Zajímáte se o téma MÁM ČESNEK PŘED VÝSADBOU OLOUPAT? Tak právě pro vás je určen tento článek. Loupání vajec natvrdo je často oříšek. Skořápka všude praská a za chvíli je rozlámaná na sto kousků, ale to je ještě dobré. Mnohem horší je loupat čerstvé vajíčko – u něj skořápka drží jako přibitá, a když začnete skořápku loupat, tak i s obsahem bílku. No a co potom křepelčí vajíčka, ty jsou jako pingpongový míček, ne a ne se dostat na obsah pod skořápkou. Jak tedy co nejlépe oloupat vajíčko? Dočtete se dále…
Proč vajíčko nejde oloupat
Jak oloupat čerstvé vajíčko? Pokud použijete čerstvá vejce, tím hůře jdou oloupat. Starší vejce mají na jednom konci větší vzduchovou kapsu, která rozpínání bílku usnadňuje. Pro loupání čerstvého vajíčka platí jediná rada: pokud je to možné, úplně čerstvá vajíčka raději natvrdo nevařte. Sáhněte po 3–5denních starých vejcích. A jak poznat, že se jedná o čerstvé vejce? Čerstvé vejce klesne ve vodě ke dnu. Čím je vajíčko starší, tím více vzduchu se do něho dostane. Zhruba týden stará vejce mívají tendenci vznášet se lehce ve vodě, hodně stará vejce vyloženě plavou, s těmi už opatrně.
V naší poradně s názvem MEDVĚDÍ ČESNEK - PĚSTOVÁNÍ A ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marian Metela.
Dobrý den,četl s,že česnek není moc vhodný při dně,ale nevím jak je to s medvědím česnekem,kolik obsahuje purinu a jestli je vhodný,prý je výborný antioxydant,děkuji za odp..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Někteří zastánci česneku prohlašují, že česnek pomáhá léčit artritidu a dnu, ale není k dispozici žádný vědecký důkaz, který by dokazoval tato tvrzení. Třebaže česnek nemusí skutečně léčit dnu, tak určitě nebude zhoršovat tento stav. Není známo, že česnek způsobuje zánět, který je primárním viníkem komplikací těch, kteří trpí artritidou a jejími různými formami, jako je dna. A jak je to s puriny? 100 gramů česneku obsahuje 17 miligramů purinů. Česnek tedy patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů a vzhledem k tomu, že česnek používáme k dochucení pokrmu a zkontumuje se jen malé množství, tak jeho použití nijak neovlivňuje průběh dny. S medvědím česnekem je to podobné. Bez obav ho použijte, i když se léčíte se dnou.
Jak nejlépe, snadno a rychle uvařit vejce? Asi si řeknete, co je to za hloupost, ovšem to, jakým způsobem vejce uvaříte, může mít velký vliv na to, jak snadno nebo obtížně se vám pak vajíčka budou loupat. Vložte vejce do hrnce a zalijte je studenou vodou. Hladina by měla být asi 5 cm nad vajíčky. Přidejte do vody lžičku jedlé sody a vodu přiveďte k varu. Nechte bublat cca 12 minut. Přítomnost sody je důležitá, ta zvyšuje pH bílku, který se pak méně lepí na skořápku a tenkou blanku pod ní.
Po uvaření vylijte z hrnce horkou vodu a napusťte do něj studenou vodu tak, aby uvařená vajíčka byla ponořená. Můžete přidat i pár kostek ledu. Studená voda vajíčko uvnitř smrští, takže se vytvoří prostor mezi skořápkou a bílkem a bude snazší skořápku oloupat. Nechte vajíčka zchladnout a poté je vytáhněte z vody a osušte papírovou utěrkou. Vezměte jedno po druhém do ruky a pevně ťukněte každým koncem o tvrdou podložku, třeba o kuchyňskou linku. Nejdříve na jednom konci, pak na druhém. Na širším konci vajíčka se nachází vzduchová bublina. Až ji prorazíte, vajíčko už půjde oloupat snadno.
Vajíčka začněte loupat na širším konci, kde je vzduchová bublina. Pomáhejte si hranou bříška palce. Takto byste měli oloupat jak skořápku, tak tenkou bílou blánu pod ní a odhalit lesklé, hladké vajíčko. Pokud bylo vejce správně uvařeno a ochlazeno, loupání by vám mělo jít snadno.
Ve svém příspěvku PŘÍPRAVA ZÁHONU NA ČESNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Bukáček.
Předvýsadbou česneku je možno použít hnůj?Určitě?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaromir svoboda.
Dobrý den, prosím, chtěl bych se zeptat co je za odrůdu česneku NEO, nikde jsem ji v katalogu nenašel. Tady ji prodávají z Odbytového družstva Mochov. Je tam psáno, země původu Česká republika.
Za kladné vyřízení děkuji předem. S pozdravem jaromír svoboda
Do půllitru vody dejte cca 2 zrnka hypermanganu a nechte v nádobě rozpustit. Připraveným roztokem přelijte česnek tak, aby byl ponořený, a nechte 24 hodin působit. Takto ošetřený česnek můžete použít k okamžité výsadbě.
V současné době se už nedoporučuje rozdružení česneku na stroužky a jejich moření výhradně těsně předvýsadbou, ale považuje se za správné rozdružit jej na stroužky a mořit dříve, třeba už začátkem září. Po namoření musí být stroužky během 12 hodin vysušeny a uloženy do doby výsadby na suchém a větraném místě.
Za základ moření se dříve pokládal přípravek SULKA (5%) proti vlnovníku česnekovému. Česnek se mořil 6 až 12 hodin (přes noc), ne déle – mohlo dojít k popálení. Mořicí lázeň nebylo možné používat opakovaně. Byl-li česnek namořen v Sulce již dříve, musely se před vlastní výsadbou stroužky namočit asi na 1 hodinu do vody a po oschnutí co nejdříve vysadit.
Proti fuzáriu (houbová choroba) se doporučuje například MERPAN 80 WG, ale účinnou obranou je i pozdní výsadba česneku. Nejlepší termín výsadby je tedy den před zamrznutím půdy.
V naší poradně s názvem GLADIOLY PLÍSEŇ NA CIBULKÁCH PŘED VÝSADBOU. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Postřik hypermanganem nestačí a pokud takové hlízy zasadíte, tak plíseň pohltí nejen hlízu samotnou, ale bude se dál šířit na okolní rostliny. Nejlepší je gladioly s plísní vůbec nezasazovat. Pokud to jsou nově zakoupené hlízy, tak je zluste vrátit a požadovat zdravé.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk SAIS.
Děkuji za nepotěšující odpověď. Bohužel již nemám lístek ani obal od gladiol a také už nové-další gladioly nemají. Tak že tato cesta padá. Plíseň je pouze v prohlubni spodní strany, jak jsem psal. Velikosti 4-5mm. Cibulek mám 75.kusů z toho tak 10.ks. plíseň nemá. Musím něco zkusit. Třeba bude štěstí, a podaří se je zachránit. Dávám je do nádob po 9.kusech.
Vážně není rozumná možnost-naděje???
Česnek moříme předvýsadbou. Nejdříve moříme Sulkou a až následně Rovralem. Česnek rozdělíme na stroužky, vložíme do připraveného roztoku, vyndáme a usušíme. Sulkou moříme po dobu 6–12 hodin. Rozdělené stroužky uložíme do připraveného 5% roztoku a necháme uvedenou dobu působit. Stroužky vyndáme a usušíme. Těsně předvýsadbou provedeme druhé moření přípravkem Rovral proti houbovým chorobám. Toto druhé moření je jen krátké, po dobu 20 minut. Oschlé stroužky následně vysazujeme. Někteří pěstitelé také doporučují dřívější moření Sulkou. Lze mořit česnek i delší dobu předvýsadbou, například na začátku září. Stroužky uložíme do připraveného roztoku na cca 12 hodin a po vyndání vysušíme. Takto namořené stroužky uložíme na suché větratelné místo.
V naší poradně s názvem GLADIOLY PLÍSEŇ NA CIBULKÁCH PŘED VÝSADBOU. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk SAIS.
Nové nyní zakoupené gladoly mají v spodní části (kořenové) v důlku plíseň. Jen tam o velikosti 5-6mm. Stačí postřik z hypermanganu ? 4. zrnka na litr a půl vody? Nebo radši namočit na 24.hod. a pak hned zasadit? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Postřik hypermanganem nestačí a pokud takové hlízy zasadíte, tak plíseň pohltí nejen hlízu samotnou, ale bude se dál šířit na okolní rostliny. Nejlepší je gladioly s plísní vůbec nezasazovat. Pokud to jsou nově zakoupené hlízy, tak je zluste vrátit a požadovat zdravé.
Brambory není vhodné pěstovat stále na stejném místě, jinak hrozí zamoření hnilobami, háďátkem i mandelinkou. Ideální je interval 4 roky.
Brambory vyžadují dobře vyhnojený pozemek, nejlépe hnojem v minimálním množství 4 kg/m2, a na jaře pak NPK v dávce 80–100 g/m2. Předvýsadbou je nutné prokypření půdy, aby se lépe prohřála, pro rané výsadby se dokonce doporučuje půdu asi týden předvýsadbou po přihnojení zakrýt průhlednou fólií, ta zvýší teplotu půdy až o 5 °C a urychlí počáteční růst.
I vzhledově pěkná sadba od známého může být promořena virovými chorobami, které dokážou snížit výnos až na polovinu, proto sadbu používáme raději novou a především uznanou.
Pro ranou sklizeň předkličujeme brambory při teplotě 10–18 °C po dobu 3 až 4 týdnů. Hlízy rozložíme do bedýnek v jedné vrstvě, nemusíme je zasypávat zemí a umístíme je na světle, vytvoří se tak krátké pevné zelené klíčky, často i se zárodky kořínků. Ve větším množství je vhodné sadbu alespoň narašit umístěním do místa s teplotou 15 °C po dobu 14 dnů předvýsadbou. Předklíčená sadba poskytne sklizeň o 2–3 týdny dříve, narašená asi o týden. Nejvíce urychlíme sklizeň – kromě výše uvedených opatření – zakrytím porostu po výsadbě průhlednou porofólií nebo netkanou textilií. Textilii ponecháme na porostu až do odeznění jarních mrazů, odkrýváme ji jen při okopávce a přihrnování.
Termín výsadby brambor je podmíněn příchodem jarních mrazů. Mnozí zahrádkáři spěchají a sází již koncem března, ale u předklíčené sadby a předehřáté půdy se může snadno i při výsadbě v polovině dubna stát, že mladé rostliny popálí mráz i přes dostatečné přihrnutí. Porost je pak vhodné přihnojit dusíkatým hnojivem nebo předem chránit netkanou textilií.
Brambory nevysazujeme příliš hustě, hustý porost nedá větší výnos, naopak trpí více houbovými chorobami. Optimální spon je 60 x 35 cm (u raných 50 x 30 cm). Hlízy sázíme mělce (cca 6–8 cm) do prohřáté povrchové vrstvy půdy. Při výsadbě předklíčených i narašených brambor dbáme na zachování původní orientace hlízy a snažíme se o minimální poškození klíčků.
Během vegetace je nutné u klasického hrůbkového pěstování několikrát okopávat a 2–3x přihrnout zem. Hrůbek musí být dostatečně vysoký a shora plochý alespoň 15 cm, jinak se hlízy vytvářejí těsně pod povrchem, snadno zelenají a jsou více napadány plísní bramborovou. Poslední zásah, ať už okopávku, či přihrnování, ukončíme před květem rostlin (tedy při výšce porostu 20–30 cm), poté již kořínky špatně regenerují a dochází k poškození mladých hlíz.
Při sklizni je nutné hlízy chránit před zbytečným poškozením, 14 dnů před sklizní odstraníme nať a sklízíme za sucha při teplotách nad 12 °C. Sklizené brambory před naskladněním do sklepa necháme 10–14 dnů takzvaně vydýchat na tmavém suchém místě při běžné denní teplotě. Během této doby hlízy zacelí poranění a sníží své dýchání. Před uskladněním nezapomeneme vytřídit poškozené, hnilobami či plísní napadené hlízy.
Namáčení česneku v manganistanu draselném předvýsadbou není standardním ani doporučeným postupem a neexistují žádné informace, které by naznačovaly jeho přínos pro pěstování česneku. Zahradníci místo toho často moří stroužky peroxidem vodíku nebo alkoholem a někteří je namáčí do roztoku hnojiva, aby podpořili zdravý růst. Manganistan draselný se obvykle používá k lékařské péči o rány a obecně se nedoporučuje pro zahradnické účely.
Proč manganistan draselný není tou správnou volbou?
Omezené informace
Neexistuje žádná zahradnická literatura ani rady z renomovaných zdrojů, které by doporučovaly manganistan draselný předvýsadbou česneku.
Není určen pro půdu
Manganistan draselný je silná chemikálie používaná především v lékařství k ošetření ran, nikoli k ošetření půdy nebo semen zeleniny.
Nebezpečí poškození
Namáčení česneku v silných chemikáliích může stroužky poškodit a bránit jejich schopnosti růstu.
V naší poradně s názvem BALKÓNOVÉ ROSTLINY NA SEVER A DO STÍNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
prosím jak se množí ze semen bramboříky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Výsadba semen bramboříku je poměrně snadná, ale trvá to docela dlouho a nedodržují se u toho obvyklá pravidla, na která můžete být zvyklá při klíčení semen. Semena bramboříku dozrávají v červeneci, kdy je také nejlepší doba k jejich výsadbě. Semena můžete sklízet sama ze svých rostlin a nebo si v obchodě koupit zralá semena. Můžete si také koupit sušená semena, ale jejich klíčivost nebude tak dobrá. To můžete obejít namočením sušených semen ve vodě s několika kapkami Jaru na nádobí po dobu 24 hodin předvýsadbou. Výsadba semen bramboříku vyžaduje dobře vyzrálý kompost smíchaný s pískem. Do každého květináče s průměrem cca 13 cm zasaďte asi 20 semen a přikryjte je jemnou vrstvou kompostu nebo písku a udržujte mírně vlhké. V přírodě semena bramboříku klíčí na podzim a v zimě, což znamená, že se jim líbí chladno a tmavo. Umístěte květináče na chladné místo, nejlépe okolo 15 °C a zakryjte je něčím, co úplně zablokuje světlo. Po výsadbě semen bramboříku může trvat i několik měsíců, než dojde k vyklíčení. Jakmile semena vzejdou, sejměte kryt a květináče položte pod růstová světla, která koupíte v zahradnictví. Udržujte rostliny stále v chladu - brambořík roste v zimě. Pokud vaše růstová světla vytváří teplo, tak je nutné chladit rostliny ventilátorem. Postupně, jak se rostliny zvětšují, je můžete přesadit do samostatných květináčů. Až přijde léto, přestanou kvést, ale pokud se vám podaří udržet je v chladu po celou dobu i v létě, porostou i v létě a narostou rychleji. To znamená, že v prvním roce pravděpodobně neuvidíte žádné květy.
Chcete-li česnek dlouhodobě skladovat, je potřeba nechat ho pořádně usušit. Řádné vysušení vám zajistí, že si budete moct vychutnat chuť letní sklizně i v mrazivé zimě. Jedna z nejobdivuhodnějších věcí na česneku je, že zůstává čerstvý i dlouho poté, co byl vytažen ze země.
Chcete-li si česnek uskladnit na zimu, je zapotřebí, abyste ho přesunuli na suché, stinné a vzdušné místo. Je jedno, zda to bude na kryté verandě, či v dobře větrané garáži. Položte česnek nejlépe jeden vedle druhého, aby měl dobrou cirkulaci vzduchu. Nikdy nedávejte česnek na přímé sluneční světlo, protože na horkém slunci se česneku zhoršuje chuť, minimalizujte tedy množství přímého slunečního svitu nejen v době sušení.
Z česneku před sušením nemusíte odstraňovat ani nečistoty, ani nať, na všechno přijde správný čas, až česnek vysušíte. Nikdy česnek nemyjte, vaším úkolem teď je řádně ho vysušit.
Česnek můžete svázat do svazků za nať a pověsit je. Pokud jste zruční a troufáte si na to, klidně si natě zapleťte. Při pletení uschlé a odpadající části stonku rovnou odstraňujte a vyhazujte. Využijte toho, že některé části stonku jsou ještě zelené a pružné a upletený cop nechte vyschnout na stinném místě.
V průběhu sušení z česneku neodstraňujte listy, protože česnek je schopen čerpat energii z listů až do té doby, než se vlhkost úplně neodpaří. Listy zároveň zabraňují, aby byl česnek napaden houbami či jinými nečistotami před tím, než bude úplně suchý.
Přeje-li dobré počasí, měl by být česnek asi po měsíci dostatečně vysušený, kořeny by měly být scvrklé a listy úplně hnědé. V tomto stadiu je česnek připravený ke skladování, stačí ho jen pro samotné uskladnění připravit. Je potřeba zakrátit kořeny i suché listy, odstranit nečistoty, můžete oloupat pár vrstev obalu paličky, ale dbejte na to, abyste jich neodstranili příliš mnoho. Takto upravený česnek je čistý a připravený k uskladnění. Pokud jste si dali tu práci a nať česneku spletli do copu, nic nezkracujte, snad jen můžete zakrátit zaschlé kořeny a odstranit přebytečné nečistoty, ale česnek můžete nechat spletený až do samotné spotřeby.
Ve svém příspěvku JAK OLOUPAT DÝŇOVÉ SEMENO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den,
U nás doma se dýňová semínka sušila v troubě a suchá se pomocí zubů vylupovala. Upražená semínka musela být růžová. Pražila se pomalu na sucho. Později jsme semínka vylupovala těmito způsoby jak suchá, tak čerstvá (u čerstvých je to větší problém):
1. Přejeďte nehtem středem boční rýhy jádra co nejdále a poté tlakem palce a prsteníčku rozlomte v rýze.
2. Tlakem postupně ulomte u zobáčku obě vyvýšené strany. Zobáček by měl směřovat k vám. Poté jádro vyjměte, příp. nutno ještě trochu někde odlomit kousek slupky.
3. Tlakem na boční hrany pomocí prstů ve špičce semena se vám slupka rozevře a tu ještě trochu odlomte a máte jádro venku.
4. Jádro se slupkou vložit do úst, slupku okousejte, jádro snězte a slupku vyplivněte.
Je jen na Vás jaký postup si vyberete :)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří Šrámek.
Česneku se nejlépe daří v hlubších a spíše lehčích půdách s dobrým obsahem humusu. Pozor, tato plodina nesnáší zamokření. K pěstování česneku vždy zvolte slunné místo. Abyste předešli přenášení chorob a škůdců, sázejte česnek po sobě nejdříve za 4 až 5 let. Také se doporučuje nepěstovat ho na záhonech, kde se předtím pěstovaly brambory, cibule, pórek či rajčata.
Nejméně měsíc předvýsadbou je dobré půdu hluboko zrýt (cca 30 cm), aby se slehla, česnek dobře zakořenil a přes zimu nevymrzl. Pro jarní výsadbu je potřeba půdu zrýt už na podzim. Na jaře, a to ihned jakmile půda oschne, ji pouze nakypřete do hloubky 10 cm a urovnejte její povrch. Předvýsadbou půdu vyhnojte. Doporučuje se Cererit. Pozor, přímé hnojení chlévským hnojem česnek nesnáší, stejně jako přehnojení dusíkatými hnojivy.
Některé odrůdy česneku potřebují projít obdobím chladu, proto již v listopadu rozdělte hlavičky (paličky) na jednotlivé stroužky a ty zasaďte do půdy ve vzdálenosti 15 cm od sebe do 8 cm hlubokých řádků. Pro sázení si tedy můžete vybrat dvě období – od března do dubna nebo na podzim v říjnu (záleží na vybrané odrůdě). Pro pěstování je důležitý dobrý a zdravý česnek. K výsadbě používejte velké a zdravé obvodové stroužky. Nepoužívejte žádnou paličku ze zásob kuchyně nebo přivezenou z dovolené. Raději kupte sadbový česnek ve specializovaném obchodě.
Během vegetace půdu kypřete a odstraňujte plevel. Zalévejte jen v období velkého sucha. Ve stadiu dvou listů můžete česnek mírně přihnojit Cereritem. Pokud objevíte zakrnělé rostliny, budou pravděpodobně napadeny háďátkem (o tomto škůdci viz níže) – ihned je celé vyryjte a spalte.
Aby bylo česnek možné dlouhodobě skladovat, je třeba nechat jej pořádně usušit, jedině tak si jej můžeme vychutnat i během mrazivé zimy. Česnek zůstává čerstvý i dlouho poté, co byl vytažen ze země. Chceme-li česnek dobře uskladnit až pro zimní spotřebu, je třeba jej přesunout na suché, stinné a vzdušné místo. Může to být na kryté verandě, pod střechou nebo ve větrané garáži. Položte česnek jeden vedle druhého – kvůli dobré cirkulaci vzduchu. Česnek nedávejte na přímé sluneční světlo, jinak se na horkém slunci zhorší jeho chuť. Množství přímého slunečního svitu minimalizujeme i v době skladování. Nikdy česnek nemyjte.
Česnek můžete svázat do skupinek za nať a pověsit je. Pokud jste dostatečně zruční, natě zkuste zaplést. Při pletení pak uschlé části stonku rovnou odstraňujte. Části stonku, které jsou ještě zelené a pružné, vám usnadní pletení copu. Takto připravené svazky pak nechte vyschnout na stinném místě. V průběhu sušení již z česneku neodstraňujte listy. Česnek čerpá energii z listů až do doby, než se z nich odpaří všechna vlhkost. Listy rovněž zabraňují napadení houbami. Asi po měsíci budou kořeny scvrklé a listy hnědé. Je tedy třeba kořeny zakrátit, odstranit suché listy a nečistoty, někdy i oloupat pár vrstev obalu z paličky. Jen jich nikdy neodstraňujte příliš mnoho a cop nezkracujte!
Kvůli optimálnímu uskladnění je důležité nenechat copy projít chladem (cca pod 7 °C), to znamená dát je hned po usušení do tepla (kuchyň, spíž), nebo je v opačném případě skladovat v co nechladnějších podmínkách (ideálně 0–3 °C nad nulou) při vlhkosti vzduchu cca 65 %. Krátkodobý a mírný mráz česneku neublíží. Důležité je hlavě česnek po sklizni řádně vysušit.
Česnek se musí skladovat v suchu, ideální nádoby pro skladování představují proutěné koše, síťové tašky, hliněné květináče nebo papírové pytle. Nádoba musí být větratelná a suchá. Je možné využít staré punčochy, které lze zavěsit ke stropu, jednotlivé paličky česneku oddělit uzlem od sebe a postupně česnek odstřihávat. Ideální teplota pro skladování je 13 až 18 °C a vlhkost asi 60 %. Nižší vlhkost vede k vysušení stroužků česneku a vyšší vlhkost zase k uhnívání a plísním. Je třeba využít tmavá místa.
Ve svém příspěvku JAK OLOUPAT DÝŇOVÉ SEMENO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den,
U nás doma se dýňová semínka sušila v troubě a suchá se pomocí zubů vylupovala. Upražená semínka musela být růžová. Pražila se pomalu na sucho. Později jsme semínka vylupovala těmito způsoby jak suchá, tak čerstvá (u čerstvých je to větší problém):
1. Přejeďte nehtem středem boční rýhy jádra co nejdále a poté tlakem palce a prsteníčku rozlomte v rýze.
2. Tlakem postupně ulomte u zobáčku obě vyvýšené strany. Zobáček by měl směřovat k vám. Poté jádro vyjměte, příp. nutno ještě trochu někde odlomit kousek slupky.
3. Tlakem na boční hrany pomocí prstů ve špičce semena se vám slupka rozevře a tu ještě trochu odlomte a máte jádro venku.
4. Jádro se slupkou vložit do úst, slupku okousejte, jádro snězte a slupku vyplivněte.
Je jen na Vás jaký postup si vyberete :)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Radana.
Vhodnou tepelnou úpravou lze zeleninu připravit tak, aby nepřišla o cenné vitamíny a minerály. Hodně lidí při grilování zůstává jen u osvědčené papriky, cukety a žampionů, ale nebojte se experimentovat, vyzkoušet můžete v podstatě jakýkoliv druh zeleniny a zklamaní dozajista nebudete.
Pravidla pro grilování zeleniny
Kupujte pouze čerstvou a kvalitní zeleninu, nejlépe přímo od farmáře. Nyní vám to možná připadá nepodstatné, rozdíl v chuti ale určitě poznáte.
Vybírejte zeleninu menší, bude šťavnatější a chutnější.
Zeleninu před grilováním důkladně omyjte.
Zeleninu, kterou není třeba vypotit, osolte až po grilování, nikoli před ním.
Gril rozpalte, jak nejvíc to půjde, tepelná úprava by totiž měla být co nejrychlejší, aby si zelenina zachovala své vitamíny a jiné prospěšné látky.
Pro šetrnější přípravu můžete zeleninu zabalit do alobalu, případně u klasického grilu použít žulovou desku.
Pokud teplé zelenině zrovna moc neholdujete, můžete grilovanou zeleninu nechat vychladnout a teprve potom konzumovat, i studená bude chutnat skvěle.
Doporučení
Každý druh zeleniny vyžaduje při grilování trochu jiný postup, proto je zde malý přehled.
Cuketa: Cuketu neloupeme, grilujeme ji i se slupkou, která se ale ráda připaluje, a proto musíme být ve střehu a cuketu hlídat. Cuketu krájíme na kolečka nebo příčné plátky, a protože obsahuje hodně vody, necháme ji vypotit – nasolíme ji, chvíli počkáme, potom ji opláchneme a osušíme papírovým ubrouskem. Plátky cukety můžeme po ogrilování srolovat do rolky, kterou naplníme například sýrem.
Cibule: Grilovat cibuli by napadlo asi málokoho, ale světe div se, je to pochoutka. Stačí cibuli nebo šalotku oloupat, nakrájet na tlustší plátky a grilovat na grilovacím tácku nebo alobalu.
Dýně nebo patison: Patison omyjeme, nakrájíme příčně na plátky (vršek a spodek nepoužijeme) a grilujeme asi 5 minut.
Fazolové lusky: Žluté i zelené fazolové lusky představují vynikající a zdravou přílohu k masu. Umyjeme je, odkrojíme okraje a fazolky rozprostřeme na grilovací tácek či alobal, drobné fazolky by totiž jinak propadly dolů. Zakápneme je olivovým olejem nebo poklademe máslem a grilujeme dozlatova, tedy asi 15 minut.
Chřest: Chřest se stává velmi oblíbenou zeleninou, a není se čemu divit, chutná totiž opravdu skvěle. Zelený chřest, který se pro grilování hodí víc než bílý, omyjeme a odřízneme či odlomíme z každého výhonku zdřevnatělý konec. Několik výhonků napíchneme na jednu špejli po obou koncích – na rozpáleném grilu totiž budeme chřest otáčet. Grilujeme 4 až 5 minut na každé straně. Gurmáni si mohou chřest gril
Ve svém příspěvku JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Dostálová.
Mám zasazené tuje ve vzdálenosti 90cm od svého plotu. Sousedka myslí, že vzdálenost je malá. Kde získám informace o skutečně nutné minimální vzdálenosti?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mirek.
Ochranné pásmo sousedních pozemků pro výsev rostlin není zákonem upraveno. Obecně se v těchto případech postupuje podle Občanského zákoníku. Občanský zákoník jako základní pravidlo pro všechny vlastníky pozemků (domů) stanoví, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (prorůstání kořenů, zábor místa, znečištění opadáváním) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Takže, když soused nesouhlasí s výsadbou, tak raději ustupte o něco dále, protože jinak se na to soused bude soustředit a určitě alespoň jednu podmínku z výše uvedeného výčtu jednoho dne porušíte. Určitě to bude stín, kořeny a když nebudete stříhat, tak i prorůstání rostliny za hranici vašeho pozemku. Klidné sousedské vztahy ovlivňují kvalitu vašeho bydlení, proto by jejich udržení mělo mít vždy nejvyšší prioritu.
Buřty alias špekáčky se nejlépe loupu, když jsou čerstvé, maximálně dva dny po vyuzení. Čím jsou buřty starší, tím ztrácejí vlhkost a jejich kůžička se stává tvrdá a nepoddajná. Abyste mohli oloupat i starší buřty, tak je namočte do octové vody. Nechte chvíli (hodinu) koupat a pak oloupejte. Nařízněte je u špičky a stáhněte kůži nejdříve z jedné poloviny a potom z té druhé.
V naší poradně s názvem SUCHÁ SKVRNITOST LISTŮ BOBKOVIŠNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Adámková.
Dobrý den,
prosim o radu. Asi před měsícem jsem koupila a zasadila
bobkovišeň do zeminy pro okrasné dřeviny. Je jich patnáct v řadě, jsou na jižni straně kde je hodně slunička. Asi před 4 dny se začaly na některých bobkovišních dělat hnědé listy. Viiz foto
Poradíte mi co s tim?
Děkuji
Alena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zavíječ broskvoňový.
Přítomnost tohoto hmyzu způsobuje odumírání větví a hnědnutí listů. Hledejte kolem základny stonků díry v kůře a dole piliny. Tento vrtal je přitahován nadměrným mulčem a hlubokou výsadbou. Udržujte mulčování ne silnější než 6 cm a dále od základny stonků. Při výsadbě v těžkých jílovitých půdách je vhodné keř vysadit o něco výše, než je stávající úroveň půdy. Pokud se potvrdí přítomnost zavíječe, můžete použít postřik přípravkem MOSPILAN 20 SP.
Špatná drenáž.
Listy mohou žloutnout, hnědnout a odumírat. Bobkovišeň nemá ráda těžkou jílovitou půdu, která špatně odvodňuje. Nadměrná vlhkost půdy snižuje kyslík v půdě, poškozuje jemné kořenové vlásky a kořenový systém není schopen absorbovat vodu. Ujistěte se, že máte dobrou drenáž půdy a ujistěte se, že v kořenové zóně nejsou žádné svody vypouštějící vodu. Rostliny zasaďte na vyvýšené záhony a/nebo odveďte svody na jiné místo.
Přilišná zálivka.
Bobkovišně nezalévejte každý den. Nechte substrát jeden vyschnout, aby kořeny mohly dýchat
Začínejte loupání od nejširšího konce, ne z boku vajíčka.
Neoloupaná vařená vejce můžete skladovat v ledničce až 5 dní. Jakmile je oloupete, měli byste je co nejrychleji spotřebovat.
Než se vejce začnou vařit, nasypte do vody trochu soli. Půjdou pak snadněji loupat a sůl navíc zabrání bílku vytéct do vody, pokud některé vejce praskne. Navíc dodá vajíčkům chuť.
Pozor, ať vejce nepřevaříte. Skořápka pak popraská na tisíce malých kousků a oloupat ji nebude vůbec snadné. Nebo se vnitřek vejce přilepí na skořápku a vy pak při loupání budete se skořápkou trhat i ztuhlý bílek.
V naší poradně s názvem EUSTOMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den chci se zeptat, kde se dají sehnat semínka růžové a bílé eustomy. Děkuji za odpověď a přeji hezký den Ivana Paťhová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pěstování eustomy ze semínek je velmi náročné. Její semínka klíčí pouze na slunci, přičemž s výsadbou se musí začít již v lednu, aby stačila vykvést. Počasí v lednu nedovoluje mít sadbu venku na slunci a je třeba mít slunný skleník. Nedostatečné osvětlení sluncem vyprodukuje rostliny, které nezdravě vypadají a divně kvetou. Eustomu je proto jednodušší koupit, připravenou od profesionálních zahradníků. Vyberte si rostlinu, která má již několik květů a mnoho vitálních poupat. Z takové Eustomy budete mít patřičnou radost.
Zde jsou další rady, abecedně seřazené, jak snadno, rychle a co nejlépe oloupat vejce...
Lžícování: Lžící několikrát poklepejte na širší konec vejce. Rozbijete tak skořápku a prorazíte vzduchovou bublinu. Vsuňte lžíci mezi skořápku a povrch vejce. Vejce samo vyklouzne ven.
Třesení: Z vychladlých vajec slijte studenou vodu. Hrnec přiklopte pokličkou a začněte třást, můžete i do rytmu hudby. Netřeste masivně, jelikož byste z vajec mohli mít skořápkovou míchanici. Až odklopíte poklici, skořápky budou rozbité na malé kousky. Jednoduše je z vajíček opláchněte vodou.
Válení: Až budou vajíčka vychladnutá, naklepněte konce o pevnou podložku. Nejprve jeden konec, pak druhý. Položte vejce na kuchyňskou linku, pevně na něj položte dlaň a kutálejte pod dlaní dopředu. Tlačte tak akorát, abyste slyšeli zřetelné křupání a na skořápce se objevila síť prasklin. Skořápku loupejte ze stran vajíčka a z širšího konce. Nakonec by celá skořápka měla z vejce hladce sklouznout.
Vymáčknutí: Vezměte jedno vejce po druhém do ruky a naklepejte skořápku na obou koncích o tvrdý povrch, třeba o kuchyňskou linku. Odstraňte rozbitou skořápku z obou špiček vajíčka. Pevně ho chyťte do ruky a zmáčkněte vajíčko na užším konci skořápky. Při troše šikovnosti vyklouzne. Tento postup vyžaduje cvik.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO SE SÁZÍ BOBKOVIŠEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza kadlecová.
Na plánovaný živý plot o výšce 2m z NOVIT na vzdálenost 6 m mám zakoupit 7 rostlin, které budou sázeny mezi sebou ve vzdálenost 100cm? tk
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na živý plot by všechny druhy bobkovišně měly být vysazeny ve vzdálenosti 60 až 90 cm od sebe. Pokud chcete rychle hustou clonu, zasaďte své bobkovišně ve vzdálenosti 60 cm od sebe, ale pokud jste ochotna počkat o něco déle, dosáhnete stejně hustého živého plotu s výsadbou ve vzdálenosti 90 cm od sebe, na což přesně stačí 7 rostlinek na 6 metrů živého plotu. Vzdálenost mezi rostlinami v živém plotu větší než 90 cm nebudí dobrý dojem, rostlinky vypadají dloooouhou dobu osamoceně.
Vajíčka uvařte ve vroucí osolené vodě s kapkou octa. Díky octu vám nepopraskají skořápky. Vajíčka se uvaří za 3 minuty. Potom je rychle zchlaďte v ledové vodě, půjdou snadno oloupat.
Postup: Uvařené křepelčí vajíčko lehce naklepněte a pod vodou začněte opatrně loupat. Vypadá to asi zvláštně, ale pod vodou to jde mnohem lépe než na suchu, a na začátku můžete použít trochu nehty. Za chvilku získáte grif.
No a jaké zkušenosti s loupáním vajíček máte vy? Podělte se o své vychytávky.
Ve svém příspěvku ČESNEK V SOLI NA USKLADNĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Sehnálek.
Někde jsem četl, že je možno česnek naloupat a do sklenice 0,7 l dát 1cm soli, na toto naloupaný česnek ale již nevím, zda vysát vzduch nebo jak dále uskladnit a jak dlouho česnek vydrží. Pokud mi dáte informaci k požadovanému tak předem děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.
Vyzkoušejte to na malém množství. Použijte k tomu skleničky od Krenexu. U jedné zkuste vysát vzduch a druhé ne. Obě skleničky pak uskladněte v temnu při pokojové teplotě. Podle výsledku testu pak zjistíte, který postup vám vyhovuje. Domnívám se, že sůl vytáhne ze stroužků jejich vlhkost a ty se pak zcvrknou a budou takové gumové.
Uvařené vejce vložte do menší sklenice. Sklenici naplňte do jedné čtvrtiny studenou vodou. Poté sklenici zakryjte dlaní a silně protřepte, skořápka by se měla jednoduše oddělit.
Tak to je oříšek. Vejce naměkko mají sice uvařený bílek, žloutky jsou ale tekoucí, nahniličku jsou někde na cestě mezi naměkko a natvrdo. V prvním případě se (podle teoretických rad) vaří asi tři minuty, ve druhém o minutu déle. Záleží ale i na velikosti vejce, tady už si musí přesný čas vyzkoušet každý sám.
Postup: Po časovém limitu vyjměte naběračkou vejce, rychle je ochlaďte ve studené vodě, aby šla snadno loupat. Pak odstraňte horní třetinu skořápky, lžící krouživým pohybem vejce „vypreparujte“ a servírujte do sklenice.
Tip na servírování: Nakrájená vejce přelijte omáčkou, nebo je podávejte s rajčaty či přelité trochou rozpuštěného másla. Tatíček Masaryk je měl prý nejraději v té nejjednodušší podobě, a to jen lehce posolená a popepřená, nahoru si nechal nastrouhat trošku křenu. Zkuste to!
