Bobkový list má doma skoro každý, ale většina lidí ho zná jen jako koření do polévek a omáček. Přitom právě z vavřínu se už dlouho vyrábějí jednoduché domácí masti, které se používají na pokožku i při drobných potížích pohybového aparátu.
Mast z bobkového listu není žádný zázračný lék, ale při správném použití dokáže pokožku zklidnit, prohřát a příjemně osvěžit. Jak se vyrábí, kdy dává smysl a kdy je naopak lepší sáhnout po hotovém výrobku, přesně to si v článku rozebereme.
FAQ – Často kladené otázky
Na co je mast z bobkového listu dobrá?
Mast z bobkového listu se používá především jako kosmetická a podpůrná péče o pokožku.
Nejčastěji se aplikuje na suchou, namáhanou nebo podrážděnou kůži, kde pomáhá zlepšit komfort a pocit hydratace. Mnoho lidí ji využívá také k jemné masáži svalů a kloubů, protože mast z bobkového listu navozuje pocit prohřátí. Je ale důležité zdůraznit, že nejde o léčivý přípravek, ale o doplněk běžné péče.
Je mast z bobkového listu léčivá, nebo jen kosmetická?
Mast z bobkového listu je považována za kosmetický přípravek, nikoli za lék.
Neobsahuje standardizované léčivé látky v přesně daných koncentracích, a proto se vavřínová mast nemůže brát jako náhrada lékařské léčby. Její přínos spočívá hlavně v podpoře komfortu pokožky, nikoli v řešení zdravotních problémů. Právě realistické očekávání je klíčem k její spokojené používání.
Jak často lze mast z bobkového listu používat?
Mast lze používat denně, obvykle jednou až dvakrát denně.
Záleží na konkrétní potřebě a citlivosti pokožky. Při prvním použití je vhodné nanést malé množství a sledovat reakci kůže. Pokud je vše v pořádku, lze mast z bobkového listu používat dlouhodobě jako součást běžné péče, například po sprše nebo po fyzické zátěži.
Je mast z bobkového listu vhodná i pro děti?
Pro malé děti se obecně domácí bylinné masti nedoporučují.
Dětská pokožka je citlivější a může reagovat podrážděním. Pokud by se mast měla použít u starších dětí, je nutné provést test na malé ploše kůže. Vavřínová mast není primárně určena pro dětské použití a u nejmenších dětí je lepší se jí vyhnout.
Lze mast z bobkového listu používat na obličej?
Na obličej se mast obvykle nedoporučuje.
Mast má hutnější konzistenci a výraznou vůni, která nemusí být pro pleť příjemná. Navíc může ucpávat póry. Mast z bobkového listu je vhodnější pro použití na tělo, ruce nebo nohy, nikoli jako pleťový krém.
Proč se do masti přidává líh?
Líh slouží především jako konzervační složka.
Pomáhá prodloužit trvanlivost domácímasti a omezuje množení mikroorganismů. Přidává se v malém množství, aby neměl dráždivý účinek. Díky tomu domácí mast z bobkového listu vydrží při správném skladování až několik týdnů.
Dá se mast z bobkového listu vyrobit i bez lihu?
Ano, mast lze vyrobit i bez přidání lihu.
Je však nutné počítat s kratší trvanlivostí. Bez lihu je potřeba mast skladovat výhradně v lednici a spotřebovat ji ideálně do několika týdnů. Pokud vyrábíte vavřínovou mast bez konzervace, vyplatí se dělat menší dávky.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Koncentrovaná kyselina sírová (96–98%) je hustá olejnatá kapalina, 1,8krát těžší než voda. Je neomezeně mísitelná s vodou, při ředění se uvolňuje velké množství tepla. Má silné dehydratační účinky, zuhelnaťuje většinu organických látek. Je hygroskopická, pohlcuje vodní páry. Koncentrovaná kyselina sírová je velmi reaktivní a má oxidační účinky. Reaguje téměř se všemi kovy kromě železa (pasivuje jej), olova, zlata, platiny a wolframu. Zředěná kyselina sírová nemá oxidační schopnosti a reaguje s neušlechtilými kovy za vzniku vodíku a síranů, s ušlechtilými kovy nereaguje. Kyselina sírová je silná dvojsytná kyselina, která tvoří dva typy solí – sírany a hydrogensírany.
Kyselina sírová byla známá již od středověku, kdy byla připravována arabskými alchymisty suchou destilací (tepelným rozkladem) zelené skalice. Nebyl o ni příliš velký zájem, proto byla připravována pouze v malých množstvích v lékárnách. Teprve v 17. století se zvýšil zájem o její výrobu, což souviselo s jejím využitím při bělení tkanin a jako rozpouštědla při barvení oblíbeným modrým barvivem indigem. Nejprve se vyráběla ze zelené skalice stejným způsobem, jako ji vyráběli alchymisté, poté se vedle zpracování zelené skalice z důlních vod začaly uplatňovat další postupy, zejména výroba z vitriolových břidlic.
Zpracování vitriolových břidlic se stalo v 2. polovině 18. století základem pro výrobu české dýmavé kyseliny sírové – olea. Provozy, ve kterých tato výroba probíhala, byly nazývány „olejny“. Tuto výrobu ve velkém zavedl Jan Čížek v roce 1778 v chemickém závodě ve Velké Lukavici u Chrudimi a brzy poté následovaly další podniky, ve kterých se česká dýmavá kyselina sírová začala vyrábět. V první polovině 19. století se česká dýmavá kyselina sírová stala celosvětově známým pojmem a na její výrobě byl závislý německý i anglický textilní průmysl. V 70. letech 19. století u nás dosahovala roční produkce kyseliny sírové 6 000 tun. Na konci 19. století tato výroba zanikla.
Podstatou výroby bylo pálení (tepelný rozklad) síranu železitého, který se získával větráním a vyluhováním vitriolových a kyzových břidlic. Vznikající oxid sírový byl pohlcován ve vodě nebo kyselině sírové.
Jiným způsobem výroby kyseliny sírové byla komorová výroba, která byla spuštěna v Anglii v Oxfordu již v roce 1746. U nás byla výroba anglické kyseliny sírové z dovážených surovin (sicilské síry a chilského ledku) poprvé zavedena ve Velké Lukavici v roce 1807. Jednalo se o nitrózní způsob výroby, při němž se k oxidaci oxidu siřičitého používal oxid dusíku. Oxidace probíhala v uzavřených olověných komorách. Ztráty oxidu dusíku při výrobě kyseliny sírové podstatně snížil J. L. Gay-Lu
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ VÝROBA SÝRA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Soňa Kroupová.
Dobrý den, doma jsem si často dělala "Lučinu" z kupovaných jogurtů. Poprvé jsem to zkusila z čerstvého kravího mléka. Počkala jsem do druhého dne, stáhla z vršku smetanu. Mléko jsem zahřála na 37°C a vmíchala jsem jihočeský smetanový jogurt. Zabalila do péřovky a nechala do druhého dne. Teď už je to asi 3 dny v chladu, ale jogurt je mazlavý, jakoby slizký. Nevím, kde jsem udělala chybu. Předem moc děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Čestmír.
Dobrý den.
Chybu jste udělala v teplotě. Jogurt zraje při teplotě
42 - 45 stupňů celsia, Výroba trvá při této teplotě 6 hodin.
Já používám jogurtovač Bravo (cca 500 Kč). Studené mléko
jakékoliv i z krabice se smíchá se čtvrt kilem jogurtu,
naleje do skleniček a nechá v jogurtovači hodin. Pak se dá do
lednice vychladit. Můžete použít i termosku, do peřin nebo domácí pekárnu, která má funkci kvašení. Důležité je dodržet
teplotu, delší čas nevadí.
Jak hluboko může být studna pro domácí vodárnu Darling?
Domácí vodárna Darling dokáže nasávat vodu maximálně z hloubky přibližně 7 až 8 metrů. Pokud je hladina vody ve studni hlubší, čerpadlo nedokáže vytvořit potřebný podtlak.
V takové situaci je nutné použít jiné řešení. Nejčastěji se instaluje ponorné čerpadlo přímo do studny nebo vrtu. To dokáže čerpat vodu z mnohem větších hloubek a není omezeno sací výškou. Pokud tedy plánujete instalaci vodárny, je vždy nutné nejprve změřit skutečnou vzdálenost mezi čerpadlem a hladinou vody.
Proč se domácí vodárna Darling stále zapíná?
Pokud se domácí vodárna Darling často zapíná, bývá příčinou nejčastěji malá tlaková nádoba nebo únik vody v systému.
Vodárna se zapíná vždy tehdy, když tlak vody klesne pod nastavenou hodnotu. Pokud je tlaková nádoba příliš malá, zásoba vody v systému se rychle vyčerpá a čerpadlo se musí spustit znovu. Další častou příčinou je netěsnost v potrubí nebo vadná zpětná klapka, která způsobuje pomalý pokles tlaku.
Kolik barů má mít domácí vodárna?
Většina domácích vodáren pracuje s tlakem přibližně 2 až 3 bary. Čerpadlo se obvykle zapíná kolem 2 barů a vypíná při dosažení přibližně 3 barů.
Toto nastavení poskytuje dostatečný tlak pro běžný provoz v domácnosti. Pokud je tlak příliš nízký, voda bude téct slabým proudem. Naopak příliš vysoký tlak může zbytečně zatěžovat čerpadlo i potrubí. Ideální nastavení proto závisí na velikosti domu a délce potrubí.
Jak zavodnit domácí vodárnu Darling?
Zavodnění znamená naplnění čerpadla vodou před prvním spuštěním. Bez vody nedokáže čerpadlo vytvořit podtlak potřebný k nasávání.
Zavodnění se provádí přes plnicí otvor na horní části čerpadla. Do čerpadla se nalije voda, dokud není celý prostor zaplněný. Poté lze vodárnu spustit. Pokud čerpadlo stále nenasává vodu, může být problém v netěsnosti sacího potrubí.
Proč domácí vodárna ztrácí tlak?
Pokles tlaku v systému může být způsoben několika různými faktory. Nejčastěji jde o netěsnost potrubí nebo vadnou zpětnou klapku.
Pokud zpětná klapka nefunguje správně, voda se může vracet zpět do studny. Tím se postupně snižuje tlak v systému a vodárna se musí znovu spustit. Další příčinou může být únik vody v rozvodu nebo poškozená membrána tlakové nádoby.
Proč se vodárna nevypne?
Pokud čerpadlo běží nepřetržitě a nevypne se, znamená to, že systém nedosáhl vypínacího tlaku.
Příčinou může být velký únik vody, špatně nastavený tlakový spínač nebo problém s čerpadlem. Nejprve je vhodné zkontrolovat, zda někde v domě neprotéká voda. Pokud je rozvod v pořádku, je potřeba zkontrolovat tlakový spínač a výkon čerpadla.
V naší poradně s názvem VŠE, CO JSTE CHTĚLI VĚDĚT O DOMÁCÍ VODÁRNĚ! se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luboš Pelcner.
Nespíná nám darling.Asi budeme muset koupit nový.Studna je hluboká cca 13 metrů,dům patrový,cca 8m.Jaké parametry(obsah,výška tlaku...)bychom potřebovali plus orientační cena takového darlingu.Děkuji.Pelcner
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Minimální požadavky na domácí vodárnu pro váš konkrétní případ jsou: objem nádoby 40 litrů, příkon motoru 1500 W, provozní tlak 4,8 baru, výtlak 48 m. Cena za takovou domácí vodárnu se pohybuje okolo 6500 Kč. Zde se můžete podívat na aktuální ceny: https://www.zbozi.cz/dum-by…
Na domácí výrobu masti z bobkového listu budete potřebovat jen několik základních surovin, které jsou běžně dostupné. Právě jednoduchost složení je jednou z hlavních výhod této masti.
150 g kokosového oleje – slouží jako tukový základ masti a nosič účinných látek
2 lžíce drcených vavřínových (bobkových) listů – zdroj aromatických a zklidňujících látek
Pokud nemáte líh, lze mast vyrobit i bez něj, je však nutné počítat s kratší trvanlivostí a důsledným skladováním v lednici. Bobkové listy je vhodné před použitím lehce nadrtit, aby se účinné látky lépe uvolnily do tuku.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA NALOŽENÉ PLODY SCHIZANDRY V MEDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Máte,prosím někdo recept s dávkou medu a plodů schizandry,jak dlouho nechat naložené a jak užívat ?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Domácí pastilky ze schisandry
Ingredience:
- 29 gramů prášku ze schisandry
- 1 lžíce medu
- okvětní lístky z růže nebo jiný rostlinný prášek na stužení pastilky - volitelně
Postup:
V případě že med je příliš tuhý, jemně ho nahřejeme ve vodní lázni, aby se roztekl. Do malé misky dáme prášek ze schisandry a zvolna přidáváme med dokud se nevytvoří těstovitá konzistence. Z těsta vytvarujte kuličky velikosti hrášku a obalíme je v prášku z okvětních lístků, aby se kuličky neslepovaly. Kuličky se uloží do těsného obalu na tmavé místo nebo v chladničce.
Doporučené použití: 3 až 6 g denně.
Tlak ve vodárně je vhodné kontrolovat alespoň dvakrát ročně, ideálně na jaře a na podzim.
Tlaková nádoba přirozeně ztrácí vzduch a bez kontroly vzniká short cycling. Pokud tlak nekontrolujete, zvyšuje se počet startů a zatížení čerpadla. Pravidelná kontrola trvá několik minut a výrazně prodlužuje životnost systému.
Kolik startů čerpadla denně je ještě v normě?
Za běžných podmínek je normální přibližně 10–30 startů denně.
Pokud počet přesáhne 60 startů, je vhodné zkontrolovat tlak vzduchu a nastavení. Hodnota 100+ signalizuje short cycling. Vysoký počet startů výrazně zatěžuje čerpadlo a zkracuje jeho životnost.
Jak snížit spotřebu elektřiny u domácí vodárny?
Spotřebu snížíte omezením častého spínání a správným nastavením systému.
Short cycling znamená více startů a vyšší spotřebu. Správný tlak v tlakové nádobě a čistý filtr snižují zatížení čerpadla. Stabilní provoz vede k nižším nákladům a delší životnosti.
Kolik stojí zanedbaná údržba za několik let?
Zanedbaná údržba může během pěti let znamenat výměnu čerpadla a vyšší účty za elektřinu.
Ignorování short cyclingu zvyšuje počet startů a zatížení čerpadla. Výměna může stát tisíce korun. Pravidelný roční servis domácí vodárny je výrazně levnější.
Jak poznám, že je tlak vzduchu v nádobě nízký?
Nízký tlak se projeví častým spínáním a rychlým poklesem tlaku.
Pokud čerpadlo spíná často, je vhodné zkontrolovat tlakovou nádobu. Nízká vzduchová rezerva způsobuje short cycling a zvyšuje opotřebení systému.
Mám provádět servis i když vodárna funguje?
Ano, preventivní servis je důležitý i při zdánlivě bezproblémovém provozu.
Domácí vodárna může fungovat, ale postupně ztrácet vzduch. Pravidelný roční servis odhalí skryté problémy dříve, než způsobí poruchu čerpadla.
Jak často měnit nebo čistit filtr?
Filtr kontrolujte každé tři měsíce.
Zanesený filtr snižuje tlak a zvyšuje zatížení čerpadla. Pravidelná údržba domácí vodárny zabraňuje poklesu výkonu.
Může mráz poškodit domácí vodárnu?
Ano, mráz může ovlivnit tlak vzduchu i potrubí.
Pokud je domácí vodárna v nevytápěné místnosti, je nutná izolace. Nízká teplota může změnit tlak v tlakové nádobě a způsobit nestabilitu systému.
Jak poznám zanesený ventil?
Zanesený ventil se projeví poklesem tlaku bez odběru.
Pokud tlak přes noc klesá, může být problém ve zpětném ventilu. Nečistoty způsobují kolísání tlaku a časté spínání čerpadla.
Může krátké spínání zničit čerpadlo?
Ano, časté spínání výrazně zkracuje životnost motoru.
Short cycling znamená vysoký počet startů a zvýšené zahřívání. Pokud čerpadlo spíná každých pár sekund, je nutné systém upravit.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ VÝROBA SÝRA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Čestmír.
Dobrý den.
Chybu jste udělala v teplotě. Jogurt zraje při teplotě
42 - 45 stupňů celsia, Výroba trvá při této teplotě 6 hodin.
Já používám jogurtovač Bravo (cca 500 Kč). Studené mléko
jakékoliv i z krabice se smíchá se čtvrt kilem jogurtu,
naleje do skleniček a nechá v jogurtovači hodin. Pak se dá do
lednice vychladit. Můžete použít i termosku, do peřin nebo domácí pekárnu, která má funkci kvašení. Důležité je dodržet
teplotu, delší čas nevadí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenka.
Pokud máte zájem, napíšu vám ten nejjednodušší recept, roky vyzkoušený, hustý a lze ho bez problémů vyrobit bez jogurtovače.Jen se šlehačem, jogurtem a suš. mlékem. Jde ale o jogurt určité značky a to se psát asi nesmí. Já vám to ale ráda sdělím.
Domácí výroba dává smysl ve chvíli, kdy chcete přesně vědět, co mast obsahuje, a vyhovuje vám její čerstvost. Výhodou je nízká cena a možnost úpravy konzistence.
Naopak hotová mast se vyplatí, pokud ji potřebujete rychle, nechcete řešit skladování nebo výrobu jen občas. Přehled hotových produktů a jejich ceny najdete například zde: vavřínová mast – ceny a dostupnost.
Výroba domácí šunky je poměrně jednoduchá záležitost, ke které se používá jako výchozí surovina vepřová kýta doplněná solí, cukrem a trochou vody, nebo různými směsmi koření, jako je směs chilli, sušené cibule, červené papriky, pepře a česneku. Poté, co se šunka provaří ve směsi koření, seřízne se přebytečný tuk včetně kůže a nechá se prohřát ve vodě teplé 40 až 50 stupňů Celsia. Když se maso prohřeje, zavěsí se na hole, nechá se okapat a vloží se do vyhřáté udírny. Šunka se udí do zlatohněda. Můžete použít i stojací přenosnou udírnu, kdy na rošt položíte okapanou šunku a udíte.
Výroba domácích šunek byla rozšířena zejména na venkově, kdy se zužitkovávalo vepřové maso z domácích zabíjaček. Dnes vede lidi k výrobě domácí šunky zejména kvalita průmyslově vyráběných šunek. Po vyuzení se servíruje teplá šunka s chlebem a kyselými okurkami.
Při použití této metody, můžete extrahovat esenciální oleje z rostlin, které když promnete mezi prsty tak voní. Skvělé jsou například okvětní lístky růže, rozmarýn, jehličí, máta, grapefruit, levandule nebo pačuli. Neočekávejte, že získáte velké množství oleje. V rostlinách ho je opravdu jen malinko a proto budete potřebovat na pár kapek několik kilo rostlinného materiálu. Podívejte se, co budete k domácí výrobě potřebovat.
Bude potřeba:
velký hrnec s pokličkou
destilovaná voda
dostatečné množství čerstvého rostlinného materiálu, aby zaplnil hrnec do poloviny - alespoň 3 až 4 kilogramy, nasekané rostlinné hmoty
čas
Recept na výrobu
Umístěte rostlinný materiál do velkého hrnce a zalijte ho destilovanou vodou. Voda by neměla naplnit více než ¾ objemu celého hrnce, zelená hmota pak ½ hrnce. Hrnec zakryjte obrácenou pokličkou. Když je poklička na hrnci obráceně - vypouknutím dolů, tak to umožní, aby všechna pára, která se tvoří a kondenzuje na pokličce mohla padat zpět do hrnce. Pokud nemáte pokličku, můžete použít nějakou desku. Hrnec postavte na plotnu a zapněte ji na nejvyšší stupeň dokud nebude voda horká. Jakmile je voda teplá, stáhněte výkon plotny dolů na nízkou úroveň a duste při 60°C po dobu 3-4 hodin.
Až bude rostlinný materiál rozvařený a usazený dole, tak to vypněte a nechte vychladnout. Když to trochu vychladne, tak celý hrnec umístěte do chladničky. Pokud je váš hrnec moc velký a do ledničky se nevejde, můžete přelít tekutinu do jiné menší nádoby. V lednici to nechte přes noc.
Na druhý den to vytáhněte z chladničky. Měli byste vidět tenkou vrstvu oleje, která se vytvoří na hladině a bude tuhá po ochlazení. To je éterický olej - vaše domácí silice! Opatrně ho odeberte z vody. Pracujte rychle než to začne rychle tát!
Nasbíraný ztuhlý olej dejte do lahvičky. Asi se vám nepodaří vyjmout jen olej bez vody, takže v lahvičce může být malé množství vody na dně. Když lahvičku jemně zahřejete, tak se voda vypaří a zůstane jen esenciální olej. Nezahřívejte olej příliš dlouho, jinak může ztratit svou účinnost.
Svojí vlastní domácí vonnou silici můžete skladovat v uzavřené barevné skleněné nádobě v temnu a chladu.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ ŠUNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Nedávno jsem si pořídili bytelnou formu na šunku z webu https://www.formanasunku.cz a musím říce, že je to skvělé. Invesctice okolo tisícovky se určitě vyplatí. Celá rodina domací šunku milujeme. Jsem ráda, že to chutná i dětem. Vím co jedí, alespoń u něčeho ,) Děkuji za tipy na nové recepty.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 1 kg hovězích líček, 200 g celeru, 200 g mrkve, 6 lžic sádla, asi 0,5 l červeného vína, 2 dl vývaru z hovězího masa (ten případně můžete nahradit vývarem z bujonu nebo vodou), sůl, mletý černý pepř a tymián
Technologický postup: Hovězí líčka rozkrájíme na čtvrtky. Vzniknou tak čtverečky o velikosti asi 4 x 4 centimetry. Líčka osolíme a opepříme. Na pánvi rozpustíme lžíci sádla a kousky masa na něm zprudka opečme ze všech stran. Hotové kousky rovnou odkládáme bokem do vyššího rendlíku. Když máme připravené všechno maso, slijeme vypečenou šťávu se sádlem do rendlíku a přidáme zbytek nepoužitého sádla. Do rendlíku dolijeme tolik vína, aby byla všechna líčka úplně ponořena. Navrch přidáme ještě trochu tymiánu a maso dáme konfitovat – rendlík vložíme do trouby a při teplotě 100 stupňů jej tam necháme 3–4 hodiny, dokud maso úplně nezměkne. Mrkev nakrájíme na tenká půlkolečka, celer na podobně velké tenké plátky a na pánvi orestujeme. Přidáme několik lžic výpeku, který vznikl po konfitování, přilijeme trochu vína a chvilku dusíme. Výpeku by po vyndání rendlíku z trouby mělo být asi 300 ml – sádlo je rovněž z velké části tvořeno vodou a ta se během pečení jednoduše vypaří. Takto připravenou zeleninu přidáme do rendlíku k masu, přivedeme k varu a pár minut provaříme. Pokud omáčka nemá lehce nakyslou chuť, klidně ji ještě dochutíme vínem. Konfitovaná líčka podáváme s bramborovou kaší a dozdobíme snítkou tymiánu.
Výroba domácí aviváže není vůbec složitá, a navíc je i ekonomicky výhodná.
Základem domácí aviváže je bílý ocet, který je nejen přírodním změkčovadlem, ale také odstraňuje zbytky mýdla v pračce a snižuje statické výboje v sušičce.
Možné postupy
Postup č. 1
Potřebujete: 1 láhev octa
Návod: Používejte jako běžnou aviváž.
Postup č. 2
Potřebujete: 6 šálků bílého octa a 1 šálek sody
Návod: Vše promíchejte a používejte jako běžnou aviváž.
Návod: Smíchejte vodu, ocet a kondicionér na vlasy ve velké nádobě, vše promíchejte. Netřeste, jelikož by tato manipulace způsobila pěnění. Obsah tekutiny přelijte do uzavíratelné nádoby. Výroba domácí aviváže je hotová za 5 minut.
Postup č. 4
Potřebujete: 6 šálků vody, 2 šálky vlasového kondicionéru (můžete použít jakýkoliv), 3 šálky bílého octa, 20 kapek esenciálního oleje
Návod: Ingredience smíchejte a netřepejte. Přelijte tekutinu do uzavíratelné nádoby. Používejte jako běžnou aviváž.
Postup č. 5
Potřebujete: 1 lahev bílého octa, 30–40 kapek esenciálního oleje, můžete použít levanduli, pomeranč, citron a mátu
Návod: Éterický olej nakapejte do octa a používejte jako běžnou aviváž.
Návod: V nádobě smíchejte teplou vodou a jedlou sodu, vše pomalu přidejte do octa. Tekutina bude šumět a vyvěrat. Po vyšumění přelijte tekutinu do uzavíratelné lahve a používejte jako běžnou aviváž.
Ingredience: 1 kelímek vepřového sádla, 2 kg vepřové kůže, 2 l vody (vzniknou 2 l vývaru z vepřové kůže)
Postup: Při zatáčení klobás musíme počítat s tím, že se musí vejít do sklenic. Na dno sklenice položíme kus vařené vepřové kůže a velkou lžíci vepřového sádla. Dále naskládáme do každé sklenice 5 klobás. Do poloviny výšky klobás nalijeme vývar z kůží a zbytek zalijeme vodou tak, aby byly klobásy minimálně jeden centimetr pod hladinou. Nakonec přidáme zase kousek vařené vepřové kůže. Takto připravené sklenice dáme do mikrovlnky a zavaříme dle výkonu. Poté sklenice vyndáme a necháme vychladnout. Sklenice neotáčíme. Sádlo musí po ztuhnutí vytvořit souvislou vrstvu, která klobásy ve sklenici uzavře. Pokud se stane, že jsou po ztuhnutí sádla špičky klobás nad ním, není to žádná tragédie. Jen je snězte první, ty by vám celý rok nemusely vydržet. Místo vývaru z kůží je možné použít jen čistou vodu, ale připravíte se o výborný sulc, který klobásy nenapodobitelně dochutí. Množství ingrediencí je jen orientační a samozřejmě musí být odvozeno od toho, kolik sklenic budete plnit.
Tento jednoduchý guláš z jednoho hrnce se připraví za méně než hodinu – což není špatné na pokrm, který se tradičně vaří po většinu dne. Pokud zvolíte rychle vařenou vepřovou panenskou svíčkovou místo běžnější plece, vepřové maso se za zlomek času rozplyne v ústech. Doporučujeme podávat tento chutný pokrm s máslovými vaječnými nudlemi a křupavým zeleninovým salátem.
Ingredience
450 g vepřové panenky, nakrájené na 3,5 cm kousky;
sůl a čerstvě mletý pepř;
3 lžíce vepřového sádla;
1 střední cibule, nakrájená;
2 červené papriky, bez žeber a semínek, nakrájené;
4 mrkve, oloupané a nakrájené na šikmé kousky velké 3,5 cm;
1 lžíce sladké papriky (nejlépe maďarské);
3 lžíce rajského protlaku;
2 ½ hrnku kuřecího vývaru s nízkým obsahem sodíku;
zakysaná smetana a nasekaný čerstvý kopr na servírování.
Postup
Vepřové maso osolte a opepřete. V hrnci rozehřejte 2 lžíce sádla na středně vysokou teplotu. Přidejte vepřovou panenku a za stálého míchání vařte, dokud není místy opečená a téměř propečená, asi 5 minut. Přendejte na talíř.
Do hrnce přidejte zbývající 1 lžíci sádla. Přidejte cibuli, papriky a mrkev; osolte a opepřete. Vařte za občasného míchání, dokud zelenina místy nezezlátne, 7 až 9 minut. Vmíchejte papriku a rajský protlak; vařte 30 sekund.
Vmíchejte vývar; vařte, dokud směs nezredukuje konzistenci řídké omáčky a mrkev nezměkne, 12 až 14 minut. Vraťte vepřové maso a nahromaděnou šťávu do hrnce; vařte na mírném ohni, dokud není vepřové maso prohřáté, asi 1 minutu. Podávejte s kysanou smetanou a koprem.
Vepřovou plec očistěte, omyjte studenou vodou, osušte do sucha a nakrájejte na kostky. Slaninu pokrájejte na kostičky, cibuli očistěte a nakrájejte najemno. Do hrnce vložte polovinu sádla a slaninu, kterou nechte rozškvařit, poté přidejte pokrájenou cibuli. Jakmile zesklovatí, zaprašte ji sladkou paprikou, nechte krátce osmahnout, přilijte trochu hovězího vývaru, promíchejte a přidejte pokrájené maso, které osolte a okmínujte, důkladně promíchejte, přilijte polovinu vývaru a duste do poloměkka. Poté přisypte pokrájené kysané zelí, dolijte zbytek vývaru a duste do změknutí. Dle potřeby můžete přidat vodu, voda i vývar by měly být vlažné. Ze zbytku sádla a mouky si připravte jíšku, kterou vmíchejte do guláše a vařte asi 10 minut. Na závěr přimíchejte zakysanou smetanu a vařte posledních 5 minut, případně dle potřeby dochuťte.
Toto je kompletní surovinová sestava pro 6 vydatných porcí jeleního guláše podle vítězné metody. Poměry jsem testoval tak, aby omáčka nebyla řídká ani přehnaně sladká a aby maso zůstalo dominantní.
1 kg jelení plece nebo krku (na kostky 3–4 cm)
800 g cibule (cca 6–7 větších kusů)
120 g kvalitního sádla (nebo 80 g sádla + 40 g špeku)
3 lžíce sladké mleté papriky
1 lžička pálivé papriky (volitelné)
2 lžíce rajčatového protlaku
300 ml suchého červeného vína (frankovka nebo zweigelt)
500–700 ml hovězího nebo zvěřinového vývaru
6–8 rozdrcených jalovcových bobulí
2 bobkové listy
1 lžička drceného kmínu
1 lžička sušené majoránky
2 stroužky česneku
sůl podle chuti (cca 12–15 g)
čerstvě mletý pepř
1 lžíce rybízového nebo brusinkového džemu (volitelné, závěrečné doladění)
Poznámky k surovinám
Cibule není jen základ, ale hlavní zahušťovadlo. Poměr téměř 1:1 vůči masu je záměrný. Pokud cibuli zredukujete, omáčka bude tenká a budete ji dohánět moukou – a to nechceme.
Sádlo je jistota. Zkoušel jsem i řepkový olej, ale chuť byla plošší. Máslo se přepaluje příliš rychle. Kombinace sádla a malého množství špeku vytvořila nejhlubší základ.
Víno musí být suché. Sladké víno vytvoří ulepený tón. Pokud nechcete použít alkohol, nahraďte víno směsí vývaru a lžíce jablečného octa – chuť bude jiná, ale struktura masa se zlepší.
Jalovec nedávejte celý. Vždy jej lehce rozdrťte nožem nebo v hmoždíři, aby uvolnil aroma.
Vlastní zkušenost: proč jsem mast z bobkového listu vůbec zkoušel
K masti z bobkového listu jsem se dostal spíš náhodou. Hledal jsem jednoduchou domácí mast, která nebude parfémovaná, nebude obsahovat složité chemické přísady a půjde vyrobit z běžně dostupných surovin. Bobkový list jsem měl doma neustále, kokosový olej také, takže rozhodnutí bylo jednoduché.
První výroba mě překvapila hlavně vůní. Mast voní výrazně, kořenitě a „teple“, úplně jinak než klasické krémy z drogerie. Při pravidelném používání jsem si všiml hlavně zklidnění pokožky a příjemného prohřátí po natření.
