Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

MALINY MNOŽENÍ

Maliny a vitamíny

Maliny obsahují v plodech i listech mnoho vitamínu C. V plodech najdeme dále provitamín A a také vitamíny B2, B3, E a P. Jsou v nich obsaženy i sacharidy, bioflavonoidy pektin a karoten, třísloviny, kyseliny jablečná, citronová, ellagová a salicylová. Z minerálních látek maliny obsahují především vápník, hořčík, fosfor, zinek, draslík a železo. Zinek v plodech malin je silné afrodiziakum. Maliny obsahují také biotin, který je důležitý pro lesk a hustotu vlasů a pružnost pleti.

Zdroj: Pěstování malin

Diskuze: ROZMNOŽOVÁNÍ

JAK A KDY SE MAJÍ ROZMNOŽOVAT MALINY A OSTRUŽINY.

Zdroj: diskuze ROZMNOŽOVÁNÍ
Počet odpovědí: 1

Maliník obecný

Maliny patří mezi nejstarší známé druhy ovoce. Archeologické nálezy potvrzují, že je znali lidé už v dávné době neolitu. Pěstovat se ale začaly až v 16. století. V té době je pěstovali a šlechtili především mniši v klášterních zahradách, a již v 17. století byly známy červené i žluté odrůdy. Maliny pocházejí z jižní Evropy, odkud se pak rozšířily do dalších oblastí. Dnes se vyskytují v podstatě v celém mírném klimatickém pásmu severní polokoule.

Zdroj: Pěstování malin

Diskuze: Re: ROZMNOŽOVÁNÍ OSTRUŽIN A MALIN

KDY A JAK SE ROZMNOŽUJI MALINY A OSTRUŽINY? TEL.607219600

Zdroj: diskuze ROZMNOŽOVÁNÍ
Počet odpovědí: 1

Jak stříhat stáleplodící maliny

Stříhání malin, respektive větví, které odplodily, provádíme pokud možno ihned po sklizení úrody, aby měly nové větve, které budou plodit následující rok, dostatek prostoru a světla a mohly zesílit. Na téma, kdy stříhat maliny, probíhají mnohé diskuze, neboť remontantní odrůdy plodí ještě druhý rok, pokud je neostříháme. Odborníci doporučují ostříhat i tyto větve po první úrodě, protože ve výsledku bude celková úroda vyšší – rostlina zesílí a získá víc potřebného světla.

U keřů s dvouletým vývojovým cyklem se provádí střih maliníku tak, že se po dozrání plodů uříznou těsně u země všechny dvouleté výhony, které by už stejně nikdy neplodily. Stejně můžeme seříznout i nové slabší výhony, abychom měli na jednom metru 8 až 10 větví, pokud pěstujeme maliny na zahradě v řadě, což je nejšikovnější způsob. V případě pěstování maliníku jako jednoho polokeře u kůlu necháváme pouze 7 výhonů. To jsou asi ty základní rady, jak se starat o maliny. Konce výhonů nezkracujte, snížili byste tím výnos.

Remontantní odrůdy (plodící na ročních větvích) po podzimní sklizni ostříháme kompletně, aby byly v zimě vidět jen asi tři centimetry dlouhé pozůstatky posledního porostu. Stříhání maliníku provádíme opět především za účelem prosvětlení budoucí vegetace.

Průměrná životnost maliníku je osm až deset let, při dobré péči a u zdravých porostů i více let.

Zdroj: Stříhání malin

Diskuze: muchovník množení

Jeli možno množení a jak muchovníku . Děkuji Hana

Zdroj: diskuze Muchovník množení
Počet odpovědí: 1

Video návod pro přesazení

Jak na množení malin nám pomohou následující video návody: jak množit maliny.

Zdroj: Jak množit maliny

Diskuze: množení borůvek

Dobrý den,
Začal jsem pěstovat borůvky a prosím o všechny možné info o množení (doba, ,postup a td.) mám dobré pozdní odrůdy a chtěl bych je sám namnožit , děkuji Stříž

Zdroj: diskuze Kanadské borůvky množení
Počet odpovědí: 3

Kdy množit maliny

Výsadba maliníku probíhá nejčastěji na jaře (možné je ho vysadit i na podzim). Při výsadbě rostliny by se měly kořeny zakrýt vlhkou pytlovinou. Je potřeba také řádně zastřihnout všechny zlomené kořeny s roztřepenými konci.

Zdroj: Jak množit maliny

Diskuze: množení

moje orchidej má místo květů narostlé nové malé lístky,co s nimi,je možné je nějakým způsobem použít pro množení,nebo je mám odlomit,ustřihnout,nebo snad nějak jinak,díky za odpověď

Zdroj: diskuze Množení
Počet odpovědí: 1

Co malina obsahuje?

Plod ostružiníku maliníku obsahuje:

  • polynenasycené mastné kyseliny (0,4 g /100 g malin),
  • mononenasycené mastné kyseliny (0,1 g / 100 g malin),
  • sodík (1 mg / 100 g malin),
  • draslík (151 mg / 100 g malin),
  • vláknina (7 g / 100 g malin),
  • cukr (4,4 g / 100 g maliny),
  • bílkoviny (1, 2 g / 100 g malin).
Kromě toho jsou maliny zdrojem vitamínu A, vitamínu C, vitamínu D, Vitamínu B6, vitamínu B 12, vápníku, železa a hořčíku.

Zdroj: Jak množit maliny

Diskuze: rakytník pěstování a množení

jak rozpoznam samči a samiči

Zdroj: diskuze Rakytník pěstování a množení
Počet odpovědí: 2

Množení malin

Maliník se množí odnožováním ze spících pupenů na kořenovém krčku a na kořenech. K rozmnožováním malin se obvykle využívají výmladky a kořené řízky. Výmladky jsou myšleny výhony, které přirozeně vyrůstají z kořenů blízko povrchu země (těchto výhonů vyrůstá často větší množství, a proto bývají kořeny maliníku poškozeny). Výmladky je potřeba oddělit a vykopat lopatou nebo rýčem od kořene.

Zdroj: Jak množit maliny

Diskuze: Re: muchovník množení

Prosím poradí mě někdo jak si mám namnožit muchovník?Děkuji předem. Miluš

Zdroj: diskuze Muchovník množení
Počet odpovědí: 1

Zálivka v zimně

Přes zimu maliny rostoucí na zahradě zálivku nepotřebují.

Zdroj: Ošetření malin na podzim

Diskuze: Re: řízkování kanadských borůvek

Tady je návod na množení kanadské borůvky: diskuze.ceskenapady.…

Zdroj: diskuze Kanadské borůvky množení
Počet odpovědí: 3

Množení hřížením

Ostružiníkový maliník se dá rozmnožovat i hříženci. Vymezujme matečný oddíl rostlin, kolem ní pak vyhloubíme na jaře rýhy hluboké asi 5 cm. do rýh pak zahrneme mladé výhony, ty ještě k zemi upevníme dřevěnými háčky. V okamžiku, kdy se u ohnutého výhonu objeví kořínky, musíme nahrnout zeminu tak, abychom ale nezasypali listy. Další rok pak zakořeněné letorosty už mají na podzim pěkné výhony, které je možné dobývat a vysadit na jiné trvalé místo.

Zdroj: Jak množit maliny

Diskuze: Re: množení borůvek

koupila sem si Muchovnik a rada bych si ho namnožila Děkuji

Zdroj: diskuze Kanadské borůvky množení
Počet odpovědí: 3

Vypěstujte si vlastní sazenice

Réva vinná se dá množit dvěma způsoby, buď vegetativním, nebo generativním. Vegetativní množení spočívá v nařezání menších či větších částí z původní rostliny a zabezpečení jejich dalšího růstu. Jedná se například o meristémové množení, štěpování, hřížení, řízkování. Svým způsobem jde u všech těchto způsobů o klonování původního keře s dobrými vlastnostmi. Generativní způsob spočívá v přirozeném způsobu množení semeny.

Zdroj: Vinná réva - množení

Diskuze: množení maliníku

Prosím, pokud někdo víte, jak množit maliník Glen Coe, prosím poraďte.
Hřížením se mi nedaří.

Zdroj: diskuze Množení maliníku
Počet odpovědí: 0

Popis ostružiníku maliníku

Ostružiník maliník je snadno poznatelný, jeho listy jsou vícečetné (3-7) a lehce chlupaté. Květy mají bílou barvu, jsou oboupohlavné, pětičetné, pravidelné. Plod je tvořený drobounkými kuličkami červené barvy. Rostlina kvete od května do července. Odrůdy maliníku se mohou dělit na jednou plodící, dvakrát plodící.

Zdroj: Jak množit maliny

Malina

Pojmem malina je myšlen plod ostružiníku maliníku. Maliny patří k lesnímu ovoci.

O maliníku víme, že je původní evropskou a asijskou rostlinou. Zajímavé je, že podle všeho neměl maliník pro lidi velký význam až do 19. století. Proto se o něm neobjevují výrazné zmínky v historických písemnostech. V sedmnáctém století se zdokumentovaly některé existující odrůdy, a v dalších dřívějších dokumentech se vyskytují ještě některé zmínky o maliníku, jeho plody jsou ale popsány jako kyselé, a tím pádem pro lidi nezajímavé.

Je velmi pravděpodobné, že maliník se ale do zahrad dostal již před devatenáctým stoletím. Stačilo, aby si lidé přinesli proutky této rostliny z lesů do svých zahrad (stejně tak se do domácností dostaly i plané lesní jahody).

Zdroj: Jak množit maliny

Co dělat, když maliny neplodí

Pokud maliny neplodí, může to být způsobeno špatným řezem. Některé maliny plodí na loňských výhonech, jiná odrůda na letošních letorostech. Účelem řezu je podpořit vývin nových letorostů, které dávají základ nové úrodě, odstranit odplozené výhony a prosvětlit keře. Na jeden metr porostu se doporučuje ponechat 8 až 10 dobře vyvinutých výhonů.

Odrůdy malin, které se sklízí v průběhu července, se řežou na podzim, pozdní odrůdy se sklizní v srpnu a začátkem září se seřezávají až na jaře. Ty totiž plodí na výhonech, které vyrostou během sezony. Pěstování remontantních malin je náročnější v tom, že odplozené výhony se musejí vystříhat a nové upevnit na vedení tak, aby v příštím roce dobře plodily. Během vegetace je nutné odstraňovat všechny výhony, které nebudou potřeba k dalšímu pěstování (slabé, přebytečné, suché). Ponechává se jen 6 až 8 letorostů nahrazujících odplozené dřevo. V předjaří se dokončí řez, jímž se odstraní přebytečné výhony (během vegetace ponechané ve větším počtu), a zbývajícím výhonkům se pouze zakrátí vrcholky.

Maliny plodí na jednoletém či dvouletém dřevě, podle toho se odrůdy rozlišují na jednoplodící a stáleplodící, známé i pod pojmem remontantní. Na jednoplodícím maliníku dozrávají plody zpravidla od července, a to na loňských výhonech. První maliny remontantních odrůd lze sklízet od poloviny července, ale hlavní úroda bývá až na podzim, kdy dozrávají plody na nových výhonech. Takže dvě sklizně v jednom roce.

Zdroj: Ošetření malin na podzim

Množení řízkováním

Při množení kořenovými řízky, dochází k tomu, že kousky kořenů (dlouhé asi 10 cm a tlusté pár centimetrů) jsou odřezány od rostliny. K odřezu by mělo dojít na podzim (přes zimu je pak potřeba je uložit do písku). Na jaře se na koncích odřezů vytvoří pupeny. Řízky se pak vloží do mělké brázdy a zakryjí se zeminou (vrstva asi 5 cm).

Tento způsob je vhodný u těch odrůd, které mají málo výmladků. Kořenové řízky se odebírají z plodících keřů na podzim, tedy v době vegetačního klidu této rostliny (pokud by se řízky odebíraly v době, kdy rostlina plodí, mělo by to nepříznivý vliv na matenici. Kořeny se vyrývají nejblíže na vzdálenost 60 cm od matenice. Vyjmuté kořeny se rozřežou na kousky, a přes zimu se uloží do písku na chladném místě (třeba sklep). Jestli se řízky ujmou a správně porostu závisí i na délce řízku a vlhkosti půdy. Už na podzim si musíme připravit půdu, do níž budeme řízky sázet. Půdu je potřeba zpracovat zhruba do hloubky 30 cm. řízky se sází velmi brzy na jaře. Řízky se vysazují ručně do asi 10 cm. Řízky se kladou těsně vedle sebe a pak se zasypou zeminou. Po vysázení se ještě zemina překryje humusem, nebo chlévskou mrvou. O řízky je potřeba se starat i přes léto, musí se kypřit půda a zbavovat se plevele, který by keři ubíral živiny. Při správném ošetření vyžene rostlina už během léta alespoň jeden letorost. Na podzim je potřeba rostliny dobývat.

Zdroj: Jak množit maliny

Množení výmladky

Evropské odrůdy maliníku tvoří ve velkém množství porost kořenových výmladků, které se dají lehce použít k sadbě dalších keřů této rostliny. Nejvíce výmladků mají keře ve věku 4 – 5 let. Kromě věku má na množství těchto výhonů vliv i vlhkost půdy, živiny, ošetřování keřů. Méně odnoží je i přes léto, kdy je sucho. Zároveň je horší i jejich kvalita. Kvalitu a množství výhonů ovlivňuje i nedostatečné (špatné) hnojení a ošetření rostliny. Ideální je, když dopředu víme, že z určitého keře budeme chtít jednou brát výmladky, usadit tento keř na místě, které je dopředu hnojené chlévskou mrvou, ve vlhké půdě. Takovou to rostlinu, kterou pěstujeme hlavně pro budoucí kvalitní výmladky, nazýváme matečnicí. Výmladky během roku ukončí svůj vzrůst, pak se vyjmou na podzim z půdy. K tomu je dobré použít ideálně rýč. Jestliže vykopané odnože chceme sázet až na jaře, musíme je na zimu uložit na chráněném místě.

K odebírání řízků a výmladků je lepší vybírat mladší keře, ti mají totiž větší sílu, navíc je větší pravděpodobnost, že maliník netrpí žádným onemocněním.

Zdroj: Jak množit maliny

Množení

Množení se provádí pomocí řízků. Řízky se řežou z dřevitých výhonů, měly by mít asi 3–4 listy. Dolní konce řízků je možné ještě namočit do stimulátoru zakořenění (například Stimulax) a pak už je píchejte do předem připravených jamek v substrátu pro množení rostlin. Tato rostlina je takový nezmar, že lze i řízky píchnout přímo do země na požadované místo výsadby a nechat je zakořenit rovnou na místě. Šlahounům plazícím se po zemi také přirozeně vyrážejí z paždí listů nové kořeny. Obzvlášť na vyšší vrstvě mulče jsou tyto kořeny docela dlouhé a snadno se z mulčovací kůry vyjímají.

Zdroj: Psí víno

Množení fíkusu

Všechny druhy fíkusů se množí řízkováním. Pro dřevité řízky je dobré použít stimulátor, který podpoří růst kořenového systému nové rostliny. Řízky s měkkým zeleným kmínkem stimulaci většinou nepotřebují a kořeny tvoří bezproblémově. Další metodu množení představuje u keříčkových fíkusů hřížení. Dřevitou větvičku, kterou chcete hřížit, nejprve potřete stimulátorem, pak ji zafixujte a zahrabte do substrátu. Kořeny se utvoří během několika týdnů.

Zdroj: Fíkus

Množení rozmarýnu

Množení rozmarýnu se nejlépe provádí pomocí řízkování. Na jaře odřízněte asi 15 až 20 cm dlouhé výhony. Spodní lístky odstraňte. Zapíchněte výhony do misek s univerzálním substrátem s přídavkem štěrku. Zalévejte jen málo. Po 4–6 týdnech prověřte, zda se vyvinuly kořínky. Řízky vysaďte do květináčů následující jaro. Umístěte květináč na slunné stanoviště, ale ne na přímé slunce. Pravidelně zalévejte a udržujte na teplém místě.

Zdroj: Rozmarýn v truhlíku s tymiánem

Stáleplodící maliny

Stáleplodící maliník plodí na jednoletých výhonech. Rozkvétá na vrcholových částech dřevnatícího letošního výhonu v srpnu a plody dozrávají od poloviny srpna až do prvních mrazíků. Tyto odrůdy jsou vhodné do každé zahradní půdy. Tento druh hnojíme kompostem či odleželým hnojem. Tato odrůda je plně mrazuvzdorná. Plody jsou velké, červené, s navinulou chutí a velice příjemnou vůní. Sklizňové období končí v polovině října. Ideální je rostlinu sázet na slunečné stanoviště, je vhodná doplňková závlaha v letních měsících. Pro kvalitní sklizeň se doporučuje pěstování pouze jednoletých výhonů, které je nutné po odplození odstranit. Seřezáním maliníku předejdete napadení houbovými chorobami.

Zdroj: Pěstování malin

Recepty s malinami

Malinový Vacherin

Ingredience: 3 bílky, 175 g měkkého sýra (například Cammembert nebo Brie), 175 g jemného krystalového cukru, 2 lžíce medu, 2 lžíce Cointreau (pomerančový likér), 225 g malin, 120 g nízkotučného tvarohu, 25 g mletého cukru

Postup: Předehřát troubu na 140 °C. Na pečicí papír si namalovat kruhy, každý 20 cm velký. Těmito papíry položenými značením dolů vyložit dva plechy. Našlehat bílky dotuha a zašlehat dovnitř cukr. Sníh vložit do cukrářského sáčku a nastříkat jej do kruhu uvnitř naznačeného kruhu na pečicím papíře. Vyplnit kruh. Péct cca 1 1/2 až 2 hodiny do křupava. Našlehat tvaroh s Cointreau a medem a přidat dovnitř sýr a maliny. Touto směsí potřít jeden upečený plát bezé a přiklopit ho druhým. Nahoře pocukrovat a ihned podávat.

Malinový dezert

Ingredience: maliny (libovolné množství), 1 zakysaná smetana, 1 měkký tvaroh (používám nízkotučný), cukr podle chuti (cca 1 hrnek), 1 až 2 dl vody, 4 lžičky práškové želatiny

Postup: Zakysanou smetanu smícháme s tvarohem a cukrem. Mezitím si uvaříme v rychlovarné konvici vodu. Želatinu rozmícháme v cca 1 až 2 dl vroucí vody a nalijeme do připravené tvarohové směsi. Vše promícháme (nelekněte se řídké konzistence). Vmícháme maliny a necháme ztuhnout v lednici.

Recept na horké maliny

Ingredience: 200 g malin, 2 lžíce cukru krystal, 50 g másla, 2 lžíce citronové šťávy

Postup: V pánvi necháme rozpustit máslo, do něj přidáme cukr, který začne karamelizovat. Pomalu mícháme, aby se cukr nepřichytil a hodně neztmavl. K rozpuštěnému cukru nasypeme maliny a opatrně mícháme. Přidáme čerstvou citronovou šťávou a ohříváme, dokud nejsou maliny horké. Potom přilijeme připravenou griotku, necháme přihřát a sejmeme z ohně. Teď již mícháme velmi opatrně, aby se maliny úplně nerozpadly.

Malinová marmeláda

Ingredience: 1 kg malin, 1 kg Korunního cukru želírovacího, 0,1 l vody

Postup: Připravené plody opatrně smícháme s Korunním cukrem želírovacím a vodou a vaříme asi 4 až 8 minut až do želírovací zkoušky. Ještě horké plníme do sklenic, ale uzavíráme až za několik hodin.

Malinový džem

Ingredience: 1 kg malin, 1 kg želírovacího cukru, šťáva z jednoho citronu, 2 polévkové lžíce malinovice

Postup: Maliny umyjte a opatrně osušte. Smíchejte je se želírovacím cukrem a nechte je zakryté odpočinout po dobu 24 hodin. Spolu s citronovou šťávou je za stálého míchání přiveďte do varu a po doporučenou dobu (asi 4 minuty) je prudce vařte. Po ukončení doby varu přidejte malinovici. Naplňte do sklenic a okamžitě sklenice uzavřete.

Malinová limonáda

Ingredience: 1 velká štamprle grenadiny, 1 limeta, pár snítek máty, třtinový cukr, sodová voda

Postup: Šťávu z půl limetky dáme do litrového džbánku, přidáme trochu třtinového cukru, snítky máty a rozdrtíme. Přidáme grenadinu, půl limetky nakrájené na kousky, čerstvé nebo mražené maliny, kostky ledu a zalijeme sodovou vodou.

Zdroj: Pěstování malin

Kdy a jak zasadit maliny

Maliník se sází nejlépe na podzim, při jarní, zvláště pozdější výsadbě totiž sazenice špatně zakořeňují a vytvářejí slabší rostliny. Rostliny maliníku se vysazují ve sponu 2,5 až 3,0 nebo 0,3 až 0,6 m. Sázíme o dva až tři centimetry hlouběji, než původně rostly. Obecně je méně škodlivé o něco hlubší zasazení než sázení povrchové, při kterém kořeny velmi rychle vysychají. Při sázení dbáme zvýšené opatrnosti, abychom nevylámali adventivní pupeny na bázi výhonu a na kořenech. Kořenové sazenice (část kořínků) maliníku se sázejí vodorovně do hloubky osm až deset centimetrů. Sazenice maliníku získáme z kořenových řízků nebo hřížením.

Vzpřímené odrůdy se mohou pěstovat bez drátěnky, ostatní na drátěnce. U všech odrůd dáváme spíše přednost pěstování na drátěnce, která zamezuje poléhání a vylamování plodících výhonů a usnadňuje sklizeň.

Většina odrůd maliníku se vyznačuje dvouletým životním cyklem. V prvním roce vyrůstají z adventivních pupenů kořenového krčku silné letorosty, v dalším roce se rozvětvují a přinášejí plody. Některé odrůdy maliníku plodí již začátkem podzimu na letošních výhonech (výhony vyrostlé od jara) a podruhé v červenci následujícího roku.

Jelikož dosahují výhony maliníku vzrůstu 130 až 170 cm a jsou celkem křehké, je třeba každý maliník přichytit k opěrnému systému, aby bylo pěstování maliníku efektivní. Pouze některé stáleplodící odrůdy jsou životaschopné bez opory pro maliny. Pokud máte na zahrádce jen jednu rostlinu, postačí ukotvit stabilní kůl o výšce cca 150 centimetrů a větve k opoře přivázat.

Maliny kvetou až kolem druhé poloviny května a neohrožují je tak jarní mrazíky. Po 35 až 40 dnech se z květu stává lahodný plod připravený ke sklizni a vy si tak můžete vychutnat zaslouženou odměnu, kterou přináší pěstování maliníku. Období sklizně trvá přibližně 3 až 4 týdny. Maliny kvetou i dozrávají postupně. V případě sucha se malinovník vyplatí zalévat před dozráním malin, aby plody dosáhly maximální velikosti.

Zdroj: Stříhání malin

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jitka Konášová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU