Rychlá odpověď: Puklice na bobkovém listu nejrychleji omezíte tak, že rostlinu izolujete, štítky setřete lihem nebo mýdlovou vodou a zásah zopakujete po 7 až 10 dnech. Funguje to proto, že dospělé puklice chrání pevný štít a samotný postřik je často mine. Listy po chemickém ošetření nepoužívejte v kuchyni bez ověření ochranné lhůty.
Bobkový list je zrádný v tom, že dlouho vypadá zdravě. Má pevné kožovité listy, takže první puklice člověk snadno přehlédne. Většinou si jich všimnete až ve chvíli, kdy se listy lepí, pod rostlinou je lesklý povlak a na listech se objeví černý špinavý film.
Tenhle článek píšu jako praktický návod pro situaci, kterou řeší hlavně lidé v českých bytech: bobkový list přes léto prospívá venku, na podzim jde domů a během zimy se na něm rozjedou puklice. Nejde jen o to škůdce zabít. Důležité je rozhodnout, co ještě čistit, co ostříhat, kdy sáhnout po postřiku a kdy už listy nepoužívat do jídla.
FAQ – puklice na bobkovém listu, babské rady a záchrana rostliny
Jak se nejrychleji zbavit puklic na bobkovém listu?
Puklice na bobkovém listu nejrychleji omezíte izolací rostliny, ručním setřením štítků a opakováním zásahu po týdnu.
Nejdřív odstraňte viditelné puklice vatovou tyčinkou s lihem nebo hadříkem s mýdlovou vodou. Potom omyjte medovici, odstřihněte silně napadené listy a rostlinu nechte v karanténě. Jedno ošetření nestačí, protože část mladých stadií přehlédnete. Za 7 až 10 dní udělejte druhou kontrolu a zásah zopakujte.
Fungují babské rady na puklice opravdu?
Babské rady na puklice fungují hlavně při slabém napadení, kdy je škůdců málo a dají se ručně odstranit.
Největší smysl má líh na vatovou tyčinku, mýdlová voda na medovici a slabý olejový postřik. Česnekový výluh berte spíš jako doplněk, ne jako hlavní řešení. Pokud je bobkový list celý lepivý, má černý povlak a puklice jsou na většině výhonů, domácí rady samy obvykle nestačí.
Můžu bobkový list po puklicích používat do vaření?
Bobkový list po puklicích bych používal jen tehdy, pokud nebyl chemicky ošetřený a listy jsou zdravé a čisté.
Listy s medovicí, černým povlakem nebo přímým výskytem puklic do jídla raději nedávejte. Po domácím mýdlovo-olejovém ošetření je také lepší počkat na nové zdravé přírůstky. Po chemickém přípravku se vždy řiďte etiketou. U jedlých listů je opatrnost důležitější než snaha zachránit každou sklizeň.
Proč se puklice na bobkovém listu pořád vrací?
Puklice se vrací hlavně tehdy, když zůstaly schované na výhonech nebo má bobkový list špatné zimoviště.
Nejčastější příčina je teplý suchý vzduch, málo světla a nedostatečná kontrola po prvním zásahu. Dospělé puklice chrání štít a mladá stadia jsou snadno přehlédnutelná. Pokud rostlinu jen omyjete a vrátíte k radiátoru, problém se obnoví. Změna podmínek zimování je proto stejně důležitá jako samotné hubení.
Pomůže na puklice obyčejná mýdlová voda?
Mýdlová voda na puklice pomůže hlavně s medovicí a menším napadením, ale silné puklice sama spolehlivě nezlikviduje.
Mýdlová voda naruší lepivý povrch listů, odstraní část nečistot a usnadní ruční setření škůdců. U dospělých puklic ale často nestačí, protože jsou chráněné pevným štítkem. Nejlépe funguje jako součást postupu: nejdřív mechanické odstranění, potom omytí a za týden kontrola. Bez opakování bývá výsledek krátkodobý.
Je líh na puklice bezpečný pro bobkový list?
Líh na puklice může být účinný, pokud ho používáte bodově na štítky, ne jako plošné polévání celé rostliny.
Vatovou tyčinku lehce namočte do lihu a potřete přímo puklici. Potom ji setřete.
V naší poradně s názvem SKALNIČKY BUKSUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nový lubomir.
Prosím o radu jak se dá rozmnožit buksus. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Buksus se množí jednoduše řízkováním. Zde je video návod: https://youtu.be/JaW3gt1Js-c
Důležitý je substrát, který má být v poměru 50% písku a 50% vyzrálého kompostu. Množení je vhodné provádět na konci jara a v létě.
Ano, silné napadení chorobou může výrazně poškodit celý živý plot z blýskavky. Nejčastější příčinou je skvrnitost listů způsobená houbou Entomosporium, která se v hustých výsadbách šíří velmi rychle.
Pokud se choroba objeví pouze na několika listech, bývá situace snadno řešitelná. Pokud však napadení postihne větší část živého plotu, mohou listy postupně opadávat a keře výrazně oslabí. V takové situaci je důležité rychle odstranit napadené listy a zlepšit proudění vzduchu mezi větvemi. Husté živé ploty totiž vytvářejí prostředí, ve kterém se nemoci blýskavky šíří mnohem rychleji.
Proč má blýskavka černé skvrny na listech?
Černé skvrny na listech blýskavky jsou ve většině případů příznakem skvrnitosti listů, kterou způsobují houbové patogeny.
Skvrny se obvykle objevují nejprve jako malé červené tečky. Postupně tmavnou a mohou se spojovat do větších tmavých ploch. Pokud infekce pokračuje, listy mohou začít žloutnout a opadávat. Nejčastěji se tento problém objevuje v období vlhkého počasí, kdy se spory hub snadno šíří z jednoho listu na druhý. Typické příznaky je možné vidět například na fotografiích černých skvrn na listech blýskavky.
Proč blýskavka opadává?
Opad listů u blýskavky může mít několik příčin. Nejčastěji jde o reakci na stres rostliny nebo houbovou chorobu.
Pokud opadávání listů doprovázejí tmavé skvrny, může být příčinou skvrnitost listů. V jiných případech může být problém způsoben přemokřením půdy, dlouhodobým suchem nebo poškozením listů mrazem. Je také dobré vědět, že starší listy mohou přirozeně opadávat během roku. Pokud však opadává větší množství listů najednou, je vhodné rostlinu pečlivě zkontrolovat.
Jak zachránit nemocnou blýskavku?
Záchrana nemocné blýskavky je obvykle možná, pokud se problém odhalí včas. Důležité je rychle odstranit napadené listy a zlepšit podmínky pro růst rostliny.
V první řadě je vhodné odstranit listy se skvrnami a prořezat husté větve. Díky tomu se zlepší proudění vzduchu a listy po dešti rychleji osychají. Pokud je napadení rozsáhlejší, může pomoci fungicidní postřik. Rostlina obvykle během několika týdnů vytvoří nové listy a postupně se zotaví.
Kdy stříkat blýskavku fungicidem?
Fungicidní postřik na blýskavku je vhodné použít ve chvíli, kdy se objeví první příznaky houbové choroby.
Ideální je reagovat hned při objevení prvních skvrn na listech. Postřik pomáhá omezit růst hub a zpomalit šíření infekce. V některých případech může být nutné postřik opakovat podle doporučení výrobce. Preventivní postřik bývá vhodný zejména v období dlouhodobě vlhkého počasí.
Nejčastější výskyt: Na měkkých tkáních rostlin. Na mladých výhonech, listech, stoncích, poupatech, květech. Mšice se přirozeně shlukují a tvoří kolonie, při silném napadení jsou jedna přes druhou. Mšice klade vajíčka a velmi rychle dospívá. V dospělosti mají někteří jedinci křídla a přelétávají na jiné části rostlin a tím se rychleji šíří. Sáním oslabují rostlinu a mohou ji ze začátku i deformovat (důležitý znak). Mšice občas opečovávají mravenci, ti požírají jejich výměšky (jsou velmi sladké). Při malém napadení lze mšice ručně odstraňovat, rostlinu je nutné častěji mít či rosit. Velké kolonie snadno podléhají přípravkům na mšice. Napadají ibišky, semenáčky banánovníků, lilkovité rostliny, liány (měkkolisté), pelargonie. Palmám se většinou vyhýbají.
Nejčastější výskyt: Na měkkých i lehce dřevnatých částech rostlin. Stonky, větvičky, paždí listů a řapíků. Vyskytuje se většinou jednotlivě, nebo v malých skupinkách. Ojediněle může tvořit kolonie o desítkách jedinců. Při objevení na rostlině se poměrně rychle dokáže šířit. Mladí jedinci se schovávají v paždích listů a jiných rostlinných záhybech, kde nejsou na první pohled postřehnutelní. Boj s nimi je velmi zdlouhavý a mnoho pěstitelů jej vzdá a napadenou rostlinu zlikviduje. Již několik jedinců je pro menší rostliny velmi nebezpečných. Řadíme ho k nejodolnějším škůdcům vůči chemii, protože na svých tělech tvoří voskovitý povlak, který nepropustí chemický postřik k tělu škůdce. Pokud je na rostlině jen pár jedinců, stačí je buď ručně odstranit, nebo napadené části rostlin postříkat silným proudem vody. Při silnějším napadení se používá aplikace roztoku rostlinného oleje a vody, jenž ucpe dýchací otvory vlnatek. Při silném a opakovaném napadení je nutné použít několikrát po sobě chemický přípravek. Vlnatky napadají palmy, mučenky, fíkusy a téměř všechny pokojové rostliny.
Puklice (lat. Parthenolecanium)
Nejčastější výskyt: Je schopna parazitovat na veškerých nadzemních částech rostliny, většinou jen vyjma plodů a květů. Puklice se vyskytují buď jednotlivě, nebo v celých koloniích. Na listu se často objevují souběžně se žilnatinou. Škůdce vylučuje sladké výměšky, které chutnají mravencům. S mravenci jsou puklice v blízké symbióze, mravenci puklice nosí z rostliny na rostlinu a „těží“ tak sladké pukličí výměšky. Škodlivost puklic tkví v jejich voskovitých pokryvech těla, jež ji chrání před veškerými vnějšími vlivy. Jedná se o velmi nebezpečného a snadno přehlédnutelného škůdce. Likvidujeme je ručně (papírový ubrousek) – stíravým pohybem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Takto vypadá sluneční úžeh plodů vinné révy. Příčina je vysoká teplota v kombinaci s nevhodně načasovaným nebo rychlým odlistěním a vystavením hroznů přímému slunku. Sluneční úžeh révy vzniká jako poškození infračerveným zářením. V podstatě lze mluvit o poškození hroznů vysokými teplotami. Tepelné záření, které může způsobit sluneční úžeh, se odvíjí od kombinace teploty, slunečního záření a proudění větrů. V bobulích, exponovaných ke slunečnímu záření, může být teplota vyšší až o 10°C, než je aktuální teplota vzduchu. Při teplotách okolo 35°C, může být teplota bobulí kolem 45°C, což může být destruktivní nejenom pro slupku, dužninu bobule, ale také pro enzymatický systém. Zcela destruktivně proto může být ovlivněná tvorba látek obsažených v bobulích a tím také kvalita hroznů. Vliv tepelného záření na bobule se zesiluje, zejména za bezvětří nebo minimálního proudění vzduchu.
Určitě znáte z vlastní zkušenosti velmi intenzivní, sálavé teplo, které je možné pozorovat při vysokých teplotách, při intenzivním slunečním záření a za bezvětří ve vinici. Právě toto teplo má destruktivní vliv na bobule.
Proudění větru může snižovat riziko vzniku slunečního úžehu. Proudění větru má ochlazující vliv a teplota bobulí se může výrazně snižovat. Může být na stejné úrovni, jako je aktuální teplota vzduchu nebo i nižší.
Poškození na hroznech se objeví většinou do 24 hodin a po 5–10 dnech působení těchto extrémních podmínek může dokonce dojít až k odumření třapiny. Jakmile překročí teplota vzduchu 35 °C, lze předpokládat, že úplná exponovanost hroznů je výrazně škodlivá.
Napadení bobulí je typické propadáním slupky bobule, která se zbarvuje do hnědé až fialové barvy. Při silnějším napadení dochází k scvrkávání bobulí. Postupně může dále docházet k zasychání bobulí. Takto extrémně poškozené bobule již nejsou vhodné ke zpracování na víno. Jelikož jsou často poškozené pouze části exponovaných hroznů, bylo by velice obtížné a časově náročné hrozny třídit ve vinici. Je proto třeba hrozny co nejšetrněji vylisovat a minimalizovat jakýkoliv delší kontakt poškozených hroznů s moštem. Mohlo by docházet k extrakci hořkých látek do moštu a vína.
Na poškození jsou náchylnější větší bobule. Poměr mezi slupkou bobulí a objemem bobule je poměrně malý a vrstva kutikuly je většinou tenká. Nejcitlivější jsou právě stolní odrůdy, kam patří i odrůda Prim, a dále moštové odrůdy s větší bobulí.
S blížícím se termínem zaměkání je proto také třeba změnit strategii odlistění. Odlistění zóny hroznů, prováděné v tuto dobu, by mělo být pouze jednostranné. Při směru řad sever-jih by se mělo odlistění provádět pouze z východní strany listové stěny. Při jiném směru řad, vždy z takové strany, kde svítí ranní slunce. Bobule jsou také odolnější ke slunečnímu úžehu, pokud bylo odlistění provedené brzy po odkvětu révy vinné.
Jestliže je některá vinice výrazněji odlistěná a zároveň hrozí poškození vysokými teplotami a sluncem, je možné aktuálně provést postřik kaolinem v 5% koncentra
Mšice na ryngli: lepkavé listy, kroucení a oslabené výhony
Mšice bývají první problém, kterého si na ryngli všimnete už na jaře. Ne proto, že by vždy strom zabily, ale protože jsou vidět rychle. Mladé listy se začnou kroutit, konce letorostů se deformují, listy jsou lepkavé a na rubu najdete kolonie drobného hmyzu. U slivoní se objevuje více druhů mšic, včetně mšice švestkové a dalších druhů, které způsobují svinování a kadeření listů.
Praktická chyba bývá v tom, že člověk vidí zkroucené listy a postříká jen horní stranu koruny. Jenže mšice sedí často na rubu listů a ve svinutých částech, kam se roztok nedostane. Pokud už jsou listy pevně stočené, zásah je horší než na začátku napadení. Proto se vyplatí kontrolovat mladé výhony každých pár dní v době rašení a po odkvětu.
Jak poznáte mšice a kdy ještě není pozdě
Typické je, že napadení začíná na mladých, šťavnatých částech stromu. Listy se svinují dolů nebo do stran, výhon zpomaluje růst a při dotyku cítíte lepkavost. Na listech a pod stromem se může objevit medovice. Tu pak mohou využívat černě, takže list vypadá špinavě až sazovitě. Když se přidají mravenci, bývá to další vodítko, protože mravenci si mšice často „hlídají“ kvůli sladké medovici.
Začátek napadení: několik kolonií na mladých listech, strom ještě roste normálně.
Střední napadení: výhony se deformují, listy jsou lepkavé, objevují se mravenci.
Silné napadení: vrcholky výhonů zasychají, listy hnědnou, mladý strom citelně slábne.
U staré silné ryngle obvykle několik kolonií mšic neznamená katastrofu. U mladého stromku po výsadbě je to jiné. Tam může mšice zastavit růst nových výhonů, které potřebujete pro založení koruny. Proto bych mladé ryngle chránil mnohem pečlivěji než vzrostlý strom, který už má vybudovanou korunu a dobrou zásobu dřeva.
Co bych dnes udělal jinak při prvním výskytu mšic
Dřív jsem u mšic čekal, jestli si s nimi poradí slunéčka a počasí. Někdy ano, ale u mladé ryngle to byla ztráta času. Dnes bych postupoval dřív a jemněji. Nejdřív bych mechanicky odstranil nejvíc obsazené konce výhonů, pokud jich je málo. Potom bych zkontroloval rub listů a zkusil šetrný zásah, který listy skutečně namočí zespodu. Teprve když se kolonie rychle vrací, sahal bych po registrovaném přípravku podle aktuální etikety a stavu stromu.
Důležité je také okolí stromu. Pokud pod rynglí držíte vysokou přehnojenou trávu, strom je přehnaně bujný a má měkké mladé výhony, mšice se na ně stěhují rády. Naopak pestrý podrost, kde mají prostor slunéčka, pestřenky a další užitečný hmyz, může tlak snížit. Neznamená to nechat zahradu zarůst, ale nevytvářet sterilní prostor bez predátorů.
U mšic je dobré mít i realistická očekávání. Jedním zásahem se nemusí vyřešit celá sezóna. Po dešti, teplém týdnu nebo příchodu okřídlených mšic se kolonie mohou znovu objevit. V praxi proto sleduji hlavně to, zda nové výhony pokračují v růstu a jestli se napadení nerozjíždí plošně po celé koruně.
V naší poradně s názvem PESTOVANI ORCHIDEE PHALAENOPSIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Simi.
Dobry den k vanocum jsem dostala krasne kvetouci orchidei phalaenopsis dala jsem ji na okno na jizni stranu do ted bylo vse v poradku kvety byly plne sily a krasne ale dnes rano jsem se na ni podivala a kvety jsou vsechny zvadle mekke a bez pevnosti vubec nevim co se stalo prosim poradite mi nekdo snazila jsem se neco najit ale bohuzel bez odpovedi na mou otazku nerada bych o ni prisla a nevim co delam spatne dekuji simi
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Jestli jste již orchidej zalévala, tak zřejmě došlo k převlečení a kořeny napadla hniloba - rostlina umírá s velmi malou šancí na přežití. Pokud jste ještě od té doby, co ji máte, nezelévala, tak je rostlina suchá a bude třeba ji na 10 minut ponořit do větší nádoby s odstátou vodou. Když to uděláte rychle, tak je velká šance na záchranu. Další možností je, že rostlina nastydla během cesty pod váš vánoční stromeček. Zde bude třeba vyčkat, jestli znovu obrazí a za několik let znovu vykvete. Nejlépe se příčina takového zvadnutí dá určit jen při vizuální kontrole rostliny, proto ji zkuste vzít do oblíbeného květinářství a pokuste se s jejich pomocí rostlinu zachránit.
Svilušku na okurkách poznáte podle světlého tečkování listů, žloutnutí, zasychání a jemných pavučinek hlavně na spodní straně listů.
Nejrychlejší kontrola je jednoduchá: otočte podezřelý list, vezměte lupu nebo mobil s přiblížením a hledejte drobné pohyblivé tečky. U skleníkových okurek se svilušky často objeví v horku a suchu. Pokud jsou už listy hnědé a opředené pavučinkou, je napadení pokročilé a samotný slabý domácí postřik většinou nestačí.
Jsou svilušky na lidech nebezpečné?
Svilušky na lidech obvykle nežijí a neštípou člověka. Svědivé pupínky po zahradě způsobuje častěji sametka podzimní.
Tohle je velmi častý omyl. Svilušky jsou hlavně škůdci rostlin, kde sají na listech. Když se po sezení v trávě objeví červené svědivé pupínky v pase, tříslech, podkolení nebo kolem ponožek, podezření míří spíš na sametku. Prakticky pomáhá sprcha, vyprání oblečení, chlazení a neškrábat. Při silné reakci je vhodná konzultace v lékárně nebo u lékaře.
Jak vypadá štípnutí od svilušky?
Štípnutí od svilušky je většinou nepřesné označení. Typické svědivé pupínky po zahradě odpovídají spíš sametce podzimní.
Sametkové pupínky bývají malé, červené, hodně svědí a často se objeví až s odstupem několika hodin nebo druhý den. To mate, protože člověk má pocit, že ho něco poštípalo doma. Svilušky si naopak všimnete spíš na listech rostlin. Pro článek je proto důležité nepoužívat výraz kousnutí od svilušky jako jistou diagnózu.
Co je nejlepší postřik proti svilušce?
Postřik proti svilušce musí zasáhnout hlavně spodní stranu listů a měl by se opakovat. Jednorázový zásah často nestačí.
U mírného napadení začněte mechanicky: osprchovat listy, odstranit nejhorší části, zvýšit vlhkost a až potom použít vhodný přípravek. Ve skleníku dobře funguje kombinace prevence, opakované kontroly a případně biologické ochrany dravými roztoči. U chemických přípravků vždy sledujte, zda jsou aktuálně povolené pro danou plodinu, a dodržte ochrannou lhůtu.
Pomůže na svilušky česnekový postřik?
Česnekový postřik na svilušky může krátkodobě pomoci při slabém napadení, ale nebývá spolehlivý proti vajíčkům.
V praxi má smysl spíš jako podpůrný zásah na začátku problému. Jakmile jsou na okurkách pavučinky a listy schnou, samotný česnek většinou nestačí. Navíc může při silné koncentraci poškodit citlivé listy. Lepší je kombinovat ho s omytím rostliny, odstraněním napadených listů a pravidelnou kontrolou. Svilušky se rychle množí, proto rozhodují dny.
V naší poradně s názvem PŘESAZOVÁNÍ ORCHIDEE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sendy.
Dobrý den,přesadila jsem orchidej bohužel s květy .Měla jsem pocit,že má nedostatek místa v květináči.
Ona mi do druhého dne uvadla.Je to již měsíc od přesazování.Květy má povadlé a lupena změklá. Má šancina přežití,nebo jsem ji tak ublížila,že nepřežije?
Děkuji za odpověď.S.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Orchidej je zvláštní v tom, že může mít kořeny ve vzduchu a i tak bude dobře prosperovat. Jinými slovy, nepotřebuje substrát na kořenech. Proto není potřeba přesazovat, jakmile začnou kořeny přerůstat přes květináč. Nyní vaše orchidej asi nepřijala nový substrát a zřejmě ji nezachráníte. Budiš vám to alespoň k ponaučení, jak příště pečovat o novou orchidej.
Padlí vinné révy poznáte podle bílého práškového povlaku na listech, výhonech nebo hroznech, který se postupně rozšiřuje.
Typické je, že se objevuje na horní straně listů a má šedobílou barvu. Padlí vinné révy se rychle šíří a bez zásahu napadá i hrozny. Pokud si nejste jistí, zkuste list lehce setřít – padlí zanechává práškový povlak, což je hlavní rozlišovací znak.
Kdy stříkat vinnou révu proti padlí?
Proti padlí vinné révy je nejlepší stříkat hned při prvních příznacích, případně preventivně při vhodných podmínkách.
Nečekejte, až se problém rozšíří. Padlí vinné révy reaguje na včasný zásah velmi dobře, ale při pozdním postřiku už jen omezujete škody. Ideální je sledovat počasí a zasáhnout při teplém a suchém období.
Dá se padlí úplně odstranit?
Padlí vinné révy lze zastavit, ale ne vždy úplně odstranit, pokud už je silně rozšířené.
V počáteční fázi je možné ho eliminovat téměř úplně. Při pokročilém napadení už zůstávají poškozené části, které se nezotaví. Cílem je zastavit šíření a ochránit zdravé části rostliny.
Co dělat, když je padlí na hroznech?
Padlí na hroznech znamená vážný problém a je potřeba okamžitě zasáhnout.
Napadené hrozny často praskají a ztrácí kvalitu. Padlí vinné révy na hroznech už nelze plně opravit, ale můžete zabránit dalšímu šíření. Klíčové je odstranit nejvíce napadené části a aplikovat postřik.
Jak rychle se padlí šíří?
Padlí vinné révy se může rozšířit během 7–14 dnů, pokud jsou ideální podmínky jako teplo a sucho.
V praxi to znamená, že malý problém se během krátké doby změní ve velký. Největší riziko je v tom, že první příznaky vypadají nenápadně. Jakmile se padlí rozjede, napadá nové listy i hrozny velmi rychle a bez zásahu se nezastaví.
Je padlí nebezpečné pro úrodu?
Ano, padlí vinné révy je přímo nebezpečné pro úrodu a může ji výrazně snížit nebo úplně zničit.
Napadené hrozny přestávají růst, deformují se a často praskají. Padlí vinné révy ovlivňuje nejen množství, ale i kvalitu. Pokud se dostane na hrozny, je už většinou pozdě na plnohodnotnou záchranu úrody.
Může padlí zmizet samo?
Padlí vinné révy samo nezmizí a bez zásahu se bude dál šířit.
Na rozdíl od některých jiných problémů se padlí vinné révy nezastaví přirozeně. Pokud podmínky zůstávají příznivé, infekce pokračuje. Čekání situaci jen zhoršuje a vede k větším škodám.
Fungují domácí postřiky na padlí?
Domácí postřiky mohou padlí vinné révy zpomalit, ale většinou ho úplně nezastaví.
Jedlá soda nebo mléko mohou pomoci v začátku, ale při silném napadení nestačí.
V naší poradně s názvem BUKSUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maruška.
Máme na zahrádce asi 8 buksusů. Je jim asi 15 let, manžel se o ně stará, stříhá je do tvaru koule. Problém je v tom, že nám je za tuto zimu všechny občůral náš pes, který si jich do teď nevšímal. Obrazí, když ty spálené větvičky ostříhám? Děkuji za odpověď. Maruška
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Spálené větvičky buksusu je třeba ostříhat a počkat až znovu obroste. Pokud bude řez hluboký, tak dorůstánì bude zdlouhavé a bude potřeba zřejmě změnit i tvar rostlin. Růst můžete trochu podpořit dusíkatými hnojivy.
Chorob okurek je celá řada, může se jednat o napadení hadovek, nebo vadnutí okurek, zde je stručný popis...
Virová mozaika: Na okurce se objevují světlé a tmavozelené mozaiky, také deformace listů a plodů. Virus se vyskytuje na více než 200 druzích rostlin a je přenosný mšicemi.
Ochrana před virovou mozaikou: Pěstujte pouze rezistentní odrůdy okurek. Odstraňujte plevel a likvidujte mšice. Jednotlivé napadené rostliny salátových okurek odstraňte.
Bakteriální skvrnitost: Na listech okurek jsou hranaté, vodnaté, průsvitné žlutohnědé skvrny ohraničené listovými žilkami (převážně u polních odrůd). Za vysoké vlhkosti vzduchu se uvolňuje bakteriální sliz, který za sucha zasychá a tvoří stříbřitý povlak. Podobné symptomy jsou i na plodech.
Ochrana před bakteriální skvrnitostí okurek: Vysévejte pouze zdravé uznané osivo. Na stejné ploše nepěstujte okurky minimálně 3 roky. Zajistěte rychlé osychání porostu a do vlhkého porostu nevstupujte.
Padlí: V počátcích napadení jsou na listech ojedinělé moučnaté bělavé skvrny, které se rychle slévají a pokrývají celou čepel listu. Silně napadené listy odumírají. Napadeny mohou být i stonky a plody.
Ochrana před padlím okurek: Pěstujte rezidentní odrůdy. Při nebezpečí výskytu padlí opakovaně ošetřete postřikem ORTIVA případně dalšími přípravky proti padlí pro zahrádkáře, jako je BIOAN, COLLIS, DAGONIS, EMPARTIS, FLOSUL, FYTOSAVE, KUMAR, KUMULUS WG, POLYVERSUM, POLYVERSUM - BIOGARDEN, ROMEO, SERENADE ASO, SULFURUS, THIOPRON, TOPAS 100 EC, TOPENCO 100 EC.
Sviluška chmelová (Tetrychus urticae): Na listech okurek jsou drobné běložluté skvrny, později hnědnou a zasychají, zejména na spodní straně listů žijí 0,2 až 0,5 milimetrů velké svilušky, chráněné jemnou pavučinkou. Okurky bývají silně napadeny za suchého a teplého počasí.
Ochrana před sviluškou chmelovou: Ve sklenících je možno vysadit dravé roztoče (Phytoseilus persimilis), v polních podmínkách při hrozícím přemnožení opakovaně ošetřete některým z těchto insekticidů: ERADICOAT MAX, FLORAMITE 240 SC, KANEMITE 15 SC, MILBEKNOCK, NISSORUN 10 WP, NISSORUN 25 SC, ORTUS 5 SC, PREV-GARD, PREV-GOLD, PYRANICA, REQUIEM PRIME, SHIRUDO, TYPHLODROMUS PYRI, VERTIMEC 1.8 EC, VOLIAM TARGO
Molice skleníková: Především na mladých listech rostlin žijí asi 1 milimetr velké molice s bílými křídly a neokřídlené světle žluté larvy. Silně napadené listy okurek jsou potaženy lepivou medovicí, na níž se usídlují saprofytické černě.
Ochrana před molicí skleníkovou: Ve sklenících lze vysadit parazitickou vosičku (Encarsia formosa). V polních podmínkách ochrana není nutná.
Ve svém příspěvku PŘESAZOVÁNÍ BUKSUSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaromíra.
Dobrý den.
Mám po babičce asi 2m vysoký buksus starý asi 12let. Překáží už ve výhledu. Potřebovala bych ho přesadit, ale bojím se, abych mu neublížila. Je možné s ním manipulovat? A pokud ano, kdy je to lepší? Na jaře, nebo na podzim??? Předem děkuji za poradu. Nemám moc zkušeností se zahrádkou.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ostružiny nedozrávají nejčastěji kvůli napadení škůdci nebo nedostatku vody. Velmi častou příčinou je také vlnovník ostružiníkový, který poškozuje jednotlivé peckovičky plodu.
Pokud plody dozrávají jen částečně nebo zůstávají tvrdé, je dobré zkontrolovat především přítomnost škůdců. Nedozrávající ostružiny mohou být také důsledkem pěstování ve stínu nebo nedostatku živin. V některých letech hraje roli i počasí – zejména dlouhodobé sucho může způsobit, že plody ostružiníku nedozrají správně.
Proč ostružiny nedozrávají ani když jsou černé?
Ostružiny mohou vypadat zralé, ale přesto nedozrávají správně. Nejčastější příčinou je vlnovník ostružiníkový, který poškodí jednotlivé peckovičky plodu.
Typickým znakem je, že ostružiny jsou černé, ale tvrdé nebo kyselé. Některé části plodu zůstávají nevyvinuté. Tento problém se často objevuje na keřích, které nebyly ošetřeny proti roztočům. Pomáhá především jarní postřik proti roztočům a pravidelný řez keřů, který zlepšuje proudění vzduchu.
Co způsobuje zasychání ostružin ještě před dozráním?
Zasychání ostružin může být způsobeno nedostatkem vody, chorobami nebo oslabením rostliny. Velmi častou příčinou je dlouhodobé sucho během zrání plodů.
Pokud plody začnou tvrdnout a postupně sesychat, je dobré zkontrolovat zálivku a stav listů. Zasychající ostružiny mohou být také důsledkem houbových chorob nebo špatného větrání porostu. Pomáhá především pravidelná zálivka, odstranění napadených částí rostlin a zajištění dobrého proudění vzduchu mezi výhony.
Jaký je nejlepší postřik na choroby ostružin?
Nejlepší postřik na choroby ostružin závisí na konkrétním problému. Na houbové choroby se používají fungicidy, zatímco na roztoče jsou určeny akaricidy.
Například při napadení roztoči může pomoci Omite 570 EW. Pokud se objeví skvrny na listech způsobené houbami, používají se fungicidní postřiky. Důležité je aplikovat postřik včas, ideálně při prvních příznacích choroby.
Jak poznat vlnovníka ostružiníkového?
Vlnovník ostružiníkový způsobuje typické nedozrávání plodů. Některé části ostružiny zůstávají červené a tvrdé, zatímco zbytek plodu dozrává.
Tento škůdce je velmi malý a pouhým okem ho obvykle neuvidíte. Nejlepším vodítkem je proto nerovnoměrné dozrávání ostružin. Pokud se tento problém objevuje opakovaně, je vhodné použít postřik proti roztočům na začátku vegetace.
Co způsobuje červy v ostružinách?
Červi v ostružinách jsou nejčastěji larvy hmyzu nazývaného bejlomorka ostružiníková. Samice kladou vajíčka do květů nebo mladých plodů.
Larvy se vyvíjejí uvnitř plodu a živí se dužinou. Výsledkem jsou poškozené plody a nepříjemný nález při sklizni.
Ve svém příspěvku BUKSUS A HOUSENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Novotný.
Dobrý den,měli jsme dlouhá léta krásné buksusy,během krátké doby začínají žloutnout a usychat.Byly zavlažovány,máme podezření na kočičí moč,ale v tak velkém rozsahu?Můžete mi prosím poradit,co dělat?Na některých místech začínají opět vyrážet nové odrosty.Existuje nějaká i chemická obrana?Budu vděčný za každou radu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Choroby vinné révy se nejčastěji poznají podle skvrn nebo povlaků na listech. Choroby vinné révy listy jsou klíčový ukazatel.
Žluté nebo hnědé skvrny signalizují plíseň révovou, zatímco bílý moučný povlak ukazuje na padlí. Listy jsou první varování, které byste neměli ignorovat. Rychlá reakce výrazně zvyšuje šanci na záchranu celé rostliny i úrody.
Proč se na hroznech objevuje plíseň?
Plíseň na hroznech vzniká hlavně kvůli vlhku a teplu. Plíseň vinné révy se šíří velmi rychle.
Pokud je dlouhodobě vlhké počasí, hrozny jsou extrémně náchylné k napadení. Bez ochrany může plíseň zničit celou úrodu během několika dní. Prevence a postřik jsou v tomto případě zásadní.
Jaký je rozdíl mezi padlím a plísní révovou?
Padlí vytváří bílý povlak, plíseň révová způsobuje skvrny. Padlí vs plíseň révová je častý dotaz.
Padlí napadá povrch rostliny a vypadá jako mouka, zatímco plíseň révová se projevuje žlutými skvrnami a bělavým povlakem na spodní straně listů. Rozpoznání je klíčové, protože každá choroba vyžaduje jiný zásah.
Kdy je největší riziko chorob vinné révy?
Největší riziko je při teplotách kolem 25 °C a vysoké vlhkosti. Choroby vinné révy počasí výrazně ovlivňuje.
Právě kombinace tepla a vlhka vytváří ideální podmínky pro plísně a houbové choroby. V těchto podmínkách je nutné jednat rychle. Bez prevence se choroby šíří extrémně rychle.
Jak zachránit vinnou révu napadenou chorobou?
Napadenou vinnou révu je nutné ošetřit co nejdříve. Záchrana vinné révy závisí na rychlosti reakce.
Odstraňte napadené části a použijte vhodný postřik. Čím dříve zasáhnete, tím větší šance na záchranu. Pozdní zásah často znamená ztrátu celé úrody.
Jak zabránit chorobám vinné révy?
Prevence chorob vinné révy je nejúčinnější ochrana. Prevence vinné révy je zásadní.
Důležité je vzdušné stanoviště, správný řez a pravidelné ošetření. Dobré podmínky výrazně snižují riziko napadení. Bez prevence se choroby vracejí každý rok.
Jak často stříkat vinnou révu?
Postřik vinné révy závisí na počasí a fázi růstu. Kdy stříkat vinnou révu je klíčové.
Obvykle se provádí před květem a po odkvětu. Při rizikovém počasí je nutné postřik opakovat. Správné načasování výrazně zvyšuje účinnost ochrany.
Jak poznat mšičku révokaz?
Mšička révokaz způsobuje deformace a oslabení rostliny. Škůdci vinné révy mohou být stejně nebezpeční jako choroby.
Napadá kořeny i listy a může způsobit odumření celé rostliny. Je velmi agresivní a historicky zničila celé vinice. Ochrana je nutná.
Proč praskají hrozny?
Praskání hroznů souvisí s chorobami nebo změnou vlhkosti. Praskání hroznů je častý problém.
Ve svém příspěvku BUKSUS A HOUSENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie Svobodová.
Housenky jsem objevila i ve Slapech. Postřik Lepinoxem plus zafungoval dobře. Nyní řeším, jestli mám keř prostrihat či jej nechat zotavit se bez sestřihu. Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mácha.
Výtečně funguje Bacilus thuringiensis čili Lepinox. První generace je najaře. postřik je potřeba udělat proudem. aby se bakterie dostaly i dovnitř keře. Druhá generace je v srpnu až v září, stříkáme raději dřív, aby se bakterie na mrtvých housenkách namnožily a zasáhly i později vylíhlé housenky.
FAQ – choroby oleandru, žloutnutí, suché listy a záchrana rostliny
Proč žloutnou listy oleandru?
Žloutnutí listů oleandru nejčastěji způsobí špatná zálivka, vyčerpaný substrát, nedostatek živin, poškozené kořeny nebo stres po zimě.
Pokud žloutnou hlavně starší spodní listy a rostlina dál roste, nemusí jít o vážnou chorobu. Horší je rychlé žloutnutí spojené s hnědnutím, měknutím výhonů, zápachem substrátu nebo lepkavými listy. Tehdy zkontrolujte kořeny, spodní strany listů a stonky. Staré žluté listy už nezezelenají, ale důležité je, aby nepřibývaly nové.
Je žloutnutí listů u oleandru vždy choroba?
Žloutnutí listů u oleandru není vždy choroba. Velmi často jde o reakci na vodu, světlo, teplotu nebo výživu.
Chorobu podezřívejte hlavně tehdy, když listy nejen žloutnou, ale zároveň hnědnou, vadnou celé výhony, na stoncích jsou tmavá místa nebo substrát dlouho zůstává mokrý. U běžného pěstebního stresu pomůže úprava zálivky, lepší světlo a přiměřené hnojení. U hniloby nebo rakoviny oleandru je potřeba odstranit napadené části a zlepšit podmínky.
Co dělat, když oleandru opadávají listy?
Když oleandru opadávají listy, nejdřív zjistěte, zda byl přesušený, přemokřený, napadený škůdci nebo oslabený po zimě.
U přísušku rostlinu postupně prolijte a chraňte květináč před přehříváním. U přemokření vylijte vodu z podmisky, zkontrolujte odtok a případně kořeny. Pokud jsou listy lepkavé, hledejte mšice, puklice nebo červce. Opadané listy se nevrátí, proto sledujte hlavně nové rašení a to, zda opadávání po zásahu ustává.
Jak zachránit oleandr se suchými listy?
Oleandr se suchými listy zachráníte podle příčiny: upravte zálivku, zkontrolujte škůdce a suché větve ostříhejte do zdravého pletiva.
Pokud schnou jen špičky, často jde o nepravidelnou vodu, malý květináč nebo přehřívání nádoby. Když jsou přítomné pavučinky, může jít o svilušky. Lepkavost ukazuje na savý hmyz. Suchá celá větev už se nevzpamatuje, proto ji odstraňte. Po zásahu několik týdnů sledujte, jestli rostlina tvoří zdravé nové výhony.
Co znamenají lepkavé listy na oleandru?
Lepkavé listy na oleandru většinou znamenají savý hmyz, hlavně mšice, puklice, červce nebo molice produkující medovici.
Medovice je sladká lepkavá tekutina, na které se později může usadit černý povlak. Prohlédněte mladé výhony, paždí listů a spodní strany listů. Rostlinu izolujte, omyjte a potom použijte vhodný přípravek podle škůdce. U puklic je důležité mechanické odstranění a opakování kontroly, protože jeden zásah často nestačí.
Jak poznám mšice na oleandru?
Mšice na oleandru poznáte jako drobné zelené, černé nebo šedavé shluky na mladých výhonech, poupatech a spodních stranách listů.
Nejlepší náhrada za Metation E 50 závisí na škůdci. Na mšice se často zvažuje Mospilan, na jiné škůdce Spintor nebo pyrethroid.
Neexistuje jedna univerzální náhrada. Mospilan má systémový účinek, Karate a Sanium působí hlavně kontaktně a Spintor se hodí pro vybrané škůdce, například mandelinku, třásněnky nebo housenky podle etikety. Vždy ověřte plodinu, ochrannou lhůtu, termín květu a riziko pro včely. Pokud si škůdcem nejste jistí, nestříkejte naslepo.
Můžu použít Mospilan místo Metationu?
Mospilan místo Metationu lze zvažovat hlavně u savého hmyzu, například mšic nebo molic, pokud to dovoluje etiketa přípravku.
Mospilan není obecná kopie Metationu. Je to systémový insekticid, takže má jinou logiku použití než kontaktní postřiky. Hodí se tam, kde škůdce saje na rostlině, ale neřeší automaticky každý vykousaný list. Před použitím zkontrolujte, zda je povolený pro konkrétní plodinu, jaká je ochranná lhůta a zda rostlina nebo okolí právě nekvete.
Je Spintor šetrnější náhrada za Metation?
Spintor může být šetrnější volba pro vybrané škůdce, ale není bezpečný bez omezení a není univerzální náhrada za Metation.
Spintor obsahuje spinosad a hodí se například na některé larvy, mandelinku, třásněnky nebo obaleče podle etikety. Zároveň je potřeba chránit včely a opylovače, protože přímý kontakt může být rizikový. Nejlepší výsledky dává při včasném zásahu. Pokud ho použijete pozdě nebo na špatného škůdce, výsledek může být slabý i při správné aplikaci.
Je Karate Zeon dobrá náhrada za Metation?
Karate Zeon může být účinná kontaktní náhrada, ale jen tehdy, když dobře zasáhnete škůdce a dodržíte bezpečnostní omezení.
Karate patří mezi pyrethroidy, takže je vhodné hlavně pro rychlý zásah na viditelné škůdce podle etikety. Musíte ale počítat s rizikem pro včely, vodní organismy a necílový hmyz. V malé zahradě je důležité nestříkat za větru, u vody, v květu ani těsně před sklizní. Slabé pokrytí spodních stran listů často znamená horší výsledek.
Funguje Sanium Ultra stejně jako Metation?
Sanium Ultra nefunguje stejně jako Metation. Je to kontaktní pyrethroid, takže musí dobře zasáhnout škůdce nebo ošetřený povrch.
Sanium Ultra může pomoci na savý i žravý hmyz podle etikety, ale nesmíte čekat systémový účinek jako u Mospilanu. U zkroucených listů, hustého porostu nebo škůdců na spodní straně listů je důležitá kvalita aplikace. Před použitím ověřte plodinu, dávku, ochrannou lhůtu a omezení. Kontaktní postřik není vhodný pro náhodné preventivní stříkání.
Je postřik Omite dnes legálně dostupný pro běžného zahrádkáře v Česku?
Krátká odpověď zní: ne, pro běžného hobby zahrádkáře není Omite dnes standardně dostupný. V praxi ho v kamenných hobby prodejnách ani běžných e-shopech neseženete.
Důvodem jsou změny v registracích a legislativě přípravků na ochranu rostlin. Omite se postupně přesunul mimo sortiment určený pro hobby použití a jeho dostupnost se omezila na profesionální segment. To znamená, že běžný zahrádkář musí hledat legální a dostupné alternativy, které odpovídají českým podmínkám.
Mohu použít staré balení Omite, které mám ještě doma?
Pokud máte doma staré balení, platí, že použití neregistrovaného přípravku je na vlastní odpovědnost. I když byl Omite dříve legální, jeho současný status se změnil.
Z praktického pohledu je potřeba zvážit rizika. Starý přípravek může mít sníženou účinnost, změněné vlastnosti a při kontrole se vystavujete problémům. Navíc u jedlých plodin hrozí i rezidua. Osobně považuji za rozumnější hledat aktuálně schválené alternativy, které jsou pro hobby zahradu určené.
Čím dnes Omite nejlépe nahradit při silném napadení sviluškami?
Při silném napadení je potřeba sáhnout po cíleném akaricidu určeném pro hobby použití. Univerzální insekticidy většinou nestačí.
V praxi se mi osvědčily přípravky, které mají jasně uvedené použití proti roztočům a sviluškám. Je nutné počítat s tím, že účinek bývá slabší než u Omite a druhá aplikace je téměř vždy nutná. Rozhodující je načasování a důslednost, ne jeden postřik.
Jak rychle po postřiku poznám, že zásah funguje?
První signály se obvykle objeví během 2–3 dnů po aplikaci. Svilušky přestanou být aktivní a nové pavučinky se netvoří.
Skutečné vyhodnocení ale přichází až mezi 7. a 10. dnem. Pokud se v této době neobjeví nové tečky ani pavučinky, zásah byl úspěšný. U slabších přípravků se často právě v tomto období projeví návrat, se kterým je potřeba počítat.
Stačí jeden postřik, nebo je nutné ošetření opakovat?
Ve většině případů jeden postřik nestačí. To platí zejména při silnějším napadení nebo ve skleníku.
Svilušky mají rychlý vývojový cyklus a část populace přežije první zásah. Druhá aplikace po 7–10 dnech je často klíčová. Kdo počítá jen s jedním postřikem, většinou řeší stejný problém znovu za pár týdnů.
Jsou šetrné a přírodní přípravky proti sviluškám opravdu účinné?
Ano, ale jen za určitých podmínek. Šetrné přípravky fungují hlavně při včasném zásahu, nikoli při masivním napadení.
V praxi mají smysl jako prevence nebo při prvních příznacích. Jakmile se objeví pavučinky a plošné poškození listů, jejich účinnost rychle klesá.
V naší poradně s názvem KATALPA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
Dobrý den nejsem si jista jestli mám na zahradě katalpu. Stromeček malí cca 30cm jsem si přinesla z jedné zanedbané zahrady, kde se volně samy rozmnožily pod velikou "maminou". Loni vyrostl cca do výšky 50 cm, 4 lístky opadly. Letos vyrost do možná už více jak 2m výšky. Nekvetl, a listy jsou skoro 50 cm široké. Prosím jedná se o Katalpu? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vaší fotografii je rostlina s názvem pavlovnie protáhlá (Paulownia elongata). Tento druh pavlovnie je velmi bujně rostoucí strom pěstovaný pro ozdobu v zahradách a parcích. Tato pavlovnie je oblíbená pro své překrásné fialové květy a řadí se mezi nejrychleji rostoucí stromy na světě. Roste dobře v písčitých půdách, nesnáší přemokření. Zcela mrazuvzdorná se stane až po 4 letech. V osmi až deseti letech doroste do výšky 15 metrů a vytvoří obrovský strom.
Katalpa a pavlovnie jsou často zaměňovány pro svůj podobný vzhled. Ale jde o dva různé zástupce. Katalpa pochází z USA, kdežto pavlonvnie z Číny. Katalpy jsou vzácné, ale pavlovnie jsou běžné. Listy Katalpy jsou velké, ale listy Pavlovnie jsou větší, často mnohem větší. Listy katalpy vyrůstají po třech třech, ale pavlovnie má listy jen v párech. Květy katalpy jsou bílé, ale květy pavlovnie jsou levandulové až fialové. Plody katalpy jsou dlouhé úzké lusky, ale plodem pavlovnie je zaoblená dřevěná kapsle.
Pavlovnie je u nás dostatečně odolná a pokud vysadíte jednoletou sazenici zjara, tak do podzimu zesílí natolik, že zpravidla přežije zimu bez poškození. Někdy během zimy omrzne nevyzrálý vegetační vrcholek rostliny, ale další roky se už zvýší její šance na další přežití. Vyžaduje plně osluněné stanoviště, ale snese i lehký polostín. Obvykle se vyrovná s běžnou výsadbu kdekoli na zahradě, bez úpravy zeminy, ale v humózních výživných půdách poroste asi o třetinu rychleji. První roky je dobré rostlině přilepšit občasnou závlahou a přihnojením.
Paulownie prvním rokem po vysetí vyroste zpravidla do metrové výšky a následující rok se běžně stává, že nadzemní část, nikoli kvůli mrazu, zcela odumře do výšky 5 - 30 cm nad zem. Není to vůbec na závadu, naopak, rostlina nad zemí vyraší a pokud je ve volné půdě s dostatkem vláhy a živin, je schopná v této druhé vegetační sezoně vyrůst do výšky i přes 3 metry. Následující rok může Paulownie přirůst další 3-4 metry, pakliže si zachová zřetelný terminál, a je přihnojována dusíkatými hnojivy. Pokud rostlina při suchém počasí není vůbec zalévána ani hnojena, pak jsou její přírůstky jen poloviční.
FAQ – kroucení listů u rajčat, paprik a ovocných stromů
Proč se kroutí listy u rajčat?
Listy u rajčat se nejčastěji kroutí kvůli horku, nerovnoměrné zálivce, silnému odlistění, přehnojení nebo škůdcům.
Pokud jsou listy jinak zelené a rostlina dál kvete a plodí, často jde o fyziologickou reakci. Sledujte hlavně nové přírůstky. Když se deformuje vrchol, květy jsou divné, rostlina zakrňuje nebo se přidají skvrny, už nejde o běžné kroucení a je potřeba hledat chorobu, škůdce nebo poškození herbicidem.
Co způsobuje kroucení listů u paprik?
Kroucení listů u paprik často způsobuje přelití, malý květináč, kořenový stres, chlad, škůdci nebo kolísavý příjem živin.
U paprik je důležité zkontrolovat hlavně mladé listy a kořeny. Pokud je spodní část substrátu mokrá, kořeny hnědnou nebo nádoba nestačí, další hnojivo problém zhorší. Když jsou listy lepkavé, tečkované nebo na spodní straně najdete hmyz, řešte nejdřív škůdce, ne výživu.
Jak poznám stolbur rajčat?
Stolbur rajčat poznáte podle kombinace malých tuhých listů, zakrnělého růstu, deformovaných květů a špatně se vyvíjejících plodů.
Samotné stočení listu nestačí. Podezřelé je, když se rostlina celkově mění, vrchol je divně vzpřímený, listy tuhnou a květy vypadají nepřirozeně. U silně podezřelé rostliny je lepší ji odstranit ze záhonu, protože stolbur se po projevu příznaků nedá běžně vyléčit postřikem.
Mají se zkroucené listy rajčat otrhat?
Zkroucené listy rajčat netrhejte automaticky. Odstraňujte jen silně poškozené, nemocné nebo překážející listy.
Když otrháte příliš mnoho listů najednou, rajče ztratí část ochrany proti slunci a rostlina se může dostat do ještě většího stresu. Staré stočené listy se často nenarovnají, ale mohou dál částečně pracovat. Sledujte hlavně nové patro listů a odlistění dělejte postupně.
Proč se rajčatům kroutí listy nahoru?
Listy rajčat stočené nahoru často ukazují na horko, sucho, kolísavou zálivku nebo běžné fyziologické svinování.
Typické je to ve skleníku během teplých dnů, kdy rostlina omezuje odpar vody. Pomůže větrání, ranní hlubší zálivka, mulč a případně lehké stínění. Pokud jsou listy zelené a nové přírůstky zdravé, obvykle nejde o katastrofu. Varovné jsou až deformace vrcholu, květů a plodů.
Proč se listy rajčat stáčejí dolů?
Listy rajčat stočené dolů mohou souviset s přelitím, poškozenými kořeny, přehnojením nebo chemickým poškozením.
Nejdřív zkontrolujte půdu v hloubce, ne jen povrch. Pokud je zemina dlouhodobě mokrá, kořeny trpí nedostatkem vzduchu a rostlina může vypadat jako zvadlá. Podezřelé jsou také úzké, nepravidelné nové listy po úletu herbicidu. V takovém případě sledujte okolní rostliny a nový růst.
V naší poradně s názvem JAK NA STŘÍHÁNÍ OLEANDRU KDYŽ JEŠTĚ TEĎ ZAČÁTKEM LISTOPADU MÁ NASAZENO NA KVĚTY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vendula Hladíková.
Prosím o radu, oleandr jsem již dala na přezimování do chodby, ale on má ještě nasazeno na květy, určitě již nepokvete a já se ptám jestli je mám ostříhat nebo nechat do jara. Děkuji za odpověď. Hladíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ano, oleandr u nás nepřezimuje venku a musí se uklízet přes zimu do vytápěných prostor s teplotou do 20 °C a s dostatkem světla. Bohužel krátké dny a nedostatek slunečního svitu, které na našem území panují od listopadu do května, nestačí pro normální život oleandru a ten během těchto měsíců skomírá. Jeho přežití se podpoří tím, že se ostříhá a zbaví se dlouhých větví. Oleandr snese i radikální řez. Pro názornost přikládám obrázek, kde je vidět jak ostříhat oleandr na zimu. Čím více ho před přezimováním ostříháte, tím lépe. A co s květy? Nevykvetlá poupata sama zaschnou a opadají. Není třeba se jim nijak věnovat. Neodlamujte je jsou-li ještě čerstvá. Čím méně ran rostlina bude mít, tím menší bude šance na nákazu. Oleandr během přezimování snese i úplné sucho v substrátu, proto omezte zálivku na minimum a množství zálivkové vody korigujte podle vitality zbylých listů. Během přezimování ničím nehnojte. Až zjara v dubnu, kdy se začíná prodlužovat den a slunce již hřeje začněte s otužováním, kdy roslinu vynášejte na den ven a na noc zase dovnitř. V této době už začněte rostlinu rosit na list a zvyšte zálivku. Od poloviny května již rostlina může být venku a aby byla odolná vůči žravým škůdcům, hlavně proti mšicím, tak ji postříkejte roztokem přípravku Mospilan https://www.google.cz/image… a zbytek roztoku nalijte do substrátu. Oleandr si z tohoto přípravku natáhne protilátky, které ho ochrání na příštích několik týdnů. Díky tomu se můžete těšit celé léto krásně prosperující rostlině, která vám bude dělat radost nekonečným proudem květů. Takto můžete ošetřit všechny rostliny, které dáváte na léto ven.
Fomová hniloba (Phoma sp.): Listy mění barvu, začínají žloutnout a hnědnou. Na průřezu stonku je viditelné zhnědlé pletivo. Příčinou je dlouhodobé umístění ve vlhkém a chladném prostředí, často také přehoustlé keře a trvalé přemokření pěstební nádoby či nevhodný těžký pěstební substrát. Napadené části rostlin musíme odstranit až ve zdravém pletivu a vylepšit pěstební podmínky. Použití přípravku Previcur pomůže jako prevence.
Šedá hniloba (Botrytis cinerea): Pletivo stonků je vodnaté a zahnívá, při vyšší vzdušné vlhkosti se pokrývá šedivým porostem houby. Plíseň se vyskytuje především v období, kdy jsou oleandry vystaveny prudkému kolísání suchého a chladnějšího prostředí s vlhčím a teplejším. Starší listy a odumřelé části rostlin je nutné odstranit. V zimních měsících udržujeme sušší prostředí a zabraňujeme dlouhodobému ovlhčení listů. Aplikace fungicidu má význam především při zvýšeném infekčním tlaku.
Bakteriální uzlovitost (Pseudomonas syringae pv. sevastanoi): Na listech se objevují černé skvrny se žlutým lemem. Výhony praskají a tvoří se „nádory“. Vlivem silného napadení jsou vrcholky výhonů, květy a plody hnědočervené a odumírají. Napadené listy je nutné okamžitě otrhat a zajistit rychlé osychání listů. Jako prevence se u zdravých rostlin provádí ošetření přípravkem Champion 50 WG.
Puklicovití (Coccidae): Patří k nejčastějším a nejzávažnějším škůdcům. Na listech a výhonech se objevují bělavé až žlutohnědé vyvýšeniny. Při počátečním napadení se dají odstranit štětcem namočeným ve slabém lihovém roztoku. Při větším plošném výskytu se provádí opakovaný postřik olejovým přípravkem Biool nebo přípravkem Careo koncentrát.
Mšice (Aphididae): Listy jsou v důsledku sání mšic zkadeřené a žloutnou, při silném napadení se pokrývají lepivou medovicí, kterou mšice produkují. Na této medovici se druhotně usídlují černě. Vhodnou ochranou je trvalé umístění žlutých optických lapačů. V případě zjištění napadení mšicemi provádíme opakovaný postřik olejovým přípravkem Biool. Naprosto ideální je použití biologického predátora – parazitické vosičky Aphidius colemani. Tato vosička o velikosti 0,5 mm vyhledává mšice, do kterých klade vajíčka. Tím dochází k usmrcení mšic a v mumifikovaném těle se následně vyvíjí další generace vosiček, které pokračují v parazitaci.
Třásněnka západní (Frankliniella occidentalis): Způsobuje kromě přenosu viróz deformaci mladých listů a zakrnění vrostlého vrcholu. Třásněnky se silně rozmnožují v květech, ty jsou znečištěny pylem a mají zhnědlé okraje. Ochranu je možné provádět postřikem přípravkem Vertimec, ale i zde opět jednoznačně upřednostňujeme biologickou ochranu pomocí dravého roztoče Amblyseius cucumeris a trvalým umístěním modrých optických lapačů.
V naší poradně s názvem ČERVOTOČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Vašulka.
Dobrý den, v dubových parketách se mi objevil červotoč. malé dírky cca 1 mm + pilinky. Dům byl před 25 lety rekonsruován, ve dvou místnostech zůstaly původní parkety, červotoč je v jedné z nich.
Nevím si rady.
tel.: 792 753 194
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Červotoč v parketách je vážný problém. Ale naštěstí známe řešení. Parkety nelze jen tak demontovat a nechat je přez zimu vymrznout, jako například napadený kus nábytku. Ani nátěr nebo macerace insekticidem nejsou u parket účinné, neboť rozrok se dostane jen několik milimetrů pod povrch a nezahubí všechny larvy. Rozpad dřeva tak probíhá dál. Existuje ale jednoduchá metoda, jejíž fungování je založeno na změně podmínek okolního prostředí, které nedovolí přežití žádné larvy. Konkrétně zvýšení teploty dřevěného materiálu nad 50 °C. Toho dosáhnete umístením širokého mělkého hrnce naplněného vodou s ponorným elektrickým vařičem. Necháte zahřívat tři dny. A máte pokoj, ale jen na ošetřeném místě. Červotoč se ale určitě vyskytuje i jinde v podlaze. Protože, to co vidíte na zaslaných fotkách, jsou jen otvory, kudy vylezli dospělí brouci, aby se spářili. Skutečná zkáza probíhá uvnitř dřeva a uvidíte ji až jednou budete brousit podlahu. Proto je nezbytné nechat podlahu v následující zimě vymrznout, abyste se zbavil všech larev červotočů. Alternativně můžete použít velký infrazářič zavěšený nad podlahou v účinné výšce a postupně s ním prohřát celou plochu podlahy.
Škůdci jsou často tak malí, že si jich člověk všimne až ve chvíli, kdy je napadení výraznější. Na fotografiích svilušek na blýskavce je dobře vidět, jak vypadají typické příznaky napadení.
Pokud se škůdci objeví v menším množství, často je možné je odstranit proudem vody nebo ručně. Při silnějším napadení je někdy nutné použít ochranný postřik.
Proč vitálka v suché zahradě prospívá lépe než v běžném záhonu?
Vitálka prospívá v suché zahradě proto, že je přirozeně přizpůsobená chudým a suchým stanovištím.
V klasickém záhonu s humózní půdou a pravidelnou zálivkou vytváří hodně listové hmoty, ale málo květů a často špatně přezimuje. V suché zahradě se kořeny rychle dostanou do hloubky, rostlina není přelitá a energie jde do kvetení, ne do přerůstání.
Jak dlouho po výsadbě vitálku zalévat, než přejdete na suchý režim?
Vitálku zalévejte pouze první 4–6 týdnů po výsadbě, dokud nezakoření.
Po této době je potřeba zálivku postupně omezit. Pokud vitálku zaléváte dál, kořeny zůstanou mělké a rostlina bude náchylnější k zimnímu úhynu. Suchý režim po zakořenění je zásadní pro dlouhodobé přežití i kvetení.
Proč vitálka první rok krásně kvete a druhý rok zmizí?
Nejčastějším důvodem je kombinace přelití a špatného přezimování.
První rok vitálka využije energii ze sazenice, ale pokud je půda vlhká a těžká, kořeny během zimy uhnijí. Nejde o mráz, ale o vodu v půdě. Suchá a propustná půda výrazně zvyšuje šanci, že vitálka přežije další sezóny.
Je vitálka vhodná do štěrkového nebo kamenitého záhonu?
Ano, štěrkový záhon je pro vitálku ideální.
Štěrk zajišťuje rychlý odtok vody, omezuje konkurenci jiných rostlin a podporuje hlubší zakořenění. Právě ve štěrku se vitálka často sama vysemeňuje a vytváří stabilní populace bez další péče.
Jaký je nejlepší způsob množení vitálky v suché zahradě?
Nejspolehlivější je samovýsev přímo na stanovišti.
Rostliny vzniklé ze samovýsevu jsou od začátku přizpůsobené místním podmínkám a mají vyšší šanci na dlouhodobé přežití. Výsev semen a dělení trsů jsou možné, ale mají vyšší riziko neúspěchu, zejména v suchých letech.
Proč se vitálka někde sama vysemeňuje a jinde vůbec?
Rozhodující je přístup semen k odkryté půdě.
Pokud je záhon mulčovaný kůrou, štěpkou nebo hustě osázený, semena nemají šanci zakořenit. Naopak v suché zahradě se štěrkem, kameny nebo narušeným povrchem se vitálka množí velmi snadno.
Kdy má smysl vitálku dělit a kdy to raději nedělat?
Dělení trsů má smysl pouze brzy na jaře před rašením.
V jiném období vitálka dělení špatně snáší, zejména v suchu nebo horku. Část rostlin často odumře. V suché zahradě je dělení spíše nouzové řešení než doporučený způsob množení.
Proč vitálka nekvete, i když vypadá zdravě?
Nejčastější příčinou je příliš výživná půda nebo nadměrná zálivka.
Vitálka pak investuje energii do listů místo do květů. Sucho a chudá půda fungují jako přirozený stres, který kvetení podporuje.
