MANDEVILA PRO VÝSEV A MNOŽENÍ a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Dipladenia pochází z Brazílie, kde roste jako pnoucí liána. Proto se jí také říká brazilský jasmín. Vyskytuje se v prostředí s vysokou vzdušnou vlhkostí a stálou teplotou.
Na náš trh přišla nedávno a zákazníky na první pohled zaujala svými obrovskými, obvykle purpurovými, ale i bílými nebo růžovými trubkovitými kalichy se žlutým středem.
Dipladenia
Dipladenia se odborně nazývá Mandevilla splendens, ale velmi často slýcháváme spíše její synonymum Dipladenia, případně Sundevilla. Český název pro tuto rostlinu je chilský jasmín nebo brazilský jasmín, mandevila nebo sandevila.
Mandevilla upoutá pěstitele na první pohled – prodává se obvykle vyvazovaná k opoře a se svými velkými, sytě zelenými lesklými listy vypadá velmi svěže. Vejčité listy rostou na stonku vždy po dvou.
Naštěstí už není problém koupit rozkvetlé rostliny také v našich zahradnických centrech, často najdete v nabídce nejen druh Mandevilla splendens, ale i Mandevilla sanderi nebo Mandevilla amoena. Pokud budete mít štěstí, můžete si vybrat květy i v jiných barvách. Působivé jsou odstíny růžové a červené, občas však bývá k mání i mandevila se žlutými či bílými květy – Mandevilla amoena.
Trubkovité zvonky květů mají průměr od pěti do deseti centimetrů, objevují se od léta do podzimu a nesou bílou, růžovou nebo purpurovou barvu. Jícen květu je obvykle žlutý. Velmi pohledné jsou i lesklé tuhé listy dosahující až dvaceti centimetrů v průměru.
Mandevila je bujně rostoucí liána (popínavá rostlina) a dokáže za léto vyrůst do třímetrové výše. To znamená, že potřebuje pravidelný přísun živin a přiměřený prostor pro kořenový systém. Před umístěním na stanoviště ji můžete přesadit do nádoby o něco větší, než v jaké jste ji koupili. Na dno dejte dobrou drenáž a zeminu buď pro balkonové rostliny, nebo směs ze tří dílů rašeliny a jednoho dílu pařeništní zeminy.
Pravidelné přihnojování mandevile svědčí, vybuduje si pak mohutný kořenový bal a silné, bohatě kvetoucí nadzemní výhony. Vhodná jsou tekutá hnojiva s vyšším obsahem fosforu či plná tekutá hnojiva pro balkónové rostliny. Jakmile se i při této péči zastaví růst nebo rostlina málo kvete, potřebuje přesadit.
Mandevila dobře snáší polostín – má ho raději než celodenní plné slunce, které jí poškozuje a deformuje listy. Vítr není pro pnoucí rostliny nikdy moc dobrým návštěvníkem, dokáže je vmžiku polámat nebo potrhat květy a listy, najděte proto rostlině chráněnou polohu.
Vysoké teploty snáší mandevila celkem bez problémů, stejně tak i sucho (ovšem ne dlouhodobé) – většinou reaguje jen zpomalením růstu a menší násadou květů. Po návratu k normálním podmínkám (teploty kolem dvaceti stupňů a pravidelná zálivka) pokračuje rostlina v růstu i kvetení.
Pro mandevilu představují ideální nádobu k pěstování velké a hlubší samozavlažovací květináče. Nezáleží na jejich tvaru (zda kulaté, či hranaté), důležité je, aby měly kořeny stále možnost čerpat závlahu a živiny, pak mandevila roste přímo před očima. Nezapomeňte do nádoby zapustit oporu, pokud chcete mandevilu pěst
Ve svém příspěvku MNOŽENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Studecká.
moje orchidej má místo květů narostlé nové malé lístky,co s nimi,je možné je nějakým způsobem použít pro množení,nebo je mám odlomit,ustřihnout,nebo snad nějak jinak,díky za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Trhlíková.
Mám např. jednu, asi Dendrobium ( úzké dlouhé) a ta má narostlé listy s kořeny. Teď ji ještě chvilku nechám a pak zasadím . Byla při koupi modrá, pak ještě jednou kvetla tak jsem zvědavá, co to udělá. Ten druhý květ byl ale bílý.
Aby řízky dobře zakořenily, vysazujte je do kvalitního substrátu. Použít můžete například Substrát na řízkování 10 l od firmy Agro. Jde o vzdušný substrát s jemnou strukturou, nižším obsahem živin a stopových prvků. Obsahuje vybrané druhy rašeliny a křemičitý písek.
Vhodný je rovněž AGRO Substrát pro výseva množení 20 l, jehož speciální struktura – rašelina, písek, upravená reakce, jemná struktura, nízký obsah živin – je určena pro klíčení semen, k přepichování mladých rostlin, k zakořeňování řízků, k předpěstování sadby květin i zeleniny a k vegetativnímu množení rostlin. Navíc obsahuje aktivátor zakořeňování.
Firma Forestina má ve své nabídce Substrát supresivní pro výseva množení 5 l, který svým složením odpovídá nejvyšším nárokům hobby pěstitelů i profesionálů. Supresivní výsevní substrát je určen speciálně pro výsevy a množení rostlin. Je připraven ze směsi vytříděné světlé a tmavé rašeliny s upravenou pH reakcí a perlitem. Je vhodný jak k setí semen, tak k přepichování řízků rostlin. Substrát je obohacen hnojivem se základními i stopovými živinami v nezbytném rozsahu, což má vliv na bezproblémové zakořeňování řízků a klíčení výsevů. Supresivní substrát obsahuje 2 druhy hub, které potlačují původce významných houbových onemocnění a preventivně působí proti hmyzím škůdcům.
V naší poradně s názvem BEZTRNÝ OSTRUŽINÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Parýzek, ing..
Prosím o radu. Kdy je nejvhodnější doba ke hřížení šlahounů. Hřížím matiční šlahouny, nové rostliny mi vzejdou, ale nechám si poradit. Jestli matiční šlahouny už letos nebo až druhý rok, kdy už budou mít plody.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Nejvhodnější doba pro hřížení ostružin je na jaře a na podzim. Výsledky jarního hřížení můžeme oddělit ten samý rok na podzim. Ty podzimní až následující rok na jaře. K hřížení se používají jednoleté výhony.
K vegetativnímu množení ostružin můžete také použít i další postupy, které jsou vhodnější. Je to například množení kořenovými řízky. Vhodné části kořenů získáváme na podzim. U matečné rostliny odkryjeme z jedné strany kořeny, aby je bylo dobře vidět a ostrým nožem je od rostliny oddělíme. Řízky mají být dlouhé 8-10 cm a v průměru 8-10 mm. Horní konec seřízneme kolmo na osu řízku, spodní část mírně šikmo. Pracovat musíme pozorně. Řízek vysazený obráceně neroste. Řízky zakládáme přes zimu v mrazuprosté místnosti do písku s rašelinou. V dubnu je vysazujeme na záhony s lehčí kompostní zeminou. Na záhoně vyhloubíme rýžku asi 10 cm hlubokou, která má jednu stěnu kolmou. Na tuto stěnu stavíme řízky asi 10 cm od sebe, zasypeme zeminou a navršíme 3 cm vysoký hrůbek. Po výsadbě zalijeme, kypříme, odstraňujeme plevele a přihnojujeme. Řízky je nezbytné ošetřit stimulátorem růstu.
Rozmnožování orchidejí se dělí na generativní (výsev semen) a vegetativní (dělení rostlinných částí). Množení výsevem je však problematické a pro běžného pěstitele prakticky nemožné. Semena jsou totiž velmi malá a prakticky nemají žádné zásobní látky. V přírodě klíčí za pomoci příslušných symbiotických hub z rodu Rhizoctonia, které jim zajišťují potřebnou výživu. Vyklíčí tak ovšem jen velmi malé množství semen, a proto jich orchideje musí tolik vytvářet. Běžný výsev do substrátu je v podstatě neúspěšný. V praxi jsou dnes orchideje vysévány na speciální živné médium, které obsahuje veškeré potřebné živiny vedoucí k úspěšnému vyklíčení, a to ve sterilních laboratorních podmínkách. Metoda výsevu je tedy náročná na zařízení, pomůcky a materiál.
Oproti tomu je rozmnožování dělením poměrně jednoduché. Jakmile rostlina naroste do větších rozměrů, můžete ji zkusit rozdělit, ale tak, aby každá z dceřiných rostlin měla alespoň 3 zdravé pahlízy (výhony). Řezné rány očistěte a před opětovným nasazením je nechte mírně zaschnout. Polámané a odumřelé kořeny odstraňte. Dceřiné rostliny dobře ukotvěte v substrátu, nejlépe pomocí vyvázání k opoře. Na tři týdny omezte zálivku, doporučuje se nejlépe jen rosit. U rodu Cymbidium a jiných terestrických rodů je možno používat k množení jednotlivé zadní pahlízy vsazené do poréznějšího substrátu. Mladé rostliny by měly vykvést za 4 až 5 let. U rodu Dendrobium lze využít k množení části starší pahlízy, které se položí na vlhký rašeliník a poté uzavřou plastovým obalem. Mladé rostlinky vykvetou cca za 4 roky. U rodu Phalaenopsis můžete použít malé rostlinky, takzvané keiki, které se občas vytvoří na květním stvolu mateřské rostliny. Jakmile dceřiným rostlinkám dostatečně narostou vzdušné kořeny (doporučuje se několik vzdušných kořenů o délce minimálně 5 cm), můžete keiki opatrně odkroutit a zasadit do vhodného substrátu. Rostlinka by měla kvést tak za 3 roky. Jinou vegetativní metodou je řízkování, k němuž použijete u tohoto rodu staré dlouhé stonky, vedlejší výhony nebo odkvetlé stvoly. Řízky řežte dlouhé 10–15 cm. Odříznutá část se nevkládá do zeminy jako u jiných pokojových rostlin, ale pokládá se na plocho na povrch zeminy (písku nebo mechu) a umístí se do vytápěného pokojového skleníku. Orchideje rovněž můžete množit stonkovým výhonem přesahujícím do vedlejšího květináče, který po zakořenění od mateřské rostliny odřízněte.
Ve svém příspěvku MNOŽENÍ BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek stříž.
Dobrý den,
Začal jsem pěstovat borůvky a prosím o všechny možné info o množení (doba, ,postup a td.) mám dobré pozdní odrůdy a chtěl bych je sám namnožit , děkuji Stříž
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mařatková Olga.
Dobrý den , nevím jestli jsem na správném místě a jestli mi někdo bude vůbec chtít odpovědět. Mám borůvku šestý rok Je asi120 cm vysoká a dost bohatá , ale už druhý rok mi květy něco okouše. Když jsem loni zjistila , že skoro polovina květů je pryč,ptala jsem se v zahradnictví a tam mi řekli ,že je to pravděpodobně sviluška ale ,že je to divné ,protože borůvka většinou škůdci netrpí . Dali mi postřik, který jsem aplikovala , ale stejně mi zbylo jen pár květů. Letos jsem hlídala pečlivě, až začnou poupátka a hned jsem opět aplikovala postřik .Jenže za tři dny jsem přišla a opět polovina květů pryč. Opět jsem našla několik pavoučků živých a veselých ! Prosím -neví někdo co s tím? Jaký postřik použít a jak se té potvory zbavit?Budu vděčná za každou radu ! Děkuji vám. Zdravím -Mařatková
Chcete mít papriky na zahrádce nebo na slunném balkóně? Můžete si je vypěstovat ze semínek. Pro pěstování paprik ze semen začněte s klíčením semen uvnitř na konci zimy pomocí směsi pro výsev semen. Pro optimální klíčení udržujte teplou teplotu (27–32 °C) a pamatujte si, že papriky mají rády teplo zdola. Jakmile se sazenice vyvinou, přesaďte je do jednotlivých květináčů a postupně si je aklimatizujte na venkovní podmínky, než je vysadíte do zahrady. Bude to trvat 2,5 měsíce.
Klíčení
Začněte v interiéru: Semena začněte vysévat 8–10 týdnů před posledními očekávanými mrazy, tedy od poloviny února.
Směs pro výsev semen: Použijte dobře propustnou směs pro výsev semen.
Teplota: Pro klíčení udržujte teplou (27–32 °C). Papriky dobře klíčí a následně dobře rostou, když mají teplo zespodu. Proto je umístěte na vyhřívanou podložku a nastavte ji na uvedenou teplotu.
Hloubka výsadby: Semena vysejte do hloubky asi 0,6 až 1,2 cm. Dejte jich do každé buňky sadbovače několik. Později je vyjednotíte.
Zalévání: Půdu udržujte trvale vlhkou, ale ne přemokřenou.
Světlo: Jakmile sazenice vyklíčí, zajistěte jim dostatečné sluneční světlo. Můžete je přenášet podle toho, kde u vás v interiéru svítí slunce. Můžete také použít elektrické pěstební lampy.
Přesazování a pěstování
Jednocení: Jakmile sazenice mají několik pravých listů, prořeďte je na jednu rostlinu v každé buňce sadbovače nebo v květináči a odstraňte ty nejslabší.
Přesazování: Jak sazenice rostou, přesazujte je do větších květináčů, aby se mohly rozvíjet kořeny.
Otužování: Sazenice postupně aklimatizujte na venkovní podmínky tím, že je před vysazením na zahradě vystavíte po dobu 1–2 týdnů rostoucímu množství slunečního záření a nižším teplotám, které v tu dobu panují přes den venku, přičemž pobyt venku postupně prodlužujte až do pozdních hodin. Nebo je můžete od půlky března vynášet ven na přímé slunce a odpoledne je před západem vždy uklidit.
Výsadba papriky na zahradě: Sazenice venku vysaďte do dobře propustné půdy bohaté na organickou hmotu. S výsadbou počkejte, až budete mít jistotu, že přes noc teplota neklesne pod 6 °C.
Rozestupy: Rostliny udržujte od sebe vzdálené 30–45 cm v závislosti na odrůdě.
Podpěra: Během růstu rostlin jim poskytněte oporu, například kolíky nebo klece.
Zálivka: Pravidelně zalévejte, zejména v obdobích sucha.
Hnojení: Používejte hnojivo určené pro plodovou zeleninu, zejména po objevení prvních květů.
Hubení škůdců a chorob: Sledujte rostliny, zda se na nich nevyskytují škůdci a choroby, a v případě potřeby podn
V naší poradně s názvem MY MADAGASCAR TUBIFLORA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Ráda bych věděla, jak o tento druh pečovat a jestli kvete. Má někdo zkušenosti? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Madagascar tubiflira neboli kalanchoe vytváří malý shluk květů, uspořádaný na stopkách. Ke kvetení nedochází pravidelně a někdy nemusí kvést vůbec. V případě, že se rozhodne kvést, tak se tak stane na začátku teplého ročního období. Kakanchoe mají malé šedavé květy podobné levanduli. Po odkvětu, hlavní rostlina umírá a přichází čas ke znovuzrození přes malé rostlinky, které s umřelou rostlinou můžou klesnout k zemi a růst všude tam, kde přistanou. To je důvod, proč je nejlepší, aby se kalanoche pěstovala v samostatných květináčích.
Kalanoche potřebuje teplotu 16° až 24° C. Potřebuje minimálně čtyři hodiny slunečního svitu denně. Dá se pěstovat i venku, ale je třeba ji uklidit před prvními mrazy, a to postupně, protože náhlé změně teploty můžou rostlině způsobit stress. Kalanchoe poroste na přímém slunci, nebo v jasném světle ve stínu. Zalévá se pouze tehdy, když je půda suchá. K zálivce se používá voda o pokojové teplotě. V zimním období je zapotřebí, aby se půda nechala vyschnout mezi jednotlivými zálivkami. Kalanchoe potřebuje zeminu pro kaktusy. Pokud používáte standardní zeminu pro pokojové rostliny, tak přidejte písek nebo perlit pro lepší propustnost. Kalanchoe se přesazuje brzy na jaře, ale pouze tehdy, když rostlina přeroste svůj květináč. Nový květináč vyberte o něco větší než byl ten původní. Přesazování je možné každý měsíc, mezi březnem a zářím. Následně se pak použije tekuté hnojivo naředěné na polovinu, než je doporučováno. Kalanchoe nemá ráda vysokou vzdušnou vlhkost. Průměrná vlhkost v místnosti moderních bytů je ideální pro tuto rostlinu. K rozmnožování je třeba vybrat některé z rostlinek z okrajů listů. Množení se provádí v mělkém hrnci, do kterého se nasype hlína pro kaktusy. Hrnec nemusí být hluboký, protože kořeny zde neporostou moc dlouho. Malé rostlinky se rozmístí na povrch půdy, hrnec se zakryje průhlednou igelitovou fólií a umístí se na slunném místě. Půda se při množení udržuje vlhká, ale ne přemokřená. Když jsou rostliny dostatečně vysoké a lehce se dotýkají plastu, tak se odstraní plastový obal a přesadí se do většího květináče.
Jako optimální termín pro setí je uváděn v našich klimatických podmínkách přelom dubna a května a pak konec srpna a začátek září, protože v tomto období bývá větší množství srážek, ale při zajištění pravidelné závlahy lze sít trávník během celé doby vegetace. V posledních letech se díky teplým zimám osvědčily i zimní výsevy. Ty mají výhodu v lepším odnožování trav přes zimu a menším riziku zaplevelení. Výsev provádíme většinou ručně rozhozem osiva, u větších pozemků je vhodné jeho rozdělení na menší části s oddělením potřebného osiva – může se snadno stát, že se nám ho v závěru bude nedostávat. Výsevní množství se pohybuje od 12–25 g/m2, jen pro rychlejší zapojení porostu se doporučuje dávka vyšší. V každém případě je výsevné množství závislé na travních druzích obsažených v použité směsi. Měli bychom se přidržet doporučení výrobce osiva. Při rozdělení množství osiva počítejte s přídavkem na okraje trávníkové plochy, aby hned z počátku byly hustší. Pro rovnoměrný výsev lze použít i vysévací nádobu (s otvory ve dně), ta nám slouží zároveň jako odměrka pro správné osetí stanovené plochy. Vyseté osivo je nutné zapravit do půdy nejvýše do hloubky 1–2 cm. Nejčastěji sekavým pohybem pomocí hrábí nebo opatrným přehrabáním povrchové vrstvy, na větších plochách ježkovými válci. Po zapravení je nutné povrch utužit těžším válcem nebo nášlapnými prkénky připevněnými na obuv, jinak osivo pomalu a nepravidelně klíčí a snadněji jej vyzobou ptáci. U sestavovaných směsí můžeme využít dvoufázového setí, kdy sejeme nejprve hrubosemenné trávy, které zapravíme do půdy a pak na povrch dosejeme jemnosemenné trávy, ty již nezapravujeme, a povrch utužíme. Po výsevu by, pokud je to technicky možné, měla následovat zálivka, ta dokončí utužení povrchové vrstvy a značně urychlí klíčení. Zálivka nesmí být příliš intenzivní, aby se osivo nesplavilo, vzniknou tak snadno lysé a naopak příliš husté ostrůvky porostu. Vyschne-li povrchová vrstva půdy v průběhu klíčení, dojde zpravidla k úplnému zničení porostu a je nutné sít znovu. Pro rychlejší klíčení a udržení vlhkosti můžeme na menších plochách povrch pokrýt porofólií, jež chrání i před ptactvem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vašem obrázku bude asi pepřinec (Peperomia), respektive nějaký jeho druh. Tyto druhy mají tlusté mohutné stonky a masité listy. Je to tropická trvalka, která je pěstována pro její okrasné listy. Nejčastěji pochází z tropické Ameriky. Jsou kompaktní a obvykle nepřesahují výšku 30 cm. Jednotlivé druhy se značně liší ve vzhledu. Listy jsou hladké a masité a mohou být oválné nebo mohou mít tvar srdce. Drobné květy jsou nenápadné a rostou ve tvaru kordovitých hrotů.
Nároky na světlo
Peperomia je nenáročná pokojová rostlina a dobře roste na jasném nepřímém světle, které poskytuje západní nebo východní okno. Tyto rostliny dokonce rostou i pod fluorescenčními světly (umělé osvětlení). Nedostatečné světlo způsobuje, že pomalu rostoucí peperomie přestane růst. Přímé sluneční světlo naopak spálí její listy.
Nároky na vodu
Před každou zálivkou nechte půdu vyschnout. Přelití vede k hnilobě kořenů, je hlavní příčinou závažných problémů s těmito rostlinnými. Nejlepší je namočit květináč na 10 minut do vody a pak vyndat. Tato technika udržuje listy suché a pomáhá předcházet nemocem rostlin. Husté listy rostlin Peperomia drží vodu a umožňují rostlině odolávat dlouhým obdobím bez zálivky.
Hnojení
Tyto pokojové rostliny přihnojujte měsíčně od jara a v létě základním rostlinným rostlinným hnojivem ve výši 1/2 doporučené dávky. Během podzimu a zimy není nutné tuto rostlinku hnojit.
Nároky na teplotu
Teploty mezi 16 - 27 °C jsou nejlepší. Teploty pod 10 °C a studené průvany z oken a dveří poškozují listy.
Vlhkost vzduchu
Peperomia je původem z deštných pralesů Brazílie a proto milují teplé vlhké prostředí.
Květy
Květy peperomických rostlin jsou velmi malé a nevýrazné. Jsou to listy, které jsou na rostlině tak zajímavé.
Škůdci
Domácí škůdci jako vlnatka a mšice mohou být pro rostlinu problém.
Nemoci
Ringspot virus je skvrnitost listů, který se vyznačuje jako nevzhledné kulaté fleky a nejčastěji se objeví kvůli vysoké vlhkosti. Vzhledem k tomu, že pro tuto chorobu rostlin neexistuje žádné chemické ošetření, musí být poškozené listy a dokonce i celá infikovaná rostlina vyhozeny. Udržujte listy peperomie suché a zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu, abyste zabránila tomuto onemocnění.
Půda
Použijte dobře provzdušněnou volnou půdu, která dobře vysychá.
Velikost květináče
Velikost květináče má toto rostlina ráda spíše menší než větší. Přesazujte, až když kořeny zcela naplní současnou nádobu. Pěstování peperomie v květináči, který je příliš velký, zabraňuje rychlému vysychání půdy a způsobuje hnilobu kořenů.
Řez
Peperomia může být seříznuta kdekoli na lodyze. Nový růst se pak vyvíjí z uzlů těsně pod řezem ve stonku.
Množení
Peperomia se snadno množí z listových výrůstků, odřezků výhonků a rozdělením rostlin. Dobré je nechat nařezané konce listů nebo stonků používané k množení nejdříve vysušit několik hodin nebo přes noc před jejich vysazením.
Jedovatost
Peperomie je jedovatá s úrovní toxicity 1.
Růžicovky jsou lopatkovité, brvité, na okrajích špičaté, tmavě zelené až modravé. Barevnost celé rostliny je dána podle slunečního záření od žlutozelené po zelenou. Dá se pěstovat na okenním parapetu i na okrasném záhonu či skalce. Může dorůst až do úctyhodné výšky 1 m, obvykle se však její výška pohybuje kolem 50 cm. Vyhovuje jí polostín.
Výsev Aeonia ciliatum provádíme v březnu. Připravíme si mělčí misky (jsou vhodnější než hluboké květináče, i později, když rostlina povyroste, je vhodné ji kvůli stabilitě nechat v nižších miskách) se směsí substrátu pro výsev sukulentů nebo obecně pro výsev rostlin a například říčního písku či antuky. Tuto směs je vhodné předem sterilovat v mikrovlnné troubě. Poté do ní vložíme semínka Aeonia a umístíme misku na slunný parapet v bytě. Můžeme přiklopit stříškou vyrobenou z rozříznuté PET lahve, nebo můžeme použít ke klíčení miniskleník. Zálivku provádíme převařenou vlažnou vodou.
Jestliže Aeonia pěstujeme jako pokojové rostliny, je vhodné je umístit na slunné stanoviště, jižní stranu bytu, za okno. V teplých letních měsících je trochu odkloňte, aby na ně nešlo přímé polední slunce. Můžou být tak v polostínu. Ideální teplota pro pěstování je kolem 20 °C. Rostlinu zalévejte opatrně do misky nebo do květináče, ne však přímo na rostlinu, aby se voda nedostala do středu růžice, která by mohla začít zahnívat.
Aeonium je vhodné na jaře přesadit. Zvolte stabilní květináč, nebo misku. Používejte substrát pro sukulenty a kaktusy. Pokud si budete míchat substrát sami, přimíchejte do zeminy říční písek. Půda tak bude lehčí, propustnější. Nezapomeňte na drenážní vrstvu na dně květináče. Použijte keramzit nebo oblázky. Po přesazení Aeonium minimálně 2 týdny nezalévejte. Rostlině se musí po přesazení zahojit ranky, které vznikly na kořenech při manipulaci. Hlídejte, aby se na rostlině nevyskytly plísně. Přes léto dopřejte rostlině pobyt na čerstvém vzduchu. V zimním období prospívá Aeoniím teplota kolem 10–15 °C. Stejně tak jako u kaktusů omezte zálivku na minimum, aby nedocházelo k uhnívání kořenů.
Při nadměrném suchu se může stát, že se začnou svrašťovat listy, pokud to na své rostlině zpozorujete, dopřejte jí během vegetace více vody. Aeonia ocení suchý vzduch. Během vegetační sezóny je můžete občas přihnojit hnojivem pro kaktusy a sukulenty, není to však nezbytné. Aeoniím velmi prospěje letní pobyt na čerstvém vzduchu či ve skleníku.
Rostliny kalokvětu lze množit dvěma hlavními metodami: dělením a semeny. Dělení se obecně preferuje pro vytváření identických kopií mateřské rostliny, zatímco množení semeny vede k novým rostlinám s potenciálně odlišnými vlastnostmi.
Množení dělením
Načasování
Nejlepší doba pro dělení kalokvětu je konec jara až začátek léta, právě když začíná nový růst. Vyhněte se dělení příliš brzy na jaře, protože studená a vlhká půda může způsobit hnilobu větví.
Vyzvednutí a dělení
Opatrně vyndejte celý trs kalokvětu z květináče. Pomocí ostrého rýče nebo dvou zahradních vidlí zády k sobě rozdělte kořenový bal na menší části a ujistěte se, že každý nový trs má alespoň dva růstové výhony.
Přesazování
Jednotlivé kusy kořenového balu znovu zasaďte do stejné hloubky jako byla původní rostlina.
Množení semeny
Sběr semen: Semena sbírejte ze zralých semenných lusků poté, co na rostlině uschnou.
Výsev: Semena zasejte do misek naplněných dobře propustnou směsí pro výsev semen.
Klíčení: Zajistěte stálou vlhkost a teplo pro klíčení. Klíčení může být pomalé a nepravidelné.
Přesazování: Jakmile jsou sazenice dostatečně velké, přesaďte je do jednotlivých nádob.
Důležité informace
Dospělé rostliny kalokvětu pěstovaného v zemi by se měly dělit každé 4–6 let, aby se zachovalo jejich zdraví a vitalita. Rostliny kalokvětu pěstované v květináči může být nutné přesazovat každé 2–3 roky.
Vyhněte se příliš častému dělení rostlin, protože to může omezit kvetení.
Při dělení se ujistěte, že každá nová část má dobrý kořenový systém a alespoň dva růstové výhony.
U ustálených trsů může být k proříznutí oddenků potřeba ostrý nůž nebo dokonce pila.
V naší poradně s názvem MNOŽENÍ HABRU ŘÍZKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šmíd.
Vážení,
jaká by měly být velké řízky, délka průměr, stáří a pod.
Šmíd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Habr obecný se množí vrcholovými řízky dlouhými přibližně 20 cm. Toto vegetativní množení je jednoduché a lze s ním získat mnoho mladých rostlinek například pro založení živého plotu. Jak přesně tuto techniku zvládnout, se můžete dozvědět v následujícím videu. https://youtu.be/sqfzX9SZfKc
Množit muškáty lze dvěma způsoby, buď řízkováním, nebo výsevem semen. Vhodnější způsob je řízkování, které není tak časově náročné, jako výsev semen a následná péče o ně.
Množení muškátů semeny
Muškáty vyséváme v březnu až dubnu do plochých květináčů. Vhodným pěstebním substrátem je směs zeminy, kompostu a písku v poměru 2:1:1/2. Semínka sejeme plošně, poté je mírně přihrneme zeminou a umístíme do teplého skleníku. Je vhodné výsev přikrýt tenkým sklem. Jakmile se objeví první klíčící rostlinky, odstraníme sklo. Když mají rostliny první pravé lístky, je potřeba je přepichovat (2–3 centimetry od sebe, přepichujeme do trojsponu). Po 2 až 3 týdnech je potřeba rostliny přesadit do květináčů o průměru 10 centimetrů. Pěstební teplota by se měla pohybovat okolo 21–25 °C.
Množení muškátů řízkováním
Řízkování muškátů je velmi hojně používaný způsob jejich rozmnožování. Postačí, když z matečné rostliny, která musí být zdravá a silná, uříznete (můžete i ulomit) řízek dlouhý okolo 10–12 centimetrů. Řezná rána nemusí být přesná, na spodní části nového řízku mohou zůstat také listy. Takto připravený řízek namočíme do stimulátoru a můžeme zapíchnout do květináče nebo speciálních množárenských záhonů. Vhodným pěstebním substrátem je směs zeminy, kompostu a písku v poměru 2:1:1/2. Pěstební teplota by se měla pohybovat okolo 25 °C.
V naší poradně s názvem POUŽITÍ VÝHONKŮ ODSTŘIHNUTÝCH V ÚNORU NA VÝSADBU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Vanduch.
Dobrý den. Jsem úplný začátečník v pěstování révy a navíc z Valašska, kde lidé znali úplně jiné ovoce. Ale
dostal jsem od kamaráda 30ti centimetrové větvičky révy, které vystřihoval v březnu na zasazení. Kupodivu se všechny chytly. Je to nějaká modrá odrůda, ale moc se k nám do n.m.v. 690 m nehodí. Když je teplý rok, je i trochu nasládlá. Zajímalo by mně však, jestli se tímto způsobem rozmnožuje vinná réva. Všude čtu o sazeničkách, kontejnerovém způsobu atd. Děkuji za odpověď. Zdeněk z Valašska.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pokud vás zajímá jakým způsobem se rozmnožuje vinná réva, tak si můžete přečíst náš článek o množení vinné révy řízkováním, kde se dozvíte, jak se to dělá: https://www.ceskenapady.cz/…
Dáváte-li přednost shlédnutí názorného návodu na množení vinné révy, tak se můžete podívat na toto video, kde je to ukázáno, krok po kroku: https://www.youtube.com/wat…
Skalník se obvykle množí řízky, hřížením nebo semeny. Řízkování je běžnou metodou, zejména u půdopokryvných odrůd. Dobře fungují polodřevnaté řízky odebrané v létě nebo na začátku podzimu, zatímco řízky z tvrdého dřeva lze odebrat pozdě na podzim. Hřížení je dalším účinným způsobem množení skalníku, zejména u půdopokryvných druhů.
Množení řízkováním
Vyberte zdravé stonky: Vyberte polodřevnaté nebo tvrdé stonky v závislosti na ročním období.
Příprava řízků: Odřízněte stonky o délce 10–15 cm s alespoň 2–3 listovými uzly. Odstraňte spodní listy a několik jich nechte nahoře.
Kořenový hormon (volitelné): Ponořte odříznutý konec do kořenového hormonu pro podporu růstu kořenů.
Výsadba: Použijte dobře propustnou substrátovou směs a řízky vložte do půdy.
Prostředí: Zajistěte vysokou vlhkost, jasné, nepřímé světlo a udržujte půdu vlhkou.
Zakořenění: Kořeny by se měly vyvinout za 4–8 týdnů.
Aklimatizace: Před přesazením postupně aklimatizujte nové rostliny na venkovní podmínky.
Množení hřížením
Vyberte větev: Vyberte ohebnou větev, kterou lze ohnout k zemi.
Připravte větev: Na spodní straně větve udělejte malou ránu v místě, kde se bude dotýkat půdy.
Zajistěte větev: Ohněte větev k zemi a zajistěte ji kamenem nebo drátem.
Zakryjte zeminou: Zraněné místo zakryjte zeminou a udržujte ji vlhkou.
Zakořenění: Kořeny se z poraněného místa vyvinou během několika týdnů.
Oddělení: Jakmile se kořeny uchytí, oddělte větev od mateřské rostliny a přesaďte ji.
Množení semeny
Sběr semen: Na podzim sbírejte bobule a odstraňte semena.
Výsev: Vysejte semena do dobře propustné substrátu.
Prostředí: Udržujte vlhkost a zajistěte chladný rám nebo chráněné místo.
Klíčení: Klíčení může trvat několik měsíců, proto buďte trpěliví.
Jak stratifikovat semena skalníku
Pro úspěšnou stratifikaci semen skalníku budete muset napodobit přirozené chladné a vlhké podmínky, které podporují klíčení. To zahrnuje kombinaci skarifikace (narušení semenného obalu) a stratifikace za studena (ochlazení semen). Proces obvykle zahrnuje: skarifikaci semen, jejich smíchání s vlhkým médiem a následné ochlazení v chladničce po určitou dobu.
Zde je podrobný návod
Sběr nebo získání semen
Sbírejte zralá semena z bobulí skalníku na podzim.
Skarifikace
Semena skalníku mají často tvrdý semenný obal, který je třeba pro klíčení narušit. To lze provést jemným třením semen brusným papírem nebo pískem v ruce.
V naší poradně s názvem PTAČÍ ZOB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Společenství vlastníků, Olomouc, Karafiátová 292/2; předseda : Vladimír Buk ing..
Dotaz k množení ptačího zobu řízkováním.
Jaká je doporučená délka řízků pro množení a jaké je vhodné přikrytí provedených řízku vložených do malých květináčkůl :
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Délka řízků při množení ptačího zobu je okolo 10 cm. Není třeba přikrývat řízky v květináčích, stačí jen udržovat vlhké. Připravil jsem ke shlédnutí výběr video návodů na množení ptačího zobu. Pokud máte zájem, můžete se podívat, jak to dělají ostatní, zde: https://www.youtube.com/res…
Rakytník řešetlákový lze množit řízky z měkkých a listnatých větví, hřížením a výsevem semen. Pro řízkování vyberte zdravé, zralé výhonky a pro lepší výsledek je namočte do kořenového hormonu. Hřížení zahrnuje vybuzení zakořenění větve zakopané v zemi, která je ale stále spojena s mateřskou rostlinou, a její následné oddělení.
Množení řízky
Řízky z měkkých větví: Řízky odebírejte z nových výhonků na jaře nebo začátkem léta. Namočte základnu do kořenového hormonu a zasaďte do dobře propustného substrátu.
Řízky z listnatých větví: Řízky odebírejte ze spící rostliny koncem podzimu nebo začátkem zimy. Řízky připravte a zasaďte je na chráněné místo a ujistěte se, že půda zůstává vlhká.
Kořenové řízky: I ty mohou být účinné, zejména z odnoží, které vyrůstají z kořenů.
Hřížení
Vyberte nízko rostoucí větev, ohněte ji k zemi a část jejího růstu zahrabejte. Jakmile se vytvoří kořeny, oddělte větev od mateřské rostliny a přesaďte ji.
Výsev semen
Semena rakytníku je nutné před jarní výsadbou několik měsíců stratifikovat za studena (umístit je do vlhkého ubrousku v chladničce).
Tipy na úspěšné množení
Pro řízky použijte dobře propustnou substrátovou směs.
Udržujte stálou vlhkost, ale vyvarujte se přemokření.
Zajistěte řízkům chráněné místo, zejména během počáteční fáze zakořeňování.
U semen zajistěte správnou stratifikaci a půdní podmínky pro klíčení.
Při množení dbejte na pohlaví rostlin, protože pro produkci plodů jsou potřeba samčí i samičí rostliny.
V naší poradně s názvem KANADSKÉ BORŮVKY MNOŽENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evelína.
Dobrý den, měla bych dotaz, zda je možno vysadit pouze jednu sazenici amerických borůvek, nebo musí být samičí a samčí, jak mi sdělila sousedka. Jeden keřík jsem si zakoupila a nevím jak poznám, který to vlastně mám a který mám přikoupit. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Kanadské borůvky jsou oboupohlavné, takže u nich nejsou samci ani samice. Důležité je vědět jaký druh máte, protože některé druhy jsou samosprašné nebo jen částečně samosprašné, popřípadě i cizosprašné. Podle druhu borůvek teprve poznáte, jestli je třeba přikoupit ještě další rostlinu. Pokud má kanadské borůvky sousedka, tak stačí i ta její rostlina, není-li na kilometry daleko.
Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia) je rychle rostoucí a výnosná meziplodina pro využití na píci a na zelené hnojení. Skýtá více živinného humusu než vytrvalého a procesy tlení reziduí u ní probíhají rychleji než u ostatních rostlin na zelené hnojení.
Je využívaná jako meziplodina z hlediska boje proti plevelům. Ranější výsev (počátek července) po 70 dnech poskytuje 67,4 t na 1 ha hmoty a pozdější (počátek srpna) 164,5 t na 1 ha veškeré hmoty.
Mezi včelaři je svazenka oblíbená jako vynikající medonosná plodina. V poslední době nachází uplatnění také na svažitých pozemcích jako protierozní plodina, která se přes zimu ponechá na poli a na jaře se do ní vysévají zrniny nebo kukuřice na siláž.
Sklizeň zelené hmoty je možná již za 60 dnů po vysetí a skončit by měla nejpozději 10 dnů po začátku kvetení, protože v té době se již prudce zhoršuje kvalita píce. Píce svazenky má dobrou nutriční hodnotu a je ceněna pro vysoký obsah popelovin. Je doporučována jako vhodná meziplodina po okopaninách od poloviny srpna.
Osivo
Svazenka se seje do hloubky 1,5 až 2 cm, hustota setí je 100 až 300 g na 1 ar (100 m2).
Doporučená spotřeba osiva svazenky vratičolisté je obvykle 10 až 20 kg na hektar. Pro menší plochy se uvádí množství 1 kg na 600 až 800 m². Pro usnadnění výsevu je možné semena smíchat s pískem.
Vinná réva saje vodu z velkých hloubek doslova jako čerpadlo. Zalévat tedy révu vinnou nemusíme. O to náročnější je však vinná réva na živiny, především na fosfor (P), draslík (K), hořčík (Mg) a vápník (Ca). Při nedostatku kteréhokoli z těchto prvků rostlině žloutnou listy, neroste a špatně plodí či vůbec neplodí.
Mějte na paměti, že příprava pozemku pro pěstování vinné révy začíná na podzim. Před orbou pozemek urovnejte, odstraňte vše, co by mohlo vadit při orbě a škodit vysázené vinné révě. Následně proveďte orbu alespoň do hloubky 30 cm, díky tomu se dostanou živiny i do spodnějších vrstev a zároveň se tak zlepší vodní hospodaření v půdě. Pro zlepšení vlastností půdy můžete provést výsev zeleného hnojení, které na jaře posečete, namulčujete a zapracujete do půdy. Poté můžete výsev zeleného hnojení zopakovat. Než přijde následující podzim, je dobré si nechat provést půdní rozbor a na jeho základě při druhé podzimní orbě zapracovat scházející či málo zastoupené živiny do půdy. Půdu na jaře urovnejte a vytyčte za pomocí kolíků spon výsadby, je-li to třeba.
V naší poradně s názvem KANADSKÉ BORŮVKY MNOŽENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Kanadské borůvky jsou oboupohlavné, takže u nich nejsou samci ani samice. Důležité je vědět jaký druh máte, protože některé druhy jsou samosprašné nebo jen částečně samosprašné, popřípadě i cizosprašné. Podle druhu borůvek teprve poznáte, jestli je třeba přikoupit ještě další rostlinu. Pokud má kanadské borůvky sousedka, tak stačí i ta její rostlina, není-li na kilometry daleko.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Evelína.
Kamčo, díky za odpověď, podařilo se mi mezitím zjistit, že mám samosprašné borůvky. Tak to nebude snad problém. Ahoj
Rostlina potřebuje polostín, ale zvládne i přímé slunce. Výška rostliny je 11 až 20 cm, listy jsou zelené a stočené do vývrtky. Kvete žlutě v květnu až červnu, roste vzpřímeně. Kapskou hvězdu je možné pěstovat na záhoně, v truhlíku nebo květináči.
Pro výsev lze použít běžný propustný substrát, pokud možno sterilizovaný. Nejvhodnější doba na výsev je na jaře, kdy je již dostatek světla. Jako výsevní nádoby jsou vhodné hlubší květináčky o velikosti 6 x 6 nebo 8 x 8 cm. Lepší je překrýt vysetá semena slabou vrstvou výsevního substrátu. Semena není nutné před výsevem mořit, stačí postříkat povrch semínek 1–3% roztokem peroxidu vodíku. Teplota při klíčení by měla kolísat mezi 0–5 °C v noci a 15–20 °C přes den.
Semenáčky mají v prvním roce většinou jen jeden pravý list, který bývá obvykle válcovitý, velmi tenký a dlouhý, a tím také křehký (podobně jako naše evropské druhy cibulovin). Proto je třeba se semenáči opatrně manipulovat, aby se nepoškodily a nepřerušil se růst.
Po vegetačním období, tedy když začnou listy na rostlině žloutnout a zasychat, postupně omezte zálivku a květináče s rostlinami (cibulkami) udržujte v naprostém suchu (někde pod parapetem na chladnějším místě). Rostliny se probudí koncem léta nebo začátkem podzimu přenesením na co nejsvětlejší místo ve skleníku (pro pěstování v bytě není tento druh příliš vhodný) a opatrně se zalijí. Jakmile se objeví listy, je dobré zalévat pravidelně s přídavkem kapalného hnojiva. V době vegetace, asi říjen až duben, stačí teploty kolem 10–15 °C, rostliny zvládne i noční poklesy až k nule.
V některých případech se může stát, že v našich podmínkách pokvete kapská hvězda velmi zřídka. Patří k obtížně pěstovatelným rostlinám, což je ovlivněno zejména nedostatkem světla v zimních měsících, proto se doporučuje co nejsvětlejší umístění, které je hlavní podmínkou úspěch
Ve svém příspěvku PŘEVISLÝ JAHODNÍK-MNOŽENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Leitner.
Dobrý den,dostal jsem radu,že je nutné výhony na šlahounech přihrnout zeminou,nechat jemně zakořenit a poté odstřihnout a zasadit jako novou rostlinku.To chápu,ale jak postupovat,když jsou šlahouny převislé v závěsném květináči.´? A kdy je možno jahodník rozmnožovat,Po odkvětu,či po sklizni ? Děkuji J.L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den,
jahodník lze množit v podstatě vždy, když vám vyrostou šlahouny s výhonky a zakoření, nezáleží tedy na tom, zda rostlina v tu dobu kvete, nebo plodí. Pokud už máte na jahodníku krásné šlahouny, ale bez kořenů, zkuste ještě chvilku počkat, jestli se přece jen neobjeví. Nebo zkuste šlahouny s novými rostlinkami odstřihnout a namočit do vody s přípravkem k lepšímu zakořenění.
Je však potřeba počítat také s tím, že rychlejší a vyšší sklizně dosáhnete zasazením již předpěstovaných sazenic od zahradníka.
Keříčková rajčata jsou u nás nejznámější, protože mají málo zrníček a jsou sladce kořenitého aroma. Výsev keříčkových odrůd je možné provádět přímo na zahrádku, lepší je však rajčata předpěstovat. Výsev do truhlíku provádíme v únoru. Výsadbu keříčkových rajčat na stanoviště provádíme po 15. květnu. Rajčata bychom neměli vysazovat dřív, protože hrozí riziko přízemních mrazíků. Velmi důležitá je pravidelná závlaha a dostatečný přísun živin od začátku tvorby plodů. Rajčata hnojíme speciálním tekutým hnojivem pro plodovou zeleninu 1x týdně. Největší množství živin rostliny vyžadují při vývinu plodů. Plody sklízíme, když jsou dostatečně velké a zralé (mají červenou barvu). Rajčata obsahují vitamín C, beta-karoten (provitamin A), vitamíny řady B, PP, fosfor, železo a vápník.
Jde o poměrně zdlouhavý proces, při kterém se musíte obrnit trpělivostí. To je hlavní důvod, proč se výsev konifer doporučuje jen pro zkušené zahrádkáře, kteří si takto mohou namnožit především vzácné druhy jehličnanů, jako jsou jedle ojíněná (Abies concolor), korejská borovice (Pinus koraiensis), nebo třeba sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum).
Samotný výsev se liší podle velikosti semen. Například jedle má velká semena, která zamáčkneme po jednom lehce pod povrch. Menší semínka poházíme na substrát, nezamačkáváme, jen poházíme asi centimetrovou vrstvou písku. Přesný postup výsevu najdete na zadní straně sáčku se semínky, kde najdete také informace o nutnosti stratifikace. Jedná se o období působení chladných teplot, což je podmínkou klíčení mnoha druhů semen jehličnanů. Truhlík se semeny, která potřebují stratifikaci, dáme na chráněné stinné místo na zahradě. Truhlík můžeme přikrýt větvemi, aby nedocházelo k přehřívání zimním sluníčkem. Během této doby nevlhčíme, ale zaléváme vždy při vysušení substrátu.
Koncem léta můžeme semenáčky přesadit do květináčů s poloměrem 9 cm nebo je vysadit přímo na stanoviště. Jestli chcete semenáčky použít jako živý plot, použijte co největší sazenice. Pokud stromek zaštipujete již od malička, vypěstujete si krásnou bonsaj. Za dva roky budete mít asi 20 cm vysokou koniferu.
