečenému masu nebo z něj upravujeme křenové omáčky, zejména na tučná vepřová masa (ovar, uzené). Křen dobře opereme kartáčkem, pak ho tence oloupeme a jemně nastrouháme, ale vždy až těsně před podáním, aby stykem se vzdušným kyslíkem neztrácel vitamíny.
Používá se jako přísada k jídlům, zejména masitým. Fytoncidního působení křenu je také využíváno při nakládání okurek nebo červené řepy, k nimž se přidávají plátky křenu, díky kterému naložené směsi nepodléhají (nebo alespoň podléhají později) plesnivění.
Ve svém příspěvku KŘEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín.
Vážený pane.
S podobným problémem se "potýkám" již roky a stále se stejným výsledkem.Možná to bude tím,že se tady pěstuje nebo dováží podobný šmejd-jako např. česnek ze Španělska nebo Číny-který za nekřesťanské peníze kupujeme.Já jsem na křenu dost "ujetý" ale to co se tady prodává v poslední době je šmejd nejhoršího zrna,ještě před nějakými deseti roky se nastrouhaný křen,uložený ve sklenici v lednici mohl pálivý konzumovat ještě po několika dnech a dnes jej druhý den můžu vyhodit.Ač jsem se ptal několika lidí co s tím udělat,tak jako odpověď bylo pokrčení ramen.
Velice rád bych získal nějakou zaručenou radu,jako vy !!!! a za tu předem moc děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karolina.
Dobrý den, ano je to přesně tak jak uvádíte i mě se to stávalo s kupovanýkřenem a česnekem, nyní mám svůj Křen domácí, je to plevel tak ze ho kam ho dáte tam poroste, ale síla toho křenu se nedá popsat.
Povedlo se vám křen nastrouhat? Teď ještě zvolit ten správný způsob, jak ho uskladnit, aby neztratil nic ze své síly, chuti ani vůně. Nehodláte-li si na křenu pochutnat hned, dokud bude čerstvý, tak ho můžete zavařit, usušit nebo zamrazit. Nejrychlejší metoda je mražení. Nastrouhaný křen jen zakápněte octem nebo citronovou šťávou, aby nezčernal, a naplňte jím igelitový sáček nebo plastovou, dobře těsnící nádobu. Pokud používáte igelitový sáček, vymačkejte z něj vzduch a důkladně uzavřete. Doporučuji vložit ještě do druhého sáčku, aby nenačichly okolní suroviny v mrazáku. Můžete dát zamrazit.
Sušit můžete křen nastrouhaný, nakrájený na plátky nebo kolečka a k sušení můžete využít sušičku na ovoce a zeleninu, venkovního sluníčka nebo suché místnosti. Prakticky můžete postupovat stejně jako při sušení hub. Po důkladném usušení přendejte křen do suché, čisté, dobře uzavíratelné nádoby.
Ve svém příspěvku KŘEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den.
Dnes jsme na zahrádce vykopali křen, který jsme tam z oddenku před dvěma roky zasadili, abychom ho použili při nakládání okurek.Křen ale skoro nepálí
a vůbec není štiplavý. Mohli jsme ho s něčím zaměnit nebo je to něčím jiným?
Děkuji za zprávu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ola Hrušková.
Dobrý den, loni jsem sterilizovala Křen podle návodu, bohužel stratil stiplavost, pálení, prostě chuť, co Křen na mít. Jak uchovat Křen aby zůstal silný(stiplavy) po celou dobu a to do další sezóny. Děkuji
Český i japonský křen jsou dva příbuzní z čeledi brukvovitých. Každý vypadá trochu jinak, mají rozdílné nároky, ale jedno je spojuje – při ochutnání pálí na jazyku a dávají pokrmům správný říz.
Rostlinu Eutrema japonica (syn. Wasabia japonica) znají příznivci japonské kuchyně pod názvem wasabi. Ostrou, nenapodobitelnou chutí neodmyslitelně doprovází sushi, jídla s nudlemi, mořskými plody a podobně. Japonský křen se ve své domovině pěstuje výhradně na ostrovech Honšú, Šikoku a Kjúšú, kde jsou relativně nízké teploty a dostatečně vlhká půda. V našich podmínkách ho lze pěstovat jako přenosnou rostlinu v květináči, v němž bez úhony přežije venkovní mrazy například v zimní zahradě nebo v bytě a v létě ho můžete umístit na okraj jezírka či potoka. Pro křen wasabi je důležité stinné stanoviště a stále vlhká humózní zemina. V létě, kdy se teploty pohybují nad 20 °C, vytváří menší listy, roste pomaleji, až zastavuje růst. Na podzim díky nízkým teplotám (8–18 °C) a menší intenzitě světla začne rostlina opět bujně růst, tvoří pěkné velké listy a kořeny nabývají na síle. Půdu udržujte stále vlhkou, křen můžete i přihnojit. Zajímavostí je, že silné aroma wasabi, které dráždí sliznici, přivedlo vědce na nápad vynalézt požární alarm pro sluchově postižené osoby. Pokud tento alarm totiž detekuje požár, vypustí do místnosti oblak prášku wasabi a ten spící osobu probudí.
Křen s medem, nebo také křen nasladko, bývá často připravován jako pokrm pro udržení imunity nebo jako lék proti nemocem při nepříznivém počasí. Nejsou zde tedy jeho chutě a vlastnosti vnímány jako doplněk k pokrmům, ale je konzumován především pro svůj velký obsah vitamínů a léčivých schopností v boji proti kašli a rýmě. Pro jeho přípravu budete potřebovat očištěný, oloupaný a najemno nastrouhaný křen a včelí med. Tyto ingredience smíchejte v poměru 2 : 1. Jedna čajová lžička 2krát až 3 krát denně uleví nejen vám, ale i vašim dětem.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ CHLEBA Z KVÁSKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Valeš.
Dobrý den, poprosím o radu. Peču kváskový chleba, to je báječná věc, trochu mě zrazuje, že mi ten chleba brzy tvrdne. Rychleji než koupený. Dávám jej do lněného plátna, do mikrotenu, nic nepomáhá. Peču 10 min. na 210, potom 35 min na 190. 700 g pšeničné hladké, 350 ml vody, 350 ml žitného kvásku. Budu Vám vděčný za jakoukoli radu. Předem děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Proč je kupovaný chléb tak měkký?
Na chlebu, který dostanete v místních pekárnách, je něco kouzelného – je vždy tak měkký a nadýchaný. Mnoho z těchto chlebů, zejména balených, je vyrobeno s množstvím chemických přísad, jako je propionát vápenatý, amyláza a oxid chloričitý, které pomáhají udržet je měkké, lehké a nadýchané po celé dny.
V domácích podmínkách můžete delší měkkosti docílit přidáním soli (2% z množství mouky, při 700 gramech je to 14 g soli). Zvážit můžete také přidání osmahnuté cibulky.
Ještě předtím než začnete se strouháním křenu, nachystejte si uzavíratelnou nádobu, do které budete nastrouhaný křen odkládat, aby tolik nedráždil váš čich a vaše oči. Další velice potřebná, takřka nepostradatelná věc, která vám po ruce nesmí chybět, jsou kapesníky, protože si zaručeně popláčete.
Teď už k samotnému strouhání. Křen nejprve důkladně omyjte, poté okrájejte slupku. Vezměte struhadlo a najemno ho nastrouhejte. Velkým pomocníkem vám může být domácí robot, který umožňuje jemné strouhání. Dejte si ale pozor, až budete robota po dokončení strouhání otevírat. Ideální je, pokud můžete vyjít i s robotem na balkon, ven nebo být alespoň v dobře větrané místnosti, budete to totiž silné aroma. Z robota ihned křen přendejte do uzavíratelné nádoby, abyste si tím nezamořili celou domácnost. Při přípravě křenu nenechte asistovat vaše děti, ani pro vás to nebude nic příjemného, natož pro ně.
Křen vyžaduje vlhčí a dobře prohnojenou půdu. Řízky z kořene tlusté 2 až 3 cm a dlouhé asi 10 cm se vysazují vodorovně cca 30 cm hluboko a 70 cm od sebe. Během vegetace je třeba křen dále přihnojovat a v době sucha zalévat. První úrody se dočkáte na podzim 2. roku.
První rok se z křenových řízků vyvinou listové růžice a až druhý rok na podzim můžete sklízet pěkně vyvinuté kořeny. Při jejich dobývání dejte pozor, aby nedošlo k poškození matečných řízků. Sklízí se jen kořen, který prorostl brázdou na povrch. Protože je křen vytrvalá rostlina, se sklizní můžete pokračovat každý další rok. Jen na podzim dejte křenové zahrádce vždy novou zásobu živin v podobě čerstvého kompostu.
Jiný způsob pěstování křenu je rychlejší. Záhon připravíte jako u předchozího způsobu. Rozdíl spočívá v úpravě řízků, které před výsadbou otřete hadříkem. Tím se zabrání tvorbě vedlejších kořenů. Neotírá se jen vrchní část řízku o délce asi dva a půl centimetru. Sadba se klade opět do brázd, ale tentokrát šikmo (v úhlu čtyřiceti stupňů), aby byl vrcholek řízku těsně pod povrchem. Po výsadbě záhon urovnejte, během vegetace udržujte porost bez plevelů a na podzim už budete sklízet urostlé silné kořeny křenu, které se dobývají ze země celé. Na rozdíl od prvně uvedeného způsobu pěstování (takzvaně „po malínsku“) je ale potřeba výsadbu křenu založit každý rok znovu. Tento způsob pěstování umožňuje i zasazení do květináče.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Jak daleko od plotu zasadit túje smaragd. Jaké šířky dorůstají? Sousedy nemáme.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Túje smaragd roste sice pomalu, za rok asi 20 cm do výšky, ale i tak může dosáhnout obřích rozměrů 5 metrů na výšku a 1,8 metru na šířku. Pokud uvažujete o výsadbě k plotu, tak nejlepší situace je u plotu z pletiva. Optimální vzdálenost od plotu je 60 až 80 cm.
Afrikán je poměrně nenáročná letnička, ale musí se předpěstovat v březnu a dubnu v pařeništi. Semínka se vysévají jednotlivě do malých květináčků nebo sadbovačů (výsev, setí), nemusí se pak znovu přesazovat. Klíčí v teple, zeminu udržujeme stále vlhkou.
Kdy zasadit afrikány? Na stanoviště lze afrikány zasadit koncem května před květem. Vzdálenost záleží na druhu. Rostliny nesnášejí mráz, přesazování v době květu jim také neprospívá. Aksamitník kvete od května až do října. Na podzim lze snadno sbírat semena pro jarní výsadbu.
Ve svém příspěvku PŘESAZOVÁNÍ ALOE VERA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarka.
Dobrý den, potřebuji přesadit Aloe ,ale mám obavy ať ji neublížím. Hlavní rostlina je vychýlena z květináče bokem už ji musím podpírat ať nevyklopí květináč a nevím jestli ji můžu odříznout a jenom po zaschnutí zasadit zasadit.Nerada bych si ji zlikvidovala. Děkuji za rady. jarka
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Hrách patří mezi rostliny, které plodí velmi rychle, lze je tedy vysévat i několikrát za sezónu. Vysévá se přímo na stanoviště, a to do hloubky 5 cm. Období, které je ideální pro vysetí hrachu, je asi polovina měsíce dubna. Hrách můžete samozřejmě zasadit také dříve, ale rostlinky budou růst pomaleji. Když hrách necháte vyklíčit předem, je možné jej zasadit i o něco dříve.
Daří se mu zejména ve vlhčích, propustných a vápnitých půdách. Při vysévání semen do půdy se doporučuje mezi řádky vzdálenost 25 centimetrů. Mezi jednotlivými semínky by pak měly být mezery cca 2 centimetry. Někteří pěstitelé se zmiňují o tom, že je dobré vsadit dvě semínka do jedné jamky. Když se jedno semínko nechytí, nic se neděje. V momentě, kdy rostlina dosáhne stadia zhruba dvou až tří lístků, je nutné ji přichytit k nějaké vhodné opoře. Hrách setý tak lépe poroste a také se sníží riziko napadení škůdci.
Hrách setý vyžaduje slunné stanoviště, ne však přímé sluneční světlo. Půda by měla být propustná, dobře zpracovaná, s dostatečnou dávkou živin. Rostlina nepotřebuje mnoho vody, avšak půda by neměla zcela vyschnout.
Pokud jsme pozemek pro pěstování hrášku předem správně připravili, nemusíme již hnojit. Hrách má krátkou vegetační dobu, a tudíž nepotřebuje mnoho živin.
Hrách sklízíme, když jsou plody dostatečně velké a zralé.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO SE SÁZÍ BOBKOVIŠEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Urbanová.
Dobrý den.Mame délku plotu asi16 metrů .Koupili jsme 16kusu bobkovisne asi1metr vysoké .Myslím název na caucovis.Rychle roste.A zasadil je 80,cm od sebe.Je to dobrá vzdálenost? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zasadit bobkovišeň 80 cm od sebe znamená, že každý keř bude mít dostatek místa, ale bude trvat nějakou dobu (roky), než se keře spojí v linii živého plotu. Řezem rostliny udržujte nízké, aby rostly do šířky a brzy se mohly propojit do kompaktního živého plotu. Z odřezků bobkovišně si můžete snadno namnožit nové rostlinky, které můžete zasadit mezi stávající rostliny a rychleji tak dosáhnout kompaktního vzhledu hned od země. Na to, jak si namnožit bobkovišeň z vlastních odřezků, se můžete podívat tady: https://www.vinna-reva-pest…
Výsadba živého plotu je častou příčinou sousedských sporů. Rozhodnete se vysázet si na svém pozemku hned u hranice s pozemkem sousedů túje (nebo jakékoliv jiné stromy), jenže sousedé z toho nemají radost... Až dosud se proti vysázení mohli bránit jen těžko. Od vydání nového občanského zákoníku však mohou sousedé po vlastníkovi chtít, aby stromy nesázel, protože pro to mají rozumný důvod, případně aby stromy sázel až od určité vzdálenosti. Nový občanský zákoník přináší některé novinky, které mohou pomoci těm, kdo se nechtějí dívat, jak sousedův strom prorůstá plotem a kořeny boří dům.
Nový občanský zákoník začal platit od ledna 2014 a do řady oblastí lidského počínání přinesl nové věci, termíny a pravidla. Týká se to i sousedského soužití. Zatímco starý občanský zákoník nijak neošetřoval to, jak blízko společné hranici lze sázet stromy, nový se této záležitosti věnuje.
Viz § 1017: Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
Jako příklad rozumného důvodu pro pokácení stromu nebo jeho nevysazování je v důvodové zprávě uvedena tato situace: Z pohledu vlastníka zemědělského pozemku se jako rozumný důvod dá chápat obava, že vysazené stromy ohrozí v budoucnu podstatnou měrou podzemní vláhu i pod zemědělským pozemkem nebo že ho v budoucnu zastíní. Stejně tak bude mít například vlastník pozemku s domem nedaleko hraniční čáry rozumný důvod bránit se, zasadí-li soused při hraniční čáře například mladý exemplář jírovce maďalu, protože kořeny vzrostlého jedince tohoto druhu mohou dům vážně poškodit.
§ 1017 zmiňuje i místní zvyklosti. Ani ty však nejsou přesně vymezené. Jako místní zvyklost jistě nebude posuzován místní výskyt určité skutečnosti. To, že jeden obyvatel vesnice má strom umístěn v určité vzdálenosti od hranice pozemku, v žádném případě nic nevypovídá o tom, že by ve vesnici byla zavedena určitá zvyklost. O zvyklosti je možné hovořit až v okamžiku, kdy takto bude postupovat větší počet vlastníků – ať už v současné době, nebo v minulosti, neboť i historická praxe, která se osvědčila, může vypovídat o existující zvyklosti v současnosti. Jestli je v konkrétní obci zavedena nějaká praxe, bude ji muset prokázat ten, kdo má zájem na zachování stromu (v případě návrhu souseda k jeho pokácení), respektive ten, kdo chce strom zasadit v určité vzdálenosti, která je kratší než požadavek paragrafu.
Jak jsem již naznačila, rajskou omáčku můžete připravit hned několika způsoby: někdo preferuje omáčku připravenou z čerstvých rajčat, jiný raději zvolí již hotový domácí či kupovaný rajský protlak, někdo si ji připraví z hovězího, někdo z mletého masa, někdo ji podává s plněnými paprikami. Je na vás, co si vyberete, na co jsou vaše chuťové buňky připravené. Nezapomeňte si k rajské omáčce připravit přílohu, a to houskový knedlík nebo těstoviny nebo rýži.
Jedná se o maďarskou paprikovou pastu, která jídlu dodává typickou maďarskou chuť. Doma vlastnoručně vyrobený pálivý paprikový krém je pak mnohem lepší a kvalitnější než kupovaný v hypermarketech. Navíc je levnější a neobsahuje žádné umělé konzervanty a éčka.
Paprikový krém se následně přidává do polévek, salátů, pomazánek, slaných krémů, omáček a k masům na šťávě. Krém je vhodný také na marinování nejrůznějšího masa na grilování. Protože je hodně slaný, není vhodný jako samostatná chuťovka.
V naší poradně s názvem ZLUTY KER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Musilova.
Dobry den.
Chtela bych Vas poprosit o pomoc.Pred peti lety jsem si ze seminka vypestovala tento ker.Mela to byt Planouci pochoden.Je mi jasne,ze ta to neni.Ted kerik poprve vykvetl.Mam z neho radost,ale nevim jak se jmenuje a jak o nej pecovat a do jake vysky vyroste.
Pokud vite o jaky ker se jedna,budu moc rada za odpoved.
Moc dekuji.Musilova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To se vám podařilo vypěstovat štědřenec. Štědřence jsou nevelké stromy a keře dorůstající výšky až 7 metrů a jsou celkem tři známí zástupci: alpský, odvislý a Watererův. Navzájem si jsou velmi podobní, ale vyžadují odlišné pěstební podmínky. Štědřence mají zelenou kůru a vzpřímené nebo převislé větve, na kterých vyrůstají trojčetné listy, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky, a na zimu opadávají. Květy jsou zlatožluté, motýlovité, uspořádané v bohatých převislých hroznech a proto se jim často říká zlatý déšť (stejně jako naší známé zlatici). Kalich květu je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným dvěma zuby a dolním trojzubím. Pavéza (největší okvětní list) je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Plody štědřence - lusky jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny jsou slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen, která jsou velmi jedovatá pro všechny živočichy! K otravě dítěte stačí spolknout dvě semena nebo sníst pět květů z této rostliny, takže pozornost je na místě.
Pěstování štědřence musí naplňovat podmínky jeho domoviny, kterou je oblast jižní Evropy. Nejlépe se jim daří na plném slunci, ale přežijí i v polostínu. U zeminy je to trochu potíž, protože je nutné přesně vědět, o kterého zástupce štědřence jde. Štědřenec odvislý potřebuje zásaditou zeminu, je vápnomilný a štědřenec alpský naopak vyžaduje kyselou půdu (rašelina). Štědřence při tvarování nesnášejí hlubší řez, ze starého dřeva neobrazí a zemřou. Množí se výsevem semen, která je třeba před výsevem krátce spařit. Dále je možné štědřence množit letním očkováním na štědřenec odvislý nebo roubováním. Štědřenec Watererův lze množit dřevitými řízky, které se řežou již v první polovině října. Množení je možné i letními řízky. Na podnože štědřence odvislého nebo i alpského lze roubovat i jiné dřeviny, například hlodáš, jehlici nebo čilimník - dosáhne se pak úchvatných chimér s nekonečnou variací barevnosti květů.
Pro inspiraci k tomu, co lze se štědřenci dokázat v zahradní architektuře, můžete shlédnout následující fotografie: https://www.google.com/sear…
V naší poradně s názvem HRYZEC VODNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivan.
Dobrý den! Ptám se asi na nezodpověditelný dotaz. Jak se určitě zbavit poškozování ovocných stromů hryzcem? Děkuji. Ivan
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Existují různé metody, jak se zbavit hryzců, v závislosti na situaci a preferencích. Patří mezi ně povzbuzování přirozených nepřátel, kladení pastí, používání plynových bombiček nebo instalace ochrany kořenů rostlin.
Povzbuzujte přirozené nepřátele
Povzbuzujte přirozené predátory hryzců, jako jsou lišky, draví ptáci nebo sovy, například tím, že jim poskytnete hnízdní budky nebo bidýlka.
Nastražování pastí
Pasti na hryzce lze umístit do chodeb. Je důležité pasti pravidelně kontrolovat a vyprazdňovat. Nastražování pastí je poněkud složité, ale docela úspěšné. Dodávají se v různých provedeních, včetně klasických cvakacích pastí. Klasikou jsou drátěné pasti a klešťové pasti, jejichž ovládání vyžaduje značnou zručnost. Snadněji se manipuluje s trubkovými pastmi vyrobenými z nerezové oceli nebo plastu, které se instalují svisle v tunelu.
Kromě toho jsou k dispozici i trubkové pasti pro odchyt živých jedinců. Nejlepší doba pro odchyt je zima.
Plynové bombičky
K hubení lze použít plynové bombičky. Doporučuje se však opatrnost, protože používání plynových bombiček je povoleno už jen ve Švýcarsku a nese určité riziko. Bombičky se vkládají do nor hryzců a zapalují se. Tím se vytváří toxický oxid siřičitý. Zde je seznam všech dostupných plynových bombiček na hubení hryzců a jejich obchodních názvů: https://www.psm.admin.ch/de…. Prodejce hledejte na Švýcarském internetovém trhu.
Ochrana kořenů
Citlivé rostliny chraňte tím, že je obklopíte drátěnými koši nebo speciálním pletivem na ochranu kořenů.
Další tipy
K odpuzení hryzce lze použít také ocet, octovou esenci, lihoviny, terpentýn nebo líh. Říká se, že zvířata odstrašují i kyselé podmáslí nebo česnek.
Často se také doporučuje odhánět hryzce vysazováním řepčíku královského (Fritillaria imperialis), který hryzec přímo nesnáší.
Pravidelné prořezávání rostlin může hryzcům zabránit jejich přirozenému úkrytu.
Udržujte okolí ovocných stromů v čistotě a pravidelně odstraňujte rostlinné zbytky, abyste hlodavcům zabránili nalezení zdroje potravy.
Nejprve si připravíme pánvičku. Na ní si nejprve rozehřejeme máslo, do něj pak přidáme mouku a za stálého míchání ji opražíme do zlata. Do zásmažky přidáme smetanu, pepř a provensálské koření. Nakonec přilijeme i připravený vývar (ať už domácí nebo kupovaný) a vše se ještě povaří.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel Jirota.
Prosil bych o radu, jak rozmnožit bobkový list. Již 2 roky se pokouším uříznout tak asi 8cm stonek a zasadit do kelímku se zemí. Asi tak 5 kousků. A z toho se uchytí tak jeden a ostatní uschnou. děkuji předem za odpověď
Nejprve si připravíme pánev. Na ní si necháme rozpustit máslo. Mezitím si nakrájíme na drobno cibulku, která se pak přidá do rozpuštěného másla. Máslo se zpění a cibulka se tak opeče dozlatova. K cibulce se přidá vývar (domácí nebo kupovaný), smetana na vaření a pepř. Vše se řádně zamíchá a společně se provaří. Dušením se obsah pánve zmenší zhruba na polovinu. Omáčka se na závěr dochutí česnekem a čerstvým mletým pepřem, který se do omáčky přimíchá, ale už bez vaření. Omáčka se ještě může dochutit tymiánem, bazalkou nebo oregánem. Všeho podle chuti.
Ostruhatka je rostlina s větveným keříkem, zelenými lístky a hroznovitě skládanými drobnými květy, které mají většinou růžovou barvu. Ostruhatka může být též bílá, oranžová či červená.
Nádoba, v níž budete pěstovat ostruhatku, se volí podle druhu rostliny. Vzpřímenou ostruhatku můžete zasadit do květináče nebo na záhon, převislá ostruhatka se hodí zejména do závěsných nádob a truhlíků. Rostlinu můžete zasadit jak do běžné zeminy, tak do mírně nakyslého substrátu, který koupíte například v hobby marketu. Do truhlíku o velikosti 50 až 60 cm zasaďte 5 rostlin a umístěte ho na slunné místo. Rostliny by měly dosáhnout velikosti přibližně 50 cm.
Zálivka a hnojení
Ostruhatka nemá ráda nadbytek vody, tudíž buďte se zálivkou opatrní, ale nikdy substrát nenechte úplně vyschnout. Přílišné mokro může vést k nákaze houbou nebo plísní.
Jedenkrát za týden přidejte do zálivky hnojivo pro balkonové květiny, abyste docílili četnějšího květenství.
Přezimování
Jen výjimečně se v našich podmínkách nechávají ostruhatky přezimovat. Většinou se na podzim zlikvidují a na jaře pořídí nové. Jestliže se pro přezimování rozhodnete, pak rostlinu seřízněte asi na 20 cm, odstraňte všechny suché listy (kvůli škůdcům) a ostruhatku přemístěte do dobře prosvětlené místnosti, kde se bude teplota pohybovat kolem 10 °C. Zálivku omezte na minimum.
Na jaře ostruhatku přesaďte do nového substrátu. Poté ji můžete dát do místnosti, ve které bude tepleji (15 °C až 20 °C), aby se „nastartovala‟ a obrazila. Až venku přestane mrznout, můžete ji přestěhovat ven.
