Téma: 

matka

ZÁBRANA ROJENÍ

Jak zabránit rojení včel

Včelař velmi úzkostlivě hlídá úly, aby mu roj neulétl. Pokud roj ulétne, je ochoten udělat všechno, aby jej získal zpět a založil tak další včelstvo. Roj včel se může usadit někde na zahradě, ale může odlétnout a usadit se na stromě.

V době rojení je tedy nutné kontrolovat včely v úlech v krátkých intervalech mezi šesti až devíti dny. Pokud včely kladou méně vajíček a narážejí nové matečníkové misky, je to příznak rojení. Pokud toto zjistíme, musíme okamžitě rozšířit prostor úlu tak, že přidáme mezistěny a prázdné plásty – souše. U nástavkových úlů to není problém, protože je možné přidat celý nástavek s výbavou. Přitom je dobré odstranit vystavěné začínající matečníky a kaši z nich zužitkovat. Také je možné odebrat ze včelstva plodové plásty s mladými včelami jako oddělek a tím vytvořit malé odrojení. Záleží ale na síle původního včelstva.

Včely, kterým dáme dostatek práce, budou mít na starost něco jiného než jen myslet na rojení. Je proto zapotřebí včas odtáčet med anebo alespoň přidávat nástavky k vystavění a zanesení sladinou.

Zvláště před letním slunovratem čekat s přidáním nástavku až do chvíle, než se včely vyvěsí do podmetu, není vhodné. Úlový prostor je lepší rozšiřovat s předstihem, spodní nástavek by měl sloužit jen jako rezerva pro nárazovou snůšku – včely by se na dno neměly příliš dostat.

Trubci, a zejména trubčí plod, odčerpávají včelám krmnou kašičku, jejíž přebytek mezi včelami působí jako jeden ze stimulů rojení. Proto je vhodné včelám dávat kromě rámků s mezistěnami i stavební rámky, tedy prázdné. Včely v nich vystaví takové dílo, jaké zrovna budou potřebovat. Bude-li jich v úlu jen pár, budou nejspíš plné trubčiny. Při vyšším počtu stavebních rámků včely budou stavět také čistě dělničí dílo anebo různé mezistupně.

Silná včelstva v prostorném úlu s dostatečným větráním přicházejí do rojové nálady poměrně zřídka, spíše mají tendenci k výměně matek. To se stává zvláště v prvních letech po osazení prostorných úlů. Když však přesto objevíme rojové matečníky – to zjistíme snadno pohledem na spodní loučky horního plodového nástavku – nezbývá než likvidovat rojovou náladu pomocí přeletáku. Mateřák odsuneme stranou a na jeho místo postavíme nový úl se třemi nástavky vybavenými soušemi. Doprostřed druhého nástavku dáme plást z mateřáku s živenými matečníky a přisypeme včely z dalších 3–5 plástů. Tyto plásty dobře prohlédneme, abychom snad nesmetli i matku. Nejsou-li v převěšeném plástu zásoby, přidáme ještě 1–2 plásty s medem. Do přeletáku se vrátí všechny orientované včely. Protože nemá téměř žádný plod a je schopen alespoň částečně využít snůšky. Po 4 dnech mateřák prohlédneme. a jestliže včely samy dosud nezrušily matečníky a matka je přítomna (vajíčka), provedeme to za ně. Úl je volně obsazen, takže je to práce poměrně snadná. Pak zkontrolujeme také přeleták, v němž ponecháme zásadně jediný matečník. Když se v přeletáku mladá matka rozklade, spojíme opět obě včelstva v jedno, aby síla zůstala zachována.

Pokud již vidíme, že jsou rámky zakladeny nebo že včely nemají již kam dávat zásoby medu, je vhodné úl doplnit o další prázdné rámky s mezistěnou. Vhodné je nástavek přidat nad plodiště tak, že z jednoho plodovacího nástavku uděláte dva. Na střídačku pak dáte plod a nový rámek tak, aby krajní krycí rámky byly nové rámky s mezistěnou. Důvodem tohoto uspořádaní je, že včely budou mít snadnější přechod mezi rámky. Krajními rámky pak ověříte sílu včelstva a chuť ke stavbě, protože krajní rámky včely vystavují, až když nemají kam stavět a klást.

Pokud již nemáte zájem, aby se včely rozrůstaly, a chcete jejich rozvoj zpomalit, můžete vložit do úlu rámky bez mezistěny. Včelám tato stavba zabere více času a více je vysílí a vy tak získáte čas.

Pokud mají včely rojovou náladu a zjevně nemají již prostor v úlu, je možné použít je na vytvoření oddělku. Při rojové náladě vyjmete rámek s matečníkem a spolu se včelami a zásobami je přendáte do nového úlu například odebráním nástavku.

Přistřižení křídel včelí matce je další možný způsob, jak zabránit rojení. Při rojení matka vypadne z úlu na zem. Včely pak vytvoří u úlu chumáč, proto ji můžete lehce najít a vrátit do úlu. Pokud matka zahyne, mají většinou včely v úlu naražený matečník.

Zdroj: Zábrana rojení
Zveřejněno dne: 16.6.2017

Diskuze: prodej včel

Prodám 16 ks včelstev i s úly,12 x budečáky,5 x nástavkové,matka Singer,vyšetření negativní,cena dohodou,tel.736675209 Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Prodej včel
Odesláno dne: 29.5.2017 uživatelem Marcela Veselá
Počet odpovědí: 0

TVORBA ODDĚLKŮ

Tvorba oddělků

Tvorba oddělků má ve včelařské praxi nezastupitelné místo. Představuje nejen moderní způsob velmi efektivního množení včelstev, ale také působí protirojově a má své místo v soužití s kleštíkem. Přes drobné nuance je princip vytváření a další péče o oddělek stejný a zároveň jednoduchý.

V nízkonástavkových úlech je tvorba oddělků velice jednoduchá. Můžeme odejmout celý nástavek s plodem i se včelami, jestliže jsme si 4 dny předem úl rozdělili mřížkou. Podle vajíček snadno zjistíme, v které části je matka. Ze zbytků můžeme dělat oddělky.

Zdroj: Tvorba oddělků
Zveřejněno dne: 19.6.2017

Diskuze: Re: pátá nemoc

4 dny starému novorozenci přirozeně hrozí všechny infekční onemocnění, i pátá nemoc. Ale nestrachujte se zbytečně. Vaše vnučka bude pod dohledem pediatra a pokud se nemoc začne léčit včas, tak dítěti neublíží. Jsou-li matka i novorozeně v pořádku, tak není důvod k prodlužování hospitalizace. Těšte se na ně.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Pátá nemoc
Odesláno dne: 22.4.2014 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PRODEJ VČELSTVA

Prodej smetenců

Někdy se také říká pakety. V našich krajích se takto prodávají včelstva jen minimálně. Jde vlastně o umělý roj s rozkladenou matkou v klícce. Po převozu je možné jej usadit jako přírodní roj. Odpadá potřeba měnit matku. Smetenec v novém (zavřeném) úlu se dá na pár dní do sklepa a krmí se. Včely se stmelí, začnou stavět nové plásty, matka začne klást vajíčka. I tvorba smetence představuje značně pracný způsob množení včelstev, ale ve specifických případech (ozdravění včelstva) velmi účinný.

Zdroj: Prodej včelstva
Zveřejněno dne: 9.11.2015

Diskuze: Coafit

Dobrý den,mám dotaz,jsem kojící matka,léta užívám ráno jednu tabletku Euthyroxu a měsíc teď kostičku Colafitu.Teď poslední tři dny se mi udělaly na hřbetu obou ruk i prstech nepatrné pupínky,které svědí,bolí a jsou červené.Myslíte,že by to mohla být reakce úžíváni ??děkuji Martina

Zdroj: diskuze Coafit
Odesláno dne: 13.8.2015 uživatelem Martina Cejthamrová
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

ŽLUTÉ SKVRNY V OBLIČEJI

Novorozenecká žloutenka

Také novorozeňata bývají lehce nažloutlá, mají novorozeneckou žloutenku, která se pitím mateřského mléka postupně eliminuje. Tento stav značí, že jejich matka jedla v těhotenství příliš mnoho potravin živočišného původu. Takový start do života není příliš příznivý a nastávající maminky by proto měly sestavovat opravdu pečlivě svůj jídelníček.

Zdroj: Žluté skvrny v obličeji
Zveřejněno dne: 25.10.2011

Diskuze: Ztráta srsti štěně Pomerain prosím o radu :( !!

Dobrý den mám velikou prosbu před týdnem jsme koupili stěně Pomerain je mu jeden měsíc a cca dva dny mu mizí srst v okolí cumaku a brady :( majitelka uváděla ze pes je zdravý bez problému a jeho vrstevníci ani matka žádný problém nemají a viděli jsme je také .. v příloze zasilam fotku naše veterinarka dnes dala dvě injekce na alergii ze to muže bejt z jídla ale máme strach ze to bude závažnější prosím o radu ! Děkuji Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Ztráta srsti štěně Pomerain prosím o radu :( !!
Odesláno dne: 11.3.2017 uživatelem Denisa
Počet odpovědí: 4 Zobrazit odpovědi

VÝVOJ PLODU TÝDEN PO TÝDNU

Faktory ovlivňující růst

  • Chudoba je spojena se špatnou prenatální péčí a zároveň i prenatálním vývojem. Ženy žijící v chudobě trpí často předčasným porodem, což má za následek menší porodní hmotnost dítěte.
  • Nebezpečným faktorem ovlivňujícím růst dítěte bývá také špatný životní styl – alkohol, kouření, užívání drog.
  • Také věk matky hraje důležitou roli, nejzdravějšími matkami jsou ženy od 16 do 35 let. Ženy mají v tomto období menší pravděpodobnost výskytu vývojových komplikací. U žen starších, nebo mladších existuje větší riziko předčasného porodu (nedonošené dítě).
  • Pokud matka trpí nakažlivým onemocnění, může dojít k infikování placenty a plodu. Děti se tak často rodí s chorobami, které měla jejich matka, například pohlavně přenosné choroby.

Zdroj: Vývoj plodu týden po týdnu
Zveřejněno dne: 29.11.2013

Diskuze: bolesti po operaci mozkové výdutě

Dobrý den.
Prosím o váš názor. Dcera 33 let, je měsíc po akutní operaci prasklého mozkového aneurismatu. Při všem tom štěstí, že přežila a je zachována hybnost, trvají velké bolesti hlavy s tlakem v operované, levé části hlavy. Trvají závratě, nechutenství, nauzea, zrakové omezení. Přála bych si vědět, zda je to v této fázi rekonvalescence ještě normální. Hodně ji to limituje v pohybu a přála by si větší pokroky.
Děkuji za odpověď, jsem matka, zdravotní sestra, ale vůbec se v této problematice
nevyznám, proto se obracím s prosbou na vás.
Jana Šustková

Zdroj: diskuze Bolesti po operaci mozkové výdutě
Odesláno dne: 21.2.2016 uživatelem Jana Šustková
Počet odpovědí: 0

POPORODNÍ DEPRESE

Příznaky poporodní deprese

Příznaky mohou bez léčby přetrvávat týdny, měsíce nebo roky:

  • těžký smutek;
  • pocity beznaděje;
  • sebeobviňování z toho, že jsem špatná matka;
  • neschopnost navázat kladný vztah k dítěti;
  • ztráta životní energie;
  • silná frustrace;
  • extrémní únava a vyčerpání;
  • ztráta chuti k jídlu, nebo naopak nadměrná konzumace potravy;
  • nespavost, nebo naopak nadměrná spavost;
  • nechuť k sexu;
  • nezájem o okolí.

Zdroj: Poporodní deprese
Zveřejněno dne: 30.6.2013

Diskuze: hubnu as moc

ahoj mnenuji se petra a jemi 20let mam jedno dite, vipadala sem jeste poprodu dobre ,azim 39kg a vazila jsem 59kg ,pri porodu jsem zchubla a nemam chut kjidlu, mam jedo dite jem teprve 8 mnesicu, a podne mne sem zchubla kvuli tomu ze kojim chtela bi jsem poradyt moje velikos je hrozna a nevipada dobre jako matka bojim se tocho kazdy den se kokam na televizi chubny ale na pribirani nic takovicho muze te mi poradyt dekuju vsem co mi napisete budu moc rada ahoj petra

Zdroj: diskuze Hubnu as moc
Odesláno dne: 19.5.2013 uživatelem petra
Počet odpovědí: 0

KVASINKOVÁ INFEKCE U KOJENCE

Příčiny vzniku

Mezi kvasinkové infekce patří moučnivka a plenková dermatitida. Moučnivka postihuje hlavně novorozence a kojence. Moučnivka se u dětí po porodu může objevit v případě, že jejich matka měla vaginální kvasinkovou infekci, dále při kojení z matčiných prsů, při léčbě antibiotiky či u dětí s poruchami imunitního systému. Plenková dermatitida se vyskytuje v místech zakrytých plenkami. Častou příčinou je nadměrná vlhkost způsobená močí a potem pod plenkami.

Zdroj: Kvasinková infekce u kojence
Zveřejněno dne: 15.10.2015

Diskuze: Co způsobuje žluté fleky v obličeji

Žluté skvrny v obličeji neboli žloutenka kůže poukazuje na těžší nemoci jater, slinivky ale i nemoci žlučníku a žlučových cest. Nejmarkantněji se to projevuje u infekční žloutenky, kdy žluč nemůže volně odtékat do dvanáctníku a odchází do krevního oběhu. Obvykle jsou nažloutlá zároveň i bělma očí. Při jakémkoliv náznaku zažloutnutí pokožky bychom se měli vyhýbat masu a nadměrnému solení a spíše konzumovat zeleninu. Vhodné je také zahájit efektivní detoxikaci - odjedování těla například užíváním zelené bio řasy chlorella -> www.krasojizda.cz/ch… Také novorozeňata bývají lehce nažloutlá, mají novorozeneckou žloutenku, která se pitím mateřského mléka postupně eliminuje. Tento stav značí, že jejich matka jedla v těhotenství příliš mnoho potravin živočišného původu. Takový start do života není příliš příznivý a nastávající maminky by proto měly sestavovat opravdu pečlivě svůj jídelníček.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Co způsobuje žluté fleky v obličeji
Odesláno dne: 24.10.2011 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 0

JAK CHOVAT VČELY

Produkční období a rojení

Toto období trvá od května do července. Z důvodů vysoké nabídky snůšky a krátkého života letní včely je v úlu zapotřebí velkého množství včel. Proto matka klade až 2 000 vajíček denně. Během tří týdnů je zakladeno více než 40 000 buněk a denně se líhnou až 2 000 mladých včel. Průměrná velikost jednoho včelstva je v létě kolem 30 000 až 50 000 jedinců. Protože včely v létě musí hodně pracovat, velmi rychle se opotřebují a umírají po třech až šesti týdnech. Včelař se v této době musí starat především o to, aby obratně podporoval snůšku, stavbu plástů i plodování, proto vykonává tyto práce: sleduje velikost včelstev, přidává medník, kontroluje rojovou náladu, vyměňuje stavební rámky a vytváří oddělky.

V přírodních podmínkách je rojení jediným možným způsobem rozmnožení a omlazení včelstva. Rojení znamená, že stará matka opouští s částí svého včelstva, s takzvaným prvorojem, úl. Jakmile nastane rojová nálada, chování včel se výrazně změní. Veškeré práce v úle jsou omezeny, matka je stále méně krmena, neklade téměř žádná vajíčka a snižuje produkci mateří látky. Většina včel nečinně vysedává v úlu nebo obléhá česno, kde se vytvářejí chumáče ve tvaru hroznu. Rojení by měl včelař bránit, protože se jedná o ztrátu.

Zdroj: Jak chovat včely
Zveřejněno dne: 29.10.2015

POPORODNÍ DEPRESE

Příčiny poporodních depresí

Příčina této nemoci se dává do souvislosti s hormonem prolaktinem, jehož vylučování působí na tvorbu mateřského mléka. Tato nemoc se nedá zvládnout silnou vůlí, nedá se překonat. Tento stav sám „nepřejde“, jak často slýcháváme v laických radách a doporučeních: „Vydrž, to přejde, bude lépe.“ Ve většině případů si matka sama nepomůže a potenciálně je sobě i svému dítěti nebezpečná. Je to stav, kdy je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc. Je možné, že deprese spontánně vymizí, nicméně platíme za to cenu mnoha měsíců neskutečného trápení – a nejen svého, ale i svého dítěte.

Zdroj: Poporodní deprese
Zveřejněno dne: 30.6.2013

TVORBA ODDĚLKŮ

Jak se starat o oddělek

Včelám se nemusí podařit matku vychovat nebo se matka může ztratit během proletů.

Čerstvě utvořený oddělek potřebuje velmi malý vstupní otvor do úlu, aby ho i v malém počtu mohly včely ubránit. Nejlepší způsob je úlu zcela uzavřít česno a pouze mu otevřít očko. Teprve až nová matka v oddělku začne plodovat, tak očko zavřete a otevřete česno, ale jen částečně. Takto oddělek může zůstat až do příštího roku, kdy už z něj bude silné včelstvo, a v létě mu můžete česno otevřít úplně.

Zásoby jsou vůbec pro oddělek v počáteční fázi důležité. Pokud mu dáte do startu zásob jen málo, může během horšího počasí nebo snůškové mezery umřít. Když tedy oddělek vytváříte, buď mu nějaké zásoby ze zdrojového včelstva dejte (stačí tak 2/3 plástu míry 39 x 24 cm), anebo ho co nejdřív po oddělení musíte přikrmit.

Když se vytvořený oddělek nerozroste víc než do jednoho nástavku (na míře 39 x 24 cm), respektive do velikosti normálního včelstva, bez problému ho zazimujte v jednom nástavku a k rozšiřování oddělku přistupte až na jaře.

Vhodná doba k tvorbě oddělku je od května do července. Později už by se oddělek nestačil do zimy rozvinout. Tvorba oddělku v červenci je tedy ještě možná.

Zdroj: Tvorba oddělků
Zveřejněno dne: 19.6.2017

LANGSTROTH

Kdo to byl Langstroth

Jedná se o amerického pastora, učitele a včelaře, který se jmenoval celým svým jménem Lorenzo Lorraine Langstroth a žil v letech 1810 až 1895 v Pensylvánii. Jeho velkým objevem byla takzvaná včelí mezera, ke které navrhl včelí úl s rozebíratelným dílem. Díky svým objevům je považován za otce moderního amerického včelařství. O včelařství se zajímal během kazatelské a učitelské kariéry, kdy si tím kompenzoval deprese.

V roce 1852 získal patent na první rozebíratelný rámkový úl, který je tvořen odnímatelným dnem, nástavky a víkem. Nástavky byly na 10 rámků. Objevil také, že se dá matka uzavřít v nejnižší části úlu, a to mateří mřížkou. Zabýval se chovem vlašské včely (italská), která produkovala více medu. S těmito včelami začal obchodovat.

Ovlivnil včelaření na několika světových kontinentech.

Zdroj: Langstroth
Zveřejněno dne: 14.11.2015

TERMÍN PORODU

Termín porodu podle ultrazvuku

Ultrazvuková diagnostika určuje termín porodu podle biometrie plodu. Za nejpřesnější termín porodu podle „ultrazvuku“ můžeme považovat ten, který je určen v 10. týdnu těhotenství. Do té doby se všechny plody vyvíjí stejně a jejich růstová křivka je v prvním trimestru totožná. Až poté se projeví jiné faktory a děti se výrazně začínají odlišovat. Určení termínu porodu pomocí ultrazvuku je také nejpřesnější pro ženy, které měly nepravidelný menstruační cyklus, anebo pro ty, kterým bylo diagnostikováno rizikové těhotenství. Pro ženy s rizikovým těhotenstvím je stanovení termínu důležité, aby se při případném náhlém porodu dalo určit, zda se dítě narodilo předčasně. Donošení novorozenci ve 40. týdnu mohou dosahovat různé porodní hmotnosti. Záleží to i na stravě matky, tělesné stavbě matky a otce a také na tom, jestli matka měla, nebo neměla těhotenskou cukrovku. Ultrazvukové vyšetření, které je prováděno v polovině těhotenství, již termín porodu nijak neposouvá, slouží pouze k určení velikosti plodu a jeho kontrole, a rovněž k prověření, zda těhotenství probíhá bez komplikací.

Zdroj: Termín porodu
Zveřejněno dne: 29.12.2014

TVORBA ODDĚLKŮ

Tvorba smetence

Další možností je takzvaný sběrný oddělek. Z kmenového včelstva odebereme 1 plást (platí pro květen – později více) se zavíčkovaným plodem krátce před líhnutím i s obsedajícími včelami a vložíme ho mezi zásobní plást a souš s vodou do plemenáče či nového úlu. Přidáme včely z dalšího 1–2 rámečků s otevřeným plodem. Do plástu s plodem zapíchneme zralý matečník či dva. Matka musí zůstat v původním včelstvu, pokud tedy není cílem vytvořit oddělek se starou matkou. Do nového úlu poté ještě smeteme nebo sklepneme včely z několika dalších plástů zdrojového úlu a nový úl potom zavřeme – celý, včetně česna. Chybějící plásty ve zdrojovém včelstvu nahradíme prázdnými rámky. Plemenáč zavřeme a umístíme na nové místo, nejlépe na jiné, vzdálené stanoviště. V následujících dnech zkontrolujeme vylíhnutí matečníku (po 2–3 dnech) a můžeme podávat podněcovací krmení, postupně provádíme rozšiřování oddělku mezistěnami (při extenzivní metodě můžeme vložit rovnou), zkontrolujeme kladení matky (cca po 10 dnech). Případné problémy (nevylíhnutí matky, ztráta při oplozování) patřičně řešíme.

Zdroj: Tvorba oddělků
Zveřejněno dne: 19.6.2017

TVORBA ODDĚLKŮ

Péče o oddělek

V novém úlu se tedy nyní nachází menší skupina včel, schopná se o něj postarat. Včely nicméně vědí, že jsou někde, kde být neměly, a pokud bychom úl nechali otevřený, zase by se vrátily do původního. Je tedy třeba nechat ho zavřený aspoň jeden den, během této doby si včely na nové místo zvyknou. Současně také zjistí, že ve svém úlu nemají matku, a přejdou do nouzového režimu – pokusí se matku vychovat z existujícího plodu, který v plástech je. Víme, že dělnice se rodí ze stejných vajíček jako matky a záleží jen na druhu potravy, kterou dostávají. Proto včely mohou v matku proměnit jakýkoli dostatečně malý zárodek v dělničině, a ty jsme jim v plástu dali. Včely si samy vyberou nejvhodnější zárodek, postaví kolem něj nouzový matečník a začnou z něho vychovávat matku. Jakmile je to takto zařízeno, včely pokračují v práci, nosí sladinu, starají se o plod a čekají, až se matka vylíhne. Když se podaří, je oplodněna a začne klást, tak se oddělek promění v plnohodnotné včelstvo; jen zpočátku dost slabé.

Zdroj: Tvorba oddělků
Zveřejněno dne: 19.6.2017

POPORODNÍ DEPRESE

Typy poporodních depresí

Poporodní deprese se vyskytuje u žen po porodu. Žena se obává, zda se dokáže o dítě správně postarat. Existují tři hlavní typy:

  • poporodní blues – objevuje se 2.–4. den po porodu. Mezi příznaky patří podrážděnost, úzkost, kolísání nálady, větší přecitlivělost, neschopnost cítit lásku k novorozenci s následným sebeobviňováním;
  • poporodní deprese – většinou se objevuje 6.–12. týden po porodu, výjimečně až po roce. Příznaky: přílišná únava až vyčerpanost, úzkost, podrážděnost, sebevýčitky. Postižená se vyhýbá kontaktu s lidmi, ztrácí chuť k jídlu, trpí nespavostí a ztrácí potěšení z oblíbených aktivit. Může se vyskytnout obava z toho, že dítěti cíleně a smrtelně ublíží (například vyhozením z okna). To může vést k myšlenkám na odložení dítěte, protože žena sama má pocit, že je pro něj nebezpečná;
  • poporodní psychóza – jedná se o vzácnou formu poporodní deprese. Vyskytuje se u 1 nebo 2 žen z 1 000. Může se objevit v prvních 2 až 3 dnech po porodu, ale také až po několika týdnech. Projevuje se neklidem, problémy se spaním a podrážděností. Dále se vyskytují bludy a halucinace, žena je přesvědčena, že dítě je špatné. V tomto případě jsou jak dítě, tak jeho matka v ohrožení života.

Zdroj: Poporodní deprese
Zveřejněno dne: 30.6.2013

VČELY V KVĚTNU

Rozdělení včel

Matka je v prvopočátku obyčejné oplozené vajíčko, jako jakékoli jiné, z kterého se později líhnou dělnice. Avšak díky stravě, kterou matka od dělnic při svém vývoji dostává, a také speciální buňce, ve které vyrůstá, dostanou její pohlavní orgány vše potřebné k tomu, aby se plně dovyvinuly. Tím pádem se stává včelou, která má umožněno pářit se s trubci a klást vajíčka. Té speciální stravě, kterou je včelí matka krmena, se říká „mateří kašička“. Zvláštní buňce, ve které vyrůstá, se říká „matečník“. Matku od ostatních včel poznáte podle vzhledu. Její hlava a hruď jsou přibližně stejně velké, zatímco zadeček je o značný kus protáhlý a na svém konci „zašpičatělý“. To je právě proto, že v něm jsou tisíce takzvaných semen (samčích a samičích spermií), které v průběhu svého života matka podle svého uvážení spojuje či nespojuje. Oplozené či neoplozené vajíčko matka umísťuje do buněk v plástvích, kde se později dokonalým vývojem „vajíčko – larva – kukla – dospělý jedinec“ vyvine nová včela. Jestliže matka použije neoplozené vajíčko, tak se z něj později vyvine trubec. Jestliže vajíčka oplodí spermiemi, tak vznikne dělnice.

Dělnici nebylo dáno vyrůstat v buňce takové velikosti a s takovou stravou, aby se jí dovyvinuly pohlavní orgány, a tak má pohlavní orgány zakrnělé. Má například orgán s názvem „hltanová žláza“, který u mladých včel slouží na výrobu mateří kašičky a u včel starších na přeměnu nektaru v med. Dále mají dělnice také orgán s názvem „voskotvorná žláza“, ta je na zadečku a za příhodných podmínek produkuje malé voskové šupiny – vosk. Dělnice oproti matkám mají i takzvané vonné Nossonovy žlázy, určené pro výrobu speciálního feromonu jedinečného pro celé včelstvo. Dělnice mají speciální tvar zadního páru nohou uzpůsobený pro sběr pylu, mají mohutnější kusadla a podobně. Posláním dělnic ve včelstvu je krmení a péče o matku, výchova a krmení potomstva, udržování čistoty, přinášení potravy, výroba plástů, ve kterých jsou včely vychovávány a do kterých jsou později ukládány zásoby, zajištění hygieny a zdravotní péče a jiné. Každá dělnice si v průběhu života vyzkouší skoro všechny úkoly. Po vyvinutí v dospělého jedince se stává čističkou (uklízečkou), poté krmičkou, kojičkou, stavařkou, strážkyní a nakonec vylétá z úlu – stává se létavkou. V té době je jí zpravidla přidělena již jen jedna činnost, kterou dělá až do konce svého života. Tou je nošení potravy (pylu a medu), nošení vody, nošení propolisu a podobně. Vývoj dělnice od vajíčka do dospělého jedince trvá 21 dní, poté pracuje přibližně 40 dní v úle. Pak vylétá z úlu a podle toho, jaká činnost jí je přidělena, se dožívá ještě 7–21 dní. V zimních měsících, kdy včely úly neopouštějí, se dělnice dožívají 6–8 měsíců (jedná se o zimní včely).

Trubec je včelí sameček, který vzniká takzvaně partenogeneticky, což znamená, že k jeho vylíhnutí není potřeba oplození spermií – své genetické vlastnosti dává pouze matka. Trubec je nejširší ze všech včel, dlouhý je pak přibližně stejně jako matka. Na rozdíl od matky a dělnic však nemá tak krásně ladné tvary, jemné křivky. Přechody mezi hrudí a zadečkem jsou ostré, vypadá jako válec. Posláním trubce je oplozovat matky. Včely jich také využívají k udržování optimální teploty v úle, potřebné pro dobrý vývin potomstva. Vývoj trubce od vajíčka v dospělého jedince trvá 24 dní a maximálně po 14 dnech života je schopen oplodnit matku. Trubec odlétá na takzvané „trubčí shromaždiště“, kam se dostavují matky a trubci z celého okolí a kde dochází k „včelím zásnubám“. Včelí matka se spáří na trubčím shromaždišti hned s několika trubci (5–10) najednou. Každý trubec po spáření umírá, matka se vrací zpět do svého úlu a již nikdy trubčí shromaždiště nevyhledává. Pokud trubci není ani jednou matkou dovoleno spářit se, umírá také. Buď jeho tělo nevydrží nával v něm se tvořícího spermatu a on doslova praskne, nebo umírá jako „bezdomovec“. Včely totiž všechny trubce kolem července a srpna doslova vystrkají z úlu, neboť reprodukční období pro ně skončilo a začne zase až kolem května roku příštího.

Zdroj: Včely v květnu
Zveřejněno dne: 16.5.2016

VČELÍ MATEŘÍ KAŠIČKA

Co je to mateří kašička

Jedná se o nejcennější a nejvzácnější včelí produkt, který má vliv na výkonnost člověka, působí proti vzniku civilizačních chorob, blahodárně ovlivňuje nervový a hormonální systém, zpomaluje procesy stárnutí a pozitivně působí na prodlužování a kvalitu života, má výraznou antibiotickou schopnost.

Včelí mateří kašička je výjimečná potrava, která významně podporuje dobré zdraví. Obsahuje vitamíny A, C, D a E a celý komplex vitamínů B, aminokyseliny, minerály a kyselinu nukleovou, která napomáhá buněčné regeneraci. Působí jako přírodní afrodiziakum, podporuje plodnost, imunitní systém a duševní pohodu. Mateří kašička je hustá, mléčná látka produkována včelími dělnicemi jako výživa včelí královny. Mateří kašičkou krmí včely jednak svá vývojová stadia – larvy, jednak matku po celou dobu jejího života. Tato exkluzivní potrava umožňuje včelí královně během jejího vysoce produktivního života naklást až tři tisíce vajíček denně. Včelí dělnice, které se živí obyčejným medem, žijí jen čtyři až šest týdnů, zatímco královny průměrně šest let. Hlavní ingrediencí je vitamín B5 (kyselina pantotenová), jedna z nejdůležitějších složek našeho organismu. Její deficit zapříčiňuje vyčerpanost, bolení hlavy, infekce horních dýchacích cest, citlivost na inzulin, nespavost, nevolnost a poruchy nervového systému.

Mateří kašička se získává z matečníků (buněk), ve kterých se vyvíjí budoucí matka. Ty vytváří včelstvo, které je bezmatečné, má starou matku nebo se bude rojit. Včelař tedy odstraní matku a do matečníkových misek (základ budoucí buňky pro matku) přenese jednodenní larvy. Včelstvo pocítí osiřelost a pochopí, že musí začít vychovávat novou matku – jinak by zahynulo. Přednostně se ujme larev v matečníkových miskách, protože mají větší průměr, stejně jako přirozené rojové matečníky. Najednou zvládne vychovávat i 40 budoucích matek. Včelstvo se tím jistí proti případným ztrátám. Matka se líhne ze stejného vajíčka jako dělnice (rozdíl je pouze v potravě). Larva budoucí matky dostává nadbytek mateří kašičky po celé larvální stadium. Nejvíce je kašičky v matečníku čtvrtý den po narození larvičky. V tu dobu mateří kašičku včelař odstraní a lžičkou či odsávačkou odebere, z jednoho matečníku získá cca 200 mg.

Zdroj: Včelí mateří kašička
Zveřejněno dne: 1.11.2015

TVORBA ODDĚLKŮ

Tvorba oddělku s novou matkou

Oddělek můžeme utvořit také nad včelstvem tím způsobem, že nad původní nástavek vložíme mateří mřížku, nahoru nasadíme nástavek, do jehož středu zavěsíme asi 4 plásty s plodem, doplníme soušemi a zásobními plásty a úl uzavřeme. Pres noc se k plodu natáhnou zdola mladší včely a osvojí si zásoby. Příští den otevřeme očko a přidáme zralý matečník chráněný alobalem nebo staniolem. Chceme-li místo matečníku přidat oplozenou matku, měl by plod v nástavku být z větší části zavíčkovaný. S přidáním matky musíme ještě den počkat, jestliže jsme předtím mřížku opět nahradili pevným uzávěrem a nechali odlétnout starší včely. Po vylámání matečníků pak přidáme matku některým z mnoha známých způsobů. Jakmile se matka v oddělku již dostatečně rozkladla, překryjeme otvor v přepážce opět mateří mřížkou a po několika dnech můžeme přepážku zcela odstranit, protože včelstva se vlastně již spojila. Přidávání matek produkčním včelstvům pomocí oddělku je velmi jednoduché a nenásilné. V hlavním včelstvu matku nehledáme, včely si většinou ponechají mladou. Tvorba oddělku se starou matkou bude předmětem některého z dalších článků. Máte-li zájem o toto téma napište si o něj v diskusi pod článkem.

Zvykneme-li si každoročně přidávat mladou matku pomocí oddělku, můžeme omezit rojení na skutečně nejmenší míru. Včelstva s takto přidávanými matkami bývají navíc neobyčejně silná. Musíme se však smířit s tím, že v produkčních včelstvech za celou sezonu většinou matky vůbec neuvidíme.

Zdroj: Tvorba oddělků
Zveřejněno dne: 19.6.2017

VČELÍ SMETENEC

Tvorba smetenců

Dobrou možností, jak přidat ušlechtilou kladoucí matku do včelstva, je tvorba smetence. Matka přijde poštou v zasílací klícce s několika doprovodnými včelami. Klícku je potřeba do druhého dne umístit na klidné místo (většinou doma na skříni). Vhodné je přidat včelám na klícku pár kapek vody, aby nežíznily.

Druhý den omeťte do rojáku přes smyk včely z asi tak patnácti hůře obsednutých medníkových plástů. Zásadou je nepřimést k nim matku, která se může i v mednících vyskytnout. Roják se včelami je třeba potom umístit v chladné a tmavé místnosti. Důležité je smetenec přikrmovat roztokem cukru a vody v poměru 1 : 1. Roztoku není třeba mnoho, asi tak čtvrt litru na den. Podle některých zkušenějších včelařů je vhodné použít roztok studený. Po jedné až dvou hodinách včely kvílivým hlasem projevují svoji osiřelost a je možné přidat horním otvorem v rojáku matku v klícce. Je možné ji přidat i s doprovodnými včelami, i když odborná literatura doporučuje je od matky odstranit. Rojákem udeřte o zem a přes další uzpůsobený otvor v rojáku klícku přidrátujte tak, aby visela v jeho horní části. Včelstvo se po přidání matky asi tak během dvou hodin uklidní, což bývá signálem přijetí matky. Smetenec následně nechte ve sklepě dva dny a dvě noci. Jen kontrolujte roztok cukru ve sklenici, aby včely nehladověly. Třetí den večer smetenec usaďte na mezistěny do úlu podobně jako u oddělků, tedy s nízkým dnem a otevřeným očkem. Náběh nepoužívejte, včely vysypte doprostřed nástavku a poté vyskládejte mezistěnami. Matku je vhodnější nechat v klícce a otevřít jen záslepku u medocukrového těsta, aby se k ní mohly včely prokousat a vyvést ji ven.

Zdroj: Včelí smetenec
Zveřejněno dne: 11.7.2016

SANGVINIK

Charakteristika

Každý z nás v sobě ukrývá všechny 4 typy osobnosti, jen v různém poměru. Na přesnější zjištění existuje psychologická diagnostika. Důležité je však nejen zjistit, kde jsem, ale také, jak to uchopit v praxi. A naučit se využívat tyto informace v běžném životě. Řecký filozof a lékař Hippokrates rozděloval lidi podle jejich temperamentu a vlastností do čtyř skupin a věřil, že jejich charakteristiky jsou ovlivněny převládající tělní tekutinou (sangvinik, melancholik, cholerik, flegmatik). U sangviniků to byla krev. Sangvinika lze popsat jako stabilního extroverta, člověka s veselou, společenskou povahou, čilého, komunikativního a optimisticky zaměřeného. Na druhou stranu bývají sangvinici údajně povrchní, příliš výřeční, neklidní, nesnesou porážku a mají potíže se soustředěním. I když bylo toto dělení dávno překonáno, stále na něj můžeme často narazit. Kdybychom ho chtěli aplikovat v praxi, je třeba mít na paměti, že nikdo nebude beze zbytku splňovat uváděné charakteristiky, spíše bude kombinací více typů.

Sangvinik vypráví příběhy, v nichž bývá často hlavním hrdinou. A nejvíce ho můžeme rozhodit, pokud se najednou zeptáme na nějakou praktickou věc a pak se zapomeneme dotázat, jak to dopadlo. Doslova pak trpí přetlakem historku dovyprávět. Kdykoliv a kdekoliv je schopen se seznámit. Stačí například stát ve frontě u pokladny, pohlédnout sousedovi do košíčku a už navazuje hovor. Pokud je to například matka a vedle ní stojí její syn – dokonalý melancholik, studem by se v ten moment propadl, jak se může matka takto seznamovat. Je to velice doteková povaha, sangvinik se často a rád objímá, je hodně hlasitý a opět při setkání se svým „protipólem“ melancholikem můžeme někdy doslova vidět na ulici tanec, kdy se jeden přibližuje a druhý couvá. Je to osobnost zaměřená uměleckým směrem, takže si z přednášky místo obsahu pamatuje více, co měl přednášející na sobě. Tito lidé jsou schopni zapomenout někde děti a ženy zapomínají, kde nechaly zaparkované auto či jakým vozem vůbec přijely. Takže situace vypadá tak, že žena obrátí na vhodném místě svoji kabelku, vysype z ní všechno včetně klíčů od auta, v mezičase se seběhne několik lidí kolem a pak společně hledají vůz, k němuž pasují nalezené klíče.

Sangvinik rád a nadšeně slibuje, ale bohužel často odmítá převzít zodpovědnost dospělého člověka a věci pak nedotahuje do konce. I on mívá výkyvy nálad, ale na rozdíl od melancholika v krátkých intervalech. Pokud s ním jdeme na kávu ve dvou, většinou nás nepustí ke slovu, a když už se nám to konečně podaří, je na něm hodně vidět, že nechce poslouchat, že ho to, co povídáme, až tak nezajímá. Má sklony k bohémskému životu, chodívá na schůzky pozdě či nepřichází vůbec. A pokud nás pozve na oběd, doporučuji vzít si peníze. Nejen, že neví, kolik jich s sebou má, ale je dost možné, že je nemá vůbec.

Tomuto typu temperamentu by prospěla z dalších vlastností systematičnost, důslednost a zodpovědnost.

Zdroj: Sangvinik
Zveřejněno dne: 29.9.2016

ČMELÁK

Hnízdo čmeláků

Čmeláci ve střední a severní Evropě žijí v jednoletých společenstvích. Hnízda si budují buď na povrchu v suchém listí, suché trávě nebo nahromaděném mechu, v kouskách materiálu držícího teplo v senících, v úžlabích trámů, nebo pod zemí. Milují opuštěné díry myší a dalších drobných savců. Občas můžeme narazit na čmeláčí hnízdo i ve stelivu prázdné ptačí budky nebo veverčím hnízdě, které už veverka nepoužívá.

Každý podzim vymřou všechny staré matky-královny, dělnice a samečci-trubci. Mladé čmeláčí matky jsou předtím trubci oplozeny a před příchodem zimy se zavrtají do země. Zahrabané v zemi nebo v hromadě listí přečkají zimu. Tu přečká jen asi 10–20 % na podzim vylíhlých mladých matek-královen. Na jaře mladé královny vylézají ze země (podle druhu březen–květen) a hledají útočiště pro založení rodu.

V této době létá královna nízko při zemi nebo při zdech domů a jiných stavebních konstrukcí a hledá vhodné chráněné místo s dostatkem izolačního materiálu, do kterého by mohla uložit první plodové buňky. Samička je v tuto chvíli na všechno sama. Musí najít vhodné místo ke hnízdění, postavit buňky, přinášet a shromažďovat potravu a odchovat první dělnice. Hnízdní materiál ve vybraném hnízdě si matka upraví pro svou potřebu, ale bohužel není schopna si takový materiál obstarat a nanosit do hnízda. Mnohá královna proto vhodný útulek pro hnízdo vůbec nenajde. Pokud najde špatné místo, které třeba promokne, hnízdo po pohromě opustí, a buď zahyne, nebo se pokusí vniknout do již založeného hnízda jiné královny, kde však jedna z nich bývá vyhnána nebo zabita. Totéž se stane, když plod matce zmrzne. Bohužel matka není schopna ve svém nebo cizím hnízdě znovu vytvořit opakované úvodní buňky k založení rodu, a proto je její prvotní výběr a dostatek hnízdních možností kriticky důležitý.

Když si královna vybere hnízdo, první den často vyletuje a seznamuje se s okolím. V dalších několika dnech vypocuje z těla vosk pro stavbu svého zásobovacího kalíšku a první plodové buňky. Přitom vylétá za potravou pro sebe jen několikrát denně na 10–40 minut. Do plodové buňky naklade 6–10 vajíček, která vlastním tělem trvale zahřívá na nutnou teplotu 29–30 °C. Přibližně za 4 dny se z vajíček vylíhnou larvičky, stále se zdržující v buňce, které matka krmí přinášeným a nashromážděným nektarem a pylem. Když larvičky dorostou, upředou si samostatné voskové kokony, v nichž dochází už bez krmení královnou k přeměně larev v čmeláky – zprvu pouze dělnice, a to velmi malé. K zrození dělnic od nakladení vajíček dochází podle okolností za 3–4 týdny. Dělnice hned několik dnů po narození pomáhají královně s dalším rozvojem čmeláčího společenství a hlavně okamžitě přinášejí nektar a pyl z přírody. Královna pak brzy přestane úl opouštět. Postupně se líhne víc dělnic. S přibýváním dělnic v hnízdě roste i přísun potravy. Každá další generace larev má tedy potravy více, a tak jsou i dělnice větší a zdatnější. Na vrcholu vývoje společenstva bývá podle druhu čmeláků v hnízdě několik desítek až stovek dělnic. Rovněž podle druhu čmeláků se od června do září začínají objevovat pohlavně dokonalí jedinci – krásné mladé samičky a samečci-trubci. Samečci se rodí nejen z matčiných vajíček, ale i z vajíček dělnic.

Vztah mladých samiček, kterých bývá v hnízdě i několik desítek, k matce je přátelský. Jsou zaznamenány případy, kdy dokonce matce pomáhají s péčí o plod a s potravou. Přesto však po oplození a vykrmení nektarem a pylem mladé samičky hnízdo postupně opouštějí a ukryjí se v zemi, kde přezimují v malé komůrce, kterou si vyhrabou. Stejně tak trubci a dělnice postupně opouštějí úl a během podzimu zemřou stářím v přírodě. Některé dělnice spolu se starou královnou zahynou v úlu. Stará královna podle přírodních zákonů nemůže přežít do jara. Na jaře začne celý cyklus díky přeživším mladým královnám znovu.

Zdroj: Čmelák
Zveřejněno dne: 5.6.2016