Ingredience: 3 bílky, 175 g měkkého sýra (například Cammembert nebo Brie), 175 g jemného krystalového cukru, 2 lžíce medu, 2 lžíce Cointreau (pomerančový likér), 225 g malin, 120 g nízkotučného tvarohu, 25 g mletého cukru
Postup: Předehřát troubu na 140 °C. Na pečicí papír si namalovat kruhy, každý 20 cm velký. Těmito papíry položenými značením dolů vyložit dva plechy. Našlehat bílky dotuha a zašlehat dovnitř cukr. Sníh vložit do cukrářského sáčku a nastříkat jej do kruhu uvnitř naznačeného kruhu na pečicím papíře. Vyplnit kruh. Péct cca 1 1/2 až 2 hodiny do křupava. Našlehat tvaroh s Cointreau a medem a přidat dovnitř sýr a maliny. Touto směsí potřít jeden upečený plát bezé a přiklopit ho druhým. Nahoře pocukrovat a ihned podávat.
Malinový dezert
Ingredience: maliny (libovolné množství), 1 zakysaná smetana, 1 měkký tvaroh (používám nízkotučný), cukr podle chuti (cca 1 hrnek), 1 až 2 dl vody, 4 lžičky práškové želatiny
Postup: Zakysanou smetanu smícháme s tvarohem a cukrem. Mezitím si uvaříme v rychlovarné konvici vodu. Želatinu rozmícháme v cca 1 až 2 dl vroucí vody a nalijeme do připravené tvarohové směsi. Vše promícháme (nelekněte se řídké konzistence). Vmícháme maliny a necháme ztuhnout v lednici.
Recept na horké maliny
Ingredience: 200 g malin, 2 lžíce cukru krystal, 50 g másla, 2 lžíce citronové šťávy
Postup: V pánvi necháme rozpustit máslo, do něj přidáme cukr, který začne karamelizovat. Pomalu mícháme, aby se cukr nepřichytil a hodně neztmavl. K rozpuštěnému cukru nasypeme maliny a opatrně mícháme. Přidáme čerstvou citronovou šťávou a ohříváme, dokud nejsou maliny horké. Potom přilijeme připravenou griotku, necháme přihřát a sejmeme z ohně. Teď již mícháme velmi opatrně, aby se maliny úplně nerozpadly.
Malinová marmeláda
Ingredience: 1 kg malin, 1 kg Korunního cukru želírovacího, 0,1 l vody
Postup: Připravené plody opatrně smícháme s Korunním cukrem želírovacím a vodou a vaříme asi 4 až 8 minut až do želírovací zkoušky. Ještě horké plníme do sklenic, ale uzavíráme až za několik hodin.
Malinový džem
Ingredience: 1 kg malin, 1 kg želírovacího cukru, šťáva z jednoho citronu, 2 polévkové lžíce malinovice
Postup: Maliny umyjte a opatrně osušte. Smíchejte je se želírovacím cukrem a nechte je zakryté odpočinout po dobu 24 hodin. Spol
Ve svém příspěvku STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Marek.
Pěstuji již několik let jednouplodící maliny. Každý rok po sklizni vyřežu odplozené
výhony a prořežu nové výhony vzrostlé od jara. Letos jsem to udělal stejně,avšak po
prořezu mi vyrazily ještě napodzim další výhonky. Chtěl bych se zeptat zda mám tyto
odstranit. Vpřípadě, že bych tak neučinil, měl bych příští rok dvojí maliny. Vysoké
od letošního jara a nízké od podzimu, nebo bych ty podzimní nechal ještě do dalšího roku? Tím bych ovšem měl tříleté výhony. Znáte-li někdo správný postup, budu rád za
Vaši radu. Děkuji. Marek.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Brambory lze pěstovat různými způsoby, níže uvedené formy pěstovaní se provádějí v oblasti zahrádkaření.
Pěstování brambor ve věžích
Nevýhodou pěstování brambor je jejich nárok na velký prostor. Zemědělci z And však vyvinuli pro vyřešení tohoto problému velmi účinnou techniku. Nejprve malou plochu několika čtverečních metrů obloží kameny a zde vypěstují několik rostlin. Jakmile jejich nať dosáhne výšky asi 15–20 cm, zvýší zídku okolo záhonu a záhon doplní asi o 10 cm půdy. Když nať opět vyroste asi na 15–20 cm, znovu zvýší zídku a doplní záhon půdou. A tak to jde stále dál a dál. Z půdy vždy vyčnívá pouze svrchní svazek natě. Bramborové věže mohou být až 1,2 metru vysoké.
V každé vrstvě půdy vytvářejí brambory nové postranní výhonky s novými hlízami. Nakonec se část zdi obklopující věž zbourá a půda se odstraní. Je až nepředstavitelné, jaké množství hlíz takto naroste. Podobné bramborové věže můžeme vytvořit i v našich podmínkách, například pomocí starých pneumatik, prken.
Pěstování brambor v pytli
Tento způsob pěstování využívá toho, že když brambor klíčí, tak nasazuje výživové a plodné kořeny (části kořenů, na kterých rostou hlízy) postupně po celé délce lodyhy. Výhodou je, že se nemusí plít plevel, je dobrá ochrana před jarními mrazíky, velmi nízká, takřka žádná spotřeba hnojiv. Čím více zpracujete organického odpadu (shrabané listí z podzimu, včetně plevele, papíru, lepenky, trávy, štěpků, dřevěných pilin), tím méně hnojiv.
Naklíčené brambory se zasadí do mělké vrstvy 10 cm uleželého a vlhkého, loňského, shrabaného listí a pokryjí 10cm vrstvou kompostu nebo hlíny a po vyrašení cca 10–15 cm stonku se tento pokryje další vrstvou organických odpadků a navrch hlínou. Nechají se pouze vrcholové listy s přibližně 5cm částí stonku. Brambora vyrazí ze zahrnutých částí stonku nejenom kořeny, ale i plodné kořeny, na nichž jsou hlízy. A tak se pokračuje dále, až se dospěje k hornímu okraji pytle anebo sudu (igelit pytle se postupně, jak přisypáváme hlínu, roluje zespod nahoru). Brambora má na vrcholu vegetace silnou a bohatou korunu ze stonků a listů, vzhledem k dobré výživě (organické odpadky se zároveň postupně rozkládají na humus a živiny) nesrovnatelnou s klasickým pěstováním. Výnos je několikanásobný, na cca 30 cm výšky pytle se počítá s jednonásobkem sklizně. Postupným zahrnováním se dosáhne i toho,
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Viktor.
Dobrý den, no věděl jsem že je spousty přírodních pomocníků na podpory libida a erekce ale o malinách jsem to vážně nevěděl, člověk se pořád dozvídá nové věci, jinak neznám nikoho kdo by nejedl maliny. Třeba zázvor nebo kotvičník zemní má podobné účinky jako takové https://kamagra-pro.net/obc… produkty. Co se týká teda libida.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pokud maliny neplodí, může to být způsobeno špatným řezem. Některé maliny plodí na loňských výhonech, jiná odrůda na letošních letorostech. Účelem řezu je podpořit vývin nových letorostů, které dávají základ nové úrodě, odstranit odplozené výhony a prosvětlit keře. Na jeden metr porostu se doporučuje ponechat 8 až 10 dobře vyvinutých výhonů.
Odrůdy malin, které se sklízí v průběhu července, se řežou na podzim, pozdní odrůdy se sklizní v srpnu a začátkem září se seřezávají až na jaře. Ty totiž plodí na výhonech, které vyrostou během sezony. Pěstování remontantních malin je náročnější v tom, že odplozené výhony se musejí vystříhat a nové upevnit na vedení tak, aby v příštím roce dobře plodily. Během vegetace je nutné odstraňovat všechny výhony, které nebudou potřeba k dalšímu pěstování (slabé, přebytečné, suché). Ponechává se jen 6 až 8 letorostů nahrazujících odplozené dřevo. V předjaří se dokončí řez, jímž se odstraní přebytečné výhony (během vegetace ponechané ve větším počtu), a zbývajícím výhonkům se pouze zakrátí vrcholky.
Maliny plodí na jednoletém či dvouletém dřevě, podle toho se odrůdy rozlišují na jednoplodící a stáleplodící, známé i pod pojmem remontantní. Na jednoplodícím maliníku dozrávají plody zpravidla od července, a to na loňských výhonech. První maliny remontantních odrůd lze sklízet od poloviny července, ale hlavní úroda bývá až na podzim, kdy dozrávají plody na nových výhonech. Takže dvě sklizně v jednom roce.
Maliník se sází nejlépe na podzim, při jarní, zvláště pozdější výsadbě totiž sazenice špatně zakořeňují a vytvářejí slabší rostliny. Rostliny maliníku se vysazují ve sponu 2,5 až 3,0 nebo 0,3 až 0,6 m. Sázíme o dva až tři centimetry hlouběji, než původně rostly. Obecně je méně škodlivé o něco hlubší zasazení než sázení povrchové, při kterém kořeny velmi rychle vysychají. Při sázení dbáme zvýšené opatrnosti, abychom nevylámali adventivní pupeny na bázi výhonu a na kořenech. Kořenové sazenice (část kořínků) maliníku se sázejí vodorovně do hloubky osm až deset centimetrů. Sazenice maliníku získáme z kořenových řízků nebo hřížením.
Vzpřímené odrůdy se mohou pěstovat bez drátěnky, ostatní na drátěnce. U všech odrůd dáváme spíše přednost pěstování na drátěnce, která zamezuje poléhání a vylamování plodících výhonů a usnadňuje sklizeň.
Většina odrůd maliníku se vyznačuje dvouletým životním cyklem. V prvním roce vyrůstají z adventivních pupenů kořenového krčku silné letorosty, v dalším roce se rozvětvují a přinášejí plody. Některé odrůdy maliníku plodí již začátkem podzimu na letošních výhonech (výhony vyrostlé od jara) a podruhé v červenci následujícího roku.
Jelikož dosahují výhony maliníku vzrůstu 130 až 170 cm a jsou celkem křehké, je třeba každý maliník přichytit k opěrnému systému, aby bylo pěstování maliníku efektivní. Pouze některé stáleplodící odrůdy jsou životaschopné bez opory pro maliny. Pokud máte na zahrádce jen jednu rostlinu, postačí ukotvit stabilní kůl o výšce cca 150 centimetrů a větve k opoře přivázat.
Maliny kvetou až kolem druhé poloviny května a neohrožují je tak jarní mrazíky. Po 35 až 40 dnech se z květu stává lahodný plod připravený ke sklizni a vy si tak můžete vychutnat zaslouženou odměnu, kterou přináší pěstování maliníku. Období sklizně trvá přibližně 3 až 4 týdny. Maliny kvetou i dozrávají postupně. V případě sucha se malinovník vyplatí zalévat před dozráním malin, aby plody dosáhly maximální velikosti.
Azalka je jarní kvetoucí keř. Je velmi podobná rododendronu, ale je menšího vzrůstu a má menší květinové trsy než rododendron. Květenství azalky je nápadné zářivými barvami, které se vyskytují v mnoha variantách a velikostech. Květy kontrastují s tmavě zelenou barvou listů keře.
Botanický název: Rhododendron
Doba kvetení: brzy na jaře
Velikost: 40 cm, v závislosti na kultivaru
Květy: bílé, žluté, oranžové a červené
Světlo: polostín
Pěstování: při zasazování je nutné přidat mulčovací substrát ke spodní části keře
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět azalku.
Jírovec
Jírovec vytváří kouzlo v každé zahradě. Můžete si ho pořídit jako malý strom nebo keř. Není náročný na údržbu, má výrazné listy a nápadné květy.
Botanický název: Jírovec
Doba kvetení: jaro
Velikost: 3 m až 15 m a široký 9 m, v závislosti na kultivaru
Květy: červená, bílá, krémová, růžová nebo zelenožlutá
Světlo: plné slunce i polostín
Pěstování: tento keř je vhodný do větších zahrad, k rozmnožování slouží plody jírovce – kaštany, které se sází 1 až 2 cm hluboko do substrátu po dvou nebo po třech semenech.
Zde je několik fotografií, na nichž můžete vidět jírovec.
Kamélie
Kamélie miluje zimu, v tomto období většina zahradních rostlin odpočívá, ale kamélie se teprve zahřívá. Kamélie je evergreenem podzimního, zimního a brzkého jarního období. Je vhodná pro terénní úpravy okrasných zahrad, kdy vytváří krásné květy ve tvaru růží. Kamélie byly pěstovány několik let na Dálném východě, který je jejich rodným krajem. V současné době existuje více než 3 000 druhů těchto keřů.
Botanický název: Camellia
Doba kvetení: podzim, zima a brzy na jaře, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,8 m až 6 m
Květy: červená, růžová a bílá
Světlo: polostín
Pěstování: keř je nutné chránit před sluncem, studeným a silným větrem. Keř není vhodné vysazovat do úplného stínu, který sníží květenství rostliny.
Lýkovec je keř s intenzivní vůní květů, což je hlavní důvod, proč se vysazuje do okrasných zahrad. Květy vavřínu jsou jemné bílé, růžové a fialové květy a existuje mnoho odrůd keřů. Vavřín je univerzálním keřem, který se v okrasné zahradě používá jako p
V naší poradně s názvem MALINOOSTRUŽINA-BÍLÝ POVLAK NA STONCÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Filip Vesely.
Dobrý den,na mladém malinoostružiníku se mi tvoří na stoncích jakýsi bílý práškový povlak..nevím o co se jedná,nikde jsem o tom nic nenašel.Prosím poradíte
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Bílý prášek na rostlinách maliníku je plíseň způsobená houbou Sphaerotheca macularis, která ovlivňuje maliny a způsobuje zkadeření listů. Obvykle jsou plísní pokryty spodní strany listů. V těžkých případech se houba objeví na horním povrchu listu. Normálně je tato plíseň známa jako padlí jahodníkové a používá se i stejná chemická ochrana jako u jahod. Pro postřik se používá fungicid z řady dostupných výrobků, z kterých nejznámější je TALENT. Mezi další účinné fungicidy patří: AMISTAR | COSAVET DF | DAGONIS | FLOSUL | IQ-CRYSTAL l | KUMULUS WG | LUNA PRIVILEGE | LUNA SENSATION | ORTIVA | SERENADE ASO | THIOVIT JET | TOPAS 100 EC | ZATO 50 WG.
Postřik proveďte co nejdříve v den, kdy nebude po dlouhou dobu pršet. A opakujte ho dvakrát po třech týdnech. Větve, které jsou napadeny a můžete je obětovat, tak radši hned ostříhejte a spalte.
Maliny obsahují v plodech i listech mnoho vitamínu C. V plodech najdeme dále provitamín A a také vitamíny B2, B3, E a P. Jsou v nich obsaženy i sacharidy, bioflavonoidy pektin a karoten, třísloviny, kyseliny jablečná, citronová, ellagová a salicylová. Z minerálních látek maliny obsahují především vápník, hořčík, fosfor, zinek, draslík a železo. Zinek v plodech malin je silné afrodiziakum. Maliny obsahují také biotin, který je důležitý pro lesk a hustotu vlasů a pružnost pleti.
Stříhání malin, respektive větví, které odplodily, provádíme pokud možno ihned po sklizení úrody, aby měly nové větve, které budou plodit následující rok, dostatek prostoru a světla a mohly zesílit. Na téma, kdy stříhat maliny, probíhají mnohé diskuze, neboť remontantní odrůdy plodí ještě druhý rok, pokud je neostříháme. Odborníci doporučují ostříhat i tyto větve po první úrodě, protože ve výsledku bude celková úroda vyšší – rostlina zesílí a získá víc potřebného světla.
U keřů s dvouletým vývojovým cyklem se provádí střih maliníku tak, že se po dozrání plodů uříznou těsně u země všechny dvouleté výhony, které by už stejně nikdy neplodily. Stejně můžeme seříznout i nové slabší výhony, abychom měli na jednom metru 8 až 10 větví, pokud pěstujeme maliny na zahradě v řadě, což je nejšikovnější způsob. V případě pěstování maliníku jako jednoho polokeře u kůlu necháváme pouze 7 výhonů. To jsou asi ty základní rady, jak se starat o maliny. Konce výhonů nezkracujte, snížili byste tím výnos.
Remontantní odrůdy (plodící na ročních větvích) po podzimní sklizni ostříháme kompletně, aby byly v zimě vidět jen asi tři centimetry dlouhé pozůstatky posledního porostu. Stříhání maliníku provádíme opět především za účelem prosvětlení budoucí vegetace.
Průměrná životnost maliníku je osm až deset let, při dobré péči a u zdravých porostů i více let.
Ve svém příspěvku JAK STŘÍHAT ROSTLINY - MALINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Tothová.
Dobrý den,
mám borůvky a maliny už druhým rokem na balkoně.
Vloni nová malina měla málo plodu a borůvka vůbec nic.
Letos z borůvky bylo průměrně plodů,
ale malina měla jeden plod - ostatní sice narostly hustě, ale květy zůstaly
bez plodu a nakonec uschly, i když byly dobře zalévány.
Poradíte, prosím?
S díky a pozdravem, J. Tothová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pokud nevlastníte zahrádku, můžete zkusit pěstovat maliny na balkoně. Rostou a plodí nádherně, květináče na jednu rostlinu stačí mít o objemu jen cca 15 litrů. Pěstují se v podstatě stejně jako na zahradě. Vybrat si můžete mezi druhy jednoplodícími (Granát, Lloyd George, Rubín, Veten, Zeva II), které zrají v létě, nebo stáleplodícími (Ada, Heritage, Ljulia, Medea), ty plodí dvakrát za sezonu. Výhony malin průběžně usměrňujte, jinak se divoce rozrostou. Vhodná je opora, například treláž na zdi, nebo alespoň tyče s příčkami, ke kterým výhony vyvazujte.
Přesazování volte asi v intervalu, kdy potřebujete z květináče dostat většinu odplozených „pařízků“. Nejlepší doba pro přesazování je na počátku rašení. Interval každé třetí (čtvrté) jaro asi bude optimální. Samozavlažovací květináče jsou ideální, ale je potřeba volit takové, aby je v zimě ponechaná kaluž vody neroztrhala (případně místo, kde by se kaluž vytvářela, na zimu vyplnit rašelinou). Není potřeba při přesazování postupně rostlinu dávat do většího květináče, ale jen vyčistit kořenový systém od odplozených oddenků a dát novou výživnou zeminu do původní nádoby.
Řez malin pěstovaných na balkoně je stejný jako u malin rostoucích na zahrádce, viz výše v článku. Vždy záleží na tom, o jakou odrůdu se jedná. Prořezávejte všechny mrtvé výhonky a větvičky, které brání novému růstu. Zároveň tvarujte malinovník, ať vám nepřeroste přes hlavu.
Pokud bydlíte v oblasti, kde je tuhá zima, přesuňte maliny do garáže. Během zimního období rostlina spí, takže ji zalévejte pouze tak, aby zůstala naživu. Malinovník dejte zase ven, až přejdou první jarní mrazíky. V případě, že nechcete maliny přesouvat, květináč dobře zaizolujte a použijte mulčování pro ochranu kořenů.
Ve svém příspěvku STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rena.
Dobrý den.Prosím o radu.Minulý rok jsem zasadila maliny , byli to řízky ,ale všechny uschly,kořeny ale zůstali a drží dál. Můžete mi poradit jestli je mám ustříhnout nad zemi a nebo nechat tak jak jsou.Dekuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Kudernová.
Prosím o radu, jak orezat remontantni maliny na jare.Dkuji .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Remontantní odrůdy malin jsou trochu náročnější na řez. Řez se provádí v únoru a odstraňují se všechny dvouleté a starší šlahouny. Také všechny výmladky a slabé či nemocné šlahouny. Na rostlině nechte jen několik silných výhonů, které nijak nezkracujte.
Aloe vera potřebuje ke svému růstu suché a teplé až horké podnebí. Má ráda hodně slunce, nesnáší průvan a postačí jí jen méně častá zálivka. Může být pěstována jako okrasná rostlina na skalce nebo v bytě, ale nejlépe se jí bude dařit ve skleníku. Tato rostlina velmi rychle roste a potřebuje každoročně přesazovat.
Zvolení místa pro pěstování aloe vera
Ať už se rozhodnete pěstovat aloe vera doma nebo venku, myslete na to, že rostlina potřebuje hodně slunce. Pokud bude rostlina umístěna venku, ideálním místem bude takové, kde bude svítit slunce déle jak osm hodin, rozhodně ne méně jak šest. Další důležitou věcí, na kterou venku musíte myslet, je zemina. Je potřeba najít suché místo, rostlině se nebude dařit tam, kde je půda příliš mokrá nebo má tendenci shromažďovat vodu. Jednotlivé rostliny aloe vera mohou být pěstovány relativně blízko sebe, ale ujistěte se, že ponecháte dostatek prostoru pro růst. Zralá rostlina se může rozšířit o dvacet pět a více listů. V případě, že bude rostlinu pěstovat doma, bude nejlepší volbou okenní parapet směrem na jih nebo západ. Při pěstování v květináči není potřeba volit velký a prostorný květináč, protože rostlina preferuje přeplněný kořenový systém. Bude-li mít přebytečný prostor, zpomalí se její růst.
Příprava pro výsadbu aloe vera
Ať už jste se rozhodli pro pěstování aloe vera venku, nebo uvnitř, zvolte suchou, písčitou půdu. Pokud nemáte přírodně písčitou půdu, jednoduše ji smíchejte s pískem nebo malými kamínky. Půda bude dobře zajišťovat odvodňování a nabízet rostlině ty nejlepší podmínky k růstu. Faktor pH zeminy by se měl pohybovat v rozmezí hodnot 6 až 8, hodnotu pH zvýšíte tím, že do půdy přidáte vápno. Pokud si zvolíte, že budete pěstovat aloe vera jako pokojovou rostlinu, můžete substrát pro tuto rostlinu zakoupit v obchodě.
Postup výsadby aloe vera
Žádný zahradník vám nedoporučí pěstovat aloe vera ze semene, i když je to možné. Trvá to příliš dlouho a je zapotřebí přísných skleníkových podmínek, aby semínko vyklíčilo. Zralá rostlina produkuje odnože, které jsou vlastně novými malými rostlinkami a mohou být použity k rozmnožování.
Vyberte si odnože ze zralé rostliny. Když jsou vysoké několik centimetrů a listy se začínají rozevírat, můžete začít s rozsazováním.
Pomocí ostrého nože oddělte mladou rostlinku a ujistěte se, že jste odnož neporušili.
V případě, že se vám nepodařilo odnož oddělit bez porušení, je potřeba nechat ránu zaschnout a
V naší poradně s názvem KANADSKÉ BORŮVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Důvodem bude zřejmě nedostatek slunečního světla. Kanadské borůvky potřebují plné slunce po celý den. Snesou i polostín, ale čím méně slunce mají, tím hůře prosperují. Smrtící pro ně pak je stav, kdy mají málo slunce, díky čemuž nemohou spotřebovat dodané hnojivo, které se hromadí v půdě a rostlinu postupně ničí.
Další příčinou může být nevhodné pH substrátu. Kanadské borůvky vyžadují pH půdy v rozmezí 4 až 5,2. Zjistit pH můžete pomocí lakmusového papírku, kterým změříte kyselost výluhu z vašeho substrátu.
Na balkoně, který je orientován severozápadně, neočekávejte žádné zázraky při pěstování plodonosných rostlin. Můžete ho ale využít pro pěstování krásných begónií nebo na letnění pokojových rostlin, například klívii se bude na tomto balkóně v létě skvěle dařit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tamáš Robert.
Děkuji za odpověď. Půdu jsem kupoval přímo pro borůvky. A při koupi jsem se ptal přímo na odrůdy které nepotřebují tolik přímého světla. Zkouším ale balkónové maliny. Děkuji
Její pěstování v bytě není zas tak náročné, i když její růstový rytmus vypadá na první pohled složitě. A přitom tato rostlina přežije i nedostatečnou péči. Jedno si však při pěstování musíte uvědomit. Rostlina chce mít svůj klid, takže ji nedoporučujeme při vegetačním růstu přenášet z místa na místo nebo květináčem otáčet. Jako pokojové rostliny se pěstují dva druhy, a to Kala aethiopica var. gigantea Hort., která je mohutného vzrůstu, a Kala aethiopica hybr. Perla ze Stutgartu, jejíž vzrůst je nízký a je celkově drobnější. Na jaře, po odkvětu, necháme rostlinu zatáhnout. Nejpozdější termín by měl být konec května. Většina listů v té době zežloutne a uschne a zůstane jen zelené srdíčko rostliny, tedy jeden dva malé zelené listy. Rostlinu v této době můžeme umístit i do venkovního prostředí. V době odpočinku kalu zaléváme velmi mírně a jen občas. Delší doba sucha jí nevadí, naopak. Koncem srpna pak rostlinu přeneseme na stabilní stanoviště. V této době můžeme také kalu přesazovat a můžeme rozdělit i mohutné trsy na více rostlin. Přesazujeme do směsi jílu a listovky s příměsí rašeliny a písku. Do zeminy pro kaly se přidává i mletá rohovina. V době vegetačního růstu vyžaduje kala hojnost vody, a pokud možno i často rosíme. Odpovídá to tak nejvíce jejím podmínkám v přírodě. Až do období květů jednou týdně kalu přihnojujeme slabými tekutými hnojivy. Zimní stanoviště by kala měla mít kolem 10 °C a chráníme ji proti intenzivnímu slunečnímu svitu. Zantedeschia aethiopica se velmi dobře hodí i pro hydroponické pěstování, ale i zde musíme zachovávat její růstový rytmus. Ze škůdců ji v nevětraných suchých místnostech s oblibou napadají mšice. Mnozí majitelé kaly se ptají, proč jim kala nekvete. Ve většině případů je to proto, že nezachovávají její růstový rytmus. Zalévají ji po celý rok naprosto stejně a neumožní rostlině prodělat dobu vegetačního klidu. A právě v tom ve většině případů spočívá příčina neúspěchu. Musíte si uvědomit, že každá rostlina, nejenom kala, je uzpůsobená i přes mnohaleté pěstování podmínkám ve své původní vlasti a tyto podmínky je nutno co nejvíce zachovávat i při pokojovém pěstování. Proto je dobře si o každé doma pěstované rostlině toho prostudovat co nejvíce, abychom pěstování doma přizpůsobili podmínkám v její domovině. Dodržíte li tedy její růstový rytmus, odmění se vám rostlina svými květy.
Ve svém příspěvku CHOROBY OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katerina Fletcher.
Dobrý den, v kořenech maliny a ostružiny, které mám v samozavlažovacím květináči na terase, se objevilo velké množství tenkých "červů", kteří vypadají jako nítěnky, jsou bílí a pohybují se do strany. Nenašla jsem na internetu žádnou informaci o tomto parazitu. Je evidentní, že rostliny nerostou,jak by měly, ale mají květy, na listech se objevil na okrajích fialový žír. V minulé sezóně byly rostliny napadeny sviluškou a jsou oslabené a tento rok se objevili tito červi. Je zajímavé, že rostliny jsou v jiných květináčích, které nejsou blízko u sebe. Budu ráda, když mi pomůžete s identifikací. Děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rajčata se dostala do Evropy v 16. století. Jejich semena byla přivezena do Španělska kolem roku 1525 nebo o něco později, když Hernando Cortez dobyl říši Aztéků a podrobil si území pozdějšího Mexika. Historie pěstování rajčat je na evropském kontinentu relativně krátká, rajčata se do Evropy dostala společně s bramborami až po objevení Ameriky a dovezení semen a sazenic pokolumbovskými výpravami. Zpočátku se rajčata pěstovala v Itálii a Portugalsku, a to paradoxně pro okrasu, teprve později se začala používat jako plodová zelenina.
Oblibu získala rajčata především pro svoji výraznou chuť, krásnou barvu a velmi snadný způsob pěstování. Samotná rostlina rajčete (Lycopersicon esculentum) je jednoletá a velmi silně plodící, pokud ji nezaštipujeme, hravě překoná výšku 2 metry. Potřebuje velmi světlé a teplé stanoviště, dostatek místa kolem sebe a pravidelnou zálivku i přihnojení. Díky svému snadnému pěstování ze semen si rajče našlo širokou skupinu pěstitelů z řad zahrádkářů či majitelů zahrad, oblíbené je i pěstovaní rajčat v nádobách – jako balkónová rajčata. Díky své relativní nenáročnosti na pěstování jsou rajčata velmi oblíbeným druhem zeleniny a patří určitě do každé zahrady, zahrádky, nebo do květináče či truhlíku na balkón nebo terasu.
Pokus o pěstování „biorajčat“ bohužel nedopadl dobře. Pěstování rajčat bez jakékoli formy chemického postřiku se bohužel ukázalo jako ne zrovna ideální řešení, a ještě předtím než majitel zahrádky stihl sklidit úrodu, sklidila jej obvykle za něj plíseň.
Známe salátová rajčata i taková, co mají hodně šťávy a málo dužiny a naopak – hodně dužiny a málo šťávy. Známá jsou žlutá i červená rajčata nejrůznějších odstínů a také tvarů. V poslední době byly vyšlechtěny odrůdy ve tvaru krychle, aby se daly snáze balit a zasílat.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ KEŘÍČKOVÝCH RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Kubík.
Zakoupil jsem sazenice minirajčat ale s pěstováním na balkoně nemám žádné zkušenosti, to je jak velikou nádobu, kolik je potřeba zeminy, jakou zeminu, kdy jak a čím přihnojovat.
Odrůda je Vilma a Venus. Děkuji za každou radu.
Zdeněk Kubík
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Mini rajčátka se dají pěstovat na balkoně s jižní a jihozápadní orientací. Nádobu volte co největší, minimálně 10 litrů na rostlinu. Rajče potřebuje vodu, takže pod nádobu umístěte misku, ve které se bude zadržovat přebytek zálivkové vody. Substrát vyberte pro pěstování zeleniny. Hnojení provádějte 2 krát do měsíce hnojivem z trusu hospodářských zvířat nebo můžete použít Krystalon plod. Vyvarujte se zalévání na listy, vlhčete jen substrát.
Chcete -li zlepšit celkovou produkci okurek, zvažte použití následujících dvou technik.
Pěstování okurek na fólii
Použijte černou nebo hnědou plastovou fólii. U okurek je pro špičkovou produkci nezbytná teplá a vlhká půda a právě tmavá fólie zajistí prohřátí půdy a zamezí odpařování vody. To urychlí růst a zvýší výnosy. Fólie také zabrání růstu plevele.
Pěstujte okurky vertikálně
Při plánování zahrady zvažte pěstování odrůd okurek vhodných pro vertikální růst. Jako oporu můžete použít mříže, sítě plot nebo sloupky pergoly. Vertikální pěstování nejlépe využívá zahradní prostor tím, že růst probíhá vzhůru a brání rozšiřování rostlin po celé zahradě, stejně jako udržuje plody čisté a rovné, když se vyvíjejí nad zemí. Vědci dokázali, že pěstování okurek vertikálně dramaticky zvyšuje výnosy, protože rostlina má lepší cirkulaci vzduchu a více slunečního světla než rostlina pěstovaná na zemi. Například pro intenzivní pěstování okurek salátovek je vertikální způsob ideální řešení.
Poměrně velké množství odrůd malin se dělí na jednoplodící – letní – maliníky, které se využívají především v komerčním pěstování, a na stáleplodící – podzimní – maliníky.
Schönemann je asi nejčastěji zastoupená odrůda v komerční produkci malin v Německu. Keře mají mnoho pevných, tmavočervených a poměrně velkých plodů s jemně nakyslou chutí a typickou vůní.
Rumiloba pochází z Německa. Plody jsou velké, sladce nakyslé, středně červené s příjemným aroma.
Zeva 2 jsou odrůdy vyšlechtěné ve Švýcarsku. Mají velmi aromatické, jasně červené, středně velké a pevné plody. Velmi dobře se transportují a hodí se k zmrazování.
Glen moy je raná odrůda ze Skotska. Plody má středně velké, pevné a tmavě červené. Chutná mírně nakysle, vůně není příliš intenzivní.
Glem prosen byla vyšlechtěna ve Skotsku. Středně červené třpytivé plody střední velikosti mají mírně nakyslou chuť a nejsou výrazně aromatické. Sklízí se na podzim.
Autumn Bliss – Blissy pochází z Velké Británie. Plody zrají od začátku srpna do prvních mrazíků. Jsou středně velké, matné, tmavočervené, chutnají velmi mírně nakysle a aroma je nevýrazné. Jsou to ideální maliny pro další zpracování.
Meeker je odrůda kultivovaná v USA. Má velmi aromatické, středně velké pevné plody s jasně středně červenou barvou, které se vyznačují delší trvanlivostí než ostatní odrůdy.
Tulameen má původ v Kanadě. Je to nová odrůda s velkými, zářivě světle červenými pevnými plody. Jejich chuť je jemně nakyslá, aroma je příjemné a typicky malinové.
Odrůdy malin nejvíce pěstované v České republice:
Esena Poslada je vyšlechtěná odrůda s velkými chutnými plody, které mají typickou malinovou vůni a v plné zralosti růžovou barvu. Pěstuje se hlavně v evropských zahradách.
Balabery jsou středně velké maliny s purpurovou barvou, typickou chutí i vůní. Tato odrůda je velmi rozšířená na zahradách po celé Evropě.
Ve svém příspěvku AČOKČA NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Kde seženu tu ačokču.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sabina.
Zajímám se o pěstování ačokči, chtěla bych vyzkoušet. Na internetu jsem se dočetla, že je možné ji pěstovat i ve skleníku, že sice se doba do prvních dobů nezkrátí, ale je možné ji vysadit dříve. A tak by mě zajímalo, zda s tím má někdo zkušenost a kolik prostoru ačočka ve skleníku zabere. Nebo mám dát předpěstovat do skleníku a pak přesadit na venkovní záhon? Dá se přesazovat? Díky.
Kamélie je rostlina, kterou lze poměrně snadno pěstovat, jakmile jí vytvoříte ty správné podmínky. Může být pěstována jak ve vnitřních prostorách, tak ve venkovních květináčích, ale také venku na záhoně.
Světlo a teplo
Ideální při pěstování kamélie je možnost ji na léto umístit ven a na zimu zase přenést do chladných, nepřetápěných částí domu. Ven kamélii přestěhujte nejlépe v květnu, preferuje polostín, ale bude snášet i slunné místo, pokud to nebude horké polední slunce. Myslete i na to, že na větru či v průvanu bude koruna kamélie rychle osychat. Rostlinu venku nechte co nejdéle, nejvýše však do prvních mrazíků.
Pěstujete-li rostlinu v květináčích, jejich baly rychle promrzají a rostlinu poškozují. Tam, kde se zimní teploty pohybují do -15 °C lze nechat kamélie i přes zimu v zemi, jen je třeba je zakrýt velkou vrstvou mulče a přikrýt geotextilií. Největším problémem při tomto způsobu pěstování bývá, že při pozdních mrazech omrzají mladé výhonky a odumírají.
Mnohem lepší je, když si kamélii můžete donést zpět do domu a umístit ji do místnosti vytápěné nejvýše do 15 °C. Kamélie potřebuje nižší teploty, protože ji podněcují k rozkvětu pupenů. Při teplotě 6–10 °C vám kamélie pokvete až pět týdnů, kdežto pokud byste ji umístili do vytápěného obývacího pokoje, odkvetla by vám po několika dnech.
Tato rostlina rozhodně není určena k pěstování v paneláku.
Půda a přesazování
Kamélie vyžaduje kyprou, kyselou půdu, která je vlhká, ale nezadržuje přebytečné množství vody. Kořeny kamélie mají vysoké nároky na kyslík, proto jsou dost mělké a není doporučováno v její blízkosti pěstovat další rostliny, které by svými kořeny kamélii utlačovaly. Zvolíte-li pro pěstování kamélie místo pod vzrostlým stromem, ve stínu, bude jí to vyhovovat a určitě se jí zde bude dobře dařit. Vyberte takový strom, který ji nebude svými kořeny obtěžovat, jako by to dělala například borovice.
Pěstujeme-li kamélie v květináčích, je potřeba je přesazovat. Nejlepší čas pro přesazování je na jaře, před začátkem nového růstu. Pokud kořeny rostliny pronikají květináčem, je možné přesazovat i na podzim. Mladé rostliny kamélie se přesazují jednou za dva roky, starší rostliny dle potřeby. K přesazování můžete použít substrát určený pro rododendrony, protože obsahuje málo vápníku a má odpovídající nízké pH.
Už jste zajisté slyšeli o novém trendu pěstování rostlin – revoluční květináč byl vyvinut, aby změnil způsob pěstování rostlin jejich otočením vzhůru nohama. Uvnitř nádoby se nachází uzavíratelný disk, který je vlastně tím nejinovativnějším prvkem v celém tomto pěstebním systému. Do disku v užší části květináče se lije voda, která zavlažuje půdu nacházející se v druhém disku v širší části květináče. Do druhého disku je zároveň zasazena rostlina. Z horního disku se pak postupně uvolňuje zálivka směrem ke květině, takže jde vlastně o princip samozavlažovacích květináčů. Nejprve šlo o takzvané speciální závěsné vaky, které byly vyvinuty hlavně pro pěstování zeleniny na terase i balkoně. Tvůrci vycházeli z toho, že zvlášť ve velkých městech zeleně ubývá a mizí i z bytů, teras a balkonů. Člověk vždy najde něco důležitějšího, čím volné místo zaplnit. Prostor však stále zůstává pod stropem a nad hlavami. Tak proč ho nevyužít? A právě z tohoto důvodu se na trhu objevily speciální vaky na pěstování rostlin kořeny nahoru. Jedna taková nádoba stojí přibližně dvě stě korun. Pod názvem Sky plantery najdete pěstební nádoby speciálně určené pro tento nezvyklý způsob pěstování pokojových rostlin anebo bylinek v kuchyni, které tak budete mít alespoň neustále po ruce, kdykoli budete vařit a dochucovat jimi své pokrmy. A které rostliny můžete pěstovat „hlavou dolů"? Například rajčata, petržel, mátu, pelargonie, voděnku, břečťan, anturie i některé palmy a orchideje. A s jejich přezimováním nemusíte mít starost. V zimním období se o ně staráte stejně jako po zbytek roku.
