Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

MANDEVILLA ŽLUTÁ

Mandevilla suaveolens

Jde o oblíbenou popínavou rostlinu s trubkovitými květy bílé barvy se žlutým jícnem květu. Rostlina dorůstá do výšky 25–200 cm. Lze ji udržet i ve tvaru keříku, jestliže ji ihned po odkvětu seříznete. Kvete od května do října. Pěstujte ji jako pokojovou rostlinu, s možností letnění venku.

Pěstování dipladenie suaveolens bývá úspěšné, pokud dodržíte dvě hlavní zásady: pěstujte ji jako přenosnou rostlinu (dipladenie není mrazuvzdorná) a zajistěte jí vysokou vzdušnou vlhkost (v suchém prostředí nepokvete a listy budou opadávat nebo se kroutit).

Pokud dipladenii zajistíte pevnou oporu, můžete ji pěstovat jako pnoucí liánu, při dobré péči mohou mít výhony délku až tři metry. Další možný způsob pěstování je ve formě keře. V tomto případě je potřeba dipladenii brzy na jaře poměrně hluboko seříznout. Při řezu si dejte pozor na vytékající bílý latex – je jedovatý.

Přes léto můžete dipladenii hnojit speciálními přípravky pro balkónové rostliny a umístěte ji na plné slunce.

Dipladenie má dužnaté kořeny, které slouží jako dobrá zásobárna vody, proto rostlina zvládne i krátkodobé opomenutí zálivky.

Rostlina se poměrně snadno množí stonkovými řízky (použijte vždy ještě nezdřevnatělé výhony).

Při nákupu si dipladenii dobře prohlédněte, neměla by jevit známky plísňového onemocnění, listy by měly být bez škůdců, zdravé, lesklé. Na dipladenii byste měli najít množství poupat a jen málo odkvetlých květů. Po přinesení domů květinu ihned přesaďte z plastového květináče do hliněného nebo do samozavlažovací nádoby.

Zdroj: Dipladenia

Diskuze: Re: Re: mandevilla žlutá

Růžovou velkokvětou, červenou a bílou mám chtěla bych žlutou, vyměnila bych zmladeček, kdyby někdo měl...

Zdroj: diskuze Mandevilla žlutá
Počet odpovědí: 1

Kombinace žluté malby

Žlutá barva se hodí do chladnějších místností, světle žlutá barva místnost zvětší, tmavě žlutá až okrová barva ji zútulní. Citronově žlutá je klidnější variantou klasické žluté, takže zahřívá i uklidňuje. Žlutá barva je veselá a živější děti může dráždit. Některé děti mohou mít i v novorozeneckém věku problémy se spaním právě díky nevhodně zvolené barvě stěn.

Zde můžete vidět ukázky žluté malby.

Zdroj: Malování bytu

Diskuze: Re: mandevilla žlutá

Naposled jsem ji kupovala jako dárek v Hornbachu před dvěma lety.

Zdroj: diskuze Mandevilla žlutá
Počet odpovědí: 1

Kuřátka žlutá

Kuřátka žlutá patří do skupiny nelupenatých, doba výskytu je od července do října. Plodnice kuřátek žlutých jsou vysoké 70-150 mm, rozvětvené v sírově až citronově žluté větvičky, nahoře s okrovým nádechem. Zpravidla mají 2-3 krátké špičky nebo jsou tupé. Třeň je bělavý až nažloutlý, po poranění přechází do hnědočervené barvy. Kuřátka žlutá rostou jednotlivě a nepříliš hojně. Vyskytují se především v listnatých lesích, zejména v bučinách, méně často i pod smrky a borovicemi. Podobná jsou kuřátka zlatá, která však mají větší plodnice s citronově až oranžově žlutými, ve stáří okrovými větvičkami, v mládí s jasně žlutými špičkami a většími výtrusy.

Jde o jedlý druh vhodný do směsí a polévek, žluté větvičky se skvěle vyjímají v houbách zavařených na kyselo.

Zdroj: Houba kuřátka

Diskuze: mandevilla žlutá

Dobrý den, vše je mi jasné ale kde koupit???

Zdroj: diskuze Mandevilla žlutá
Počet odpovědí: 1

Dipladenia hybrida rio

Základem moderních hybridů se stala odrůda Mandevilla sanderi, která byla objevena v roce 1840 severně od brazilského Ria de Janeira, a proto vznikl i tento název Dipladenia hybrida rio. Oblíbená popínavá rostlina s trubkovitými květy v barvě bílé, růžové nebo purpurové dorůstá do výšky 25–200 cm. Rostlinu lze udržet i ve tvaru keříku, pokud ji ihned po odkvětu seříznete. Kvete od května do října. Pěstujeme ji jako pokojovou rostlinu, s možností letnění venku.

Pěstování dipladenie hybrida rio bývá úspěšné, pokud dodržujeme zejména dvě zásady – pěstujeme ji jako přenosnou rostlinu a zajistíme vysokou vzdušnou vlhkost v okolí rostliny. V suchém prostředí dipladenie nepokvete a listy jí budou opadávat nebo se kroutit.

Dipladenii můžeme pěstovat jako pnoucí liánu, musíme ale rostlině zajistit pevnou oporu, při dobré péči můžou mít výhony délku až tři metry. Další způsob pěstování je ve formě keře. V tomto případě musíme dipladenii brzy na jaře poměrně hluboko seříznout. Při řezu dejte pozor na jedovatý latex.

Přes léto dipladenii můžeme hnojit hnojivy pro balkónové rostliny a umístíme ji na plné slunce.

Dipladenie má dužnaté kořeny, které slouží jako dobrá zásobárna vody, proto rostlina zvládne i krátkodobé opomenutí zálivky.

Rostlina se poměrně snadno množí stonkovými řízky (použijte však vždy ještě nezdřevnatělé výhony).

Při nákupu si dipladenii dobře prohlédněte, neměla by jevit známky plísňového onemocnění, listy by měly být bez škůdců, zdravé, lesklé. Na dipladenii byste měli najít množství poupat a jen málo odkvetlých květů. Po přinesení domů květinu ihned přesaďte z plastového květináče do hliněného nebo do samozavlažovací nádoby.

Zdroj: Dipladenia

Diskuze: mandevilla suaveolens

Sháním po celé ČR Mandevilla suaveolens,(M.laxa),vonící po jasmínu,kontaktujtě mně,prosím,pokud víte,kde ji sehnat,děkuji,Honza.

Zdroj: diskuze Mandevilla suaveolens
Počet odpovědí: 0

Květ galgánu ozdobného

Galgán kvete v převislých, 10–30 cm dlouhých hroznech. Barva kvítku je z vnější strany bílá a narůžovělá, vnitřní strana je žlutá s červeným žilkováním.

Zde můžete vidět, jak vypadá květ galgánu ozdobného.

Zdroj: Galgán ozdobný

Diskuze: Sháním.

Dobrý den,marně sháním již několik let Mandevilla suaveolens (M.laxa),voní po jasmínu.Poradí někdo,kde ji koupit,nebo kontakt na pěstitele?Děkuji za tip,Honza.

Zdroj: diskuze Sháním.
Počet odpovědí: 0

Jakou barvu na malování bytu

Barvy do obývacího pokoje:

  • Žlutá – hodí se do chladnějších místností, světle žlutá místnost zvětší, tmavě žlutá až okrová ji zútulní. Citronově žlutá je klidnější variantou klasické žluté, takže zahřívá i uklidňuje.
  • Zelená – zvlášť vhodná je světle zelená. Její teplou, svěží variantu zvolte v případě chladnějšího pokoje, ideálně s nábytkem ze světlého nebo černého dřeva; pistáciovou zelenou nebo mátově zelenou snesou teplejší místnosti s tmavě hnědým nábytkem.
  • Oranžová – nejlevnější odstín, který seženete všude, je trochu nudný, zkuste použít sofistikovanější oranžovou – buď lehce okrovou, žlutooranžovou, nebo lososovou!

Barvy do ložnice:

  • Světle modrá – ložnicová klasika, která uklidňuje a rozšiřuje malé prostory. Hodí se k ní bílé nebo dřevěné doplňky.
  • Světle zelená – pokud se to nepřežene, je zelená uklidňující, přírodní barva. V ložnici působí svěžím dojmem a s dobře zvolenými doplňky je v zelené ložnici velmi útulno.
  • Světle fialová – modernější varianta světle modré, dobře působí zvlášť v odstínu lila a v kombinaci s dřevěnými nebo bílými doplňky a nábytkem.

Barvy do dětského pokoje:

  • Modrá – nic s ní nezkazíte – modrá je uklidňující a podporuje snění.
  • Žlutá – je veselá a živější děti může dráždit. Některé děti mohou mít i v novorozeneckém věku problémy se spaním právě díky nevhodně zvolené barvě stěn.
  • Trikolora – klasická kombinace barev se bude líbit holkám i klukům.
  • Modro-oranžová – vyvážená kombinace doplňujících se barev se líbí hlavně chlapcům.
  • Zelená – spousty odstínů a spousty možností. K tomu koberec à la travička a zamilovaný pokojíček je na světě!

Barvy do kuchyně:

  • Oranžová – povzbuzuje chuť k jídlu i ke komunikaci
  • Červená – nabádá k aktivitě, ale cholerické jedince může dráždit
  • Modrá – chcete zhubnout, modrá barva tlumí chuť k jídlu

Zdroj: Malování bytu

Diskuze: Dipladenia žlutá

Dobrý večer,prosím nemá někdo žlutou diplandenii a nebo kde jí koupit. Děkuji za info

Zdroj: diskuze Dipladenia žlutá
Počet odpovědí: 0

Dipladenia

Dipladenia se odborně nazývá Mandevilla splendens, ale velmi často slýcháváme spíše její synonymum Dipladenia, případně Sundevilla. Český název pro tuto rostlinu je chilský jasmín nebo brazilský jasmín.

Mandevilla upoutá pěstitele na první pohled – prodává se obvykle vyvazovaná k opoře a se svými velkými, sytě zelenými lesklými listy vypadá velmi svěže. Vejčité listy rostou na stonku vždy po dvou.

Naštěstí už není problém koupit rozkvetlé rostliny také v našich zahradnických centrech, často najdete v nabídce nejen druh Mandevilla splendens, ale i Mandevilla sanderi nebo Mandevilla amoena. Pokud budete mít štěstí, můžete si vybrat květy i v jiných barvách. Působivé jsou odstíny růžové a červené, občas však bývá k mání i mandevila se žlutými či bílými květy – Mandevilla amoena.

Trubkovité zvonky květů mají průměr od pěti do deseti centimetrů, objevují se od léta do podzimu a nesou bílou, růžovou nebo purpurovou barvu. Jícen květu je obvykle žlutý. Velmi pohledné jsou i lesklé tuhé listy dosahující až dvaceti centimetrů v průměru.

Mandevila je bujně rostoucí liána (popínavá rostlina) a dokáže za léto vyrůst do třímetrové výše. To znamená, že potřebuje pravidelný přísun živin a přiměřený prostor pro kořenový systém. Před umístěním na stanoviště ji můžete přesadit do nádoby o něco větší, než v jaké jste ji koupili. Na dno dejte dobrou drenáž a zeminu buď pro balkonové rostliny, nebo směs ze tří dílů rašeliny a jednoho dílu pařeništní zeminy.

Pravidelné přihnojování mandevile svědčí, vybuduje si pak mohutný kořenový bal a silné, bohatě kvetoucí nadzemní výhony. Vhodná jsou tekutá hnojiva s vyšším obsahem fosforu či plná tekutá hnojiva pro balkónové rostliny. Jakmile se i při této péči zastaví růst nebo rostlina málo kvete, potřebuje přesadit.

Mandevila dobře snáší polostín – má ho raději než celodenní plné slunce, které jí poškozuje a deformuje listy. Vítr není pro pnoucí rostliny nikdy moc dobrým návštěvníkem, dokáže je vmžiku polámat nebo potrhat květy a listy, najděte proto rostlině chráněnou polohu.

Vysoké teploty snáší mandevila celkem bez problémů, stejně tak i sucho (ovšem ne dlouhodobé) – většinou reaguje jen zpomalením růstu a menší násadou květů. Po návratu k normálním podmínkám (teploty kolem dvaceti stupňů a pravidelná zálivka) pokračuje rostlina v růstu i kvetení.

Pro mandevilu představují ideální nádobu k pěstování velké a hlubší samozavlažovací květináče. Nezáleží na jejich tvaru (zda kulaté, či hranaté), důležité je, aby měly kořeny stále možnost čerpat závlahu a živiny, pak mandevila roste přímo před očima. Nezapomeňte do nádoby zapustit oporu, pokud chcete mandevilu pěstovat jako pnoucí. Jinak může růst mírně zaštipovaná jako převislá (je náchylnější na vítr) v závěsné nádobě nebo jako prostý keřík, budete-li pravidelně během vegetace zaštipovat délku výhonů.

Ve své domovině roste mandevila jako vytrvalá rostlina, u nás je možné ji přezimovat v bezmrazých místech. V našich podmínkách ji lze úspěšně pěstovat také jako pokojovou rostlinu – máte-li možnost ji častěji rosit na list a vytvořit jí prostředí s vyšší vzdušnou vlhkostí. Jakmile klesnou venkovní noční teploty k deseti stupňům, je čas přestěhovat mandevilu domů. Nemusíte hned do obýváku, ideální by byl skleník s teplotou kolem sedmi stupňů, postačí však i chladnější chodba nebo nevytápěný pokoj. Rostlinu můžete zaštípnout (sestřihnout) tak, aby se vám dobře stěhovala a nezabírala tolik místa. Omezte jí postupně zálivku, aby si mohla projít obdobím vegetačního klidu. Pokud bude svěšovat listy, pak je to ta pravá doba na zalití. Nenechte ale dlouho stát nádobu ve vodě, kořeny jsou v chladu náchylné k zahnívání.

Opad listů neznamená katastrofu – na jaře, než začnete novou sezonu, musíte mandevilu stejně radikálně sestřihnout. Nebojte se, snáší řez velice dobře, pouze dávejte pozor na latex, který při řezu roní, je jedovatý!

Z vyzrálých vrcholových či stonkových řízků, které nesmí být dřevnaté, si můžete mandevilu namnožit sami. Při hlubokém jarním řezu získáte určitě dost materiálu na pokus, který není vůbec složitý. Po řezu upravte délku řízku asi na osm centimetrů (může být i o málo kratší či delší) a ve vlažné vodě nechte vyplavit prýštící latex. Řeznou ránu k zakořenění pak smočte ve stimulátoru a řízky zapíchejte do čistého perlitu (agroperlitu), případně do směsi z jednoho dílu rašeliny a jednoho dílu písku. Spodní teplo a vyšší vzdušná vlhkost je žádoucí, proto si napíchané řízky raději přikryjte sklem nebo fólií (občas je vyvětrejte) a udržujte přiměřenou vlhkost substrátu.

O mandevile by se dalo říct, že je zdravá jako řípa. Netrpí houbovými ani plísňovými chorobami, virózy se jí vyhýbají, je opravdu mimořádně odolná. V našich podmínkách ji mohou sužovat pouze škůdci – a ty musíte pohlídat vy. Problematické jsou molice, dají se však usměrnit například postřikem Mospilanu v silnější koncentraci a v několikrát opakovaných třídenních intervalech. Puklice a červci se mohou vlivem suchého vzduchu objevit hlavně při pěstování v bytě. Zasáhnete-li v počátcích, kdy se škůdce objeví, máte šanci se ho zbavit. Jakmile se přemnoží, nezbude, než rostlinu radikálně ostříhat, vyměnit zeminu a ještě použít postřik na zbytek zelených částí. Poté ještě sledovat, zda se tato opatření neminula účinkem.

Zdroj: Dipladenia

Diskuze: Re: pěstování orchidejí

Já je ustřihnu a zanedlouho nasadí znovu na květ. Takhle mi žlutá kvete už od Vánoc 2015

Zdroj: diskuze Pěstování orchidejí
Počet odpovědí: 3

Mražená mexická směs

Mražená mexická směs je výborný doplněk pikantních jídel.

Složení:

  • zelenina (93 %): fazolové lusky, vařené červené fazole (červené fazole, voda, cukr, jedlá sůl), rajčata, žlutá paprika, cibule, červená paprika
  • omáčka (7 %): voda, rajčata, rostlinný olej, jedlá sůl, bramborový škrob, černý pepř, chilli

Zdroj: Mexická směs

Diskuze: pěstování česneku choroby a škůdci

Včera jsem sklízel česnek.Na polovině záhonu téměř už žlutá nať.Druhá polovina ještě slušně zelená a konce listů už žloutnoucí.Na té první žluté nati jsem zaregistroval silné napadení jakoby rzí.Plno drobných teček rzi.Setkal jsem se s tím poprvé.Co to je?:

Zdroj: diskuze Pěstování česneku choroby a škůdci
Počet odpovědí: 0

Co je to Malus tschonoskii

Malus tschonoskii je opadavý vzpřímený strom s kuželovitou korunou a leskle zelenými listy, které se na podzim barví do žluta, oranžova a červena. Na jaře kvetoucí narůžověle bílé jednoduché květy jsou vystřídány žlutozelenými jablky s načervenalým líčkem. Strom dosahuje 12m výšky a 8m šířky, je mrazuvzdorný. Vyžaduje slunce a vlhkou, ale propustnou zem.

Zdroj: Malus tschonoskii – jabloň Tschonoského

Diskuze: Re: černání ještě zelené slupky ořešáku černání slupky na ještě nedozrálých ořeších vlašských ořechů

Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: www.google.cz/images…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.

Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.

Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.

Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: www.zbozi.cz/hledani…

Zdroj: diskuze Černání ještě zelené slupky ořešáku černání slupky na ještě nedozrálých ořeších vlašských ořechů
Počet odpovědí: 3

Recept

Kuřátka patří mezi atraktivní houby, které najdete ve většině lesů, hlavně pak mezi buky a smrky. Žlutá chutná houba svým tvarem často připomíná mořské korály. Drobné keříky, které dorůstají až do 20 cm, jsou zakončeny hustými větévkami. Zatímco kuřátka květáková mají větévky oblé, kuřátka zlatá jsou zakončena třásněmi a žlutá tupou špičkou. Barvou připomínají žloutky nebo síru, časem tmavnou do okrové barvy. Při nakrojení mají kuřátka mramorově bílou dužinu.

Kuřátka patří mezi letní houby. Jejich sezóna vrcholí v červenci a doznívá na začátku září. Pokud se rozhodnete kuřátka sbírat, vyrýpněte celý třeň. Ten je masitější a jemnější než konce větévek, které mohou chutnat hořce a obsahovat těžce stravitelné látky. Pozor na záměnu s jedovatými houbami, například s mírně jedovatými kuřátky sličnými. Pokud si nejste jistí, doporučuje se kuřátka pořídit u pěstitele.

Kuřátka skladujte na suchém místě, nejlépe rozložená na pečicím plechu vyloženém papírem. Kuřátka jsou tuhá, proto je nutné je před požitím důkladně tepelně upravit. Hodí se do klasické smaženice, směsí a houbových polévek. Dobře se vyjímají v houbových zavařeninách, oživí i guláš a smetanové omáčky.

Zdroj: Houba kuřátka

Japonský okurkový salát

Ingredience: 1 okurka, 1 malá červená paprika, 1 malá žlutá paprika, 2 trsy řasy wakame, 4 lžíce sójové omáčky tamari, sezamový olej, sezam, 1 lžička perníkového koření

Technologický postup: Řasy dáme do misky, propláchneme a zalijeme vroucí vodou. Necháme 15–20 minut luhovat, dokud nezměknou. Následně vodu slijeme a necháme v lednici vychladit. Okurky nakrájíme na tenká kolečka, papriku na proužky a vložíme do větší mísy. Zastříkneme olejem, přidáme koření, nasekané řasy, sójovou omáčku, sezam a promícháme. Salát je nejlepší nechat nějakou dobu ležet v lednici, aby se důkladně spojily všechny chutě.

Zdroj: Okurkový salát

Grilovaná zelenina podle Pohlreicha

Ingredience: červené a žluté papriky, červené cibule, zelený chřest, lilek, žlutá cibule či cuketa

Ingredience na marinádu: 1 lžíce sójové omáčky, 1 lžíce hnědého třtinového cukru, cca čtvrt lžíce worcestrové omáčky, cca 1 lžíce slunečnicového oleje, půl lžíce čerstvě nasekaného zázvoru, půl stroužku česneku, půl lžíce citronové šťávy a špetky soli, 2 lžíce ústřicové omáčky

Postup: Nakrájenou zeleninu vložte do marinády a nechte uležet, poté vložte na gril a opečte. Servírovanou zeleninu nezapomeňte na talíři posypat čerstvě nasekaným koriandrem, celému jídlu totiž dodá velice příjemný chuťový akcent.

Zdroj: Grilovaná zelenina nejen jako příloha k masu

Lysimachia thyrsiflora

Lysimachia thyrsiflora je vytrvalá bylina vysoká 25–60 cm, lodyhu má přímou, nevětvenou nebo slabě větvenou, listy křižmostojné nebo v 3četných přeslenech, úzce kopinaté, přisedlé až poloobjímavé, květy v hustých hroznech v úžlabí středních lodyžních listů, většinou 6četné, koruna nálevkovitá, světle žlutá. Plodem je tobolka. Roste na trvale zaplavených nebo alespoň přechodně zaplavovaných březích tůní, slepých ramen, v bažinách a na rašelinných loukách, od pásma nížin až do podhůří. Lysimachia thyrsiflora na řadě historických lokalit vymizela, patří k ohroženým druhům naší květeny, zákon ji chrání v kategorii silně ohrožených druhů. Na Slovensku je řazena k druhům silně ohroženým. Zákonná ochrana přísluší druhu i ve Francii.

Zde můžete vidět, jak vypadá Lysimachia thyrsiflora.

Zdroj: Vrbina a její druhy

Jak provést zastřižení vřesu

Vřesy stříháme každoročně zásadně na jaře, a to nejlépe v průběhu dubna (za specifických podmínek lze vřesy stříhat ještě v červnu). Vřesy můžeme zkrátit i o 2/3 (na rostlině musí zůstat vždy něco zeleného, jinak již neobroste), zatímco z pomalu rostoucích vřesů a erik odstraňujeme pouze odkvetlá květenství.

Pro vřesy volíme zásadně maximálně slunné stanoviště. V polostínu a ve stínu nikdy nedocílíme hustých a kompaktních rostlin s bohatým kvetením. Kultivary s barevným (žlutá až oranžová) olistěním budou mít nevýraznou světlezelenou barvu. Pro plné vybarvení potřebují slunce.

Vřes kvete v průběhu léta a na podzim.

Stříháním dáme vřesům tvar úhledné koule, která do léta hustě obrazí a pokvete. Zanedbáme-li každoroční řez, keříky vřesu se rozklesnou a vytáhnou do několika zdřevnatělých výhonů s květy na jejich konci.

Zdroj: Stříhání vřesu a vřesovce

Grilovaná zelenina podle Pohlreicha

Ingredience: červené a žluté papriky, červené cibule, zelený chřest, lilek, žlutá cibule nebo cuketa, 1 lžíce sójové omáčky, 1 lžíce hnědého třtinového cukru, cca čtvrt lžíce worcesterské omáčky, cca 1 lžíce slunečnicového oleje, půl lžíce čerstvě nasekaného zázvoru, půl stroužku česneku, půl lžíce citronové šťávy, špetka soli, 2 lžíce ústřicové omáčky

Postup: Nakrájenou zeleninu vložte do marinády a nechte uležet, poté vložte na gril a opečte. Marinádu vytvořte ze lžíce sójové omáčky, lžíce hnědého třtinového cukru, cca čtvrt lžíce worcesterské omáčky, cca lžíce slunečnicového oleje, půl lžíce čerstvě nasekaného zázvoru, půl stroužku česneku, půl lžíce citronové šťávy a špetky soli, dvou lžic ústřicové omáčky. Servírovanou zeleninu nezapomeňte na talíři posypat čerstvě nasekaným koriandrem, ten celému jídlu dodá velice příjemný chuťový akcent. Podávejte k masu.

Zdroj: Grilovaná zelenina jako příloha

Tatarák z lososa s kapary

Ingredience: steak z lososa bez kůže a kostí, hořčice standard a dijonská, žlutá a červená cibule, sůl, mletý bílý pepř (může být i černý), citronová nebo limetková šťáva

Ingredience pro gurmány: křepelčí vajíčko a lžička kapary

Doporučená příloha: toust z toustovače nebo bagetka z trouby

Postup: Lososa naškrábejte špičkou ostrého nože, jde to jako po másle. Máte-li hrubší kousky, ještě můžete posekat. Potom vložte do mísy, ve které budete tatarák míchat. Cibuli nakrájejte opravdu najemno (na jeden filet půlku malé cibulky, žluté i červené). Potom opatrně přidejte hořčici, cca kávovou lžičku od každé porce, a lžičku kapar. Podle množství osolte a opepřete. Vidličkou vymíchejte do pěkné konzistence. S cibulí i hořčicí opatrně, velmi snadno potom přebijete chuť lososa, kterou chcete zachovat. Hořčici i cibuli můžete přidat vždycky – opačně to jde dost těžko. Nakonec ještě zakápněte citronem nebo limetkou, promíchejte, dolaďte chutě a je hotovo. Na efekt a zjemnění posaďte při servírování nahoru křepelčí vajíčko v poloviční skořápce. Potom už jenom připravte bílé pečivo – toust v toustovači nebo bagetku v troubě.

Zdroj: Tatarák z lososa

Mexická směs s bramboráčky

Ingredience: kuřecí maso, červené fazole (na jednu porci cca půlku plechovky), cibule, česnek, červená a žlutá paprika, rajčata, kukuřice, rajčatové pyré (nebo krájená rajčata v konzervě), koření (pepř, sůl, sladká paprika, trochu chilli)

Ingredience na bramboráčky: 8 větších brambor, mléko, celozrnná mouka, česnek, vejce, majoránka, drcený kmín, pepř, sůl

Postup - směs: Cibuli nakrájíme najemno a zpěníme na pánvi na troše olivového oleje. Kuřecí maso nakrájíme na kousky a poté přidáme na pánev k cibuli a osmahneme. Poté přidáme pokrájené papriky a rajčata a zalijeme trochou rajčatového pyré (či rajčaty z konzervy - to je možná lepší, protože je směs pak hustší). Ochutíme kořením a chvíli dusíme pod pokličkou. Přidáme fazole, které předtím scedíme a propláchneme, a nakonec přisypeme také kukuřici. Pokud by byla omáčka moc řídká, zahustíme ji trochou mouky a chvíli povaříme.

Postup - bramboráčky: Brambory oloupeme a nastrouháme na jemném struhadle. Vodu vzniklou při strouhání slijeme a brambory vymačkáme. Zalijeme je teplým mlékem, přidáme vejce, mouku, rozdrcený česnek, majoránku, kmín, pepř a sůl. Na trošce rozehřátého másla je na pánvi či v lepším případě na lívanečníku opečeme dozlatova a dokřupava z obou stran.

Zdroj: Mexická směs

Ratatouille recept podle Jamie Olivera

Ingredience: 2 lilky nakrájené na 1cm plátky, 5 polévkových lžic olivového oleje, 2 červené cibule jemně nakrájené, 4 stroužky nakrájeného česneku, 2 červené papriky (nebo 1 červená a 1 žlutá) nakrájené na plátky, 1 nakrájený fenykl, 3 velké cukety nakrájené na 1cm kolečka, 4 rajčata nebo plechovka rajčat, 2 čajové lžičky provensálského koření

Salsa: malá hrstka složená z bazalky, petrželové natě, koriandru a máty, 1 stroužek česneku, 1 lžička kapary, 4–5 lžic olivového oleje, šťáva z ½ citrónu

Postup: Předehřejte gril na vysokou teplotu. Umístěte lilek na plech a potřete jej jednou lžící oleje. Grilujte po dobu 10–12 minut, až zlatavě zhnědne. Otočte a opakujte postup. Ve velké pánvi rozehřejte zbývající olej na středním plameni. Přidejte cibuli a vařte 5 minut. Přidejte česnek a vařte po dobu několika minut, poté přidejte papriky, fenykl a cukety a vařte 5–8 minut, dokud nezačnou měknout. Nožem nařízněte spodní část každého rajčete. Dejte je do mísy, přikryjte vroucí vodou a nechte minutu spařit. Odstraňte slupku. Nakrájejte rajčata na poloviny a odstraňte semínka lžící. Nakrájená rajčata přidejte do pánve spolu s lilkem a provensálským kořením. Zmírněte teplotu a zakryjte pánev těsným víkem a duste při mírné teplotě 20 minut. Dochuťte dle chuti použitím salsy, veškeré ingredience na salsu rozmělněte ve hmoždíři.

Zdroj: Recepty na ratatouille

Dipladenia žlutá

Jde o oblíbenou popínavou rostlinu s trubkovitými květy žluté barvy, dorůstající do výšky 25–200 cm. Rostlinu lze udržet i ve tvaru keříku, pokud ji ihned po odkvětu seříznete. Kvete od května do října. Pěstuje se obvykle jako pokojová rostlina, s možností letnění venku.

Pěstování dipladenie žluté bývá úspěšné, pokud dodržujete zejména dvě zásady – pěstujete ji jako přenosnou rostlinu (dipladenie není mrazuvzdorná) a zajistíte vysokou vzdušnou vlhkost v okolí rostliny. V suchém prostředí nepokvete a listy jí budou opadávat nebo se kroutit.

Dipladenii můžete pěstovat jako pnoucí liánu, musíte ale rostlině zajistit pevnou oporu. Při dobré péči mohou mít výhony délku až tři metry. Další způsob pěstování je ve formě keře. V tomto případě musíte dipladenii brzy zjara poměrně hluboko seříznout. Při řezu dejte pozor, z rostliny bude vytékat bílé mléko (latex), které je jedovaté.

Přes léto můžete dipladenii hnojit hnojivy pro balkónové rostliny a umístit ji na plné slunce.

Dipladenie má dužnaté kořeny, které slouží jako dobrá zásobárna vody, proto rostlina zvládne i krátkodobé opomenutí zálivky.

Rostlina se poměrně snadno množí stonkovými řízky, použijte však vždy ještě nezdřevnatělé výhony.

Při nákupu si dipladenii dobře prohlédněte, neměla by jevit známky plísňového onemocnění, listy by měly být bez škůdců, zdravé, lesklé. Na dipladenii byste měli najít množství poupat a jen málo odkvetlých květů. Po přinesení domů květinu ihned přesaďte z plastového květináče do hliněného nebo do samozavlažovací nádoby.

Zdroj: Dipladenia

Proutí

Nejčastěji se pomlázky pletou z vrby bílé, která obvykle roste podél vodních toků. Barva proutí bývá žlutá, světle hnědá až červená. Samozřejmě můžeme použít jakoukoliv jinou košíkářskou vrbu – pružnost prutů vyzkoušíme obtočením přes ruku. Smuteční vrba není vhodná pro svou přílišnou měkkost, navíc je po uschnutí křehká.

Obecně nejvhodnější doba k řezu je od listopadu do února, později už stoupá míza a proutky bývají narašené.

Vybereme si asi 12 až 15 proutků, pokud možno celých hladkých, bez postranních větviček. Počet je dostatečný i s rezervou pro náhradu případně zlomeného proutku. Délka by měla být přibližně 1 metr – budeme počítat se zkrácením po zapletení asi o pětinu. Proutky by u „paty“ měly být silné maximálně 0,5 cm, jinak se nám nepodaří pevně utáhnout spodní část splétání poblíž rukojeti.

Na rukojeť budeme navíc potřebovat tenký a co nejdelší proutek. V nouzi můžeme k obtáčení použít rozpůlený silný prut, z něhož ještě nožem seřízneme dřevitou část a tím získáme plochý „šén“.

Proutky ustřihneme zahradnickými nůžkami nebo uřízneme ostrým nožem co nejníž, aby ponechaný pahýl byl co nejkratší. Skladujeme je venku nebo v chladném prostoru, aby moc nevyschly a nebyly lámavé.

Pokud nenajdeme čas zpracovat proutky hned, před prací je namočíme a zatížíme ve vaně. Doba se liší mírou zaschnutí – od půlhodiny do 2 dnů. Při delším namáčení vodu vyměňujeme. Před vlastním splétáním proutky zprohýbáme, aby zvláčněly, nepraskaly a lépe se utahovaly. Seříznutím na silnějším konci je upravíme na stejnou délku.

Zdroj: Pletení pomlázky

Lysimachia punctata

Lysimachia punctata neboli vrbina tečkovaná je až 60 cm vysoká, vytrvalá, žlutě kvetoucí bylina, je zástupcem jednoho z mnoha druhů bohatého rodu vrbina. Vytrvalá trsnatá rostlina se čtyřhrannou, žláznatými chlupy porostlou přímou lodyhou, dorůstá do výšky 60 cm. Ze štíhlých oddenků vyrůstá lodyha, která je porostlá kopinatými listy rostoucími vstřícně nebo v tří- až pětičetných přeslenech. Listy mívají řapík dlouhý 5 až 12 mm, jejich vejčitě kopinaté celokrajné čepele s ostrým vrcholem dosahující délky 6 až 7 cm a šířky 2,5 až 3,5 cm mají po okrajích oranžové tečky a jsou zpeřeně žilnaté. Pětičetné oboupohlavné květy s dlouhými stopkami vyrůstají v úžlabí přeslenovitých listů seřazených nad sebou a vytvářejí hrozen. Kališní lístky dlouhé 5 až 8 mm jsou úzce trojúhelníkovité s drobnými žláznatými chlupy. Citronově žlutá nebo zlatožlutá, nálevkovitě zvonkovitá koruna s krátkou trubkou je dlouhá 12 až 20 mm, zašpičatělé lístky má po okrajích žláznatě chlupaté a temnožlutě kropenaté, spodní ústí trubky bývá zbarveno červenohnědě. Pět tyčinek (kratších než koruna) s tečkovanými nitkami srostlými do poloviny kryje semeník posetý žlutočervenými tečkami. Rostlina vykvétá v červnu až červenci. Plody jsou vypouklé pětidílné červeně tečkované tobolky o velikosti 4 až 5,5 mm, které se otvírají pěti chlopněmi. Při pěstování v mírném pásmu roste na slunci i v polostínu. Nejlépe jí vyhovuje propustná, humózní půda, dobře zásobená vodou a živinami; vcelku se jedná o nenáročnou rostlinu. Rostlina se rozmnožuje do větších vzdáleností semeny a po okolí snadno podzemními výběžky, v zahradnické praxi se množí dělením trsů. Vrbiny tečkované se často – mimo místa svého původního výskytu – vysazují jako na péči nenáročné ozdobné trvalky ve větších zahradách a parcích, odkud se pak nezřídka dostávají do volné přírody a tam se nekontrolovaně šíří. Je to efektní trvalka ve volně rostoucích skupinách nepravidelných zahradních úprav a na trvalkových záhonech.

Zde můžete vidět, jak vypadá Lysimachia punctata.

Zdroj: Vrbina a její druhy

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Nina Vinšová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU

Somavedic Harmonie

Somavedic Harmonie

Cena: 7260 Kč

Somavedic Medic

Somavedic Medic

Cena: 12100 Kč

Somavedic Medic uran

Somavedic Medic uran

Cena: 17000 Kč